K
§ 2
Rozšiřuje
se obor geologických prací o práce spojené s průzkumem a
odstraňováním (sanací) antropogenního znečištění horninových
struktur. Tyto práce nebyly dosud nijak právně kodifikovány, což
přinášelo v praxi vážné problémy (nedařilo s spolehlivě
určit režim zákona pro jejich realizaci). Z vyhlášky č.
121/1989 Sb. je do zákona přesunuto vymezení těch etap
geologických prací, na jejichž rozlišení záleží odlišný
právní režim podle různých ustanovení tohoto zákona, tj.
vymezuje se hranice mezi geologickým výzkumem a průzkumem (nutné
pro § 4) a vymezují se etapy ložiskového průzkumu (nezbytné pro
§ 4, 4a, 4b). Vymezení ostatních etap geologického průzkumu v
dalších oborech (hydrogeologie, inženýrská geologie a další)
nemá vliv na různý právní režim podle zákona, a bude proto i
nadále upraveno vyhláškou. Přesun určení etap z § 5 do § 2
lépe odpovídá systému zákona.
K
§ 3
Povinnost
řízení geologických prací odborně způsobilou osobou se
rozšiřuje na všechny druhy geologických prací, tj. včetně
těch, které jsou prováděny nepodnikatelsky a jsou při tom
spojeny se zásahem do pozemku. Tato úprava umožní účinně
postihnout mj. také nelegální nepodnikatelské provádění
geologických prací, které je zneužíváno v řadě případů
k nezákonné prospekci spojené někdy i s rabováním zdrojů
vzácných minerálů, drahých kamenů a zkamenělin. Nově jsou
vymezována práva fyzických i právnických osob, které mohou
geologické práce nepodnikatelsky provádět bez osvědčení
odborné způsobilosti. Z vyhlášky č. 412/1992 Sb. jsou do
zákona přesunuty podmínky pro získání odborné způsobilosti a
vyvažuje se pravomoc odpovědného řešitele geologických prací
k odpovědnosti, kterou mu zákon ukládá.
K
§ 4 až 4c
Dosavadní ustanovení o
povolování geologických prací pro vyhledávání a průzkum
ložisek vyhrazených nerostů směšovala dvě fáze ložiskových
geologických prací, a to vyhledávání a průzkum, ačkoliv jde o
fáze odlišující se časově i věcně. Ve fázi vyhledávání
jde o to, zajistit
a umožnit konkrétnímu podnikateli záruku výlučnosti pro budoucí
provádění prací v určitém území, pro konkrétní nerost a
dobu a ochránit tak podnikatelova práva proti jiným podnikatelům.
Případné
geologické práce v této fázi prováděné mají formu
pochůzek v terénu, aniž dojde k jakémukoliv zásahu do
vlastnických práv (včetně zásahu do pozemků) vztahujících se
ke stanovenému území. Nově je proto tato fáze zahrnuta pod pojem
registrace,
což plně vystihuje její charakter. Poskytnutí tohoto výlučného
práva zajišťuje nezbytné podnikatelské jistoty, neboť rizika
tohoto podnikání jsou mimořádná. Současně chrání i území
před souběhem duplicitních prací prováděných různými
podnikateli. Nekonkrétní formulace dosavadního § 4 geologického
zákona a nesprávné chápání povahy a účelu tohoto institutu
vedla rovněž ke sporům o účastenství ve správním řízení až
po soudní spory. Chyběla jasná formulace podmínek, za kterých
může být vyhlášení průzkumného území odmítnuto. Nejasnosti
byly i ohledně možnosti převodu “povolení” na jiného
oprávněného podnikatele. Nyní je tento převod umožněn způsobem
obvyklým v zemích EU.
Navržená
úprava tedy přináší zpřehlednění procesu přidělování
průzkumných území jako
institutu výlučnosti práv jediného podnikatele vůči ostatním
podnikatelům.
Etapa
vyhledávání představuje činnost, při
které je území zkoumáno a hodnoceno z hlediska možnosti nálezu
ložiska nerostu a
úvodního zhodnocení jeho významu a možnosti jeho případného
využití. V souladu se zvyklostmi zemí EU (činnost
geologických služeb) jde často také o aktivity státu, který
tím plní svoje povinnosti k ochraně přírodních zdrojů a
v územním plánování, bez
vazby na konkrétní podnikatelský záměr.
Etapa
průzkumu již známého ložiska nebo reálně předpokládaného
je pak považována za projev vůle ložisko dále prozkoumat s cílem
získat dostatečné podklady pro možný proces povolování jeho
těžby. Tato etapa bývá téměř výlučně omezena na
podnikatelské aktivity soukromých osob. Proto se navrhuje, aby
stanovení
průzkumného území pro průzkum již známého ložiska proběhlo
ve správním řízení nově i za účasti obce.
Lze totiž předpokládat, že při průzkumu ložiska (na rozdíl od
etapy vyhledávání) již budou na území obce prováděny práce
většího rozsahu spojené se zásahem do pozemku a že
v rámci vyhodnocování výsledků průzkumu
(tj. nikoliv při
stanovování průzkumného území) bude
v případě ložiskově pozitivních výsledků projednávána
s obcí problematika všech aspektů případné těžby ložiska.
Pro případ, kdy i v rámci etapy vyhledávání s ohledem na
konkrétní podmínky nelze vyloučit práce spojené se zásahem do
pozemku, návrh novely zákona předpokládá stanovení průzkumného
území ve správním řízení i pro tuto etapu. Registrace
průzkumného území pro vyhledávání proto není nezbytným
předpokladem pro etapu průzkumu. Tato úprava, umožňující
sloučení etapy vyhledávání a průzkumu v rámci stanoveného
průzkumného území, zároveň umožňuje žadateli, jehož žádost
o registraci průzkumného území pro vyhledávání byla odmítnuta
(na registraci není právní nárok), požádat o stanovení
průzkumného území i pro etapu vyhledávání v rámci správního
řízení. Z uvedených důvodů jsou upravovány i úhrady za
průzkumné území. Práva
obce jsou v celém rozsahu ošetřena v § 14 a 22 zákona.
V této souvislosti je potřebné připomenout, že geologické
práce nemají
trvalý charakter, končí uvedením pozemků do původního stavu.
Pozitivní výsledek ložiskových prací nepředstavuje žádný
právní nárok na stanovení dobývacího prostoru. V souladu
s odstraňováním výjimek stanovených EU pro ČR při
přípravě vstupu do MAI byla do zákona promítnuta možnost
odmítnout stanovení průzkumného území organizacím ze zemí,
které neposkytují členům EU obdobné zacházení (nejméně
stejné podmínky) při průzkumu uhlovodíků v případě, že
takový závazek České republice vznikne.
Povinnost
zaplatit úhrady za průzkumné území vzniká ze zákona. Finanční
úřady obdrží od správního orgánu osvědčení o registraci
průzkumného území a v případě nesplnění zákonem
stanovené povinnosti uhradit poplatek za registrované průzkumné
území budou tento poplatek vymáhat podle zvláštního předpisu.
V případě převodu registrovaného průzkumného území
přechází přímo ze zákona povinnost zaplacení poplatku na
nového zadavatele. Finanční úřady obdrží pravomocné
rozhodnutí ministerstva o souhlasu s převodem a oznámení
nového zadavatele, že došlo ke smluvnímu převodu.
K
§ 6
Nefunkční
se ukázalo posuzování projektu znalcem nebo státní geologickou
službou, zejména pro nezávaznost celého procesu, který
se navíc odehrával mimo působnost státní správy.
Na základě
požadavků okresních úřadů se jeví potřeba
založit jejich
dostatečnou informovanost o projektech prací spojených se
zásahem do pozemku, s opatřeními na ochranu životního
prostředí (povinná část projektu) a se střety zájmů
provázejícími realizaci prací.
Přestože dosavadní praxe potvrdila, že vlastní realizace
geologických prací zpravidla nepřináší závažnější
problémy, představuje nově zaváděná povinnost předat v zákonem
stanovených případech projekt geologických prací okresnímu
úřadu k posouzení pojistku pro realizaci vrtných prací
značného rozsahu. Posouzení
toho, zda se jedná o potenciálně rizikovou situaci, již nebude
pouze na organizaci, ale stejnou možnost bude nově mít i orgán
státní správy.
Předaný projekt umožní okresnímu úřadu posoudit projektovaný
rozsah a způsob zásahu do pozemku, případná neúměrná rizika
spojená s realizací prací, kontrolovat řešení střetů
zájmů chráněných zvláštními předpisy a způsob uvedení
pozemku do původního stavu. V případě
nutnosti si okresní úřad může vyžádat expertní posouzení
v rámci výkonu státní geologické služby tam, kde nenabude
jistoty, že projektem uváděná opatření zajišťující ochranu
zákonem chráněných zájmů jsou dostatečná.
Případné problémy
bude řešit v rámci vlastních působností nebo dá podnět
pro příslušný orgán státní správy.
Odborné zázemí budou v této věci na vyžádání zajišťovat
organizace pověřené výkonem státní geologické služby nebo
okresním úřadem zvolení experti. Při tomto postupu se nezakládá
žádná nová kompetence státní správy, která má i nadále
kontrolní a správní funkce, pouze se zvýrazňují možnosti, jak
tyto funkce efektivněji využít.
K
§ 7
Současná
podoba registrace projektu
geologických prací neodpovídá názvem svému obsahu a účelu a
částečně konzervuje institut jako za situace, kdy cílem
registrace bylo zabránit duplicitě geologických prací, protože
téměř všechny byly dříve realizovány za peníze státního
rozpočtu nebo státních podniků. Navrhovaná podoba tohoto
institutu má pouze evidenční úlohu, sloužící k získání
přehledu o geologických pracích, jejich rozsahu a zaměření.
Evidence je nezbytný nástroj ministerstva pro kontrolu dodržování
jednotlivých ustanovení geologického zákona.
K
§ 9a
Do
zákona jsou doplněny oznamovací povinnosti (nález ložiska
vyhrazeného nerostu, zdroje podzemní minerální, resp.
termální vody apod.) obsažené dnes pouze ve vyhlášce č.
121/1989 Sb. a povinnost podávat roční zprávy o průběhu a
výsledcích vyhledávání a průzkumu vyhrazených nerostů, která
je dnes ošetřována pouze jako standardní podmínka povolení
prací. Nově je založena též oznamovací povinnost informovat
obec o projektovaných pracích spojených se zásahem do pozemku ve
správním území obce a předpokládané době zahájení prací.
Do zákona nejsou z vyhlášky přesouvány oznamovací
povinnosti v těch případech, kdy jsou již upraveny jiným
závazným předpisem (stará důlní díla, archeologické nálezy).
K
§ 11
Je
zrušeno nadbytečné ustanovení o tom, že výsledky
geologických prací hrazených z prostředků státního rozpočtu
schvaluje ústřední orgán státní správy, jemuž tyto prostředky
byly svěřeny. Nově je zařazena povinnost vypořádat návratnost
za podnikatelské využití státem financovaných geologických
prací, která je dnes bez opory v zákoně založena pouze vyhláškou
(§ 44 vyhlášky MF č. 205/1991 Sb.). Zadavatel, který
využije výsledky prací k získání oprávnění k dobývání
ložiska vyhrazeného nerostu podle zvláštního předpisu, bude
povinen uhradit náklady za geologické práce prováděné z
prostředků státního rozpočtu na vyhledávání a průzkum
ložisek vyhrazených nerostů v rozsahu, způsobem a ve lhůtách,
které stanoví Ministerstvo životního prostředí při správním
řízení, které se vede podle zvláštních předpisů (§ 24
horního zákona).
K
§ 12
Povinnost
předávat ústřednímu fondu geologických informací výsledky
geologických prací platí jen pro práce pro vyhledávání a
průzkum ložisek nerostů. Nově je zaváděna povinnost odevzdávání
geologické dokumentace pro neložiskové geologické práce, přičemž
pro práce hydrogeologické, které končí výpočtem zásob, se
zakládá povinnost odevzdání i těchto výpočtů. Je tomu tak
proto, neboť podnikatelé v této oblasti mají přístup k
informacím z prací prováděných v minulých letech a využívají
je. Dále je tato geologická dokumentace potřebná pro rozhodování
orgánů státní správy. Úplnost fondu geologických informací je
rovněž přínosem nejen pro každého podnikatele, neboť zajišťuje
optimální projekci pouze nezbytného rozsahu geologických prací,
což se projeví ve snížení prací představujících zásah do
pozemku a tím i zlevnění nových geologických informací, ale i
pro vlastníky nemovitostí, protože shromáždění všech známých
dat povede k nezbytné optimalizaci zásahů do pozemků, aniž
by to bylo na úkor kvality výsledků geologických prací.
K
§ 14
Při
řešení otázky vstupů na pozemky se vychází z právního
principu, že využívat cizí nemovitosti k provedení těch
geologických prací, které
jsou spojeny se zásahem do pozemku,
nelze bez řádné smlouvy s vlastníkem nemovitosti. Omezení práv
vlastníka je možné pouze ve veřejném zájmu a za náhradu. Pro
ostatní geologické práce platí režim volného vstupu do lesa a
krajiny, který je již založen zvláštními zákony. Proto je
nezbytné odstranění dnes platného zákonného omezení práv
vlastníka pozemku pro všechny geologické práce bez
rozdílu. Dosavadní
režim zákona
odpovídá v podstatě povaze veřejného zájmu pro všechny
geologické práce bez rozdílu.
To dnes neodpovídá věcnému zaměření a účelu celého
rozsahu
geologických prací. Proto je redukován současný rozsah
geologických prací prováděných ve veřejném zájmu a jejich
konkrétní vymezení zákonem. Práce spojené se zásahy do pozemku
mohou být nově realizovány pouze
po dohodě s vlastníkem (uživatelem) pozemku. Omezení
práv vlastníka k provedení prací spojených se zásahem do
pozemku je možné pouze pro zákonem vymezené práce ve veřejném
zájmu. Pro provedení geologických prací ve veřejném zájmu je
možné pouze dočasné omezení práv vlastníka povinností strpět
provedení prací a
není možné trvalé
vyvlastnění pozemku.
Uvedené
práce ve veřejném zájmu jsou nově taxativně vymezovány
obdobně jako v jiných zákonech (např. zákon o zeměměřictví).
Veřejný zájem na
získávání některých informací pořizovaných při geologických
pracích je dán povinnostmi státu k ochraně a šetrnému využívání
přírodních zdrojů (nerosty, voda, půda, horninový masiv),
nezbytností získat údaje o lokalizaci a možném významu těchto
zdrojů pro územní a strategické plánování, údaje o rizikových
geofaktorech, představujících akutní či potenciální stavy
veřejného ohrožení (např. sesuvy, řícení skal, anomální
obsahy toxických prvků a jejich přenos do potravního řetězce
apod.), a v neposlední řadě také údaje nezbytné pro jednotlivé
správní a samosprávné orgány k plnění zákonem svěřených
působností. V
oblasti zdrojů nerostů nejsou do veřejného zájmu zařazeny
soukromé podnikatelské aktivity k nalezení nebo prozkoumání
ložisek nerostů a veřejný zájem je omezován pouze na aktivity
státu. Toto omezení umožní účinnější regulaci ložiskového
průzkumu nejen ze strany státu, ale také ze strany vlastníků
pozemků.
K
§ 17
Omezení
výkonu státní geologické služby pouze na geologický výzkum,
které přineslo rozdělení působnosti v geologii v roce 1991, není
po spojení působností v oblasti geologie pod MŽP již potřebné
a pro nově vymezované úkoly je nepřípustně omezující.
Přijatá úprava výkonu státní geologické služby respektuje
v této věci zvyklosti v zemích EU, vychází z definice této
činnosti přijaté Fórem evropských geologických služeb v roce
1992 a z potřeb veřejné správy v ČR. Úprava respektuje nové
požadavky na státní geologickou službu a kodifikuje její
zajišťování účelovou organizací zřízenou Ministerstvem
životního prostředí.
K
§ 20
Nově
jsou formulovány další důvody pro udělení sankce na základě
nově provedených úprav zákona.
K
§ 21
Nové
znění je vyvoláno změnou v § 4. Dále je doplněna možnost
zrušení průzkumného území bez opakovaného porušení zákona
v případě, že porušení zákona přineslo zvlášť závažné
důsledky.
K
§ 22a
V
současnosti není řešen souběh správních řízení k povolování
průzkumu podle tohoto zákona a vydávání předchozích souhlasů
k podání návrhů na stanovení dobývacího prostoru a stanovování
chráněného území podle horního zákona. Také není řešen
souběh řízení ke zvláštním zásahům do zemské kůry s
řízeními týkajícími se vyhrazených nerostů na stejném území.
Proto docházelo k nejasnostem o prioritách a vztahu jednotlivých
řízení. Návrh novely odstraňuje tento stav tím, že jednoznačně
vymezuje postup správních orgánů v případě souběhů různých
řízení.
K
§ 26
Při
realizaci zákonného zmocnění k vydání prováděcích
předpisů (vyhlášek) půjde v praxi zejména o zachování
těch ustanovení dnes již existujících vyhlášek, která nejsou
převedena přímo do zákona a kterými se nezakládají žádné
nové povinnosti či práva nemající v zákoně oporu.
K čl.
II
Časově
se omezuje odborná
způsobilost osob
k projektování, provádění a vyhodnocování geologických
prací v souvislosti s nově formulovanými požadavky na
prokazování odborné způsobilosti a v souvislosti s nově
zavedeným právem užívat razítko se státním znakem. Ve vyhlášce
bude uvedeno zkrácené řízení pro ty, kteří mají platnou
odbornou způsobilost na prokázání těch nových požadavků,
které přináší tato novela zákona.
V přechodném
ustanovení je upravován náběh nového režimu průzkumných území
ve vztahu k současnému režimu. Ukončuje se platnost dosavadních
výlučných práv ve formě platných průzkumných území a
stanovuje se povinnost získat do 6 měsíců tato práva znovu
v nově založeném režimu.
Je
zakládáno oprávnění k zajišťování zákonem
specifikovaných povinností dosud pověřenými organizacemi
(Geofond ČR pro § 6, 7, 12 a 17 a Český geologický ústav pro §
6 a 17) před založením České geologické služby.
K
čl. III
Novela
zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
( horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
V
horním zákoně jsou provedeny nezbytné terminologické změny
vyplývající z této novely zákona o geologických pracích.
Věcné změny se týkají následujících ustanovení:
K
§ 5a
Je
potřebné, aby povinnosti vyplývající z § 10 horního zákona
(evidence a ochrana ložisek,
ke kterým nebylo uděleno průzkumné či těžební právo
konkrétnímu báňskému podnikateli
- cca 800 ložisek), zajišťovala organizace zřizovaná
Ministerstvem životního prostředí pro výkon státní geologické
služby. Tomu brání současná dikce zavedené legislativní
zkratky v § 5a, kde atributem “organizace” je podnikatelská
činnost. V uvedených
případech však nejde o podnikatelské aktivity.
Proto se doplňuje § 5a o ustanovení, že za organizaci se
považuje také právnická osoba určená Ministerstvem
životního prostředí k zajištění povinností
stanovených tímto
zákonem.
K
§ 14b
V
současnosti založená povinnost organizace připravit úplnost
návrhu pro odpis zásob výhradního ložiska i
pro případ, že odpis navrhuje orgán životního prostředí
(který samozřejmě
bez podkladů poskytnutých organizací nemůže návrh připravit),
se ukázala v řadě případů jako neúčinná a nevymahatelná,
protože v zákoně není stanoven termín, dokdy měla být
povinnost splněna. Proto je do novely doplněn termín ke splnění
již dnes zákonem stanovené povinnosti. Věcně se potom stávající
povinnost “zajistit úplnost návrhu” mění na povinnost
“zajistit geologické a báňskotechnické podklady”, což lépe
odpovídá charakteru institutu odpisu zásob z podnětu orgánu
životního prostředí (za návrh musí zodpovídat jeho
předkladatel a ne organizace, která s ním ani nemusí
souhlasit). Současně se zakládá právo na úhradu vzniklých
nákladů pro tyto dnes soukromé společnosti.
K
§ 27 a 28
V souladu
s odstraňováním výjimek stanovených EU pro ČR při
přípravě vstupu do MAI byla do zákona promítnuta možnost
nestanovení nebo odmítnutí převodu dobývacího prostoru,
jestliže tento převod je v rozporu s jinými předpisy,
kterými je Česká republika vázána. Tím bude umožněno po
vstupu do EU dostát závazkům, které mohou členským státům
vyplynout z plnění bodu 8 Směrnice 94/22/EC.
K
§ 32a
Současně
založená povinnost úhrad z vydobytých vyhrazených nerostů
(§ 32a) se nevztahuje na nevyhrazené nerosty výhradních ložisek
(§ 43a odst. 1), které jsou podle § 5 rovněž ve vlastnictví
státu. Tím je pro dobývání ložisek nerostů ve státním
vlastnictví založen neodůvodněně dvojí finanční režim a
podnikání jedněch těžařů je zvýhodněno proti druhým. Věcně
se nově navrhovaná povinnost úhrad dotkne rozhodující části
(cca 70 - 80 %) těžby stavebního kamene, štěrkopísků a
cihlářských surovin, u kterých zavedení úhrad bude znamenat
zvýšení nákladů a tím i zdražení produkce. Zpětně bude mít
tento krok příznivý finanční dopad na malou část těžby
prováděnou většinou z drobných ložisek těchto surovin,
která jsou jako součást pozemku (§ 7) v soukromém
vlastnictví. Dojde naopak ke snížení tlaku na otevření nových
těžeben na již známých, ale dosud nevyužívaných výhradních
ložiskách nevyhrazených nerostů, která jsou v rezervě
státu. Zavedením těchto úhrad dojde k posílení rozpočtů
obcí a státního rozpočtu (úhrady se dělí pro oba příjemce na
polovinu). Výše tohoto příjmu bude záviset na konkrétně
stanovené výši odvodu z tržby za produkci vyhláškou
Ministerstva průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem
financí. Zákon umožňuje stanovit odvod v rozmezí 0 - 10 %
z tržby za produkci nerostů.
K
§ 37a
Zavádí
se povinnost ukládat vytvořené rezervy na sanace a rekultivace
tak, aby byly v okamžiku jejich potřeby skutečně
disponibilní, a z konkursní podstaty byl vyjmut majetek
odpovídající výši vytvořené rezervy. Tato
opatření zajistí, že sanace a rekultivace v potřebném
rozsahu budou provedeny skutečně na náklady organizace a dobývání
neskončí závazkem státu k likvidaci starého důlního díla
z prostředků státního rozpočtu.
Dosavadní stav, kdy vytvořená rezerva je vykazována účetně, a
může být proto kryta účetní hodnotou jakéhokoliv majetku,
třeba i
neprodejného, nebo prodejného za zlomek účetní hodnoty,
nezajišťuje potřebný celospolečenský zájem na likvidaci těžby
z prostředků organizace v souladu s platnými
předpisy, zejména v případech, kdy organizace jde do
konkursu nebo do likvidace a závazky založené báňskými předpisy
k sanaci a rekultivaci nebyly dosud splněny.
V Praze
dne 18. října 1999
Předseda
vlády
Ing.
Miloš Zeman, v.r.
Ministr
životního prostředí
RNDr.
Miloš Kužvart, v.r.
Původní
znění
|
Navrhované
úplné znění
|
ČÁST
PRVNÍ
Základní
ustanovení
§
1
Účel
zákona
Účelem
tohoto zákona je stanovit podmínky pro projektování,
provádění a vyhodnocování geologických prací, jejich
koordinaci a kontrolu a pro využití jejich výsledků v
národním hospodářství, ve vědě a technice.
|
ČÁST
PRVNÍ
Základní
ustanovení
§
1
Účel
zákona
Účelem
tohoto zákona je stanovit podmínky pro projektování,
provádění a vyhodnocování geologických prací, jejich
koordinaci a kontrolu a pro využití jejich výsledků v
národním hospodářství, ve vědě a technice.
|
|
§
2
Geologické
práce
(1)
Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí
geologický výzkum a průzkum, který zahrnuje
a)
zkoumání, hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje
a složení geologické stavby území a jejích zákonitostí,
b)
vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování
jejich zásob a zpracovávání geologických podkladů pro
jejich využívání a ochranu,
c)
vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod včetně
přírodních vod léčivých, stolních minerálních a
termálních, ověřování jejich využitelných zásob,
zkoumání negativních vlivů na jejich jakost a
množství,jakož i zpracovávání geologických podkladů pro
jejich využívání a ochranu,
|
§
2
Geologické
práce
(1)
Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí
geologický výzkum a geologický průzkum na území České
republiky, který zahrnuje:
a)
zkoumání, hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje
a složení geologické stavby území a jejích zákonitostí,
b)
vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování
jejich zásob a zpracovávání geologických podkladů pro
jejich využívání a ochranu,
c)
vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod včetně
přírodních vod léčivých, stolních minerálních a
termálních, ověřování jejich využitelných zásob,
zkoumání negativních vlivů na jejich jakost a
množství,jakož i zpracovávání geologických podkladů pro
jejich využívání a ochranu,
|
|
VYSVĚTLIVKY:
Obyčejné písmo: původní
text zákona, v němž není navrhována změna
Tučné
písmo: původní
text zákona, který se mění
Kurzíva:
nově navrhovaný text zákona
d)
zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a
hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely
územního plánování, dokumentace a provádění staveb
včetně stabilizace sesuvných území,
e)
zjišťování a ověřování geologických podmínek pro
zřizování, provoz a likvidaci zařízení k uskladňování
plynů, kapalin a odpadů v přírodních horninových
strukturách a podzemních prostorech, pro průmyslové
využívání tepelné energie zemské kůry a pro zajišťování
a likvidaci starých důlních děl,1)
f)
zjišťování a hodnocení geologických činitelů
ovlivňujících životní prostředí.
(2)
V pochybnostech, zda některá činnost je geologickou prací,
popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo geologický
průzkum podle odstavce 1, rozhodne ministerstvo
životního prostředí České republiky v dohodě
s ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky.
-------------------------------------------------------
§
35 č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství
(horní zákon).
|
d)
zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a
hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely
územního plánování, dokumentace a provádění staveb
včetně stabilizace sesuvných území,
e)
zjišťování a ověřování geologických podmínek pro
zřizování, provoz a likvidaci zařízení k uskladňování
plynů, kapalin a odpadů v přírodních horninových
strukturách a podzemních prostorech, pro průmyslové
využívání tepelné energie zemské kůry a pro zajišťování
a likvidaci starých důlních děl,1)
f)
zjišťování a hodnocení geologických činitelů
ovlivňujících životní prostředí,
g)
zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění
v přírodních horninových strukturách
„(2)
Geologický výzkum zahrnuje soubor prací, jimiž se zkoumá
vznik a působení geologických procesů, zkoumá, hodnotí a
dokumentuje geologická stavba území, její prvky a zákonitosti.
Geologický výzkum se na další etapy nečlení.
(3)
Geologický průzkum zahrnuje účelově zaměřené geologické
práce, jimiž se zkoumá území v podrobnostech přesahujících
geologický výzkum. Geologický průzkum se podle účelu prací
člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské
kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický, geofyzikální,
geochemický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících
životní prostředí.
(4)
Ložiskový průzkum se člení na etapu
vyhledávání,
která představuje soubor geologických prací, jejichž účelem
je zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek
nerostů, nalézt je, ověřit jejich přibližný rozsah a
význam, provést výpočet vyhledaných zásob a vymezit střety
zájmů pro následný průzkum. U rozsáhlých ložisek může
být ověřena výpočtem zásob pouze část ložiska umožňující
samostatné využití a zbytek je možno ocenit vymezením
prognózního zdroje. Vyhledávání se provádí na území, kde
dosud ložisko vyhledávaného nerostu nebylo nalezeno a
evidováno,
průzkumu,
který se provádí na již známém a evidovaném ložisku
v rozsahu potřebném pro získání podkladů ke zpracování
dokumentace podle zvláštních předpisů1a),
pro výpočet prozkoumaných zásob a prokázání jejich
využitelnosti a pro vyřešení střetů zájmů s uvažovaným
dobýváním ložiska,
těžebního
průzkumu, který se provádí ve stanoveném dobývacím
prostoru v rozsahu a podrobnostech potřebných pro otvírku a
dobývání ložiska. Na tento průzkum se nevztahují ustanovení
§ 4 až § 4c tohoto zákona a provádí se za podmínek
stanovených podle zvláštních předpisů.1a)
(5)
Členění průzkumných geologických v rámci průzkumu pro
zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického,
inženýrskogeologického, geofyzikálního a geochemického
průzkumu a průzkumu geologických činitelů ovlivňujících
životní prostředí stanoví Ministerstvo životního prostředí
(dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.
(6)
V pochybnostech ministerstvo rozhodne, zda některá činnost
je geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum
nebo geologický průzkum a jakou jeho etapu.
_________________________
§
35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství
(horní
zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993
Sb.,
o
státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a
doplnění
některých
zákonů České národní rady a některých dalších předpisů,
a
zákona č. 168/1993 Sb.
1a)
§ 27 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní
zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
|
ČÁST
DRUHÁ
Oprávnění
k provádění geologických prací
a
povolování geologických prací
pro
vyhledávání a průzkum ložisek nerostů
Oprávnění
k provádění geologických prací
a
osvědčení odborné způsobilosti
§
3
(1)
Projektovat a vyhodnocovat geologické práce jsou
oprávněny právnické a fyzické osoby v rámci
podnikatelské činnosti 1) při splnění podmínek
stanovených právními předpisy (dále jen "organizace"),
u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá osoba
s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce
projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen "odpovědný
řešitel").
(2)
Práce geologického výzkumu 2) jsou oprávněny provádět:
a)
státní geologická služba (§ 17),
b)
vědecké ústavy a odborné školy při plnění svých
vědeckých nebo pedagogických úkolů.
(3)
Osvědčení odborné způsobilosti odpovědného řešitele
vydává ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj
České republiky po dohodě s ministerstvem životního
prostředí České republiky. Tento orgán může osvědčení
odborné způsobilosti odejmout tomu, kdo závažným
způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto zákona
nebo předpisy vydané na jeho základě.
(4)
Základními předpoklady odborné způsobilosti jsou odborné
vzdělání, praxe v oboru zahrnující podíl na řešení
geologických úkolů a znalost potřebných předpisů.
Předpoklady odborné způsobilosti, postup při jejím
ověřování a způsob evidence vydaných osvědčení
podrobněji upraví obecně závazný právní předpis.
Tento předpis též stanoví odborné garanty (například
státní geologická služba, vysoké školy, komory), kteří
budou posuzovat odbornou způsobilost uchazečů pro vydání
osvědčení.
-------------------------------------------------------
1)
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
Zákon
č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský
zákon).
Zákon
č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění
pozdějších
předpisů.
§
3 vyhlášky ČGÚ č. 121/1989 Sb., o projektování,
provádění
a vyhodnocování geologických prací, o
udělování
povolení a odborné způsobilosti k jejich
výkonu,
ve znění pozdějších předpisů.
§
4
Povolování
geologických prací pro vyhledávání
průzkum
ložisek vyhrazených nerostů
(1)
Organizace, pro niž mají být prováděny geologické práce
uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen "zadavatel"),
může tyto práce provádět pouze na základě povolení, které
uděluje na žádost zadavatele ministerstvo pro hospodářskou
politiku a rozvoj České
republiky
po dohodě s ministerstvem životního prostředí České
republiky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.3)
(2)
Žádost zadavatele obsahuje:
a)
návrh průzkumného území s jeho zákresem v mapě
povrchové situace ve vhodném měřítku, ne však menším
než 1:25000, a s výpočtem plošného obsahu území s
rozdělením plochy podle příslušnosti ke katastrálním
územím; mapu jakož i výpočet plošného obsahu území
ověří oprávněný pracovník,4)
b)
zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných
ložiskových území, popřípadě jiných chráněných území
nebo ochranných pásem v navrhovaném průzkumném území,
c)
návrh podmínek pro provádění geologických prací.
(3)
V rozhodnutí o povolení se zadavateli stanoví území pro
vyhledávání a průzkum (dále jen "průzkumné území"),
nerost, pro jehož vyhledávání a průzkum se povolení
uděluje, podmínky pro provádění geologických prací a
doba platnosti povolení. Dobu
platnosti
povolení lze prodloužit.
(4)
Jestliže za stejným cílem a ve stejném území požádá o
povolení více zadavatelů, vydá ministerstvo pro
hospodářskou politiku a rozvoj České republiky povolení
zadavateli, který o povolení požádal dříve. Toto
ustanovení se nevztahuje na postup podle odstavce 5.
(5)
Pokud ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky vypíše v zájmu jednotné surovinové politiky
nabídkové řízení na vyhledávání a průzkum ložiska
vyhrazeného nerostu pro vymezené nerosty a území, bude
vydané povolení zadavateli vybranému v tomto řízení.
(6)
Před udělením povolení podle odstavce 1 si ministerstvo pro
hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vyžádá
stanovisko obce, v jejímž katastrálním území se nachází
průzkumné území.
-------------------------------------------------------
§
31 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného
bohatství (horní zákon), ve znění
pozdějších
předpisů.
Čl.
1.06 výnosu Českého báňského úřadu č.j.3700/1974
ze
dne 1. 7. 1974, jímž se vydává důlně-měřický
předpis
pro geologický průzkum a pro těžbu ložisek
ropy
a zemního plynu, reg. V částce 6/1976 Sb.
§
4a
Průzkumné
území
(1)
Hranice průzkumného území se na povrchu stanoví uzavřeným
geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se
určují body se souřadnicemi v platném souřadnicovém
systému. Hranice území pod povrchem jsou dány svislými
rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce.
(2)
V průzkumném území získává zadavatel výhradní právo
k provádění geologických prací pro vyhledávání a
průzkum ložisek vyhrazených nerostů určeného druhu
vyhrazeného nerostu. Vymezení průzkumného území nemá
povahu územního rozhodnutí.
§
4b
Úhrada
z plochy průzkumného území
(1)
Na základě vydaného povolení pro vyhledávání a průzkum
ložisek vyhrazených nerostů platí zadavatel úhradu
odvozenou z plochy průzkumného území, která činí v
prvním roce 1000 Kčs za každý i započatý km2 průzkumného
území. Tato úhrada se každý další rok zvyšuje o dalších
1000 Kčs za každý i započatý km2 průzkumného území.
(2)
Úhrada z plochy průzkumného území je splatná do tří
měsíců od začátku platnosti povolení popřípadě
prodloužení již vydaného povolení. Úhrada je příjmem
obcí, na jejichž katastrálních zemích se průzkumné území
nachází. Leží-li území na katastrálních územích více
obcí, rozdělí zadavatel úhradu podle poměru ploch v
katastrálních územích, na nichž se průzkumné území
nachází.
§
4c
Vyhledávání
a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů
Vyhledávání
a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů může organizace
provádět jen na základě dohody s vlastníkem pozemku,
pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.5)
-------------------------------------------------------
§
9 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách
a o státní báňské správě, ve znění
zákona
ČNR č. 542/1991 Sb.
|
ČÁST
DRUHÁ
OPRÁVNĚNÍ
K PROVÁDĚNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ
§
3
Oprávnění
k projektování, provádění a vyhodnocování geologických
prací a osvědčení odborné způsobilosti
(1)
Projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce jsou
oprávněny právnické a fyzické osoby, splňující podmínky
stanovené právními předpisy (dále jen „organizace“), a u
nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá osoba
s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce
projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen „odpovědný
řešitel geologických prací“).
(2)
Na geologické práce, které nejsou prováděny v rámci
podnikatelské činnosti a které nejsou spojeny se zásahem do
pozemkůse nevztahuje povinnost projektovat, provádět a
vyhodnocovat je prostřednictvím odpovědného řešitele
geologických prací.
(3)
O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických
prací rozhoduje ministerstvo. Rozhodnutí, kterým se vydává
osvědčení o odborné způsobilosti odpovědného řešitele
geologických prací, se vydává na pět let s možností
jeho prodloužení. Prodloužení platnosti osvědčení může
ministerstvo vázat na přezkoušení znalostí tohoto zákona,
právních předpisů vydaných na jeho základě a z
právních předpisů k ochraně zájmů chráněných
zvláštními předpisy2a) souvisejícími
s geologickou činností. Ministerstvo může osvědčení o
odborné způsobilosti odejmout tomu, kdo závažným způsobem
nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto zákona nebo předpisy
vydané na jeho základě.
(4)
Podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání
geologického směru, praxe v oboru minimálně tři roky
zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná
úroveň dosavadních prací, složení zkoušky ze znalosti
potřebných předpisů a bezúhonnost.2b)
K posouzení odborné úrovně dosavadních prací pověří
ministerstvo odborné garanty z řad odborníků doporučených
profesními organizacemi. Doklady potřebné k prokázání
odborné způsobilosti, obory a specializace, pro něž se
osvědčuje odborná způsobilost, rozsah potřebných znalostí
právních předpisů souvisejících s geologickou činností,
postup při ověřování odborné způsobilosti a způsob
evidence a zveřejňování vydaných osvědčení, stanoví
ministerstvo vyhláškou.
(5)
Odpovědný řešitel geologických prací opatřuje projekty,
dílčí a závěrečné zprávy geologických prací
vlastnoručním podpisem a otiskem kulatého razítka, které
obsahuje malý státní znak České republiky, jméno odpovědného
řešitele geologických prací, vyznačený obor nebo
specializaci a pořadové číslo, pod kterým mu bylo osvědčení
odborné způsobilosti vydáno.
__________________
2a)
Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu
(stavební
zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., kterým se mění a
doplňuje
zákon o národních výborech a upravuje působnost městských
národních
výborů na některých úsecích státní správy, zákona č.
103/1990
Sb.,
kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník, zákona č.
425/1990
Sb.,
o okresních úřadech, úpravy jejich působnosti a o některých
dalších
opatřeních
s tím souvisejících, zákona č. 519/1991 Sb., kterým se
mění a
doplňuje
občanský soudní řád a notářský řád, zákona č. 262/1992
Sb.,
zákona
č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998
Sb.,
zákon
č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní
zákon),
ve znění pozdějších předpisů,
zákon
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
zákona č.
347/1992
Sb., zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých
zákonů (lesní zákon), nálezu Ústavního soudu České
republiky
č.
3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb. a zákona č. 123/1998 Sb., o
právu na
informace
o životním prostředí,
zákon
č. 138/1973 Sb. o vodách, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.,
zákona
č.
14/1998 Sb. a zákona č. 58/1998 Sb.,
zákon
č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o ostatní
báňské
správě,
ve znění zákona č. 425/1998 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a
zákona
č.
169/1993 Sb.,
zákon
č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve
znění
zákona
č. 10/1993 Sb. a zákona č. 98/1999 Sb.,
zákon
č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č.
210/1990 Sb.,
zákona
č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991
Sb.,
o
všeobecném zdravotním pojištění, zákona č. 590/1992 Sb.,
kterým se mění
a
doplňuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění
sociálního
zabezpečení,
a některé další zákony, zákona č. 15/1993 Sb., o Armádě
České
republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících
zákonů,
zákona
č. 161/1993 Sb., o změnách ve všeobecném stavebním pojištění
a o
změnách
a doplnění některých dalších zákonů, zákona č. 307/1993
Sb.,
zákona
č. 60/1995 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., nálezu Ústavního
soudu
České
republiky č. 206/1996 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech
a o
změnách
a doplnění některých souvisejících zákonů, zákona č.
110/1997
Sb.,
o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění
některých
souvisejících
zákonů, zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb.,
o
návykových látkách a o změně některých dalších zákonů,
zákon
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona
č. 242/1992
Sb.,
zákon
č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č.
146/1971
Sb.,
zákona č. 150/1992 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb.,
zákon
č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých
zákonů
(lesní
zákon), zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších
předpisů.
2b)
§ 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve
znění pozdějších
předpisů.
§
4
Registrace
a stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum
(1)
Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek
vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek
nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném
území, které je zaregistrováno nebo stanoveno právnické
osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické
činnosti 3a) a pro niž mají být
geologické práce provedeny (dále jen „zadavatel“).
(2)
Žádost o registraci nebo stanovení průzkumného území pro
vyhledávání a průzkum výhradních ložisek (dále jen
„průzkumné území“) se předkládá ve dvojím vyhotovení
a obsahuje
návrh
průzkumného území s jeho zákresem do mapy povrchové situace
ve
vhodném
měřítku, ne však v menším než 1 : 25 000 u území do 50
km2 a 1 : 50 000 nad 50 km2
s výpočtem plošného obsahu území a souřadnice vrcholů
průzkumného území vymezeného přímými čarami,
b)
nerost v případě vyhledávání a výhradní ložisko
nerostu v případě průzkumu,
c)
zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných ložiskových
území, popřípadě jiných chráněných území nebo
ochranných pásem v navrhovaném průzkumném území a výčet
těchto území,
d)
údaje o žadateli a jeho bezúhonnosti2b),
doklady o jeho oprávnění pro podnikání v oboru hornické
činnosti; bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku
trestů, který nesmí být starší tří měsíců,
e)
etapu prací, cíl, rozsah a způsob provádění prací a dobu,
na kterou se registrace nebo stanovení průzkumného území
žádají,
f)
u vyhledávání nebo průzkumu ložisek ropy nebo zemního plynu
doložení technické a finanční způsobilosti žadatele,
g)
žádost o stanovení průzkumného území musí obsahovat
doklad o přednosti na stanovení průzkumného území, je li
uplatňována, rozdělení plošného obsahu území pro průzkum
do území jednotlivých obcí. V případě, že navrhované
průzkumné území výhradního ložiska nevyhrazeného nerostu
přesahuje jeho rozsah vymezený zvláštním předpisem3b),
musí žádost obsahovat také písemný souhlas vlastníků
dotčených pozemků.3c)
(3)
Na průzkumném území má zadavatel výhradní právo pro
vyhledávání vyhrazeného nerostu v souladu s registrací
průzkumného území nebo výhradní právo pro vyhledávání a
průzkum výhradního ložiska v souladu se stanovením
průzkumného území.
(4)
Registraci nebo stanovení průzkumného území může zadavatel
převést na jinou fyzickou osobu nebo právnickou osobu jen na
základě písemné smlouvy a s písemným souhlasem
ministerstva. Bez tohoto souhlasu je převod neplatný. Touto
smlouvou přecházejí na nového zadavatele veškeré povinnosti
a závazky vzniklé původnímu zadavateli v souvislosti
s projektováním, prováděním a vyhodnocováním
geologických prací od počátku platnosti průzkumného území
před uzavřením smlouvy. Ministerstvo souhlas neudělí ze
stejných důvodů, pro které může být odmítnuta žádost o
registraci nebo stanovení průzkumného území osobě, na kterou
má být průzkumné území převedeno, a dále v případě,
když tato osoba neprokáže, že je schopna dostát přebíraným
závazkům a povinnostem.
(5)
Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným
geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy
jsou definovány souřadnicemi v platném souřadnicovém
systému. Hranice pod povrchem jsou dány svislými rovinami
procházejícími stranami povrchového obrazce.
(6)
Organizace, která bude realizovat veřejnou zakázku3d)
zadávanou ministerstvem pro vyhledání nebo průzkum ložiska
vyhrazeného nerostu, podává žádost podle odstavce 2.
(7)
Pro žádost o registraci nebo stanovení průzkumného území
pro zvláštní zásah do zemské kůry3e)
platí obdobný postup jako u vyhledávání nebo průzkumu
ložisek vyhrazených nerostů.
(8)
Pokud se v průběhu platnosti registrace a stanovení
průzkumného území zadavatel písemně vzdá registrace nebo
stanovení průzkumného území nebo se vzdá oprávnění
k využití části tohoto území, platí tato skutečnost
dnem doručení tohoto oznámení ministerstvu.
(9)
Ministerstvo vede souhrnnou evidenci registrovaných a stanovených
průzkumných území. Údaje o umístění a rozsahu průzkumného
území, nerostu nebo ložisku, termín platnosti registrace nebo
stanovení průzkumného území a údaje o osobě, na jejíž
žádost byly registrace nebo stanovení tohoto území provedeny,
jsou veřejně přístupné.
__________________
3a)
§ 5 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách
a státní báňské
správě,
ve znění pozdějších předpisů.
3b)
§ 43a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní
zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
3c)
§ 7 zákona č. 44/1988 Sb, o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní
zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
3d)
Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve
znění pozdějších
předpisů.
3e)
§ 34 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní
zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
§
4a
Registrace
průzkumného území pro ložiskový průzkum
(1)
Průzkumné území se registruje za účelem vyhledávání
vyhrazeného nerostu prováděného pracemi, které nejsou spojeny
se zásahy do pozemku. Provádět jiné geologické práce
v registrovaném průzkumném území je zakázáno.
(2)
Žádost o registraci průzkumného území se podává
ministerstvu, které ji vyřídí do jednoho měsíce od jejího
obdržení. Je-li vrácena žádost k doplnění, tato lhůta
se staví.
(3)
Na stejné území a stejný nerost může být zaregistrováno
jen jedno průzkumné území.
(4)
Osvědčení o registraci průzkumného území se vydá žadateli
jen pro nerost, pro jehož vyhledávání se registrace provádí.
(5)
Průzkumné území se registruje na dobu určitou, nejvýše na
čtyři roky.
(6)
Na registraci průzkumného území není právní nárok. Žádost
o registraci průzkumného území ministerstvo vždy zamítne v
případě, že
v navrhovaném
území nebo jeho části se nachází výhradní ložisko
nerostu, na
jehož
vyhledávání je registrace žádána,
b)
navržené území se zcela nebo zčásti překrývá s územím
již zaregistrovaným
nebo
stanoveným pro stejný nerost jinému zadavateli nebo s dobývacím
prostorem stanoveným pro stejný nerost jiné organizaci podle
zvláštního předpisu,4a)
c)
navržené území se zcela nebo zčásti překrývá s územím,
které je v době podání žádosti předmětem řízení o
stanovení průzkumného území pro stejný nerost,
d)
navržené území se zcela nebo zčásti překrývá s územím
dobývacího prostoru na jiný nerost a držitel dobývacího
prostoru s registrací nesouhlasí,
e)
žadatel neprokáže oprávnění k podnikání v hornické
činnosti a bezúhonnost,
f)
vyhledávání je v rozporu s mezinárodními závazky
České republiky,
g)
žadateli bylo odejmuto průzkumné území podle § 21 tohoto
zákona.
(7)
Proti zamítnutí registrace může žadatel do 15 dnů ode dne
doručení oznámení o odmítnutí registrace podat námitku
ministrovi životního prostředí, který o ní rozhodne do 30
dnů ode dne doručení námitky.
________________
4a)
§ 27 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní
zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
§
4b
Stanovení
průzkumného území pro ložiskový průzkum
(1)
Průzkumné území se stanoví za účelem vyhledávání a
průzkumu výhradního ložiska. Je přitom nerozhodné, zda
průzkumné území nebo jeho část bylo již zaregistrováno
podle § 4a či nikoliv.
(2)
Žádost o stanovení průzkumného území se podává
ministerstvu. Účastníkem řízení je žadatel, obec, na
jejímž území je návrh průzkumného území nebo jeho část
situována, popřípadě osoba, které zvláštní zákon4b)
postavení účastníka řízení přiznává. Přednost při
stanovení průzkumného území, které se nachází na
registrovaném průzkumném území, má zadavatel, jemuž bylo
toto území zaregistrováno. Toto právo může uplatnit
nejpozději do jednoho roku od ukončení platnosti registrace
průzkumného území, jinak mu zaniká. Na výhradní ložisko
může být stanoveno jenom jedno průzkumné území.
. (3)
Příjem žádosti podle odstavce 2 oznámí ministerstvo
v Obchodním věstníku. Do třiceti dní od oznámení
žádosti je možné podat konkurenční žádost; do této doby
neběží správní řízení. V případě dvou nebo více
žádostí rozhodne ministerstvo na základě jejich posouzení a
přihlédne k tomu, která žádost zajišťuje získání
úplnějších geologických informací a lepší ochranu zákonem
chráněných zájmů; tento postup se nevztahuje na případ
přednostního nároku podle odstavce 2.
(4)
V rozhodnutí o stanovení průzkumného území se
souřadnicemi vymezí území, popřípadě výhradní ložisko,
pro jehož průzkum se průzkumné území stanoví, doba
platnosti území a podmínky pro provádění prací.
V případě, že je průzkumné území situováno na
území více obcí, vymezí se i podíl jednotlivých obcí v
km2.
(5)
Žádost o stanovení průzkumného území ministerstvo
zamítne v případě, že
a)
navržené průzkumné území se zcela nebo zčásti překrývá
s územím již zaregistrovaným nebo stanoveným pro stejný
nerost jinému zadavateli nebo se stanoveným dobývacím
prostorem,
b)
na ložisko byl udělen předchozí souhlas k podání návrhu
na stanovení dobývacího prostoru podle zvláštních
předpisů3b) jiné osobě než
žadateli,
c)
žadatel neprokáže požadovanou bezúhonnost nebo oprávnění
k hornické činnosti,
u
vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu žadatel
neprokáže technickou
nebo
finanční způsobilost,
e)
žadateli bylo v posledních deseti letech zrušeno průzkumné
území podle § 21 tohoto zákona.
(6)
Ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území dále
zamítne zejména v případě, že průzkum je v rozporu se
státní surovinovou politikou, státní politikou životního
prostředí, zájmy obrany státu, zahraničními závazky státu
nebo pokud další veřejný zájem převýší zájem na dalším
průzkumu a následném využití výhradního ložiska.
(7)
V případě, že žádost o stanovení průzkumného území pro
vyhledávání byla podána v době, kdy probíhá řízení o
registraci průzkumného území, které se zcela nebo zčásti
překrývá s navrženým průzkumným územím, ministerstvo
řízení o stanovení průzkumného území přeruší do
rozhodnutí o registraci průzkumného území.
__________________
4b)
Např. § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění
pozdějších
předpisů.
§
4c
Poplatek
za oprávnění provádět ložiskový průzkum
(1)
Na základě registrace průzkumného území platí zadavatel
ministerstvu roční poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy
tohoto území, který činí 500 Kč za každý i započatý rok
a každý i započatý km2 zaregistrovaného
průzkumného území.
(2)
Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území
zadavatel hradí poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy
tohoto území, která činí v prvním roce 5000 Kč za každý i
započatý rok a každý i započatý km2
stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý
další rok zvyšuje o 1000 Kč za každý km2.
(3)
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož
výše je stanovena podle odstavce 1 nebo odstavce 2, za první
rok je splatný do tří měsíců od začátku platnosti
registrace či stanovení průzkumného území, pro další roky
vždy v ročním intervalu od začátku platnosti registrace
či stanovení průzkumného území.
(4)
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož
výše je stanovena podle odstavce 1, je příjmem státního
rozpočtu. Oznámení o registraci včetně vyčíslení výše
poplatku podle odstavce 1 zašle ministerstvo příslušnému
finančnímu úřadu, který úhradu vybírá a vymáhá podle
zvláštního předpisu. 4c)
(5)
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož
výše je stanovena podle odstavce 2, je příjmem obce, na
jejímž území se průzkumné území nachází. Leží-li území
ve více obcích, rozdělí zadavatel poplatek podle poměru ploch
připadajících na území jednotlivých obcí.
_________________________
4c)
Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění zákona č.
35/1993
SB., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb, zákona č.
315/1993
Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č.
255/1994
Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., kterým se
mění
a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím
zákona o státní
sociální
podpoře, zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb.,
zákona č.
242/1997
Sb., zákona č. 168/1998 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb., kterým
se
mění
a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění
pozdějších
předpisů,
a o změně a doplnění dalších zákonů.
|
ČÁST
TŘETÍ
Projektování,
provádění a vyhodnocování
geologických
prací
§
5
Etapy
a komplexnost geologických prací
(1)
Geologické práce se projektují, provádějí a vyhodnocují v
účelném členění na ucelené etapy a s komplexním
využitím získaných poznatků.
(2)
Členění na etapy a požadavky na komplexnost geologických
prací podrobněji stanoví obecně závazný právní předpis.
§
6
Projektování
geologických prací
(1)
Geologické práce se provádějí podle schváleného projektu
geologických prací, který vyjadřuje zejména sledovaný
cíl geologických prací a určuje metodický a technický
postup jejich odborného, racionálního a bezpečného
provádění; součástí projektuje rozpočet geologických
prací.
(2)
Při projektování geologických prací se vychází ze
zhodnocení výsledků a poznatků získaných dřívějšími
geologickými pracemi. Přitom se zjišťuje, zda se geologické
práce nedotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy
(§ 22).
(3)
Projekt geologických prací hrazených z prostředků
státního rozpočtu schvaluje orgán, jemuž jsou tyto
prostředky svěřeny.
(4)
Projekt geologických prací prováděných v geologických
podmínkách, jejichž nerespektování může přivodit
poškození životního prostředí, zejména
hydrogeologických a hydrodynamických poměrů, musí být
posouzen znalcem nebo státní geologickou službou. Náklady na
posouzení hradí zadavatel geologických prací.
(5)
Postup při projektování geologických prací, při
zajištění střetů zájmů chráněných zvláštními
předpisy a při schvalování projektu geologických prací a
jeho změn podrobněji upraví obecně závazný právní
předpis, který též stanoví náležitosti projektu
geologických prací a kdy je možno zahájit provádění
geologických prací výjimečně před schválením projektu.
§
7
Registrace
geologických prací
(1)
K zajištění evidence geologických prací a k využití
již získaných poznatků se geologické práce před prováděním
registrují. Žádost o registraci podává organizace
provádějící geologické práce. Registraci provádí
organizace pověřená ministerstvem pro
hospodářskou
politiku a rozvoj České republiky v dohodě s
ministerstvem životního prostředí České republiky.
(2)
Registraci nepodléhají geologické práce prováděné
organizacemi při průzkumu výhradních ložisek v jejich
dobývacích prostorech a geologické práce, které nejsou
vázány na zásah do horninového prostředí.
(3)Geologické
práce, jejichž provádění nebylo zahájeno do dvou let ode
dne registrace, se před zahájením znovu registrují.
(4)
Jestliže se registrované geologické práce neuskuteční, je
organizace, která podala žádost o jejich registraci,
povinna oznámit to organizaci, která registraci provedla.
(5)
Podmínky a postup¨registrace geologických prací podrobněji
upraví obecně závazný právní předpis, který též blíže
vymezí geologické práce, které registraci nepodléhají.
§
8
zrušen
§
9
Provádění
geologických prací
(1)
Organizace je povinna provádět geologické práce odborně,
racionálně a bezpečně v souladu s projektem geologických
prací.
(2)
Organizace je povinna geologické práce během jejich
provádění řádně a včas dokumentovat a vést, doplňovat a
uchovávat o tom písemné, grafické a hmotné doklady (dále
jen "geologická dokumentace"). Přitom dbá, aby byly
s postupem geologických prací
určeny
a zaznamenány všechny geologické skutečnosti a podle nich se
usměrňovalo další provádění geologických prací.
(3)
Provádění geologických prací, náležitosti a obsah
geologické dokumentace podrobněji upraví obecně závazný
právní předpis, který též stanoví dobu, po kterou je
třeba geologickou dokumentaci uchovávat.
§
10
Vyhodnocování
geologických prací
(1)
Provedené geologické práce organizace vyhodnocuje.
Vyhodnocení všech geologických prací obsahuje zejména
jejich přehled a výsledky z hlediska cíle sledovaného
v projektu, nové geologické poznatky včetně těch,
které přímo nesouvisí s cílem projektu, především
ložiska nerostů a zdroje podzemních vod.
(2)
Náležitosti a obsah vyhodnocování geologických prací
podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který
též stanoví lhůty vyhodnocování takových prací.
§
11
Prověřování
a schvalování výsledků
geologických
prací
Výsledky
geologických prací hrazených z prostředků státního
rozpočtu prověřuje a schvaluje zadavatel. Způsob
prověření a schválení výsledků těchto prací určí
v dohodě se zadavatelem ústřední orgán státní správy,
v jehož působnosti mají být výsledky geologických prací
využity.
§
12
Odevzdávání
a zpřístupňování výsledků
geologických
prací
(1)
Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po
ukončení, popřípadě schválení geologických prací
jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě právnické
osobě pověřené ministerstvem pro hospodářskou politiku a
rozvoj České republiky.
(2)
Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání
podle odstavce 1 pověřená právnická osoba
zpřístupňuje
bezplatně orgánům státní správy, pokud je potřebují pro
svou činnost.
(3)
Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle
odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou
zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné
právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi
zadavatelem a touto
právnickou
nebo fyzickou osobou, popřípadě určit jiné podmínky pro
jejich zpřístupňování a využívání s výjimkou
případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však
zadavatel může uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od
odevzdání prací pověřené právnické
osobě.
Po uplynutí této lhůty jsou výsledky geologických prací
přístupné bez omezení, přitom však musí být zachováno
státní, služební a hospodářské tajemství.6) Pověřená
právnická osoba poskytuje služby spojené s podáváním
informací o výsledcích těchto geologických prací za
úhradu,7) která je jejím příjmem.
(4)
Odevzdávání výsledků geologických prací a podmínky jejich
zpřístupňování podrobněji upraví obecně závazný právní
předpis.
-------------------------------------------------------
Např.
zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního
tajemství,
ve znění zákona č. 383/1990 Sb.,
nařízení
vlády České a Slovenské Federativní
Republiky
č. 419/1991 Sb., o základních
skutečnostech
tvořících předmět státního tajemství,
nařízení
vlády Československé socialistické
republiky
č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a
služebního
tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.
§
13
Využití
výsledků geologických prací
při
územním plánování
(1)
Orgány územního plánování postupují při územním
plánování a při územním řízení v souladu s výsledky
geologických prací, zejména ve vztahu k ochraně zjištěných
a předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod.
(2)
Ministerstvo životního prostředí České
republiky poskytuje orgánům územního plánování
informace o výsledcích geologických prací, které mohou mít
vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na
životní prostředí.
(3)
Ministerstvo životního prostředí České republiky
může v zájmu racionálního postupu při územním plánování
vymezit území se zvláštními podmínkami geologické
stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů
nebo se zvlášť nepříznivými
inženýrskogeologickými
poměry, kde mohou orgány územního plánování vydat územní
rozhodnutí jen s jeho předchozím souhlasem nebo po splnění
jím stanovených podmínek. V území vojenských újezdů 6) a
v zájmových územích vojenské správy postupuje ministerstvo
životního prostředí České republiky v dohodě
s federálním ministerstvem obrany.
-------------------------------------------------------
6)
Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
§
14
Vstup
na cizí nemovitosti a jejich užívání
(1)
Pracovníci organizací mohou pro účely projektování,
provádění a vyhodnocování geologických prací vstupovat
na cizí nemovitosti v nezbytném rozsahu a na nezbytně
potřebnou dobu, zřizovat tam pracoviště, přístupovou
cestu, přívod vody a energie,
jakož
i provádět nezbytné úpravy půdy a odstraňovat porosty,
popřípadě zřizovat stavby; ustanovení zvláštních předpisů
8) přitom zůstávají nedotčena.
O
rozsahu, způsobu a době výkonu těchto oprávnění uzavře
organizace s vlastníkem nemovitosti písemnou
smlouvu.
Má-li dojít k zásahu na nemovitosti stavbou, musí
organizace získat dočasné právo k užívání pozemku
smlouvou o pronájmu.
(2)
Nedojde-li k dohodě mezi organizací a vlastníkem podle
odstavce 1, rozhoduje o rozsahu, způsobu nebo době
výkonu oprávnění okresní úřad, v jehož územním obvodě
je nemovitost nebo její větší část.
(3)
Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami
nebo ozbrojenými sbory, dále vstup na místa, kde jsou
umístěna zařízení sloužící obraně a bezpečnosti státu,
a na území, v nichž lze vydat územní rozhodnutí a
stavební povolení jen se souhlasem
příslušných
orgánů,7) upravují zvláštní předpisy.8)
-------------------------------------------------------
§
125 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování
a
stavebním řádu (stavební zákon).
Např.
zákon č. 169/1949 Sb., a zákon č. 40/1961 Sb.,
o
obraně Československé socialistické republiky,
ve
znění pozdějších předpisů.
Např.
ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se
uvozuje
Listina základních práv a svobod jako
ústavní
zákon Federálního shromáždění ČSFR, zákon
č.
50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu
(stavební zákon), zákon č. 53/1966 Sb., o
ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění zákona
č.
75/1976 Sb. (úplné znění č. 124/1976 Sb.),
zákon
č. 61/1977 Sb., o lesích.
§
15
Ochrana
výzkumných a průzkumných děl
Vlastník
nemovitosti je povinen strpět na své nemovitosti vyznačení
a uchovávání významných výzkumných děl, která
určí ministerstvo životního prostředí České republiky,
a průzkumných děl, která určí ministerstvo pro
hospodářskou politiku a rozvoj
České
republiky, a zdržet se všeho, co by tato díla
mohlo poškodit, ničit nebo učinit nepouživatelnými.
§
16
Náhrada
škody
(1)
Na náhradu škody způsobené činností podle § 14 odst. 1
a § 15 se vztahují obecné předpisy o náhradě škody,9)
pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Orgány a organizace jsou povinny po skončení činností
podle § 14 odst. 1 a § 15 uvést použité nemovitosti
neprodleně do předešlého stavu, popřípadě pozemky po
dohodě s vlastníkem nemovitosti rekultivovat.
(3)
Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit
způsobenou škodu uvedením do předešlého stavu, má
vlastník nemovitosti právo na náhradu škody v penězích.
(4)
Je-li vlastník nemovitosti činností podle § 14 odst. 1,
popřípadě vyznačením a uchováváním významných
výzkumných a průzkumných děl podle § 15 podstatně omezen
v obvyklém užívání nemovitosti, má za toto omezení
též právo na přiměřenou jednorázovou náhradu.
Právo na jednorázovou náhradu lze uplatnit u
organizace do jednoho roku ode dne doručení oznámení o
skončení geologických prací, popřípadě u příslušného
ústředního orgánu státní správy republiky do jednoho
roku ode dne doručení jeho rozhodnutí o vyznačení a
uchovávání významných výzkumných a průzkumných děl,
jinak právo zaniká.
(5)
Spory o jednorázovou náhradu podle odstavce 4 rozhoduje
okresní úřad, v jehož územním obvodě je nemovitost.
(6)
Provádí-li se vyhledávání a průzkum výhradních ložisek
důlními díly,¨platí o náhradě tím způsobené škody
zvláštní předpisy.
-------------------------------------------------------
Např.
§ 443 občanského zákoníku, § 145 až 150
hospodářského
zákoníku a vládní nařízení č. 46/1967
Sb.,
o vypořádání škod způsobených provozní
hospodářskou
činností socialistických
organizací
na hmotném majetku jiných socialistických
organizací
a o náhradách v investiční výstavbě.
10)
§ 36 a 37 horního zákona.
Nadpis
vypuštěn
§
17
Státní
geologická služba
(1)
Ministerstvo životního prostředí České republiky řídí
výkon státní geologické služby, kterou zajišťují
právnické osoby pověřené ministerstvem životního prostředí
České republiky.
(2)
Při výkonu státní geologické služby se zajišťuje zejména
státní geologický výzkum, získávají, dokumentují,
vyhodnocují a uchovávají základní informace geologického
výzkumu území České republiky.
(3)
Při výkonu státní geologické služby se dále zajišťuje
vyhodnocování všech geologických informací podle odstavce 2
jako podklad pro rozhodování ve věcech státního a
veřejného zájmu, potencionálního využití a ochrany
přírodních nerostných zdrojů,
ekologické
rovnováhy krajiny a lidské činnosti.
§
18
zrušen
|
ČÁST
TŘETÍ
Projektování,
provádění a vyhodnocování
geologických
prací
§
5
zrušen
§
6
Projektování
geologických prací
(1)
Geologické práce se provádějí podle schváleného projektu
geologických prací, který vyjadřuje zejména sledovaný
cíl geologických prací a určuje metodický a technický
postup jejich odborného, racionálního a bezpečného
provádění; součástí projektuje rozpočet geologických
prací.
(2)
Při projektování geologických prací se vychází ze
zhodnocení výsledků a poznatků získaných dřívějšími
geologickými pracemi. Přitom se zjišťuje, zda se geologické
práce nedotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy
(§ 22).
(3)
Projekt geologických prací a jeho změny obsahující strojní
vrtné práce hlubší než 30 m a strojní vrtné práce, jejichž
celková délka přesahuje 100 m je organizace povinna zaslat
okresnímu úřadu, v jehož územní působnosti mají být
práce spojené se zásahem do pozemku prováděny, a to nejméně
30 dní před zahájením prací spojených se zásahem do
pozemku. Okresní úřad se k projektu do 30 dnů vyjádří
z hledisek zájmů chráněných zvláštními předpisy.2a)
V odůvodněných případech může zadavateli uložit
opatření expertního posouzení Českou geologickou službou,
biologického hodnocení nebo jiného odborného posouzení nebo
podkladu. V takovém případě se zahájení těchto prací
přiměřeně odkládá.
(4)
Postup při projektování geologických prací, při
zajištění střetů zájmů chráněných zvláštními
předpisy a při schvalování projektu geologických prací a
jeho změn podrobněji upraví obecně závazný právní
předpis, který též stanoví náležitosti projektu
geologických prací a kdy je možno zahájit provádění
geologických prací výjimečně před schválením projektu.
§
7
Evidence
geologických prací
(1)
K zajištění přehledu o geologických pracích a organizacích,
které je provádějí, se geologické práce před jejich
realizací evidují. Podklady k evidenci zpracovává organizace
provádějící geologické práce, která je povinna tyto
podklady odevzdat do třiceti dnů před zahájením těchto
prací České geologické službě za účelem evidence, která
projekt zaeviduje a vydá o tom organizaci potvrzení.
(2)
Evidenci nepodléhají geologické práce prováděné
organizacemi při těžebním průzkumu.
(3)
Jestliže se evidované geologické práce neuskuteční, nebo se
jejich zaměření, popřípadě rozsah podstatným způsobem v
průběhu provádění prací změní, je organizace, která
podala žádost o jejich evidenci, povinna oznámit tuto
skutečnost České geologické službě do třiceti dnů od
rozhodnutí o změně prací nebo o jejich neuskutečnění.
(4)
Rozsah evidovaných údajů a postup evidence geologických prací
stanoví ministerstvo vyhláškou.
§
8
zrušen
§
9
Provádění
geologických prací
(1)
Organizace je povinna provádět geologické práce odborně,
racionálně a bezpečně v souladu s projektem geologických
prací.
(2)
Organizace je povinna geologické práce během jejich
provádění řádně a včas dokumentovat a vést, doplňovat a
uchovávat o tom písemné, grafické a hmotné doklady (dále
jen "geologická dokumentace"). Přitom dbá, aby byly
s postupem geologických prací určeny a zaznamenány všechny
geologické skutečnosti a podle nich se usměrňovalo další
provádění geologických prací.
(3)
Provádění geologických prací, náležitosti a obsah
geologické dokumentace podrobněji upraví obecně závazný
právní předpis, který též stanoví dobu, po kterou je
třeba geologickou dokumentaci uchovávat.
§
9a
Podávání
návrhů a oznámení
(1)
Při provádění geologických prací má organizace povinnost
podat
a)
ministerstvu
1.
hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením
množství jeho zásob,
2.oznámení
o rizikových geofaktorech životního prostředí v rozsahu
stanoveném
prováděcím předpisem. Vymezení rizikových geofaktorů a
podrobnosti
o jejich oznamování stanoví ministerstvo vyhláškou,
3.do
31. ledna roku následujícího roční zprávu o výsledcích
geologických prací prováděných při vyhledávání nebo
průzkumu výhradního ložiska,
Ministerstvu
zdravotnictví oznámení o zjištění zdroje termální nebo
minerální
vody, plynu, emanací a peloidu,
c)
Českému hydrometeorologickému ústavu v Praze oznámení o
zjištění zdroje podzemní vody s vydatností větší než
1,0 1.s-1 nebo zdroje podzemní vody
s napjatou hladinou (artéské vody) s vydatností větší
než 0,5 1.s-1.
(2)
Návrh nebo oznámení podle odstavce 1 je organizace povinna
podat do třiceti dnů od zjištění skutečnosti, na kterou se
povinnost vztahuje.
(3)
Nejméně patnáct dní před zahájením geologických prací
spojených se zásahem do pozemku je organizace povinna oznámit
účel, rozsah a očekávanou dobu realizace uvedených prací
obci, na jejímž území mají být práce provedeny.
(4)
Zjistí-li organizace provádějící geologické práce, že jsou
dotčeny zájmy chráněné zvláštními předpisy,2a)
které jsou překážkou využití výsledků těchto prací nebo
jejich využití vylučují, je povinna neprodleně tuto
skutečnost oznámit tomu, kdo si geologické práce zadal nebo
objednal.
§
10
Vyhodnocování
geologických prací
(1)
Provedené geologické práce organizace vyhodnocuje.
Vyhodnocení všech geologických prací obsahuje zejména
jejich přehled a výsledky z hlediska cíle sledovaného
v projektu, nové geologické poznatky včetně těch,
které přímo nesouvisí s cílem projektu, především
ložiska nerostů a zdroje podzemních vod.
(2)
Náležitosti a obsah vyhodnocování geologických prací
podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který
též stanoví lhůty vyhodnocování takových prací.
§
11
Návratnost
prostředků za geologické práce
Ten,
kdo využije pro podnikatelskou činnost výsledky geologických
prací hrazených z prostředků ze státního rozpočtu, je
povinen tyto prostředky uhradit ministerstvu ve výši, lhůtě a
způsobem, který stanoví ministerstvo při rozhodování o
žádosti o předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení
dobývacího prostoru podle zvláštního předpisu.4d)
Vybírání a vymáhání těchto odvodů zajišťuje ministerstvo
podle zvláštního předpisu.4c)
__________________
4d)
§ 24 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní
zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
§
12
Odevzdávání
a zpřístupňování výsledků
geologických
prací
(1)
Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po
ukončení, popřípadě schválení geologických prací
jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě České
geologické službě.
(2)
Výsledky geologických prací předané k trvalému
uchovávání podle odstavce 1 České
geologické službě zpřístupňuje bezplatně orgánům
státní správy, pokud je potřebují pro svou činnost.
(3)
Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle
odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou
zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné
právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi
zadavatelem a touto právnickou nebo fyzickou osobou, popřípadě
určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a
využívání s výjimkou případů podle odstavce 2.
Tyto výhrady a podmínky však zadavatel může uplatňovat po
dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací pověřené
právnické osobě. Po uplynutí této lhůty jsou výsledky
geologických prací přístupné bez omezení, přitom však
musí být zachováno státní, služební a hospodářské
tajemství.5a) Česká
geologická službaposkytuje služby spojené
s podáváním informací o výsledcích těchto geologických
prací za úhradu,5b) která je jejím příjmem.
(4)
Organizace, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 1,
jsou povinny odevzdat písemnou a grafickou geologickou
dokumentaci provedených geologických prací České geologické
službě do dvou měsíců od schválení výsledků prací,
nejpozději však do šesti měsíců od ukončení prací. U
geologických prací končících výpočtem zásob podzemních
vod je organizace povinna odevzdat také tento výpočet.
(5)
Odevzdávání výsledků geologických prací a geologické
dokumentacea podmínky jejich zpřístupňování
podrobněji upraví obecně závazný právní předpis.
------------------------------------------------------
5a)
Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního
tajemství,
ve znění zákona č. 383/1990 Sb.,
nařízení
vlády České a Slovenské Federativní
Republiky
č. 419/1991 Sb., o základních
skutečnostech
tvořících předmět státního
tajemství,
nařízení vlády Československé
socialistické
republiky č. 148/1971 Sb., o ochraně
hospodářského
a služebního tajemství, ve znění
pozdějších
předpisů.
5b)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.
§
13
Využití
výsledků geologických prací
při
územním plánování
(1)
Orgány územního plánování postupují při územním
plánování a při územním řízení v souladu s výsledky
geologických prací, zejména ve vztahu k ochraně
zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů
podzemních vod.
(2)
Ministerstvo poskytuje orgánům územního plánování
informace o výsledcích geologických prací, které mohou
mít vliv na vypracování územně
plánovací
dokumentace a na životní prostředí.
(3)
Ministerstvo může v zájmu racionálního postupu při
územním plánování vymezit území se zvláštními
podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými
ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými
inženýrskogeologickými poměry, kde mohou orgány územního
plánování vydat územní rozhodnutí jen s jeho předchozím
souhlasem nebo po splnění jím stanovených podmínek. V
území vojenských újezdů 6) a v zájmových územích
vojenské správy postupuje ministerstvo v dohodě
s Ministerstvem obrany.
------------------------------------------------------
6)
Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
§
14
Vstup
na cizí nemovitosti a jejich využívání
(1)
Při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem
do pozemku jsou organizace povinny před vstupem na cizí pozemky
uzavřít s vlastníkem pozemku nebo, není-li možné
zjistit vlastníka, s jeho nájemcem písemnou dohodu o provádění
geologických prací, zřizování pracovišť, přístupových
cest, přívodu vody a energie, jakož i provádění nezbytných
úprav půdy a odstraňování porostů, popřípadě zřizování
staveb; ustanovení zvláštních předpisů2a)
zůstávají nedotčena.
(2)
Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne příslušný
okresní úřad o omezení vlastnických práv vlastníka nebo
nájemce nemovitosti uložením povinnosti strpět provedení
geologických prací. Rozhodnutí o omezení práv vlastníka nebo
nájemce nemovitosti lze vydat pouze, není-li v rozporu se státní
surovinovou politikou, ve veřejném zájmu, v nezbytném
rozsahu, na dobu určitou a za náhradu a pokud tento zákon
nestanoví jinak podle zvláštního předpisu7a)
pro:
a)
vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu,
b)
vyhledávání ložisek vyhrazených nerostů hrazené plně
z prostředků státního rozpočtu,
c)
vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod pro hromadné
zásobování pitnou vodou nebo přírodních léčivých zdrojů
(minerálních a termálních vod, plynů a emanací),
d)
zjišťování a hodnocení geologických údajů pro tvorbu a
ochranu životního prostředí,
e)
vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro
ukládání rizikových a radioaktivních odpadů,
f)
vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro
budování podzemních zásobníků zemního plynu a ropy,
g)
geologické práce potřebné pro jiné činnosti prováděné ve
veřejném zájmu,
h)
zjišťování a vyhodnocování geologických údajů nezbytných
pro prevenci nebo likvidaci stavů veřejného ohrožení zdraví
a bezpečnosti obyvatelstva,
i)
geologické práce prováděné při výkonu státní geologické
služby.
(3)
Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami
nebo ozbrojenými sbory, dále vstup na místa, kde jsou umístěna
zařízení sloužící obraně a bezpečnosti státu a na území,
v nichž se vydává územní rozhodnutí a stavební povolení
jen se souhlasem příslušných správních úřadů,8a)
upravují zvláštní předpisy.8b)
7a)
§ 108 až 116 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu
(stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8a)
§ 125 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu
(stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8b)
Například zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé
socialistické
republiky,
ve znění zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení,
zákona
č. 17/1967 Sb., zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní
zřízení), a
zákona
č. 15/1993 Sb.,
zákon
č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších
předpisů.
§
15
Ochrana
výzkumných a průzkumných děl
Vlastník
nemovitosti je povinen strpět na své nemovitosti vyznačení
a uchovávání významných výzkumných děl a průzkumných
děl, která určí ministerstvo, a zdržet se všeho, co by tato
díla mohlo
poškodit,
zničit nebo učinit nepouživatelnými.
§
16
Náhrada
škody
(1)
Na náhradu škody způsobené činností podle § 14 odst. 1
a 2 a § 15 se
vztahují obecné předpisy o náhradě škody,9) pokud tento
zákon nestanoví jinak.
(2)
Orgány a organizace jsou povinny po skončení činností
podle § 14 odst. 1 a 2
a § 15 uvést použité nemovitosti neprodleně do předešlého
stavu, popřípadě pozemky po dohodě s vlastníkem
nemovitosti rekultivovat.
(3)
Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit
způsobenou škodu uvedením do předešlého stavu, má
vlastník nemovitosti právo na náhradu škody v penězích.
(4)
Je-li vlastník nemovitosti činností podle § 14 odst. 1 a
2, popřípadě vyznačením a uchováváním
významných výzkumných a průzkumných děl podle § 15
podstatně omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má
za toto omezení též právo na přiměřenou náhradu.
Právo na náhradu lze uplatnit u organizace do jednoho roku ode
dne doručení oznámení o skončení geologických prací,
popřípadě u ministerstva do jednoho roku ode dne
doručení jeho rozhodnutí o vyznačení a uchovávání
významných výzkumných a průzkumných děl, jinak právo
zaniká.
Provádí-li
se vyhledávání a průzkum výhradních
ložisek
důlními díly, platí o náhradě tím způsobené škody
zvláštní předpisy.
------------------------------------------------------
Např.
§ 443 občanského zákoníku, § 145 až 150
hospodářského
zákoníku a vládní nařízení č.46/1967
Sb.,
o vypořádání škod způsobených provozní
hospodářskou
činností socialistických organizací
na
hmotném majetku jiných socialistických
organizací
a o náhradách v investiční výstavbě.
§
36 a 37 horního zákona.
Nadpis
vypuštěn
§
17
Státní
geologická služba
(1)
Výkonem státní
geologické služby se shromažďují a poskytují údaje o
geologickém složení území, ochraně a využití přírodních
nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických
rizikách jako podklad pro politická, ekonomická a ekologická
rozhodování úřadů veřejné správy.
(2)
Pro výkon státní geologické služby ministerstvo zřídí
Českou geologickou službu.
§
18
zrušen
|
ČÁST
ČTVRTÁ
Kontrola
a sankce
§
19
Kontrola
(1)
Ministerstvo životního prostředí České republiky
a ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky kontrolují jak orgány a organizace plní
povinnosti stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými na
jeho základě; jsou oprávněna uložit, aby byly ve stanovené
lhůtě odstraněny zjištěné
nedostatky.
(2)
Organizace jsou povinny umožnit pracovníkům pověřeným
orgány uvedenými v odstavci 1 vstup do
prostor,
kde se projektují, provádějí a vyhodnocují geologické
práce a uchovává geologická dokumentace, a poskytnout jim
potřebné podklady, informace a vysvětlení. Pověření ke
vstupu se prokazuje zvláštními průkazy orgánů uvedených v
odstavci 1.
(3)
V dobývacích prostorech vykonává ministerstvo pro
hospodářskou politiku a rozvoj České republiky kontrolu
geologických prací v dohodě s Českým báňským úřadem.
Sankce
§
20
(1)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky může uložit pokutu až do jednoho milionu Kčs
právnické a fyzické osobě, která porušuje ustanovení tohoto
zákona tím, že
a)
provádí geologické práce a nesplňuje podmínky stanovené v §
3 odst. 1,
b)
provádí bez registrace geologické práce geologického průzkumu
podléhající registraci,
c)
nezabezpečuje řádně a včas geologickou dokumentaci
geologických průzkumných prací a její předepsané
uchovávání,
d)
neodevzdává výsledky geologických prací geologického
průzkumu pověřené právnické osobě podle
§
12 odst. 1,
e)
provádí geologické práce pro vyhledávání a průzkum
ložisek vyhrazených nerostů bez uděleného povolení nebo při
provádění geologických prací porušuje podmínky v povolení
stanovené; uložením pokuty není dotčena povinnost zaplatit
úhradu podle
§
4b,
f)
neodstraní ve stanovené lhůtě závažné nedostatky,
jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1.,
g)
nezaplatí ve stanovené době úhradu podle § 4b.
(2)
Ministerstvo životního prostředí České republiky může
uložit pokutu až do jednoho milionu Kčs právnické a fyzické
osobě, která porušuje ustanovení tohoto zákona tím, že
a)
provádí bez registrace geologické práce geologického výzkumu
podléhající registraci,
b)
nezabezpečuje řádně a včas geologickou dokumentaci
geologického výzkumu a její předepsané uchovávání,
c)
neodevzdává výsledky geologických výzkumných prací
Geofondu,
d)
neodstraní ve stanovené lhůtě závažné nedostatky,
jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1.
(3)
Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve
stanovené lhůtě nápravu, může jí být uložena další
pokuta až do dvojnásobku uložené pokuty.
(4)
Pokutu je možno uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy orgán
uvedený v odstavci 1 nebo 2 zjistil porušení ustanovení
tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy
došlo k porušení.
(5)
Pokuta se neuloží, pokud byla organizaci za totéž
porušení povinnosti uložena pokuta podle jiných právních
předpisů.
(6)
Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.
§
21
Orgán,
který udělil organizaci povolení k provádění
geologických prací pro vyhledávání a průzkum ložisek
vyhrazených nerostů, může toto povolení odejmout,
poruší-li organizace opětovně povinnosti stanovené tímto
zákonem.
|
ČÁST
ČTVRTÁ
Kontrola
a sankce
§
19
Kontrola
(1)
Ministerstvo kontroluje,
jak orgány a organizace plní povinnosti stanovené tímto
zákonem a předpisy vydanými na jeho základě; je
oprávněno uložit, aby byly ve stanovené lhůtě
odstraněny zjištěné nedostatky.
(2)
Organizace jsou povinny umožnit pracovníkům pověřeným
orgánem uvedenýmv odstavci 1 vstup do prostor, kde se projektují,
provádějí a vyhodnocují geologické práce a uchovává
geologická dokumentace, a poskytnout jim potřebné podklady,
informace a vysvětlení. Pověření ke vstupu se prokazuje
zvláštními průkazy orgánů uvedených v odstavci 1.
(3)
V dobývacích prostorech vykonává ministerstvo
kontrolu geologických prací v dohodě s Českým báňským
úřadem.
§
20
Sankce
(1)
Ministerstvo může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč
tomu, kdo poruší ustanovení tohoto zákona tím, že
provádí
geologické práce a nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 1,
provádí
bez evidence geologické práce podléhající evidenci,
nezabezpečil
řádně a včas geologickou dokumentaci a její předepsané
uchovávání,
neodevzdal
výsledky geologických prací pro vyhledávání nebo průzkum
výhradního
ložiska, popřípadě písemnou a grafickou geologickou
dokumentaci
České geologické službě podle § 12 odst. 1 nebo odst. 4,
provádí
geologické práce pro vyhledávání nebo průzkum ložisek
vyhrazených
nerostů
bez registrace nebo stanovení průzkumného území podle § 4
nebo
porušuje
stanovené podmínky,
neodstranil
ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění
bylo
uloženo
podle § 19 odst. 1,
g)
neodevzdal projekt okresnímu úřadu podle § 6,
h)
nesplnil oznamovací povinnost podle § 9a,
i)
neuhradil ve stanoveném termínu, stanovené výši a stanoveným
způsobem
prostředky
státního rozpočtu vynaložené na dosažení výsledků
geologických
prací
podle § 11,
j)
nezajistil v zákonem stanovené lhůtě podklady pro
zpracování návrhů na
odpis
zásob podle zvláštního předpisu,10a)
k)
nesplní povinnosti vyplývající z ustanovení § 14.
(2)
Pokuty podle odstavce 1 vymáhají finanční úřady podle
zvláštního předpisu4c).
(3)
Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve stanovené
lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do
dvojnásobku uložené pokuty.
(4)
Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode
dne, kdy ministerstvo zjistilo porušení ustanovení tohoto
zákona, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení
povinnosti došlo. Porušení povinnosti podle odstavce 1 však
nelze projednat, uplynuly-li od porušení této povinnosti tři
roky.
________________________
10a) §
14b zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§
21
Zrušení
průzkumného území
Ministerstvo
může zadavateli zrušit registraci nebo stanovení průzkumného
území, poruší-li organizace opakovaně nebo se závažnými
důsledky povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo rozhodnutím
vydaným na jeho základě, nebo zákony, jimiž jsou chráněny
jiné veřejné zájmy.2a)
|
ČÁST
PÁTÁ
Společná,
přechodná a závěrečná
ustanovení
§
22
Jestliže
se provádění geologických prací dotýká zájmů
chráněných zvláštními předpisy,15) postupuje se
v souladu s těmito předpisy.
-------------------------------------------------------
Např.
zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně
přírody,
ve znění pozdějších předpisů, zákon
č.
110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění
pozdějších
předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o
péči
o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb.,
o
ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění
zákona
č. 75/1976 Sb., (úplné znění č. 124/1976 Sb.), zákon č.
138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb.,
o lesích,
zákon
ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči,
a horní zákon.
§
23
Působnost
a úkoly orgánů týkající se geologického výzkumu a
průzkumu a využití výsledků geologických prací, jakož i
způsob financování geologických prací, upravené zvláštními
předpisy,16) nejsou tímto zákonem dotčeny.
-------------------------------------------------------
Např.
zákon č. 54/1963 Sb., třetí část vyhlášky
č.
9/1967 Sb., zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti
federálních
ministerstev, ve znění pozdějších
předpisů,
směrnice federálního ministerstva
pro
technický a investiční rozvoj č. 8/1978 o
oponentním
řízení (reg. v částce 24/1978 Sb.),
vyhláška
federálního ministerstva financí,
ministerstva
financí ČSR a ministerstva financí
SSR
č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních
výdajů
na rozvoj vědy a techniky, vyhláška
Státní
komise pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj
č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb, horní
zákon
a zákon ČNR č. 61/1988, o hornické činnosti,
výbušninách
a o státní báňské správě.
§
24
Organizace,
které mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v předmětu
činnosti určeném ve zřizovací listině, ve statutu nebo ve
stanovách, popřípadě v jiném obdobném aktu
provádění geologických prací a na něž se vztahuje
ustanovení § 3 odst. 1 písm. d), považují se za
organizace, kterým bylo uděleno povolení k provádění
geologických prací podle tohoto zákona.
§
25
Obecné
předpisy o správním řízení18) se nevztahují na řízení
podle § 2 odst. 2, § 6 odst. 3, § 7 a § 11.
-------------------------------------------------------
Zákon
č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní
řád).
§
26
(1)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky vydá v dohodě s ministerstvem životního prostředí
České republiky obecně závazné právní předpisy k provedení
§ 3 odst. 4, § 5 odst. 2,
§
6 odst. 5, § 7 odst. 5, § 9 odst. 3, § 10 odst. 2 a
§
12 odst. 4.
(2)
Obecně závazné právní předpisy k provedení § 6 odst. 5,
§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2 vydá ministerstvo pro
hospodářskou politiku a rozvoj České republiky též v
dohodě s Českým báňským úřadem, pokud jde o práce
uvedené v § 2 odst. 1 písm. b).
§
27
Zrušují
se § 1 až 3 a § 5 až 9 vládního nařízení č. 11/1958
Sb., o organizaci státní geologické služby, ve znění
vládního nařízení č. 82/1967 Sb., kterým se Komise pro
klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě,
a ve znění zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní
správy České socialistické republiky.19)
-------------------------------------------------------
§
4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., ve
znění
vládního nařízení č. 82/1967 Sb., se zrušuje
horním
zákonem.
§
28
Tento
zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988. Zákon č.
543/1991 nabyl účinnosti dnem 20. prosince 1991.
|
ČÁST
PÁTÁ
Společná,
přechodná a závěrečná
Ustanovení
§
22
Jestliže
se provádění geologických prací dotýká zájmů chráněných
zvláštními předpisy,2a)postupuje se
v souladu s těmito předpisy.
§
22a
(1)
Pro přehodnocení výhradních ložisek zadávaných
ministerstvem na základě nových podmínek využitelnosti se
nestanoví průzkumné území podle § 4 odst. 3 v případě,
že přehodnocení nevyžaduje provedení geologických prací,
pro jejichž realizaci je potřebná dohoda s vlastníkem pozemku
podle § 14 odst. 2.
(2)
Pro vyhledávání a průzkum území vhodného pro zvláštní
zásah do zemské kůry podle zvláštních předpisů se
postupuje přiměřeně podle § 4a až 4c.
(3)
V případě souběhu řízení o stanovení průzkumného území
podle tohoto zákona a udělení předchozího souhlasu k podání
návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona
na stejné výhradní ložisko je přednostně dokončeno řízení,
které bylo zahájeno dříve. Druhé řízení je přerušeno do
doby potřebné k ukončení prvního řízení. Tento postup
se nevztahuje na případy, kdy má žadatel o udělení
předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení
dobývacího prostoru přednostní nárok podle zvláštního
zákona.3b)
(4)
V případě časového souběhu řízení o stanovení
chráněného ložiskového území a stanovení průzkumného
území pro průzkum výhradního ložiska se postupuje současně
a nezávisle v obou řízeních.
(5)
V případě časového souběhu řízení o registraci
průzkumného území nebo stanovení průzkumného území s
řízením o stanovení chráněného území pro zvláštní
zásah do zemské kůry se nejdříve rozhodne o stanovení
chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry,
přičemž žadatel o průzkumné území je účastníkem řízení
o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do
zemské kůry.
§
23
Působnost
a úkoly orgánů týkající se geologického výzkumu a
průzkumu a využití výsledků geologických prací, jakož i
způsob financování geologických prací, upravené zvláštními
předpisy,16) nejsou tímto zákonem dotčeny.
------------------------------------------------------
Např.
zákon č. 54/1963 Sb., třetí část vyhlášky
č.
9/1967 Sb., zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti
federálních
ministerstev, ve znění pozdějších
předpisů,
směrnice federálního ministerstva
pro
technický a investiční rozvoj č. 8/1978 o
oponentním
řízení (reg. v částce 24/1978 Sb.),
vyhláška
federálního ministerstva financí,
ministerstva
financí ČSR a ministerstva financí
SSR
č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních
výdajů
na rozvoj vědy a techniky, vyhláška
Státní
komise pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj
č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb, horní
zákon
a zákon ČNR č. 61/1988, o hornické činnosti,
výbušninách
a o státní báňské správě.
§
24
Organizace,
které mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v předmětu
činnosti určeném ve zřizovací listině, ve statutu nebo ve
stanovách, popřípadě v jiném obdobném aktu
provádění geologických prací a na něž se vztahuje
ustanovení § 3 odst. 1 písm. d), považují se za
organizace, kterým bylo uděleno povolení k provádění
geologických prací podle tohoto zákona.
§
25
Obecné
předpisy o správním řízení 18)
se nevztahují na řízení podle § 4a a § 7.
------------------------------------------------------
Zákon
č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní
řád).
§
26
(1)
Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti k provedení § 2
odst. 5,
§ 3 odst. 4, § 6 odst. 4, § 7 odst. 4, § 9
odst. 3, § 9a odst. 1, § 10 odst. 2 a § 12 odst. 5.
(2)
Obecně závazné právní předpisy k provedení § 9
odst. 3 a § 10 odst. 2 vydá ministerstvo též v dohodě
s Českým báňským úřadem, pokud jde o práce uvedené v §
2 odst. 1 písm. b).
§
27
Zrušují
se § 1 až 3 a § 5 až 9 vládního nařízení č. 11/1958
Sb., o organizaci státní geologické služby, ve znění
vládního nařízení č. 82/1967 Sb., kterým se Komise pro
klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě,
a ve znění zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
České socialistické republiky.19)
------------------------------------------------------
§
4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., ve
znění
vládního nařízení č. 82/1967 Sb., se zrušuje
horním
zákonem.
§
28
Tento
zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988. Zákon č.
543/1991 nabyl účinnosti dnem 20. prosince 1991.
*
* *
Zákon
č. ….. nabyl účinnosti dnem ….., s výjimkou
ustanovení § 4c zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích
a o Českém geologickém úřadu, ve znění tohoto zákona,
které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
|
|
|
Čl.
II
Přechodná
ustanovení
1.
Zadavatelé, kterým byly geologické práce povoleny podle
dosavadních předpisů, jsou povinni do 6 měsíců od účinnosti
tohoto zákona podat žádost o registraci nebo stanovení
průzkumného území, jinak toto povolení zaniká uplynutím
jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Placení úhrad podle
povolení vydaných do účinnosti tohoto zákona se řídí
dosavadním právním předpisem. Žádosti o povolení
k vyhledávání nebo průzkumu ložisek vyhrazených nerostů
a žádosti o prodloužení již vydaných povolení podané a
dosud nevyřízené do účinnosti tohoto zákona se posuzují
podle tohoto zákona.
2.
Platná osvědčení odborné způsobilosti k projektování,
provádění a vyhodnocování je možné prodloužit i v případě,
že není splněna podmínka vysokoškolského vzdělání.
3.
Do zřízení České geologické služby vykonávají její
působnost právnické osoby pověřené ministerstvem dle
dosavadních předpisů.
4.
Pracovníci, kteří projektovali, prováděli a vyhodnocovali
geologické práce ve funkci odpovědného řešitele geologického
úkolu u organizace oprávněné provádět geologické práce
podle dosavadních předpisů, jsou povinni do tří měsíců od
účinnosti tohoto zákona získat odbornou způsobilost dle § 3
tohoto zákona; po uplynutí této doby jim odborná způsobilost
na základě dosavadních předpisů zaniká.
§
31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření
s rozpočtovými
prostředky
České republiky a obcí v České republice (rozpočtová
pravidla
republiky),
ve znění zákona č. 579/1991 Sb., zákona č. 166/1992 Sb.,
zákona
č.
321/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb.,
zákona
č.
57/1995 Sb., zákona č. 154/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb.,
kterým se
mění
a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím
zákona o
důchodovém
pojištění a zákona č. 160/1997 Sb.
|
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon),ve znění zákona České
národní rady č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb. a zákona
č. 168/1993 Sb.
Původní
znění
|
Navrhované
změny horního zákona
|
|
|
|
§
5a
Organizace
Právnické
a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské
činnosti2) při splnění podmínek stanovených právními
předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání
výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost, se
považují za organizace podle tohoto zákona.
------------------------------------------------------------------
2)
Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon
č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění
pozdějších předpisů.
|
§
5a
Organizace
Právnické
a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské
činnosti2) při splnění podmínek stanovených právními
předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání
výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost, se
považují za organizace podle tohoto zákona. Za
organizaci se
považují také právnické osoby zřízené Ministerstvem
životního prostředí k zajištění povinností
stanovených tímto zákonem.
------------------------------------------------------------------
2)
Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon
č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon),zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění
pozdějších předpisů.
|
§
8
nadpis
vypuštěn
Jestliže
nebude výhradní ložisko po ukončení vyhledávání a
průzkumu dobýváno, zabezpečí jeho ochranu a evidenci
právnická osoba, kterou tím pověří ministerstvo pro
hospodářskou politiku a rozvoj České republiky (§ 17 odst.
2).
|
§
8
nadpis
vypuštěn
Jestliže
nebude výhradní ložisko po ukončení vyhledávání a
průzkumu dobýváno, zabezpečí jeho ochranu a evidenci
právnická osoba, kterou tím pověří ministerstvo pro
hospodářskou politiku a rozvoj České republiky (§ 17 odst.
2). Obdobně se
postupuje v případě, kdy po ukončení dobývání nejsou
zbytkové zásoby odepsány vynětím z evidence.
|
§
11
Vyhledávání
a průzkum výhradních ložisek
(1)
Vyhledávání a průzkum výhradních
ložisek mohou provádět organizace v území, rozsahu a době
stanovené v povolení vydaném
podle zvláštních předpisů.3)
|
§
11
Vyhledávání
a průzkum výhradních ložisek
(1)
Vyhledávání a průzkum ložisek
vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek
nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném
území, které je zaregistrováno nebo stanoveno podle
zvláštních předpisů.3)
|
-----------------------------------------------------
3) Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o
Českém geologickém úřadu, ve znění zákona
ČNR č.543/1991 Sb.
|
------------------------------------------------------3)
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o
Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších
předpisů.
|
§
14b
(2)
Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž
příslušné orgány státní správy na úseku životního
prostředí.
Úplnost návrhu na odpis zásob výhradního ložiska
zajistí organizace.
|
§
14b
(2)
Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž
příslušné orgány státní správy na úseku životního
prostředí. Geologické
a báňskotechnické podklady pro zpracování návrhu na odpis
zásob výhradního ložiska zajistí organizace na náklady
žadatele nejpozději do 6 měsíců od jejich vyžádání.
|
§
24
(3)
Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení
dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden
průzkum výhradního ložiska nebo která se na průzkumu
výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní
nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení
výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději
však do jednoho roku od ukončení platnosti povolení
geologických prací
pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u
ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky.
|
§
24
(3)
Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení
dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden
průzkum výhradního ložiska nebo která se na průzkumu
výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní
nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení
výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději
však do jednoho roku od ukončení platnosti průzkumného
území pro
vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u
ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky.
|
§
27
|
§
27
Obvodní
báňský úřad odmítne předchozí souhlas ke smluvnímu
převedení dobývacího prostoru, jestliže tento převod je
v rozporu s jinými předpisy, které jsou závazné na
území České republiky.
|
§
28
|
§
28
Obvodní
báňský úřad odmítne stanovení dobývacího prostoru,
jestliže je v rozporu s jinými předpisy, které jsou
závazné na území České republiky.
|
§
32a
(2)
Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného
obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých
vyhrazených
nerostů nebo
vyhrazených
nerostů po
jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti s
jejich dobýváním (dále jen "vydobyté nerosty").
Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých
nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve
kterém byly vyhrazené
nerosty vydobyty. Ministerstvo pro hospodářskou politiku a
rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem financí
České republiky stanoví pro nerosty, u nichž není známa
tržní cena, základ pro vyměření úhrady z vydobytých
nerostů.
|
§
32a
(2)
Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného
obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých
nerostů na
výhradních ložiscích
nebo nerostů na
výhradních ložiscích
po jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti
s jejich dobýváním (dále jen "vydobyté nerosty").
Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých
nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve
kterém byly nerosty vydobyty. Ministerstvo pro hospodářskou
politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem
financí České republiky stanoví pro nerosty, u nichž není
známa tržní cena, základ pro vyměření úhrady
z vydobytých nerostů.
|
§
37a
|
§
37a
Organizace
je povinna zabezpečit, aby finanční prostředky (§
31 odst.6 a§
37a odst.1) byly
v požadovaném čase a v požadované výši plně
k dispozici;
majetek odpovídající výši těchto vytvořených prostředků
nesmí být zahrnut do konkursní podstaty.
|
|
|
|
VYSVĚTLIVKY
: Obyčejné písmo : původní text zákona , v němž není
navrhována změna
Tučné
písmo : původní text zákona, který se mění
Kurzíva
: nově navrhovaný text zákona
Původní
znění
|
Navrhované
úplné znění
|
ČÁST
PRVNÍ
Základní
ustanovení
§
1
Účel
zákona
Účelem
tohoto zákona je stanovit podmínky pro projektování,
provádění a vyhodnocování geologických prací, jejich
koordinaci a kontrolu a pro využití jejich výsledků v
národním hospodářství, ve vědě a technice.
|
ČÁST
PRVNÍ
Základní
ustanovení
§
1
Účel
zákona
Účelem
tohoto zákona je stanovit podmínky pro projektování,
provádění a vyhodnocování geologických prací, jejich
koordinaci a kontrolu a pro využití jejich výsledků v
národním hospodářství, ve vědě a technice.
|
|
§
2
Geologické
práce
(1)
Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí
geologický výzkum a průzkum, který zahrnuje
a)
zkoumání, hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje
a složení geologické stavby území a jejích zákonitostí,
b)
vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování
jejich zásob a zpracovávání geologických podkladů pro
jejich využívání a ochranu,
c)
vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod včetně
přírodních vod léčivých, stolních minerálních a
termálních, ověřování jejich využitelných zásob,
zkoumání negativních vlivů na jejich jakost a
množství,jakož i zpracovávání geologických podkladů pro
jejich využívání a ochranu,
|
§
2
Geologické
práce
(1)
Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí
geologický výzkum a geologický průzkum na území České
republiky, který zahrnuje:
a)
zkoumání, hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje
a složení geologické stavby území a jejích zákonitostí,
b)
vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování
jejich zásob a zpracovávání geologických podkladů pro
jejich využívání a ochranu,
c)
vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod včetně
přírodních vod léčivých, stolních minerálních a
termálních, ověřování jejich využitelných zásob,
zkoumání negativních vlivů na jejich jakost a
množství,jakož i zpracovávání geologických podkladů pro
jejich využívání a ochranu,
|
|
VYSVĚTLIVKY:
Obyčejné písmo: původní
text zákona, v němž není navrhována změna
Tučné
písmo: původní
text zákona, který se mění
Kurzíva:
nově navrhovaný text zákona
d)
zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a
hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely
územního plánování, dokumentace a provádění staveb
včetně stabilizace sesuvných území,
e)
zjišťování a ověřování geologických podmínek pro
zřizování, provoz a likvidaci zařízení k uskladňování
plynů, kapalin a odpadů v přírodních horninových
strukturách a podzemních prostorech, pro průmyslové
využívání tepelné energie zemské kůry a pro zajišťování
a likvidaci starých důlních děl,1)
f)
zjišťování a hodnocení geologických činitelů
ovlivňujících životní prostředí.
(2)
V pochybnostech, zda některá činnost je geologickou prací,
popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo geologický
průzkum podle odstavce 1, rozhodne ministerstvo
životního prostředí České republiky v dohodě
s ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky.
-------------------------------------------------------
§
35 č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství
(horní zákon).
|
d)
zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a
hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely
územního plánování, dokumentace a provádění staveb
včetně stabilizace sesuvných území,
e)
zjišťování a ověřování geologických podmínek pro
zřizování, provoz a likvidaci zařízení k uskladňování
plynů, kapalin a odpadů v přírodních horninových
strukturách a podzemních prostorech, pro průmyslové
využívání tepelné energie zemské kůry a pro zajišťování
a likvidaci starých důlních děl,1)
f)
zjišťování a hodnocení geologických činitelů
ovlivňujících životní prostředí,
g)
zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění
v přírodních horninových strukturách
„(2)
Geologický výzkum zahrnuje soubor prací, jimiž se zkoumá
vznik a působení geologických procesů, zkoumá, hodnotí a
dokumentuje geologická stavba území, její prvky a zákonitosti.
Geologický výzkum se na další etapy nečlení.
(3)
Geologický průzkum zahrnuje účelově zaměřené geologické
práce, jimiž se zkoumá území v podrobnostech přesahujících
geologický výzkum. Geologický průzkum se podle účelu prací
člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské
kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický, geofyzikální,
geochemický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících
životní prostředí.
(4)
Ložiskový průzkum se člení na etapu
vyhledávání,
která představuje soubor geologických prací, jejichž účelem
je zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek
nerostů, nalézt je, ověřit jejich přibližný rozsah a
význam, provést výpočet vyhledaných zásob a vymezit střety
zájmů pro následný průzkum. U rozsáhlých ložisek může
být ověřena výpočtem zásob pouze část ložiska umožňující
samostatné využití a zbytek je možno ocenit vymezením
prognózního zdroje. Vyhledávání se provádí na území, kde
dosud ložisko vyhledávaného nerostu nebylo nalezeno a
evidováno,
průzkumu,
který se provádí na již známém a evidovaném ložisku
v rozsahu potřebném pro získání podkladů ke zpracování
dokumentace podle zvláštních předpisů1a),
pro výpočet prozkoumaných zásob a prokázání jejich
využitelnosti a pro vyřešení střetů zájmů s uvažovaným
dobýváním ložiska,
těžebního
průzkumu, který se provádí ve stanoveném dobývacím
prostoru v rozsahu a podrobnostech potřebných pro otvírku a
dobývání ložiska. Na tento průzkum se nevztahují ustanovení
§ 4 až § 4c tohoto zákona a provádí se za podmínek
stanovených podle zvláštních předpisů.1a)
(5)
Členění průzkumných geologických v rámci průzkumu pro
zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického,
inženýrskogeologického, geofyzikálního a geochemického
průzkumu a průzkumu geologických činitelů ovlivňujících
životní prostředí stanoví Ministerstvo životního prostředí
(dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.
(6)
V pochybnostech ministerstvo rozhodne, zda některá činnost
je geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum
nebo geologický průzkum a jakou jeho etapu.
_________________________
§
35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství
(horní
zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993
Sb.,
o
státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a
doplnění
některých
zákonů České národní rady a některých dalších předpisů,
a
zákona č. 168/1993 Sb.
1a)
§ 27 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní
zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
|
ČÁST
DRUHÁ
Oprávnění
k provádění geologických prací
a
povolování geologických prací
pro
vyhledávání a průzkum ložisek nerostů
Oprávnění
k provádění geologických prací
a
osvědčení odborné způsobilosti
§
3
(1)
Projektovat a vyhodnocovat geologické práce jsou
oprávněny právnické a fyzické osoby v rámci
podnikatelské činnosti 1) při splnění podmínek
stanovených právními předpisy (dále jen "organizace"),
u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá osoba
s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce
projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen "odpovědný
řešitel").
(2)
Práce geologického výzkumu 2) jsou oprávněny provádět:
a)
státní geologická služba (§ 17),
b)
vědecké ústavy a odborné školy při plnění svých
vědeckých nebo pedagogických úkolů.
(3)
Osvědčení odborné způsobilosti odpovědného řešitele
vydává ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj
České republiky po dohodě s ministerstvem životního
prostředí České republiky. Tento orgán může osvědčení
odborné způsobilosti odejmout tomu, kdo závažným
způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto zákona
nebo předpisy vydané na jeho základě.
(4)
Základními předpoklady odborné způsobilosti jsou odborné
vzdělání, praxe v oboru zahrnující podíl na řešení
geologických úkolů a znalost potřebných předpisů.
Předpoklady odborné způsobilosti, postup při jejím
ověřování a způsob evidence vydaných osvědčení
podrobněji upraví obecně závazný právní předpis.
Tento předpis též stanoví odborné garanty (například
státní geologická služba, vysoké školy, komory), kteří
budou posuzovat odbornou způsobilost uchazečů pro vydání
osvědčení.
-------------------------------------------------------
1)
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
Zákon
č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský
zákon).
Zákon
č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění
pozdějších
předpisů.
§
3 vyhlášky ČGÚ č. 121/1989 Sb., o projektování,
provádění
a vyhodnocování geologických prací, o
udělování
povolení a odborné způsobilosti k jejich
výkonu,
ve znění pozdějších předpisů.
§
4
Povolování
geologických prací pro vyhledávání
průzkum
ložisek vyhrazených nerostů
(1)
Organizace, pro niž mají být prováděny geologické práce
uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen "zadavatel"),
může tyto práce provádět pouze na základě povolení, které
uděluje na žádost zadavatele ministerstvo pro hospodářskou
politiku a rozvoj České
republiky
po dohodě s ministerstvem životního prostředí České
republiky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.3)
(2)
Žádost zadavatele obsahuje:
a)
návrh průzkumného území s jeho zákresem v mapě
povrchové situace ve vhodném měřítku, ne však menším
než 1:25000, a s výpočtem plošného obsahu území s
rozdělením plochy podle příslušnosti ke katastrálním
územím; mapu jakož i výpočet plošného obsahu území
ověří oprávněný pracovník,4)
b)
zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných
ložiskových území, popřípadě jiných chráněných území
nebo ochranných pásem v navrhovaném průzkumném území,
c)
návrh podmínek pro provádění geologických prací.
(3)
V rozhodnutí o povolení se zadavateli stanoví území pro
vyhledávání a průzkum (dále jen "průzkumné území"),
nerost, pro jehož vyhledávání a průzkum se povolení
uděluje, podmínky pro provádění geologických prací a
doba platnosti povolení. Dobu
platnosti
povolení lze prodloužit.
(4)
Jestliže za stejným cílem a ve stejném území požádá o
povolení více zadavatelů, vydá ministerstvo pro
hospodářskou politiku a rozvoj České republiky povolení
zadavateli, který o povolení požádal dříve. Toto
ustanovení se nevztahuje na postup podle odstavce 5.
(5)
Pokud ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky vypíše v zájmu jednotné surovinové politiky
nabídkové řízení na vyhledávání a průzkum ložiska
vyhrazeného nerostu pro vymezené nerosty a území, bude
vydané povolení zadavateli vybranému v tomto řízení.
(6)
Před udělením povolení podle odstavce 1 si ministerstvo pro
hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vyžádá
stanovisko obce, v jejímž katastrálním území se nachází
průzkumné území.
-------------------------------------------------------
§
31 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného
bohatství (horní zákon), ve znění
pozdějších
předpisů.
Čl.
1.06 výnosu Českého báňského úřadu č.j.3700/1974
ze
dne 1. 7. 1974, jímž se vydává důlně-měřický
předpis
pro geologický průzkum a pro těžbu ložisek
ropy
a zemního plynu, reg. V částce 6/1976 Sb.
§
4a
Průzkumné
území
(1)
Hranice průzkumného území se na povrchu stanoví uzavřeným
geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se
určují body se souřadnicemi v platném souřadnicovém
systému. Hranice území pod povrchem jsou dány svislými
rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce.
(2)
V průzkumném území získává zadavatel výhradní právo
k provádění geologických prací pro vyhledávání a
průzkum ložisek vyhrazených nerostů určeného druhu
vyhrazeného nerostu. Vymezení průzkumného území nemá
povahu územního rozhodnutí.
§
4b
Úhrada
z plochy průzkumného území
(1)
Na základě vydaného povolení pro vyhledávání a průzkum
ložisek vyhrazených nerostů platí zadavatel úhradu
odvozenou z plochy průzkumného území, která činí v
prvním roce 1000 Kčs za každý i započatý km2 průzkumného
území. Tato úhrada se každý další rok zvyšuje o dalších
1000 Kčs za každý i započatý km2 průzkumného území.
(2)
Úhrada z plochy průzkumného území je splatná do tří
měsíců od začátku platnosti povolení popřípadě
prodloužení již vydaného povolení. Úhrada je příjmem
obcí, na jejichž katastrálních zemích se průzkumné území
nachází. Leží-li území na katastrálních územích více
obcí, rozdělí zadavatel úhradu podle poměru ploch v
katastrálních územích, na nichž se průzkumné území
nachází.
§
4c
Vyhledávání
a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů
Vyhledávání
a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů může organizace
provádět jen na základě dohody s vlastníkem pozemku,
pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.5)
-------------------------------------------------------
§
9 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,
výbušninách
a o státní báňské správě, ve znění
zákona
ČNR č. 542/1991 Sb.
|
ČÁST
DRUHÁ
OPRÁVNĚNÍ
K PROVÁDĚNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ
§
3
Oprávnění
k projektování, provádění a vyhodnocování geologických
prací a osvědčení odborné způsobilosti
(1)
Projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce jsou
oprávněny právnické a fyzické osoby, splňující podmínky
stanovené právními předpisy (dále jen „organizace“), a u
nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá osoba
s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce
projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen „odpovědný
řešitel geologických prací“).
(2)
Na geologické práce, které nejsou prováděny v rámci
podnikatelské činnosti a které nejsou spojeny se zásahem do
pozemkůse nevztahuje povinnost projektovat, provádět a
vyhodnocovat je prostřednictvím odpovědného řešitele
geologických prací.
(3)
O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických
prací rozhoduje ministerstvo. Rozhodnutí, kterým se vydává
osvědčení o odborné způsobilosti odpovědného řešitele
geologických prací, se vydává na pět let s možností
jeho prodloužení. Prodloužení platnosti osvědčení může
ministerstvo vázat na přezkoušení znalostí tohoto zákona,
právních předpisů vydaných na jeho základě a z
právních předpisů k ochraně zájmů chráněných
zvláštními předpisy2a) souvisejícími
s geologickou činností. Ministerstvo může osvědčení o
odborné způsobilosti odejmout tomu, kdo závažným způsobem
nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto zákona nebo předpisy
vydané na jeho základě.
(4)
Podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání
geologického směru, praxe v oboru minimálně tři roky
zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná
úroveň dosavadních prací, složení zkoušky ze znalosti
potřebných předpisů a bezúhonnost.2b)
K posouzení odborné úrovně dosavadních prací pověří
ministerstvo odborné garanty z řad odborníků doporučených
profesními organizacemi. Doklady potřebné k prokázání
odborné způsobilosti, obory a specializace, pro něž se
osvědčuje odborná způsobilost, rozsah potřebných znalostí
právních předpisů souvisejících s geologickou činností,
postup při ověřování odborné způsobilosti a způsob
evidence a zveřejňování vydaných osvědčení, stanoví
ministerstvo vyhláškou.
(5)
Odpovědný řešitel geologických prací opatřuje projekty,
dílčí a závěrečné zprávy geologických prací
vlastnoručním podpisem a otiskem kulatého razítka, které
obsahuje malý státní znak České republiky, jméno odpovědného
řešitele geologických prací, vyznačený obor nebo
specializaci a pořadové číslo, pod kterým mu bylo osvědčení
odborné způsobilosti vydáno.
__________________
2a)
Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu
(stavební
zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., kterým se mění a
doplňuje
zákon o národních výborech a upravuje působnost městských
národních
výborů na některých úsecích státní správy, zákona č.
103/1990
Sb.,
kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník, zákona č.
425/1990
Sb.,
o okresních úřadech, úpravy jejich působnosti a o některých
dalších
opatřeních
s tím souvisejících, zákona č. 519/1991 Sb., kterým se
mění a
doplňuje
občanský soudní řád a notářský řád, zákona č. 262/1992
Sb.,
zákona
č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998
Sb.,
zákon
č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní
zákon),
ve znění pozdějších předpisů,
zákon
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
zákona č.
347/1992
Sb., zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých
zákonů (lesní zákon), nálezu Ústavního soudu České
republiky
č.
3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb. a zákona č. 123/1998 Sb., o
právu na
informace
o životním prostředí,
zákon
č. 138/1973 Sb. o vodách, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.,
zákona
č.
14/1998 Sb. a zákona č. 58/1998 Sb.,
zákon
č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o ostatní
báňské
správě,
ve znění zákona č. 425/1998 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a
zákona
č.
169/1993 Sb.,
zákon
č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve
znění
zákona
č. 10/1993 Sb. a zákona č. 98/1999 Sb.,
zákon
č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č.
210/1990 Sb.,
zákona
č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991
Sb.,
o
všeobecném zdravotním pojištění, zákona č. 590/1992 Sb.,
kterým se mění
a
doplňuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění
sociálního
zabezpečení,
a některé další zákony, zákona č. 15/1993 Sb., o Armádě
České
republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících
zákonů,
zákona
č. 161/1993 Sb., o změnách ve všeobecném stavebním pojištění
a o
změnách
a doplnění některých dalších zákonů, zákona č. 307/1993
Sb.,
zákona
č. 60/1995 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., nálezu Ústavního
soudu
České
republiky č. 206/1996 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech
a o
změnách
a doplnění některých souvisejících zákonů, zákona č.
110/1997
Sb.,
o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění
některých
souvisejících
zákonů, zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb.,
o
návykových látkách a o změně některých dalších zákonů,
zákon
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona
č. 242/1992
Sb.,
zákon
č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č.
146/1971
Sb.,
zákona č. 150/1992 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb.,
zákon
č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých
zákonů
(lesní
zákon), zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění
pozdějších
předpisů.
2b)
§ 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve
znění pozdějších
předpisů.
§
4
Registrace
a stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum
(1)
Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek
vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek
nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném
území, které je zaregistrováno nebo stanoveno právnické
osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické
činnosti 3a) a pro niž mají být
geologické práce provedeny (dále jen „zadavatel“).
(2)
Žádost o registraci nebo stanovení průzkumného území pro
vyhledávání a průzkum výhradních ložisek (dále jen
„průzkumné území“) se předkládá ve dvojím vyhotovení
a obsahuje
návrh
průzkumného území s jeho zákresem do mapy povrchové situace
ve
vhodném
měřítku, ne však v menším než 1 : 25 000 u území do 50
km2 a 1 : 50 000 nad 50 km2
s výpočtem plošného obsahu území a souřadnice vrcholů
průzkumného území vymezeného přímými čarami,
b)
nerost v případě vyhledávání a výhradní ložisko
nerostu v případě průzkumu,
c)
zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných ložiskových
území, popřípadě jiných chráněných území nebo
ochranných pásem v navrhovaném průzkumném území a výčet
těchto území,
d)
údaje o žadateli a jeho bezúhonnosti2b),
doklady o jeho oprávnění pro podnikání v oboru hornické
činnosti; bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku
trestů, který nesmí být starší tří měsíců,
e)
etapu prací, cíl, rozsah a způsob provádění prací a dobu,
na kterou se registrace nebo stanovení průzkumného území
žádají,
f)
u vyhledávání nebo průzkumu ložisek ropy nebo zemního plynu
doložení technické a finanční způsobilosti žadatele,
g)
žádost o stanovení průzkumného území musí obsahovat
doklad o přednosti na stanovení průzkumného území, je li
uplatňována, rozdělení plošného obsahu území pro průzkum
do území jednotlivých obcí. V případě, že navrhované
průzkumné území výhradního ložiska nevyhrazeného nerostu
přesahuje jeho rozsah vymezený zvláštním předpisem3b),
musí žádost obsahovat také písemný souhlas vlastníků
dotčených pozemků.3c)
(3)
Na průzkumném území má zadavatel výhradní právo pro
vyhledávání vyhrazeného nerostu v souladu s registrací
průzkumného území nebo výhradní právo pro vyhledávání a
průzkum výhradního ložiska v souladu se stanovením
průzkumného území.
(4)
Registraci nebo stanovení průzkumného území může zadavatel
převést na jinou fyzickou osobu nebo právnickou osobu jen na
základě písemné smlouvy a s písemným souhlasem
ministerstva. Bez tohoto souhlasu je převod neplatný. Touto
smlouvou přecházejí na nového zadavatele veškeré povinnosti
a závazky vzniklé původnímu zadavateli v souvislosti
s projektováním, prováděním a vyhodnocováním
geologických prací od počátku platnosti průzkumného území
před uzavřením smlouvy. Ministerstvo souhlas neudělí ze
stejných důvodů, pro které může být odmítnuta žádost o
registraci nebo stanovení průzkumného území osobě, na kterou
má být průzkumné území převedeno, a dále v případě,
když tato osoba neprokáže, že je schopna dostát přebíraným
závazkům a povinnostem.
(5)
Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným
geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy
jsou definovány souřadnicemi v platném souřadnicovém
systému. Hranice pod povrchem jsou dány svislými rovinami
procházejícími stranami povrchového obrazce.
(6)
Organizace, která bude realizovat veřejnou zakázku3d)
zadávanou ministerstvem pro vyhledání nebo průzkum ložiska
vyhrazeného nerostu, podává žádost podle odstavce 2.
(7)
Pro žádost o registraci nebo stanovení průzkumného území
pro zvláštní zásah do zemské kůry3e)
platí obdobný postup jako u vyhledávání nebo průzkumu
ložisek vyhrazených nerostů.
(8)
Pokud se v průběhu platnosti registrace a stanovení
průzkumného území zadavatel písemně vzdá registrace nebo
stanovení průzkumného území nebo se vzdá oprávnění
k využití části tohoto území, platí tato skutečnost
dnem doručení tohoto oznámení ministerstvu.
(9)
Ministerstvo vede souhrnnou evidenci registrovaných a stanovených
průzkumných území. Údaje o umístění a rozsahu průzkumného
území, nerostu nebo ložisku, termín platnosti registrace nebo
stanovení průzkumného území a údaje o osobě, na jejíž
žádost byly registrace nebo stanovení tohoto území provedeny,
jsou veřejně přístupné.
__________________
3a)
§ 5 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách
a státní báňské
správě,
ve znění pozdějších předpisů.
3b)
§ 43a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní
zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
3c)
§ 7 zákona č. 44/1988 Sb, o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní
zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
3d)
Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve
znění pozdějších
předpisů.
3e)
§ 34 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní
zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
§
4a
Registrace
průzkumného území pro ložiskový průzkum
(1)
Průzkumné území se registruje za účelem vyhledávání
vyhrazeného nerostu prováděného pracemi, které nejsou spojeny
se zásahy do pozemku. Provádět jiné geologické práce
v registrovaném průzkumném území je zakázáno.
(2)
Žádost o registraci průzkumného území se podává
ministerstvu, které ji vyřídí do jednoho měsíce od jejího
obdržení. Je-li vrácena žádost k doplnění, tato lhůta
se staví.
(3)
Na stejné území a stejný nerost může být zaregistrováno
jen jedno průzkumné území.
(4)
Osvědčení o registraci průzkumného území se vydá žadateli
jen pro nerost, pro jehož vyhledávání se registrace provádí.
(5)
Průzkumné území se registruje na dobu určitou, nejvýše na
čtyři roky.
(6)
Na registraci průzkumného území není právní nárok. Žádost
o registraci průzkumného území ministerstvo vždy zamítne v
případě, že
v navrhovaném
území nebo jeho části se nachází výhradní ložisko
nerostu, na
jehož
vyhledávání je registrace žádána,
b)
navržené území se zcela nebo zčásti překrývá s územím
již zaregistrovaným
nebo
stanoveným pro stejný nerost jinému zadavateli nebo s dobývacím
prostorem stanoveným pro stejný nerost jiné organizaci podle
zvláštního předpisu,4a)
c)
navržené území se zcela nebo zčásti překrývá s územím,
které je v době podání žádosti předmětem řízení o
stanovení průzkumného území pro stejný nerost,
d)
navržené území se zcela nebo zčásti překrývá s územím
dobývacího prostoru na jiný nerost a držitel dobývacího
prostoru s registrací nesouhlasí,
e)
žadatel neprokáže oprávnění k podnikání v hornické
činnosti a bezúhonnost,
f)
vyhledávání je v rozporu s mezinárodními závazky
České republiky,
g)
žadateli bylo odejmuto průzkumné území podle § 21 tohoto
zákona.
(7)
Proti zamítnutí registrace může žadatel do 15 dnů ode dne
doručení oznámení o odmítnutí registrace podat námitku
ministrovi životního prostředí, který o ní rozhodne do 30
dnů ode dne doručení námitky.
________________
4a)
§ 27 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní
zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
§
4b
Stanovení
průzkumného území pro ložiskový průzkum
(1)
Průzkumné území se stanoví za účelem vyhledávání a
průzkumu výhradního ložiska. Je přitom nerozhodné, zda
průzkumné území nebo jeho část bylo již zaregistrováno
podle § 4a či nikoliv.
(2)
Žádost o stanovení průzkumného území se podává
ministerstvu. Účastníkem řízení je žadatel, obec, na
jejímž území je návrh průzkumného území nebo jeho část
situována, popřípadě osoba, které zvláštní zákon4b)
postavení účastníka řízení přiznává. Přednost při
stanovení průzkumného území, které se nachází na
registrovaném průzkumném území, má zadavatel, jemuž bylo
toto území zaregistrováno. Toto právo může uplatnit
nejpozději do jednoho roku od ukončení platnosti registrace
průzkumného území, jinak mu zaniká. Na výhradní ložisko
může být stanoveno jenom jedno průzkumné území.
. (3)
Příjem žádosti podle odstavce 2 oznámí ministerstvo
v Obchodním věstníku. Do třiceti dní od oznámení
žádosti je možné podat konkurenční žádost; do této doby
neběží správní řízení. V případě dvou nebo více
žádostí rozhodne ministerstvo na základě jejich posouzení a
přihlédne k tomu, která žádost zajišťuje získání
úplnějších geologických informací a lepší ochranu zákonem
chráněných zájmů; tento postup se nevztahuje na případ
přednostního nároku podle odstavce 2.
(4)
V rozhodnutí o stanovení průzkumného území se
souřadnicemi vymezí území, popřípadě výhradní ložisko,
pro jehož průzkum se průzkumné území stanoví, doba
platnosti území a podmínky pro provádění prací.
V případě, že je průzkumné území situováno na
území více obcí, vymezí se i podíl jednotlivých obcí v
km2.
(5)
Žádost o stanovení průzkumného území ministerstvo
zamítne v případě, že
a)
navržené průzkumné území se zcela nebo zčásti překrývá
s územím již zaregistrovaným nebo stanoveným pro stejný
nerost jinému zadavateli nebo se stanoveným dobývacím
prostorem,
b)
na ložisko byl udělen předchozí souhlas k podání návrhu
na stanovení dobývacího prostoru podle zvláštních
předpisů3b) jiné osobě než
žadateli,
c)
žadatel neprokáže požadovanou bezúhonnost nebo oprávnění
k hornické činnosti,
u
vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu žadatel
neprokáže technickou
nebo
finanční způsobilost,
e)
žadateli bylo v posledních deseti letech zrušeno průzkumné
území podle § 21 tohoto zákona.
(6)
Ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území dále
zamítne zejména v případě, že průzkum je v rozporu se
státní surovinovou politikou, státní politikou životního
prostředí, zájmy obrany státu, zahraničními závazky státu
nebo pokud další veřejný zájem převýší zájem na dalším
průzkumu a následném využití výhradního ložiska.
(7)
V případě, že žádost o stanovení průzkumného území pro
vyhledávání byla podána v době, kdy probíhá řízení o
registraci průzkumného území, které se zcela nebo zčásti
překrývá s navrženým průzkumným územím, ministerstvo
řízení o stanovení průzkumného území přeruší do
rozhodnutí o registraci průzkumného území.
__________________
4b)
Např. § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění
pozdějších
předpisů.
§
4c
Poplatek
za oprávnění provádět ložiskový průzkum
(1)
Na základě registrace průzkumného území platí zadavatel
ministerstvu roční poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy
tohoto území, který činí 500 Kč za každý i započatý rok
a každý i započatý km2 zaregistrovaného
průzkumného území.
(2)
Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území
zadavatel hradí poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy
tohoto území, která činí v prvním roce 5000 Kč za každý i
započatý rok a každý i započatý km2
stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý
další rok zvyšuje o 1000 Kč za každý km2.
(3)
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož
výše je stanovena podle odstavce 1 nebo odstavce 2, za první
rok je splatný do tří měsíců od začátku platnosti
registrace či stanovení průzkumného území, pro další roky
vždy v ročním intervalu od začátku platnosti registrace
či stanovení průzkumného území.
(4)
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož
výše je stanovena podle odstavce 1, je příjmem státního
rozpočtu. Oznámení o registraci včetně vyčíslení výše
poplatku podle odstavce 1 zašle ministerstvo příslušnému
finančnímu úřadu, který úhradu vybírá a vymáhá podle
zvláštního předpisu. 4c)
(5)
Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož
výše je stanovena podle odstavce 2, je příjmem obce, na
jejímž území se průzkumné území nachází. Leží-li území
ve více obcích, rozdělí zadavatel poplatek podle poměru ploch
připadajících na území jednotlivých obcí.
_________________________
4c)
Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve
znění zákona č.
35/1993
SB., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb, zákona č.
315/1993
Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č.
255/1994
Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., kterým se
mění
a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím
zákona o státní
sociální
podpoře, zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb.,
zákona č.
242/1997
Sb., zákona č. 168/1998 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb., kterým
se
mění
a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění
pozdějších
předpisů,
a o změně a doplnění dalších zákonů.
|
ČÁST
TŘETÍ
Projektování,
provádění a vyhodnocování
geologických
prací
§
5
Etapy
a komplexnost geologických prací
(1)
Geologické práce se projektují, provádějí a vyhodnocují v
účelném členění na ucelené etapy a s komplexním
využitím získaných poznatků.
(2)
Členění na etapy a požadavky na komplexnost geologických
prací podrobněji stanoví obecně závazný právní předpis.
§
6
Projektování
geologických prací
(1)
Geologické práce se provádějí podle schváleného projektu
geologických prací, který vyjadřuje zejména sledovaný
cíl geologických prací a určuje metodický a technický
postup jejich odborného, racionálního a bezpečného
provádění; součástí projektuje rozpočet geologických
prací.
(2)
Při projektování geologických prací se vychází ze
zhodnocení výsledků a poznatků získaných dřívějšími
geologickými pracemi. Přitom se zjišťuje, zda se geologické
práce nedotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy
(§ 22).
(3)
Projekt geologických prací hrazených z prostředků
státního rozpočtu schvaluje orgán, jemuž jsou tyto
prostředky svěřeny.
(4)
Projekt geologických prací prováděných v geologických
podmínkách, jejichž nerespektování může přivodit
poškození životního prostředí, zejména
hydrogeologických a hydrodynamických poměrů, musí být
posouzen znalcem nebo státní geologickou službou. Náklady na
posouzení hradí zadavatel geologických prací.
(5)
Postup při projektování geologických prací, při
zajištění střetů zájmů chráněných zvláštními
předpisy a při schvalování projektu geologických prací a
jeho změn podrobněji upraví obecně závazný právní
předpis, který též stanoví náležitosti projektu
geologických prací a kdy je možno zahájit provádění
geologických prací výjimečně před schválením projektu.
§
7
Registrace
geologických prací
(1)
K zajištění evidence geologických prací a k využití
již získaných poznatků se geologické práce před prováděním
registrují. Žádost o registraci podává organizace
provádějící geologické práce. Registraci provádí
organizace pověřená ministerstvem pro
hospodářskou
politiku a rozvoj České republiky v dohodě s
ministerstvem životního prostředí České republiky.
(2)
Registraci nepodléhají geologické práce prováděné
organizacemi při průzkumu výhradních ložisek v jejich
dobývacích prostorech a geologické práce, které nejsou
vázány na zásah do horninového prostředí.
(3)Geologické
práce, jejichž provádění nebylo zahájeno do dvou let ode
dne registrace, se před zahájením znovu registrují.
(4)
Jestliže se registrované geologické práce neuskuteční, je
organizace, která podala žádost o jejich registraci,
povinna oznámit to organizaci, která registraci provedla.
(5)
Podmínky a postup¨registrace geologických prací podrobněji
upraví obecně závazný právní předpis, který též blíže
vymezí geologické práce, které registraci nepodléhají.
§
8
zrušen
§
9
Provádění
geologických prací
(1)
Organizace je povinna provádět geologické práce odborně,
racionálně a bezpečně v souladu s projektem geologických
prací.
(2)
Organizace je povinna geologické práce během jejich
provádění řádně a včas dokumentovat a vést, doplňovat a
uchovávat o tom písemné, grafické a hmotné doklady (dále
jen "geologická dokumentace"). Přitom dbá, aby byly
s postupem geologických prací
určeny
a zaznamenány všechny geologické skutečnosti a podle nich se
usměrňovalo další provádění geologických prací.
(3)
Provádění geologických prací, náležitosti a obsah
geologické dokumentace podrobněji upraví obecně závazný
právní předpis, který též stanoví dobu, po kterou je
třeba geologickou dokumentaci uchovávat.
§
10
Vyhodnocování
geologických prací
(1)
Provedené geologické práce organizace vyhodnocuje.
Vyhodnocení všech geologických prací obsahuje zejména
jejich přehled a výsledky z hlediska cíle sledovaného
v projektu, nové geologické poznatky včetně těch,
které přímo nesouvisí s cílem projektu, především
ložiska nerostů a zdroje podzemních vod.
(2)
Náležitosti a obsah vyhodnocování geologických prací
podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který
též stanoví lhůty vyhodnocování takových prací.
§
11
Prověřování
a schvalování výsledků
geologických
prací
Výsledky
geologických prací hrazených z prostředků státního
rozpočtu prověřuje a schvaluje zadavatel. Způsob
prověření a schválení výsledků těchto prací určí
v dohodě se zadavatelem ústřední orgán státní správy,
v jehož působnosti mají být výsledky geologických prací
využity.
§
12
Odevzdávání
a zpřístupňování výsledků
geologických
prací
(1)
Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po
ukončení, popřípadě schválení geologických prací
jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě právnické
osobě pověřené ministerstvem pro hospodářskou politiku a
rozvoj České republiky.
(2)
Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání
podle odstavce 1 pověřená právnická osoba
zpřístupňuje
bezplatně orgánům státní správy, pokud je potřebují pro
svou činnost.
(3)
Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle
odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou
zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné
právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi
zadavatelem a touto
právnickou
nebo fyzickou osobou, popřípadě určit jiné podmínky pro
jejich zpřístupňování a využívání s výjimkou
případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však
zadavatel může uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od
odevzdání prací pověřené právnické
osobě.
Po uplynutí této lhůty jsou výsledky geologických prací
přístupné bez omezení, přitom však musí být zachováno
státní, služební a hospodářské tajemství.6) Pověřená
právnická osoba poskytuje služby spojené s podáváním
informací o výsledcích těchto geologických prací za
úhradu,7) která je jejím příjmem.
(4)
Odevzdávání výsledků geologických prací a podmínky jejich
zpřístupňování podrobněji upraví obecně závazný právní
předpis.
-------------------------------------------------------
Např.
zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního
tajemství,
ve znění zákona č. 383/1990 Sb.,
nařízení
vlády České a Slovenské Federativní
Republiky
č. 419/1991 Sb., o základních
skutečnostech
tvořících předmět státního tajemství,
nařízení
vlády Československé socialistické
republiky
č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a
služebního
tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.
§
13
Využití
výsledků geologických prací
při
územním plánování
(1)
Orgány územního plánování postupují při územním
plánování a při územním řízení v souladu s výsledky
geologických prací, zejména ve vztahu k ochraně zjištěných
a předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod.
(2)
Ministerstvo životního prostředí České
republiky poskytuje orgánům územního plánování
informace o výsledcích geologických prací, které mohou mít
vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na
životní prostředí.
(3)
Ministerstvo životního prostředí České republiky
může v zájmu racionálního postupu při územním plánování
vymezit území se zvláštními podmínkami geologické
stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů
nebo se zvlášť nepříznivými
inženýrskogeologickými
poměry, kde mohou orgány územního plánování vydat územní
rozhodnutí jen s jeho předchozím souhlasem nebo po splnění
jím stanovených podmínek. V území vojenských újezdů 6) a
v zájmových územích vojenské správy postupuje ministerstvo
životního prostředí České republiky v dohodě
s federálním ministerstvem obrany.
-------------------------------------------------------
6)
Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
§
14
Vstup
na cizí nemovitosti a jejich užívání
(1)
Pracovníci organizací mohou pro účely projektování,
provádění a vyhodnocování geologických prací vstupovat
na cizí nemovitosti v nezbytném rozsahu a na nezbytně
potřebnou dobu, zřizovat tam pracoviště, přístupovou
cestu, přívod vody a energie,
jakož
i provádět nezbytné úpravy půdy a odstraňovat porosty,
popřípadě zřizovat stavby; ustanovení zvláštních předpisů
8) přitom zůstávají nedotčena.
O
rozsahu, způsobu a době výkonu těchto oprávnění uzavře
organizace s vlastníkem nemovitosti písemnou
smlouvu.
Má-li dojít k zásahu na nemovitosti stavbou, musí
organizace získat dočasné právo k užívání pozemku
smlouvou o pronájmu.
(2)
Nedojde-li k dohodě mezi organizací a vlastníkem podle
odstavce 1, rozhoduje o rozsahu, způsobu nebo době
výkonu oprávnění okresní úřad, v jehož územním obvodě
je nemovitost nebo její větší část.
(3)
Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami
nebo ozbrojenými sbory, dále vstup na místa, kde jsou
umístěna zařízení sloužící obraně a bezpečnosti státu,
a na území, v nichž lze vydat územní rozhodnutí a
stavební povolení jen se souhlasem
příslušných
orgánů,7) upravují zvláštní předpisy.8)
-------------------------------------------------------
§
125 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování
a
stavebním řádu (stavební zákon).
Např.
zákon č. 169/1949 Sb., a zákon č. 40/1961 Sb.,
o
obraně Československé socialistické republiky,
ve
znění pozdějších předpisů.
Např.
ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se
uvozuje
Listina základních práv a svobod jako
ústavní
zákon Federálního shromáždění ČSFR, zákon
č.
50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu
(stavební zákon), zákon č. 53/1966 Sb., o
ochraně
zemědělského půdního fondu, ve znění zákona
č.
75/1976 Sb. (úplné znění č. 124/1976 Sb.),
zákon
č. 61/1977 Sb., o lesích.
§
15
Ochrana
výzkumných a průzkumných děl
Vlastník
nemovitosti je povinen strpět na své nemovitosti vyznačení
a uchovávání významných výzkumných děl, která
určí ministerstvo životního prostředí České republiky,
a průzkumných děl, která určí ministerstvo pro
hospodářskou politiku a rozvoj
České
republiky, a zdržet se všeho, co by tato díla
mohlo poškodit, ničit nebo učinit nepouživatelnými.
§
16
Náhrada
škody
(1)
Na náhradu škody způsobené činností podle § 14 odst. 1
a § 15 se vztahují obecné předpisy o náhradě škody,9)
pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2)
Orgány a organizace jsou povinny po skončení činností
podle § 14 odst. 1 a § 15 uvést použité nemovitosti
neprodleně do předešlého stavu, popřípadě pozemky po
dohodě s vlastníkem nemovitosti rekultivovat.
(3)
Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit
způsobenou škodu uvedením do předešlého stavu, má
vlastník nemovitosti právo na náhradu škody v penězích.
(4)
Je-li vlastník nemovitosti činností podle § 14 odst. 1,
popřípadě vyznačením a uchováváním významných
výzkumných a průzkumných děl podle § 15 podstatně omezen
v obvyklém užívání nemovitosti, má za toto omezení
též právo na přiměřenou jednorázovou náhradu.
Právo na jednorázovou náhradu lze uplatnit u
organizace do jednoho roku ode dne doručení oznámení o
skončení geologických prací, popřípadě u příslušného
ústředního orgánu státní správy republiky do jednoho
roku ode dne doručení jeho rozhodnutí o vyznačení a
uchovávání významných výzkumných a průzkumných děl,
jinak právo zaniká.
(5)
Spory o jednorázovou náhradu podle odstavce 4 rozhoduje
okresní úřad, v jehož územním obvodě je nemovitost.
(6)
Provádí-li se vyhledávání a průzkum výhradních ložisek
důlními díly,¨platí o náhradě tím způsobené škody
zvláštní předpisy.
-------------------------------------------------------
Např.
§ 443 občanského zákoníku, § 145 až 150
hospodářského
zákoníku a vládní nařízení č. 46/1967
Sb.,
o vypořádání škod způsobených provozní
hospodářskou
činností socialistických
organizací
na hmotném majetku jiných socialistických
organizací
a o náhradách v investiční výstavbě.
10)
§ 36 a 37 horního zákona.
Nadpis
vypuštěn
§
17
Státní
geologická služba
(1)
Ministerstvo životního prostředí České republiky řídí
výkon státní geologické služby, kterou zajišťují
právnické osoby pověřené ministerstvem životního prostředí
České republiky.
(2)
Při výkonu státní geologické služby se zajišťuje zejména
státní geologický výzkum, získávají, dokumentují,
vyhodnocují a uchovávají základní informace geologického
výzkumu území České republiky.
(3)
Při výkonu státní geologické služby se dále zajišťuje
vyhodnocování všech geologických informací podle odstavce 2
jako podklad pro rozhodování ve věcech státního a
veřejného zájmu, potencionálního využití a ochrany
přírodních nerostných zdrojů,
ekologické
rovnováhy krajiny a lidské činnosti.
§
18
zrušen
|
ČÁST
TŘETÍ
Projektování,
provádění a vyhodnocování
geologických
prací
§
5
zrušen
§
6
Projektování
geologických prací
(1)
Geologické práce se provádějí podle schváleného projektu
geologických prací, který vyjadřuje zejména sledovaný
cíl geologických prací a určuje metodický a technický
postup jejich odborného, racionálního a bezpečného
provádění; součástí projektuje rozpočet geologických
prací.
(2)
Při projektování geologických prací se vychází ze
zhodnocení výsledků a poznatků získaných dřívějšími
geologickými pracemi. Přitom se zjišťuje, zda se geologické
práce nedotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy
(§ 22).
(3)
Projekt geologických prací a jeho změny obsahující strojní
vrtné práce hlubší než 30 m a strojní vrtné práce, jejichž
celková délka přesahuje 100 m je organizace povinna zaslat
okresnímu úřadu, v jehož územní působnosti mají být
práce spojené se zásahem do pozemku prováděny, a to nejméně
30 dní před zahájením prací spojených se zásahem do
pozemku. Okresní úřad se k projektu do 30 dnů vyjádří
z hledisek zájmů chráněných zvláštními předpisy.2a)
V odůvodněných případech může zadavateli uložit
opatření expertního posouzení Českou geologickou službou,
biologického hodnocení nebo jiného odborného posouzení nebo
podkladu. V takovém případě se zahájení těchto prací
přiměřeně odkládá.
(4)
Postup při projektování geologických prací, při
zajištění střetů zájmů chráněných zvláštními
předpisy a při schvalování projektu geologických prací a
jeho změn podrobněji upraví obecně závazný právní
předpis, který též stanoví náležitosti projektu
geologických prací a kdy je možno zahájit provádění
geologických prací výjimečně před schválením projektu.
§
7
Evidence
geologických prací
(1)
K zajištění přehledu o geologických pracích a organizacích,
které je provádějí, se geologické práce před jejich
realizací evidují. Podklady k evidenci zpracovává organizace
provádějící geologické práce, která je povinna tyto
podklady odevzdat do třiceti dnů před zahájením těchto
prací České geologické službě za účelem evidence, která
projekt zaeviduje a vydá o tom organizaci potvrzení.
(2)
Evidenci nepodléhají geologické práce prováděné
organizacemi při těžebním průzkumu.
(3)
Jestliže se evidované geologické práce neuskuteční, nebo se
jejich zaměření, popřípadě rozsah podstatným způsobem v
průběhu provádění prací změní, je organizace, která
podala žádost o jejich evidenci, povinna oznámit tuto
skutečnost České geologické službě do třiceti dnů od
rozhodnutí o změně prací nebo o jejich neuskutečnění.
(4)
Rozsah evidovaných údajů a postup evidence geologických prací
stanoví ministerstvo vyhláškou.
§
8
zrušen
§
9
Provádění
geologických prací
(1)
Organizace je povinna provádět geologické práce odborně,
racionálně a bezpečně v souladu s projektem geologických
prací.
(2)
Organizace je povinna geologické práce během jejich
provádění řádně a včas dokumentovat a vést, doplňovat a
uchovávat o tom písemné, grafické a hmotné doklady (dále
jen "geologická dokumentace"). Přitom dbá, aby byly
s postupem geologických prací určeny a zaznamenány všechny
geologické skutečnosti a podle nich se usměrňovalo další
provádění geologických prací.
(3)
Provádění geologických prací, náležitosti a obsah
geologické dokumentace podrobněji upraví obecně závazný
právní předpis, který též stanoví dobu, po kterou je
třeba geologickou dokumentaci uchovávat.
§
9a
Podávání
návrhů a oznámení
(1)
Při provádění geologických prací má organizace povinnost
podat
a)
ministerstvu
1.
hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením
množství jeho zásob,
2.oznámení
o rizikových geofaktorech životního prostředí v rozsahu
stanoveném
prováděcím předpisem. Vymezení rizikových geofaktorů a
podrobnosti
o jejich oznamování stanoví ministerstvo vyhláškou,
3.do
31. ledna roku následujícího roční zprávu o výsledcích
geologických prací prováděných při vyhledávání nebo
průzkumu výhradního ložiska,
Ministerstvu
zdravotnictví oznámení o zjištění zdroje termální nebo
minerální
vody, plynu, emanací a peloidu,
c)
Českému hydrometeorologickému ústavu v Praze oznámení o
zjištění zdroje podzemní vody s vydatností větší než
1,0 1.s-1 nebo zdroje podzemní vody
s napjatou hladinou (artéské vody) s vydatností větší
než 0,5 1.s-1.
(2)
Návrh nebo oznámení podle odstavce 1 je organizace povinna
podat do třiceti dnů od zjištění skutečnosti, na kterou se
povinnost vztahuje.
(3)
Nejméně patnáct dní před zahájením geologických prací
spojených se zásahem do pozemku je organizace povinna oznámit
účel, rozsah a očekávanou dobu realizace uvedených prací
obci, na jejímž území mají být práce provedeny.
(4)
Zjistí-li organizace provádějící geologické práce, že jsou
dotčeny zájmy chráněné zvláštními předpisy,2a)
které jsou překážkou využití výsledků těchto prací nebo
jejich využití vylučují, je povinna neprodleně tuto
skutečnost oznámit tomu, kdo si geologické práce zadal nebo
objednal.
§
10
Vyhodnocování
geologických prací
(1)
Provedené geologické práce organizace vyhodnocuje.
Vyhodnocení všech geologických prací obsahuje zejména
jejich přehled a výsledky z hlediska cíle sledovaného
v projektu, nové geologické poznatky včetně těch,
které přímo nesouvisí s cílem projektu, především
ložiska nerostů a zdroje podzemních vod.
(2)
Náležitosti a obsah vyhodnocování geologických prací
podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který
též stanoví lhůty vyhodnocování takových prací.
§
11
Návratnost
prostředků za geologické práce
Ten,
kdo využije pro podnikatelskou činnost výsledky geologických
prací hrazených z prostředků ze státního rozpočtu, je
povinen tyto prostředky uhradit ministerstvu ve výši, lhůtě a
způsobem, který stanoví ministerstvo při rozhodování o
žádosti o předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení
dobývacího prostoru podle zvláštního předpisu.4d)
Vybírání a vymáhání těchto odvodů zajišťuje ministerstvo
podle zvláštního předpisu.4c)
__________________
4d)
§ 24 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní
zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
§
12
Odevzdávání
a zpřístupňování výsledků
geologických
prací
(1)
Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po
ukončení, popřípadě schválení geologických prací
jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě České
geologické službě.
(2)
Výsledky geologických prací předané k trvalému
uchovávání podle odstavce 1 České
geologické službě zpřístupňuje bezplatně orgánům
státní správy, pokud je potřebují pro svou činnost.
(3)
Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle
odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou
zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné
právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi
zadavatelem a touto právnickou nebo fyzickou osobou, popřípadě
určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a
využívání s výjimkou případů podle odstavce 2.
Tyto výhrady a podmínky však zadavatel může uplatňovat po
dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací pověřené
právnické osobě. Po uplynutí této lhůty jsou výsledky
geologických prací přístupné bez omezení, přitom však
musí být zachováno státní, služební a hospodářské
tajemství.5a) Česká
geologická službaposkytuje služby spojené
s podáváním informací o výsledcích těchto geologických
prací za úhradu,5b) která je jejím příjmem.
(4)
Organizace, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 1,
jsou povinny odevzdat písemnou a grafickou geologickou
dokumentaci provedených geologických prací České geologické
službě do dvou měsíců od schválení výsledků prací,
nejpozději však do šesti měsíců od ukončení prací. U
geologických prací končících výpočtem zásob podzemních
vod je organizace povinna odevzdat také tento výpočet.
(5)
Odevzdávání výsledků geologických prací a geologické
dokumentacea podmínky jejich zpřístupňování
podrobněji upraví obecně závazný právní předpis.
------------------------------------------------------
5a)
Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního
tajemství,
ve znění zákona č. 383/1990 Sb.,
nařízení
vlády České a Slovenské Federativní
Republiky
č. 419/1991 Sb., o základních
skutečnostech
tvořících předmět státního
tajemství,
nařízení vlády Československé
socialistické
republiky č. 148/1971 Sb., o ochraně
hospodářského
a služebního tajemství, ve znění
pozdějších
předpisů.
5b)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.
§
13
Využití
výsledků geologických prací
při
územním plánování
(1)
Orgány územního plánování postupují při územním
plánování a při územním řízení v souladu s výsledky
geologických prací, zejména ve vztahu k ochraně
zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů
podzemních vod.
(2)
Ministerstvo poskytuje orgánům územního plánování
informace o výsledcích geologických prací, které mohou
mít vliv na vypracování územně
plánovací
dokumentace a na životní prostředí.
(3)
Ministerstvo může v zájmu racionálního postupu při
územním plánování vymezit území se zvláštními
podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými
ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými
inženýrskogeologickými poměry, kde mohou orgány územního
plánování vydat územní rozhodnutí jen s jeho předchozím
souhlasem nebo po splnění jím stanovených podmínek. V
území vojenských újezdů 6) a v zájmových územích
vojenské správy postupuje ministerstvo v dohodě
s Ministerstvem obrany.
------------------------------------------------------
6)
Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
§
14
Vstup
na cizí nemovitosti a jejich využívání
(1)
Při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem
do pozemku jsou organizace povinny před vstupem na cizí pozemky
uzavřít s vlastníkem pozemku nebo, není-li možné
zjistit vlastníka, s jeho nájemcem písemnou dohodu o provádění
geologických prací, zřizování pracovišť, přístupových
cest, přívodu vody a energie, jakož i provádění nezbytných
úprav půdy a odstraňování porostů, popřípadě zřizování
staveb; ustanovení zvláštních předpisů2a)
zůstávají nedotčena.
(2)
Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne příslušný
okresní úřad o omezení vlastnických práv vlastníka nebo
nájemce nemovitosti uložením povinnosti strpět provedení
geologických prací. Rozhodnutí o omezení práv vlastníka nebo
nájemce nemovitosti lze vydat pouze, není-li v rozporu se státní
surovinovou politikou, ve veřejném zájmu, v nezbytném
rozsahu, na dobu určitou a za náhradu a pokud tento zákon
nestanoví jinak podle zvláštního předpisu7a)
pro:
a)
vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu,
b)
vyhledávání ložisek vyhrazených nerostů hrazené plně
z prostředků státního rozpočtu,
c)
vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod pro hromadné
zásobování pitnou vodou nebo přírodních léčivých zdrojů
(minerálních a termálních vod, plynů a emanací),
d)
zjišťování a hodnocení geologických údajů pro tvorbu a
ochranu životního prostředí,
e)
vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro
ukládání rizikových a radioaktivních odpadů,
f)
vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro
budování podzemních zásobníků zemního plynu a ropy,
g)
geologické práce potřebné pro jiné činnosti prováděné ve
veřejném zájmu,
h)
zjišťování a vyhodnocování geologických údajů nezbytných
pro prevenci nebo likvidaci stavů veřejného ohrožení zdraví
a bezpečnosti obyvatelstva,
i)
geologické práce prováděné při výkonu státní geologické
služby.
(3)
Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami
nebo ozbrojenými sbory, dále vstup na místa, kde jsou umístěna
zařízení sloužící obraně a bezpečnosti státu a na území,
v nichž se vydává územní rozhodnutí a stavební povolení
jen se souhlasem příslušných správních úřadů,8a)
upravují zvláštní předpisy.8b)
7a)
§ 108 až 116 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu
(stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8a)
§ 125 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu
(stavební
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8b)
Například zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé
socialistické
republiky,
ve znění zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení,
zákona
č. 17/1967 Sb., zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní
zřízení), a
zákona
č. 15/1993 Sb.,
zákon
č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších
předpisů.
§
15
Ochrana
výzkumných a průzkumných děl
Vlastník
nemovitosti je povinen strpět na své nemovitosti vyznačení
a uchovávání významných výzkumných děl a průzkumných
děl, která určí ministerstvo, a zdržet se všeho, co by tato
díla mohlo
poškodit,
zničit nebo učinit nepouživatelnými.
§
16
Náhrada
škody
(1)
Na náhradu škody způsobené činností podle § 14 odst. 1
a 2 a § 15 se
vztahují obecné předpisy o náhradě škody,9) pokud tento
zákon nestanoví jinak.
(2)
Orgány a organizace jsou povinny po skončení činností
podle § 14 odst. 1 a 2
a § 15 uvést použité nemovitosti neprodleně do předešlého
stavu, popřípadě pozemky po dohodě s vlastníkem
nemovitosti rekultivovat.
(3)
Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit
způsobenou škodu uvedením do předešlého stavu, má
vlastník nemovitosti právo na náhradu škody v penězích.
(4)
Je-li vlastník nemovitosti činností podle § 14 odst. 1 a
2, popřípadě vyznačením a uchováváním
významných výzkumných a průzkumných děl podle § 15
podstatně omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má
za toto omezení též právo na přiměřenou náhradu.
Právo na náhradu lze uplatnit u organizace do jednoho roku ode
dne doručení oznámení o skončení geologických prací,
popřípadě u ministerstva do jednoho roku ode dne
doručení jeho rozhodnutí o vyznačení a uchovávání
významných výzkumných a průzkumných děl, jinak právo
zaniká.
Provádí-li
se vyhledávání a průzkum výhradních
ložisek
důlními díly, platí o náhradě tím způsobené škody
zvláštní předpisy.
------------------------------------------------------
Např.
§ 443 občanského zákoníku, § 145 až 150
hospodářského
zákoníku a vládní nařízení č.46/1967
Sb.,
o vypořádání škod způsobených provozní
hospodářskou
činností socialistických organizací
na
hmotném majetku jiných socialistických
organizací
a o náhradách v investiční výstavbě.
§
36 a 37 horního zákona.
Nadpis
vypuštěn
§
17
Státní
geologická služba
(1)
Výkonem státní
geologické služby se shromažďují a poskytují údaje o
geologickém složení území, ochraně a využití přírodních
nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických
rizikách jako podklad pro politická, ekonomická a ekologická
rozhodování úřadů veřejné správy.
(2)
Pro výkon státní geologické služby ministerstvo zřídí
Českou geologickou službu.
§
18
zrušen
|
ČÁST
ČTVRTÁ
Kontrola
a sankce
§
19
Kontrola
(1)
Ministerstvo životního prostředí České republiky
a ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky kontrolují jak orgány a organizace plní
povinnosti stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými na
jeho základě; jsou oprávněna uložit, aby byly ve stanovené
lhůtě odstraněny zjištěné
nedostatky.
(2)
Organizace jsou povinny umožnit pracovníkům pověřeným
orgány uvedenými v odstavci 1 vstup do
prostor,
kde se projektují, provádějí a vyhodnocují geologické
práce a uchovává geologická dokumentace, a poskytnout jim
potřebné podklady, informace a vysvětlení. Pověření ke
vstupu se prokazuje zvláštními průkazy orgánů uvedených v
odstavci 1.
(3)
V dobývacích prostorech vykonává ministerstvo pro
hospodářskou politiku a rozvoj České republiky kontrolu
geologických prací v dohodě s Českým báňským úřadem.
Sankce
§
20
(1)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky může uložit pokutu až do jednoho milionu Kčs
právnické a fyzické osobě, která porušuje ustanovení tohoto
zákona tím, že
a)
provádí geologické práce a nesplňuje podmínky stanovené v §
3 odst. 1,
b)
provádí bez registrace geologické práce geologického průzkumu
podléhající registraci,
c)
nezabezpečuje řádně a včas geologickou dokumentaci
geologických průzkumných prací a její předepsané
uchovávání,
d)
neodevzdává výsledky geologických prací geologického
průzkumu pověřené právnické osobě podle
§
12 odst. 1,
e)
provádí geologické práce pro vyhledávání a průzkum
ložisek vyhrazených nerostů bez uděleného povolení nebo při
provádění geologických prací porušuje podmínky v povolení
stanovené; uložením pokuty není dotčena povinnost zaplatit
úhradu podle
§
4b,
f)
neodstraní ve stanovené lhůtě závažné nedostatky,
jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1.,
g)
nezaplatí ve stanovené době úhradu podle § 4b.
(2)
Ministerstvo životního prostředí České republiky může
uložit pokutu až do jednoho milionu Kčs právnické a fyzické
osobě, která porušuje ustanovení tohoto zákona tím, že
a)
provádí bez registrace geologické práce geologického výzkumu
podléhající registraci,
b)
nezabezpečuje řádně a včas geologickou dokumentaci
geologického výzkumu a její předepsané uchovávání,
c)
neodevzdává výsledky geologických výzkumných prací
Geofondu,
d)
neodstraní ve stanovené lhůtě závažné nedostatky,
jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1.
(3)
Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve
stanovené lhůtě nápravu, může jí být uložena další
pokuta až do dvojnásobku uložené pokuty.
(4)
Pokutu je možno uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy orgán
uvedený v odstavci 1 nebo 2 zjistil porušení ustanovení
tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy
došlo k porušení.
(5)
Pokuta se neuloží, pokud byla organizaci za totéž
porušení povinnosti uložena pokuta podle jiných právních
předpisů.
(6)
Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.
§
21
Orgán,
který udělil organizaci povolení k provádění
geologických prací pro vyhledávání a průzkum ložisek
vyhrazených nerostů, může toto povolení odejmout,
poruší-li organizace opětovně povinnosti stanovené tímto
zákonem.
|
ČÁST
ČTVRTÁ
Kontrola
a sankce
§
19
Kontrola
(1)
Ministerstvo kontroluje,
jak orgány a organizace plní povinnosti stanovené tímto
zákonem a předpisy vydanými na jeho základě; je
oprávněno uložit, aby byly ve stanovené lhůtě
odstraněny zjištěné nedostatky.
(2)
Organizace jsou povinny umožnit pracovníkům pověřeným
orgánem uvedenýmv odstavci 1 vstup do prostor, kde se projektují,
provádějí a vyhodnocují geologické práce a uchovává
geologická dokumentace, a poskytnout jim potřebné podklady,
informace a vysvětlení. Pověření ke vstupu se prokazuje
zvláštními průkazy orgánů uvedených v odstavci 1.
(3)
V dobývacích prostorech vykonává ministerstvo
kontrolu geologických prací v dohodě s Českým báňským
úřadem.
§
20
Sankce
(1)
Ministerstvo může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč
tomu, kdo poruší ustanovení tohoto zákona tím, že
provádí
geologické práce a nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 1,
provádí
bez evidence geologické práce podléhající evidenci,
nezabezpečil
řádně a včas geologickou dokumentaci a její předepsané
uchovávání,
neodevzdal
výsledky geologických prací pro vyhledávání nebo průzkum
výhradního
ložiska, popřípadě písemnou a grafickou geologickou
dokumentaci
České geologické službě podle § 12 odst. 1 nebo odst. 4,
provádí
geologické práce pro vyhledávání nebo průzkum ložisek
vyhrazených
nerostů
bez registrace nebo stanovení průzkumného území podle § 4
nebo
porušuje
stanovené podmínky,
neodstranil
ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění
bylo
uloženo
podle § 19 odst. 1,
g)
neodevzdal projekt okresnímu úřadu podle § 6,
h)
nesplnil oznamovací povinnost podle § 9a,
i)
neuhradil ve stanoveném termínu, stanovené výši a stanoveným
způsobem
prostředky
státního rozpočtu vynaložené na dosažení výsledků
geologických
prací
podle § 11,
j)
nezajistil v zákonem stanovené lhůtě podklady pro
zpracování návrhů na
odpis
zásob podle zvláštního předpisu,10a)
k)
nesplní povinnosti vyplývající z ustanovení § 14.
(2)
Pokuty podle odstavce 1 vymáhají finanční úřady podle
zvláštního předpisu4c).
(3)
Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve stanovené
lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do
dvojnásobku uložené pokuty.
(4)
Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode
dne, kdy ministerstvo zjistilo porušení ustanovení tohoto
zákona, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení
povinnosti došlo. Porušení povinnosti podle odstavce 1 však
nelze projednat, uplynuly-li od porušení této povinnosti tři
roky.
________________________
10a) §
14b zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§
21
Zrušení
průzkumného území
Ministerstvo
může zadavateli zrušit registraci nebo stanovení průzkumného
území, poruší-li organizace opakovaně nebo se závažnými
důsledky povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo rozhodnutím
vydaným na jeho základě, nebo zákony, jimiž jsou chráněny
jiné veřejné zájmy.2a)
|
ČÁST
PÁTÁ
Společná,
přechodná a závěrečná
ustanovení
§
22
Jestliže
se provádění geologických prací dotýká zájmů
chráněných zvláštními předpisy,15) postupuje se
v souladu s těmito předpisy.
-------------------------------------------------------
Např.
zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně
přírody,
ve znění pozdějších předpisů, zákon
č.
110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění
pozdějších
předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o
péči
o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb.,
o
ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění
zákona
č. 75/1976 Sb., (úplné znění č. 124/1976 Sb.), zákon č.
138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb.,
o lesích,
zákon
ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči,
a horní zákon.
§
23
Působnost
a úkoly orgánů týkající se geologického výzkumu a
průzkumu a využití výsledků geologických prací, jakož i
způsob financování geologických prací, upravené zvláštními
předpisy,16) nejsou tímto zákonem dotčeny.
-------------------------------------------------------
Např.
zákon č. 54/1963 Sb., třetí část vyhlášky
č.
9/1967 Sb., zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti
federálních
ministerstev, ve znění pozdějších
předpisů,
směrnice federálního ministerstva
pro
technický a investiční rozvoj č. 8/1978 o
oponentním
řízení (reg. v částce 24/1978 Sb.),
vyhláška
federálního ministerstva financí,
ministerstva
financí ČSR a ministerstva financí
SSR
č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních
výdajů
na rozvoj vědy a techniky, vyhláška
Státní
komise pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj
č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb, horní
zákon
a zákon ČNR č. 61/1988, o hornické činnosti,
výbušninách
a o státní báňské správě.
§
24
Organizace,
které mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v předmětu
činnosti určeném ve zřizovací listině, ve statutu nebo ve
stanovách, popřípadě v jiném obdobném aktu
provádění geologických prací a na něž se vztahuje
ustanovení § 3 odst. 1 písm. d), považují se za
organizace, kterým bylo uděleno povolení k provádění
geologických prací podle tohoto zákona.
§
25
Obecné
předpisy o správním řízení18) se nevztahují na řízení
podle § 2 odst. 2, § 6 odst. 3, § 7 a § 11.
-------------------------------------------------------
Zákon
č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní
řád).
§
26
(1)
Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky vydá v dohodě s ministerstvem životního prostředí
České republiky obecně závazné právní předpisy k provedení
§ 3 odst. 4, § 5 odst. 2,
§
6 odst. 5, § 7 odst. 5, § 9 odst. 3, § 10 odst. 2 a
§
12 odst. 4.
(2)
Obecně závazné právní předpisy k provedení § 6 odst. 5,
§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2 vydá ministerstvo pro
hospodářskou politiku a rozvoj České republiky též v
dohodě s Českým báňským úřadem, pokud jde o práce
uvedené v § 2 odst. 1 písm. b).
§
27
Zrušují
se § 1 až 3 a § 5 až 9 vládního nařízení č. 11/1958
Sb., o organizaci státní geologické služby, ve znění
vládního nařízení č. 82/1967 Sb., kterým se Komise pro
klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě,
a ve znění zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní
správy České socialistické republiky.19)
-------------------------------------------------------
§
4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., ve
znění
vládního nařízení č. 82/1967 Sb., se zrušuje
horním
zákonem.
§
28
Tento
zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988. Zákon č.
543/1991 nabyl účinnosti dnem 20. prosince 1991.
|
ČÁST
PÁTÁ
Společná,
přechodná a závěrečná
Ustanovení
§
22
Jestliže
se provádění geologických prací dotýká zájmů chráněných
zvláštními předpisy,2a)postupuje se
v souladu s těmito předpisy.
§
22a
(1)
Pro přehodnocení výhradních ložisek zadávaných
ministerstvem na základě nových podmínek využitelnosti se
nestanoví průzkumné území podle § 4 odst. 3 v případě,
že přehodnocení nevyžaduje provedení geologických prací,
pro jejichž realizaci je potřebná dohoda s vlastníkem pozemku
podle § 14 odst. 2.
(2)
Pro vyhledávání a průzkum území vhodného pro zvláštní
zásah do zemské kůry podle zvláštních předpisů se
postupuje přiměřeně podle § 4a až 4c.
(3)
V případě souběhu řízení o stanovení průzkumného území
podle tohoto zákona a udělení předchozího souhlasu k podání
návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona
na stejné výhradní ložisko je přednostně dokončeno řízení,
které bylo zahájeno dříve. Druhé řízení je přerušeno do
doby potřebné k ukončení prvního řízení. Tento postup
se nevztahuje na případy, kdy má žadatel o udělení
předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení
dobývacího prostoru přednostní nárok podle zvláštního
zákona.3b)
(4)
V případě časového souběhu řízení o stanovení
chráněného ložiskového území a stanovení průzkumného
území pro průzkum výhradního ložiska se postupuje současně
a nezávisle v obou řízeních.
(5)
V případě časového souběhu řízení o registraci
průzkumného území nebo stanovení průzkumného území s
řízením o stanovení chráněného území pro zvláštní
zásah do zemské kůry se nejdříve rozhodne o stanovení
chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry,
přičemž žadatel o průzkumné území je účastníkem řízení
o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do
zemské kůry.
§
23
Působnost
a úkoly orgánů týkající se geologického výzkumu a
průzkumu a využití výsledků geologických prací, jakož i
způsob financování geologických prací, upravené zvláštními
předpisy,16) nejsou tímto zákonem dotčeny.
------------------------------------------------------
Např.
zákon č. 54/1963 Sb., třetí část vyhlášky
č.
9/1967 Sb., zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti
federálních
ministerstev, ve znění pozdějších
předpisů,
směrnice federálního ministerstva
pro
technický a investiční rozvoj č. 8/1978 o
oponentním
řízení (reg. v částce 24/1978 Sb.),
vyhláška
federálního ministerstva financí,
ministerstva
financí ČSR a ministerstva financí
SSR
č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních
výdajů
na rozvoj vědy a techniky, vyhláška
Státní
komise pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj
č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb, horní
zákon
a zákon ČNR č. 61/1988, o hornické činnosti,
výbušninách
a o státní báňské správě.
§
24
Organizace,
které mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v předmětu
činnosti určeném ve zřizovací listině, ve statutu nebo ve
stanovách, popřípadě v jiném obdobném aktu
provádění geologických prací a na něž se vztahuje
ustanovení § 3 odst. 1 písm. d), považují se za
organizace, kterým bylo uděleno povolení k provádění
geologických prací podle tohoto zákona.
§
25
Obecné
předpisy o správním řízení 18)
se nevztahují na řízení podle § 4a a § 7.
------------------------------------------------------
Zákon
č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní
řád).
§
26
(1)
Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti k provedení § 2
odst. 5,
§ 3 odst. 4, § 6 odst. 4, § 7 odst. 4, § 9
odst. 3, § 9a odst. 1, § 10 odst. 2 a § 12 odst. 5.
(2)
Obecně závazné právní předpisy k provedení § 9
odst. 3 a § 10 odst. 2 vydá ministerstvo též v dohodě
s Českým báňským úřadem, pokud jde o práce uvedené v §
2 odst. 1 písm. b).
§
27
Zrušují
se § 1 až 3 a § 5 až 9 vládního nařízení č. 11/1958
Sb., o organizaci státní geologické služby, ve znění
vládního nařízení č. 82/1967 Sb., kterým se Komise pro
klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě,
a ve znění zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
České socialistické republiky.19)
------------------------------------------------------
§
4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., ve
znění
vládního nařízení č. 82/1967 Sb., se zrušuje
horním
zákonem.
§
28
Tento
zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988. Zákon č.
543/1991 nabyl účinnosti dnem 20. prosince 1991.
*
* *
Zákon
č. ….. nabyl účinnosti dnem ….., s výjimkou
ustanovení § 4c zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích
a o Českém geologickém úřadu, ve znění tohoto zákona,
které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
|
|
|
Čl.
II
Přechodná
ustanovení
1.
Zadavatelé, kterým byly geologické práce povoleny podle
dosavadních předpisů, jsou povinni do 6 měsíců od účinnosti
tohoto zákona podat žádost o registraci nebo stanovení
průzkumného území, jinak toto povolení zaniká uplynutím
jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Placení úhrad podle
povolení vydaných do účinnosti tohoto zákona se řídí
dosavadním právním předpisem. Žádosti o povolení
k vyhledávání nebo průzkumu ložisek vyhrazených nerostů
a žádosti o prodloužení již vydaných povolení podané a
dosud nevyřízené do účinnosti tohoto zákona se posuzují
podle tohoto zákona.
2.
Platná osvědčení odborné způsobilosti k projektování,
provádění a vyhodnocování je možné prodloužit i v případě,
že není splněna podmínka vysokoškolského vzdělání.
3.
Do zřízení České geologické služby vykonávají její
působnost právnické osoby pověřené ministerstvem dle
dosavadních předpisů.
4.
Pracovníci, kteří projektovali, prováděli a vyhodnocovali
geologické práce ve funkci odpovědného řešitele geologického
úkolu u organizace oprávněné provádět geologické práce
podle dosavadních předpisů, jsou povinni do tří měsíců od
účinnosti tohoto zákona získat odbornou způsobilost dle § 3
tohoto zákona; po uplynutí této doby jim odborná způsobilost
na základě dosavadních předpisů zaniká.
§
31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření
s rozpočtovými
prostředky
České republiky a obcí v České republice (rozpočtová
pravidla
republiky),
ve znění zákona č. 579/1991 Sb., zákona č. 166/1992 Sb.,
zákona
č.
321/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb.,
zákona
č.
57/1995 Sb., zákona č. 154/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb.,
kterým se
mění
a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím
zákona o
důchodovém
pojištění a zákona č. 160/1997 Sb.
|
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití
nerostného bohatství (horní zákon),ve znění zákona České
národní rady č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb. a zákona
č. 168/1993 Sb.
Původní
znění
|
Navrhované
změny horního zákona
|
|
|
|
§
5a
Organizace
Právnické
a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské
činnosti2) při splnění podmínek stanovených právními
předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání
výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost, se
považují za organizace podle tohoto zákona.
------------------------------------------------------------------
2)
Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon
č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění
pozdějších předpisů.
|
§
5a
Organizace
Právnické
a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské
činnosti2) při splnění podmínek stanovených právními
předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání
výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost, se
považují za organizace podle tohoto zákona. Za
organizaci se
považují také právnické osoby zřízené Ministerstvem
životního prostředí k zajištění povinností
stanovených tímto zákonem.
------------------------------------------------------------------
2)
Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon
č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon),zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění
pozdějších předpisů.
|
§
8
nadpis
vypuštěn
Jestliže
nebude výhradní ložisko po ukončení vyhledávání a
průzkumu dobýváno, zabezpečí jeho ochranu a evidenci
právnická osoba, kterou tím pověří ministerstvo pro
hospodářskou politiku a rozvoj České republiky (§ 17 odst.
2).
|
§
8
nadpis
vypuštěn
Jestliže
nebude výhradní ložisko po ukončení vyhledávání a
průzkumu dobýváno, zabezpečí jeho ochranu a evidenci
právnická osoba, kterou tím pověří ministerstvo pro
hospodářskou politiku a rozvoj České republiky (§ 17 odst.
2). Obdobně se
postupuje v případě, kdy po ukončení dobývání nejsou
zbytkové zásoby odepsány vynětím z evidence.
|
§
11
Vyhledávání
a průzkum výhradních ložisek
(1)
Vyhledávání a průzkum výhradních
ložisek mohou provádět organizace v území, rozsahu a době
stanovené v povolení vydaném
podle zvláštních předpisů.3)
|
§
11
Vyhledávání
a průzkum výhradních ložisek
(1)
Vyhledávání a průzkum ložisek
vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek
nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném
území, které je zaregistrováno nebo stanoveno podle
zvláštních předpisů.3)
|
-----------------------------------------------------
3) Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o
Českém geologickém úřadu, ve znění zákona
ČNR č.543/1991 Sb.
|
------------------------------------------------------3)
Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o
Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších
předpisů.
|
§
14b
(2)
Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž
příslušné orgány státní správy na úseku životního
prostředí.
Úplnost návrhu na odpis zásob výhradního ložiska
zajistí organizace.
|
§
14b
(2)
Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž
příslušné orgány státní správy na úseku životního
prostředí. Geologické
a báňskotechnické podklady pro zpracování návrhu na odpis
zásob výhradního ložiska zajistí organizace na náklady
žadatele nejpozději do 6 měsíců od jejich vyžádání.
|
§
24
(3)
Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení
dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden
průzkum výhradního ložiska nebo která se na průzkumu
výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní
nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení
výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději
však do jednoho roku od ukončení platnosti povolení
geologických prací
pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u
ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky.
|
§
24
(3)
Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení
dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden
průzkum výhradního ložiska nebo která se na průzkumu
výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní
nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení
výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději
však do jednoho roku od ukončení platnosti průzkumného
území pro
vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u
ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České
republiky.
|
§
27
|
§
27
Obvodní
báňský úřad odmítne předchozí souhlas ke smluvnímu
převedení dobývacího prostoru, jestliže tento převod je
v rozporu s jinými předpisy, které jsou závazné na
území České republiky.
|
§
28
|
§
28
Obvodní
báňský úřad odmítne stanovení dobývacího prostoru,
jestliže je v rozporu s jinými předpisy, které jsou
závazné na území České republiky.
|
§
32a
(2)
Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného
obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých
vyhrazených
nerostů nebo
vyhrazených
nerostů po
jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti s
jejich dobýváním (dále jen "vydobyté nerosty").
Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých
nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve
kterém byly vyhrazené
nerosty vydobyty. Ministerstvo pro hospodářskou politiku a
rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem financí
České republiky stanoví pro nerosty, u nichž není známa
tržní cena, základ pro vyměření úhrady z vydobytých
nerostů.
|
§
32a
(2)
Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného
obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých
nerostů na
výhradních ložiscích
nebo nerostů na
výhradních ložiscích
po jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti
s jejich dobýváním (dále jen "vydobyté nerosty").
Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých
nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve
kterém byly nerosty vydobyty. Ministerstvo pro hospodářskou
politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem
financí České republiky stanoví pro nerosty, u nichž není
známa tržní cena, základ pro vyměření úhrady
z vydobytých nerostů.
|
§
37a
|
§
37a
Organizace
je povinna zabezpečit, aby finanční prostředky (§
31 odst.6 a§
37a odst.1) byly
v požadovaném čase a v požadované výši plně
k dispozici;
majetek odpovídající výši těchto vytvořených prostředků
nesmí být zahrnut do konkursní podstaty.
|
|
|
|
VYSVĚTLIVKY
: Obyčejné písmo : původní text zákona , v němž není
navrhována změna
Tučné
písmo : původní text zákona, který se mění
Kurzíva
: nově navrhovaný text zákona
Návrh
VYHLÁŠKA
Ministerstva
životního prostředí
ze
dne ...
o
náležitostech a obsahu geologické dokumentace
§1
Ministerstvo
životního prostředí (dále jen "
ministerstvo")
stanoví podle § 9 odst. 3 zákona ČNR č. 62/1988 Sb. o
geologických pracích, ve znění zákona České národní rady č.
543/1991 Sb. a zákona č. ....................
náležitosti a
obsah geologické dokumentace geologických prací.
§2
Geologická
dokumentace a její rozdělení
(1)
Geologická dokumentace zahrnuje písemné, grafické, digitální a
hmotné doklady o průběhu a výsledku všech prací prováděných
při řešení geologického úkolu.
(2)
Podle povahy dokumentačního materiálu se dělí geologická
dokumentace na písemnou, grafickou, digitální a hmotnou.
(3)
Podle postupu pořizování dokumentace se
dělí geologická
dokumentace na prvotní a souhrnnou.
§3
Prvotní
dokumentace
(1)
Prvotní geologická dokumentace zahrnuje písemnou, grafickou,
digitální a hmotnou dokumentaci pořízenou pro:
dokumentaci
geologických skutečností zemského povrchu,
dokumentaci
přírodních a umělých výchozů hornin,
dokumentaci
zarážených sond,
dokumentaci
kopaných sond, rýh, odkopů výkopů,
dokumentaci
vrtů,
f)
dokumentaci důlních děl a lomových stěn,
g)dokumentaci
ložiskových, hydrogeologických, inženýrskogeologických,
geofyzikálních a geochemických pozorování a měření
prováděných přímo v terénu bez odběru vzorků,
h)
lokalizaci provedených prací, měření a odběr vzorků.
(2)
Prvotní geologická dokumentace zahrnuje písemnou, grafickou a
digitální dokumentaci pořízenou
popisem odebraných
vzorků,
provedením speciálních
mineralogických, petrografických, chemických, fyzikálních a
technologických měření, rozborů a zkoušek na odebraných
vzorcích.
(3)Prvotní
geologická dokumentace zahrnuje také
a)
písemné a grafické doklady o ukončení terénních geologických
prací a uvedení technickými pracemi dotčených pozemků do
předešlého stavu nebo
b)
rozhodnutí o uchování technických prací.
§4
Souhrnná
geologická dokumentace
(1)
Souhrnná geologická dokumentace obsahuje písemnou a grafickou
dokumentaci získanou při zpracování a vyhodnocování získaných
výsledků a při zpracování dílčích a závěrečných zpráv,
které jsou její součástí a je tvořena
a)geologickými
mapami a řezy, schématy a diagramy,
b)
ložiskovými, hydrogeologickými, inženýrskogeologickými,
geofyzikálními, geochemickými, technologickými, petrografickými,
tektonickými, mineralogickými, paleontologickými a dalšími
speciálními mapami, řezy, tabulkami, schématy a diagramy,
c)mapami
a schématy střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy,
d)mapami
provedených prací (dokumentačních bodů, přímých měření a
technických prací),
e)svodnými
interpretačními mapami dokumentujícími dosažené výsledky,
f)zprávami
nebo posudky zpracovanými k řešení dílčích problémů
specializovanými pracovišti organizace nebo dodavatelsky,
g)dílčími
a závěrečnými zprávami,
h)posudky
a hodnoceními dílčích a závěrečných zpráv experty pořízenými
v rámci schvalování a protokoly o provedených opravách.
(2)
Součástí souhrnné dokumentace je také písemná a grafická
prvotní dokumentace v rozsahu uvedeném v § 3 odst. 1 písm. b) -h)
a odst. 2.
§5
Komplexnost,
srozumitelnost a úplnost geologické dokumentace
(1)
Při pořizování geologické dokumentace je nezbytné dokumentovat
v potřebném
rozsahu, kvalitě a srozumitelně veškeré skutečnosti, které jsou
nezbytné pro řešení geologického úkolu.
(2)
Za úplnost geologické dokumentace se považuje pořízení prvotní
a souhrnné geologické dokumentace všech provedených prací při
řešení geologického úkolu.
(3)
Pokud řešitelská organizace v průběhu řešení geologického
úkolu zanikne nebo ztratí oprávnění práce provádět a závazky
nepřevezme jiná organizace, považuje se prvotní a souhrnná
dokumentace pořízená do zániku organizace nebo ztráty jejího
oprávnění za úplnou.
§6
Trvalost geologické dokumentace
Písemná
a grafická geologická dokumentace se vyhotovuje v takové formě a
kvalitě, aby byla zajištěna její čitelnost a reprodukovatelnost
po dobu nejméně 100 let.
§7
Věrohodnost
prvotní geologické dokumentace
Věrohodnost
prvotní geologické dokumentace se prokazuje
a)uvedením
podmínek a způsobu pořízení dokumentace,
b)uvedením
druhu a typu zařízení, jímž byla dokumentace pořízena a
kvalitativních podmínek jejího pořízení,
c)uvedením
pracoviště a zodpovědného pracovníka za pořízení dokumentace
a podpisem dokumentace.
§8
Geologický
popis a grafická dokumentace
Zemský
povrch a jeho přirozené a umělé odkryvy, vzorky odebrané z
technických děl (např. vrtné jádro) a provedená technická díla
se dokumentují geologickým popisem a grafickou (popřípadě
fotografickou či filmovou) geologickou dokumentací v případech,
kdy pro zachycení geologických skutečností a jejich vztahů není
geologický popis dostatečný. Při pořizování grafické
dokumentace geologických skutečností se při zpracování
geologických map, řezů, kreslené dokumentace kopných, vrtných a
báňských prací používají značky uvedené v příloze č. 1
této vyhlášky, přiměřeně k obsahu a zaměření grafické
dokumentace.
§9
Lokalizace prací
(1)
Součástí geologické dokumentace je lokalizace provedených prací
a získaných poznatků provedená s přesností potřebnou pro
splnění geologického úkolu.
(2)
Při lokalizaci údajů z dokumentovaných území, odkryvů,
technických prací, odebraných vzorků a v terénu provedených
měření se používá
a)zaměření, sejmutí nebo
matematické odvození souřadnice. Provádí se v platném
souřadnicovém systému,
b)zákres
do mapy vhodného měřítka umožňující přesnost lokalizace
požadovanou pro splnění geologického úkolu.
(3)
Při odběru vzorků nebo měření na přímých liniích s
pravidelným krokem
odběru nebo měření je možné lokalizovat souřadnicemi pouze
počáteční, zlomové a koncové body linií, pokud práce s
výsledky nevyžaduje
souřadnice pro každý vzorek nebo měření.
§10
Evidence
O
písemné, grafické digitální a hmotné dokumentaci vede
organizace evidenci v rozsahu dokumentujícím druhy pořízené
dokumentace a jejich uložení.
§11
Náležitosti
písemné a grafické dokumentace
(1)
Písemná a grafická dokumentace pořizovaná podle §
8, vždy obsahuje
a)název
geologického úkolu, v rámci kterého byla pořízena, b)jméno a
podpis pracovníka, který dokumentaci provedl,
c)specifikaci
a lokalizaci popisovaného území, díla a vzorku nebo místa
měření, d)geologický popis, resp. mapy, zákresy, náčrtky,
fotografie či jiné grafické dokumenty, e)údaje o odběru vzorků
nebo provedených měřeních.
(2)
Písemná dokumentace o výsledcích měření, rozborů a zkoušek
obsahuje
a)název
geologického úkolu,
b)lokalizaci
měření, rozborů a zkoušek. Neuvádí se tam, kde jsou provedena
na odebraných vzorcích nebo přímým měřením, u nichž byla
lokalizace uvedena v jiném druhu písemné či grafické
dokumentace,
c)druh
měření, rozborů nebo zkoušek,
d)výsledky
provedených měření, rozborů nebo zkoušek,
e)charakteristiku
přístrojů a zařízení použitých pro měření, rozbory a
zkoušky, včetně uvedení podmínek za kterých byly měření,
rozbory a zkoušky realizovány.
(3)
Ostatní písemná dokumentace se zpracovává účelově podle
skutečností, které mají být dokumentovány.
§12
Digitální
dokumentace
(1)
Digitální dokumentace se pořizuje jako přímý výstup měření,
zkoušek, rozborů či jiného přímého digitálního záznamu
údajů pořizovaných při řešení geologického úkolu.
(2)
Digitální dokumentace nemůže nahradit písemnou, grafickou a
hmotnou dokumentaci a v případě jejího prvotního pořízení se
podle ní vyhotovuje písemná či grafická dokumentace.
(3)
Náležitosti digitální dokumentace jsou stejné jako u příslušné
písemné nebo grafické dokumentace s výjimkou podpisu. Navíc se u
digitální dokumentace uvádí a)formát a charakteristika digitální
podoby údajů,
b)program
(software), kterým byla digitální dokumentace pořízená a
programy, které je možné použít k jejímu čtení. Pokud nejde o
běžný program, uvedení vlastníka programu,
c)údaje
o blokaci nebo kódování dat a o osobě oprávněné umožnit
přístup k datům,
d)jméno
pracovníka, který pořídil digitální dokumentaci.
Údaje
uvedené pod písmeny a) -
d) se
připojují k
digitální dokumentaci také v
písemné formě,
podepsané pracovníkem, který digitální dokumentaci pořídil.
§13
Hmotná
dokumentace a její náležitosti
(1)
Hmotnou dokumentaci se rozumí vzorky minerálů, hornin, vod,
vzduchu, půdy, sněhu, popřípadě částí rostlin odebrané pro
řešení geologického úkolu a nezlikvidované zbytky po provedení
měření, rozborů a zkoušek na těchto vzorcích.
(2)
Náležitostí hmotné dokumentace je zřetelné, trvalé a
jednoznačné označení vzorků jejich číslem (či jiným vhodným
označením), názvem lokality kde byly odebrány a u vzorků
odebraných z technických děl označením díla, ze kterého byly
odebrány.
(3) Další náležitosti jsou
uvedeny v písemné a grafické dokumentaci pořízené podle § 8.
§14
Zvláštnosti
dokumentace technických prací
(1)
Za technické práce jsou považovány kopané sondy, rýhy, strojní
vrty a báňská díla (šachtice, lomy, štoly, jámy).
(2)V
písemné, popřípadě grafické dokumentaci technických prací se
uvede mimo údajů uvedených v § 9 dále
a)
hladina spodní vody naražená a ustálená, pokud ji bylo možné
zjistit, b) přítoky vody do technického díla,
c) údaje o
fyzikálních a mechanických vlastnostech horninového masívu,
které mohou mít vliv na bezpečnost práce nebo využití výsledků
geologických prací,
datum
zahájení a ukončení technického díla.
(3)
Součástí písemné dokumentace jsou provozní záznamy vedené
podle zvláštního předpisu1)
geologických prací.
(4)
U svislých vrtů hlubších než 100 m a u vrtů šikmých je
součástí dokumentace inklinometrický záznam prostorového
průběhu vrtu uvedený v souřadnicích ústí a čelby vrtu a bodů
dokumentujících průběh vrtu (po 25 m pokud projekt nestanoví
jinak).
___________________________________________________________________
§
28 vyhlášky Ministerstva životního prostředí......... o
projektování , provádění a vyhodnocování geologických prací
a oznamování rizikových geofaktorů
§15
Označení
a podpisy písemné a grafické dokumentace
Originály
písemné a grafické geologické dokumentace se označují
a)názvem
organizace, která práce provedla,
b)názvem
geologického úkolu,
c)názvem
druhu dokumentace,
d)jménem
a podpisem pracovníka odpovědného za zhotovení dokumentace,
e)datem
vyhotovení dokumentace.
§16
Lhůty
(1)
Prvotní dokumentace či grafická dokumentace se pořizuje průběžně
při realizaci prací a v autorském originále je dokončena do 15
dní od ukončení dokumentovaných prací, pokud projekt
geologického úkolu nestanoví dobu kratší.
(2)
Geologický popis a grafická dokumentace, které jsou součástí
prvotní dokumentace se upřesňují a doplňují podle dalších
výsledků pozorování, rozborů a zkoušek na odebraných vzorcích,
do 60 dnů od jejich
provedení, pokud projekt geologického úkolu nestanoví kratší
dobu.
(3)
Souhrnná dokumentace se pořizuje průběžně do ukončení úkolu.
Náležitosti uvedené v § 4 písm. h) se doplňují do 2 měsíců
od schválení závěrečné zprávy, nejpozději do 6 měsíců od
ukončení geologického úkolu.
§17
Uchování
geologické dokumentace
(1)
Organizace realizující práce na řešení geologického úkolu
uchovává písemnou, grafickou a digitální dokumentaci prvotní i
souhrnnou nejméně do doby odevzdání výsledků řešení úkolu a
není oprávněna ji skartovat před schválením závěrečné
zprávy objednatelem prací a předáním výsledků prací nebo
dokumentace podle zvláštního předpisu2).
(2)
Osoba pro níž byly geologické práce provedeny uchovává dílčí
zprávy a závěrečnou zprávu do doby využití výsledků pro
realizaci činností, pro které byly geologické práce pořízeny.
(3)
Geologická dokumentace je dále uchovávána osobami a v rozsahu
stanoveném zvláštními předpisy2).
__________________________________________________________________
2)
§ 12 zákona CNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění
zákona ČNR č. 543/1991 Sb., a zákona č....................
§18
Skartace
geologické dokumentace
(1)
Písemnou, grafickou a digitální geologickou dokumentaci není
možné skartovat před jejím odevzdáním podle zvláštních
předpisů2).
(2) Hmotná dokumentace se
skartuje v průběhu řešení geologického úkolu po provedení
všech zkoušek, měření a rozborů, včetně kontrolních, v
rozsahu uvedeným v projektu geologických prací nebo s písemným
souhlasem objednatele. O skartaci se vyhotoví protokol.
(3)
Hmotnou dokumentaci dokladující významné geologické skutečnosti
nebo značné vědecké hodnoty, nabídne organizace k trvalému
uchování České geologické službě nejméně 14 dní před
termínem provedení skartace. Zájem o převzetí dokumentace
uplatní Česká geologická služba nejpozději v termínu provedení
skartace.
(4)
Na skartaci vzorků odebraných ve vrtech nebo báňských dílech
hlubších než 100 m pozve organizace vždy zástupce České
geologické služby a umožní jim převzetí vzorků pro trvalé
uchování.
§19
Přechodné
ustanovení
Do
založení České geologické služby vykonává její práva a
povinnosti podle této vyhlášky Geofond České republiky.
§
20
Účinnost
vyhlášky
Tato
vyhláška nabývá na účinnosti dnem ..................
Ministr životního
prostředí
N á v r h
V Y H L Á Š K A
Ministerstva
životního prostředí
ze
dne …
o
osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a
vyhodnocovat geologické práce
Ministerstvo životního
prostředí (dále jen ”ministerstvo”) stanoví podle § 3 odst.
4 zákona České národní rady č. 62/1988 Sb., o geologických
pracích, ve znění zákona České národní rady č. 543/1991 Sb.
a zákona č. … (dále jen ”geologický zákon”):
§
1
Úvodní ustanovení
Tato vyhláška podrobněji
upravuje obory a specializace, pro něž se osvědčuje odborná
způsobilost projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické
práce (dále jen “odborná způsobilost”), stanoví doklady
potřebné k prokázání odborné způsobilosti, rozsah
potřebných znalostí právních předpisů souvisejících
s geologickými pracemi, postup při ověřování odborné
způsobilosti a způsob evidence a zveřejňování vydaných
osvědčení.
§
2
Odborná způsobilost se
osvědčuje pro obory ložisková geologie, inženýrská geologie,
hydrogeologie, geochemie, geofyzika, environmentální geologie a
geologický výzkum. Ve zdůvodněném případě je možné obor
úžeji vymezit specializací a toto vymezení podrobně specifikovat
a zdůvodnit. Obory jsou věcně vymezeny následujícím obsahem
prací:
ložisková
geologie zahrnuje práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a e)
geologického zákona,
inženýrská
geologie zahrnuje práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. d)
geologického zákona, pokud jsou prováděny pro účely zjišťování
a ověřování inženýrskogeologických poměrů území,
hydrogeologie
zahrnuje práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. c) a v § 2 odst. 1
písm. d) geologického zákona, pokud jsou provedeny pro zjišťování
hydrogeologických poměrů území,
geochemie
zahrnuje práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až g)
geologického zákona, pokud jsou prováděny komplexem
geofyzikálních metod,
geofyzika
zahrnuje práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až g)
geologického zákona, pokud jsou prováděny komplexem
geofyzikálních metod,
environmentální
geologie zahrnuje práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. f) až g)
geologického zákona; v rámci tohoto oboru se vymezuje
specializace ”sanace” pro práce uvedené pod písm. g) a
specializace ”geofaktory” pro práce uvedené pod písm. f),
geologický
výzkum zahrnuje práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. a)
geologického zákona.
§
3
Předpoklady
odborné způsobilosti
Fyzická
osoba žádající o osvědčení (dále jen ”žadatel”) musí
splňovat tyto předpoklady:
vysokoškolské
v oboru, popřípadě vysokoškolské vzdělání v příbuzném
oboru; za příbuzný obor se považuje např. absolutorium hornické
fakulty Vysoké školy báňské, u inženýrských geologů
stavební fakulta Vysokého učení technického, dále vysoké
školy chemicko-technologického zaměření,
praxe
v oboru nejméně 3 roky,
schopnost
projektovat, provádět a vyhodnocovat samostatně geologické úkoly
v oboru, pro který se žádá osvědčení; prokazuje se autorstvím
nebo autorským podílem na celkovém řešení geologických úkolů
ve specializaci, pro kterou se žádá osvědčení, popřípadě
autorstvím stejně specializovaných publikací,
znalost
obecně závazných právních předpisů potřebných pro výkon
funkce odpovědného řešitele geologického úkolu.
§
4
Žádost
(1) Odborná způsobilost se
osvědčuje na základě písemné žádosti podané ministerstvu.
(2) Žádost obsahuje:
jméno, příjmení, datum
narození, úplná adresa trvalého bydliště, rodné číslo
žadatele a telefonní spojení (práce nebo byt),
ověřená kopie dokladu o
vysokoškolském vzdělání v příslušném oboru,
údaje o délce a zaměření
praxe doložené stručným přehledem dosavadní odborné činnosti,
odborné reference,
specifikaci oboru pro kterou je
odborná způsobilost žádána,
seznam prací (projekty, dílčí
a závěrečné zprávy nebo jejich části) v oboru, pro který
je žádáno osvědčení a jejichž je žadatel autorem nebo na
jejichž celkovém řešení se autorsky podílel. U zpráv a
projektů uvede žadatel objednatele, pro kterého byly geologické
práce provedeny. Při větším počtu prací je možno uvést
pouze výběr prací, které žadatel považuje za representativní,
vybrané projekty, dílčí a
závěrečné zprávy a další odborné práce, jimiž žadatel
dokládá schopnosti projektovat, řídit a vyhodnocovat geologické
práce. U ložiskové geologie předkládá nejméně jeden projekt
a jednu zprávu, u ostatních oborů nejméně jeden projekt a dvě
zprávy, případně jiné odborné práce. V případech, kdy
žadatel nemůže předložit projekt, nahradí jej zprávou. U
prací, na kterých se žadatel autorsky pouze podílel, specifikuje
formou čestného prohlášení část projektu nebo zprávy, která
je jeho dílem. Pokud některá předložená práce nebo její část
tvoří obchodní tajemství objednatele prací, uvede žadatel tuto
skutečnost v žádosti,
správní poplatek.
(3) Žádost o prodloužení
platnosti osvědčení obsahuje:
jméno, příjmení, titul,
rodné číslo,
úplná adresa trvalého
bydliště včetně telefonního spojení (byt, zaměstnání),
odvolání na datum, číslo
jednací a pořadové číslo rozhodnutí o udělení odborné
způsobilosti a orgán, který ho vydal,
organizaci, kde žadatel pracuje
(název, adresa) nebo případně živnostenské oprávnění pro
provádění geologických prací (kým a kde bylo vydáno),
stručná informace o odborné
činnosti za dobu platnosti osvědčení se seznamem vybraných
odborných geologických úkolů ve specializaci, na kterou má
osvědčení a u nichž je autorem nebo se na jejich řešení
autorsky podílel, roku zpracování, signaturou, pod kterou je
práce uložena v Geofondu a odběratelem.
§
5
Ověření
odborné způsobilosti
(1) Odborná způsobilost se
ověřuje hodnocením předložených prací odborným garantem a
vykonáním zkoušky ze znalosti obecně závazných právních
předpisů. Pro získání osvědčení je nezbytné, aby žadatel
obdržel kladné hodnocení odborné úrovně předložených prací
a doporučení odborného garanta a aby uspěl při zkoušce ze
znalostí právních předpisů. Pokud nezíská žadatel doporučení
odborného garanta, nebude připuštěn k vykonání zkoušky
z právních předpisů.
(2) Hodnocení odborné úrovně
předložených prací musí být provedeno písemně a odborný
garant v něm musí podrobně uvést důvody, pro které
doporučuje či nedoporučuje přiznání odborné způsobilosti.
Tyto důvody musí být opřeny o posouzení odborné úrovně
předložených prací, popřípadě dalších geologických prací,
jejichž autorem je prokazatelně žadatel. Hodnocení musí být
podepsáno a datováno.
(3) Odborné garanty pro
jednotlivé specializace geologických prací jmenuje a odvolává
ministerstvo z řad odborníků geologických profesí. Pro
každý obor je jmenováno nejvýše 5 odborných garantů.
Doporučení na jmenování předkládají stavovská a profesní
sdružení geologů a geologických organizací. Návrh musí
obsahovat profesní profil navrhovaného odborného garanta a
podrobné zdůvodnění, proč je odborník navrhován za odborného
garanta.
§
6
Zkušební
komise a zabezpečení zkoušek
(1) Zkušební komisi tvoří
předseda, místopředseda a členové, kteří jsou jmenováni a
odvoláváni ministerstvem. Zkušební komise má nejméně 5 a
nejvýše 7 členů. V přítomnosti předsedy má místopředseda
postavení člena komise. Činnost komise zajišťuje tajemník
komise, který je přítomen jednání komise.
(2) Při ověřování znalostí
právních předpisů přihlíží zkušební komise k oboru
popřípadě ke specializaci, na který je žádost podána.
Předmětem přezkušování jsou:
předpisy z oblasti
geologie u všech žadatelů,
předpisy
z oblasti horního zákona a předpisy upravující hornickou
činnost u žadatelů o obor ložisková geologie, v ustanovených
dotýkajících se geologických prací,
předpisy z oblasti
činnosti prováděné hornickým způsobem, zákon o vodách a
stavební zákon u žadatelů o obory inženýrská geologie nebo
hydrogeologie, v ustanoveních dotýkajících se geologických
prací,
občanský zákoník, obchodní
zákoník, správní řád a předpisy upravující zákonem
chráněné zájmy, které představují střety s projektováním,
prováděním a vyhodnocováním geologických prací, u všech
žadatelů. Přezkušování podléhají ta ustanovení, která se
týkají přípravy, realizace, vyhodnocení a likvidace následků
geologických prací.
Posuzována je znalost a
schopnost aplikace uvedených právních předpisů při
projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací.
Bližší vymezení předpisů a
okruhy otázek ministerstvo zveřejní v odborném a stavovském
tisku a v úředním tisku ministerstva a sdělí jej žadateli
v předvolání ke zkoušce.
(3) Zkušební komise je schopná
usnášení za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a nejméně
3 členů komise.
(4) Výsledkem zkoušky je výrok
zkušební komise ”vyhověl” nebo ”nevyhověl”. V případě,
že uchazeč nevyhověl, seznámí předseda komise uchazeče
s důvody, které komisi vedly k negativnímu hodnocení.
(5) O zkoušce je vyhotoven
záznam, ve kterém se uvedou zkušební otázky a výsledek zkoušky.
V případě, že žadatel nevyhověl, uvede se zdůvodnění.
Záznam podepisuje předseda nebo místopředseda v jeho
zastoupení.
(6) Přezkoušení znalosti
právních předpisů při prodloužení platnosti již vydaného
osvědčení se provádí písemným testem. Předmětem testu je:
10 otázek z geologických
předpisů týkajících se všech geologických oborů,
10
otázek z předpisů týkajících se příslušného oboru (§
6 odst. 2 písm. b) a c),
10 otázek z předpisů
uvedených v § 6 odst. 2 písm. d).
V případě chybovosti do 2
chyb v jednotlivém testu a 3 chyb celkově ze všech testů je
výsledek přezkoušení hodnocen jako ”vyhověl”. V případě
většího počtu chyb je znalost předpisů dále na místě ověřena
ústní zkouškou.
(7) Zkoušku ze znalostí
právních předpisů podle § 5 odst. 1 nebo přezkoušení ze
znalostí právních předpisů podle § 6 odst. 6 může žadatel
opakovat v rámci řízení k žádosti nejvýše dvakrát,
v termínu vypsaném pro jednání zkušební komise, ve lhůtě
do 3 měsíců od zahájení zkoušky, nejdříve za 14 dní od
neúspěšné zkoušky, při prodloužení nejpozději do dne
platnosti osvědčení.
§
7
Osvědčení
(1) Ministerstvo vydá osvědčení
na základě doporučení odborných garantů a výsledku zkoušky
podle § 6. V osvědčení vymezí geologické práce, pro které
osvědčení platí.
(2) Uchazeč, jemuž nebylo
osvědčení uděleno, může podat znovu žádost nejdříve po
uplynutí jednoho roku od nabytí právní moci rozhodnutí.
(3) Komu bylo osvědčení
odňato, může podat novou žádost o osvědčení po uplynutí 2
let.
§
8
Důvěrnost
a mlčenlivost
(1) Materiály předložené
žadatelem k žádosti o odbornou způsobilost jsou důvěrné a
bez písemného souhlasu žadatele nemohou být zpřístupněny jiné
osobě, než osobám uvedeným v této vyhlášce.
(2) O skutečnostech zjištěných
v průběhu řízení jsou odborní garanti a zkušební komise
povinni zachovávat mlčenlivost. Tato mlčenlivost se nevztahuje na
skutečnosti týkající se trestné činnosti.
§
9
Evidence
(1)
Evidence osvědčení vedená ministerstvem obsahuje jmenný seznam
držitelů vydaných osvědčení, vymezení geologických prací,
pro které osvědčení platí a datum vydání osvědčení.
(2) Do evidence vydaných
osvědčení lze nahlížet a z evidence lze pořizovat výpisy
a opisy.
(3) Údaje z evidence
v rozsahu
jméno, příjmení a titul
držitele osvědčení,
adresa,
obor, na který je osvědčení
vydáno,
termín platnosti osvědčení
zveřejní ministerstvo
přiměřeným způsobem, nejméně jedenkrát v každém
kalendářním roce.
§
10
Přechodná
ustanovení
Pro vyřizování žádostí
podaných na základě přechodných ustanovení uvedených v čl.
II bod 4 zákona …., jímž se mění a doplňuje zákon č.
62/1988 Sb., ve znění zákona č. 543/1991 Sb., se pro žadatele
s platným osvědčením v době podání nové žádosti
stanoví tento postup:
žádost bude zdůvodněna
zněním přechodného ustanovení zákona č. …
v žádosti
budou uvedeny údaje uvedené v § 4 odst. 3 písm. a), b), c), d) a
e) této vyhlášky,
v žádosti bude uveden
obor podle § 2 této vyhlášky,
pokud
se obor uvedený v žádosti nebude lišit od oboru, v němž
má žadatel platnou odbornou způsobilost, není potřebné
předkládat práce podle § 4 odst. 2 písm. d) této vyhlášky;
v řízení nebude provedeno hodnocení odbornými garanty
podle § 5 odst. 1 této vyhlášky,
odborná způsobilost se ověří
pouze zkouškou ze znalosti obecně závazných předpisů v rozsahu
změn vyplývajících z novelizace geologického zákona a
novel vyhlášek vydaných na jeho základě,
ten, kdo neuspěje u zkoušky ji
může v rámci řízení dvakrát opakovat v termínech
jednání zkušební komise, nejpozději však do 6 měsíců od
podání žádosti.
§
11
Zrušuje se vyhláška
Ministerstva hospodářství České republiky č. 412/1992 Sb., o
osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a
vyhodnocovat geologické práce.
§
12
Účinnost
Tato vyhláška nabývá
účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr životního prostředí
N
á v r h
VYHLÁŠKA
Ministerstva
životního prostředí
ze
dne ...........
o
projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a
o oznamování rizikových geofaktorů
Ministerstvo
životního prostředí (dále jen “ministerstvo”) stanoví podle
§ 6, 9, 9a, 10 zákona České národní rady č. 62/1988 Sb.,
o geologických pracích, ve znění zákona České národní
rady č. 543/1991 SB., a zákona č.…………… (dále jen
“geologický zákon”) členění geologických prací na etapy,
podrobnosti pro postup při projektování geologických prací, při
zajištění střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy,
při schvalování projektu geologických prací a jeho změn,
provádění geologických prací, náležitosti, postup a lhůty
pro vyhodnocování geologických prací a oznamování rizikových
geofaktorů.
ČÁST
PRVNÍ
§
1
Pojmy
(1)
Geologický záměr vyjadřuje hospodářský, ekologický,
společenský nebo vědecký cíl, jehož má být dosaženo
realizací souboru geologických prací.
(2)
Geologický úkol vymezuje věcně, místně a časově okruh
otázek a dílčích cílů, které budou řešeny projektovaným
souborem prací.
(3)
Prognózní zdroje nerostů a podzemních vod jsou zdroje dosud
nezjištěné a neověřené, jejichž existence se předpokládá
na základě znalostí o geologické stavbě území. Podmínky pro
jejich zařazování do kategorií jsou uvedeny v příloze č. 1
této vyhlášky.
(4)
Objednatel geologických prací je osoba, která zadává řešení
geologického úkolu.
(5)
Řešitelská organizace je osoba, která řeší geologický
úkol s vyhodnocením geologických prací ve zprávě o
výsledcích geologických prací (dále jen "závěrečná
zpráva").
(6)
Zodpovědný řešitel geologického úkolu je odborně
způsobilý pracovník, který u řešitelské organizace
zodpovídá za celkové řešení geologického úkolu.
(7)
Technické práce jsou kopané zářezy, sondy a rýhy, strojní
vrty, šachtice, štoly a
jámy.
ČÁST DRUHÁ
Etapy geologických prací a jejich komplexnost
§
2
Členění
geologických prací na etapy
(1)
Geologické práce se uskutečňují po etapách. Etapa
geologických prací je vymezený úsek realizace geologického
záměru odpovídající jeho účelnému členění podle
zásady postupného poznávání; zpravidla je vyjádřena
geologickým úkolem.
(2)
Účelem členění geologických prací na etapy je racionálně
organizovat poznávací proces, získávat postupně soubory
poznatků potřebné pro rozhodování a snížit riziko reálnosti
dosažení sledovaného geologického záměru. Není-li členění
poznávacího procesu z těchto hledisek účelné lze etapy
spojovat.
§
3
Geologický výzkum
(1)
Geologický výzkum zahrnuje soubor prací, jimiž se
zkoumá vznik a působení geologických procesů, zkoumá,
hodnotí a dokumentuje geologická stavba území, její prvky a
zákonitosti. Geologický výzkum se na další etapy nečlení.
§
4
Etapy geologického průzkumu
(1)
Geologický průzkum se podle účelu prací člení na ložiskový,
průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický,
inženýrskogeologický, geofyzikální, geochemický a průzkum
geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.
(2)
Ložiskový průzkum se člení na
a)
Etapu vyhledávání, která představuje soubor geologických prací,
jejichž účelem je zhodnotit území z hlediska možného výskytu
ložisek nerostů, nalézt je, ověřit jejich přibližný rozsah a
význam, provést výpočet vyhledaných zásob a vymezit střety
zájmů pro následný průzkum. U rozsáhlých ložisek může být
ověřena výpočtem zásob pouze část ložiska umožňující
samostatné využití
a zbytek je možno ocenit vymezením prognózního zdroje.
Vyhledávání se provádí na území, kde dosud ložisko
vyhledávaného nerostu nebylo nalezeno a evidováno,
b)
etapu průzkumu, který se provádí na již známém a evidovaném
ložisku, na kterém dosud nebyl stanoven dobývací prostor, v
rozsahu potřebném pro získání podkladů ke zpracování
dokumentace podle zvláštních předpisů1),
pro výpočet prozkoumaných zásob a prokázání jejich
využitelnosti a pro řešení střetů zájmů s uvažovaným
dobýváním ložiska,
___________________________________________________________________
1)§
27 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní zákon), ve znění zákonů č. 541/1991 Sb.,
10/1993 S., 168/1993 Sb. a
c)
etapu těžebního průzkumu, který se provádí ve stanoveném
dobývacím prostoru v rozsahu a podrobnostech potřebných pro
otvírku a dobývání ložiska. Na tento průzkum se nevztahují
ustanovení § 4 až § 4c geologického zákona a provádí se za
podmínek stanovených podle zvláštních předpisů.2)
(3)
Průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry se člení na
a)
Etapu vyhledávání pro zvláštní zásahy do zemské kůry, která
zahrnuje soubor prací, jimiž se má zjistit výskyt a
pravděpodobný rozsah vhodných geologických struktur a
podzemních prostorů, jakož i předpoklad jejich izolování od
ostatního prostředí, ověřit geologické poměry vhodných
geologických struktur a podzemních prostorů, jejich rozsah
a způsob jejich izolování od ostatního prostředí, a to s
podrobností potřebnou
pro
územní rozhodnutí o umístění uvažovaného zařízení podle
zvláštních předpisů,3)
b)
etapa průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, která
zahrnuje soubor prací, jejichž účelem je získat a ověřit
geologické údaje potřebné pro zpracování dokumentace pro
povolení hornické činnosti podle zvláštních předpisů,2)
c)
etapa podrobného průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry,
která zahrnuje soubor prací prováděných během výstavby a při
provozu zařízení podle zvláštních předpisů, jimiž jsou
získávány potřebné geologické údaje pro usměrnění výstavby
a pro provoz nebo likvidaci zařízení.
(4)
Hydrogeologický průzkum se člení na
Etapu
vyhledávacího hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje
soubor prací potřebných k vyhledání přírodních zdrojů
podzemních vod a k ověření jejich zásob v kategorii C
(
č.3). Soubor těchto prací
musí poskytovat komplexní podklad pro zpracování projektu
výstavby vodohospodářského díla, přírodních léčebných
lázní nebo zřídelního závodu s návrhem technologie
úpravy a režimu využívání zdroje podzemní vody,
s návrhem ochranných pásem, popřípadě s návrhem na
způsob vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních
podzemních vod,
etapu
doplňkového hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje
soubor geologických prací, jimiž se při výstavbě,
popřípadě provozu vodohospodářského (jímacího) díla
upřesňují dosud získané poznatky, zejména k ochraně a
efektivnímu využívání zdrojů podzemní vody nebo ke zvýšení
jejich využitelných zásob, popřípadě k zamezení poklesu
jejich vydatnosti nebo geologické údaje potřebné pro určení
způsobu ukončení provozu vodohospodářského díla, přírodních
léčebných lázní nebo zřídelního závodu.
___________________________________________________________________
2)
zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a
o státní báňské správě, ve znění zákonů č. 542/1991 Sb.,
a o 169/1993 Sb.
3)zákon
č. 50/1976 Sb., o územním plánovaní a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění zákonů č. 103/1990 Sb., 425/1990
Sb., 262/1992 Sb., 43/1994 Sb., 19/1997 Sb., a 83/1998 Sb.
(5)
Inženýrskogeologický průzkum se člení na
Etapu
orientačního inženýrskogeologického průzkumu, která
zahrnuje soubor prací potřebných ke zjištění základních
charakteristik inženýrskogeologických a geotechnických poměrů
území a k zásadnímu posouzení možnosti a vhodnosti
území k výstavbě nebo k jinému využití. Soubor
těchto prací musí vyloučit území k výstavbě
nevhodná, popřípadě navrhnout pořadí vhodnosti stavenišť
přicházejících v úvahu. U sesuvných území a řícení
skal se zkoumají i příčiny vzniku jejich deformací a
posuzuje se potřeba jejich stabilizace, popřípadě sanace.
Práce jsou prováděny v podrobnostech potřebných pro
zpracování územně technických podkladů podle zvláštních
předpisů,3)
etapu
předběžného inženýrskogeologického průzkumu zahrnuje soubor
geologických prací k objasnění inženýrskogeologických
poměrů s podrobností a v rozsahu potřebném k získání
podkladů pro určení staveniště k uvažované výstavbě a
podmínek její realizace. Práce jsou prováděny v podrobnostech
potřebných pro rozhodnutí o využití území. U sesuvných
území a objektů ohrožených sesuvem se zdůvodní potřeba
jejich stabilizace a rámcově se stanoví postup jejich sanace,
etapu
podrobného inženýrskogeologického průzkumu, která zahrnuje
soubor geologických prací, které z hlediska
inženýrskogeologického stanoví podmínky výstavby nebo sanace
sesuvného území a sesuvem ohrožených objektů s podrobností
potřebnou pro zpracování projektu stavby nebo sanace.
(6)
Geochemický průzkum se člení na
Etapu
regionálního geochemického průzkumu, která poskytuje
geochemické údaje pro zpracování geochemických nebo
mineralogických map přehledných měřítek do měřítka
1
: 50 000 včetně,
etapu
základního geochemického průzkumu, při které jsou zjišťovány
geochemické údaje v podrobnostech potřebných pro práce v
úvodních etapách ložiskového průzkumu, průzkumu pro
zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického průzkumu,
inženýrskogeologického průzkumu, a průzkumu geologických
činitelů ovlivňujících životní prostředí,
etapu
detailního geochemického průzkumu, která zahrnuje geochemické
práce rozsahem a zaměřením přesahující etapu základního
gechemického průzkumu, které jsou prováděny v podrobnostech
odpovídajících potřebám vyšších etap ložiskového průzkumu,
průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry,
hydrogeologického průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, a
průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní
prostředí.
(7)
Geofyzikální průzkum se člení na
Etapu
regionálního geofyzikálního průzkumu, která poskytuje
geofyzikální údaje pro zpracování geofyzikálních map
přehledných měřítek, do měřítka 1 : 50 000 včetně,
etapu
základního geofyzikálního průzkumu, při které jsou zjišťovány
geofyzikální údaje v podrobnostech potřebných pro práce v
úvodních etapách ložiskového průzkumu, průzkumu pro
zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického průzkumu,
inženýrskogeologického průzkumu, a průzkumu geologických
činitelů ovlivňujících životní prostředí, pokud pro ně
nejsou dostatečně výsledky prací etapy regionálního
geofyzikálního průzkumu,
etapu
detailního geofyzikálního průzkumu, která zahrnuje geochemické
práce rozsahem a zaměřením přesahující etapu základního
geofyzikálního průzkumu, které jsou prováděny v podrobnostech
odpovídajících potřebám vyšších etap ložiskového průzkumu,
průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry,
hydrogeologického průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, a
průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní
prostředí.
(8)
Průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní
prostředí se člení na
Etapu
vyhledávacího průzkumu, která zahrnuje soubor prací potřebných
k vyhledání geologických činitelů ovlivňujících životní
prostředí, orientačnímu vymezení jejich rozsahu a orientačnímu
hodnocení stupně rizika těchto geofaktorů,
etapu
základního průzkumu geologických činitelů ovlivňujících
životní prostředí, který zahrnuje soubor prací potřebných k
ověření rozsahu rizikových geofaktorů životního prostředí,
zjištěním stupně rizika jejich vlivu a poskytnutí geologických
údajů potřebných pro zpracování projektu sanačních nebo
preventivních opatření k eliminaci zjištěného rizika,
etapu
doplňkového průzkumu geologických činitelů ovlivňujících
životní prostředí, která zahrnuje soubor prací, jimiž se
při realizaci sanačních nebo preventivních opatření
k eliminaci rizika vyplývajícího z vlivu rizikových
geofaktorů životního prostředí upřesňují dosud získané
poznatky a hodnotí se úspěšnost přijatých opatření.
(8)
Obdobně jako v odstavci 8 se člení na etapy průzkum pro
zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění
v přírodních horninových strukturách.
§
8
Komplexnost geologických prací
(1)
Komplexnost geologických prací vyžaduje zahrnout do souboru
geologických prací v časové vazbě metody a prostředky
potřebné k úplnému, včasnému a hospodárnému řešení
geologického úkolu a vyhodnotit v závěrečné zprávě získané
geologické poznatky a výsledky účelově k cíli těchto
prací.
(2)
Při provádění a vyhodnocování geologických prací se
dokumentují a hodnotí všechny zjištěné geologické skutečnosti
potřebné pro řešení geologického úkolu.
ČÁST
TŘETÍ
Projektování
geologických prací
§
9
Projektová
dokumentace geologických prací
(1)
Projektová dokumentace geologických prací stanoví postup a
podmínky pro odborné, racionální a bezpečné řešení
geologického úkolu.
(2)
Projektovou dokumentaci geologických prací tvoří projekt
geologických prací s dokumentací technického řešení
geologických prací (dále jen "projekt") a vyžaduje-li
to rozsah a složitost geologického úkolu, též
přípravná projektová dokumentace geologických prací (dále jen
"přípravná dokumentace").
Projektová
dokumentace geologických prací musí být opatřena jménem
zpracovatelské organizace, názvem geologického úkolu, etapou
geologických prací, jménem objednatele geologických prací,
datem vyhotovení a jménem podpisem odpovědného řešitele
geologického úkolu; po jejím schválení také jménem a podpisem
pracovníka oprávněného projekt schválit a datem schválení
projektu.
§
10
Zpracování
projektové dokumentace geologických prací
(1)
Byla-li zpracována přípravná dokumentace, vychází
zpracovatel projektu z jejích závěrů.
(2)
Během zpracování projektu projednává jeho zpracovatel podle
potřeby s objednatelem návrh řešení geologického úkolu,
popřípadě jeho variant, pokud zvláštní předpisy projednání
nevylučují.
§
11
Zájmy chráněné zvláštními předpisy
(1)
Zpracovatel projektu volí takové řešení geologického úkolu,
které zajistí soulad s ochranou zájmů chráněných zvláštními
předpisy.4)
(2)
Zjistí-li zpracovatel projektu takové zájmy chráněné
zvláštními předpisy, které vylučují provedení geologických
prací nebo budoucí využití jejich výsledků, přeruší
práce na projektu a oznámí zjištěné skutečnosti jeho
zadavateli. Jiné střety zájmů uvede v projektu s návrhem na
jejich řešení.
§
12
Přípravná
dokumentace
(1)
Před realizací složitého geologického záměru, kdy stupeň
znalostí neumožňuje racionální vymezení geologického úkolu a
zpracování projektu geologických prací, se zpracovává
přípravná dokumentace ve formě přípravné studie, která
a)
vymezuje geologický záměr v širších hospodářských,
ekologických, společenských popřípadě vědeckých souvislostech
a stanoví dílčí cíle k jeho zajištění,
b)
prokazuje účelnost, realizovatelnost a racionálnost
geologického záměru, a to i s ohledem na zájmy chráněné
zvláštními předpisy,
c)
podává přehled geologických a jiných prací potřebných
k zajištění geologického záměru, s jejich
zdůvodněním, propočtem nákladů a návrhem účelného
členění prací. Analyzuje a navrhuje metodické postupy řešení
v možných variantách, přináší jejich hodnocení a zdůvodňuje
optimální variantu,
d)
poskytuje podklady ke spolupráci orgánů a organizací při
realizaci geologického záměru.
___________________________________________________________________
4)
např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách,
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 o lesích,
ve znění pozdějších předpisů.
§
13
Projekt
(1)
Projekt obsahuje vymezení geologického úkolu, způsob řešení
geologického úkolu a jeho zabezpečení, rozpočet
prací a harmonogram prací; může stanovit, že se práce
uskuteční ve vymezených úsecích (fázích), přičemž
pokračování geologických prací může být podmíněno
dílčími výsledky. Může též stanovit postupné
vyhodnocování výsledků geologických prací dílčími
zprávami.
§
14
Vymezení
geologického úkolu
Geologický
úkol se v projektu vymezuje
názvem
geologického úkolu, jeho číslem a označením druhu a
etapy geologických prací,
územím
pro realizaci prací s uvedením názvu obce a okresu; u
regionálních prací uvedením názvů okresů či jiným
vymezením,
cílem
geologických prací s uvedením dílčích cílů a okruhů
otázek, které je třeba řešit s ohledem na budoucí
využití jejich výsledků.
§
15
Způsob
řešení geologického úkolu a jeho zabezpečení
(1)
Způsob řešení geologického úkolu obsahuje
údaje
o území podmiňující řešení geologického úkolu,
stav
geologických znalostí ve vztahu k cíli geologických prací,
postup
řešení a jeho zdůvodnění,
druh,
specifikaci, rozsah a metodika projektovaných prací, včetně
uvedení jejich vztahu k zájmům chráněným zvláštními
předpisy, které představují střet zájmu s jejich
provedením, s časovou návazností jejich realizace,
druhy
a metodiku odběru vzorků, místo, způsob a termíny jejich
uchování nebo skartace,
kvalitativní
podmínky provádění geologických prací a
specifikaci kontrolních prací,
přehled
prací prováděných dodavatelsky s odkazem na jejich
projektové zabezpečení.
(2)
V případě projektování technických prací spojených se
zásahem do pozemku, na které se nevztahuje dokumentace technického
řešení vybraných prací (§ 18) se zpracovává zabezpečení
těchto prací v rozsahu
řešení
přípravy pracoviště, dopravy, přívodu vody a energie a
dalších prací potřebných k bezpečnému provedení
projektovaných prací,
charakteristiku
použitých zařízení a technologický postup práce,
určení
místa a způsobu ukládání vzorků, vrtné drtě, použitého
vrtného výplachu a jiných hmot vzniklých při provádění
technických prací,
řešení
likvidačních, popřípadě zajišťovacích a rekultivačních
prací (§ 31),
opatření
k zabezpečení zájmů chráněných zvláštním
předpisy 4)
a k omezení škod při provádění geologických prací,
opatření
k dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně
sociálního a hygienického vybavení.
(3)
Způsob řešení geologického úkolu a jeho zabezpečení podle
odstavců 1 a 2 se dokládají mapami, řezy a výkresy,
jakož i doklady o výsledcích projednání střetů zájmů
chráněných zvláštními předpisy. Toto zabezpečení je možno
zpracovat dodatečně v případech, kdy při zpracování
projektu není druh, rozsah a lokalizace prací spojených se zásahem
do pozemku znám, nejpozději však před zahájením těchto prací.
(4)
Jestliže rozsah geologických prací vyžaduje vybudování
dočasného zařízení pracoviště, musí zabezpečení
řešení geologického úkolu dále obsahovat
a)
u movitých objektů a zařízení, např. maringotek, vrtných bud,
obytných buněk údaje o jejich typu, počtu, umístění a napojení
na rozvod energie a vody,
b)
u nemovitých objektů a zařízení majících charakter stavby
projekt podle zvláštních předpisů. 3)
§
16
Rozpočet
geologických prací
(1)
Rozpočet geologických prací zahrnuje veškeré náklady na
práce uvedené v projektu včetně nákladů na projekt a náhrad
za způsobené nevyhnutelné škody. Není-li možné pro některé
projektované práce v okamžiku zpracování projektu cenu
stanovit (není znám dodavatel, bude výběrové řízení, apod.),
uvede se do rozpočtu kvalifikovaný odhad nebo finanční limit a
rozpočet se upřesní při stanovení ceny těchto prací.
Součástí
rozpočtu je rezerva na krytí nákladů, jež nemohly být
předvídány v projektu. Souhlas s čerpáním
rezervy dává objednatel geologických prací.
(3)
Je-li řešení geologického úkolu zpracováno ve variantách nebo
rozděleno na časové nebo věcné fáze, zpracuje se rozpočet pro
každou variantu nebo se k rozpočtu přiloží finanční
harmonogram v členění na vymezené úseky (fáze).
§
17
Harmonogram
prací
Harmonogram
prací se zpracovává na celý geologický úkol počínaje
zahájením prací na projektu, konče schválením závěrečné
zprávy o řešení a výsledcích geologického úkolu. Zpracovává
se pro jednotlivé druhy prací nebo jejich ucelené skupiny,
v časové návaznosti vyplývající z funkčního postupu
řešení úkolů. Jestliže je realizace některých prací
podmíněna řízením podle zvláštních předpisů, 5)
uvedou se
v harmonogramu tato řízení samostatně. Jestliže je řešení
úkolu rozděleno do fází a o pokračování řešení úkolu bude
rozhodovat objednatel, uvedou se tato rozhodnutí v harmonogramu
samostatně. Časové členění harmonogramu na jednotlivé úseky
se volí přiměřeně k délce trvání jednotlivých druhů
prací a k délce trvání geologického úkolu.
§
18
Dokumentace
technického řešení vybraných prací
K
provedení prací, které jsou povolovány podle zvláštního
předpisu 2)
se zpracovává projektová dokumentace podle tohoto předpisu.
§
23
Schvalování
projektové dokumentace geologických prací
Přípravnou
dokumentaci nebo projekt schvaluje objednatel před zahájením
prací. Pokud u některých projektů nebo jejich částí je
potřebné také schválení podle zvláštních předpisů, 5)
schvaluje
objednatel projekt s výhradou schválení podle těchto
předpisů.
ČÁST
ČTVRTÁ
Provádění
geologických prací
§
24
Zahájení
geologických prací
(1)
Geologické práce lze provádět jen na základě schváleného
projektu. Výjimečně může řešitelská organizace zahájit
geologické práce se souhlasem objednatele před schválením
projektu, pokud zvláštní zákon 6)
provedení prací nezakazuje, jestliže
a)
se jimi mají odvrátit nebo zmírnit účinky hrozící havárie
a živelní pohromy nebo jsou-li nezbytné k odstranění jejich
následků,
b)
pozdějším zahájením geologických prací by mohly vzniknout
škody na nemovitostech nebo jiné škody, kterým se takto
zabrání.
(2)
Zahájí-li se geologické práce výjimečně před schválením
projektu, předkládá se projekt ke schválení nejpozději do
dvou měsíců ode dne jejich zahájení.
(3)
Řešitelská organizace před zahájením geologických prací
a)
zajistí zaevidování geologického úkolu podle zvláštního
předpisu,7)
b)
projedná zásahy do práv chráněných zvláštními předpisy4),
popřípadě získá souhlas orgánů, kterým přísluší
jejich ochrana.
______________________________________________________________________________
např.
zákon č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů
zákon
114/1992Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů
vyhláška
Ministerstva životního prostředí č. (dnes
vyhláška ČGÚ č. 8/1989 Sb.)
§
25
Podmínky
provádění geologických prací
(1)
Při provádění geologických prací řešitelská organizace
a)
postupuje podle harmonogramu geologických prací,
b)
postupuje podle technických požadavků a technologických
podmínek a metodických postupů stanovených v projektu, podle
technických norem a metodických předpisů pro geologické
práce, jakož i podle předpisů k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci,
c)
zabezpečuje, popřípadě vyhotovuje mapové podklady a zaměřuje
geologické práce s přesností odpovídající účelu jejich
použití, pokud není v projektu stanoveno jinak.
(2)
Při provádění geologických prací organizace postupuje tak,
aby nevznikly škody, kterým je možno zabránit.
§
26
Sledování
a řízení geologických prací
(1)
Řešitelská organizace při provádění geologických prací
průběžně sleduje, zda jejich cíl je dosažitelný, zda
projektované řešení geologického úkolu je v souladu se
skutečnostmi zjištěnými geologickými pracemi a zda
projektované metodické postupy a práce jsou při daných
podmínkách vyhovující. Přitom řídí podle získaných
poznatků prostřednictvím zodpovědného řešitele geologického
úkolu geologické práce tak, aby řešení geologického úkolu
bylo odborné, racionální a bezpečné.
(2)
Ke sledování a kontrole průběhu geologických prací a k
projednání potřebných opatření se uskutečňují kontrolní
porady (kontrolní dny). Svolává je objednatel geologických
prací. Podnět
k
jejich svolání dává také řešitelská organizace
v případech, kdy se průběžné výsledky řešení odlišují
od předpokladů projektu, nebo se ukazuje potřeba změnit rozsah
popřípadě metodiku prací odlišně od schváleného projektu.
Kontrolní porady se účastní pracovníci oprávnění za
řešitelskou organizaci jednat. O jejích závěrech se vyhotovuje
zápis.
§
27
Geologická
dokumentace
Organizace
geologické práce při jejich provádění řádně a včas
dokumentuje. Vedení, doplňování a uchovávání geologické
dokumentace upravují zvláštní předpisy.
§
28
Provozní
záznamy
(1)
Na pracovišti technických prací se vedou formou denního
hlášení, vrtného, báňského nebo stavebního deníku
provozní záznamy. Do nich se zapisuje přítomnost osádky, doba
práce, druh prováděných geologických prací, údaje o
projektovaných a dosahovaných technických, výkonových a
technologických parametrech, o kvalitativních výsledcích
prací, např. výnosu jádra, odběry vzorků, zkoušky, měření,
zvláštní geologické a jiné projevy jako výrony vody, plynu,
tekutých písků a uhlovodíků, ztráta vrtného výplachu a
výskyt kaveren. Dále se do nich zapisují nebo zakládají
příkazy a opatření řídících, dozorčích a
kontrolních orgánů, zejména příkazy týkající se
usměrňování prací, provozu, bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci. Záznamy jsou podepisovány denně vedoucím pracoviště.
(2)
Provozní záznamy jsou vedeny souběžně s prováděním
geologických prací tak, aby byly průkazným dokladem o jejich
průběhu a dosahovaných výsledcích a umožňovaly kontrolu.
Provozní
záznamy jsou součástí geologické dokumentace.
§
29
Změna
projektu
(1)
Řešitelská organizace navrhne při provádění geologických
prací změnu projektu, popřípadě zastavení prací, zjistí-li,
že
a)
k řešení geologického úkolu je třeba volit podle dílčích
výsledků geologických prací jiný metodický nebo technický
postup než stanovil projekt nebo provést větší rozsah
geologických prací než bylo schváleno,
b)
nelze dosáhnout cíl geologických prací sledovaný projektem,
zvláště liší-li se geologické poměry a výsledky
geologických prací podstatně od předpokladů uvažovaných
v projektu.
(2)
Změna projektu se schvaluje obdobně jako projekt.
(3)
Za podmínky, že se tím nepřekročí rozpočet, nepovažuje se za
změnu projektu podle odstavce 1 jeho úprava
a)
záměnou druhu prací, jestliže se tím nemění celkový metodický
a technický postup řešení geologického úkolu a pokud k tomu
objednatel řešitelskou organizaci ve smlouvě na provedení prací
zmocnil,
b)
zvýšením nebo snížením měrných jednotek, popřípadě
počtu průzkumných děl stejného druhu geologických prací.
§
30
Oznamování
rizikových geofaktorů
(1)
Zjistí-li organizace při provádění geologických prací
existenci rizikového geofaktoru podle přílohy č. 4 této
vyhlášky, oznámí tuto skutečnost ministerstvu neprodleně po
jeho zjištění, nejpozději do 30 dnů od jeho zjištění.
Oznámení
se provádí v písemné formě a je podepsané odpovědným
řešitelem geologického úkolu. Pokud bylo oznámení odesláno
v elektronické formě, je nezbytné jej podat také v písemné
formě.
Oznámení
obsahuje
název
geologického úkolu a číslo jeho evidence,
lokalitu
s výskytem rizikového geofaktoru vymezenou názvem obce a
okresu,
vymezení
rizikového geofaktoru a uvedení geologických či jiných údajů,
podle kterých byla zjištěná skutečnost klasifikována jako
rizikový geofaktor,
uvedení
akutnosti rizika v případech, kdy hrozí akutní nebezpečí
pro ohrožení zdraví nebo životů občanů nebo majetkové škody
značného rozsahu.
lokalizaci
rizikového geofaktoru souřadnicemi nebo zákresem do mapy vhodného
měřítka,
§
31
Zajištění
a likvidace technických prací
(1)
Technické práce, které splnily projektovaný účel a nelze
jich dále využít, se likvidují nebo v případech
stanovených zvláštními předpisy2)
zajišťují, pokud o nich nebylo rozhodnuto odlišně podle
zvláštního předpisu.8)
(2)
Zajištění nebo likvidace technických prací musí
a)
zajistit bezpečnost povrchu, a to i z hlediska jejich možných
pozdějších účinků na povrch,
b)
zabezpečit, aby se nezmařily využitelné výsledky geologických
prací, zejména zjištěné zásoby ložisek nerostů a
zdrojů podzemních vod, podzemní prostory a horninové struktury
vhodné pro podzemní skladování,
c)
zamezit narušení režimu podzemních vod a plynových poměrů,
volné unikání vody nebo plynu a vnikání povrchové vody do
podzemních prostorů a vod,
d)
řešit ochranu objektů a zájmů chráněných
zvláštními předpisy, 4)
e)
řešit konečnou úpravu technickými pracemi dotčených
pozemků.9)
Zajištění
a likvidace technických prací je součástí geologických
prací. O zajištění a likvidaci se vyhotovuje protokol, který
podepisuje statutární zástupce řešitelské organizace.
ČÁST
PÁTÁ
Vyhodnocování
geologických prací
§
32
Výsledky
geologických prací
(1)
Řešitelská organizace výsledky geologických prací vyhodnotí
v závěrečné zprávě, a to i v případě, že nebylo dosaženo
jejich cíle nebo projektované práce byly provedeny jen
částečně.
(2)
Jsou-li výsledkem řešení geologického úkolu postupně
samostatně využitelné části geologického úkolu, mohou být
tyto dílčí výsledky vyhodnocovány dílčími závěrečnými
zprávami. V závěrečné zprávě se na tyto zprávy odkáže
a uvedou se pouze dosažené výsledky a vynaložené finanční
náklady. Pro dílčí zprávy platí přiměřeně ustanovení pro
závěrečnou zprávu této vyhlášky.
__________________________________________________________________
§
15 geologického zákona
§
16 geologického zákona
§
33
Závěrečná
zpráva
(1)
Závěrečná zpráva obsahuje, dokumentuje a zdůvodňuje
výsledky geologických prací ve vztahu k jejich projektu včetně
rozpočtu. Zpracovává se podle přílohy č. 2 této vyhlášky.
Její osnova, rozsah a přílohy se přizpůsobují cíli
geologických prací, provedeným geologickým pracím,
požadavkům objednatele a potřebám využití dosažených
výsledků.
(2)První
exemplář závěrečné zprávy obsahuje originály protokolů,
laboratorních listů, měřické originály, originály výsledků
řešení střetů zájmů, originály provozních záznamů,
originály zpráv zpracovaných subdodavateli, kompletní projektovou
dokumentaci a další dokumenty vzniklé při řešení úkolu.
Závěrečnou
zprávu podepisuje statutární orgán řešitelské organizace a
odpovědný řešitel geologického úkolu.
§
34
Zvláštní
náležitosti závěrečných zpráv některých geologických prací
(1)
V závěrečných zprávách s výpočtem zásob výhradního
ložiska se zásoby vyhodnocují a klasifikují podle
zvláštních předpisů.
10)
Závěrečná zpráva musí obsahovat pasport zásob výhradního
ložiska, který obsahuje identifikační údaje o ložisku a jeho
místopisné poloze, údaje o geologické prozkoumanosti s
geologickou charakteristikou a popisem ložiska, o nerostné
skladbě ložiska, o podmínkách a způsobu jeho ochrany a
využívání, o výpočtech a stavu jeho zásob a o kondicích
použitých k jejich vyhodnocení. Tiskopis pasportu vydává
ministerstvo.
(3)
V závěrečných zprávách s výpočtem zásob podzemních vod se
zásoby vyhodnocují a klasifikují v kategoriích uvedených
v příloze č. 3 této vyhlášky.
(4)
V závěrečných zprávách s odhadem prognózních zdrojů
nerostů a podzemních vod se prognózní zdroje nerostů a
podzemních vod vyhodnocují a klasifikují v kategoriích
uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky. Závěrečná
zpráva musí obsahovat evidenční list prognózních zdrojů
nerostů nebo podzemních vod, jejichž tiskopisy vydává
ministerstvo.
10)
§ 13 a 14 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů
§
35
Lhůty
vyhodnocení
Pokud
lhůta pro zpracování závěrečné zprávy nebyla dohodnuta ve
smlouvě o dodávce geologických prací, musí se závěrečná
zpráva zpracovat do 6 měsíců po ukončení technických
a
laboratorních prací nebo režimních pozorování a
měření podzemních vod.
§
36
Prověřování
a schvalování závěrečných zpráv
Závěrečné
zprávy prověřuje a schvaluje objednatel geologických prací,
pokud není schválení zprávy nebo její části vyhrazeno státním
orgánům podle zvláštních předpisů.11)
ČÁST
SEDMÁ
Ustanovení
společná, přechodná a závěrečná
§
43
Zrušuje
se vyhláška Českého geologického úřadu č. 121/1989 Sb.
§
44
Tato
vyhláška nabývá účinnosti dnem …………………
Ministr životního
prostředí
11)
např. § 14 zákona č. 44/1988 Sb., v platném znění
Příl.
1
Podmínky
pro
zařazování prognózních zdrojů nerostů
a
podzemních vod do kategorií
1.
Prognózní zdroje nerostů a podzemních vod jsou zdroje dosud
nezjištěné a neověřené, jejichž existence se předpokládá
na základě znalostí geologické stavby území se
zřetelem k zákonitostem vzniku a tvorby ložisek nerostů,
popřípadě k zákonitostem oběhu vody, tvorby podzemních vod a
možnosti jejich akumulace. Množství prognózních zdrojů se
udává na základě odborného odhadu. Prognózní zdroje nerostů
se vyhodnocují v kategoriích.
2.
Prognózní zdroje nerostů se odhadují do hloubek přístupných
pro současné nebo výhledové dobývání podle současných
ekonomických, báňskotechnických, technologických a jiných
podmínek.
3.
Do kategorie P1 se zařazují prognózní zdroje nerostů
předpokládané v pokračování již zjištěného ložiska.
Podkladem pro tuto kategorii jsou výsledky geologického
mapování, geofyzikálních a geochemických prací v prostoru
možného výskytu prognózních zdrojů; geologická
extrapolace údajů vychází ze zjištěné, popřípadě ověřené
části ložiska.
4.
Do kategorie P2 se zařazují prognózní zdroje nerostů
předpokládané v pánvích, revírech a geologických regionech,
kde již byla zjištěna ložiska stejného formačního
a genetického typu. Přitom se vychází z pozitivního hodnocení
ložiskových indicií a anomálií zjištěných při
geologickém mapování a geofyzikálních, geochemických
pracích. Odhad prognózních zdrojů předpokládaných ložisek
vychází z analogie se známými ložisky stejného typu.
5.
Do kategorie P3 se zařazují prognózní zdroje nerostů
předpokládané toliko na základě závěrů o možnosti
vzniku ložisek uvažovaného typu s ohledem na příznivé
stratigrafické, litologické, tektonické a
paleogeografické předpoklady zjištěné v hodnocené
oblasti při geologickém mapování a analýzou
geofyzikálních a geochemických údajů. Množství a
kvalita prognózních zdrojů se odhadne podle předpokládaných
parametrů vývoje ložiska z analogie s podrobněji prozkoumanými
oblastmi, kde byla zjištěna nebo ověřena ložiska stejného
genetického typu.
6.
Prognózní zdroje podzemních vod se odhadují do hloubek, z
nichž je možné čerpat podzemní vody současnou nebo
výhledovou technikou. Přitom se odhadují i změny vydatnosti
zdroje a jeho možné znečištění. Prognózní zdroje se
odhadují v objemovém množství za jednotku času;
klasifikují se v kategorii P na základě geologického mapování
s vyhodnocením údajů získaných měřením hladin
podzemních vod a jejich jakosti, jakož i hydrogeologických,
hydraulických, hydrologických a hydrochemických podmínek a
dostupných údajů o podzemních vodách a jejich odběru.
Příl.2
Osnova
závěrečné zprávy
A.
Zpráva o řešení geologického úkolu
1.
Geologický úkol a údaje o území
1.1
Název geologického úkolu, jeho číslo podle číselníku
vydaném Českou geologickou službou, etapa geologických prací,
název obce a okresu, popřípadě jiné místopisné určení
zkoumaného území nebo objektu, doba řešení úkolu a datum
vyhotovení závěrečné zprávy.
1.2
Objednatel geologických prací, řešitelská organizace,
odpovědný řešitel geologického úkolu.
1.3
Stručné údaje o projektu a jeho změnách.
1.4
Cíl geologických prací.
1.5
Charakteristika zkoumaného území z hlediska cíle geologických
prací.
2.
Postup řešení geologického úkolu
Po
jednotlivých druzích se uvede výčet a charakteristika
jednotlivých druhů prací použitých k řešení úkolu. U
každého druhu se uvede
rozsah
a objem prací,
metodika
a technologické postupy realizace prací,
počty,
druhy a způsob odběru vzorků a přímých měření a pozorování,
metodika
lokalizace prací,
střety
zájmů se zájmy chráněnými zvláštními předpisy a způsob
jejich vyřešení,
způsob
likvidace nebo zajištění technických prací, popřípadě jejich
další využití.
3.
Výsledky prací uvedených v bodech 2.
První
výtisk zprávy dokládá výsledky originály prvotní i souhrnné
geologické dokumentace.
4.
Výsledky řešení geologického úkolu
a)
Uvádějí se : výsledky dosažené provedenými pracemi
vyhodnocené ve vztahu k jejich sledovanému cíli; je-li
výsledkem řešení geologického úkolu zjištění a ověření
zásob ložiska nerostů nebo zdroje podzemních vod, zpracuje se
výpočet zásob podle písmene B1. nebo B2., a to s podrobností
odpovídající příslušné etapě.
b)
Rozpočtované a skutečně vynaložené náklady a zdroje
financování geologického úkolu. Pokud je řešení úkolu
dokumentováno také dílčími zprávami nebo dílčími samostatně
využitelnými výsledky, uvádí je také jejich finanční podíl
z celkových nákladů na úkol.
5.
Závěry a doporučení
5.1
Využitelnost výsledků, návrh na další řešení
související problematiky.
5.2
Využití výsledků geologických prací z hlediska ochrany a
tvorby životního prostředí a zájmů chráněných
zvláštními předpisy; v závěrečné zprávě s výpočtem
zásob ložiska nerostu nebo zdroje podzemní vody se tento bod
nezpracovává.
6.
Místo a způsob uložení geologické dokumentace a protokoly o
provedené skartaci
7.
Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních
pramenů
B1.
Výpočet zásob ložiska nerostu
1.
Prostorová charakteristika ložiska
1.1
Začlenění ložiska do geologického regionu.
1.2
Popis ložiska a jeho uložení (umístění, tvar, směr,
úklon, mocnost, počet a velikost ložiskových těles a jejich
charakteristika).
1.3
Vnitřní stavba ložiska (tektonika, rozmístění
technologických typů nerostné suroviny včetně úseků
hluchých a neodpovídajících ukazatelům podmínek
využitelnosti, jejich vzájemné prostorové vztahy).
2.
Jakostní a technologická charakteristika ložiska
2.1
Vymezení druhů nerostných surovin a jejich
technologických typů.
Jakostní
charakteristika a proměnlivost nerostných surovin, jejich
technologických typů a doprovodných surovin, jejich chemické,
mineralogické, fyzikální a technologické vlastnosti; hlavní
a vedlejší užitkové a škodlivé složky, suroviny a všech
produktů vzniklých její úpravou a zušlechtěním. Její vliv
na vymezení bilančních a nebilančních částí ložiska.
3.
Hydrogeologická charakteristika
3.1
Hydrogeologická charakteristika území, hydrochemické a plynové
poměry.
3.2
Zvodněné vrstvy a pásma, jejich hydraulické a
hydrogeologické parametry, kolektorské vlastnosti hornin, vliv
tektoniky na hydrogeologické poměry ložiska, výskyty
krasových vod.
3.3
Řešení vzájemného vztahu zvodnění ložiska k nadloží
a podloží a k jeho okolí.
3.4
Chemické složení vod, možné zdroje znečištění.
3.5
Výpočet možných přítoků vod při otevření ložiska a jeho
dobývání, oblast hydraulického vlivu odvodnění.
4.
Způsob zpracování a výsledky výpočtu zásob
4.1
Metodika výpočtu a její zdůvodnění; algoritmy použité ve
výpočtu, variantní výpočty zásob.
4.2
Stanovení základních parametrů použitých ve výpočtu ve
vztahu k podmínkám využitelnosti a jiným podmínkám
vyhodnocení; průkaz jejich spolehlivosti (výsledky
kontrolních zkoušek a jejich zhodnocení).
4.3
Zásady geometrizace, rozblokování, extrapolace a
zařazování zásob do kategorií; zařazení ložiska do skupiny
ložisek, jeho zdůvodnění.
4.4
Tabulky výpočtů průměrných mocností, průměrného obsahu
užitkových složek a škodlivin a jiných potřebných údajů pro
výpočet zásob.
4.5
Tabulky výpočtů objemů a tonáže zásob v blocích;
výpočty užitkových složek a škodlivin.
4.6
Celkové výsledky výpočtu v tabulkách v členění a
klasifikaci podle zvláštních předpisů11)
zásob, včetně zásob doprovodných surovin a skrývky a výklizu.
4.7
Případný odhad prognózních zdrojů nerostů
4.8
Údaje o předcházejících výpočtech zásob a jejich
srovnání s novým výpočtem.
5.
Podmínky možného využití zásob
Vztah
možného dobývání ložiska k zájmům chráněným
zvláštními předpisy4)
a střety zájmů ovlivňující využití ložiska, jejich možné
řešení; návaznost na územní plán.
B2.
Výpočet zásob zdroje podzemních vod
1.
Prostorová charakteristika zdroje podzemních vod
1.1
Začlenění zdroje do hydrogeologických poměrů širší
oblasti.
1.2
Hydrogeologická funkce litostratigrafických jednotek.
2.
Současné využívání zdroje podzemních vod
3.
Podklady a údaje pro výpočet zásob zdroje podzemních vod
3.1
Výchozí údaje klimatologické, hydrologické a
hydrogeologické s jejich zhodnocením, hydrologická bilance.
3.2
Provedená měření a zkoušky, odběry vzorků a způsob
jejich zhodnocení.
3.3
Vyhodnocení režimního pozorování podzemních vod.
4.
Hydrogeologie zájmové oblasti
4.1
Hydrofyzikální vlastnosti hornin, filtrační parametry, funkce
tektonických pásem a krasových jevů.
4.2
Reprezentativní hodnoty základních geologických a
hydrogeologických údajů.
4.3
Režim podzemních vod; migrační parametry horninového
prostředí.
4.4
Hydrochemický režim a bakteriologicko-biologický stav podzemních
vod.
4.5
Hydrogeologické zhodnocení oblasti z hlediska potřeb výpočtu
zásob zdroje podzemních vod.
5.
Výpočet zásob zdroje podzemních vod se zhodnocením jejich
jakosti
5.1
Metodika výpočtu, její zdůvodnění, výpočtová schemata
zdůvodnění okrajových podmínek.
5.2
Vlastní výpočet dokumentovaný vstupními údaji a
klasifikace zásob.
5.3
Vyhodnocení jakosti vody a jejích genetických typů ve
struktuře, vlivy možného znečištění; návrh na úpravu
podzemní vody.
5.4
Případný odhad prognózních zdrojů podzemních vod.
6.
Podmínky ochrany a využívání zdroje podzemních vod a vztah k
životnímu prostředí
6.1
Ochrana množství a jakosti zdroje, ve vyšších etapách
hydrogeologického průzkumu i návrh ochranných pásem zdroje
a návrh ochrany využívaných jímacích zařízení s vyznačením
možných zdrojů znečištění.
6.2
Návrh na zřízení pozorovacích objektů ke sledování vlivů
znečištění.
6.3
Vztah využívání zdrojů k podmínkám životního prostředí,
střety zájmů ovlivňující využití zdroje a jejich možné
řešení; návaznost na územní plán.
7.
Návrh na optimální využití a ochranu zdroje podzemních vod,
jeho hospodářský význam
C.
Přílohy závěrečné zprávy
1.
Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku
umožňujícím místopisnou orientaci a určení místa
geologických prací.
2.
Geologická mapa zkoumaného území s přilehlou oblastí, jejíž
geologická stavba ovlivňuje řešení geologického úkolu.
3.
Geologické mapy a řezy s vyznačením vrtů, důlních a jiných
děl, měrných objektů, jakož i přirozených odkryvů a dalších
dokumentačních bodů užitých k řešení geologického úkolu,
účelové a speciální mapy a řezy, např. geofyzikální,
geochemické, technologické, ložiskové, hydrogeologické,
hydrochemické a inženýrskogeologické mapy a řezy
litostratigrafických jednotek, hydroizohyps, mocností
kolektorů, izolačních horizontů.
4.
Mapy a řezy bloků zásob a jiné řezy dokumentující výpočet
zásob ložisek nerostů nebo zdroje podzemních vod s
vyznačením ochranných pásem a bezpečnostních pilířů.
5.
Mapy s vyznačením prognózních zdrojů nerostů a podzemních
vod.
6.
Kondice a jiné podmínky vyhodnocení a využití výsledků.
7.
U výpočtů zásob návrh na jejich schválení s
charakteristikou ložiska nerostu nebo zdroje podzemních vod a
pasport zásob ložiska nerostu.
8.
Souhrnná geologická dokumentace vrtů a báňských děl,
přehledy a grafy měření a čerpacích zkoušek, údaje získané
rozbory vzorků a jiné údaje dokumentující výsledky
geologických prací s jejich souborným hodnocením.
9.
Speciální zprávy (mineralogické, petrologické, geofyzikální,
hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické,
chemickotechnologické, zprávy o výzkumu úpravy, zušlechťování
a zpracování nerostné suroviny s atesty) podávající v
ucelené formě výsledky řešení speciální problematiky.
10.
Souřadnice vrtů a ústí důlních děl, vybraných studní
a pramenů, měrných míst na tocích a jiné měřické údaje.
11.
Mapy chráněných ložiskových území a ochranných pásem
podzemních vod, popřípadě mapy se zakreslením jejich
navrhované hranice.
12.
Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných
zvláštními předpisy.
13.
Projekt a jeho změny.
14.
Exemplář závěrečné zprávy, který se odevzdává Geofondu,
obsahuje dále evidenční a záznamové listy geologického
úkolu, vrtů, hydrogeologických prací, geochemických prací,
sesuvných území apod. potřebné pro zpracování přehledu
geologické prozkoumanosti.
Příl.3
Podmínky pro klasifikaci zásob podzemních vod
A.
Členění zásob podzemních vod
1.
Zásoby podzemních vod jsou zjištěné a ověřené množství
podzemních vod v zemských dutinách a zvodněných zemských
vrstvách.
2.
Zásoby podzemních vod se člení na tyto složky:
2.1
přírodní zdroje, které jsou přírodní dynamickou složkou
podzemních vod vyjádřenou v objemových jednotkách za jednotku
času,
2.2
přírodní zásoby, které jsou přírodní statickou složkou
podzemních vod vyjádřenou v objemových jednotkách,
2.3
indukované zdroje (doplňkové zdroje), které jsou přírodní
dynamickou složkou podzemních vod přitékající do jímací
oblasti v důsledku umělého zásahu; vyjadřují se v
objemových jednotkách za jednotku času.
3.
Využitelné zásoby podzemních vod je ta část celkových zásob
podzemních vod, kterou lze z horninového prostředí
technickými prostředky zachytit, odebrat a využít;
vyčleňuje se z nich současný odběr.
4.
Zásoby podzemních vod podle svých složek se zařazují podle
stupně ověření a znalosti do kategorií C2, C1, B a A.
5.
Využitelné zásoby podzemních vod kategorií C1, B a A se
člení na zásoby, které nevyžadují před použitím úpravu
jakosti, a na zásoby, které tuto úpravu vyžadují.
6.
K bilančnímu vyhodnocení zásob podzemních vod zahrnují
výpočty celkové zásoby podzemních vod v daném
hydrogeologickém celku bez ohledu na výjimky vyplývající ze
zákona č. 138/1973 Sb.
B.
Všeobecné zásady klasifikace zásob podzemních vod
1.
Zásoby podzemních vod se vyhodnocují
1.1
pro hydrogeologický celek nebo
1.2
pro část hydrogeologického celku.
2.
Hydrogeologický celek je území s podobnými
hydrogeologickými znaky režimu podzemních vod podle ČSN 73
6511 Názvosloví v hydrogeologii (I-35) vymezené zpravidla
rozvodnicemi podzemních vod, popřípadě geologickými
hranicemi. Hydrogeologický celek může být totožný s
hydrogeologickým rajónem 3)
nebo tvoří jeho část, popřípadě může zahrnout i více
rajónů.
3.
Ve výpočtech zásob podzemních vod v dílčí části
hydrogeologického celku ve vyšších kategoriích než bylo
schváleno pro hydrogeologický celek se vyjádří vztah zásob
hodnocené části k zásobám hydrogeologického celku.
4.
Časová zabezpečenost tvorby zásob podzemních vod
hydrogeologického celku v kategorii C2, C1, B, A bude
posouzena jejich začleněním do zjištěných přírodních
zdrojů. Množství využitelných zásob jako podíl přírodních
zdrojů stanovených na základě příslušných n-letých
pozorování se posuzuje údajem o jejich zabezpečenosti, tj.
jejich přiřazením k dlouhodobým klimatickým a
hydrologickým hodnotám. Zabezpečenost tvorby zásob
podzemních vod v části hydrogeologického celku se při
zařazování do kategorie posuzuje individuálně s ohledem na
specifika hydrogeologických podmínek.
C.
Klasifikace zásob podzemních vod hydrogeologického celku
1.
Zásoby kategorie C2
Do
kategorie C2 se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na
základě komplexního vyhodnocení archívních materiálů o
geologických, hydrogeologických, hydraulických,
hydrologických
a hydrochemických podmínkách a o jakosti zásob podzemních
vod doplněných kontrolními údaji v dané oblasti
(měření hladin, jakost vod apod.) a v nutných
případech
omezeným počtem vrtů, popřípadě jiných technických
prací. Na základě zpracování nebo vyhodnocení těchto
materiálů se dokumentuje znalost následujících údajů
nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti:
1.1
orientační výpočet přírodních zdrojů a kvalifikovaný
odhad využitelných zásob podzemních vod s použitím
hydrologických metod, přičemž potřebná režimní
pozorování postačují zpravidla po dobu 1 roku,
1.2
orientační ocenění jakosti podzemních, povrchových a
srážkových vod,
1.3
stanovení nebo upřesnění hranic hydrogeologického celku,
1.4
stanovení perspektivních oblastí pro vodohospodářské využití
podzemních vod (jímání, obohacování, ochrana),
1.5
upozornění na případné střety zájmů mající vliv na
zásoby podzemních vod a jejich jakost,
1.6
rámcový návrh ochrany zásob podzemních vod pro dané
hydrogeologické poměry s přihlédnutím k existujícím
zdrojům znečištění podzemních vod,
1.7
přehled a rámcové vyhodnocení současných odběrů
podzemních vod,
1.8
vztah nově získaných poznatků k hydrogeologické
rajonizaci z hlediska rozsahu rajónu a z hlediska
množství zásob podzemních vod.
2.
Zásoby kategorie C1
Do
kategorie C1 se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na
základě komplexního vyhodnocení archívních materiálů a
geologických prací. Na základě jejich zpracování a
vyhodnocení se dokumentuje znalost následujících údajů
nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti:
2.1
výpočet přírodních zdrojů a využitelných zásob
podzemních vod nejméně dvěma nezávislými početními
metodami, a to hydrologickými, přičemž délka režimního
pozorování je zpravidla 2 roky, a hydraulickými
(hydrodynamickými),
2.2
možnosti využití přírodních zásob a indukovaných zdrojů s
označením nejvhodnějších míst pro jímání, obohacování a
ochranu podzemních vod,
2.3
jakost podzemních vod s podrobností umožňující řešit
otázky jejich jímání v hydrogeologickém celku,
2.4
hlavní zákonitosti změn hydrogeologických poměrů
(hydraulické, hydrochemické aj.) a rámcová prognóza jejich
vývoje,
2.5
optimální způsob vodohospodářského využití zásob
podzemních vod a jejich jakosti ve zkoumaném
hydrogeologickém celku s prognózními výpočty, pokud jde o
velikost a jakost zásob podzemních vod,
2.6
návrh oblastí vhodných pro průzkum zásob podzemních vod do
vyšších kategorií,
2.7
upozornění na případné střety zájmů mající vliv na
zásoby podzemních vod a jejich jakost a návrh jejich řešení,
2.8
návrh ochrany zásob podzemních vod a jejich jakosti, doporučení
případné revize ochrany stávajících jímacích zařízení a
posouzení vlivu znečištění podzemních vod,
2.9
přehled současných odběrů podzemních vod s analýzou
důsledků na zásoby podzemních vod hydrogeologického celku,
2.10
posouzení platné hydrogeologické rajonizace z hlediska
rozsahu rajónu a množství zásob podzemních vod s
případným návrhem úpravy rajonizace.
3.
Zásoby kategorie B
Do
kategorie B se zařazují zásoby podzemních vod vypočítané na
základě komplexního vyhodnocení archívních materiálů a
geologických prací. Na základě jejich zpracování a
vyhodnocení se dokumentuje znalost následujících údajů
nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti:
3.1
výpočet zásob podzemních vod hydraulickými a hydrologickými
metodami. Hydraulickými metodami se výpočet provede pro
stávající i předpokládané počáteční a okrajové podmínky
a filtrační parametry. Orientačně jsou vypočteny změny
velikosti zásob podzemních vod a jejich jakosti a porovnány
s výsledky režimních pozorování. Hydrologickými metodami
jsou zásoby podzemních vod vypočteny na základě
vyhodnocení režimních pozorování, a to ve vztahu
k extrémním a průměrným hodnotám. Délka režimního
pozorování je nejméně 2 roky, přičemž se důsledně využívá
výsledků dosavadních pozorování hydrometeorologických jevů,
3.2
návrh ochrany podzemních vod před ohrožením jejich množství
a jakosti a analýza možných důsledků využití podzemních vod
v hydrogeologických celcích i v jejich částech,
3.3
návrh optimálního způsobu využití a podmínek odběru
podzemní vody s rámcovým ekonomickým zhodnocením,
3.4
výpočet využitelných zásob podzemních vod s jejich
členěním na dotaci z přírodních zdrojů, přírodních
zásob a podle možnosti i indukovaných zdrojů s použitím
minimálně dvou nezávislých metod,
3.5
posouzení vlivu zdrojů znečištění na jakost podzemních vod a
předpoklad vlivu znečištění na vypočtené zásoby podzemních
vod,
3.6
přehled současných odběrů podzemních vod s prognózou jejich
vývoje v dané oblasti, návrh řešení střetů zájmů majících
vliv na zásoby podzemních vod a jejich jakost,
3.7
návrh technologie úpravy podzemních vod,
3.8
vztah nově získaných poznatků k platné hydrogeologické
rajonizaci z hlediska rozsahu rajónu a množství zásob
podzemních vod s případným návrhem úpravy rajonizace.
4.
Zásoby kategorie A
Do
kategorie A se zařazují zásoby podzemních vod, které jsou
ověřeny poloprovozním čerpáním s dlouhodobým režimním
pozorováním a mají ověřenu technologii úpravy. Na základě
jejich vyhodnocení se dokumentuje znalost následujících údajů
nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti:
4.1
vymezení podrobně zdůvodněných ochranných pásem nebo jejich
upřesnění. V případě realizace aktivních způsobů ochrany
jímaných podzemních vod před ohrožením jejich množství a
jakosti je třeba prokázat účinnost této ochrany,
4.2
prognózní výpočet změn množství a jakosti podzemních vod
na dobu životnosti jímacích zařízení,
4.3
vypracování havarijních plánů pro případ narušení zásob
podzemních vod a jejich jakosti,
4.4
rámcová ekonomická úvaha o podmínkách odběru podzemních vod a
ochraně jejich množství a jakosti,
4.5
stanovení hranic dosahu vlivu setrvalého odběru
využitelných zásob podzemních vod.
D.
Klasifikace zásob podzemních vod lokálního charakteru v části
hydrogeologického celku
Zásoby
podzemních vod lokálního charakteru části
hydrogeologického celku se vyhodnocují pro jedno nebo více
jímacích zařízení, které se mohou vzájemně hydraulicky
ovlivňovat, při součtu jejich vydatnosti nad 30 l.s-1. Ve
výpočtu je nutno posoudit zabezpečenost zásob podzemních vod
a jejich jakosti, vztah těchto zásob k
hydrogeologickému celku či jeho části a ke stávajícím
odběrům.
2.
Zásoby kategorie C2
Do
kategorie C2 se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na
základě vyhodnocení archívních informací o daném území
nebo jímacím zařízení. Maximální využitelné množství
podzemní vody a její jakost se stanoví analogií, přičemž je
orientačně posouzen dosah vlivu jímání.
3.
Zásoby kategorie C1
Do
kategorie C1 se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na
základě archívních informací o daném území a na základě
výsledků krátkodobé čerpací zkoušky na novém jímacím
zařízení, které umožňují vyhodnocení filtračních parametrů.
Je vymezena oblast vlivu jímání a posouzena jakost podzemní vody.
4.
Zásoby kategorie B
Do
kategorie B se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na
základě vyhodnocení hydrogeologických údajů o daném území,
přičemž je provedena dlouhodobá čerpací zkouška
umožňující získat podklady pro stanovení technologie jímání
vody, ochrany jímacího zařízení a pro zabezpečení stálosti
zásob podzemních vod a jejich jakosti.
5.
Zásoby kategorie A
Do
kategorie A se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na
základě vyhodnocení hydrogeologických údajů o daném území,
přičemž poloprovozní čerpání umožňuje jednoznačně
posoudit režim odběru a účinnost ochranných opatření k
zajištění množství a jakosti podzemních vod.
Příl.
4
Rizikové
geofaktory životního prostředí
Narušení
režimu proudění podzemních vod
Povinnost
oznámení vzniká při zjištění náhlé změny úrovně a stavu
hladin podzemních vod, které se mohou projevit buď jejich zvýšením
(např. vznik pramenů, zamokřených míst, podmáčení staveb,
vznik poklesových jezírek) nebo snížením (např. pokles hladin
vody ve studních a vrtech, zánik nebo pokles vydatnosti pramenů a
mokřin, průvaly vod do podzemních děl a prostorů). Jako výsledek
přírodních procesů (např. svahové pohyby, poklesy terénu,
zemětřesení aj.).
Anomálně
vysoké koncentrace vybraných anorganických nebo organických
látekv podzemních
vodách
Povinnost
oznámení vzniká při zjištění zvýšeného obsahu složek
považovaných za rizikové, které byly stanoveny definovaným
analytickým postupem. Jde o složky, které se objevují
v předpisech týkajících se kvality vod (např. ČSN 75 7111
Pitná voda, Metodický pokyn MŽP “Kritéria znečištění vod a
zemin”). Povinnost oznámení se týká látek přírodního
původu. Pokud jsou anomální koncentrace dány antropogenním
znečištěním, nejedná se o rizikový geofaktor.
Zvýšená
radioaktivita podzemních vod
Povinnost
oznámení vzniká při překročení limitů obsahů radioaktivních
prvků ve vodách daných normami pro pitné vody (přesný postup a
limity upravuje vyhláška SÚJB č. 184/1997 Sb.).
Svahové
pohyby a řícení skal.
Povinnost
oznámení vzniká při zjištění pohybu půd, sutí, hornin a
skalního masívu nebo jeho částí působením geologických
procesů, které se projevují např. zvlněním terénu, nakupením
půd a hornin, vyboulením čela svahu, nahnutím či vyvrácením
stromů, řícením skal, bahnotoky, poklesy, podélným zatrháváním
svahů, vyvinutými odlučnými plochami, vznikem nových pramenů,
pohybem opěrných zdí popřípadě popraskáním staveb, a to
v rozměrech nikoliv zanedbatelných a s vývojem
pozorovatelným při řešení geologického úkolu.
N á v r h
VYHLÁŠKA
Ministerstva
životního prostředí
ze
dne ………………
o evidenci geologických prací,
o odevzdávání a zpřístupňování jejich výsledků
Ministerstvo životního
prostředí (dále jen “ministerstvo”) stanoví podle § 7 a §
12 zákona České národní rady č. 62/1988 Sb., o geologických
pracích, ve znění zákona České národní rady č. 543/1991 Sb.
a zákona č. … (dále jen “geologický zákon”)
ČÁST
PRVNÍ
ÚVODNÍ
USTANOVENÍ
§
1
Účel
vyhlášky
Účelem této vyhlášky je
zajistit evidenci geologických prací a stanovit podrobnosti o
odevzdávání a zpřístupňování jejich výsledků.
§
2
Česká
geologická služba
Evidenci
geologických prací (dále jen "evidence"), odevzdávání
dílčích a závěrečných zpráv a geologické dokumentace a
jejich zpřístupňování zajišťuje Česká geologická služba.
ČÁST
DRUHÁ
EVIDENCE
GEOLOGICKÝCH PRACÍ
§
3
Podklady
k evidenci
(1) Podklady k evidenci podává
organizace České geologické službě po zpracování projektu
geologických prací a před jejich započetím. V podkladech se
uvedou všechny práce prováděné jako součást řešení
geologického úkolu.
(2) Podklady k evidenci podává
organizace nejpozději před zahájením geologických prací,
dvojmo, na tiskopise evidenčního listu.
(3)
V evidenčním listu se uvede
a)
jméno a adresa organizace
název
geologického úkolu, jeho číslo, označení etapy geologických
prací, název obce a okresu, popřípadě jiné místopisné určení
zkoumaného území
cíl
geologických prací,
hlavní
druhy projektovaných prací,
vymezení
území prováděných geologických prací obrysem v mapovém
podkladě v měřítku 1 : 50 000, popřípadě 1 : 25 000,
datum
zahájení a plánovaného ukončení geologických prací,
souhrnná
projektovaná cena prací.
§
4
Evidence
(1)
Jestliže údaje v předaných podkladech k evidenci nejsou
úplné, vyžádá si Geologická služba jejich doplnění s tím,
že jinak evidenci neprovede.
(2)
Česká geologická služba zaeviduje geologické práce v den podání
úplných podkladů k evidenci.
§
5
Změna
evidence
(1)
Nastane-li po provedené evidenci změna projektovaných geologických
prací nebo termínu jejich ukončení, je žadatel povinen oznámit
tuto změnu do 30 dnů České geologické službě jestliže
a)
se změní území projektovaných geologických prací,
b)
se změní cíl geologického úkolu a etapa geologických prací
nebo zásadním způsobem rozsah projektovaných prací,
c)
geologické práce neskončí do jednoho roku po uplynutí
plánovaného termínu jejich ukončení uvedeného v evidenčním
listě.
(2)
Česká geologická služba opraví evidenci podle obsahu oznámených
změn.
(3)
Jestliže se evidované geologické práce neuskuteční, oznámí to
organizace České geologické službě do jednoho měsíce od
rozhodnutí o jejich neuskutečnění.
§
6
Geologické
práce nepodléhající evidenci
Evidenci
nepodléhají
geologické
práce etapy těžebního ložiskového průzkumu
geologické
práce etapy geologického výzkumu, které nejsou spojeny se
zásahem do pozemku a nejsou prováděny podnikatelsky, pokud nejsou
financovány ze státního rozpočtu.
ČÁST
TŘETÍ
ODEVZDÁVÁNÍ
A ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ VÝSLEDKŮ GEOLOGICKÝCH PRACÍ
§
7
Odevzdávání
výsledků geologických prací
(1)
Zadavatel geologických prací odevzdává České geologické
službě bezúplatně výsledky ložiskového průzkumu v podobě
dílčích a závěrečných zpráv zpracovaných podle zvláštního
předpisu1).
Přitom uvede, zda odevzdané výsledky nebo jejich části podléhají
omezení zpřístupnění podle zvláštního předpisu, nebo
obsahují údaje, které jsou součástí státního, služebního
nebo hospodářského tajemství.
(2)
Organizace odevzdává bezúplatně geologickou dokumentaci
zpracovanou podle zvláštního předpisu1),
České geologické službě, pokud není součástí výsledků
odevzdaných podle odstavce 1, do jednoho měsíce od schválení
závěrečné zprávy, nejpozději však do šesti měsíců od
zpracování dílčí nebo závěrečné zprávy, v následujícím
rozsahu :
souhrnná
geologická dokumentace v rozsahu § 4 odst. 1 písmena b)-f)
zvláštního předpisu
souhrnná
geologická dokumentace uvedená v odst. 2 zvláštního
předpisu
výpočty
zásob podzemních vod.
Neodevzdávají
se provozní záznamy uvedené v § 14 odst. 3 zvláštního
předpisu1).
§
8
Zpřístupňování
výsledků geologických prací
(1)
Česká geologická služba zpřístupňuje a poskytuje uchovávané
výsledky geologických prací, odevzdanou písemnou a grafickou
geologickou dokumentaci a hmotný dokladový
1)
Zákon
č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č.
543/1991 Sb. a zákon č. …
materiál
ve svých prostorách, způsobem a za podmínek stanovených
návštěvním řádem, který schvaluje ministerstvo a za úhradu,
pokud je zpřístupnění a poskytnutí informací spojeno
s vyvolanými vícenáklady. Je přitom povinna dodržet
státní, služební a hospodářské tajemství podle zvláštních
předpisů. Orgánům státní správy poskytuje výsledky
bezúplatně.
(2)
Výsledky geologického výzkumu financovaného ze státního
rozpočtu jsou zpřístupňovány každému, způsobem, za úhradu
a za podmínek stanovených návštěvním řádem, který schvaluje
ministerstvo.
ČÁST
ČTVRTÁ
USTANOVENÍ
PŘECHODNÁ, SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§
9
Působnost
Geofondu České republiky
Do
doby založení České geologické služby vykonává, v souladu
s ustanovením zvláštního předpisu, její práva a
povinnosti uvedené v této vyhlášce Geofond České
republiky.
§
10
Zrušovací
ustanovení
Zrušuje
se vyhláška Českého geologického úřadu č. 8/1989 Sb., ve
znění pozdějších předpisů.
§
11
Účinnost
Tato
vyhláška nabývá účinnosti dnem ………………..
Ministr životního
prostředí