Důvodová zpráva

Vládní návrh zákona o geologických pracích

Sněmovní tisk: č. 437, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
eologického ústavu a Geofondu ČR si nevyžádá zvýšené nároky na státní rozpočet (vícenáklady a úspory budou na stejné úrovni).

Celkem bude přijetí novely znamenat roční zvýšení výdajů státního rozpočtu o 4 mil. Kč při zvýšených příjmech o 0,5 mil. Kč (zaokrouhleno).

Novela horního zákona

  • § 14b, odst. 2 - pro zajištění podkladů pro zpracování návrhu na odpis zásob bude nutno vynaložit souhrnné náklady v průměrné roční výši 0,1 mil. Kč.

  • § 32a, odst. 2 - rozšířením úhrad o těžbu nevyhrazených nerostů na výhradních ložiskách dojde ke značnému navýšení příjmů obcí a státního rozpočtu. Při předpokládaných platbách dojde k navýšení příjmů státního rozpočtu ročně o cca 190 mil. Kč (odhad dle důvodové zprávy navrhované novely vyhlášky MHPR č. 617/1992 Sb.). O stejnou částku se navýší rozpočet obcí. Zajištění těchto příjmů však bude znamenat zvýšenou pracnost u orgánů státní báňské správy, což se projeví v potřebě navýšit rozpočet Českého báňského úřadu o 5,033 mil. Kč v prvním roce a cca 4,4 mil. Kč v dalších letech. Toto navýšení výdajů státního rozpočtu však bude činit pouze cca 2 - 3 % z nového navýšení příjmů. Výdaje půjdou na vrub zvýšeného počtu pracovníků, zajištění potřebné výpočetní techniky a potřebných nákladů na poštovné, bankovní převody a dalších nákladů spojených s vybíráním a rozdělováním úhrad z vytěžených nerostů. Podíl úhrad, který je příjmem státního rozpočtu, je zákonem určen k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních ložisek.

Celkový dopad novely na státní rozpočet činí zvýšení příjmu o 190 mil. Kč při zvýšení výdajů o 5 mil. Kč (zaokrouhleno).

K § 2

Rozšiřuje se obor geologických prací o práce spojené s průzkumem a odstraňováním (sanací) antropogenního znečištění horninových struktur. Tyto práce nebyly dosud nijak právně kodifikovány, což přinášelo v praxi vážné problémy (nedařilo s spolehlivě určit režim zákona pro jejich realizaci). Z vyhlášky č. 121/1989 Sb. je do zákona přesunuto vymezení těch etap geologických prací, na jejichž rozlišení záleží odlišný právní režim podle různých ustanovení tohoto zákona, tj. vymezuje se hranice mezi geologickým výzkumem a průzkumem (nutné pro § 4) a vymezují se etapy ložiskového průzkumu (nezbytné pro § 4, 4a, 4b). Vymezení ostatních etap geologického průzkumu v dalších oborech (hydrogeologie, inženýrská geologie a další) nemá vliv na různý právní režim podle zákona, a bude proto i nadále upraveno vyhláškou. Přesun určení etap z § 5 do § 2 lépe odpovídá systému zákona.

K § 3

Povinnost řízení geologických prací odborně způsobilou osobou se rozšiřuje na všechny druhy geologických prací, tj. včetně těch, které jsou prováděny nepodnikatelsky a jsou při tom spojeny se zásahem do pozemku. Tato úprava umožní účinně postihnout mj. také nelegální nepodnikatelské provádění geologických prací, které je zneužíváno v řadě případů k nezákonné prospekci spojené někdy i s rabováním zdrojů vzácných minerálů, drahých kamenů a zkamenělin. Nově jsou vymezována práva fyzických i právnických osob, které mohou geologické práce nepodnikatelsky provádět bez osvědčení odborné způsobilosti. Z vyhlášky č. 412/1992 Sb. jsou do zákona přesunuty podmínky pro získání odborné způsobilosti a vyvažuje se pravomoc odpovědného řešitele geologických prací k odpovědnosti, kterou mu zákon ukládá.

K § 4 až 4c

Dosavadní ustanovení o povolování geologických prací pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů směšovala dvě fáze ložiskových geologických prací, a to vyhledávání a průzkum, ačkoliv jde o fáze odlišující se časově i věcně. Ve fázi vyhledávání jde o to, zajistit a umožnit konkrétnímu podnikateli záruku výlučnosti pro budoucí provádění prací v určitém území, pro konkrétní nerost a dobu a ochránit tak podnikatelova práva proti jiným podnikatelům. Případné geologické práce v této fázi prováděné mají formu pochůzek v terénu, aniž dojde k jakémukoliv zásahu do vlastnických práv (včetně zásahu do pozemků) vztahujících se ke stanovenému území. Nově je proto tato fáze zahrnuta pod pojem registrace, což plně vystihuje její charakter. Poskytnutí tohoto výlučného práva zajišťuje nezbytné podnikatelské jistoty, neboť rizika tohoto podnikání jsou mimořádná. Současně chrání i území před souběhem duplicitních prací prováděných různými podnikateli. Nekonkrétní formulace dosavadního § 4 geologického zákona a nesprávné chápání povahy a účelu tohoto institutu vedla rovněž ke sporům o účastenství ve správním řízení až po soudní spory. Chyběla jasná formulace podmínek, za kterých může být vyhlášení průzkumného území odmítnuto. Nejasnosti byly i ohledně možnosti převodu “povolení” na jiného oprávněného podnikatele. Nyní je tento převod umožněn způsobem obvyklým v zemích EU.

Navržená úprava tedy přináší zpřehlednění procesu přidělování průzkumných území jako institutu výlučnosti práv jediného podnikatele vůči ostatním podnikatelům.

Etapa vyhledávání představuje činnost, při které je území zkoumáno a hodnoceno z hlediska možnosti nálezu ložiska nerostu a úvodního zhodnocení jeho významu a možnosti jeho případného využití. V souladu se zvyklostmi zemí EU (činnost geologických služeb) jde často také o aktivity státu, který tím plní svoje povinnosti k ochraně přírodních zdrojů a v územním plánování, bez vazby na konkrétní podnikatelský záměr.

Etapa průzkumu již známého ložiska nebo reálně předpokládaného je pak považována za projev vůle ložisko dále prozkoumat s cílem získat dostatečné podklady pro možný proces povolování jeho těžby. Tato etapa bývá téměř výlučně omezena na podnikatelské aktivity soukromých osob. Proto se navrhuje, aby stanovení průzkumného území pro průzkum již známého ložiska proběhlo ve správním řízení nově i za účasti obce. Lze totiž předpokládat, že při průzkumu ložiska (na rozdíl od etapy vyhledávání) již budou na území obce prováděny práce většího rozsahu spojené se zásahem do pozemku a že v rámci vyhodnocování výsledků průzkumu (tj. nikoliv při stanovování průzkumného území) bude v případě ložiskově pozitivních výsledků projednávána s obcí problematika všech aspektů případné těžby ložiska. Pro případ, kdy i v rámci etapy vyhledávání s ohledem na konkrétní podmínky nelze vyloučit práce spojené se zásahem do pozemku, návrh novely zákona předpokládá stanovení průzkumného území ve správním řízení i pro tuto etapu. Registrace průzkumného území pro vyhledávání proto není nezbytným předpokladem pro etapu průzkumu. Tato úprava, umožňující sloučení etapy vyhledávání a průzkumu v rámci stanoveného průzkumného území, zároveň umožňuje žadateli, jehož žádost o registraci průzkumného území pro vyhledávání byla odmítnuta (na registraci není právní nárok), požádat o stanovení průzkumného území i pro etapu vyhledávání v rámci správního řízení. Z uvedených důvodů jsou upravovány i úhrady za průzkumné území. Práva obce jsou v celém rozsahu ošetřena v § 14 a 22 zákona. V této souvislosti je potřebné připomenout, že geologické práce nemají trvalý charakter, končí uvedením pozemků do původního stavu. Pozitivní výsledek ložiskových prací nepředstavuje žádný právní nárok na stanovení dobývacího prostoru. V souladu s odstraňováním výjimek stanovených EU pro ČR při přípravě vstupu do MAI byla do zákona promítnuta možnost odmítnout stanovení průzkumného území organizacím ze zemí, které neposkytují členům EU obdobné zacházení (nejméně stejné podmínky) při průzkumu uhlovodíků v případě, že takový závazek České republice vznikne.

Povinnost zaplatit úhrady za průzkumné území vzniká ze zákona. Finanční úřady obdrží od správního orgánu osvědčení o registraci průzkumného území a v případě nesplnění zákonem stanovené povinnosti uhradit poplatek za registrované průzkumné území budou tento poplatek vymáhat podle zvláštního předpisu. V případě převodu registrovaného průzkumného území přechází přímo ze zákona povinnost zaplacení poplatku na nového zadavatele. Finanční úřady obdrží pravomocné rozhodnutí ministerstva o souhlasu s převodem a oznámení nového zadavatele, že došlo ke smluvnímu převodu.

K § 6

Nefunkční se ukázalo posuzování projektu znalcem nebo státní geologickou službou, zejména pro nezávaznost celého procesu, který se navíc odehrával mimo působnost státní správy. Na základě požadavků okresních úřadů se jeví potřeba založit jejich dostatečnou informovanost o projektech prací spojených se zásahem do pozemku, s opatřeními na ochranu životního prostředí (povinná část projektu) a se střety zájmů provázejícími realizaci prací. Přestože dosavadní praxe potvrdila, že vlastní realizace geologických prací zpravidla nepřináší závažnější problémy, představuje nově zaváděná povinnost předat v zákonem stanovených případech projekt geologických prací okresnímu úřadu k posouzení pojistku pro realizaci vrtných prací značného rozsahu. Posouzení toho, zda se jedná o potenciálně rizikovou situaci, již nebude pouze na organizaci, ale stejnou možnost bude nově mít i orgán státní správy. Předaný projekt umožní okresnímu úřadu posoudit projektovaný rozsah a způsob zásahu do pozemku, případná neúměrná rizika spojená s realizací prací, kontrolovat řešení střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy a způsob uvedení pozemku do původního stavu. V případě nutnosti si okresní úřad může vyžádat expertní posouzení v rámci výkonu státní geologické služby tam, kde nenabude jistoty, že projektem uváděná opatření zajišťující ochranu zákonem chráněných zájmů jsou dostatečná. Případné problémy bude řešit v rámci vlastních působností nebo dá podnět pro příslušný orgán státní správy. Odborné zázemí budou v této věci na vyžádání zajišťovat organizace pověřené výkonem státní geologické služby nebo okresním úřadem zvolení experti. Při tomto postupu se nezakládá žádná nová kompetence státní správy, která má i nadále kontrolní a správní funkce, pouze se zvýrazňují možnosti, jak tyto funkce efektivněji využít.

K § 7

Současná podoba registrace projektu geologických prací neodpovídá názvem svému obsahu a účelu a částečně konzervuje institut jako za situace, kdy cílem registrace bylo zabránit duplicitě geologických prací, protože téměř všechny byly dříve realizovány za peníze státního rozpočtu nebo státních podniků. Navrhovaná podoba tohoto institutu má pouze evidenční úlohu, sloužící k získání přehledu o geologických pracích, jejich rozsahu a zaměření. Evidence je nezbytný nástroj ministerstva pro kontrolu dodržování jednotlivých ustanovení geologického zákona.

K § 9a

Do zákona jsou doplněny oznamovací povinnosti (nález ložiska vyhrazeného nerostu, zdroje podzemní minerální, resp. termální vody apod.) obsažené dnes pouze ve vyhlášce č. 121/1989 Sb. a povinnost podávat roční zprávy o průběhu a výsledcích vyhledávání a průzkumu vyhrazených nerostů, která je dnes ošetřována pouze jako standardní podmínka povolení prací. Nově je založena též oznamovací povinnost informovat obec o projektovaných pracích spojených se zásahem do pozemku ve správním území obce a předpokládané době zahájení prací. Do zákona nejsou z vyhlášky přesouvány oznamovací povinnosti v těch případech, kdy jsou již upraveny jiným závazným předpisem (stará důlní díla, archeologické nálezy).

K § 11

Je zrušeno nadbytečné ustanovení o tom, že výsledky geologických prací hrazených z prostředků státního rozpočtu schvaluje ústřední orgán státní správy, jemuž tyto prostředky byly svěřeny. Nově je zařazena povinnost vypořádat návratnost za podnikatelské využití státem financovaných geologických prací, která je dnes bez opory v zákoně založena pouze vyhláškou (§ 44 vyhlášky MF č. 205/1991 Sb.). Zadavatel, který využije výsledky prací k získání oprávnění k dobývání ložiska vyhrazeného nerostu podle zvláštního předpisu, bude povinen uhradit náklady za geologické práce prováděné z prostředků státního rozpočtu na vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů v rozsahu, způsobem a ve lhůtách, které stanoví Ministerstvo životního prostředí při správním řízení, které se vede podle zvláštních předpisů (§ 24 horního zákona).

K § 12

Povinnost předávat ústřednímu fondu geologických informací výsledky geologických prací platí jen pro práce pro vyhledávání a průzkum ložisek nerostů. Nově je zaváděna povinnost odevzdávání geologické dokumentace pro neložiskové geologické práce, přičemž pro práce hydrogeologické, které končí výpočtem zásob, se zakládá povinnost odevzdání i těchto výpočtů. Je tomu tak proto, neboť podnikatelé v této oblasti mají přístup k informacím z prací prováděných v minulých letech a využívají je. Dále je tato geologická dokumentace potřebná pro rozhodování orgánů státní správy. Úplnost fondu geologických informací je rovněž přínosem nejen pro každého podnikatele, neboť zajišťuje optimální projekci pouze nezbytného rozsahu geologických prací, což se projeví ve snížení prací představujících zásah do pozemku a tím i zlevnění nových geologických informací, ale i pro vlastníky nemovitostí, protože shromáždění všech známých dat povede k nezbytné optimalizaci zásahů do pozemků, aniž by to bylo na úkor kvality výsledků geologických prací.

K § 14

Při řešení otázky vstupů na pozemky se vychází z právního principu, že využívat cizí nemovitosti k provedení těch geologických prací, které jsou spojeny se zásahem do pozemku, nelze bez řádné smlouvy s vlastníkem nemovitosti. Omezení práv vlastníka je možné pouze ve veřejném zájmu a za náhradu. Pro ostatní geologické práce platí režim volného vstupu do lesa a krajiny, který je již založen zvláštními zákony. Proto je nezbytné odstranění dnes platného zákonného omezení práv vlastníka pozemku pro všechny geologické práce bez rozdílu. Dosavadní režim zákona odpovídá v podstatě povaze veřejného zájmu pro všechny geologické práce bez rozdílu. To dnes neodpovídá věcnému zaměření a účelu celého rozsahu geologických prací. Proto je redukován současný rozsah geologických prací prováděných ve veřejném zájmu a jejich konkrétní vymezení zákonem. Práce spojené se zásahy do pozemku mohou být nově realizovány pouze po dohodě s vlastníkem (uživatelem) pozemku. Omezení práv vlastníka k provedení prací spojených se zásahem do pozemku je možné pouze pro zákonem vymezené práce ve veřejném zájmu. Pro provedení geologických prací ve veřejném zájmu je možné pouze dočasné omezení práv vlastníka povinností strpět provedení prací a není možné trvalé vyvlastnění pozemku.

Uvedené práce ve veřejném zájmu jsou nově taxativně vymezovány obdobně jako v jiných zákonech (např. zákon o zeměměřictví). Veřejný zájem na získávání některých informací pořizovaných při geologických pracích je dán povinnostmi státu k ochraně a šetrnému využívání přírodních zdrojů (nerosty, voda, půda, horninový masiv), nezbytností získat údaje o lokalizaci a možném významu těchto zdrojů pro územní a strategické plánování, údaje o rizikových geofaktorech, představujících akutní či potenciální stavy veřejného ohrožení (např. sesuvy, řícení skal, anomální obsahy toxických prvků a jejich přenos do potravního řetězce apod.), a v neposlední řadě také údaje nezbytné pro jednotlivé správní a samosprávné orgány k plnění zákonem svěřených působností. V oblasti zdrojů nerostů nejsou do veřejného zájmu zařazeny soukromé podnikatelské aktivity k nalezení nebo prozkoumání ložisek nerostů a veřejný zájem je omezován pouze na aktivity státu. Toto omezení umožní účinnější regulaci ložiskového průzkumu nejen ze strany státu, ale také ze strany vlastníků pozemků.

K § 17

Omezení výkonu státní geologické služby pouze na geologický výzkum, které přineslo rozdělení působnosti v geologii v roce 1991, není po spojení působností v oblasti geologie pod MŽP již potřebné a pro nově vymezované úkoly je nepřípustně omezující. Přijatá úprava výkonu státní geologické služby respektuje v této věci zvyklosti v zemích EU, vychází z definice této činnosti přijaté Fórem evropských geologických služeb v roce 1992 a z potřeb veřejné správy v ČR. Úprava respektuje nové požadavky na státní geologickou službu a kodifikuje její zajišťování účelovou organizací zřízenou Ministerstvem životního prostředí.

K § 20

Nově jsou formulovány další důvody pro udělení sankce na základě nově provedených úprav zákona.

K § 21

Nové znění je vyvoláno změnou v § 4. Dále je doplněna možnost zrušení průzkumného území bez opakovaného porušení zákona v případě, že porušení zákona přineslo zvlášť závažné důsledky.

K § 22a

V současnosti není řešen souběh správních řízení k povolování průzkumu podle tohoto zákona a vydávání předchozích souhlasů k podání návrhů na stanovení dobývacího prostoru a stanovování chráněného území podle horního zákona. Také není řešen souběh řízení ke zvláštním zásahům do zemské kůry s řízeními týkajícími se vyhrazených nerostů na stejném území. Proto docházelo k nejasnostem o prioritách a vztahu jednotlivých řízení. Návrh novely odstraňuje tento stav tím, že jednoznačně vymezuje postup správních orgánů v případě souběhů různých řízení.

K § 26

Při realizaci zákonného zmocnění k vydání prováděcích předpisů (vyhlášek) půjde v praxi zejména o zachování těch ustanovení dnes již existujících vyhlášek, která nejsou převedena přímo do zákona a kterými se nezakládají žádné nové povinnosti či práva nemající v zákoně oporu.

K čl. II

Časově se omezuje odborná způsobilost osob k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací v souvislosti s nově formulovanými požadavky na prokazování odborné způsobilosti a v souvislosti s nově zavedeným právem užívat razítko se státním znakem. Ve vyhlášce bude uvedeno zkrácené řízení pro ty, kteří mají platnou odbornou způsobilost na prokázání těch nových požadavků, které přináší tato novela zákona.

V přechodném ustanovení je upravován náběh nového režimu průzkumných území ve vztahu k současnému režimu. Ukončuje se platnost dosavadních výlučných práv ve formě platných průzkumných území a stanovuje se povinnost získat do 6 měsíců tato práva znovu v nově založeném režimu.

Je zakládáno oprávnění k zajišťování zákonem specifikovaných povinností dosud pověřenými organizacemi (Geofond ČR pro § 6, 7, 12 a 17 a Český geologický ústav pro § 6 a 17) před založením České geologické služby.

K čl. III

Novela zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství ( horní zákon), ve znění pozdějších předpisů

V horním zákoně jsou provedeny nezbytné terminologické změny vyplývající z této novely zákona o geologických pracích. Věcné změny se týkají následujících ustanovení:

K § 5a

Je potřebné, aby povinnosti vyplývající z § 10 horního zákona (evidence a ochrana ložisek, ke kterým nebylo uděleno průzkumné či těžební právo konkrétnímu báňskému podnikateli - cca 800 ložisek), zajišťovala organizace zřizovaná Ministerstvem životního prostředí pro výkon státní geologické služby. Tomu brání současná dikce zavedené legislativní zkratky v § 5a, kde atributem “organizace” je podnikatelská činnost. V uvedených případech však nejde o podnikatelské aktivity. Proto se doplňuje § 5a o ustanovení, že za organizaci se považuje také právnická osoba určená Ministerstvem životního prostředí k zajištění povinností stanovených tímto zákonem.

K § 14b

V současnosti založená povinnost organizace připravit úplnost návrhu pro odpis zásob výhradního ložiska i pro případ, že odpis navrhuje orgán životního prostředí (který samozřejmě bez podkladů poskytnutých organizací nemůže návrh připravit), se ukázala v řadě případů jako neúčinná a nevymahatelná, protože v zákoně není stanoven termín, dokdy měla být povinnost splněna. Proto je do novely doplněn termín ke splnění již dnes zákonem stanovené povinnosti. Věcně se potom stávající povinnost “zajistit úplnost návrhu” mění na povinnost “zajistit geologické a báňskotechnické podklady”, což lépe odpovídá charakteru institutu odpisu zásob z podnětu orgánu životního prostředí (za návrh musí zodpovídat jeho předkladatel a ne organizace, která s ním ani nemusí souhlasit). Současně se zakládá právo na úhradu vzniklých nákladů pro tyto dnes soukromé společnosti.

K § 27 a 28

V souladu s odstraňováním výjimek stanovených EU pro ČR při přípravě vstupu do MAI byla do zákona promítnuta možnost nestanovení nebo odmítnutí převodu dobývacího prostoru, jestliže tento převod je v rozporu s jinými předpisy, kterými je Česká republika vázána. Tím bude umožněno po vstupu do EU dostát závazkům, které mohou členským státům vyplynout z plnění bodu 8 Směrnice 94/22/EC.

K § 32a

Současně založená povinnost úhrad z vydobytých vyhrazených nerostů (§ 32a) se nevztahuje na nevyhrazené nerosty výhradních ložisek (§ 43a odst. 1), které jsou podle § 5 rovněž ve vlastnictví státu. Tím je pro dobývání ložisek nerostů ve státním vlastnictví založen neodůvodněně dvojí finanční režim a podnikání jedněch těžařů je zvýhodněno proti druhým. Věcně se nově navrhovaná povinnost úhrad dotkne rozhodující části (cca 70 - 80 %) těžby stavebního kamene, štěrkopísků a cihlářských surovin, u kterých zavedení úhrad bude znamenat zvýšení nákladů a tím i zdražení produkce. Zpětně bude mít tento krok příznivý finanční dopad na malou část těžby prováděnou většinou z drobných ložisek těchto surovin, která jsou jako součást pozemku (§ 7) v soukromém vlastnictví. Dojde naopak ke snížení tlaku na otevření nových těžeben na již známých, ale dosud nevyužívaných výhradních ložiskách nevyhrazených nerostů, která jsou v rezervě státu. Zavedením těchto úhrad dojde k posílení rozpočtů obcí a státního rozpočtu (úhrady se dělí pro oba příjemce na polovinu). Výše tohoto příjmu bude záviset na konkrétně stanovené výši odvodu z tržby za produkci vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem financí. Zákon umožňuje stanovit odvod v rozmezí 0 - 10 % z tržby za produkci nerostů.

K § 37a

Zavádí se povinnost ukládat vytvořené rezervy na sanace a rekultivace tak, aby byly v okamžiku jejich potřeby skutečně disponibilní, a z konkursní podstaty byl vyjmut majetek odpovídající výši vytvořené rezervy. Tato opatření zajistí, že sanace a rekultivace v potřebném rozsahu budou provedeny skutečně na náklady organizace a dobývání neskončí závazkem státu k likvidaci starého důlního díla z prostředků státního rozpočtu. Dosavadní stav, kdy vytvořená rezerva je vykazována účetně, a může být proto kryta účetní hodnotou jakéhokoliv majetku, třeba i neprodejného, nebo prodejného za zlomek účetní hodnoty, nezajišťuje potřebný celospolečenský zájem na likvidaci těžby z prostředků organizace v souladu s platnými předpisy, zejména v případech, kdy organizace jde do konkursu nebo do likvidace a závazky založené báňskými předpisy k sanaci a rekultivaci nebyly dosud splněny.

V Praze dne 18. října 1999

Předseda vlády

Ing. Miloš Zeman, v.r.

Ministr životního prostředí

RNDr. Miloš Kužvart, v.r.

Původní znění

Navrhované úplné znění

ČÁST PRVNÍ

Základní ustanovení

§ 1

Účel zákona

Účelem tohoto zákona je stanovit podmínky pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, jejich koordinaci a kontrolu a pro využití jejich výsledků v národním hospodářství, ve vědě a technice.

ČÁST PRVNÍ

Základní ustanovení

§ 1

Účel zákona

Účelem tohoto zákona je stanovit podmínky pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, jejich koordinaci a kontrolu a pro využití jejich výsledků v národním hospodářství, ve vědě a technice.

§ 2

Geologické práce

(1) Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí geologický výzkum a průzkum, který zahrnuje

a) zkoumání, hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje a složení geologické stavby území a jejích zákonitostí,

b) vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování jejich zásob a zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,

c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod včetně přírodních vod léčivých, stolních minerálních a termálních, ověřování jejich využitelných zásob, zkoumání negativních vlivů na jejich jakost a množství,jakož i zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,

§ 2

Geologické práce

(1) Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí geologický výzkum a geologický průzkum na území České republiky, který zahrnuje:

a) zkoumání, hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje a složení geologické stavby území a jejích zákonitostí,

b) vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování jejich zásob a zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,

c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod včetně přírodních vod léčivých, stolních minerálních a termálních, ověřování jejich využitelných zásob, zkoumání negativních vlivů na jejich jakost a množství,jakož i zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,

VYSVĚTLIVKY: Obyčejné písmo: původní text zákona, v němž není navrhována změna

Tučné písmo: původní text zákona, který se mění

Kurzíva: nově navrhovaný text zákona

d) zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely územního plánování, dokumentace a provádění staveb včetně stabilizace sesuvných území,

e) zjišťování a ověřování geologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení k uskladňování plynů, kapalin a odpadů v přírodních horninových strukturách a podzemních prostorech, pro průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry a pro zajišťování a likvidaci starých důlních děl,1)

f) zjišťování a hodnocení geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.

(2) V pochybnostech, zda některá činnost je geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo geologický průzkum podle odstavce 1, rozhodne ministerstvo životního prostředí České republiky v dohodě s ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.

-------------------------------------------------------

  1. § 35 č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného

bohatství (horní zákon).

d) zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely územního plánování, dokumentace a provádění staveb včetně stabilizace sesuvných území,

e) zjišťování a ověřování geologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení k uskladňování plynů, kapalin a odpadů v přírodních horninových strukturách a podzemních prostorech, pro průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry a pro zajišťování a likvidaci starých důlních děl,1)

f) zjišťování a hodnocení geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí,

g) zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v přírodních horninových strukturách

„(2) Geologický výzkum zahrnuje soubor prací, jimiž se zkoumá vznik a působení geologických procesů, zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologická stavba území, její prvky a zákonitosti. Geologický výzkum se na další etapy nečlení.

(3) Geologický průzkum zahrnuje účelově zaměřené geologické práce, jimiž se zkoumá území v podrobnostech přesahujících geologický výzkum. Geologický průzkum se podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický, geofyzikální, geochemický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.

(4) Ložiskový průzkum se člení na etapu

  1. vyhledávání, která představuje soubor geologických prací, jejichž účelem je zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek nerostů, nalézt je, ověřit jejich přibližný rozsah a význam, provést výpočet vyhledaných zásob a vymezit střety zájmů pro následný průzkum. U rozsáhlých ložisek může být ověřena výpočtem zásob pouze část ložiska umožňující samostatné využití a zbytek je možno ocenit vymezením prognózního zdroje. Vyhledávání se provádí na území, kde dosud ložisko vyhledávaného nerostu nebylo nalezeno a evidováno,

  1. průzkumu, který se provádí na již známém a evidovaném ložisku v rozsahu potřebném pro získání podkladů ke zpracování dokumentace podle zvláštních předpisů1a), pro výpočet prozkoumaných zásob a prokázání jejich využitelnosti a pro vyřešení střetů zájmů s uvažovaným dobýváním ložiska,

  1. těžebního průzkumu, který se provádí ve stanoveném dobývacím prostoru v rozsahu a podrobnostech potřebných pro otvírku a dobývání ložiska. Na tento průzkum se nevztahují ustanovení § 4 až § 4c tohoto zákona a provádí se za podmínek stanovených podle zvláštních předpisů.1a)

(5) Členění průzkumných geologických v rámci průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického, inženýrskogeologického, geofyzikálního a geochemického průzkumu a průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí stanoví Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.

(6) V pochybnostech ministerstvo rozhodne, zda některá činnost je geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo geologický průzkum a jakou jeho etapu.

_________________________

  1. § 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství

(horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb.,

o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění

některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů,

a zákona č. 168/1993 Sb.

1a) § 27 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní

zákon), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DRUHÁ

Oprávnění k provádění geologických prací

a povolování geologických prací

pro vyhledávání a průzkum ložisek nerostů

Oprávnění k provádění geologických prací

a osvědčení odborné způsobilosti

§ 3

(1) Projektovat a vyhodnocovat geologické práce jsou oprávněny právnické a fyzické osoby v rámci podnikatelské činnosti 1) při splnění podmínek stanovených právními předpisy (dále jen "organizace"), u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen "odpovědný řešitel").

(2) Práce geologického výzkumu 2) jsou oprávněny provádět:

a) státní geologická služba (§ 17),

b) vědecké ústavy a odborné školy při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů.

(3) Osvědčení odborné způsobilosti odpovědného řešitele vydává ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky. Tento orgán může osvědčení odborné způsobilosti odejmout tomu, kdo závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto zákona nebo předpisy vydané na jeho základě.

(4) Základními předpoklady odborné způsobilosti jsou odborné vzdělání, praxe v oboru zahrnující podíl na řešení geologických úkolů a znalost potřebných předpisů. Předpoklady odborné způsobilosti, postup při jejím ověřování a způsob evidence vydaných osvědčení podrobněji upraví obecně závazný právní předpis. Tento předpis též stanoví odborné garanty (například státní geologická služba, vysoké školy, komory), kteří budou posuzovat odbornou způsobilost uchazečů pro vydání osvědčení.

-------------------------------------------------------

1) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon).

Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění

pozdějších předpisů.

  1. § 3 vyhlášky ČGÚ č. 121/1989 Sb., o projektování,

provádění a vyhodnocování geologických prací, o

udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich

výkonu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 4

Povolování geologických prací pro vyhledávání

průzkum ložisek vyhrazených nerostů

(1) Organizace, pro niž mají být prováděny geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen "zadavatel"), může tyto práce provádět pouze na základě povolení, které uděluje na žádost zadavatele ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České

republiky po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.3)

(2) Žádost zadavatele obsahuje:

a) návrh průzkumného území s jeho zákresem v mapě povrchové situace ve vhodném měřítku, ne však menším než 1:25000, a s výpočtem plošného obsahu území s rozdělením plochy podle příslušnosti ke katastrálním územím; mapu jakož i výpočet plošného obsahu území ověří oprávněný pracovník,4)

b) zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, popřípadě jiných chráněných území nebo ochranných pásem v navrhovaném průzkumném území,

c) návrh podmínek pro provádění geologických prací.

(3) V rozhodnutí o povolení se zadavateli stanoví území pro vyhledávání a průzkum (dále jen "průzkumné území"), nerost, pro jehož vyhledávání a průzkum se povolení uděluje, podmínky pro provádění geologických prací a doba platnosti povolení. Dobu

platnosti povolení lze prodloužit.

(4) Jestliže za stejným cílem a ve stejném území požádá o povolení více zadavatelů, vydá ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky povolení zadavateli, který o povolení požádal dříve. Toto ustanovení se nevztahuje na postup podle odstavce 5.

(5) Pokud ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vypíše v zájmu jednotné surovinové politiky nabídkové řízení na vyhledávání a průzkum ložiska vyhrazeného nerostu pro vymezené nerosty a území, bude vydané povolení zadavateli vybranému v tomto řízení.

(6) Před udělením povolení podle odstavce 1 si ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vyžádá stanovisko obce, v jejímž katastrálním území se nachází průzkumné území.

-------------------------------------------------------

  1. § 31 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití

nerostného bohatství (horní zákon), ve znění

pozdějších předpisů.

  1. Čl. 1.06 výnosu Českého báňského úřadu č.j.3700/1974

ze dne 1. 7. 1974, jímž se vydává důlně-měřický

předpis pro geologický průzkum a pro těžbu ložisek

ropy a zemního plynu, reg. V částce 6/1976 Sb.

§ 4a

Průzkumné území

(1) Hranice průzkumného území se na povrchu stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují body se souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice území pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce.

(2) V průzkumném území získává zadavatel výhradní právo k provádění geologických prací pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů určeného druhu vyhrazeného nerostu. Vymezení průzkumného území nemá povahu územního rozhodnutí.

§ 4b

Úhrada z plochy průzkumného území

(1) Na základě vydaného povolení pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů platí zadavatel úhradu odvozenou z plochy průzkumného území, která činí v prvním roce 1000 Kčs za každý i započatý km2 průzkumného území. Tato úhrada se každý další rok zvyšuje o dalších 1000 Kčs za každý i započatý km2 průzkumného území.

(2) Úhrada z plochy průzkumného území je splatná do tří měsíců od začátku platnosti povolení popřípadě prodloužení již vydaného povolení. Úhrada je příjmem obcí, na jejichž katastrálních zemích se průzkumné území nachází. Leží-li území na katastrálních územích více obcí, rozdělí zadavatel úhradu podle poměru ploch v katastrálních územích, na nichž se průzkumné území nachází.

§ 4c

Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů

Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů může organizace provádět jen na základě dohody s vlastníkem pozemku, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.5)

-------------------------------------------------------

  1. § 9 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,

výbušninách a o státní báňské správě, ve znění

zákona ČNR č. 542/1991 Sb.

ČÁST DRUHÁ

OPRÁVNĚNÍ K PROVÁDĚNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ

§ 3

Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení odborné způsobilosti

(1) Projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce jsou oprávněny právnické a fyzické osoby, splňující podmínky stanovené právními předpisy (dále jen „organizace“), a u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen „odpovědný řešitel geologických prací“).

(2) Na geologické práce, které nejsou prováděny v rámci podnikatelské činnosti a které nejsou spojeny se zásahem do pozemkůse nevztahuje povinnost projektovat, provádět a vyhodnocovat je prostřednictvím odpovědného řešitele geologických prací.

(3) O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací rozhoduje ministerstvo. Rozhodnutí, kterým se vydává osvědčení o odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací, se vydává na pět let s možností jeho prodloužení. Prodloužení platnosti osvědčení může ministerstvo vázat na přezkoušení znalostí tohoto zákona,  právních předpisů vydaných na jeho základě a z  právních předpisů k ochraně zájmů chráněných zvláštními předpisy2a) souvisejícími s geologickou činností. Ministerstvo může osvědčení o odborné způsobilosti odejmout tomu, kdo závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto zákona nebo předpisy vydané na jeho základě.

(4) Podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání geologického směru, praxe v oboru minimálně tři roky zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná úroveň dosavadních prací, složení zkoušky ze znalosti potřebných předpisů a bezúhonnost.2b) K posouzení odborné úrovně dosavadních prací pověří ministerstvo odborné garanty z řad odborníků doporučených profesními organizacemi. Doklady potřebné k prokázání odborné způsobilosti, obory a specializace, pro něž se osvědčuje odborná způsobilost, rozsah potřebných znalostí právních předpisů souvisejících s geologickou činností, postup při ověřování odborné způsobilosti a způsob evidence a zveřejňování vydaných osvědčení, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Odpovědný řešitel geologických prací opatřuje projekty, dílčí a závěrečné zprávy geologických prací vlastnoručním podpisem a otiskem kulatého razítka, které obsahuje malý státní znak České republiky, jméno odpovědného řešitele geologických prací, vyznačený obor nebo specializaci a pořadové číslo, pod kterým mu bylo osvědčení odborné způsobilosti vydáno.

__________________

2a) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., kterým se mění a

doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských

národních výborů na některých úsecích státní správy, zákona č. 103/1990

Sb., kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník, zákona č. 425/1990

Sb., o okresních úřadech, úpravy jejich působnosti a o některých dalších

opatřeních s tím souvisejících, zákona č. 519/1991 Sb., kterým se mění a

doplňuje občanský soudní řád a notářský řád, zákona č. 262/1992 Sb.,

zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb.,

zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní

zákon), ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č.

347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění

některých zákonů (lesní zákon), nálezu Ústavního soudu České republiky

č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb. a zákona č. 123/1998 Sb., o právu na

informace o životním prostředí,

zákon č. 138/1973 Sb. o vodách, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona

č. 14/1998 Sb. a zákona č. 58/1998 Sb.,

zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o ostatní báňské

správě, ve znění zákona č. 425/1998 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a zákona

č. 169/1993 Sb.,

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění

zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 98/1999 Sb.,

zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb.,

zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb.,

o všeobecném zdravotním pojištění, zákona č. 590/1992 Sb., kterým se mění

a doplňuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního

zabezpečení, a některé další zákony, zákona č. 15/1993 Sb., o Armádě

České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů,

zákona č. 161/1993 Sb., o změnách ve všeobecném stavebním pojištění a o

změnách a doplnění některých dalších zákonů, zákona č. 307/1993 Sb.,

zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu

České republiky č. 206/1996 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o

změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, zákona č. 110/1997

Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých

souvisejících zákonů, zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb.,

o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů,

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992

Sb.,

zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 146/1971

Sb., zákona č. 150/1992 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb.,

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů

(lesní zákon), zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších

předpisů.

2b) § 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších

předpisů.

§ 4

Registrace a stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum

(1) Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je zaregistrováno nebo stanoveno právnické osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti 3a) a pro niž mají být geologické práce provedeny (dále jen „zadavatel“).

(2) Žádost o registraci nebo stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradních ložisek (dále jen „průzkumné území“) se předkládá ve dvojím vyhotovení a obsahuje

  1. návrh průzkumného území s jeho zákresem do mapy povrchové situace ve

vhodném měřítku, ne však v menším než 1 : 25 000 u území do 50 km2 a 1 : 50 000 nad 50 km2 s výpočtem plošného obsahu území a souřadnice vrcholů průzkumného území vymezeného přímými čarami,

b) nerost v případě vyhledávání a výhradní ložisko nerostu v případě průzkumu,

c) zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, popřípadě jiných chráněných území nebo ochranných pásem v navrhovaném průzkumném území a výčet těchto území,

d) údaje o žadateli a jeho bezúhonnosti2b), doklady o jeho oprávnění pro podnikání v oboru hornické činnosti; bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší tří měsíců,

e) etapu prací, cíl, rozsah a způsob provádění prací a dobu, na kterou se registrace nebo stanovení průzkumného území žádají,

f) u vyhledávání nebo průzkumu ložisek ropy nebo zemního plynu doložení technické a finanční způsobilosti žadatele,

g) žádost o stanovení průzkumného území musí obsahovat doklad o přednosti na stanovení průzkumného území, je li uplatňována, rozdělení plošného obsahu území pro průzkum do území jednotlivých obcí. V případě, že navrhované průzkumné území výhradního ložiska nevyhrazeného nerostu přesahuje jeho rozsah vymezený zvláštním předpisem3b), musí žádost obsahovat také písemný souhlas vlastníků dotčených pozemků.3c)

(3) Na průzkumném území má zadavatel výhradní právo pro vyhledávání vyhrazeného nerostu v souladu s registrací průzkumného území nebo výhradní právo pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska v souladu se stanovením průzkumného území.

(4) Registraci nebo stanovení průzkumného území může zadavatel převést na jinou fyzickou osobu nebo právnickou osobu jen na základě písemné smlouvy a s písemným souhlasem ministerstva. Bez tohoto souhlasu je převod neplatný. Touto smlouvou přecházejí na nového zadavatele veškeré povinnosti a závazky vzniklé původnímu zadavateli v souvislosti s projektováním, prováděním a vyhodnocováním geologických prací od počátku platnosti průzkumného území před uzavřením smlouvy. Ministerstvo souhlas neudělí ze stejných důvodů, pro které může být odmítnuta žádost o registraci nebo stanovení průzkumného území osobě, na kterou má být průzkumné území převedeno, a dále v případě, když tato osoba neprokáže, že je schopna dostát přebíraným závazkům a povinnostem.

(5) Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou definovány souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce.

(6) Organizace, která bude realizovat veřejnou zakázku3d) zadávanou ministerstvem pro vyhledání nebo průzkum ložiska vyhrazeného nerostu, podává žádost podle odstavce 2.

(7) Pro žádost o registraci nebo stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry3e) platí obdobný postup jako u vyhledávání nebo průzkumu ložisek vyhrazených nerostů.

(8) Pokud se v průběhu platnosti registrace a stanovení průzkumného území zadavatel písemně vzdá registrace nebo stanovení průzkumného území nebo se vzdá oprávnění k využití části tohoto území, platí tato skutečnost dnem doručení tohoto oznámení ministerstvu.

(9) Ministerstvo vede souhrnnou evidenci registrovaných a stanovených průzkumných území. Údaje o umístění a rozsahu průzkumného území, nerostu nebo ložisku, termín platnosti registrace nebo stanovení průzkumného území a údaje o osobě, na jejíž žádost byly registrace nebo stanovení tohoto území provedeny, jsou veřejně přístupné.

­­­­

__________________

3a) § 5 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské

správě, ve znění pozdějších předpisů.

3b) § 43a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní

zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3c) § 7 zákona č. 44/1988 Sb, o ochraně a využití nerostného bohatství (horní

zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3d) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších

předpisů.

3e) § 34 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní

zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 4a

Registrace průzkumného území pro ložiskový průzkum

(1) Průzkumné území se registruje za účelem vyhledávání vyhrazeného nerostu prováděného pracemi, které nejsou spojeny se zásahy do pozemku. Provádět jiné geologické práce v registrovaném průzkumném území je zakázáno.

(2) Žádost o registraci průzkumného území se podává ministerstvu, které ji vyřídí do jednoho měsíce od jejího obdržení. Je-li vrácena žádost k doplnění, tato lhůta se staví.

(3) Na stejné území a stejný nerost může být zaregistrováno jen jedno průzkumné území.

(4) Osvědčení o registraci průzkumného území se vydá žadateli jen pro nerost, pro jehož vyhledávání se registrace provádí.

(5) Průzkumné území se registruje na dobu určitou, nejvýše na čtyři roky.

(6) Na registraci průzkumného území není právní nárok. Žádost o registraci průzkumného území ministerstvo vždy zamítne v případě, že

  1. v navrhovaném území nebo jeho části se nachází výhradní ložisko nerostu, na

jehož vyhledávání je registrace žádána,

b) navržené území se zcela nebo zčásti překrývá s územím již zaregistrovaným

nebo stanoveným pro stejný nerost jinému zadavateli nebo s dobývacím prostorem stanoveným pro stejný nerost jiné organizaci podle zvláštního předpisu,4a)

c) navržené území se zcela nebo zčásti překrývá s územím, které je v době podání žádosti předmětem řízení o stanovení průzkumného území pro stejný nerost,

d) navržené území se zcela nebo zčásti překrývá s územím dobývacího prostoru na jiný nerost a držitel dobývacího prostoru s registrací nesouhlasí,

e) žadatel neprokáže oprávnění k podnikání v hornické činnosti a bezúhonnost,

f) vyhledávání je v rozporu s mezinárodními závazky České republiky,

g) žadateli bylo odejmuto průzkumné území podle § 21 tohoto zákona.

(7) Proti zamítnutí registrace může žadatel do 15 dnů ode dne doručení oznámení o odmítnutí registrace podat námitku ministrovi životního prostředí, který o ní rozhodne do 30 dnů ode dne doručení námitky.

________________

4a) § 27 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní

zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 4b

Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum

(1) Průzkumné území se stanoví za účelem vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska. Je přitom nerozhodné, zda průzkumné území nebo jeho část bylo již zaregistrováno podle § 4a či nikoliv.

(2) Žádost o stanovení průzkumného území se podává ministerstvu. Účastníkem řízení je žadatel, obec, na jejímž území je návrh průzkumného území nebo jeho část situována, popřípadě osoba, které zvláštní zákon4b) postavení účastníka řízení přiznává. Přednost při stanovení průzkumného území, které se nachází na registrovaném průzkumném území, má zadavatel, jemuž bylo toto území zaregistrováno. Toto právo může uplatnit nejpozději do jednoho roku od ukončení platnosti registrace průzkumného území, jinak mu zaniká. Na výhradní ložisko může být stanoveno jenom jedno průzkumné území.

. (3) Příjem žádosti podle odstavce 2 oznámí ministerstvo v Obchodním věstníku. Do třiceti dní od oznámení žádosti je možné podat konkurenční žádost; do této doby neběží správní řízení. V případě dvou nebo více žádostí rozhodne ministerstvo na základě jejich posouzení a přihlédne k tomu, která žádost zajišťuje získání úplnějších geologických informací a lepší ochranu zákonem chráněných zájmů; tento postup se nevztahuje na případ přednostního nároku podle odstavce 2.

(4) V rozhodnutí o stanovení průzkumného území se souřadnicemi vymezí území, popřípadě výhradní ložisko, pro jehož průzkum se průzkumné území stanoví, doba platnosti území a podmínky pro provádění prací. V případě, že je průzkumné území situováno na území více obcí, vymezí se i podíl jednotlivých obcí v km2.

(5) Žádost o stanovení průzkumného území ministerstvo zamítne v případě, že

a) navržené průzkumné území se zcela nebo zčásti překrývá s územím již zaregistrovaným nebo stanoveným pro stejný nerost jinému zadavateli nebo se stanoveným dobývacím prostorem,

b) na ložisko byl udělen předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle zvláštních předpisů3b) jiné osobě než žadateli,

c) žadatel neprokáže požadovanou bezúhonnost nebo oprávnění k hornické činnosti,

  1. u vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu žadatel neprokáže technickou

nebo finanční způsobilost,

e) žadateli bylo v posledních deseti letech zrušeno průzkumné území podle § 21 tohoto zákona.

(6) Ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území dále zamítne zejména v případě, že průzkum je v rozporu se státní surovinovou politikou, státní politikou životního prostředí, zájmy obrany státu, zahraničními závazky státu nebo pokud další veřejný zájem převýší zájem na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska.

(7) V případě, že žádost o stanovení průzkumného území pro vyhledávání byla podána v době, kdy probíhá řízení o registraci průzkumného území, které se zcela nebo zčásti překrývá s navrženým průzkumným územím, ministerstvo řízení o stanovení průzkumného území přeruší do rozhodnutí o registraci průzkumného území.

__________________

4b) Např. § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění

pozdějších předpisů.

§ 4c

Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum

(1) Na základě registrace průzkumného území platí zadavatel ministerstvu roční poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí 500 Kč za každý i započatý rok a každý i započatý km2 zaregistrovaného průzkumného území.

(2) Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, která činí v prvním roce 5000 Kč za každý i započatý rok a každý i započatý km2 stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý další rok zvyšuje o 1000 Kč za každý km2.

(3) Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše je stanovena podle odstavce 1 nebo odstavce 2, za první rok je splatný do tří měsíců od začátku platnosti registrace či stanovení průzkumného území, pro další roky vždy v ročním intervalu od začátku platnosti registrace či stanovení průzkumného území.

(4) Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše je stanovena podle odstavce 1, je příjmem státního rozpočtu. Oznámení o registraci včetně vyčíslení výše poplatku podle odstavce 1 zašle ministerstvo příslušnému finančnímu úřadu, který úhradu vybírá a vymáhá podle zvláštního předpisu. 4c)

(5) Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše je stanovena podle odstavce 2, je příjmem obce, na jejímž území se průzkumné území nachází. Leží-li území ve více obcích, rozdělí zadavatel poplatek podle poměru ploch připadajících na území jednotlivých obcí.

_________________________

4c) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č.

35/1993 SB., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb, zákona č.

315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č.

255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., kterým se

mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní

sociální podpoře, zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č.

242/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb., kterým se

mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších

předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů.

ČÁST TŘETÍ

Projektování, provádění a vyhodnocování

geologických prací

§ 5

Etapy a komplexnost geologických prací

(1) Geologické práce se projektují, provádějí a vyhodnocují v účelném členění na ucelené etapy a s komplexním využitím získaných poznatků.

(2) Členění na etapy a požadavky na komplexnost geologických prací podrobněji stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 6

Projektování geologických prací

(1) Geologické práce se provádějí podle schváleného projektu geologických prací, který vyjadřuje zejména sledovaný cíl geologických prací a určuje metodický a technický postup jejich odborného, racionálního a bezpečného provádění; součástí projektuje rozpočet geologických prací.

(2) Při projektování geologických prací se vychází ze zhodnocení výsledků a poznatků získaných dřívějšími geologickými pracemi. Přitom se zjišťuje, zda se geologické práce nedotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy (§ 22).

(3) Projekt geologických prací hrazených z prostředků státního rozpočtu schvaluje orgán, jemuž jsou tyto prostředky svěřeny.

(4) Projekt geologických prací prováděných v geologických podmínkách, jejichž nerespektování může přivodit poškození životního prostředí, zejména hydrogeologických a hydrodynamických poměrů, musí být posouzen znalcem nebo státní geologickou službou. Náklady na posouzení hradí zadavatel geologických prací.

(5) Postup při projektování geologických prací, při zajištění střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy a při schvalování projektu geologických prací a jeho změn podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví náležitosti projektu geologických prací a kdy je možno zahájit provádění geologických prací výjimečně před schválením projektu.

§ 7

Registrace geologických prací

(1) K zajištění evidence geologických prací a k využití již získaných poznatků se geologické práce před prováděním registrují. Žádost o registraci podává organizace provádějící geologické práce. Registraci provádí organizace pověřená ministerstvem pro

hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

(2) Registraci nepodléhají geologické práce prováděné organizacemi při průzkumu výhradních ložisek v jejich dobývacích prostorech a geologické práce, které nejsou vázány na zásah do horninového prostředí.

(3)Geologické práce, jejichž provádění nebylo zahájeno do dvou let ode dne registrace, se před zahájením znovu registrují.

(4) Jestliže se registrované geologické práce neuskuteční, je organizace, která podala žádost o jejich registraci, povinna oznámit to organizaci, která registraci provedla.

(5) Podmínky a postup¨registrace geologických prací podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též blíže vymezí geologické práce, které registraci nepodléhají.

§ 8

zrušen

§ 9

Provádění geologických prací

(1) Organizace je povinna provádět geologické práce odborně, racionálně a bezpečně v souladu s projektem geologických prací.

(2) Organizace je povinna geologické práce během jejich provádění řádně a včas dokumentovat a vést, doplňovat a uchovávat o tom písemné, grafické a hmotné doklady (dále jen "geologická dokumentace"). Přitom dbá, aby byly s postupem geologických prací

určeny a zaznamenány všechny geologické skutečnosti a podle nich se usměrňovalo další provádění geologických prací.

(3) Provádění geologických prací, náležitosti a obsah geologické dokumentace podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví dobu, po kterou je třeba geologickou dokumentaci uchovávat.

§ 10

Vyhodnocování geologických prací

(1) Provedené geologické práce organizace vyhodnocuje. Vyhodnocení všech geologických prací obsahuje zejména jejich přehled a výsledky z hlediska cíle sledovaného v projektu, nové geologické poznatky včetně těch, které přímo nesouvisí s cílem projektu, především ložiska nerostů a zdroje podzemních vod.

(2) Náležitosti a obsah vyhodnocování geologických prací podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví lhůty vyhodnocování takových prací.

§ 11

Prověřování a schvalování výsledků

geologických prací

Výsledky geologických prací hrazených z prostředků státního rozpočtu prověřuje a schvaluje zadavatel. Způsob prověření a schválení výsledků těchto prací určí v dohodě se zadavatelem ústřední orgán státní správy, v jehož působnosti mají být výsledky geologických prací využity.

§ 12

Odevzdávání a zpřístupňování výsledků

geologických prací

(1) Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po ukončení, popřípadě schválení geologických prací jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě právnické osobě pověřené ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.

(2) Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání podle odstavce 1 pověřená právnická osoba

zpřístupňuje bezplatně orgánům státní správy, pokud je potřebují pro svou činnost.

(3) Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi zadavatelem a touto

právnickou nebo fyzickou osobou, popřípadě určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a využívání s výjimkou případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však zadavatel může uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací pověřené právnické

osobě. Po uplynutí této lhůty jsou výsledky geologických prací přístupné bez omezení, přitom však musí být zachováno státní, služební a hospodářské tajemství.6) Pověřená právnická osoba poskytuje služby spojené s podáváním informací o výsledcích těchto geologických prací za úhradu,7) která je jejím příjmem.

(4) Odevzdávání výsledků geologických prací a podmínky jejich zpřístupňování podrobněji upraví obecně závazný právní předpis.

-------------------------------------------------------

  1. Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního

tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.,

nařízení vlády České a Slovenské Federativní

Republiky č. 419/1991 Sb., o základních

skutečnostech tvořících předmět státního tajemství,

nařízení vlády Československé socialistické

republiky č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a

služebního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.

§ 13

Využití výsledků geologických prací

při územním plánování

(1) Orgány územního plánování postupují při územním plánování a při územním řízení v souladu s výsledky geologických prací, zejména ve vztahu k ochraně zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod.

(2) Ministerstvo životního prostředí České republiky poskytuje orgánům územního plánování informace o výsledcích geologických prací, které mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na životní prostředí.

(3) Ministerstvo životního prostředí České republiky může v zájmu racionálního postupu při územním plánování vymezit území se zvláštními podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými

inženýrskogeologickými poměry, kde mohou orgány územního plánování vydat územní rozhodnutí jen s jeho předchozím souhlasem nebo po splnění jím stanovených podmínek. V území vojenských újezdů 6) a v zájmových územích vojenské správy postupuje ministerstvo životního prostředí České republiky v dohodě s federálním ministerstvem obrany.

-------------------------------------------------------

6) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

§ 14

Vstup na cizí nemovitosti a jejich užívání

(1) Pracovníci organizací mohou pro účely projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací vstupovat na cizí nemovitosti v nezbytném rozsahu a na nezbytně potřebnou dobu, zřizovat tam pracoviště, přístupovou cestu, přívod vody a energie,

jakož i provádět nezbytné úpravy půdy a odstraňovat porosty, popřípadě zřizovat stavby; ustanovení zvláštních předpisů 8) přitom zůstávají nedotčena.

O rozsahu, způsobu a době výkonu těchto oprávnění uzavře organizace s vlastníkem nemovitosti písemnou

smlouvu. Má-li dojít k zásahu na nemovitosti stavbou, musí organizace získat dočasné právo k užívání pozemku smlouvou o pronájmu.

(2) Nedojde-li k dohodě mezi organizací a vlastníkem podle odstavce 1, rozhoduje o rozsahu, způsobu nebo době výkonu oprávnění okresní úřad, v jehož územním obvodě je nemovitost nebo její větší část.

(3) Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami nebo ozbrojenými sbory, dále vstup na místa, kde jsou umístěna zařízení sloužící obraně a bezpečnosti státu, a na území, v nichž lze vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen se souhlasem

příslušných orgánů,7) upravují zvláštní předpisy.8)

-------------------------------------------------------

  1. § 125 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování

a stavebním řádu (stavební zákon).

  1. Např. zákon č. 169/1949 Sb., a zákon č. 40/1961 Sb.,

o obraně Československé socialistické republiky,

ve znění pozdějších předpisů.

  1. Např. ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se

uvozuje Listina základních práv a svobod jako

ústavní zákon Federálního shromáždění ČSFR, zákon

č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním

řádu (stavební zákon), zákon č. 53/1966 Sb., o

ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona

č. 75/1976 Sb. (úplné znění č. 124/1976 Sb.),

zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.

§ 15

Ochrana výzkumných a průzkumných děl

Vlastník nemovitosti je povinen strpět na své nemovitosti vyznačení a uchovávání významných výzkumných děl, která určí ministerstvo životního prostředí České republiky, a průzkumných děl, která určí ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj

České republiky, a zdržet se všeho, co by tato díla mohlo poškodit, ničit nebo učinit nepouživatelnými.

§ 16

Náhrada škody

(1) Na náhradu škody způsobené činností podle § 14 odst. 1 a § 15 se vztahují obecné předpisy o náhradě škody,9) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Orgány a organizace jsou povinny po skončení činností podle § 14 odst. 1 a § 15 uvést použité nemovitosti neprodleně do předešlého stavu, popřípadě pozemky po dohodě s vlastníkem nemovitosti rekultivovat.

(3) Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit způsobenou škodu uvedením do předešlého stavu, má vlastník nemovitosti právo na náhradu škody v penězích.

(4) Je-li vlastník nemovitosti činností podle § 14 odst. 1, popřípadě vyznačením a uchováváním významných výzkumných a průzkumných děl podle § 15 podstatně omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má za toto omezení též právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na jednorázovou náhradu lze uplatnit u organizace do jednoho roku ode dne doručení oznámení o skončení geologických prací, popřípadě u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky do jednoho roku ode dne doručení jeho rozhodnutí o vyznačení a uchovávání významných výzkumných a průzkumných děl, jinak právo zaniká.

(5) Spory o jednorázovou náhradu podle odstavce 4 rozhoduje okresní úřad, v jehož územním obvodě je nemovitost.

(6) Provádí-li se vyhledávání a průzkum výhradních ložisek důlními díly,¨platí o náhradě tím způsobené škody zvláštní předpisy.

-------------------------------------------------------

  1. Např. § 443 občanského zákoníku, § 145 až 150

hospodářského zákoníku a vládní nařízení č. 46/1967

Sb., o vypořádání škod způsobených provozní

hospodářskou činností socialistických

organizací na hmotném majetku jiných socialistických

organizací a o náhradách v investiční výstavbě.

10) § 36 a 37 horního zákona.

Nadpis vypuštěn

§ 17

Státní geologická služba

(1) Ministerstvo životního prostředí České republiky řídí výkon státní geologické služby, kterou zajišťují právnické osoby pověřené ministerstvem životního prostředí České republiky.

(2) Při výkonu státní geologické služby se zajišťuje zejména státní geologický výzkum, získávají, dokumentují, vyhodnocují a uchovávají základní informace geologického výzkumu území České republiky.

(3) Při výkonu státní geologické služby se dále zajišťuje vyhodnocování všech geologických informací podle odstavce 2 jako podklad pro rozhodování ve věcech státního a veřejného zájmu, potencionálního využití a ochrany přírodních nerostných zdrojů,

ekologické rovnováhy krajiny a lidské činnosti.

§ 18

zrušen

ČÁST TŘETÍ

Projektování, provádění a vyhodnocování

geologických prací

§ 5

zrušen

§ 6

Projektování geologických prací

(1) Geologické práce se provádějí podle schváleného projektu geologických prací, který vyjadřuje zejména sledovaný cíl geologických prací a určuje metodický a technický postup jejich odborného, racionálního a bezpečného provádění; součástí projektuje rozpočet geologických prací.

(2) Při projektování geologických prací se vychází ze zhodnocení výsledků a poznatků získaných dřívějšími geologickými pracemi. Přitom se zjišťuje, zda se geologické práce nedotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy (§ 22).

(3) Projekt geologických prací a jeho změny obsahující strojní vrtné práce hlubší než 30 m a strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m je organizace povinna zaslat okresnímu úřadu, v jehož územní působnosti mají být práce spojené se zásahem do pozemku prováděny, a to nejméně 30 dní před zahájením prací spojených se zásahem do pozemku. Okresní úřad se k projektu do 30 dnů vyjádří z hledisek zájmů chráněných zvláštními předpisy.2a) V odůvodněných případech může zadavateli uložit opatření expertního posouzení Českou geologickou službou, biologického hodnocení nebo jiného odborného posouzení nebo podkladu. V takovém případě se zahájení těchto prací přiměřeně odkládá.

(4) Postup při projektování geologických prací, při zajištění střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy a při schvalování projektu geologických prací a jeho změn podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví náležitosti projektu geologických prací a kdy je možno zahájit provádění geologických prací výjimečně před schválením projektu.

§ 7

Evidence geologických prací

(1) K zajištění přehledu o geologických pracích a organizacích, které je provádějí, se geologické práce před jejich realizací evidují. Podklady k evidenci zpracovává organizace provádějící geologické práce, která je povinna tyto podklady odevzdat do třiceti dnů před zahájením těchto prací České geologické službě za účelem evidence, která projekt zaeviduje a vydá o tom organizaci potvrzení.

(2) Evidenci nepodléhají geologické práce prováděné organizacemi při těžebním průzkumu.

(3) Jestliže se evidované geologické práce neuskuteční, nebo se jejich zaměření, popřípadě rozsah podstatným způsobem v průběhu provádění prací změní, je organizace, která podala žádost o jejich evidenci, povinna oznámit tuto skutečnost České geologické službě do třiceti dnů od rozhodnutí o změně prací nebo o jejich neuskutečnění.

(4) Rozsah evidovaných údajů a postup evidence geologických prací stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 8

zrušen

§ 9

Provádění geologických prací

(1) Organizace je povinna provádět geologické práce odborně, racionálně a bezpečně v souladu s projektem geologických prací.

(2) Organizace je povinna geologické práce během jejich provádění řádně a včas dokumentovat a vést, doplňovat a uchovávat o tom písemné, grafické a hmotné doklady (dále jen "geologická dokumentace"). Přitom dbá, aby byly s postupem geologických prací určeny a zaznamenány všechny geologické skutečnosti a podle nich se usměrňovalo další provádění geologických prací.

(3) Provádění geologických prací, náležitosti a obsah geologické dokumentace podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví dobu, po kterou je třeba geologickou dokumentaci uchovávat.

§ 9a

Podávání návrhů a oznámení

(1) Při provádění geologických prací má organizace povinnost podat

a) ministerstvu

1. hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením množství jeho zásob,

2.oznámení o rizikových geofaktorech životního prostředí v rozsahu

stanoveném prováděcím předpisem. Vymezení rizikových geofaktorů a

podrobnosti o jejich oznamování stanoví ministerstvo vyhláškou,

3.do 31. ledna roku následujícího roční zprávu o výsledcích geologických prací prováděných při vyhledávání nebo průzkumu výhradního ložiska,

  1. Ministerstvu zdravotnictví oznámení o zjištění zdroje termální nebo

minerální vody, plynu, emanací a peloidu,

c) Českému hydrometeorologickému ústavu v Praze oznámení o zjištění zdroje podzemní vody s vydatností větší než 1,0 1.s-1 nebo zdroje podzemní vody s napjatou hladinou (artéské vody) s vydatností větší než 0,5 1.s-1.

(2) Návrh nebo oznámení podle odstavce 1 je organizace povinna podat do třiceti dnů od zjištění skutečnosti, na kterou se povinnost vztahuje.

(3) Nejméně patnáct dní před zahájením geologických prací spojených se zásahem do pozemku je organizace povinna oznámit účel, rozsah a očekávanou dobu realizace uvedených prací obci, na jejímž území mají být práce provedeny.

(4) Zjistí-li organizace provádějící geologické práce, že jsou dotčeny zájmy chráněné zvláštními předpisy,2a) které jsou překážkou využití výsledků těchto prací nebo jejich využití vylučují, je povinna neprodleně tuto skutečnost oznámit tomu, kdo si geologické práce zadal nebo objednal.

§ 10

Vyhodnocování geologických prací

(1) Provedené geologické práce organizace vyhodnocuje. Vyhodnocení všech geologických prací obsahuje zejména jejich přehled a výsledky z hlediska cíle sledovaného v projektu, nové geologické poznatky včetně těch, které přímo nesouvisí s cílem projektu, především ložiska nerostů a zdroje podzemních vod.

(2) Náležitosti a obsah vyhodnocování geologických prací podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví lhůty vyhodnocování takových prací.

§ 11

Návratnost prostředků za geologické práce

Ten, kdo využije pro podnikatelskou činnost výsledky geologických prací hrazených z prostředků ze státního rozpočtu, je povinen tyto prostředky uhradit ministerstvu ve výši, lhůtě a způsobem, který stanoví ministerstvo při rozhodování o žádosti o předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle zvláštního předpisu.4d) Vybírání a vymáhání těchto odvodů zajišťuje ministerstvo podle zvláštního předpisu.4c)

__________________

4d) § 24 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní

zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 12

Odevzdávání a zpřístupňování výsledků

geologických prací

(1) Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po ukončení, popřípadě schválení geologických prací jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě České geologické službě.

(2) Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání podle odstavce 1 České geologické službě zpřístupňuje bezplatně orgánům státní správy, pokud je potřebují pro svou činnost.

(3) Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi zadavatelem a touto právnickou nebo fyzickou osobou, popřípadě určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a využívání s výjimkou případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však zadavatel může uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací pověřené právnické osobě. Po uplynutí této lhůty jsou výsledky geologických prací přístupné bez omezení, přitom však musí být zachováno státní, služební a hospodářské tajemství.5a) Česká geologická službaposkytuje služby spojené s podáváním informací o výsledcích těchto geologických prací za úhradu,5b) která je jejím příjmem.

(4) Organizace, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 1, jsou povinny odevzdat písemnou a grafickou geologickou dokumentaci provedených geologických prací České geologické službě do dvou měsíců od schválení výsledků prací, nejpozději však do šesti měsíců od ukončení prací. U geologických prací končících výpočtem zásob podzemních vod je organizace povinna odevzdat také tento výpočet.

(5) Odevzdávání výsledků geologických prací a geologické dokumentacea podmínky jejich zpřístupňování podrobněji upraví obecně závazný právní předpis.

------------------------------------------------------

5a) Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního

tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.,

nařízení vlády České a Slovenské Federativní

Republiky č. 419/1991 Sb., o základních

skutečnostech tvořících předmět státního

tajemství, nařízení vlády Československé

socialistické republiky č. 148/1971 Sb., o ochraně

hospodářského a služebního tajemství, ve znění

pozdějších předpisů.

5b) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.

§ 13

Využití výsledků geologických prací

při územním plánování

(1) Orgány územního plánování postupují při územním plánování a při územním řízení v souladu s výsledky geologických prací, zejména ve vztahu k ochraně zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod.

(2) Ministerstvo poskytuje orgánům územního plánování informace o výsledcích geologických prací, které mohou mít vliv na vypracování územně

plánovací dokumentace a na životní prostředí.

(3) Ministerstvo může v zájmu racionálního postupu při územním plánování vymezit území se zvláštními podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry, kde mohou orgány územního plánování vydat územní rozhodnutí jen s jeho předchozím souhlasem nebo po splnění jím stanovených podmínek. V území vojenských újezdů 6) a v zájmových územích vojenské správy postupuje ministerstvo v dohodě s Ministerstvem obrany.

------------------------------------------------------

6) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

§ 14

Vstup na cizí nemovitosti a jejich využívání

(1) Při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku jsou organizace povinny před vstupem na cizí pozemky uzavřít s vlastníkem pozemku nebo, není-li možné zjistit vlastníka, s jeho nájemcem písemnou dohodu o provádění geologických prací, zřizování pracovišť, přístupových cest, přívodu vody a energie, jakož i provádění nezbytných úprav půdy a odstraňování porostů, popřípadě zřizování staveb; ustanovení zvláštních předpisů2a) zůstávají nedotčena.

(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne příslušný okresní úřad o omezení vlastnických práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti uložením povinnosti strpět provedení geologických prací. Rozhodnutí o omezení práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti lze vydat pouze, není-li v rozporu se státní surovinovou politikou, ve veřejném zájmu, v nezbytném rozsahu, na dobu určitou a za náhradu a pokud tento zákon nestanoví jinak podle zvláštního předpisu7a) pro:

a) vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu,

b) vyhledávání ložisek vyhrazených nerostů hrazené plně z prostředků státního rozpočtu,

c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod pro hromadné zásobování pitnou vodou nebo přírodních léčivých zdrojů (minerálních a termálních vod, plynů a emanací),

d) zjišťování a hodnocení geologických údajů pro tvorbu a ochranu životního prostředí,

e) vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro ukládání rizikových a radioaktivních odpadů,

f) vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro budování podzemních zásobníků zemního plynu a ropy,

g) geologické práce potřebné pro jiné činnosti prováděné ve veřejném zájmu,

h) zjišťování a vyhodnocování geologických údajů nezbytných pro prevenci nebo likvidaci stavů veřejného ohrožení zdraví a bezpečnosti obyvatelstva,

i) geologické práce prováděné při výkonu státní geologické služby.

(3) Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami nebo ozbrojenými sbory, dále vstup na místa, kde jsou umístěna zařízení sloužící obraně a bezpečnosti státu a na území, v nichž se vydává územní rozhodnutí a stavební povolení jen se souhlasem příslušných správních úřadů,8a) upravují zvláštní předpisy.8b)

7a) § 108 až 116 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

8a) § 125 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

8b) Například zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické

republiky, ve znění zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení,

zákona č. 17/1967 Sb., zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a

zákona č. 15/1993 Sb.,

zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 15

Ochrana výzkumných a průzkumných děl

Vlastník nemovitosti je povinen strpět na své nemovitosti vyznačení a uchovávání významných výzkumných děl a průzkumných děl, která určí ministerstvo, a zdržet se všeho, co by tato díla mohlo

poškodit, zničit nebo učinit nepouživatelnými.

§ 16

Náhrada škody

(1) Na náhradu škody způsobené činností podle § 14 odst. 1 a 2 a § 15 se vztahují obecné předpisy o náhradě škody,9) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Orgány a organizace jsou povinny po skončení činností podle § 14 odst. 1 a 2 a § 15 uvést použité nemovitosti neprodleně do předešlého stavu, popřípadě pozemky po dohodě s vlastníkem nemovitosti rekultivovat.

(3) Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit způsobenou škodu uvedením do předešlého stavu, má vlastník nemovitosti právo na náhradu škody v penězích.

(4) Je-li vlastník nemovitosti činností podle § 14 odst. 1 a 2, popřípadě vyznačením a uchováváním významných výzkumných a průzkumných děl podle § 15 podstatně omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má za toto omezení též právo na přiměřenou náhradu. Právo na náhradu lze uplatnit u organizace do jednoho roku ode dne doručení oznámení o skončení geologických prací, popřípadě u ministerstva do jednoho roku ode dne doručení jeho rozhodnutí o vyznačení a uchovávání významných výzkumných a průzkumných děl, jinak právo zaniká.

  1. Provádí-li se vyhledávání a průzkum výhradních

ložisek důlními díly, platí o náhradě tím způsobené škody zvláštní předpisy.

------------------------------------------------------

  1. Např. § 443 občanského zákoníku, § 145 až 150

hospodářského zákoníku a vládní nařízení č.46/1967

Sb., o vypořádání škod způsobených provozní

hospodářskou činností socialistických organizací

na hmotném majetku jiných socialistických

organizací a o náhradách v investiční výstavbě.

  1. § 36 a 37 horního zákona.

Nadpis vypuštěn

§ 17

Státní geologická služba

(1) Výkonem státní geologické služby se shromažďují a poskytují údaje o geologickém složení území, ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizikách jako podklad pro politická, ekonomická a ekologická rozhodování úřadů veřejné správy.

(2) Pro výkon státní geologické služby ministerstvo zřídí Českou geologickou službu.

§ 18

zrušen

ČÁST ČTVRTÁ

Kontrola a sankce

§ 19

Kontrola

(1) Ministerstvo životního prostředí České republiky a ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky kontrolují jak orgány a organizace plní povinnosti stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými na jeho základě; jsou oprávněna uložit, aby byly ve stanovené lhůtě odstraněny zjištěné

nedostatky.

(2) Organizace jsou povinny umožnit pracovníkům pověřeným orgány uvedenými v odstavci 1 vstup do

prostor, kde se projektují, provádějí a vyhodnocují geologické práce a uchovává geologická dokumentace, a poskytnout jim potřebné podklady, informace a vysvětlení. Pověření ke vstupu se prokazuje zvláštními průkazy orgánů uvedených v odstavci 1.

(3) V dobývacích prostorech vykonává ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky kontrolu geologických prací v dohodě s Českým báňským úřadem.

Sankce

§ 20

(1) Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky může uložit pokutu až do jednoho milionu Kčs právnické a fyzické osobě, která porušuje ustanovení tohoto zákona tím, že

a) provádí geologické práce a nesplňuje podmínky stanovené v § 3 odst. 1,

b) provádí bez registrace geologické práce geologického průzkumu podléhající registraci,

c) nezabezpečuje řádně a včas geologickou dokumentaci geologických průzkumných prací a její předepsané uchovávání,

d) neodevzdává výsledky geologických prací geologického průzkumu pověřené právnické osobě podle

§ 12 odst. 1,

e) provádí geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů bez uděleného povolení nebo při provádění geologických prací porušuje podmínky v povolení stanovené; uložením pokuty není dotčena povinnost zaplatit úhradu podle

§ 4b,

f) neodstraní ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1.,

g) nezaplatí ve stanovené době úhradu podle § 4b.

(2) Ministerstvo životního prostředí České republiky může uložit pokutu až do jednoho milionu Kčs právnické a fyzické osobě, která porušuje ustanovení tohoto zákona tím, že

a) provádí bez registrace geologické práce geologického výzkumu podléhající registraci,

b) nezabezpečuje řádně a včas geologickou dokumentaci geologického výzkumu a její předepsané uchovávání,

c) neodevzdává výsledky geologických výzkumných prací Geofondu,

d) neodstraní ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1.

(3) Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve stanovené lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do dvojnásobku uložené pokuty.

(4) Pokutu je možno uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy orgán uvedený v odstavci 1 nebo 2 zjistil porušení ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k porušení.

(5) Pokuta se neuloží, pokud byla organizaci za totéž porušení povinnosti uložena pokuta podle jiných právních předpisů.

(6) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

§ 21

Orgán, který udělil organizaci povolení k provádění geologických prací pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů, může toto povolení odejmout, poruší-li organizace opětovně povinnosti stanovené tímto zákonem.

ČÁST ČTVRTÁ

Kontrola a sankce

§ 19

Kontrola

(1) Ministerstvo kontroluje, jak orgány a organizace plní povinnosti stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými na jeho základě; je oprávněno uložit, aby byly ve stanovené lhůtě odstraněny zjištěné nedostatky.

(2) Organizace jsou povinny umožnit pracovníkům pověřeným orgánem uvedenýmv odstavci 1 vstup do prostor, kde se projektují, provádějí a vyhodnocují geologické práce a uchovává geologická dokumentace, a poskytnout jim potřebné podklady, informace a vysvětlení. Pověření ke vstupu se prokazuje zvláštními průkazy orgánů uvedených v odstavci 1.

(3) V dobývacích prostorech vykonává ministerstvo kontrolu geologických prací v dohodě s Českým báňským úřadem.

§ 20

Sankce

(1) Ministerstvo může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo poruší ustanovení tohoto zákona tím, že

  1. provádí geologické práce a nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 1,

  1. provádí bez evidence geologické práce podléhající evidenci,

  1. nezabezpečil řádně a včas geologickou dokumentaci a její předepsané

uchovávání,

  1. neodevzdal výsledky geologických prací pro vyhledávání nebo průzkum

výhradního ložiska, popřípadě písemnou a grafickou geologickou

dokumentaci České geologické službě podle § 12 odst. 1 nebo odst. 4,

  1. provádí geologické práce pro vyhledávání nebo průzkum ložisek vyhrazených

nerostů bez registrace nebo stanovení průzkumného území podle § 4 nebo

porušuje stanovené podmínky,

  1. neodstranil ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo

uloženo podle § 19 odst. 1,

g) neodevzdal projekt okresnímu úřadu podle § 6,

h) nesplnil oznamovací povinnost podle § 9a,

i) neuhradil ve stanoveném termínu, stanovené výši a stanoveným způsobem

prostředky státního rozpočtu vynaložené na dosažení výsledků geologických

prací podle § 11,

j) nezajistil v zákonem stanovené lhůtě podklady pro zpracování návrhů na

odpis zásob podle zvláštního předpisu,10a)

k) nesplní povinnosti vyplývající z ustanovení § 14.

(2) Pokuty podle odstavce 1 vymáhají finanční úřady podle zvláštního předpisu4c).

(3) Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve stanovené lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do dvojnásobku uložené pokuty.

(4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistilo porušení ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Porušení povinnosti podle odstavce 1 však nelze projednat, uplynuly-li od porušení této povinnosti tři roky.

________________________

10a) § 14b zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 21

Zrušení průzkumného území

Ministerstvo může zadavateli zrušit registraci nebo stanovení průzkumného území, poruší-li organizace opakovaně nebo se závažnými důsledky povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě, nebo zákony, jimiž jsou chráněny jiné veřejné zájmy.2a)

ČÁST PÁTÁ

Společná, přechodná a závěrečná

ustanovení

§ 22

Jestliže se provádění geologických prací dotýká zájmů chráněných zvláštními předpisy,15) postupuje se v souladu s těmito předpisy.

-------------------------------------------------------

  1. Např. zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně

přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o

péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb.,

o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění

zákona č. 75/1976 Sb., (úplné znění č. 124/1976 Sb.), zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích,

zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové

péči, a horní zákon.

§ 23

Působnost a úkoly orgánů týkající se geologického výzkumu a průzkumu a využití výsledků geologických prací, jakož i způsob financování geologických prací, upravené zvláštními předpisy,16) nejsou tímto zákonem dotčeny.

-------------------------------------------------------

  1. Např. zákon č. 54/1963 Sb., třetí část vyhlášky

č. 9/1967 Sb., zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti

federálních ministerstev, ve znění pozdějších

předpisů, směrnice federálního ministerstva

pro technický a investiční rozvoj č. 8/1978 o

oponentním řízení (reg. v částce 24/1978 Sb.),

vyhláška federálního ministerstva financí,

ministerstva financí ČSR a ministerstva financí

SSR č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních

výdajů na rozvoj vědy a techniky, vyhláška

Státní komise pro vědeckotechnický a investiční

rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb, horní

zákon a zákon ČNR č. 61/1988, o hornické činnosti,

výbušninách a o státní báňské správě.

§ 24

Organizace, které mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v předmětu činnosti určeném ve zřizovací listině, ve statutu nebo ve stanovách, popřípadě v jiném obdobném aktu provádění geologických prací a na něž se vztahuje ustanovení § 3 odst. 1 písm. d), považují se za organizace, kterým bylo uděleno povolení k provádění geologických prací podle tohoto zákona.

§ 25

Obecné předpisy o správním řízení18) se nevztahují na řízení podle § 2 odst. 2, § 6 odst. 3, § 7 a § 11.

-------------------------------------------------------

  1. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní

řád).

§ 26

(1) Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vydá v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky obecně závazné právní předpisy k provedení § 3 odst. 4, § 5 odst. 2,

§ 6 odst. 5, § 7 odst. 5, § 9 odst. 3, § 10 odst. 2 a

§ 12 odst. 4.

(2) Obecně závazné právní předpisy k provedení § 6 odst. 5, § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2 vydá ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky též v dohodě s Českým báňským úřadem, pokud jde o práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b).

§ 27

Zrušují se § 1 až 3 a § 5 až 9 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické služby, ve znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb., kterým se Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě, a ve znění zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů

státní správy České socialistické republiky.19)

-------------------------------------------------------

  1. § 4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., ve

znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb., se zrušuje

horním zákonem.

§ 28

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988. Zákon č. 543/1991 nabyl účinnosti dnem 20. prosince 1991.

ČÁST PÁTÁ

Společná, přechodná a závěrečná

Ustanovení

§ 22

Jestliže se provádění geologických prací dotýká zájmů chráněných zvláštními předpisy,2a)postupuje se v souladu s těmito předpisy.

§ 22a

(1) Pro přehodnocení výhradních ložisek zadávaných ministerstvem na základě nových podmínek využitelnosti se nestanoví průzkumné území podle § 4 odst. 3 v případě, že přehodnocení nevyžaduje provedení geologických prací, pro jejichž realizaci je potřebná dohoda s vlastníkem pozemku podle § 14 odst. 2.

(2) Pro vyhledávání a průzkum území vhodného pro zvláštní zásah do zemské kůry podle zvláštních předpisů se postupuje přiměřeně podle § 4a až 4c.

(3) V případě souběhu řízení o stanovení průzkumného území podle tohoto zákona a udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona na stejné výhradní ložisko je přednostně dokončeno řízení, které bylo zahájeno dříve. Druhé řízení je přerušeno do doby potřebné k ukončení prvního řízení. Tento postup se nevztahuje na případy, kdy má žadatel o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru přednostní nárok podle zvláštního zákona.3b)

(4) V případě časového souběhu řízení o stanovení chráněného ložiskového území a stanovení průzkumného území pro průzkum výhradního ložiska se postupuje současně a nezávisle v obou řízeních.

(5) V případě časového souběhu řízení o registraci průzkumného území nebo stanovení průzkumného území s řízením o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry se nejdříve rozhodne o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, přičemž žadatel o průzkumné území je účastníkem řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry.

§ 23

Působnost a úkoly orgánů týkající se geologického výzkumu a průzkumu a využití výsledků geologických prací, jakož i způsob financování geologických prací, upravené zvláštními předpisy,16) nejsou tímto zákonem dotčeny.

------------------------------------------------------

  1. Např. zákon č. 54/1963 Sb., třetí část vyhlášky

č. 9/1967 Sb., zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti

federálních ministerstev, ve znění pozdějších

předpisů, směrnice federálního ministerstva

pro technický a investiční rozvoj č. 8/1978 o

oponentním řízení (reg. v částce 24/1978 Sb.),

vyhláška federálního ministerstva financí,

ministerstva financí ČSR a ministerstva financí

SSR č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních

výdajů na rozvoj vědy a techniky, vyhláška

Státní komise pro vědeckotechnický a investiční

rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb, horní

zákon a zákon ČNR č. 61/1988, o hornické činnosti,

výbušninách a o státní báňské správě.

§ 24

Organizace, které mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v předmětu činnosti určeném ve zřizovací listině, ve statutu nebo ve stanovách, popřípadě v jiném obdobném aktu provádění geologických prací a na něž se vztahuje ustanovení § 3 odst. 1 písm. d), považují se za organizace, kterým bylo uděleno povolení k provádění geologických prací podle tohoto zákona.

§ 25

Obecné předpisy o správním řízení 18) se nevztahují na řízení podle § 4a a § 7.

------------------------------------------------------

  1. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní

řád).

§ 26

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti k provedení § 2 odst. 5, § 3 odst. 4, § 6 odst. 4, § 7 odst. 4, § 9 odst. 3, § 9a odst. 1, § 10 odst. 2 a § 12 odst. 5.

(2) Obecně závazné právní předpisy k provedení § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2 vydá ministerstvo též v dohodě s Českým báňským úřadem, pokud jde o práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b).

§ 27

Zrušují se § 1 až 3 a § 5 až 9 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické služby, ve znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb., kterým se Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě, a ve znění zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky.19)

------------------------------------------------------

  1. § 4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., ve

znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb., se zrušuje

horním zákonem.

§ 28

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988. Zákon č. 543/1991 nabyl účinnosti dnem 20. prosince 1991.

* * *

Zákon č. ….. nabyl účinnosti dnem ….., s výjimkou ustanovení § 4c zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění tohoto zákona, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Zadavatelé, kterým byly geologické práce povoleny podle dosavadních předpisů, jsou povinni do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona podat žádost o registraci nebo stanovení průzkumného území, jinak toto povolení zaniká uplynutím jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Placení úhrad podle povolení vydaných do účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadním právním předpisem. Žádosti o povolení k vyhledávání nebo průzkumu ložisek vyhrazených nerostů a žádosti o prodloužení již vydaných povolení podané a dosud nevyřízené do účinnosti tohoto zákona se posuzují podle tohoto zákona.

2. Platná osvědčení odborné způsobilosti k projektování, provádění a vyhodnocování je možné prodloužit i v případě, že není splněna podmínka vysokoškolského vzdělání.

3. Do zřízení České geologické služby vykonávají její působnost právnické osoby pověřené ministerstvem dle dosavadních předpisů.

4. Pracovníci, kteří projektovali, prováděli a vyhodnocovali geologické práce ve funkci odpovědného řešitele geologického úkolu u organizace oprávněné provádět geologické práce podle dosavadních předpisů, jsou povinni do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona získat odbornou způsobilost dle § 3 tohoto zákona; po uplynutí této doby jim odborná způsobilost na základě dosavadních předpisů zaniká.

  1. § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými

prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla

republiky), ve znění zákona č. 579/1991 Sb., zákona č. 166/1992 Sb., zákona

č. 321/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona

č. 57/1995 Sb., zákona č. 154/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., kterým se

mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o

důchodovém pojištění a zákona č. 160/1997 Sb.

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 168/1993 Sb.

Původní znění

Navrhované změny horního zákona

§ 5a

Organizace

Právnické a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti2) při splnění podmínek stanovených právními předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost, se považují za organizace podle tohoto zákona.

------------------------------------------------------------------

2) Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

§ 5a

Organizace

Právnické a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti2) při splnění podmínek stanovených právními předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost, se považují za organizace podle tohoto zákona. Za organizaci se považují také právnické osoby zřízené Ministerstvem životního prostředí k zajištění povinností stanovených tímto zákonem.

------------------------------------------------------------------

2) Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

§ 8

nadpis vypuštěn

Jestliže nebude výhradní ložisko po ukončení vyhledávání a průzkumu dobýváno, zabezpečí jeho ochranu a evidenci právnická osoba, kterou tím pověří ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky (§ 17 odst. 2).

§ 8

nadpis vypuštěn

Jestliže nebude výhradní ložisko po ukončení vyhledávání a průzkumu dobýváno, zabezpečí jeho ochranu a evidenci právnická osoba, kterou tím pověří ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky (§ 17 odst. 2). Obdobně se postupuje v případě, kdy po ukončení dobývání nejsou zbytkové zásoby odepsány vynětím z evidence.

§ 11

Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek

(1) Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek mohou provádět organizace v území, rozsahu a době stanovené v povolení vydaném podle zvláštních předpisů.3)

§ 11

Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek

(1) Vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je zaregistrováno nebo stanoveno podle zvláštních předpisů.3)

----------------------------------------------------- 3) Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č.543/1991 Sb.

------------------------------------------------------3) Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 14b

(2) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž příslušné orgány státní správy na úseku životního prostředí. Úplnost návrhu na odpis zásob výhradního ložiska zajistí organizace.

§ 14b

(2) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž příslušné orgány státní správy na úseku životního prostředí. Geologické a báňskotechnické podklady pro zpracování návrhu na odpis zásob výhradního ložiska zajistí organizace na náklady žadatele nejpozději do 6 měsíců od jejich vyžádání.

§ 24

(3) Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska nebo která se na průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději však do jednoho roku od ukončení platnosti povolení geologických prací pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.

§ 24

(3) Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska nebo která se na průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději však do jednoho roku od ukončení platnosti průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.

§ 27

§ 27

  1. Obvodní báňský úřad odmítne předchozí souhlas ke smluvnímu převedení dobývacího prostoru, jestliže tento převod je v rozporu s jinými předpisy, které jsou závazné na území České republiky.

§ 28

§ 28

  1. Obvodní báňský úřad odmítne stanovení dobývacího prostoru, jestliže je v rozporu s jinými předpisy, které jsou závazné na území České republiky.

§ 32a

(2) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých vyhrazených nerostů nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti s jejich dobýváním (dále jen "vydobyté nerosty"). Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém byly vyhrazené nerosty vydobyty. Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem financí České republiky stanoví pro nerosty, u nichž není známa tržní cena, základ pro vyměření úhrady z vydobytých nerostů.

§ 32a

(2) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých nerostů na výhradních ložiscích nebo nerostů na výhradních ložiscích po jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti s jejich dobýváním (dále jen "vydobyté nerosty"). Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém byly nerosty vydobyty. Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem financí České republiky stanoví pro nerosty, u nichž není známa tržní cena, základ pro vyměření úhrady z vydobytých nerostů.

§ 37a

§ 37a

  1. Organizace je povinna zabezpečit, aby finanční prostředky (§ 31 odst.6 a§ 37a odst.1) byly v požadovaném čase a v požadované výši plně k dispozici; majetek odpovídající výši těchto vytvořených prostředků nesmí být zahrnut do konkursní podstaty.

VYSVĚTLIVKY : Obyčejné písmo : původní text zákona , v němž není navrhována změna

Tučné písmo : původní text zákona, který se mění

Kurzíva : nově navrhovaný text zákona

Původní znění

Navrhované úplné znění

ČÁST PRVNÍ

Základní ustanovení

§ 1

Účel zákona

Účelem tohoto zákona je stanovit podmínky pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, jejich koordinaci a kontrolu a pro využití jejich výsledků v národním hospodářství, ve vědě a technice.

ČÁST PRVNÍ

Základní ustanovení

§ 1

Účel zákona

Účelem tohoto zákona je stanovit podmínky pro projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, jejich koordinaci a kontrolu a pro využití jejich výsledků v národním hospodářství, ve vědě a technice.

§ 2

Geologické práce

(1) Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí geologický výzkum a průzkum, který zahrnuje

a) zkoumání, hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje a složení geologické stavby území a jejích zákonitostí,

b) vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování jejich zásob a zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,

c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod včetně přírodních vod léčivých, stolních minerálních a termálních, ověřování jejich využitelných zásob, zkoumání negativních vlivů na jejich jakost a množství,jakož i zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,

§ 2

Geologické práce

(1) Geologickými pracemi se podle tohoto zákona rozumí geologický výzkum a geologický průzkum na území České republiky, který zahrnuje:

a) zkoumání, hodnocení, dokumentování a zobrazování vývoje a složení geologické stavby území a jejích zákonitostí,

b) vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, ověřování jejich zásob a zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,

c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod včetně přírodních vod léčivých, stolních minerálních a termálních, ověřování jejich využitelných zásob, zkoumání negativních vlivů na jejich jakost a množství,jakož i zpracovávání geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu,

VYSVĚTLIVKY: Obyčejné písmo: původní text zákona, v němž není navrhována změna

Tučné písmo: původní text zákona, který se mění

Kurzíva: nově navrhovaný text zákona

d) zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely územního plánování, dokumentace a provádění staveb včetně stabilizace sesuvných území,

e) zjišťování a ověřování geologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení k uskladňování plynů, kapalin a odpadů v přírodních horninových strukturách a podzemních prostorech, pro průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry a pro zajišťování a likvidaci starých důlních děl,1)

f) zjišťování a hodnocení geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.

(2) V pochybnostech, zda některá činnost je geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo geologický průzkum podle odstavce 1, rozhodne ministerstvo životního prostředí České republiky v dohodě s ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.

-------------------------------------------------------

  1. § 35 č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného

bohatství (horní zákon).

d) zjišťování a ověřování inženýrskogeologických a hydrogeologických poměrů území, zejména pro účely územního plánování, dokumentace a provádění staveb včetně stabilizace sesuvných území,

e) zjišťování a ověřování geologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení k uskladňování plynů, kapalin a odpadů v přírodních horninových strukturách a podzemních prostorech, pro průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry a pro zajišťování a likvidaci starých důlních děl,1)

f) zjišťování a hodnocení geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí,

g) zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v přírodních horninových strukturách

„(2) Geologický výzkum zahrnuje soubor prací, jimiž se zkoumá vznik a působení geologických procesů, zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologická stavba území, její prvky a zákonitosti. Geologický výzkum se na další etapy nečlení.

(3) Geologický průzkum zahrnuje účelově zaměřené geologické práce, jimiž se zkoumá území v podrobnostech přesahujících geologický výzkum. Geologický průzkum se podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický, geofyzikální, geochemický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.

(4) Ložiskový průzkum se člení na etapu

  1. vyhledávání, která představuje soubor geologických prací, jejichž účelem je zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek nerostů, nalézt je, ověřit jejich přibližný rozsah a význam, provést výpočet vyhledaných zásob a vymezit střety zájmů pro následný průzkum. U rozsáhlých ložisek může být ověřena výpočtem zásob pouze část ložiska umožňující samostatné využití a zbytek je možno ocenit vymezením prognózního zdroje. Vyhledávání se provádí na území, kde dosud ložisko vyhledávaného nerostu nebylo nalezeno a evidováno,

  1. průzkumu, který se provádí na již známém a evidovaném ložisku v rozsahu potřebném pro získání podkladů ke zpracování dokumentace podle zvláštních předpisů1a), pro výpočet prozkoumaných zásob a prokázání jejich využitelnosti a pro vyřešení střetů zájmů s uvažovaným dobýváním ložiska,

  1. těžebního průzkumu, který se provádí ve stanoveném dobývacím prostoru v rozsahu a podrobnostech potřebných pro otvírku a dobývání ložiska. Na tento průzkum se nevztahují ustanovení § 4 až § 4c tohoto zákona a provádí se za podmínek stanovených podle zvláštních předpisů.1a)

(5) Členění průzkumných geologických v rámci průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického, inženýrskogeologického, geofyzikálního a geochemického průzkumu a průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí stanoví Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.

(6) V pochybnostech ministerstvo rozhodne, zda některá činnost je geologickou prací, popřípadě zda jde o geologický výzkum nebo geologický průzkum a jakou jeho etapu.

_________________________

  1. § 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství

(horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb.,

o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění

některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů,

a zákona č. 168/1993 Sb.

1a) § 27 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní

zákon), ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST DRUHÁ

Oprávnění k provádění geologických prací

a povolování geologických prací

pro vyhledávání a průzkum ložisek nerostů

Oprávnění k provádění geologických prací

a osvědčení odborné způsobilosti

§ 3

(1) Projektovat a vyhodnocovat geologické práce jsou oprávněny právnické a fyzické osoby v rámci podnikatelské činnosti 1) při splnění podmínek stanovených právními předpisy (dále jen "organizace"), u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen "odpovědný řešitel").

(2) Práce geologického výzkumu 2) jsou oprávněny provádět:

a) státní geologická služba (§ 17),

b) vědecké ústavy a odborné školy při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů.

(3) Osvědčení odborné způsobilosti odpovědného řešitele vydává ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky. Tento orgán může osvědčení odborné způsobilosti odejmout tomu, kdo závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto zákona nebo předpisy vydané na jeho základě.

(4) Základními předpoklady odborné způsobilosti jsou odborné vzdělání, praxe v oboru zahrnující podíl na řešení geologických úkolů a znalost potřebných předpisů. Předpoklady odborné způsobilosti, postup při jejím ověřování a způsob evidence vydaných osvědčení podrobněji upraví obecně závazný právní předpis. Tento předpis též stanoví odborné garanty (například státní geologická služba, vysoké školy, komory), kteří budou posuzovat odbornou způsobilost uchazečů pro vydání osvědčení.

-------------------------------------------------------

1) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon).

Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění

pozdějších předpisů.

  1. § 3 vyhlášky ČGÚ č. 121/1989 Sb., o projektování,

provádění a vyhodnocování geologických prací, o

udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich

výkonu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 4

Povolování geologických prací pro vyhledávání

průzkum ložisek vyhrazených nerostů

(1) Organizace, pro niž mají být prováděny geologické práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) (dále jen "zadavatel"), může tyto práce provádět pouze na základě povolení, které uděluje na žádost zadavatele ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České

republiky po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.3)

(2) Žádost zadavatele obsahuje:

a) návrh průzkumného území s jeho zákresem v mapě povrchové situace ve vhodném měřítku, ne však menším než 1:25000, a s výpočtem plošného obsahu území s rozdělením plochy podle příslušnosti ke katastrálním územím; mapu jakož i výpočet plošného obsahu území ověří oprávněný pracovník,4)

b) zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, popřípadě jiných chráněných území nebo ochranných pásem v navrhovaném průzkumném území,

c) návrh podmínek pro provádění geologických prací.

(3) V rozhodnutí o povolení se zadavateli stanoví území pro vyhledávání a průzkum (dále jen "průzkumné území"), nerost, pro jehož vyhledávání a průzkum se povolení uděluje, podmínky pro provádění geologických prací a doba platnosti povolení. Dobu

platnosti povolení lze prodloužit.

(4) Jestliže za stejným cílem a ve stejném území požádá o povolení více zadavatelů, vydá ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky povolení zadavateli, který o povolení požádal dříve. Toto ustanovení se nevztahuje na postup podle odstavce 5.

(5) Pokud ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vypíše v zájmu jednotné surovinové politiky nabídkové řízení na vyhledávání a průzkum ložiska vyhrazeného nerostu pro vymezené nerosty a území, bude vydané povolení zadavateli vybranému v tomto řízení.

(6) Před udělením povolení podle odstavce 1 si ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vyžádá stanovisko obce, v jejímž katastrálním území se nachází průzkumné území.

-------------------------------------------------------

  1. § 31 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití

nerostného bohatství (horní zákon), ve znění

pozdějších předpisů.

  1. Čl. 1.06 výnosu Českého báňského úřadu č.j.3700/1974

ze dne 1. 7. 1974, jímž se vydává důlně-měřický

předpis pro geologický průzkum a pro těžbu ložisek

ropy a zemního plynu, reg. V částce 6/1976 Sb.

§ 4a

Průzkumné území

(1) Hranice průzkumného území se na povrchu stanoví uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy se určují body se souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice území pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce.

(2) V průzkumném území získává zadavatel výhradní právo k provádění geologických prací pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů určeného druhu vyhrazeného nerostu. Vymezení průzkumného území nemá povahu územního rozhodnutí.

§ 4b

Úhrada z plochy průzkumného území

(1) Na základě vydaného povolení pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů platí zadavatel úhradu odvozenou z plochy průzkumného území, která činí v prvním roce 1000 Kčs za každý i započatý km2 průzkumného území. Tato úhrada se každý další rok zvyšuje o dalších 1000 Kčs za každý i započatý km2 průzkumného území.

(2) Úhrada z plochy průzkumného území je splatná do tří měsíců od začátku platnosti povolení popřípadě prodloužení již vydaného povolení. Úhrada je příjmem obcí, na jejichž katastrálních zemích se průzkumné území nachází. Leží-li území na katastrálních územích více obcí, rozdělí zadavatel úhradu podle poměru ploch v katastrálních územích, na nichž se průzkumné území nachází.

§ 4c

Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů

Vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů může organizace provádět jen na základě dohody s vlastníkem pozemku, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.5)

-------------------------------------------------------

  1. § 9 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,

výbušninách a o státní báňské správě, ve znění

zákona ČNR č. 542/1991 Sb.

ČÁST DRUHÁ

OPRÁVNĚNÍ K PROVÁDĚNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ

§ 3

Oprávnění k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a osvědčení odborné způsobilosti

(1) Projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce jsou oprávněny právnické a fyzické osoby, splňující podmínky stanovené právními předpisy (dále jen „organizace“), a u nichž tyto práce řídí a za jejich výkon odpovídá osoba s osvědčením odborné způsobilosti geologické práce projektovat, provádět a vyhodnocovat (dále jen „odpovědný řešitel geologických prací“).

(2) Na geologické práce, které nejsou prováděny v rámci podnikatelské činnosti a které nejsou spojeny se zásahem do pozemkůse nevztahuje povinnost projektovat, provádět a vyhodnocovat je prostřednictvím odpovědného řešitele geologických prací.

(3) O odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací rozhoduje ministerstvo. Rozhodnutí, kterým se vydává osvědčení o odborné způsobilosti odpovědného řešitele geologických prací, se vydává na pět let s možností jeho prodloužení. Prodloužení platnosti osvědčení může ministerstvo vázat na přezkoušení znalostí tohoto zákona,  právních předpisů vydaných na jeho základě a z  právních předpisů k ochraně zájmů chráněných zvláštními předpisy2a) souvisejícími s geologickou činností. Ministerstvo může osvědčení o odborné způsobilosti odejmout tomu, kdo závažným způsobem nebo opakovaně porušil ustanovení tohoto zákona nebo předpisy vydané na jeho základě.

(4) Podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání geologického směru, praxe v oboru minimálně tři roky zahrnující podíl na řešení geologických úkolů, odborná úroveň dosavadních prací, složení zkoušky ze znalosti potřebných předpisů a bezúhonnost.2b) K posouzení odborné úrovně dosavadních prací pověří ministerstvo odborné garanty z řad odborníků doporučených profesními organizacemi. Doklady potřebné k prokázání odborné způsobilosti, obory a specializace, pro něž se osvědčuje odborná způsobilost, rozsah potřebných znalostí právních předpisů souvisejících s geologickou činností, postup při ověřování odborné způsobilosti a způsob evidence a zveřejňování vydaných osvědčení, stanoví ministerstvo vyhláškou.

(5) Odpovědný řešitel geologických prací opatřuje projekty, dílčí a závěrečné zprávy geologických prací vlastnoručním podpisem a otiskem kulatého razítka, které obsahuje malý státní znak České republiky, jméno odpovědného řešitele geologických prací, vyznačený obor nebo specializaci a pořadové číslo, pod kterým mu bylo osvědčení odborné způsobilosti vydáno.

__________________

2a) Například zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., kterým se mění a

doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských

národních výborů na některých úsecích státní správy, zákona č. 103/1990

Sb., kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník, zákona č. 425/1990

Sb., o okresních úřadech, úpravy jejich působnosti a o některých dalších

opatřeních s tím souvisejících, zákona č. 519/1991 Sb., kterým se mění a

doplňuje občanský soudní řád a notářský řád, zákona č. 262/1992 Sb.,

zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb.,

zákon č.44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní

zákon), ve znění pozdějších předpisů,

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č.

347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění

některých zákonů (lesní zákon), nálezu Ústavního soudu České republiky

č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb. a zákona č. 123/1998 Sb., o právu na

informace o životním prostředí,

zákon č. 138/1973 Sb. o vodách, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona

č. 14/1998 Sb. a zákona č. 58/1998 Sb.,

zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o ostatní báňské

správě, ve znění zákona č. 425/1998 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a zákona

č. 169/1993 Sb.,

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění

zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 98/1999 Sb.,

zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb.,

zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb.,

o všeobecném zdravotním pojištění, zákona č. 590/1992 Sb., kterým se mění

a doplňuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního

zabezpečení, a některé další zákony, zákona č. 15/1993 Sb., o Armádě

České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů,

zákona č. 161/1993 Sb., o změnách ve všeobecném stavebním pojištění a o

změnách a doplnění některých dalších zákonů, zákona č. 307/1993 Sb.,

zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu

České republiky č. 206/1996 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o

změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, zákona č. 110/1997

Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých

souvisejících zákonů, zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb.,

o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů,

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992

Sb.,

zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 146/1971

Sb., zákona č. 150/1992 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb.,

zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů

(lesní zákon), zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších

předpisů.

2b) § 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších

předpisů.

§ 4

Registrace a stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum

(1) Geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je zaregistrováno nebo stanoveno právnické osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti 3a) a pro niž mají být geologické práce provedeny (dále jen „zadavatel“).

(2) Žádost o registraci nebo stanovení průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradních ložisek (dále jen „průzkumné území“) se předkládá ve dvojím vyhotovení a obsahuje

  1. návrh průzkumného území s jeho zákresem do mapy povrchové situace ve

vhodném měřítku, ne však v menším než 1 : 25 000 u území do 50 km2 a 1 : 50 000 nad 50 km2 s výpočtem plošného obsahu území a souřadnice vrcholů průzkumného území vymezeného přímými čarami,

b) nerost v případě vyhledávání a výhradní ložisko nerostu v případě průzkumu,

c) zákres hranic dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, popřípadě jiných chráněných území nebo ochranných pásem v navrhovaném průzkumném území a výčet těchto území,

d) údaje o žadateli a jeho bezúhonnosti2b), doklady o jeho oprávnění pro podnikání v oboru hornické činnosti; bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší tří měsíců,

e) etapu prací, cíl, rozsah a způsob provádění prací a dobu, na kterou se registrace nebo stanovení průzkumného území žádají,

f) u vyhledávání nebo průzkumu ložisek ropy nebo zemního plynu doložení technické a finanční způsobilosti žadatele,

g) žádost o stanovení průzkumného území musí obsahovat doklad o přednosti na stanovení průzkumného území, je li uplatňována, rozdělení plošného obsahu území pro průzkum do území jednotlivých obcí. V případě, že navrhované průzkumné území výhradního ložiska nevyhrazeného nerostu přesahuje jeho rozsah vymezený zvláštním předpisem3b), musí žádost obsahovat také písemný souhlas vlastníků dotčených pozemků.3c)

(3) Na průzkumném území má zadavatel výhradní právo pro vyhledávání vyhrazeného nerostu v souladu s registrací průzkumného území nebo výhradní právo pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska v souladu se stanovením průzkumného území.

(4) Registraci nebo stanovení průzkumného území může zadavatel převést na jinou fyzickou osobu nebo právnickou osobu jen na základě písemné smlouvy a s písemným souhlasem ministerstva. Bez tohoto souhlasu je převod neplatný. Touto smlouvou přecházejí na nového zadavatele veškeré povinnosti a závazky vzniklé původnímu zadavateli v souvislosti s projektováním, prováděním a vyhodnocováním geologických prací od počátku platnosti průzkumného území před uzavřením smlouvy. Ministerstvo souhlas neudělí ze stejných důvodů, pro které může být odmítnuta žádost o registraci nebo stanovení průzkumného území osobě, na kterou má být průzkumné území převedeno, a dále v případě, když tato osoba neprokáže, že je schopna dostát přebíraným závazkům a povinnostem.

(5) Povrchové hranice průzkumného území jsou dány uzavřeným geometrickým obrazcem s přímými stranami, jehož vrcholy jsou definovány souřadnicemi v platném souřadnicovém systému. Hranice pod povrchem jsou dány svislými rovinami procházejícími stranami povrchového obrazce.

(6) Organizace, která bude realizovat veřejnou zakázku3d) zadávanou ministerstvem pro vyhledání nebo průzkum ložiska vyhrazeného nerostu, podává žádost podle odstavce 2.

(7) Pro žádost o registraci nebo stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry3e) platí obdobný postup jako u vyhledávání nebo průzkumu ložisek vyhrazených nerostů.

(8) Pokud se v průběhu platnosti registrace a stanovení průzkumného území zadavatel písemně vzdá registrace nebo stanovení průzkumného území nebo se vzdá oprávnění k využití části tohoto území, platí tato skutečnost dnem doručení tohoto oznámení ministerstvu.

(9) Ministerstvo vede souhrnnou evidenci registrovaných a stanovených průzkumných území. Údaje o umístění a rozsahu průzkumného území, nerostu nebo ložisku, termín platnosti registrace nebo stanovení průzkumného území a údaje o osobě, na jejíž žádost byly registrace nebo stanovení tohoto území provedeny, jsou veřejně přístupné.

­­­­

__________________

3a) § 5 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské

správě, ve znění pozdějších předpisů.

3b) § 43a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní

zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3c) § 7 zákona č. 44/1988 Sb, o ochraně a využití nerostného bohatství (horní

zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3d) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších

předpisů.

3e) § 34 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní

zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 4a

Registrace průzkumného území pro ložiskový průzkum

(1) Průzkumné území se registruje za účelem vyhledávání vyhrazeného nerostu prováděného pracemi, které nejsou spojeny se zásahy do pozemku. Provádět jiné geologické práce v registrovaném průzkumném území je zakázáno.

(2) Žádost o registraci průzkumného území se podává ministerstvu, které ji vyřídí do jednoho měsíce od jejího obdržení. Je-li vrácena žádost k doplnění, tato lhůta se staví.

(3) Na stejné území a stejný nerost může být zaregistrováno jen jedno průzkumné území.

(4) Osvědčení o registraci průzkumného území se vydá žadateli jen pro nerost, pro jehož vyhledávání se registrace provádí.

(5) Průzkumné území se registruje na dobu určitou, nejvýše na čtyři roky.

(6) Na registraci průzkumného území není právní nárok. Žádost o registraci průzkumného území ministerstvo vždy zamítne v případě, že

  1. v navrhovaném území nebo jeho části se nachází výhradní ložisko nerostu, na

jehož vyhledávání je registrace žádána,

b) navržené území se zcela nebo zčásti překrývá s územím již zaregistrovaným

nebo stanoveným pro stejný nerost jinému zadavateli nebo s dobývacím prostorem stanoveným pro stejný nerost jiné organizaci podle zvláštního předpisu,4a)

c) navržené území se zcela nebo zčásti překrývá s územím, které je v době podání žádosti předmětem řízení o stanovení průzkumného území pro stejný nerost,

d) navržené území se zcela nebo zčásti překrývá s územím dobývacího prostoru na jiný nerost a držitel dobývacího prostoru s registrací nesouhlasí,

e) žadatel neprokáže oprávnění k podnikání v hornické činnosti a bezúhonnost,

f) vyhledávání je v rozporu s mezinárodními závazky České republiky,

g) žadateli bylo odejmuto průzkumné území podle § 21 tohoto zákona.

(7) Proti zamítnutí registrace může žadatel do 15 dnů ode dne doručení oznámení o odmítnutí registrace podat námitku ministrovi životního prostředí, který o ní rozhodne do 30 dnů ode dne doručení námitky.

________________

4a) § 27 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní

zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 4b

Stanovení průzkumného území pro ložiskový průzkum

(1) Průzkumné území se stanoví za účelem vyhledávání a průzkumu výhradního ložiska. Je přitom nerozhodné, zda průzkumné území nebo jeho část bylo již zaregistrováno podle § 4a či nikoliv.

(2) Žádost o stanovení průzkumného území se podává ministerstvu. Účastníkem řízení je žadatel, obec, na jejímž území je návrh průzkumného území nebo jeho část situována, popřípadě osoba, které zvláštní zákon4b) postavení účastníka řízení přiznává. Přednost při stanovení průzkumného území, které se nachází na registrovaném průzkumném území, má zadavatel, jemuž bylo toto území zaregistrováno. Toto právo může uplatnit nejpozději do jednoho roku od ukončení platnosti registrace průzkumného území, jinak mu zaniká. Na výhradní ložisko může být stanoveno jenom jedno průzkumné území.

. (3) Příjem žádosti podle odstavce 2 oznámí ministerstvo v Obchodním věstníku. Do třiceti dní od oznámení žádosti je možné podat konkurenční žádost; do této doby neběží správní řízení. V případě dvou nebo více žádostí rozhodne ministerstvo na základě jejich posouzení a přihlédne k tomu, která žádost zajišťuje získání úplnějších geologických informací a lepší ochranu zákonem chráněných zájmů; tento postup se nevztahuje na případ přednostního nároku podle odstavce 2.

(4) V rozhodnutí o stanovení průzkumného území se souřadnicemi vymezí území, popřípadě výhradní ložisko, pro jehož průzkum se průzkumné území stanoví, doba platnosti území a podmínky pro provádění prací. V případě, že je průzkumné území situováno na území více obcí, vymezí se i podíl jednotlivých obcí v km2.

(5) Žádost o stanovení průzkumného území ministerstvo zamítne v případě, že

a) navržené průzkumné území se zcela nebo zčásti překrývá s územím již zaregistrovaným nebo stanoveným pro stejný nerost jinému zadavateli nebo se stanoveným dobývacím prostorem,

b) na ložisko byl udělen předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle zvláštních předpisů3b) jiné osobě než žadateli,

c) žadatel neprokáže požadovanou bezúhonnost nebo oprávnění k hornické činnosti,

  1. u vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu žadatel neprokáže technickou

nebo finanční způsobilost,

e) žadateli bylo v posledních deseti letech zrušeno průzkumné území podle § 21 tohoto zákona.

(6) Ministerstvo žádost o stanovení průzkumného území dále zamítne zejména v případě, že průzkum je v rozporu se státní surovinovou politikou, státní politikou životního prostředí, zájmy obrany státu, zahraničními závazky státu nebo pokud další veřejný zájem převýší zájem na dalším průzkumu a následném využití výhradního ložiska.

(7) V případě, že žádost o stanovení průzkumného území pro vyhledávání byla podána v době, kdy probíhá řízení o registraci průzkumného území, které se zcela nebo zčásti překrývá s navrženým průzkumným územím, ministerstvo řízení o stanovení průzkumného území přeruší do rozhodnutí o registraci průzkumného území.

__________________

4b) Např. § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění

pozdějších předpisů.

§ 4c

Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum

(1) Na základě registrace průzkumného území platí zadavatel ministerstvu roční poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, který činí 500 Kč za každý i započatý rok a každý i započatý km2 zaregistrovaného průzkumného území.

(2) Na základě rozhodnutí o stanovení průzkumného území zadavatel hradí poplatek, jehož výše se odvozuje z plochy tohoto území, která činí v prvním roce 5000 Kč za každý i započatý rok a každý i započatý km2 stanoveného průzkumného území. Tento poplatek se každý další rok zvyšuje o 1000 Kč za každý km2.

(3) Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše je stanovena podle odstavce 1 nebo odstavce 2, za první rok je splatný do tří měsíců od začátku platnosti registrace či stanovení průzkumného území, pro další roky vždy v ročním intervalu od začátku platnosti registrace či stanovení průzkumného území.

(4) Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše je stanovena podle odstavce 1, je příjmem státního rozpočtu. Oznámení o registraci včetně vyčíslení výše poplatku podle odstavce 1 zašle ministerstvo příslušnému finančnímu úřadu, který úhradu vybírá a vymáhá podle zvláštního předpisu. 4c)

(5) Poplatek za oprávnění provádět ložiskový průzkum, jehož výše je stanovena podle odstavce 2, je příjmem obce, na jejímž území se průzkumné území nachází. Leží-li území ve více obcích, rozdělí zadavatel poplatek podle poměru ploch připadajících na území jednotlivých obcí.

_________________________

4c) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č.

35/1993 SB., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb, zákona č.

315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č.

255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., kterým se

mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní

sociální podpoře, zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č.

242/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb., kterým se

mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších

předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů.

ČÁST TŘETÍ

Projektování, provádění a vyhodnocování

geologických prací

§ 5

Etapy a komplexnost geologických prací

(1) Geologické práce se projektují, provádějí a vyhodnocují v účelném členění na ucelené etapy a s komplexním využitím získaných poznatků.

(2) Členění na etapy a požadavky na komplexnost geologických prací podrobněji stanoví obecně závazný právní předpis.

§ 6

Projektování geologických prací

(1) Geologické práce se provádějí podle schváleného projektu geologických prací, který vyjadřuje zejména sledovaný cíl geologických prací a určuje metodický a technický postup jejich odborného, racionálního a bezpečného provádění; součástí projektuje rozpočet geologických prací.

(2) Při projektování geologických prací se vychází ze zhodnocení výsledků a poznatků získaných dřívějšími geologickými pracemi. Přitom se zjišťuje, zda se geologické práce nedotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy (§ 22).

(3) Projekt geologických prací hrazených z prostředků státního rozpočtu schvaluje orgán, jemuž jsou tyto prostředky svěřeny.

(4) Projekt geologických prací prováděných v geologických podmínkách, jejichž nerespektování může přivodit poškození životního prostředí, zejména hydrogeologických a hydrodynamických poměrů, musí být posouzen znalcem nebo státní geologickou službou. Náklady na posouzení hradí zadavatel geologických prací.

(5) Postup při projektování geologických prací, při zajištění střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy a při schvalování projektu geologických prací a jeho změn podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví náležitosti projektu geologických prací a kdy je možno zahájit provádění geologických prací výjimečně před schválením projektu.

§ 7

Registrace geologických prací

(1) K zajištění evidence geologických prací a k využití již získaných poznatků se geologické práce před prováděním registrují. Žádost o registraci podává organizace provádějící geologické práce. Registraci provádí organizace pověřená ministerstvem pro

hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

(2) Registraci nepodléhají geologické práce prováděné organizacemi při průzkumu výhradních ložisek v jejich dobývacích prostorech a geologické práce, které nejsou vázány na zásah do horninového prostředí.

(3)Geologické práce, jejichž provádění nebylo zahájeno do dvou let ode dne registrace, se před zahájením znovu registrují.

(4) Jestliže se registrované geologické práce neuskuteční, je organizace, která podala žádost o jejich registraci, povinna oznámit to organizaci, která registraci provedla.

(5) Podmínky a postup¨registrace geologických prací podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též blíže vymezí geologické práce, které registraci nepodléhají.

§ 8

zrušen

§ 9

Provádění geologických prací

(1) Organizace je povinna provádět geologické práce odborně, racionálně a bezpečně v souladu s projektem geologických prací.

(2) Organizace je povinna geologické práce během jejich provádění řádně a včas dokumentovat a vést, doplňovat a uchovávat o tom písemné, grafické a hmotné doklady (dále jen "geologická dokumentace"). Přitom dbá, aby byly s postupem geologických prací

určeny a zaznamenány všechny geologické skutečnosti a podle nich se usměrňovalo další provádění geologických prací.

(3) Provádění geologických prací, náležitosti a obsah geologické dokumentace podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví dobu, po kterou je třeba geologickou dokumentaci uchovávat.

§ 10

Vyhodnocování geologických prací

(1) Provedené geologické práce organizace vyhodnocuje. Vyhodnocení všech geologických prací obsahuje zejména jejich přehled a výsledky z hlediska cíle sledovaného v projektu, nové geologické poznatky včetně těch, které přímo nesouvisí s cílem projektu, především ložiska nerostů a zdroje podzemních vod.

(2) Náležitosti a obsah vyhodnocování geologických prací podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví lhůty vyhodnocování takových prací.

§ 11

Prověřování a schvalování výsledků

geologických prací

Výsledky geologických prací hrazených z prostředků státního rozpočtu prověřuje a schvaluje zadavatel. Způsob prověření a schválení výsledků těchto prací určí v dohodě se zadavatelem ústřední orgán státní správy, v jehož působnosti mají být výsledky geologických prací využity.

§ 12

Odevzdávání a zpřístupňování výsledků

geologických prací

(1) Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po ukončení, popřípadě schválení geologických prací jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě právnické osobě pověřené ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.

(2) Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání podle odstavce 1 pověřená právnická osoba

zpřístupňuje bezplatně orgánům státní správy, pokud je potřebují pro svou činnost.

(3) Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi zadavatelem a touto

právnickou nebo fyzickou osobou, popřípadě určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a využívání s výjimkou případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však zadavatel může uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací pověřené právnické

osobě. Po uplynutí této lhůty jsou výsledky geologických prací přístupné bez omezení, přitom však musí být zachováno státní, služební a hospodářské tajemství.6) Pověřená právnická osoba poskytuje služby spojené s podáváním informací o výsledcích těchto geologických prací za úhradu,7) která je jejím příjmem.

(4) Odevzdávání výsledků geologických prací a podmínky jejich zpřístupňování podrobněji upraví obecně závazný právní předpis.

-------------------------------------------------------

  1. Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního

tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.,

nařízení vlády České a Slovenské Federativní

Republiky č. 419/1991 Sb., o základních

skutečnostech tvořících předmět státního tajemství,

nařízení vlády Československé socialistické

republiky č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a

služebního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.

§ 13

Využití výsledků geologických prací

při územním plánování

(1) Orgány územního plánování postupují při územním plánování a při územním řízení v souladu s výsledky geologických prací, zejména ve vztahu k ochraně zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod.

(2) Ministerstvo životního prostředí České republiky poskytuje orgánům územního plánování informace o výsledcích geologických prací, které mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na životní prostředí.

(3) Ministerstvo životního prostředí České republiky může v zájmu racionálního postupu při územním plánování vymezit území se zvláštními podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými

inženýrskogeologickými poměry, kde mohou orgány územního plánování vydat územní rozhodnutí jen s jeho předchozím souhlasem nebo po splnění jím stanovených podmínek. V území vojenských újezdů 6) a v zájmových územích vojenské správy postupuje ministerstvo životního prostředí České republiky v dohodě s federálním ministerstvem obrany.

-------------------------------------------------------

6) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

§ 14

Vstup na cizí nemovitosti a jejich užívání

(1) Pracovníci organizací mohou pro účely projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací vstupovat na cizí nemovitosti v nezbytném rozsahu a na nezbytně potřebnou dobu, zřizovat tam pracoviště, přístupovou cestu, přívod vody a energie,

jakož i provádět nezbytné úpravy půdy a odstraňovat porosty, popřípadě zřizovat stavby; ustanovení zvláštních předpisů 8) přitom zůstávají nedotčena.

O rozsahu, způsobu a době výkonu těchto oprávnění uzavře organizace s vlastníkem nemovitosti písemnou

smlouvu. Má-li dojít k zásahu na nemovitosti stavbou, musí organizace získat dočasné právo k užívání pozemku smlouvou o pronájmu.

(2) Nedojde-li k dohodě mezi organizací a vlastníkem podle odstavce 1, rozhoduje o rozsahu, způsobu nebo době výkonu oprávnění okresní úřad, v jehož územním obvodě je nemovitost nebo její větší část.

(3) Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami nebo ozbrojenými sbory, dále vstup na místa, kde jsou umístěna zařízení sloužící obraně a bezpečnosti státu, a na území, v nichž lze vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen se souhlasem

příslušných orgánů,7) upravují zvláštní předpisy.8)

-------------------------------------------------------

  1. § 125 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování

a stavebním řádu (stavební zákon).

  1. Např. zákon č. 169/1949 Sb., a zákon č. 40/1961 Sb.,

o obraně Československé socialistické republiky,

ve znění pozdějších předpisů.

  1. Např. ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se

uvozuje Listina základních práv a svobod jako

ústavní zákon Federálního shromáždění ČSFR, zákon

č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním

řádu (stavební zákon), zákon č. 53/1966 Sb., o

ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona

č. 75/1976 Sb. (úplné znění č. 124/1976 Sb.),

zákon č. 61/1977 Sb., o lesích.

§ 15

Ochrana výzkumných a průzkumných děl

Vlastník nemovitosti je povinen strpět na své nemovitosti vyznačení a uchovávání významných výzkumných děl, která určí ministerstvo životního prostředí České republiky, a průzkumných děl, která určí ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj

České republiky, a zdržet se všeho, co by tato díla mohlo poškodit, ničit nebo učinit nepouživatelnými.

§ 16

Náhrada škody

(1) Na náhradu škody způsobené činností podle § 14 odst. 1 a § 15 se vztahují obecné předpisy o náhradě škody,9) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Orgány a organizace jsou povinny po skončení činností podle § 14 odst. 1 a § 15 uvést použité nemovitosti neprodleně do předešlého stavu, popřípadě pozemky po dohodě s vlastníkem nemovitosti rekultivovat.

(3) Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit způsobenou škodu uvedením do předešlého stavu, má vlastník nemovitosti právo na náhradu škody v penězích.

(4) Je-li vlastník nemovitosti činností podle § 14 odst. 1, popřípadě vyznačením a uchováváním významných výzkumných a průzkumných děl podle § 15 podstatně omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má za toto omezení též právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na jednorázovou náhradu lze uplatnit u organizace do jednoho roku ode dne doručení oznámení o skončení geologických prací, popřípadě u příslušného ústředního orgánu státní správy republiky do jednoho roku ode dne doručení jeho rozhodnutí o vyznačení a uchovávání významných výzkumných a průzkumných děl, jinak právo zaniká.

(5) Spory o jednorázovou náhradu podle odstavce 4 rozhoduje okresní úřad, v jehož územním obvodě je nemovitost.

(6) Provádí-li se vyhledávání a průzkum výhradních ložisek důlními díly,¨platí o náhradě tím způsobené škody zvláštní předpisy.

-------------------------------------------------------

  1. Např. § 443 občanského zákoníku, § 145 až 150

hospodářského zákoníku a vládní nařízení č. 46/1967

Sb., o vypořádání škod způsobených provozní

hospodářskou činností socialistických

organizací na hmotném majetku jiných socialistických

organizací a o náhradách v investiční výstavbě.

10) § 36 a 37 horního zákona.

Nadpis vypuštěn

§ 17

Státní geologická služba

(1) Ministerstvo životního prostředí České republiky řídí výkon státní geologické služby, kterou zajišťují právnické osoby pověřené ministerstvem životního prostředí České republiky.

(2) Při výkonu státní geologické služby se zajišťuje zejména státní geologický výzkum, získávají, dokumentují, vyhodnocují a uchovávají základní informace geologického výzkumu území České republiky.

(3) Při výkonu státní geologické služby se dále zajišťuje vyhodnocování všech geologických informací podle odstavce 2 jako podklad pro rozhodování ve věcech státního a veřejného zájmu, potencionálního využití a ochrany přírodních nerostných zdrojů,

ekologické rovnováhy krajiny a lidské činnosti.

§ 18

zrušen

ČÁST TŘETÍ

Projektování, provádění a vyhodnocování

geologických prací

§ 5

zrušen

§ 6

Projektování geologických prací

(1) Geologické práce se provádějí podle schváleného projektu geologických prací, který vyjadřuje zejména sledovaný cíl geologických prací a určuje metodický a technický postup jejich odborného, racionálního a bezpečného provádění; součástí projektuje rozpočet geologických prací.

(2) Při projektování geologických prací se vychází ze zhodnocení výsledků a poznatků získaných dřívějšími geologickými pracemi. Přitom se zjišťuje, zda se geologické práce nedotýkají zájmů chráněných zvláštními předpisy (§ 22).

(3) Projekt geologických prací a jeho změny obsahující strojní vrtné práce hlubší než 30 m a strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m je organizace povinna zaslat okresnímu úřadu, v jehož územní působnosti mají být práce spojené se zásahem do pozemku prováděny, a to nejméně 30 dní před zahájením prací spojených se zásahem do pozemku. Okresní úřad se k projektu do 30 dnů vyjádří z hledisek zájmů chráněných zvláštními předpisy.2a) V odůvodněných případech může zadavateli uložit opatření expertního posouzení Českou geologickou službou, biologického hodnocení nebo jiného odborného posouzení nebo podkladu. V takovém případě se zahájení těchto prací přiměřeně odkládá.

(4) Postup při projektování geologických prací, při zajištění střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy a při schvalování projektu geologických prací a jeho změn podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví náležitosti projektu geologických prací a kdy je možno zahájit provádění geologických prací výjimečně před schválením projektu.

§ 7

Evidence geologických prací

(1) K zajištění přehledu o geologických pracích a organizacích, které je provádějí, se geologické práce před jejich realizací evidují. Podklady k evidenci zpracovává organizace provádějící geologické práce, která je povinna tyto podklady odevzdat do třiceti dnů před zahájením těchto prací České geologické službě za účelem evidence, která projekt zaeviduje a vydá o tom organizaci potvrzení.

(2) Evidenci nepodléhají geologické práce prováděné organizacemi při těžebním průzkumu.

(3) Jestliže se evidované geologické práce neuskuteční, nebo se jejich zaměření, popřípadě rozsah podstatným způsobem v průběhu provádění prací změní, je organizace, která podala žádost o jejich evidenci, povinna oznámit tuto skutečnost České geologické službě do třiceti dnů od rozhodnutí o změně prací nebo o jejich neuskutečnění.

(4) Rozsah evidovaných údajů a postup evidence geologických prací stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 8

zrušen

§ 9

Provádění geologických prací

(1) Organizace je povinna provádět geologické práce odborně, racionálně a bezpečně v souladu s projektem geologických prací.

(2) Organizace je povinna geologické práce během jejich provádění řádně a včas dokumentovat a vést, doplňovat a uchovávat o tom písemné, grafické a hmotné doklady (dále jen "geologická dokumentace"). Přitom dbá, aby byly s postupem geologických prací určeny a zaznamenány všechny geologické skutečnosti a podle nich se usměrňovalo další provádění geologických prací.

(3) Provádění geologických prací, náležitosti a obsah geologické dokumentace podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví dobu, po kterou je třeba geologickou dokumentaci uchovávat.

§ 9a

Podávání návrhů a oznámení

(1) Při provádění geologických prací má organizace povinnost podat

a) ministerstvu

1. hlášení o zjištění výhradního ložiska s uvedením množství jeho zásob,

2.oznámení o rizikových geofaktorech životního prostředí v rozsahu

stanoveném prováděcím předpisem. Vymezení rizikových geofaktorů a

podrobnosti o jejich oznamování stanoví ministerstvo vyhláškou,

3.do 31. ledna roku následujícího roční zprávu o výsledcích geologických prací prováděných při vyhledávání nebo průzkumu výhradního ložiska,

  1. Ministerstvu zdravotnictví oznámení o zjištění zdroje termální nebo

minerální vody, plynu, emanací a peloidu,

c) Českému hydrometeorologickému ústavu v Praze oznámení o zjištění zdroje podzemní vody s vydatností větší než 1,0 1.s-1 nebo zdroje podzemní vody s napjatou hladinou (artéské vody) s vydatností větší než 0,5 1.s-1.

(2) Návrh nebo oznámení podle odstavce 1 je organizace povinna podat do třiceti dnů od zjištění skutečnosti, na kterou se povinnost vztahuje.

(3) Nejméně patnáct dní před zahájením geologických prací spojených se zásahem do pozemku je organizace povinna oznámit účel, rozsah a očekávanou dobu realizace uvedených prací obci, na jejímž území mají být práce provedeny.

(4) Zjistí-li organizace provádějící geologické práce, že jsou dotčeny zájmy chráněné zvláštními předpisy,2a) které jsou překážkou využití výsledků těchto prací nebo jejich využití vylučují, je povinna neprodleně tuto skutečnost oznámit tomu, kdo si geologické práce zadal nebo objednal.

§ 10

Vyhodnocování geologických prací

(1) Provedené geologické práce organizace vyhodnocuje. Vyhodnocení všech geologických prací obsahuje zejména jejich přehled a výsledky z hlediska cíle sledovaného v projektu, nové geologické poznatky včetně těch, které přímo nesouvisí s cílem projektu, především ložiska nerostů a zdroje podzemních vod.

(2) Náležitosti a obsah vyhodnocování geologických prací podrobněji upraví obecně závazný právní předpis, který též stanoví lhůty vyhodnocování takových prací.

§ 11

Návratnost prostředků za geologické práce

Ten, kdo využije pro podnikatelskou činnost výsledky geologických prací hrazených z prostředků ze státního rozpočtu, je povinen tyto prostředky uhradit ministerstvu ve výši, lhůtě a způsobem, který stanoví ministerstvo při rozhodování o žádosti o předchozí souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle zvláštního předpisu.4d) Vybírání a vymáhání těchto odvodů zajišťuje ministerstvo podle zvláštního předpisu.4c)

__________________

4d) § 24 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní

zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 12

Odevzdávání a zpřístupňování výsledků

geologických prací

(1) Zadavatel je povinen bezúplatně odevzdat do dvou měsíců po ukončení, popřípadě schválení geologických prací jejich výsledky ve stanoveném rozsahu a úpravě České geologické službě.

(2) Výsledky geologických prací předané k trvalému uchovávání podle odstavce 1 České geologické službě zpřístupňuje bezplatně orgánům státní správy, pokud je potřebují pro svou činnost.

(3) Zadavatel, který odevzdal výsledky geologických prací podle odstavce 1 si může vyhradit, že tyto výsledky nebudou zpřístupňovány nebo budou zpřístupňovány jiné právnické nebo fyzické osobě na základě smlouvy mezi zadavatelem a touto právnickou nebo fyzickou osobou, popřípadě určit jiné podmínky pro jejich zpřístupňování a využívání s výjimkou případů podle odstavce 2. Tyto výhrady a podmínky však zadavatel může uplatňovat po dobu nejvýše sedmi let od odevzdání prací pověřené právnické osobě. Po uplynutí této lhůty jsou výsledky geologických prací přístupné bez omezení, přitom však musí být zachováno státní, služební a hospodářské tajemství.5a) Česká geologická službaposkytuje služby spojené s podáváním informací o výsledcích těchto geologických prací za úhradu,5b) která je jejím příjmem.

(4) Organizace, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 1, jsou povinny odevzdat písemnou a grafickou geologickou dokumentaci provedených geologických prací České geologické službě do dvou měsíců od schválení výsledků prací, nejpozději však do šesti měsíců od ukončení prací. U geologických prací končících výpočtem zásob podzemních vod je organizace povinna odevzdat také tento výpočet.

(5) Odevzdávání výsledků geologických prací a geologické dokumentacea podmínky jejich zpřístupňování podrobněji upraví obecně závazný právní předpis.

------------------------------------------------------

5a) Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního

tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb.,

nařízení vlády České a Slovenské Federativní

Republiky č. 419/1991 Sb., o základních

skutečnostech tvořících předmět státního

tajemství, nařízení vlády Československé

socialistické republiky č. 148/1971 Sb., o ochraně

hospodářského a služebního tajemství, ve znění

pozdějších předpisů.

5b) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách.

§ 13

Využití výsledků geologických prací

při územním plánování

(1) Orgány územního plánování postupují při územním plánování a při územním řízení v souladu s výsledky geologických prací, zejména ve vztahu k ochraně zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod.

(2) Ministerstvo poskytuje orgánům územního plánování informace o výsledcích geologických prací, které mohou mít vliv na vypracování územně

plánovací dokumentace a na životní prostředí.

(3) Ministerstvo může v zájmu racionálního postupu při územním plánování vymezit území se zvláštními podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry, kde mohou orgány územního plánování vydat územní rozhodnutí jen s jeho předchozím souhlasem nebo po splnění jím stanovených podmínek. V území vojenských újezdů 6) a v zájmových územích vojenské správy postupuje ministerstvo v dohodě s Ministerstvem obrany.

------------------------------------------------------

6) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

§ 14

Vstup na cizí nemovitosti a jejich využívání

(1) Při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku jsou organizace povinny před vstupem na cizí pozemky uzavřít s vlastníkem pozemku nebo, není-li možné zjistit vlastníka, s jeho nájemcem písemnou dohodu o provádění geologických prací, zřizování pracovišť, přístupových cest, přívodu vody a energie, jakož i provádění nezbytných úprav půdy a odstraňování porostů, popřípadě zřizování staveb; ustanovení zvláštních předpisů2a) zůstávají nedotčena.

(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, rozhodne příslušný okresní úřad o omezení vlastnických práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti uložením povinnosti strpět provedení geologických prací. Rozhodnutí o omezení práv vlastníka nebo nájemce nemovitosti lze vydat pouze, není-li v rozporu se státní surovinovou politikou, ve veřejném zájmu, v nezbytném rozsahu, na dobu určitou a za náhradu a pokud tento zákon nestanoví jinak podle zvláštního předpisu7a) pro:

a) vyhledávání ložisek ropy nebo zemního plynu,

b) vyhledávání ložisek vyhrazených nerostů hrazené plně z prostředků státního rozpočtu,

c) vyhledávání a průzkum zdrojů podzemních vod pro hromadné zásobování pitnou vodou nebo přírodních léčivých zdrojů (minerálních a termálních vod, plynů a emanací),

d) zjišťování a hodnocení geologických údajů pro tvorbu a ochranu životního prostředí,

e) vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro ukládání rizikových a radioaktivních odpadů,

f) vyhledávání a průzkum geologických struktur vhodných pro budování podzemních zásobníků zemního plynu a ropy,

g) geologické práce potřebné pro jiné činnosti prováděné ve veřejném zájmu,

h) zjišťování a vyhodnocování geologických údajů nezbytných pro prevenci nebo likvidaci stavů veřejného ohrožení zdraví a bezpečnosti obyvatelstva,

i) geologické práce prováděné při výkonu státní geologické služby.

(3) Vstup do prostorů a objektů užívaných ozbrojenými silami nebo ozbrojenými sbory, dále vstup na místa, kde jsou umístěna zařízení sloužící obraně a bezpečnosti státu a na území, v nichž se vydává územní rozhodnutí a stavební povolení jen se souhlasem příslušných správních úřadů,8a) upravují zvláštní předpisy.8b)

7a) § 108 až 116 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

8a) § 125 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

8b) Například zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické

republiky, ve znění zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení,

zákona č. 17/1967 Sb., zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), a

zákona č. 15/1993 Sb.,

zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 15

Ochrana výzkumných a průzkumných děl

Vlastník nemovitosti je povinen strpět na své nemovitosti vyznačení a uchovávání významných výzkumných děl a průzkumných děl, která určí ministerstvo, a zdržet se všeho, co by tato díla mohlo

poškodit, zničit nebo učinit nepouživatelnými.

§ 16

Náhrada škody

(1) Na náhradu škody způsobené činností podle § 14 odst. 1 a 2 a § 15 se vztahují obecné předpisy o náhradě škody,9) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Orgány a organizace jsou povinny po skončení činností podle § 14 odst. 1 a 2 a § 15 uvést použité nemovitosti neprodleně do předešlého stavu, popřípadě pozemky po dohodě s vlastníkem nemovitosti rekultivovat.

(3) Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit způsobenou škodu uvedením do předešlého stavu, má vlastník nemovitosti právo na náhradu škody v penězích.

(4) Je-li vlastník nemovitosti činností podle § 14 odst. 1 a 2, popřípadě vyznačením a uchováváním významných výzkumných a průzkumných děl podle § 15 podstatně omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má za toto omezení též právo na přiměřenou náhradu. Právo na náhradu lze uplatnit u organizace do jednoho roku ode dne doručení oznámení o skončení geologických prací, popřípadě u ministerstva do jednoho roku ode dne doručení jeho rozhodnutí o vyznačení a uchovávání významných výzkumných a průzkumných děl, jinak právo zaniká.

  1. Provádí-li se vyhledávání a průzkum výhradních

ložisek důlními díly, platí o náhradě tím způsobené škody zvláštní předpisy.

------------------------------------------------------

  1. Např. § 443 občanského zákoníku, § 145 až 150

hospodářského zákoníku a vládní nařízení č.46/1967

Sb., o vypořádání škod způsobených provozní

hospodářskou činností socialistických organizací

na hmotném majetku jiných socialistických

organizací a o náhradách v investiční výstavbě.

  1. § 36 a 37 horního zákona.

Nadpis vypuštěn

§ 17

Státní geologická služba

(1) Výkonem státní geologické služby se shromažďují a poskytují údaje o geologickém složení území, ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod a o geologických rizikách jako podklad pro politická, ekonomická a ekologická rozhodování úřadů veřejné správy.

(2) Pro výkon státní geologické služby ministerstvo zřídí Českou geologickou službu.

§ 18

zrušen

ČÁST ČTVRTÁ

Kontrola a sankce

§ 19

Kontrola

(1) Ministerstvo životního prostředí České republiky a ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky kontrolují jak orgány a organizace plní povinnosti stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými na jeho základě; jsou oprávněna uložit, aby byly ve stanovené lhůtě odstraněny zjištěné

nedostatky.

(2) Organizace jsou povinny umožnit pracovníkům pověřeným orgány uvedenými v odstavci 1 vstup do

prostor, kde se projektují, provádějí a vyhodnocují geologické práce a uchovává geologická dokumentace, a poskytnout jim potřebné podklady, informace a vysvětlení. Pověření ke vstupu se prokazuje zvláštními průkazy orgánů uvedených v odstavci 1.

(3) V dobývacích prostorech vykonává ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky kontrolu geologických prací v dohodě s Českým báňským úřadem.

Sankce

§ 20

(1) Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky může uložit pokutu až do jednoho milionu Kčs právnické a fyzické osobě, která porušuje ustanovení tohoto zákona tím, že

a) provádí geologické práce a nesplňuje podmínky stanovené v § 3 odst. 1,

b) provádí bez registrace geologické práce geologického průzkumu podléhající registraci,

c) nezabezpečuje řádně a včas geologickou dokumentaci geologických průzkumných prací a její předepsané uchovávání,

d) neodevzdává výsledky geologických prací geologického průzkumu pověřené právnické osobě podle

§ 12 odst. 1,

e) provádí geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů bez uděleného povolení nebo při provádění geologických prací porušuje podmínky v povolení stanovené; uložením pokuty není dotčena povinnost zaplatit úhradu podle

§ 4b,

f) neodstraní ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1.,

g) nezaplatí ve stanovené době úhradu podle § 4b.

(2) Ministerstvo životního prostředí České republiky může uložit pokutu až do jednoho milionu Kčs právnické a fyzické osobě, která porušuje ustanovení tohoto zákona tím, že

a) provádí bez registrace geologické práce geologického výzkumu podléhající registraci,

b) nezabezpečuje řádně a včas geologickou dokumentaci geologického výzkumu a její předepsané uchovávání,

c) neodevzdává výsledky geologických výzkumných prací Geofondu,

d) neodstraní ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo uloženo podle § 19 odst. 1.

(3) Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve stanovené lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do dvojnásobku uložené pokuty.

(4) Pokutu je možno uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy orgán uvedený v odstavci 1 nebo 2 zjistil porušení ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do tří let ode dne, kdy došlo k porušení.

(5) Pokuta se neuloží, pokud byla organizaci za totéž porušení povinnosti uložena pokuta podle jiných právních předpisů.

(6) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

§ 21

Orgán, který udělil organizaci povolení k provádění geologických prací pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů, může toto povolení odejmout, poruší-li organizace opětovně povinnosti stanovené tímto zákonem.

ČÁST ČTVRTÁ

Kontrola a sankce

§ 19

Kontrola

(1) Ministerstvo kontroluje, jak orgány a organizace plní povinnosti stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými na jeho základě; je oprávněno uložit, aby byly ve stanovené lhůtě odstraněny zjištěné nedostatky.

(2) Organizace jsou povinny umožnit pracovníkům pověřeným orgánem uvedenýmv odstavci 1 vstup do prostor, kde se projektují, provádějí a vyhodnocují geologické práce a uchovává geologická dokumentace, a poskytnout jim potřebné podklady, informace a vysvětlení. Pověření ke vstupu se prokazuje zvláštními průkazy orgánů uvedených v odstavci 1.

(3) V dobývacích prostorech vykonává ministerstvo kontrolu geologických prací v dohodě s Českým báňským úřadem.

§ 20

Sankce

(1) Ministerstvo může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč tomu, kdo poruší ustanovení tohoto zákona tím, že

  1. provádí geologické práce a nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 1,

  1. provádí bez evidence geologické práce podléhající evidenci,

  1. nezabezpečil řádně a včas geologickou dokumentaci a její předepsané

uchovávání,

  1. neodevzdal výsledky geologických prací pro vyhledávání nebo průzkum

výhradního ložiska, popřípadě písemnou a grafickou geologickou

dokumentaci České geologické službě podle § 12 odst. 1 nebo odst. 4,

  1. provádí geologické práce pro vyhledávání nebo průzkum ložisek vyhrazených

nerostů bez registrace nebo stanovení průzkumného území podle § 4 nebo

porušuje stanovené podmínky,

  1. neodstranil ve stanovené lhůtě závažné nedostatky, jejichž odstranění bylo

uloženo podle § 19 odst. 1,

g) neodevzdal projekt okresnímu úřadu podle § 6,

h) nesplnil oznamovací povinnost podle § 9a,

i) neuhradil ve stanoveném termínu, stanovené výši a stanoveným způsobem

prostředky státního rozpočtu vynaložené na dosažení výsledků geologických

prací podle § 11,

j) nezajistil v zákonem stanovené lhůtě podklady pro zpracování návrhů na

odpis zásob podle zvláštního předpisu,10a)

k) nesplní povinnosti vyplývající z ustanovení § 14.

(2) Pokuty podle odstavce 1 vymáhají finanční úřady podle zvláštního předpisu4c).

(3) Nezjedná-li organizace, které byla uložena pokuta, ve stanovené lhůtě nápravu, může jí být uložena další pokuta až do dvojnásobku uložené pokuty.

(4) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy ministerstvo zjistilo porušení ustanovení tohoto zákona, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Porušení povinnosti podle odstavce 1 však nelze projednat, uplynuly-li od porušení této povinnosti tři roky.

________________________

10a) § 14b zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 21

Zrušení průzkumného území

Ministerstvo může zadavateli zrušit registraci nebo stanovení průzkumného území, poruší-li organizace opakovaně nebo se závažnými důsledky povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě, nebo zákony, jimiž jsou chráněny jiné veřejné zájmy.2a)

ČÁST PÁTÁ

Společná, přechodná a závěrečná

ustanovení

§ 22

Jestliže se provádění geologických prací dotýká zájmů chráněných zvláštními předpisy,15) postupuje se v souladu s těmito předpisy.

-------------------------------------------------------

  1. Např. zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně

přírody, ve znění pozdějších předpisů, zákon

č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění

pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o

péči o zdraví lidu, zákon č. 53/1966 Sb.,

o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění

zákona č. 75/1976 Sb., (úplné znění č. 124/1976 Sb.), zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), zákon č. 61/1977 Sb., o lesích,

zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové

péči, a horní zákon.

§ 23

Působnost a úkoly orgánů týkající se geologického výzkumu a průzkumu a využití výsledků geologických prací, jakož i způsob financování geologických prací, upravené zvláštními předpisy,16) nejsou tímto zákonem dotčeny.

-------------------------------------------------------

  1. Např. zákon č. 54/1963 Sb., třetí část vyhlášky

č. 9/1967 Sb., zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti

federálních ministerstev, ve znění pozdějších

předpisů, směrnice federálního ministerstva

pro technický a investiční rozvoj č. 8/1978 o

oponentním řízení (reg. v částce 24/1978 Sb.),

vyhláška federálního ministerstva financí,

ministerstva financí ČSR a ministerstva financí

SSR č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních

výdajů na rozvoj vědy a techniky, vyhláška

Státní komise pro vědeckotechnický a investiční

rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb, horní

zákon a zákon ČNR č. 61/1988, o hornické činnosti,

výbušninách a o státní báňské správě.

§ 24

Organizace, které mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v předmětu činnosti určeném ve zřizovací listině, ve statutu nebo ve stanovách, popřípadě v jiném obdobném aktu provádění geologických prací a na něž se vztahuje ustanovení § 3 odst. 1 písm. d), považují se za organizace, kterým bylo uděleno povolení k provádění geologických prací podle tohoto zákona.

§ 25

Obecné předpisy o správním řízení18) se nevztahují na řízení podle § 2 odst. 2, § 6 odst. 3, § 7 a § 11.

-------------------------------------------------------

  1. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní

řád).

§ 26

(1) Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky vydá v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky obecně závazné právní předpisy k provedení § 3 odst. 4, § 5 odst. 2,

§ 6 odst. 5, § 7 odst. 5, § 9 odst. 3, § 10 odst. 2 a

§ 12 odst. 4.

(2) Obecně závazné právní předpisy k provedení § 6 odst. 5, § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2 vydá ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky též v dohodě s Českým báňským úřadem, pokud jde o práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b).

§ 27

Zrušují se § 1 až 3 a § 5 až 9 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické služby, ve znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb., kterým se Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě, a ve znění zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů

státní správy České socialistické republiky.19)

-------------------------------------------------------

  1. § 4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., ve

znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb., se zrušuje

horním zákonem.

§ 28

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988. Zákon č. 543/1991 nabyl účinnosti dnem 20. prosince 1991.

ČÁST PÁTÁ

Společná, přechodná a závěrečná

Ustanovení

§ 22

Jestliže se provádění geologických prací dotýká zájmů chráněných zvláštními předpisy,2a)postupuje se v souladu s těmito předpisy.

§ 22a

(1) Pro přehodnocení výhradních ložisek zadávaných ministerstvem na základě nových podmínek využitelnosti se nestanoví průzkumné území podle § 4 odst. 3 v případě, že přehodnocení nevyžaduje provedení geologických prací, pro jejichž realizaci je potřebná dohoda s vlastníkem pozemku podle § 14 odst. 2.

(2) Pro vyhledávání a průzkum území vhodného pro zvláštní zásah do zemské kůry podle zvláštních předpisů se postupuje přiměřeně podle § 4a až 4c.

(3) V případě souběhu řízení o stanovení průzkumného území podle tohoto zákona a udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru podle horního zákona na stejné výhradní ložisko je přednostně dokončeno řízení, které bylo zahájeno dříve. Druhé řízení je přerušeno do doby potřebné k ukončení prvního řízení. Tento postup se nevztahuje na případy, kdy má žadatel o udělení předchozího souhlasu k podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru přednostní nárok podle zvláštního zákona.3b)

(4) V případě časového souběhu řízení o stanovení chráněného ložiskového území a stanovení průzkumného území pro průzkum výhradního ložiska se postupuje současně a nezávisle v obou řízeních.

(5) V případě časového souběhu řízení o registraci průzkumného území nebo stanovení průzkumného území s řízením o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry se nejdříve rozhodne o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, přičemž žadatel o průzkumné území je účastníkem řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry.

§ 23

Působnost a úkoly orgánů týkající se geologického výzkumu a průzkumu a využití výsledků geologických prací, jakož i způsob financování geologických prací, upravené zvláštními předpisy,16) nejsou tímto zákonem dotčeny.

------------------------------------------------------

  1. Např. zákon č. 54/1963 Sb., třetí část vyhlášky

č. 9/1967 Sb., zákon č. 133/1970 Sb., o působnosti

federálních ministerstev, ve znění pozdějších

předpisů, směrnice federálního ministerstva

pro technický a investiční rozvoj č. 8/1978 o

oponentním řízení (reg. v částce 24/1978 Sb.),

vyhláška federálního ministerstva financí,

ministerstva financí ČSR a ministerstva financí

SSR č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních

výdajů na rozvoj vědy a techniky, vyhláška

Státní komise pro vědeckotechnický a investiční

rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb, horní

zákon a zákon ČNR č. 61/1988, o hornické činnosti,

výbušninách a o státní báňské správě.

§ 24

Organizace, které mají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v předmětu činnosti určeném ve zřizovací listině, ve statutu nebo ve stanovách, popřípadě v jiném obdobném aktu provádění geologických prací a na něž se vztahuje ustanovení § 3 odst. 1 písm. d), považují se za organizace, kterým bylo uděleno povolení k provádění geologických prací podle tohoto zákona.

§ 25

Obecné předpisy o správním řízení 18) se nevztahují na řízení podle § 4a a § 7.

------------------------------------------------------

  1. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní

řád).

§ 26

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti k provedení § 2 odst. 5, § 3 odst. 4, § 6 odst. 4, § 7 odst. 4, § 9 odst. 3, § 9a odst. 1, § 10 odst. 2 a § 12 odst. 5.

(2) Obecně závazné právní předpisy k provedení § 9 odst. 3 a § 10 odst. 2 vydá ministerstvo též v dohodě s Českým báňským úřadem, pokud jde o práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b).

§ 27

Zrušují se § 1 až 3 a § 5 až 9 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., o organizaci státní geologické služby, ve znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb., kterým se Komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin podřizuje vládě, a ve znění zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky.19)

------------------------------------------------------

  1. § 4 vládního nařízení č. 11/1958 Sb., ve

znění vládního nařízení č. 82/1967 Sb., se zrušuje

horním zákonem.

§ 28

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988. Zákon č. 543/1991 nabyl účinnosti dnem 20. prosince 1991.

* * *

Zákon č. ….. nabyl účinnosti dnem ….., s výjimkou ustanovení § 4c zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění tohoto zákona, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Zadavatelé, kterým byly geologické práce povoleny podle dosavadních předpisů, jsou povinni do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona podat žádost o registraci nebo stanovení průzkumného území, jinak toto povolení zaniká uplynutím jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Placení úhrad podle povolení vydaných do účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadním právním předpisem. Žádosti o povolení k vyhledávání nebo průzkumu ložisek vyhrazených nerostů a žádosti o prodloužení již vydaných povolení podané a dosud nevyřízené do účinnosti tohoto zákona se posuzují podle tohoto zákona.

2. Platná osvědčení odborné způsobilosti k projektování, provádění a vyhodnocování je možné prodloužit i v případě, že není splněna podmínka vysokoškolského vzdělání.

3. Do zřízení České geologické služby vykonávají její působnost právnické osoby pověřené ministerstvem dle dosavadních předpisů.

4. Pracovníci, kteří projektovali, prováděli a vyhodnocovali geologické práce ve funkci odpovědného řešitele geologického úkolu u organizace oprávněné provádět geologické práce podle dosavadních předpisů, jsou povinni do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona získat odbornou způsobilost dle § 3 tohoto zákona; po uplynutí této doby jim odborná způsobilost na základě dosavadních předpisů zaniká.

  1. § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými

prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla

republiky), ve znění zákona č. 579/1991 Sb., zákona č. 166/1992 Sb., zákona

č. 321/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona

č. 57/1995 Sb., zákona č. 154/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., kterým se

mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o

důchodovém pojištění a zákona č. 160/1997 Sb.

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon),ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 168/1993 Sb.

Původní znění

Navrhované změny horního zákona

§ 5a

Organizace

Právnické a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti2) při splnění podmínek stanovených právními předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost, se považují za organizace podle tohoto zákona.

------------------------------------------------------------------

2) Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

§ 5a

Organizace

Právnické a fyzické osoby, které v rámci podnikatelské činnosti2) při splnění podmínek stanovených právními předpisy vykonávají vyhledávání, průzkum nebo dobývání výhradních ložisek nebo jinou hornickou činnost, se považují za organizace podle tohoto zákona. Za organizaci se považují také právnické osoby zřízené Ministerstvem životního prostředí k zajištění povinností stanovených tímto zákonem.

------------------------------------------------------------------

2) Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákon č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

§ 8

nadpis vypuštěn

Jestliže nebude výhradní ložisko po ukončení vyhledávání a průzkumu dobýváno, zabezpečí jeho ochranu a evidenci právnická osoba, kterou tím pověří ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky (§ 17 odst. 2).

§ 8

nadpis vypuštěn

Jestliže nebude výhradní ložisko po ukončení vyhledávání a průzkumu dobýváno, zabezpečí jeho ochranu a evidenci právnická osoba, kterou tím pověří ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky (§ 17 odst. 2). Obdobně se postupuje v případě, kdy po ukončení dobývání nejsou zbytkové zásoby odepsány vynětím z evidence.

§ 11

Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek

(1) Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek mohou provádět organizace v území, rozsahu a době stanovené v povolení vydaném podle zvláštních předpisů.3)

§ 11

Vyhledávání a průzkum výhradních ložisek

(1) Vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů je možné provádět pouze na průzkumném území, které je zaregistrováno nebo stanoveno podle zvláštních předpisů.3)

----------------------------------------------------- 3) Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona ČNR č.543/1991 Sb.

------------------------------------------------------3) Zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 14b

(2) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž příslušné orgány státní správy na úseku životního prostředí. Úplnost návrhu na odpis zásob výhradního ložiska zajistí organizace.

§ 14b

(2) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž příslušné orgány státní správy na úseku životního prostředí. Geologické a báňskotechnické podklady pro zpracování návrhu na odpis zásob výhradního ložiska zajistí organizace na náklady žadatele nejpozději do 6 měsíců od jejich vyžádání.

§ 24

(3) Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska nebo která se na průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději však do jednoho roku od ukončení platnosti povolení geologických prací pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.

§ 24

(3) Přednost při získání předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru má organizace, pro niž byl proveden průzkum výhradního ložiska nebo která se na průzkumu výhradního ložiska finančně podílela. Tento přednostní nárok může uplatnit organizace nejdříve po schválení výpočtu zásob výhradního ložiska (§ 14 odst. 3), nejpozději však do jednoho roku od ukončení platnosti průzkumného území pro vyhledávání a průzkum výhradního ložiska, a to u ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky.

§ 27

§ 27

  1. Obvodní báňský úřad odmítne předchozí souhlas ke smluvnímu převedení dobývacího prostoru, jestliže tento převod je v rozporu s jinými předpisy, které jsou závazné na území České republiky.

§ 28

§ 28

  1. Obvodní báňský úřad odmítne stanovení dobývacího prostoru, jestliže je v rozporu s jinými předpisy, které jsou závazné na území České republiky.

§ 32a

(2) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých vyhrazených nerostů nebo vyhrazených nerostů po jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti s jejich dobýváním (dále jen "vydobyté nerosty"). Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém byly vyhrazené nerosty vydobyty. Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem financí České republiky stanoví pro nerosty, u nichž není známa tržní cena, základ pro vyměření úhrady z vydobytých nerostů.

§ 32a

(2) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu roční úhradu z vydobytých nerostů na výhradních ložiscích nebo nerostů na výhradních ložiscích po jejich úpravě a zušlechtění, provedeném v souvislosti s jejich dobýváním (dále jen "vydobyté nerosty"). Úhrada činí nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů. Rozhodná je průměrná tržní cena v roce, ve kterém byly nerosty vydobyty. Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky v dohodě s ministerstvem financí České republiky stanoví pro nerosty, u nichž není známa tržní cena, základ pro vyměření úhrady z vydobytých nerostů.

§ 37a

§ 37a

  1. Organizace je povinna zabezpečit, aby finanční prostředky (§ 31 odst.6 a§ 37a odst.1) byly v požadovaném čase a v požadované výši plně k dispozici; majetek odpovídající výši těchto vytvořených prostředků nesmí být zahrnut do konkursní podstaty.

VYSVĚTLIVKY : Obyčejné písmo : původní text zákona , v němž není navrhována změna

Tučné písmo : původní text zákona, který se mění

Kurzíva : nově navrhovaný text zákona

Návrh

VYHLÁŠKA

Ministerstva životního prostředí

ze dne ...

o náležitostech a obsahu geologické dokumentace

§1

Ministerstvo životního prostředí (dále jen " ministerstvo") stanoví podle § 9 odst. 3 zákona ČNR č. 62/1988 Sb. o geologických pracích, ve znění zákona České národní rady č. 543/1991 Sb. a zákona č. .................... náležitosti a obsah geologické dokumentace geologických prací.

§2

Geologická dokumentace a její rozdělení

(1) Geologická dokumentace zahrnuje písemné, grafické, digitální a hmotné doklady o průběhu a výsledku všech prací prováděných při řešení geologického úkolu.

(2) Podle povahy dokumentačního materiálu se dělí geologická dokumentace na písemnou, grafickou, digitální a hmotnou.

(3) Podle postupu pořizování dokumentace se dělí geologická dokumentace na prvotní a souhrnnou.

§3

Prvotní dokumentace

(1) Prvotní geologická dokumentace zahrnuje písemnou, grafickou, digitální a hmotnou dokumentaci pořízenou pro:

  1. dokumentaci geologických skutečností zemského povrchu,

  2. dokumentaci přírodních a umělých výchozů hornin,

  3. dokumentaci zarážených sond,

  4. dokumentaci kopaných sond, rýh, odkopů výkopů,

  5. dokumentaci vrtů,

f) dokumentaci důlních děl a lomových stěn,

g)dokumentaci ložiskových, hydrogeologických, inženýrskogeologických, geofyzikálních a geochemických pozorování a měření prováděných přímo v terénu bez odběru vzorků,

h) lokalizaci provedených prací, měření a odběr vzorků.

(2) Prvotní geologická dokumentace zahrnuje písemnou, grafickou a digitální dokumentaci pořízenou

  1. popisem odebraných vzorků,

  2. provedením speciálních mineralogických, petrografických, chemických, fyzikálních a technologických měření, rozborů a zkoušek na odebraných vzorcích.

(3)Prvotní geologická dokumentace zahrnuje také

a) písemné a grafické doklady o ukončení terénních geologických prací a uvedení technickými pracemi dotčených pozemků do předešlého stavu nebo

b) rozhodnutí o uchování technických prací.

§4

Souhrnná geologická dokumentace

(1) Souhrnná geologická dokumentace obsahuje písemnou a grafickou dokumentaci získanou při zpracování a vyhodnocování získaných výsledků a při zpracování dílčích a závěrečných zpráv, které jsou její součástí a je tvořena

a)geologickými mapami a řezy, schématy a diagramy,

b) ložiskovými, hydrogeologickými, inženýrskogeologickými, geofyzikálními, geochemickými, technologickými, petrografickými, tektonickými, mineralogickými, paleontologickými a dalšími speciálními mapami, řezy, tabulkami, schématy a diagramy,

c)mapami a schématy střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy,

d)mapami provedených prací (dokumentačních bodů, přímých měření a technických prací),

e)svodnými interpretačními mapami dokumentujícími dosažené výsledky,

f)zprávami nebo posudky zpracovanými k řešení dílčích problémů specializovanými pracovišti organizace nebo dodavatelsky,

g)dílčími a závěrečnými zprávami,

h)posudky a hodnoceními dílčích a závěrečných zpráv experty pořízenými v rámci schvalování a protokoly o provedených opravách.

(2) Součástí souhrnné dokumentace je také písemná a grafická prvotní dokumentace v rozsahu uvedeném v § 3 odst. 1 písm. b) -h) a odst. 2.

§5

Komplexnost, srozumitelnost a úplnost geologické dokumentace

(1) Při pořizování geologické dokumentace je nezbytné dokumentovat v potřebném rozsahu, kvalitě a srozumitelně veškeré skutečnosti, které jsou nezbytné pro řešení geologického úkolu.

(2) Za úplnost geologické dokumentace se považuje pořízení prvotní a souhrnné geologické dokumentace všech provedených prací při řešení geologického úkolu.

(3) Pokud řešitelská organizace v průběhu řešení geologického úkolu zanikne nebo ztratí oprávnění práce provádět a závazky nepřevezme jiná organizace, považuje se prvotní a souhrnná dokumentace pořízená do zániku organizace nebo ztráty jejího oprávnění za úplnou.

§6

Trvalost geologické dokumentace

Písemná a grafická geologická dokumentace se vyhotovuje v takové formě a kvalitě, aby byla zajištěna její čitelnost a reprodukovatelnost po dobu nejméně 100 let.

§7

Věrohodnost prvotní geologické dokumentace

Věrohodnost prvotní geologické dokumentace se prokazuje

a)uvedením podmínek a způsobu pořízení dokumentace,

b)uvedením druhu a typu zařízení, jímž byla dokumentace pořízena a kvalitativních podmínek jejího pořízení,

c)uvedením pracoviště a zodpovědného pracovníka za pořízení dokumentace a podpisem dokumentace.

§8

Geologický popis a grafická dokumentace

Zemský povrch a jeho přirozené a umělé odkryvy, vzorky odebrané z technických děl (např. vrtné jádro) a provedená technická díla se dokumentují geologickým popisem a grafickou (popřípadě fotografickou či filmovou) geologickou dokumentací v případech, kdy pro zachycení geologických skutečností a jejich vztahů není geologický popis dostatečný. Při pořizování grafické dokumentace geologických skutečností se při zpracování geologických map, řezů, kreslené dokumentace kopných, vrtných a báňských prací používají značky uvedené v příloze č. 1 této vyhlášky, přiměřeně k obsahu a zaměření grafické dokumentace.

§9

Lokalizace prací

(1) Součástí geologické dokumentace je lokalizace provedených prací a získaných poznatků provedená s přesností potřebnou pro splnění geologického úkolu.

(2) Při lokalizaci údajů z dokumentovaných území, odkryvů, technických prací, odebraných vzorků a v terénu provedených měření se používá

a)zaměření, sejmutí nebo matematické odvození souřadnice. Provádí se v platném souřadnicovém systému,

b)zákres do mapy vhodného měřítka umožňující přesnost lokalizace požadovanou pro splnění geologického úkolu.

(3) Při odběru vzorků nebo měření na přímých liniích s pravidelným krokem odběru nebo měření je možné lokalizovat souřadnicemi pouze počáteční, zlomové a koncové body linií, pokud práce s výsledky nevyžaduje souřadnice pro každý vzorek nebo měření.

§10

Evidence

O písemné, grafické digitální a hmotné dokumentaci vede organizace evidenci v rozsahu dokumentujícím druhy pořízené dokumentace a jejich uložení.

§11

Náležitosti písemné a grafické dokumentace

(1) Písemná a grafická dokumentace pořizovaná podle § 8, vždy obsahuje

a)název geologického úkolu, v rámci kterého byla pořízena, b)jméno a podpis pracovníka, který dokumentaci provedl,

c)specifikaci a lokalizaci popisovaného území, díla a vzorku nebo místa měření, d)geologický popis, resp. mapy, zákresy, náčrtky, fotografie či jiné grafické dokumenty, e)údaje o odběru vzorků nebo provedených měřeních.

(2) Písemná dokumentace o výsledcích měření, rozborů a zkoušek obsahuje

a)název geologického úkolu,

b)lokalizaci měření, rozborů a zkoušek. Neuvádí se tam, kde jsou provedena na odebraných vzorcích nebo přímým měřením, u nichž byla lokalizace uvedena v jiném druhu písemné či grafické dokumentace,

c)druh měření, rozborů nebo zkoušek,

d)výsledky provedených měření, rozborů nebo zkoušek,

e)charakteristiku přístrojů a zařízení použitých pro měření, rozbory a zkoušky, včetně uvedení podmínek za kterých byly měření, rozbory a zkoušky realizovány.

(3) Ostatní písemná dokumentace se zpracovává účelově podle skutečností, které mají být dokumentovány.

§12

Digitální dokumentace

(1) Digitální dokumentace se pořizuje jako přímý výstup měření, zkoušek, rozborů či jiného přímého digitálního záznamu údajů pořizovaných při řešení geologického úkolu.

(2) Digitální dokumentace nemůže nahradit písemnou, grafickou a hmotnou dokumentaci a v případě jejího prvotního pořízení se podle ní vyhotovuje písemná či grafická dokumentace.

(3) Náležitosti digitální dokumentace jsou stejné jako u příslušné písemné nebo grafické dokumentace s výjimkou podpisu. Navíc se u digitální dokumentace uvádí a)formát a charakteristika digitální podoby údajů,

b)program (software), kterým byla digitální dokumentace pořízená a programy, které je možné použít k jejímu čtení. Pokud nejde o běžný program, uvedení vlastníka programu,

c)údaje o blokaci nebo kódování dat a o osobě oprávněné umožnit přístup k datům,

d)jméno pracovníka, který pořídil digitální dokumentaci.

Údaje uvedené pod písmeny a) - d) se připojují k digitální dokumentaci také v písemné formě, podepsané pracovníkem, který digitální dokumentaci pořídil.

§13

Hmotná dokumentace a její náležitosti

(1) Hmotnou dokumentaci se rozumí vzorky minerálů, hornin, vod, vzduchu, půdy, sněhu, popřípadě částí rostlin odebrané pro řešení geologického úkolu a nezlikvidované zbytky po provedení měření, rozborů a zkoušek na těchto vzorcích.

(2) Náležitostí hmotné dokumentace je zřetelné, trvalé a jednoznačné označení vzorků jejich číslem (či jiným vhodným označením), názvem lokality kde byly odebrány a u vzorků odebraných z technických děl označením díla, ze kterého byly odebrány.

(3) Další náležitosti jsou uvedeny v písemné a grafické dokumentaci pořízené podle § 8.

§14

Zvláštnosti dokumentace technických prací

(1) Za technické práce jsou považovány kopané sondy, rýhy, strojní vrty a báňská díla (šachtice, lomy, štoly, jámy).

(2)V písemné, popřípadě grafické dokumentaci technických prací se uvede mimo údajů uvedených v § 9 dále

a) hladina spodní vody naražená a ustálená, pokud ji bylo možné zjistit, b) přítoky vody do technického díla,

c) údaje o fyzikálních a mechanických vlastnostech horninového masívu, které mohou mít vliv na bezpečnost práce nebo využití výsledků geologických prací,

  1. datum zahájení a ukončení technického díla.

(3) Součástí písemné dokumentace jsou provozní záznamy vedené podle zvláštního předpisu1) geologických prací.

(4) U svislých vrtů hlubších než 100 m a u vrtů šikmých je součástí dokumentace inklinometrický záznam prostorového průběhu vrtu uvedený v souřadnicích ústí a čelby vrtu a bodů dokumentujících průběh vrtu (po 25 m pokud projekt nestanoví jinak).

___________________________________________________________________

  1. § 28 vyhlášky Ministerstva životního prostředí......... o projektování , provádění a vyhodnocování geologických prací a oznamování rizikových geofaktorů

§15

Označení a podpisy písemné a grafické dokumentace

Originály písemné a grafické geologické dokumentace se označují

a)názvem organizace, která práce provedla,

b)názvem geologického úkolu,

c)názvem druhu dokumentace,

d)jménem a podpisem pracovníka odpovědného za zhotovení dokumentace,

e)datem vyhotovení dokumentace.

§16

Lhůty

(1) Prvotní dokumentace či grafická dokumentace se pořizuje průběžně při realizaci prací a v autorském originále je dokončena do 15 dní od ukončení dokumentovaných prací, pokud projekt geologického úkolu nestanoví dobu kratší.

(2) Geologický popis a grafická dokumentace, které jsou součástí prvotní dokumentace se upřesňují a doplňují podle dalších výsledků pozorování, rozborů a zkoušek na odebraných vzorcích, do 60 dnů od jejich provedení, pokud projekt geologického úkolu nestanoví kratší dobu.

(3) Souhrnná dokumentace se pořizuje průběžně do ukončení úkolu. Náležitosti uvedené v § 4 písm. h) se doplňují do 2 měsíců od schválení závěrečné zprávy, nejpozději do 6 měsíců od ukončení geologického úkolu.

§17

Uchování geologické dokumentace

(1) Organizace realizující práce na řešení geologického úkolu uchovává písemnou, grafickou a digitální dokumentaci prvotní i souhrnnou nejméně do doby odevzdání výsledků řešení úkolu a není oprávněna ji skartovat před schválením závěrečné zprávy objednatelem prací a předáním výsledků prací nebo dokumentace podle zvláštního předpisu2).

(2) Osoba pro níž byly geologické práce provedeny uchovává dílčí zprávy a závěrečnou zprávu do doby využití výsledků pro realizaci činností, pro které byly geologické práce pořízeny.

(3) Geologická dokumentace je dále uchovávána osobami a v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy2).

__________________________________________________________________

2) § 12 zákona CNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb., a zákona č....................

§18

Skartace geologické dokumentace

(1) Písemnou, grafickou a digitální geologickou dokumentaci není možné skartovat před jejím odevzdáním podle zvláštních předpisů2).

(2) Hmotná dokumentace se skartuje v průběhu řešení geologického úkolu po provedení všech zkoušek, měření a rozborů, včetně kontrolních, v rozsahu uvedeným v projektu geologických prací nebo s písemným souhlasem objednatele. O skartaci se vyhotoví protokol.

(3) Hmotnou dokumentaci dokladující významné geologické skutečnosti nebo značné vědecké hodnoty, nabídne organizace k trvalému uchování České geologické službě nejméně 14 dní před termínem provedení skartace. Zájem o převzetí dokumentace uplatní Česká geologická služba nejpozději v termínu provedení skartace.

(4) Na skartaci vzorků odebraných ve vrtech nebo báňských dílech hlubších než 100 m pozve organizace vždy zástupce České geologické služby a umožní jim převzetí vzorků pro trvalé uchování.

§19

Přechodné ustanovení

Do založení České geologické služby vykonává její práva a povinnosti podle této vyhlášky Geofond České republiky.

§ 20

Účinnost vyhlášky

Tato vyhláška nabývá na účinnosti dnem ..................

Ministr životního prostředí

N á v r h

V Y H L Á Š K A

Ministerstva životního prostředí

ze dne …

o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce

Ministerstvo životního prostředí (dále jen ”ministerstvo”) stanoví podle § 3 odst. 4 zákona České národní rady č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona České národní rady č. 543/1991 Sb. a zákona č. … (dále jen ”geologický zákon”):

§ 1

Úvodní ustanovení

Tato vyhláška podrobněji upravuje obory a specializace, pro něž se osvědčuje odborná způsobilost projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce (dále jen “odborná způsobilost”), stanoví doklady potřebné k prokázání odborné způsobilosti, rozsah potřebných znalostí právních předpisů souvisejících s geologickými pracemi, postup při ověřování odborné způsobilosti a způsob evidence a zveřejňování vydaných osvědčení.

§ 2

Odborná způsobilost se osvědčuje pro obory ložisková geologie, inženýrská geologie, hydrogeologie, geochemie, geofyzika, environmentální geologie a geologický výzkum. Ve zdůvodněném případě je možné obor úžeji vymezit specializací a toto vymezení podrobně specifikovat a zdůvodnit. Obory jsou věcně vymezeny následujícím obsahem prací:

  1. ložisková geologie zahrnuje práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a e) geologického zákona,

  2. inženýrská geologie zahrnuje práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. d) geologického zákona, pokud jsou prováděny pro účely zjišťování a ověřování inženýrskogeologických poměrů území,

  3. hydrogeologie zahrnuje práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. c) a v § 2 odst. 1 písm. d) geologického zákona, pokud jsou provedeny pro zjišťování hydrogeologických poměrů území,

  4. geochemie zahrnuje práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až g) geologického zákona, pokud jsou prováděny komplexem geofyzikálních metod,

  5. geofyzika zahrnuje práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až g) geologického zákona, pokud jsou prováděny komplexem geofyzikálních metod,

  6. environmentální geologie zahrnuje práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. f) až g) geologického zákona; v rámci tohoto oboru se vymezuje specializace ”sanace” pro práce uvedené pod písm. g) a specializace ”geofaktory” pro práce uvedené pod písm. f),

  7. geologický výzkum zahrnuje práce uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) geologického zákona.

§ 3

Předpoklady odborné způsobilosti

Fyzická osoba žádající o osvědčení (dále jen ”žadatel”) musí splňovat tyto předpoklady:

  1. vysokoškolské v oboru, popřípadě vysokoškolské vzdělání v příbuzném oboru; za příbuzný obor se považuje např. absolutorium hornické fakulty Vysoké školy báňské, u inženýrských geologů stavební fakulta Vysokého učení technického, dále vysoké školy chemicko-technologického zaměření,

  2. praxe v oboru nejméně 3 roky,

  3. schopnost projektovat, provádět a vyhodnocovat samostatně geologické úkoly v oboru, pro který se žádá osvědčení; prokazuje se autorstvím nebo autorským podílem na celkovém řešení geologických úkolů ve specializaci, pro kterou se žádá osvědčení, popřípadě autorstvím stejně specializovaných publikací,

  4. znalost obecně závazných právních předpisů potřebných pro výkon funkce odpovědného řešitele geologického úkolu.

§ 4

Žádost

(1) Odborná způsobilost se osvědčuje na základě písemné žádosti podané ministerstvu.

(2) Žádost obsahuje:

  1. jméno, příjmení, datum narození, úplná adresa trvalého bydliště, rodné číslo žadatele a telefonní spojení (práce nebo byt),

  2. ověřená kopie dokladu o vysokoškolském vzdělání v příslušném oboru,

  3. údaje o délce a zaměření praxe doložené stručným přehledem dosavadní odborné činnosti, odborné reference,

  4. specifikaci oboru pro kterou je odborná způsobilost žádána,

  5. seznam prací (projekty, dílčí a závěrečné zprávy nebo jejich části) v oboru, pro který je žádáno osvědčení a jejichž je žadatel autorem nebo na jejichž celkovém řešení se autorsky podílel. U zpráv a projektů uvede žadatel objednatele, pro kterého byly geologické práce provedeny. Při větším počtu prací je možno uvést pouze výběr prací, které žadatel považuje za representativní,

  6. vybrané projekty, dílčí a závěrečné zprávy a další odborné práce, jimiž žadatel dokládá schopnosti projektovat, řídit a vyhodnocovat geologické práce. U ložiskové geologie předkládá nejméně jeden projekt a jednu zprávu, u ostatních oborů nejméně jeden projekt a dvě zprávy, případně jiné odborné práce. V případech, kdy žadatel nemůže předložit projekt, nahradí jej zprávou. U prací, na kterých se žadatel autorsky pouze podílel, specifikuje formou čestného prohlášení část projektu nebo zprávy, která je jeho dílem. Pokud některá předložená práce nebo její část tvoří obchodní tajemství objednatele prací, uvede žadatel tuto skutečnost v žádosti,

  7. správní poplatek.

(3) Žádost o prodloužení platnosti osvědčení obsahuje:

  1. jméno, příjmení, titul,

  2. rodné číslo,

  3. úplná adresa trvalého bydliště včetně telefonního spojení (byt, zaměstnání),

  4. odvolání na datum, číslo jednací a pořadové číslo rozhodnutí o udělení odborné způsobilosti a orgán, který ho vydal,

  5. organizaci, kde žadatel pracuje (název, adresa) nebo případně živnostenské oprávnění pro provádění geologických prací (kým a kde bylo vydáno),

  6. stručná informace o odborné činnosti za dobu platnosti osvědčení se seznamem vybraných odborných geologických úkolů ve specializaci, na kterou má osvědčení a u nichž je autorem nebo se na jejich řešení autorsky podílel, roku zpracování, signaturou, pod kterou je práce uložena v Geofondu a odběratelem.

§ 5

Ověření odborné způsobilosti

(1) Odborná způsobilost se ověřuje hodnocením předložených prací odborným garantem a vykonáním zkoušky ze znalosti obecně závazných právních předpisů. Pro získání osvědčení je nezbytné, aby žadatel obdržel kladné hodnocení odborné úrovně předložených prací a doporučení odborného garanta a aby uspěl při zkoušce ze znalostí právních předpisů. Pokud nezíská žadatel doporučení odborného garanta, nebude připuštěn k vykonání zkoušky z právních předpisů.

(2) Hodnocení odborné úrovně předložených prací musí být provedeno písemně a odborný garant v něm musí podrobně uvést důvody, pro které doporučuje či nedoporučuje přiznání odborné způsobilosti. Tyto důvody musí být opřeny o posouzení odborné úrovně předložených prací, popřípadě dalších geologických prací, jejichž autorem je prokazatelně žadatel. Hodnocení musí být podepsáno a datováno.

(3) Odborné garanty pro jednotlivé specializace geologických prací jmenuje a odvolává ministerstvo z řad odborníků geologických profesí. Pro každý obor je jmenováno nejvýše 5 odborných garantů. Doporučení na jmenování předkládají stavovská a profesní sdružení geologů a geologických organizací. Návrh musí obsahovat profesní profil navrhovaného odborného garanta a podrobné zdůvodnění, proč je odborník navrhován za odborného garanta.

§ 6

Zkušební komise a zabezpečení zkoušek

(1) Zkušební komisi tvoří předseda, místopředseda a členové, kteří jsou jmenováni a odvoláváni ministerstvem. Zkušební komise má nejméně 5 a nejvýše 7 členů. V přítomnosti předsedy má místopředseda postavení člena komise. Činnost komise zajišťuje tajemník komise, který je přítomen jednání komise.

(2) Při ověřování znalostí právních předpisů přihlíží zkušební komise k oboru popřípadě ke specializaci, na který je žádost podána. Předmětem přezkušování jsou:

  1. předpisy z oblasti geologie u všech žadatelů,

  2. předpisy z oblasti horního zákona a předpisy upravující hornickou činnost u žadatelů o obor ložisková geologie, v ustanovených dotýkajících se geologických prací,

  3. předpisy z oblasti činnosti prováděné hornickým způsobem, zákon o vodách a stavební zákon u žadatelů o obory inženýrská geologie nebo hydrogeologie, v ustanoveních dotýkajících se geologických prací,

  4. občanský zákoník, obchodní zákoník, správní řád a předpisy upravující zákonem chráněné zájmy, které představují střety s projektováním, prováděním a vyhodnocováním geologických prací, u všech žadatelů. Přezkušování podléhají ta ustanovení, která se týkají přípravy, realizace, vyhodnocení a likvidace následků geologických prací.

Posuzována je znalost a schopnost aplikace uvedených právních předpisů při projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací.

Bližší vymezení předpisů a okruhy otázek ministerstvo zveřejní v odborném a stavovském tisku a v úředním tisku ministerstva a sdělí jej žadateli v předvolání ke zkoušce.

(3) Zkušební komise je schopná usnášení za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a nejméně 3 členů komise.

(4) Výsledkem zkoušky je výrok zkušební komise ”vyhověl” nebo ”nevyhověl”. V případě, že uchazeč nevyhověl, seznámí předseda komise uchazeče s důvody, které komisi vedly k negativnímu hodnocení.

(5) O zkoušce je vyhotoven záznam, ve kterém se uvedou zkušební otázky a výsledek zkoušky. V případě, že žadatel nevyhověl, uvede se zdůvodnění. Záznam podepisuje předseda nebo místopředseda v jeho zastoupení.

(6) Přezkoušení znalosti právních předpisů při prodloužení platnosti již vydaného osvědčení se provádí písemným testem. Předmětem testu je:

  1. 10 otázek z geologických předpisů týkajících se všech geologických oborů,

  2. 10 otázek z předpisů týkajících se příslušného oboru (§ 6 odst. 2 písm. b) a c),

  3. 10 otázek z předpisů uvedených v § 6 odst. 2 písm. d).

V případě chybovosti do 2 chyb v jednotlivém testu a 3 chyb celkově ze všech testů je výsledek přezkoušení hodnocen jako ”vyhověl”. V případě většího počtu chyb je znalost předpisů dále na místě ověřena ústní zkouškou.

(7) Zkoušku ze znalostí právních předpisů podle § 5 odst. 1 nebo přezkoušení ze znalostí právních předpisů podle § 6 odst. 6 může žadatel opakovat v rámci řízení k žádosti nejvýše dvakrát, v termínu vypsaném pro jednání zkušební komise, ve lhůtě do 3 měsíců od zahájení zkoušky, nejdříve za 14 dní od neúspěšné zkoušky, při prodloužení nejpozději do dne platnosti osvědčení.

§ 7

Osvědčení

(1) Ministerstvo vydá osvědčení na základě doporučení odborných garantů a výsledku zkoušky podle § 6. V osvědčení vymezí geologické práce, pro které osvědčení platí.

(2) Uchazeč, jemuž nebylo osvědčení uděleno, může podat znovu žádost nejdříve po uplynutí jednoho roku od nabytí právní moci rozhodnutí.

(3) Komu bylo osvědčení odňato, může podat novou žádost o osvědčení po uplynutí 2 let.

§ 8

Důvěrnost a mlčenlivost

(1) Materiály předložené žadatelem k žádosti o odbornou způsobilost jsou důvěrné a bez písemného souhlasu žadatele nemohou být zpřístupněny jiné osobě, než osobám uvedeným v této vyhlášce.

(2) O skutečnostech zjištěných v průběhu řízení jsou odborní garanti a zkušební komise povinni zachovávat mlčenlivost. Tato mlčenlivost se nevztahuje na skutečnosti týkající se trestné činnosti.

§ 9

Evidence

(1) Evidence osvědčení vedená ministerstvem obsahuje jmenný seznam držitelů vydaných osvědčení, vymezení geologických prací, pro které osvědčení platí a datum vydání osvědčení.

(2) Do evidence vydaných osvědčení lze nahlížet a z evidence lze pořizovat výpisy a opisy.

(3) Údaje z evidence v rozsahu

  1. jméno, příjmení a titul držitele osvědčení,

  2. adresa,

  3. obor, na který je osvědčení vydáno,

  4. termín platnosti osvědčení

zveřejní ministerstvo přiměřeným způsobem, nejméně jedenkrát v každém kalendářním roce.

§ 10

Přechodná ustanovení

Pro vyřizování žádostí podaných na základě přechodných ustanovení uvedených v čl. II bod 4 zákona …., jímž se mění a doplňuje zákon č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 543/1991 Sb., se pro žadatele s platným osvědčením v době podání nové žádosti stanoví tento postup:

  1. žádost bude zdůvodněna zněním přechodného ustanovení zákona č. …

  2. v žádosti budou uvedeny údaje uvedené v § 4 odst. 3 písm. a), b), c), d) a e) této vyhlášky,

  3. v žádosti bude uveden obor podle § 2 této vyhlášky,

  4. pokud se obor uvedený v žádosti nebude lišit od oboru, v němž má žadatel platnou odbornou způsobilost, není potřebné předkládat práce podle § 4 odst. 2 písm. d) této vyhlášky; v řízení nebude provedeno hodnocení odbornými garanty podle § 5 odst. 1 této vyhlášky,

  5. odborná způsobilost se ověří pouze zkouškou ze znalosti obecně závazných předpisů v rozsahu změn vyplývajících z novelizace geologického zákona a novel vyhlášek vydaných na jeho základě,

  6. ten, kdo neuspěje u zkoušky ji může v rámci řízení dvakrát opakovat v termínech jednání zkušební komise, nejpozději však do 6 měsíců od podání žádosti.

§ 11

Zrušuje se vyhláška Ministerstva hospodářství České republiky č. 412/1992 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce.

§ 12

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr životního prostředí

N á v r h

VYHLÁŠKA

Ministerstva životního prostředí

ze dne ...........

o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací a o oznamování rizikových geofaktorů

Ministerstvo životního prostředí (dále jen “ministerstvo”) stanoví podle § 6, 9, 9a, 10 zákona České národní rady č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona České národní rady č. 543/1991 SB., a zákona č.…………… (dále jen “geologický zákon”) členění geologických prací na etapy, podrobnosti pro postup při projektování geologických prací, při zajištění střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy, při schvalování projektu geologických prací a jeho změn, provádění geologických prací, náležitosti, postup a lhůty pro vyhodnocování geologických prací a oznamování rizikových geofaktorů.

ČÁST PRVNÍ

§ 1

Pojmy

(1) Geologický záměr vyjadřuje hospodářský, ekologický, společenský nebo vědecký cíl, jehož má být dosaženo realizací souboru geologických prací.

(2) Geologický úkol vymezuje věcně, místně a časově okruh otázek a dílčích cílů, které budou řešeny projektovaným souborem prací.

(3) Prognózní zdroje nerostů a podzemních vod jsou zdroje dosud nezjištěné a neověřené, jejichž existence se předpokládá na základě znalostí o geologické stavbě území. Podmínky pro jejich zařazování do kategorií jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

(4) Objednatel geologických prací je osoba, která zadává řešení geologického úkolu.

(5) Řešitelská organizace je osoba, která řeší geologický úkol s vyhodnocením geologických prací ve zprávě o výsledcích geologických prací (dále jen "závěrečná zpráva").

(6) Zodpovědný řešitel geologického úkolu je odborně způsobilý pracovník, který u řešitelské organizace zodpovídá za celkové řešení geologického úkolu.

(7) Technické práce jsou kopané zářezy, sondy a rýhy, strojní vrty, šachtice, štoly a

jámy.

ČÁST DRUHÁ

Etapy geologických prací a jejich komplexnost

§ 2

Členění geologických prací na etapy

(1) Geologické práce se uskutečňují po etapách. Etapa geologických prací je vymezený úsek realizace geologického záměru odpovídající jeho účelnému členění podle zásady postupného poznávání; zpravidla je vyjádřena geologickým úkolem.

(2) Účelem členění geologických prací na etapy je racionálně organizovat poznávací proces, získávat postupně soubory poznatků potřebné pro rozhodování a snížit riziko reálnosti dosažení sledovaného geologického záměru. Není-li členění poznávacího procesu z těchto hledisek účelné lze etapy spojovat.

§ 3

Geologický výzkum

(1) Geologický výzkum zahrnuje soubor prací, jimiž se zkoumá vznik a působení geologických procesů, zkoumá, hodnotí a dokumentuje geologická stavba území, její prvky a zákonitosti. Geologický výzkum se na další etapy nečlení.

§ 4

Etapy geologického průzkumu

(1) Geologický průzkum se podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický, geofyzikální, geochemický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.

(2) Ložiskový průzkum se člení na

a) Etapu vyhledávání, která představuje soubor geologických prací, jejichž účelem je zhodnotit území z hlediska možného výskytu ložisek nerostů, nalézt je, ověřit jejich přibližný rozsah a význam, provést výpočet vyhledaných zásob a vymezit střety zájmů pro následný průzkum. U rozsáhlých ložisek může být ověřena výpočtem zásob pouze část ložiska umožňující samostatné využití a zbytek je možno ocenit vymezením prognózního zdroje. Vyhledávání se provádí na území, kde dosud ložisko vyhledávaného nerostu nebylo nalezeno a evidováno,

b) etapu průzkumu, který se provádí na již známém a evidovaném ložisku, na kterém dosud nebyl stanoven dobývací prostor, v rozsahu potřebném pro získání podkladů ke zpracování dokumentace podle zvláštních předpisů1), pro výpočet prozkoumaných zásob a prokázání jejich využitelnosti a pro řešení střetů zájmů s uvažovaným dobýváním ložiska,

___________________________________________________________________

1)§ 27 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákonů č. 541/1991 Sb., 10/1993 S., 168/1993 Sb. a

c) etapu těžebního průzkumu, který se provádí ve stanoveném dobývacím prostoru v rozsahu a podrobnostech potřebných pro otvírku a dobývání ložiska. Na tento průzkum se nevztahují ustanovení § 4 až § 4c geologického zákona a provádí se za podmínek stanovených podle zvláštních předpisů.2)

(3) Průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry se člení na

a) Etapu vyhledávání pro zvláštní zásahy do zemské kůry, která zahrnuje soubor prací, jimiž se má zjistit výskyt a pravděpodobný rozsah vhodných geologických struktur a podzemních prostorů, jakož i předpoklad jejich izolování od ostatního prostředí, ověřit geologické poměry vhodných geologických struktur a podzemních prostorů, jejich rozsah a způsob jejich izolování od ostatního prostředí, a to s podrobností potřebnou

pro územní rozhodnutí o umístění uvažovaného zařízení podle zvláštních předpisů,3)

b) etapa průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, která zahrnuje soubor prací, jejichž účelem je získat a ověřit geologické údaje potřebné pro zpracování dokumentace pro povolení hornické činnosti podle zvláštních předpisů,2)

c) etapa podrobného průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, která zahrnuje soubor prací prováděných během výstavby a při provozu zařízení podle zvláštních předpisů, jimiž jsou získávány potřebné geologické údaje pro usměrnění výstavby a pro provoz nebo likvidaci zařízení.

(4) Hydrogeologický průzkum se člení na

  1. Etapu vyhledávacího hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje soubor prací potřebných k vyhledání přírodních zdrojů podzemních vod a k ověření jejich zásob v kategorii C (

č. 3) s hodnocením jejich jakosti a ke zjištění zdrojů znečištění, popřípadě ke zjištění geologických podmínek pronikání škodlivin do podzemních vod, v podrobnostech potřebných pro posouzení jejich vhodnosti pro vodohospodářské, balneologické nebo jiné využití včetně posouzení možnosti vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních podzemních vod, a k řešení ochrany podzemních vod před jejich znečištěním, včetně návrhu na předběžné stanovení ochranných pásem,

  • etapu podrobného hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje soubor geologických prací potřebných k ověření využitelných zásob podzemních vod pro daný vodohospodářský, balneologický či jiný záměr, a to alespoň zčásti v kategoriích B a A (

  • č.3). Soubor těchto prací musí poskytovat komplexní podklad pro zpracování projektu výstavby vodohospodářského díla, přírodních léčebných lázní nebo zřídelního závodu s návrhem technologie úpravy a režimu využívání zdroje podzemní vody, s návrhem ochranných pásem, popřípadě s návrhem na způsob vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních podzemních vod,

  • etapu doplňkového hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje soubor geologických prací, jimiž se při výstavbě, popřípadě provozu vodohospodářského (jímacího) díla upřesňují dosud získané poznatky, zejména k ochraně a efektivnímu využívání zdrojů podzemní vody nebo ke zvýšení jejich využitelných zásob, popřípadě k zamezení poklesu jejich vydatnosti nebo geologické údaje potřebné pro určení způsobu ukončení provozu vodohospodářského díla, přírodních léčebných lázní nebo zřídelního závodu.

  • ___________________________________________________________________

    2) zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákonů č. 542/1991 Sb., a o 169/1993 Sb.

    3)zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánovaní a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákonů č. 103/1990 Sb., 425/1990 Sb., 262/1992 Sb., 43/1994 Sb., 19/1997 Sb., a 83/1998 Sb.

    (5) Inženýrskogeologický průzkum se člení na

    1. Etapu orientačního inženýrskogeologického průzkumu, která zahrnuje soubor prací potřebných ke zjištění základních charakteristik inženýrskogeologických a geotechnických poměrů území a k zásadnímu posouzení možnosti a vhodnosti území k výstavbě nebo k jinému využití. Soubor těchto prací musí vyloučit území k výstavbě nevhodná, popřípadě navrhnout pořadí vhodnosti stavenišť přicházejících v úvahu. U sesuvných území a řícení skal se zkoumají i příčiny vzniku jejich deformací a posuzuje se potřeba jejich stabilizace, popřípadě sanace. Práce jsou prováděny v podrobnostech potřebných pro zpracování územně technických podkladů podle zvláštních předpisů,3)

    2. etapu předběžného inženýrskogeologického průzkumu zahrnuje soubor geologických prací k objasnění inženýrskogeologických poměrů s podrobností a v rozsahu potřebném k získání podkladů pro určení staveniště k uvažované výstavbě a podmínek její realizace. Práce jsou prováděny v podrobnostech potřebných pro rozhodnutí o využití území. U sesuvných území a objektů ohrožených sesuvem se zdůvodní potřeba jejich stabilizace a rámcově se stanoví postup jejich sanace,

    3. etapu podrobného inženýrskogeologického průzkumu, která zahrnuje soubor geologických prací, které z hlediska inženýrskogeologického stanoví podmínky výstavby nebo sanace sesuvného území a sesuvem ohrožených objektů s podrobností potřebnou pro zpracování projektu stavby nebo sanace.

    (6) Geochemický průzkum se člení na

    1. Etapu regionálního geochemického průzkumu, která poskytuje geochemické údaje pro zpracování geochemických nebo mineralogických map přehledných měřítek do měřítka

    1 : 50 000 včetně,

    1. etapu základního geochemického průzkumu, při které jsou zjišťovány geochemické údaje v podrobnostech potřebných pro práce v úvodních etapách ložiskového průzkumu, průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, a průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí,

    2. etapu detailního geochemického průzkumu, která zahrnuje geochemické práce rozsahem a zaměřením přesahující etapu základního gechemického průzkumu, které jsou prováděny v podrobnostech odpovídajících potřebám vyšších etap ložiskového průzkumu, průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, a průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.

    (7) Geofyzikální průzkum se člení na

    1. Etapu regionálního geofyzikálního průzkumu, která poskytuje geofyzikální údaje pro zpracování geofyzikálních map přehledných měřítek, do měřítka 1 : 50 000 včetně,

    2. etapu základního geofyzikálního průzkumu, při které jsou zjišťovány geofyzikální údaje v podrobnostech potřebných pro práce v úvodních etapách ložiskového průzkumu, průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, a průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí, pokud pro ně nejsou dostatečně výsledky prací etapy regionálního geofyzikálního průzkumu,

    3. etapu detailního geofyzikálního průzkumu, která zahrnuje geochemické práce rozsahem a zaměřením přesahující etapu základního geofyzikálního průzkumu, které jsou prováděny v podrobnostech odpovídajících potřebám vyšších etap ložiskového průzkumu, průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, a průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.

    (8) Průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí se člení na

    1. Etapu vyhledávacího průzkumu, která zahrnuje soubor prací potřebných k vyhledání geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí, orientačnímu vymezení jejich rozsahu a orientačnímu hodnocení stupně rizika těchto geofaktorů,

    2. etapu základního průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí, který zahrnuje soubor prací potřebných k ověření rozsahu rizikových geofaktorů životního prostředí, zjištěním stupně rizika jejich vlivu a poskytnutí geologických údajů potřebných pro zpracování projektu sanačních nebo preventivních opatření k eliminaci zjištěného rizika,

    3. etapu doplňkového průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí, která zahrnuje soubor prací, jimiž se při realizaci sanačních nebo preventivních opatření k eliminaci rizika vyplývajícího z vlivu rizikových geofaktorů životního prostředí upřesňují dosud získané poznatky a hodnotí se úspěšnost přijatých opatření.

    (8) Obdobně jako v odstavci 8 se člení na etapy průzkum pro zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v přírodních horninových strukturách.

    § 8

    Komplexnost geologických prací

    (1) Komplexnost geologických prací vyžaduje zahrnout do souboru geologických prací v časové vazbě metody a prostředky potřebné k úplnému, včasnému a hospodárnému řešení geologického úkolu a vyhodnotit v závěrečné zprávě získané geologické poznatky a výsledky účelově k cíli těchto prací.

    (2) Při provádění a vyhodnocování geologických prací se dokumentují a hodnotí všechny zjištěné geologické skutečnosti potřebné pro řešení geologického úkolu.

    ČÁST TŘETÍ

    Projektování geologických prací

    § 9

    Projektová dokumentace geologických prací

    (1) Projektová dokumentace geologických prací stanoví postup a podmínky pro odborné, racionální a bezpečné řešení geologického úkolu.

    (2) Projektovou dokumentaci geologických prací tvoří projekt geologických prací s dokumentací technického řešení geologických prací (dále jen "projekt") a vyžaduje-li to rozsah a složitost geologického úkolu, též přípravná projektová dokumentace geologických prací (dále jen "přípravná dokumentace").

    1. Projektová dokumentace geologických prací musí být opatřena jménem zpracovatelské organizace, názvem geologického úkolu, etapou geologických prací, jménem objednatele geologických prací, datem vyhotovení a jménem podpisem odpovědného řešitele geologického úkolu; po jejím schválení také jménem a podpisem pracovníka oprávněného projekt schválit a datem schválení projektu.

    § 10

    Zpracování projektové dokumentace geologických prací

    (1) Byla-li zpracována přípravná dokumentace, vychází zpracovatel projektu z jejích závěrů.

    (2) Během zpracování projektu projednává jeho zpracovatel podle potřeby s objednatelem návrh řešení geologického úkolu, popřípadě jeho variant, pokud zvláštní předpisy projednání nevylučují.

    § 11

    Zájmy chráněné zvláštními předpisy

    (1) Zpracovatel projektu volí takové řešení geologického úkolu, které zajistí soulad s ochranou zájmů chráněných zvláštními předpisy.4)

    (2) Zjistí-li zpracovatel projektu takové zájmy chráněné zvláštními předpisy, které vylučují provedení geologických prací nebo budoucí využití jejich výsledků, přeruší práce na projektu a oznámí zjištěné skutečnosti jeho zadavateli. Jiné střety zájmů uvede v projektu s návrhem na jejich řešení.

    § 12

    Přípravná dokumentace

    (1) Před realizací složitého geologického záměru, kdy stupeň znalostí neumožňuje racionální vymezení geologického úkolu a zpracování projektu geologických prací, se zpracovává přípravná dokumentace ve formě přípravné studie, která

    a) vymezuje geologický záměr v širších hospodářských, ekologických, společenských popřípadě vědeckých souvislostech a stanoví dílčí cíle k jeho zajištění,

    b) prokazuje účelnost, realizovatelnost a racionálnost geologického záměru, a to i s ohledem na zájmy chráněné zvláštními předpisy,

    c) podává přehled geologických a jiných prací potřebných k zajištění geologického záměru, s jejich zdůvodněním, propočtem nákladů a návrhem účelného členění prací. Analyzuje a navrhuje metodické postupy řešení v možných variantách, přináší jejich hodnocení a zdůvodňuje optimální variantu,

    d) poskytuje podklady ke spolupráci orgánů a organizací při realizaci geologického záměru.

    ___________________________________________________________________

    4) např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 o lesích, ve znění pozdějších předpisů.

    § 13

    Projekt

    (1) Projekt obsahuje vymezení geologického úkolu, způsob řešení geologického úkolu a jeho zabezpečení, rozpočet prací a harmonogram prací; může stanovit, že se práce uskuteční ve vymezených úsecích (fázích), přičemž pokračování geologických prací může být podmíněno dílčími výsledky. Může též stanovit postupné vyhodnocování výsledků geologických prací dílčími zprávami.

    § 14

    Vymezení geologického úkolu

    Geologický úkol se v projektu vymezuje

    1. názvem geologického úkolu, jeho číslem a označením druhu a etapy geologických prací,

    2. územím pro realizaci prací s uvedením názvu obce a okresu; u regionálních prací uvedením názvů okresů či jiným vymezením,

    3. cílem geologických prací s uvedením dílčích cílů a okruhů otázek, které je třeba řešit s ohledem na budoucí využití jejich výsledků.

    § 15

    Způsob řešení geologického úkolu a jeho zabezpečení

    (1) Způsob řešení geologického úkolu obsahuje

    1. údaje o území podmiňující řešení geologického úkolu,

    2. stav geologických znalostí ve vztahu k cíli geologických prací,

    3. postup řešení a jeho zdůvodnění,

    4. druh, specifikaci, rozsah a metodika projektovaných prací, včetně uvedení jejich vztahu k zájmům chráněným zvláštními předpisy, které představují střet zájmu s jejich provedením, s  časovou návazností jejich realizace,

    5. druhy a metodiku odběru vzorků, místo, způsob a termíny jejich uchování nebo skartace,

    6. kvalitativní podmínky provádění geologických prací a specifikaci kontrolních prací,

    7. přehled prací prováděných dodavatelsky s odkazem na jejich projektové zabezpečení.

    (2) V případě projektování technických prací spojených se zásahem do pozemku, na které se nevztahuje dokumentace technického řešení vybraných prací (§ 18) se zpracovává zabezpečení těchto prací v rozsahu

    1. řešení přípravy pracoviště, dopravy, přívodu vody a energie a dalších prací potřebných k bezpečnému provedení projektovaných prací,

    2. charakteristiku použitých zařízení a technologický postup práce,

    3. určení místa a způsobu ukládání vzorků, vrtné drtě, použitého vrtného výplachu a jiných hmot vzniklých při provádění technických prací,

    4. řešení likvidačních, popřípadě zajišťovacích a rekultivačních prací (§ 31),

    5. opatření k zabezpečení zájmů chráněných zvláštním předpisy 4) a k omezení škod při provádění geologických prací,

    6. opatření k dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně sociálního a hygienického vybavení.

    (3) Způsob řešení geologického úkolu a jeho zabezpečení podle odstavců 1 a 2 se dokládají mapami, řezy a výkresy, jakož i doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy. Toto zabezpečení je možno zpracovat dodatečně v případech, kdy při zpracování projektu není druh, rozsah a lokalizace prací spojených se zásahem do pozemku znám, nejpozději však před zahájením těchto prací.

    (4) Jestliže rozsah geologických prací vyžaduje vybudování dočasného zařízení pracoviště, musí zabezpečení řešení geologického úkolu dále obsahovat

    a) u movitých objektů a zařízení, např. maringotek, vrtných bud, obytných buněk údaje o jejich typu, počtu, umístění a napojení na rozvod energie a vody,

    b) u nemovitých objektů a zařízení majících charakter stavby projekt podle zvláštních předpisů. 3)

    § 16

    Rozpočet geologických prací

    (1) Rozpočet geologických prací zahrnuje veškeré náklady na práce uvedené v projektu včetně nákladů na projekt a náhrad za způsobené nevyhnutelné škody. Není-li možné pro některé projektované práce v okamžiku zpracování projektu cenu stanovit (není znám dodavatel, bude výběrové řízení, apod.), uvede se do rozpočtu kvalifikovaný odhad nebo finanční limit a rozpočet se upřesní při stanovení ceny těchto prací.

    1. Součástí rozpočtu je rezerva na krytí nákladů, jež nemohly být předvídány v projektu. Souhlas s čerpáním rezervy dává objednatel geologických prací.

    (3) Je-li řešení geologického úkolu zpracováno ve variantách nebo rozděleno na časové nebo věcné fáze, zpracuje se rozpočet pro každou variantu nebo se k rozpočtu přiloží finanční harmonogram v členění na vymezené úseky (fáze).

    § 17

    Harmonogram prací

    Harmonogram prací se zpracovává na celý geologický úkol počínaje zahájením prací na projektu, konče schválením závěrečné zprávy o řešení a výsledcích geologického úkolu. Zpracovává se pro jednotlivé druhy prací nebo jejich ucelené skupiny, v časové návaznosti vyplývající z funkčního postupu řešení úkolů. Jestliže je realizace některých prací podmíněna řízením podle zvláštních předpisů, 5) uvedou se v harmonogramu tato řízení samostatně. Jestliže je řešení úkolu rozděleno do fází a o pokračování řešení úkolu bude rozhodovat objednatel, uvedou se tato rozhodnutí v harmonogramu samostatně. Časové členění harmonogramu na jednotlivé úseky se volí přiměřeně k délce trvání jednotlivých druhů prací a k délce trvání geologického úkolu.

    § 18

    Dokumentace technického řešení vybraných prací

    K provedení prací, které jsou povolovány podle zvláštního předpisu 2) se zpracovává projektová dokumentace podle tohoto předpisu.

    § 23

    Schvalování projektové dokumentace geologických prací

    Přípravnou dokumentaci nebo projekt schvaluje objednatel před zahájením prací. Pokud u některých projektů nebo jejich částí je potřebné také schválení podle zvláštních předpisů, 5) schvaluje objednatel projekt s výhradou schválení podle těchto předpisů.

    ČÁST ČTVRTÁ

    Provádění geologických prací

    § 24

    Zahájení geologických prací

    (1) Geologické práce lze provádět jen na základě schváleného projektu. Výjimečně může řešitelská organizace zahájit geologické práce se souhlasem objednatele před schválením projektu, pokud zvláštní zákon 6) provedení prací nezakazuje, jestliže

    a) se jimi mají odvrátit nebo zmírnit účinky hrozící havárie a živelní pohromy nebo jsou-li nezbytné k odstranění jejich následků,

    b) pozdějším zahájením geologických prací by mohly vzniknout škody na nemovitostech nebo jiné škody, kterým se takto zabrání.

    (2) Zahájí-li se geologické práce výjimečně před schválením projektu, předkládá se projekt ke schválení nejpozději do dvou měsíců ode dne jejich zahájení.

    (3) Řešitelská organizace před zahájením geologických prací

    a) zajistí zaevidování geologického úkolu podle zvláštního předpisu,7)

    b) projedná zásahy do práv chráněných zvláštními předpisy4), popřípadě získá souhlas orgánů, kterým přísluší jejich ochrana.

    ______________________________________________________________________________

    1. např. zákon č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

    2. zákon 114/1992Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

    3. vyhláška Ministerstva životního prostředí č. (dnes vyhláška ČGÚ č. 8/1989 Sb.)

    § 25

    Podmínky provádění geologických prací

    (1) Při provádění geologických prací řešitelská organizace

    a) postupuje podle harmonogramu geologických prací,

    b) postupuje podle technických požadavků a technologických podmínek a metodických postupů stanovených v projektu, podle technických norem a metodických předpisů pro geologické práce, jakož i podle předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

    c) zabezpečuje, popřípadě vyhotovuje mapové podklady a zaměřuje geologické práce s přesností odpovídající účelu jejich použití, pokud není v projektu stanoveno jinak.

    (2) Při provádění geologických prací organizace postupuje tak, aby nevznikly škody, kterým je možno zabránit.

    § 26

    Sledování a řízení geologických prací

    (1) Řešitelská organizace při provádění geologických prací průběžně sleduje, zda jejich cíl je dosažitelný, zda projektované řešení geologického úkolu je v souladu se skutečnostmi zjištěnými geologickými pracemi a zda projektované metodické postupy a práce jsou při daných podmínkách vyhovující. Přitom řídí podle získaných poznatků prostřednictvím zodpovědného řešitele geologického úkolu geologické práce tak, aby řešení geologického úkolu bylo odborné, racionální a bezpečné.

    (2) Ke sledování a kontrole průběhu geologických prací a k projednání potřebných opatření se uskutečňují kontrolní porady (kontrolní dny). Svolává je objednatel geologických prací. Podnět

    k jejich svolání dává také řešitelská organizace v případech, kdy se průběžné výsledky řešení odlišují od předpokladů projektu, nebo se ukazuje potřeba změnit rozsah popřípadě metodiku prací odlišně od schváleného projektu. Kontrolní porady se účastní pracovníci oprávnění za řešitelskou organizaci jednat. O jejích závěrech se vyhotovuje zápis.

    § 27

    Geologická dokumentace

    Organizace geologické práce při jejich provádění řádně a včas dokumentuje. Vedení, doplňování a uchovávání geologické dokumentace upravují zvláštní předpisy.

    § 28

    Provozní záznamy

    (1) Na pracovišti technických prací se vedou formou denního hlášení, vrtného, báňského nebo stavebního deníku provozní záznamy. Do nich se zapisuje přítomnost osádky, doba práce, druh prováděných geologických prací, údaje o projektovaných a dosahovaných technických, výkonových a technologických parametrech, o kvalitativních výsledcích prací, např. výnosu jádra, odběry vzorků, zkoušky, měření, zvláštní geologické a jiné projevy jako výrony vody, plynu, tekutých písků a uhlovodíků, ztráta vrtného výplachu a výskyt kaveren. Dále se do nich zapisují nebo zakládají příkazy a opatření řídících, dozorčích a kontrolních orgánů, zejména příkazy týkající se usměrňování prací, provozu, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Záznamy jsou podepisovány denně vedoucím pracoviště.

    (2) Provozní záznamy jsou vedeny souběžně s prováděním geologických prací tak, aby byly průkazným dokladem o jejich průběhu a dosahovaných výsledcích a umožňovaly kontrolu.

    1. Provozní záznamy jsou součástí geologické dokumentace.

    § 29

    Změna projektu

    (1) Řešitelská organizace navrhne při provádění geologických prací změnu projektu, popřípadě zastavení prací, zjistí-li, že

    a) k řešení geologického úkolu je třeba volit podle dílčích výsledků geologických prací jiný metodický nebo technický postup než stanovil projekt nebo provést větší rozsah geologických prací než bylo schváleno,

    b) nelze dosáhnout cíl geologických prací sledovaný projektem, zvláště liší-li se geologické poměry a výsledky geologických prací podstatně od předpokladů uvažovaných v projektu.

    (2) Změna projektu se schvaluje obdobně jako projekt.

    (3) Za podmínky, že se tím nepřekročí rozpočet, nepovažuje se za změnu projektu podle odstavce 1 jeho úprava

    a) záměnou druhu prací, jestliže se tím nemění celkový metodický a technický postup řešení geologického úkolu a pokud k tomu objednatel řešitelskou organizaci ve smlouvě na provedení prací zmocnil,

    b) zvýšením nebo snížením měrných jednotek, popřípadě počtu průzkumných děl stejného druhu geologických prací.

    § 30

    Oznamování rizikových geofaktorů

    (1) Zjistí-li organizace při provádění geologických prací existenci rizikového geofaktoru podle přílohy č. 4  této vyhlášky, oznámí tuto skutečnost ministerstvu neprodleně po jeho zjištění, nejpozději do 30 dnů od jeho zjištění.

    1. Oznámení se provádí v písemné formě a je podepsané odpovědným řešitelem geologického úkolu. Pokud bylo oznámení odesláno v elektronické formě, je nezbytné jej podat také v písemné formě.

    2. Oznámení obsahuje

    1. název geologického úkolu a číslo jeho evidence,

    2. lokalitu s výskytem rizikového geofaktoru vymezenou názvem obce a okresu,

    3. vymezení rizikového geofaktoru a uvedení geologických či jiných údajů, podle kterých byla zjištěná skutečnost klasifikována jako rizikový geofaktor,

    4. uvedení akutnosti rizika v případech, kdy hrozí akutní nebezpečí pro ohrožení zdraví nebo životů občanů nebo majetkové škody značného rozsahu.

    5. lokalizaci rizikového geofaktoru souřadnicemi nebo zákresem do mapy vhodného měřítka,

    § 31

    Zajištění a likvidace technických prací

    (1) Technické práce, které splnily projektovaný účel a nelze jich dále využít, se likvidují nebo v případech stanovených zvláštními předpisy2) zajišťují, pokud o nich nebylo rozhodnuto odlišně podle zvláštního předpisu.8)

    (2) Zajištění nebo likvidace technických prací musí

    a) zajistit bezpečnost povrchu, a to i z hlediska jejich možných pozdějších účinků na povrch,

    b) zabezpečit, aby se nezmařily využitelné výsledky geologických prací, zejména zjištěné zásoby ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod, podzemní prostory a horninové struktury vhodné pro podzemní skladování,

    c) zamezit narušení režimu podzemních vod a plynových poměrů, volné unikání vody nebo plynu a vnikání povrchové vody do podzemních prostorů a vod,

    d) řešit ochranu objektů a zájmů chráněných zvláštními předpisy, 4)

    e) řešit konečnou úpravu technickými pracemi dotčených pozemků.9)

    1. Zajištění a likvidace technických prací je součástí geologických prací. O zajištění a likvidaci se vyhotovuje protokol, který podepisuje statutární zástupce řešitelské organizace.

    ČÁST PÁTÁ

    Vyhodnocování geologických prací

    § 32

    Výsledky geologických prací

    (1) Řešitelská organizace výsledky geologických prací vyhodnotí v závěrečné zprávě, a to i v případě, že nebylo dosaženo jejich cíle nebo projektované práce byly provedeny jen částečně.

    (2) Jsou-li výsledkem řešení geologického úkolu postupně samostatně využitelné části geologického úkolu, mohou být tyto dílčí výsledky vyhodnocovány dílčími závěrečnými zprávami. V závěrečné zprávě se na tyto zprávy odkáže a uvedou se pouze dosažené výsledky a vynaložené finanční náklady. Pro dílčí zprávy platí přiměřeně ustanovení pro závěrečnou zprávu této vyhlášky.

    __________________________________________________________________

    1. § 15 geologického zákona

    2. § 16 geologického zákona

    § 33

    Závěrečná zpráva

    (1) Závěrečná zpráva obsahuje, dokumentuje a zdůvodňuje výsledky geologických prací ve vztahu k jejich projektu včetně rozpočtu. Zpracovává se podle přílohy č. 2 této vyhlášky. Její osnova, rozsah a přílohy se přizpůsobují cíli geologických prací, provedeným geologickým pracím, požadavkům objednatele a potřebám využití dosažených výsledků.

    (2)První exemplář závěrečné zprávy obsahuje originály protokolů, laboratorních listů, měřické originály, originály výsledků řešení střetů zájmů, originály provozních záznamů, originály zpráv zpracovaných subdodavateli, kompletní projektovou dokumentaci a další dokumenty vzniklé při řešení úkolu.

    1. Závěrečnou zprávu podepisuje statutární orgán řešitelské organizace a odpovědný řešitel geologického úkolu.

    § 34

    Zvláštní náležitosti závěrečných zpráv některých geologických prací

    (1) V závěrečných zprávách s výpočtem zásob výhradního ložiska se zásoby vyhodnocují a klasifikují podle zvláštních předpisů. 10) Závěrečná zpráva musí obsahovat pasport zásob výhradního ložiska, který obsahuje identifikační údaje o ložisku a jeho místopisné poloze, údaje o geologické prozkoumanosti s geologickou charakteristikou a popisem ložiska, o nerostné skladbě ložiska, o podmínkách a způsobu jeho ochrany a využívání, o výpočtech a stavu jeho zásob a o kondicích použitých k jejich vyhodnocení. Tiskopis pasportu vydává ministerstvo.

    (3) V závěrečných zprávách s výpočtem zásob podzemních vod se zásoby vyhodnocují a klasifikují v kategoriích uvedených v příloze č. 3 této vyhlášky.

    (4) V závěrečných zprávách s odhadem prognózních zdrojů nerostů a podzemních vod se prognózní zdroje nerostů a podzemních vod vyhodnocují a klasifikují v kategoriích uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky. Závěrečná zpráva musí obsahovat evidenční list prognózních zdrojů nerostů nebo podzemních vod, jejichž tiskopisy vydává ministerstvo.

    10) § 13 a 14 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů

    § 35

    Lhůty vyhodnocení

    Pokud lhůta pro zpracování závěrečné zprávy nebyla dohodnuta ve smlouvě o dodávce geologických prací, musí se závěrečná zpráva zpracovat do 6 měsíců po ukončení technických

    a laboratorních prací nebo režimních pozorování a měření podzemních vod.

    § 36

    Prověřování a schvalování závěrečných zpráv

    Závěrečné zprávy prověřuje a schvaluje objednatel geologických prací, pokud není schválení zprávy nebo její části vyhrazeno státním orgánům podle zvláštních předpisů.11)

    ČÁST SEDMÁ

    Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

    § 43

    Zrušuje se vyhláška Českého geologického úřadu č. 121/1989 Sb.

    § 44

    Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem …………………

    Ministr životního prostředí

    11) např. § 14 zákona č. 44/1988 Sb., v platném znění

    Příl. 1

    Podmínky

    pro zařazování prognózních zdrojů nerostů

    a podzemních vod do kategorií

    1. Prognózní zdroje nerostů a podzemních vod jsou zdroje dosud nezjištěné a neověřené, jejichž existence se předpokládá na základě znalostí geologické stavby území se zřetelem k zákonitostem vzniku a tvorby ložisek nerostů, popřípadě k zákonitostem oběhu vody, tvorby podzemních vod a možnosti jejich akumulace. Množství prognózních zdrojů se udává na základě odborného odhadu. Prognózní zdroje nerostů se vyhodnocují v kategoriích.

    2. Prognózní zdroje nerostů se odhadují do hloubek přístupných pro současné nebo výhledové dobývání podle současných ekonomických, báňskotechnických, technologických a jiných podmínek.

    3. Do kategorie P1 se zařazují prognózní zdroje nerostů předpokládané v pokračování již zjištěného ložiska. Podkladem pro tuto kategorii jsou výsledky geologického mapování, geofyzikálních a geochemických prací v prostoru možného výskytu prognózních zdrojů; geologická extrapolace údajů vychází ze zjištěné, popřípadě ověřené části ložiska.

    4. Do kategorie P2 se zařazují prognózní zdroje nerostů předpokládané v pánvích, revírech a geologických regionech, kde již byla zjištěna ložiska stejného formačního a genetického typu. Přitom se vychází z pozitivního hodnocení ložiskových indicií a anomálií zjištěných při geologickém mapování a geofyzikálních, geochemických pracích. Odhad prognózních zdrojů předpokládaných ložisek vychází z analogie se známými ložisky stejného typu.

    5. Do kategorie P3 se zařazují prognózní zdroje nerostů předpokládané toliko na základě závěrů o možnosti vzniku ložisek uvažovaného typu s ohledem na příznivé stratigrafické, litologické, tektonické a paleogeografické předpoklady zjištěné v hodnocené oblasti při geologickém mapování a analýzou geofyzikálních a geochemických údajů. Množství a kvalita prognózních zdrojů se odhadne podle předpokládaných parametrů vývoje ložiska z analogie s podrobněji prozkoumanými oblastmi, kde byla zjištěna nebo ověřena ložiska stejného genetického typu.

    6. Prognózní zdroje podzemních vod se odhadují do hloubek, z nichž je možné čerpat podzemní vody současnou nebo výhledovou technikou. Přitom se odhadují i změny vydatnosti zdroje a jeho možné znečištění. Prognózní zdroje se odhadují v objemovém množství za jednotku času; klasifikují se v kategorii P na základě geologického mapování s vyhodnocením údajů získaných měřením hladin podzemních vod a jejich jakosti, jakož i hydrogeologických, hydraulických, hydrologických a hydrochemických podmínek a dostupných údajů o podzemních vodách a jejich odběru.

    Příl.2

    Osnova závěrečné zprávy

    A. Zpráva o řešení geologického úkolu

    1. Geologický úkol a údaje o území

    1.1 Název geologického úkolu, jeho číslo podle číselníku vydaném Českou geologickou službou, etapa geologických prací, název obce a okresu, popřípadě jiné místopisné určení zkoumaného území nebo objektu, doba řešení úkolu a datum vyhotovení závěrečné zprávy.

    1.2 Objednatel geologických prací, řešitelská organizace, odpovědný řešitel geologického úkolu.

    1.3 Stručné údaje o projektu a jeho změnách.

    1.4 Cíl geologických prací.

    1.5 Charakteristika zkoumaného území z hlediska cíle geologických prací.

    2. Postup řešení geologického úkolu

    Po jednotlivých druzích se uvede výčet a charakteristika jednotlivých druhů prací použitých k řešení úkolu. U každého druhu se uvede

    1. rozsah a objem prací,

    2. metodika a technologické postupy realizace prací,

    3. počty, druhy a způsob odběru vzorků a přímých měření a pozorování,

    4. metodika lokalizace prací,

    • střety zájmů se zájmy chráněnými zvláštními předpisy a způsob jejich vyřešení,

    • způsob likvidace nebo zajištění technických prací, popřípadě jejich další využití.

    3. Výsledky prací uvedených v bodech 2.

    První výtisk zprávy dokládá výsledky originály prvotní i souhrnné geologické dokumentace.

    4. Výsledky řešení geologického úkolu

    a) Uvádějí se : výsledky dosažené provedenými pracemi vyhodnocené ve vztahu k jejich sledovanému cíli; je-li výsledkem řešení geologického úkolu zjištění a ověření zásob ložiska nerostů nebo zdroje podzemních vod, zpracuje se výpočet zásob podle písmene B1. nebo B2., a to s podrobností odpovídající příslušné etapě.

    b) Rozpočtované a skutečně vynaložené náklady a zdroje financování geologického úkolu. Pokud je řešení úkolu dokumentováno také dílčími zprávami nebo dílčími samostatně využitelnými výsledky, uvádí je také jejich finanční podíl z celkových nákladů na úkol.

    5. Závěry a doporučení

    5.1 Využitelnost výsledků, návrh na další řešení související problematiky.

    5.2 Využití výsledků geologických prací z hlediska ochrany a tvorby životního prostředí a zájmů chráněných zvláštními předpisy; v závěrečné zprávě s výpočtem zásob ložiska nerostu nebo zdroje podzemní vody se tento bod nezpracovává.

    6. Místo a způsob uložení geologické dokumentace a protokoly o provedené skartaci

    7. Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů

    B1. Výpočet zásob ložiska nerostu

    1. Prostorová charakteristika ložiska

    1.1 Začlenění ložiska do geologického regionu.

    1.2 Popis ložiska a jeho uložení (umístění, tvar, směr, úklon, mocnost, počet a velikost ložiskových těles a jejich charakteristika).

    1.3 Vnitřní stavba ložiska (tektonika, rozmístění technologických typů nerostné suroviny včetně úseků hluchých a neodpovídajících ukazatelům podmínek využitelnosti, jejich vzájemné prostorové vztahy).

    2. Jakostní a technologická charakteristika ložiska

    2.1 Vymezení druhů nerostných surovin a jejich technologických typů.

    1. Jakostní charakteristika a proměnlivost nerostných surovin, jejich technologických typů a doprovodných surovin, jejich chemické, mineralogické, fyzikální a technologické vlastnosti; hlavní a vedlejší užitkové a škodlivé složky, suroviny a všech produktů vzniklých její úpravou a zušlechtěním. Její vliv na vymezení bilančních a nebilančních částí ložiska.

    3. Hydrogeologická charakteristika

    3.1 Hydrogeologická charakteristika území, hydrochemické a plynové poměry.

    3.2 Zvodněné vrstvy a pásma, jejich hydraulické a hydrogeologické parametry, kolektorské vlastnosti hornin, vliv tektoniky na hydrogeologické poměry ložiska, výskyty krasových vod.

    3.3 Řešení vzájemného vztahu zvodnění ložiska k nadloží a podloží a k jeho okolí.

    3.4 Chemické složení vod, možné zdroje znečištění.

    3.5 Výpočet možných přítoků vod při otevření ložiska a jeho dobývání, oblast hydraulického vlivu odvodnění.

    4. Způsob zpracování a výsledky výpočtu zásob

    4.1 Metodika výpočtu a její zdůvodnění; algoritmy použité ve výpočtu, variantní výpočty zásob.

    4.2 Stanovení základních parametrů použitých ve výpočtu ve vztahu k podmínkám využitelnosti a jiným podmínkám vyhodnocení; průkaz jejich spolehlivosti (výsledky kontrolních zkoušek a jejich zhodnocení).

    4.3 Zásady geometrizace, rozblokování, extrapolace a zařazování zásob do kategorií; zařazení ložiska do skupiny ložisek, jeho zdůvodnění.

    4.4 Tabulky výpočtů průměrných mocností, průměrného obsahu užitkových složek a škodlivin a jiných potřebných údajů pro výpočet zásob.

    4.5 Tabulky výpočtů objemů a tonáže zásob v blocích; výpočty užitkových složek a škodlivin.

    4.6 Celkové výsledky výpočtu v tabulkách v členění a klasifikaci podle zvláštních předpisů11) zásob, včetně zásob doprovodných surovin a skrývky a výklizu.

    4.7 Případný odhad prognózních zdrojů nerostů

    4.8 Údaje o předcházejících výpočtech zásob a jejich srovnání s novým výpočtem.

    5. Podmínky možného využití zásob

    Vztah možného dobývání ložiska k zájmům chráněným zvláštními předpisy4) a střety zájmů ovlivňující využití ložiska, jejich možné řešení; návaznost na územní plán.

    B2. Výpočet zásob zdroje podzemních vod

    1. Prostorová charakteristika zdroje podzemních vod

    1.1 Začlenění zdroje do hydrogeologických poměrů širší oblasti.

    1.2 Hydrogeologická funkce litostratigrafických jednotek.

    2. Současné využívání zdroje podzemních vod

    3. Podklady a údaje pro výpočet zásob zdroje podzemních vod

    3.1 Výchozí údaje klimatologické, hydrologické a hydrogeologické s jejich zhodnocením, hydrologická bilance.

    3.2 Provedená měření a zkoušky, odběry vzorků a způsob jejich zhodnocení.

    3.3 Vyhodnocení režimního pozorování podzemních vod.

    4. Hydrogeologie zájmové oblasti

    4.1 Hydrofyzikální vlastnosti hornin, filtrační parametry, funkce tektonických pásem a krasových jevů.

    4.2 Reprezentativní hodnoty základních geologických a hydrogeologických údajů.

    4.3 Režim podzemních vod; migrační parametry horninového prostředí.

    4.4 Hydrochemický režim a bakteriologicko-biologický stav podzemních vod.

    4.5 Hydrogeologické zhodnocení oblasti z hlediska potřeb výpočtu zásob zdroje podzemních vod.

    5. Výpočet zásob zdroje podzemních vod se zhodnocením jejich jakosti

    5.1 Metodika výpočtu, její zdůvodnění, výpočtová schemata zdůvodnění okrajových podmínek.

    5.2 Vlastní výpočet dokumentovaný vstupními údaji a klasifikace zásob.

    5.3 Vyhodnocení jakosti vody a jejích genetických typů ve struktuře, vlivy možného znečištění; návrh na úpravu podzemní vody.

    5.4 Případný odhad prognózních zdrojů podzemních vod.

    6. Podmínky ochrany a využívání zdroje podzemních vod a vztah k životnímu prostředí

    6.1 Ochrana množství a jakosti zdroje, ve vyšších etapách hydrogeologického průzkumu i návrh ochranných pásem zdroje a návrh ochrany využívaných jímacích zařízení s vyznačením možných zdrojů znečištění.

    6.2 Návrh na zřízení pozorovacích objektů ke sledování vlivů znečištění.

    6.3 Vztah využívání zdrojů k podmínkám životního prostředí, střety zájmů ovlivňující využití zdroje a jejich možné řešení; návaznost na územní plán.

    7. Návrh na optimální využití a ochranu zdroje podzemních vod, jeho hospodářský význam

    C. Přílohy závěrečné zprávy

    1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku umožňujícím místopisnou orientaci a určení místa geologických prací.

    2. Geologická mapa zkoumaného území s přilehlou oblastí, jejíž geologická stavba ovlivňuje řešení geologického úkolu.

    3. Geologické mapy a řezy s vyznačením vrtů, důlních a jiných děl, měrných objektů, jakož i přirozených odkryvů a dalších dokumentačních bodů užitých k řešení geologického úkolu, účelové a speciální mapy a řezy, např. geofyzikální, geochemické, technologické, ložiskové, hydrogeologické, hydrochemické a inženýrskogeologické mapy a řezy litostratigrafických jednotek, hydroizohyps, mocností kolektorů, izolačních horizontů.

    4. Mapy a řezy bloků zásob a jiné řezy dokumentující výpočet zásob ložisek nerostů nebo zdroje podzemních vod s vyznačením ochranných pásem a bezpečnostních pilířů.

    5. Mapy s vyznačením prognózních zdrojů nerostů a podzemních vod.

    6. Kondice a jiné podmínky vyhodnocení a využití výsledků.

    7. U výpočtů zásob návrh na jejich schválení s charakteristikou ložiska nerostu nebo zdroje podzemních vod a pasport zásob ložiska nerostu.

    8. Souhrnná geologická dokumentace vrtů a báňských děl, přehledy a grafy měření a čerpacích zkoušek, údaje získané rozbory vzorků a jiné údaje dokumentující výsledky geologických prací s jejich souborným hodnocením.

    9. Speciální zprávy (mineralogické, petrologické, geofyzikální, hydrogeologické, geotechnické, inženýrskogeologické, chemickotechnologické, zprávy o výzkumu úpravy, zušlechťování a zpracování nerostné suroviny s atesty) podávající v ucelené formě výsledky řešení speciální problematiky.

    10. Souřadnice vrtů a ústí důlních děl, vybraných studní a pramenů, měrných míst na tocích a jiné měřické údaje.

    11. Mapy chráněných ložiskových území a ochranných pásem podzemních vod, popřípadě mapy se zakreslením jejich navrhované hranice.

    12. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními předpisy.

    13. Projekt a jeho změny.

    14. Exemplář závěrečné zprávy, který se odevzdává Geofondu, obsahuje dále evidenční a záznamové listy geologického úkolu, vrtů, hydrogeologických prací, geochemických prací, sesuvných území apod. potřebné pro zpracování přehledu geologické prozkoumanosti.

    Příl.3

    Podmínky pro klasifikaci zásob podzemních vod

    A. Členění zásob podzemních vod

    1. Zásoby podzemních vod jsou zjištěné a ověřené množství podzemních vod v zemských dutinách a zvodněných zemských vrstvách.

    2. Zásoby podzemních vod se člení na tyto složky:

    2.1 přírodní zdroje, které jsou přírodní dynamickou složkou podzemních vod vyjádřenou v objemových jednotkách za jednotku času,

    2.2 přírodní zásoby, které jsou přírodní statickou složkou podzemních vod vyjádřenou v objemových jednotkách,

    2.3 indukované zdroje (doplňkové zdroje), které jsou přírodní dynamickou složkou podzemních vod přitékající do jímací oblasti v důsledku umělého zásahu; vyjadřují se v objemových jednotkách za jednotku času.

    3. Využitelné zásoby podzemních vod je ta část celkových zásob podzemních vod, kterou lze z horninového prostředí technickými prostředky zachytit, odebrat a využít; vyčleňuje se z nich současný odběr.

    4. Zásoby podzemních vod podle svých složek se zařazují podle stupně ověření a znalosti do kategorií C2, C1, B a A.

    5. Využitelné zásoby podzemních vod kategorií C1, B a A se člení na zásoby, které nevyžadují před použitím úpravu jakosti, a na zásoby, které tuto úpravu vyžadují.

    6. K bilančnímu vyhodnocení zásob podzemních vod zahrnují výpočty celkové zásoby podzemních vod v daném hydrogeologickém celku bez ohledu na výjimky vyplývající ze zákona č. 138/1973 Sb.

    B. Všeobecné zásady klasifikace zásob podzemních vod

    1. Zásoby podzemních vod se vyhodnocují

    1.1 pro hydrogeologický celek nebo

    1.2 pro část hydrogeologického celku.

    2. Hydrogeologický celek je území s podobnými hydrogeologickými znaky režimu podzemních vod podle ČSN 73 6511 Názvosloví v hydrogeologii (I-35) vymezené zpravidla rozvodnicemi podzemních vod, popřípadě geologickými hranicemi. Hydrogeologický celek může být totožný s hydrogeologickým rajónem 3) nebo tvoří jeho část, popřípadě může zahrnout i více rajónů.

    3. Ve výpočtech zásob podzemních vod v dílčí části hydrogeologického celku ve vyšších kategoriích než bylo schváleno pro hydrogeologický celek se vyjádří vztah zásob hodnocené části k zásobám hydrogeologického celku.

    4. Časová zabezpečenost tvorby zásob podzemních vod hydrogeologického celku v kategorii C2, C1, B, A bude posouzena jejich začleněním do zjištěných přírodních zdrojů. Množství využitelných zásob jako podíl přírodních zdrojů stanovených na základě příslušných n-letých pozorování se posuzuje údajem o jejich zabezpečenosti, tj. jejich přiřazením k dlouhodobým klimatickým a hydrologickým hodnotám. Zabezpečenost tvorby zásob podzemních vod v části hydrogeologického celku se při zařazování do kategorie posuzuje individuálně s ohledem na specifika hydrogeologických podmínek.

    C. Klasifikace zásob podzemních vod hydrogeologického celku

    1. Zásoby kategorie C2

    Do kategorie C2 se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na základě komplexního vyhodnocení archívních materiálů o geologických, hydrogeologických, hydraulických,

    hydrologických a hydrochemických podmínkách a o jakosti zásob podzemních vod doplněných kontrolními údaji v  dané oblasti (měření hladin, jakost vod apod.) a v nutných

    případech omezeným počtem vrtů, popřípadě jiných technických prací. Na základě zpracování nebo vyhodnocení těchto materiálů se dokumentuje znalost následujících údajů nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti:

    1.1 orientační výpočet přírodních zdrojů a kvalifikovaný odhad využitelných zásob podzemních vod s použitím hydrologických metod, přičemž potřebná režimní pozorování postačují zpravidla po dobu 1 roku,

    1.2 orientační ocenění jakosti podzemních, povrchových a srážkových vod,

    1.3 stanovení nebo upřesnění hranic hydrogeologického celku,

    1.4 stanovení perspektivních oblastí pro vodohospodářské využití podzemních vod (jímání, obohacování, ochrana),

    1.5 upozornění na případné střety zájmů mající vliv na zásoby podzemních vod a jejich jakost,

    1.6 rámcový návrh ochrany zásob podzemních vod pro dané hydrogeologické poměry s přihlédnutím k existujícím zdrojům znečištění podzemních vod,

    1.7 přehled a rámcové vyhodnocení současných odběrů podzemních vod,

    1.8 vztah nově získaných poznatků k hydrogeologické rajonizaci z hlediska rozsahu rajónu a z hlediska množství zásob podzemních vod.

    2. Zásoby kategorie C1

    Do kategorie C1 se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na základě komplexního vyhodnocení archívních materiálů a geologických prací. Na základě jejich zpracování a vyhodnocení se dokumentuje znalost následujících údajů nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti:

    2.1 výpočet přírodních zdrojů a využitelných zásob podzemních vod nejméně dvěma nezávislými početními metodami, a to hydrologickými, přičemž délka režimního pozorování je zpravidla 2 roky, a hydraulickými (hydrodynamickými),

    2.2 možnosti využití přírodních zásob a indukovaných zdrojů s označením nejvhodnějších míst pro jímání, obohacování a ochranu podzemních vod,

    2.3 jakost podzemních vod s podrobností umožňující řešit otázky jejich jímání v hydrogeologickém celku,

    2.4 hlavní zákonitosti změn hydrogeologických poměrů (hydraulické, hydrochemické aj.) a rámcová prognóza jejich vývoje,

    2.5 optimální způsob vodohospodářského využití zásob podzemních vod a jejich jakosti ve zkoumaném hydrogeologickém celku s prognózními výpočty, pokud jde o velikost a jakost zásob podzemních vod,

    2.6 návrh oblastí vhodných pro průzkum zásob podzemních vod do vyšších kategorií,

    2.7 upozornění na případné střety zájmů mající vliv na zásoby podzemních vod a jejich jakost a návrh jejich řešení,

    2.8 návrh ochrany zásob podzemních vod a jejich jakosti, doporučení případné revize ochrany stávajících jímacích zařízení a posouzení vlivu znečištění podzemních vod,

    2.9 přehled současných odběrů podzemních vod s analýzou důsledků na zásoby podzemních vod hydrogeologického celku,

    2.10 posouzení platné hydrogeologické rajonizace z hlediska rozsahu rajónu a množství zásob podzemních vod s případným návrhem úpravy rajonizace.

    3. Zásoby kategorie B

    Do kategorie B se zařazují zásoby podzemních vod vypočítané na základě komplexního vyhodnocení archívních materiálů a geologických prací. Na základě jejich zpracování a vyhodnocení se dokumentuje znalost následujících údajů nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti:

    3.1 výpočet zásob podzemních vod hydraulickými a hydrologickými metodami. Hydraulickými metodami se výpočet provede pro stávající i předpokládané počáteční a okrajové podmínky a filtrační parametry. Orientačně jsou vypočteny změny velikosti zásob podzemních vod a jejich jakosti a porovnány s výsledky režimních pozorování. Hydrologickými metodami jsou zásoby podzemních vod vypočteny na základě vyhodnocení režimních pozorování, a to ve vztahu k extrémním a průměrným hodnotám. Délka režimního pozorování je nejméně 2 roky, přičemž se důsledně využívá výsledků dosavadních pozorování hydrometeorologických jevů,

    3.2 návrh ochrany podzemních vod před ohrožením jejich množství a jakosti a analýza možných důsledků využití podzemních vod v hydrogeologických celcích i v jejich částech,

    3.3 návrh optimálního způsobu využití a podmínek odběru podzemní vody s rámcovým ekonomickým zhodnocením,

    3.4 výpočet využitelných zásob podzemních vod s jejich členěním na dotaci z přírodních zdrojů, přírodních zásob a podle možnosti i indukovaných zdrojů s použitím minimálně dvou nezávislých metod,

    3.5 posouzení vlivu zdrojů znečištění na jakost podzemních vod a předpoklad vlivu znečištění na vypočtené zásoby podzemních vod,

    3.6 přehled současných odběrů podzemních vod s prognózou jejich vývoje v dané oblasti, návrh řešení střetů zájmů majících vliv na zásoby podzemních vod a jejich jakost,

    3.7 návrh technologie úpravy podzemních vod,

    3.8 vztah nově získaných poznatků k platné hydrogeologické rajonizaci z hlediska rozsahu rajónu a množství zásob podzemních vod s případným návrhem úpravy rajonizace.

    4. Zásoby kategorie A

    Do kategorie A se zařazují zásoby podzemních vod, které jsou ověřeny poloprovozním čerpáním s dlouhodobým režimním pozorováním a mají ověřenu technologii úpravy. Na základě jejich vyhodnocení se dokumentuje znalost následujících údajů nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti:

    4.1 vymezení podrobně zdůvodněných ochranných pásem nebo jejich upřesnění. V případě realizace aktivních způsobů ochrany jímaných podzemních vod před ohrožením jejich množství a jakosti je třeba prokázat účinnost této ochrany,

    4.2 prognózní výpočet změn množství a jakosti podzemních vod na dobu životnosti jímacích zařízení,

    4.3 vypracování havarijních plánů pro případ narušení zásob podzemních vod a jejich jakosti,

    4.4 rámcová ekonomická úvaha o podmínkách odběru podzemních vod a ochraně jejich množství a jakosti,

    4.5 stanovení hranic dosahu vlivu setrvalého odběru využitelných zásob podzemních vod.

    D. Klasifikace zásob podzemních vod lokálního charakteru v části hydrogeologického celku

    1. Zásoby podzemních vod lokálního charakteru části hydrogeologického celku se vyhodnocují pro jedno nebo více jímacích zařízení, které se mohou vzájemně hydraulicky ovlivňovat, při součtu jejich vydatnosti nad 30 l.s-1. Ve výpočtu je nutno posoudit zabezpečenost zásob podzemních vod a jejich jakosti, vztah těchto zásob k hydrogeologickému celku či jeho části a ke stávajícím odběrům.

    2. Zásoby kategorie C2

    Do kategorie C2 se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na základě vyhodnocení archívních informací o daném území nebo jímacím zařízení. Maximální využitelné množství podzemní vody a její jakost se stanoví analogií, přičemž je orientačně posouzen dosah vlivu jímání.

    3. Zásoby kategorie C1

    Do kategorie C1 se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na základě archívních informací o daném území a na základě výsledků krátkodobé čerpací zkoušky na novém jímacím zařízení, které umožňují vyhodnocení filtračních parametrů. Je vymezena oblast vlivu jímání a posouzena jakost podzemní vody.

    4. Zásoby kategorie B

    Do kategorie B se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na základě vyhodnocení hydrogeologických údajů o daném území, přičemž je provedena dlouhodobá čerpací zkouška umožňující získat podklady pro stanovení technologie jímání vody, ochrany jímacího zařízení a pro zabezpečení stálosti zásob podzemních vod a jejich jakosti.

    5. Zásoby kategorie A

    Do kategorie A se zařazují zásoby podzemních vod vypočtené na základě vyhodnocení hydrogeologických údajů o daném území, přičemž poloprovozní čerpání umožňuje jednoznačně posoudit režim odběru a účinnost ochranných opatření k zajištění množství a jakosti podzemních vod.

    Příl. 4

    Rizikové geofaktory životního prostředí

    1. Narušení režimu proudění podzemních vod

    Povinnost oznámení vzniká při zjištění náhlé změny úrovně a stavu hladin podzemních vod, které se mohou projevit buď jejich zvýšením (např. vznik pramenů, zamokřených míst, podmáčení staveb, vznik poklesových jezírek) nebo snížením (např. pokles hladin vody ve studních a vrtech, zánik nebo pokles vydatnosti pramenů a mokřin, průvaly vod do podzemních děl a prostorů). Jako výsledek přírodních procesů (např. svahové pohyby, poklesy terénu, zemětřesení aj.).

    1. Anomálně vysoké koncentrace vybraných anorganických nebo organických látekv podzemních vodách

    Povinnost oznámení vzniká při zjištění zvýšeného obsahu složek považovaných za rizikové, které byly stanoveny definovaným analytickým postupem. Jde o složky, které se objevují v předpisech týkajících se kvality vod (např. ČSN 75 7111 Pitná voda, Metodický pokyn MŽP “Kritéria znečištění vod a zemin”). Povinnost oznámení se týká látek přírodního původu. Pokud jsou anomální koncentrace dány antropogenním znečištěním, nejedná se o rizikový geofaktor.

    1. Zvýšená radioaktivita podzemních vod

    Povinnost oznámení vzniká při překročení limitů obsahů radioaktivních prvků ve vodách daných normami pro pitné vody (přesný postup a limity upravuje vyhláška SÚJB č. 184/1997 Sb.).

    1. Svahové pohyby a řícení skal.

    Povinnost oznámení vzniká při zjištění pohybu půd, sutí, hornin a skalního masívu nebo jeho částí působením geologických procesů, které se projevují např. zvlněním terénu, nakupením půd a hornin, vyboulením čela svahu, nahnutím či vyvrácením stromů, řícením skal, bahnotoky, poklesy, podélným zatrháváním svahů, vyvinutými odlučnými plochami, vznikem nových pramenů, pohybem opěrných zdí popřípadě popraskáním staveb, a to v rozměrech nikoliv zanedbatelných a s vývojem pozorovatelným při řešení geologického úkolu.

    N á v r h

    VYHLÁŠKA

    Ministerstva životního prostředí

    ze dne ………………

    o evidenci geologických prací, o odevzdávání a zpřístupňování jejich výsledků

    Ministerstvo životního prostředí (dále jen “ministerstvo”) stanoví podle § 7 a § 12 zákona České národní rady č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona České národní rady č. 543/1991 Sb. a zákona č. … (dále jen “geologický zákon”)

    ČÁST PRVNÍ

    ÚVODNÍ USTANOVENÍ

    § 1

    Účel vyhlášky

    Účelem této vyhlášky je zajistit evidenci geologických prací a stanovit podrobnosti o odevzdávání a zpřístupňování jejich výsledků.

    § 2

    Česká geologická služba

    Evidenci geologických prací (dále jen "evidence"), odevzdávání dílčích a závěrečných zpráv a geologické dokumentace a jejich zpřístupňování zajišťuje Česká geologická služba.

    ČÁST DRUHÁ

    EVIDENCE GEOLOGICKÝCH PRACÍ

    § 3

    Podklady k evidenci

    (1) Podklady k evidenci podává organizace České geologické službě po zpracování projektu geologických prací a před jejich započetím. V podkladech se uvedou všechny práce prováděné jako součást řešení geologického úkolu.

    (2) Podklady k evidenci podává organizace nejpozději před zahájením geologických prací, dvojmo, na tiskopise evidenčního listu.

    (3) V evidenčním listu se uvede

    a) jméno a adresa organizace

    1. název geologického úkolu, jeho číslo, označení etapy geologických prací, název obce a okresu, popřípadě jiné místopisné určení zkoumaného území

    2. cíl geologických prací,

    3. hlavní druhy projektovaných prací,

    4. vymezení území prováděných geologických prací obrysem v mapovém podkladě v měřítku 1 : 50 000, popřípadě 1 : 25 000,

    5. datum zahájení a plánovaného ukončení geologických prací,

    6. souhrnná projektovaná cena prací.

    § 4

    Evidence

    (1) Jestliže údaje v předaných podkladech k evidenci nejsou úplné, vyžádá si Geologická služba jejich doplnění s tím, že jinak evidenci neprovede.

    (2) Česká geologická služba zaeviduje geologické práce v den podání úplných podkladů k evidenci.

    § 5

    Změna evidence

    (1) Nastane-li po provedené evidenci změna projektovaných geologických prací nebo termínu jejich ukončení, je žadatel povinen oznámit tuto změnu do 30 dnů České geologické službě jestliže

    a) se změní území projektovaných geologických prací,

    b) se změní cíl geologického úkolu a etapa geologických prací nebo zásadním způsobem rozsah projektovaných prací,

    c) geologické práce neskončí do jednoho roku po uplynutí plánovaného termínu jejich ukončení uvedeného v evidenčním listě.

    (2) Česká geologická služba opraví evidenci podle obsahu oznámených změn.

    (3) Jestliže se evidované geologické práce neuskuteční, oznámí to organizace České geologické službě do jednoho měsíce od rozhodnutí o jejich neuskutečnění.

    § 6

    Geologické práce nepodléhající evidenci

    Evidenci nepodléhají

    1. geologické práce etapy těžebního ložiskového průzkumu

    2. geologické práce etapy geologického výzkumu, které nejsou spojeny se zásahem do pozemku a nejsou prováděny podnikatelsky, pokud nejsou financovány ze státního rozpočtu.

    ČÁST TŘETÍ

    ODEVZDÁVÁNÍ A ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ VÝSLEDKŮ GEOLOGICKÝCH PRACÍ

    § 7

    Odevzdávání výsledků geologických prací

    (1) Zadavatel geologických prací odevzdává České geologické službě bezúplatně výsledky ložiskového průzkumu v podobě dílčích a závěrečných zpráv zpracovaných podle zvláštního předpisu1). Přitom uvede, zda odevzdané výsledky nebo jejich části podléhají omezení zpřístupnění podle zvláštního předpisu, nebo obsahují údaje, které jsou součástí státního, služebního nebo hospodářského tajemství.

    (2) Organizace odevzdává bezúplatně geologickou dokumentaci zpracovanou podle zvláštního předpisu1), České geologické službě, pokud není součástí výsledků odevzdaných podle odstavce 1, do jednoho měsíce od schválení závěrečné zprávy, nejpozději však do šesti měsíců od zpracování dílčí nebo závěrečné zprávy, v následujícím rozsahu :

    1. souhrnná geologická dokumentace v rozsahu § 4 odst. 1 písmena b)-f) zvláštního předpisu

    2. souhrnná geologická dokumentace uvedená v odst. 2 zvláštního předpisu

    3. výpočty zásob podzemních vod.

    Neodevzdávají se provozní záznamy uvedené v § 14 odst. 3 zvláštního předpisu1).

    § 8

    Zpřístupňování výsledků geologických prací

    (1) Česká geologická služba zpřístupňuje a poskytuje uchovávané výsledky geologických prací, odevzdanou písemnou a grafickou geologickou dokumentaci a hmotný dokladový

    1) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákon č. …

    materiál ve svých prostorách, způsobem a za podmínek stanovených návštěvním řádem, který schvaluje ministerstvo a za úhradu, pokud je zpřístupnění a poskytnutí informací spojeno s vyvolanými vícenáklady. Je přitom povinna dodržet státní, služební a hospodářské tajemství podle zvláštních předpisů. Orgánům státní správy poskytuje výsledky bezúplatně.

    (2) Výsledky geologického výzkumu financovaného ze státního rozpočtu jsou zpřístupňovány každému, způsobem, za úhradu a za podmínek stanovených návštěvním řádem, který schvaluje ministerstvo.

    ČÁST ČTVRTÁ

    USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ

    § 9

    Působnost Geofondu České republiky

    Do doby založení České geologické služby vykonává, v souladu s ustanovením zvláštního předpisu, její práva a povinnosti uvedené v této vyhlášce Geofond České republiky.

    § 10

    Zrušovací ustanovení

    Zrušuje se vyhláška Českého geologického úřadu č. 8/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    § 11

    Účinnost

    Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ………………..

    Ministr životního prostředí

    25

    Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací