Vládní návrh zákona o evidenci obyvatel - EU

K § 1

V tomto ustanovení se vymezuje kategorie osob, u kterých se v evidenci obyvatel vedou osobní údaje. Dosavadní evidence občanů je rozšířena o osobní údaje cizinců s povolením k pobytu na území České republiky a o osobní údaje osob, kterým byl udělen azyl na území České republiky. Rozšíření evidence vychází z potřeb vytvoření přehledu o všech osobách přihlášených k pobytu v jednotlivých obcích , vytvoření možnosti vykonávání některých činností cizinci na území České republiky podmíněné pobytem (např. získání živnostenského oprávnění).

K § 2

Výkon státní správy z důvodu převodu některých správních činností z policie na okresní úřady je svěřen do působnosti stanoveným orgánům; pro území vojenských újezdů jsou do něho zahrnuty i újezdní úřady. Návrh vychází z dosavadních zkušeností s jeho funkčností, jakož i z plnění úkolů orgánů státní správy a obcí v rámci přenesené působnosti.

K § 3, 4 a 5

V ustanoveních je uvedeno, kdo a v jakém rozsahu na jednotlivých stupních informačního systému vede evidenci obyvatel. Těmito ustanoveními se v zákoně zakládá působnost státních orgánů při vedení evidence obyvatel. Provozovatelem informačního systému evidence obyvatel, který bude obsahovat i databáze ze stávajícího Centrálního registru občanů, je Ministerstvo vnitra, které informační systém provozuje v souladu s účelem, pro který je systém zřízen, tj. vytvořit zákonné podmínky pro fungování informačního systému evidence obyvatel důležitého pro činnost státu jako celku. V ustanovení je uveden rozsah údajů, které budou v informačním systému vedeny. Takto uvedený rozsah údajů zohledňuje potřeby státních orgánů a obcí, které využijí při plnění svých úkolů. Jedná se zejména o údaje, které jsou z hlediska nové informační hodnoty základem pro další součásti evidence obyvatel. K získání údajů o obyvateli v rámci celé České republiky slouží informační systém evidence obyvatel vedený Ministerstvem vnitra. Údaje na okresním (územním) stupni slouží k plnění úkolů územních orgánů státní správy. Údaje na místní úrovni jsou určeny k plnění úkolů, které zákony ukládají obcím.

K § 6 a 7

Zcela nově jsou vymezeny informační zdroje, rozsah předávaných údajů, lhůta předání mezi jednotlivými stupni informačního systému. Jedná se zejména o údaje bezprostředně identifikující obyvatele, které do informačního systému předávají okresní úřady, matriční úřady, obce, soudy a útvary policie, jež rozhodují o pobytových záležitostech cizinců a osob, kterým byl udělen azyl na území České republiky.

K § 8

Výdej údajů z informačního systému důsledně respektuje právo obyvatele na ochranu jeho osobních údajů a dodržování zásad stanovených Listinou základních práv a svobod. Výdej údajů oprávněným subjektům je prováděn na základě zvláštních právních předpisů, v nichž je oprávnění a rozsah potřebných údajů k plnění úkolů stanoven. Obyvateli se údaje o jeho osobě vedené v  informačním systému vydávají na základě písemné žádosti. Za poskytnutí individuálních údajů se podle platných předpisů o správních poplatcích vybírá poplatek ve výši 50,- Kč. V ustanovení je současně uložena povinnost, v případech výdeje údajů, provést záznam v evidenci.

K § 9

Podmínky a způsob uchovávání dokumentace související s vedením evidence obyvatel jsou podrobně upraveny v zákonu č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

K § 10 a 11

Nově je stanovena svobodná volba místa trvalého pobytu občanem. Upouští se také od povinnosti hlásit přechodný pobyt z důvodu společenských a ekonomických změn v našem státě, neboť institut přechodného pobytu již ztratil své opodstatnění. Údaj o změně místa trvalého pobytu hlásí obyvatelé příslušné ohlašovně, přičemž je povinen vyplnit přihlašovací tiskopisy a předložit stanovené doklady pro hlášení trvalého pobytu.

Provozovatelé ubytovacích zařízení ve většině případů poskytují ubytování na základě občanskoprávní dohody nebo smlouvy. Tento doklad občan přikládá současně s vyplněným přihlašovacím tiskopisem.

Nově se oproti stávající právní úpravě vyžaduje též při hlášení změny trvalého pobytu souhlas vlastníka objektu s výjimkou případů, kdy si občan zvolí místo trvalého pobytu v místě trvalého pobytu svého příbuzného v řadě přímé, tj. pokrevního potomka (dítě, vnuk) nebo pokrevního předka (rodič, prarodič) včetně vztahů založených osvojením. Dále pak není třeba souhlasu u sourozence, tedy příbuzného v řadě nepřímé (pobočné), a to bez zřetele k tomu, mají-li sourozenci oba rodiče společné. A konečně též manžel, pokud manželství trvá.

Dále se v těchto ustanoveních upravuje postup ohlašovny v případě hlášené změny místa trvalého pobytu. Účelem takto upraveného postupu je vytvoření účinného mechanismu kontroly, jehož prostřednictvím budou eliminovány případy zneužití neplatného údaje o trvalém pobytu v období, než bude občanovi vydán nový občanský průkaz s aktuálním a pravdivým údajem o trvalém pobytu.

Ve zvláštních případech, kdy se obyvatel z různých důvodů nemůže sám k pobytu přihlásit, je zákonem umožněno, aby tento úkon za něj provedla oprávněná osoba.

K § 12

Toto ustanovení obsahuje případy, ve kterých je ohlašovna rozhoduje o zrušení údaje o místu trvalého pobytu. V praxi půjde o případy občanů, u nichž bylo ve správním (znalecké řízení) nebo soudním řízení prokázáno, že doklad, na jehož základě hlásili svůj trvalý pobyt byl pozměněn, padělán, doklad byl neplatný nebo místo trvalého pobytu neodpovídá skutečnosti. Nově je stanoven případ, kdy ohlašovna rozhodne ve správním řízení o zrušení údaje o místu trvalého pobytu zaniklo-li užívací právo k objektu a občan tento objekt již neužívá a stále je v místě hlášen. Zahájení takového řízení lze uskutečnit pouze na návrh oprávněné osoby nebo vlastníka.

K § 13, 14, 15, 16 a 17

Rodné číslo se stává nepostradatelným indikátorem a pomocným prostředkem pro vyhledávání údajů obyvatel v informačním systému, jakož i pro komunikaci uvnitř i vně informačního systému. Nově se navrhuje řešit způsob přidělování a evidence rodných čísel v rámci informačního systému. Vychází se ze skutečnosti, že dosavadní právní úprava problematiky rodných čísel obsažená ve vyhlášce Federálního statistického úřadu č. 55/1976 Sb., o rodném čísle, neodpovídá současným potřebám, tj. komplexnímu řešení problematiky rodných čísel v jednom právním předpise. Navrhuje se řešit poskytování rodných čísel do výdejových míst z jednoho centra, a to z Ministerstva vnitra. Takováto úprava v jednom právním předpise je žádoucí i z důvodu předcházení přidělování chybných rodných čísel. Přidělování rodného čísla jiným orgánem než tím, u kterého je evidence rodných čísel vedena, způsobuje chybovost, nemožnost následné a zpětné kontroly, a tím v mnoha případech i ztížení uplatňování práv občana např. v případech zdravotního pojištění, vyplácení sociálních dávek.

K § 18

Nově se navrhuje aplikace ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení. Záměrem tohoto návrhu je, aby rozhodnutí správních orgánů a samosprávních orgánů bylo přezkoumatelné určeným správních orgánem v případech, kdy občanovi nebylo vyhověno při zaevidování místa trvalého pobytu. Tím by se měly posílit právní jistoty občana při hlášení trvalého pobytu.

K § 19

Povinnost zachovávat mlčenlivost je nezbytnou formou ochrany osobních údajů souvisejících s prováděním tohoto zákona. Bude se vztahovat na policisty a zaměstnance uvedených orgánů, kteří se účastní procesu nakládání, využívání a zpracování údajů z evidencí.

K § 20

Přechodné ustanovení uvádí postup ohlašovny při ohlášení změny místa trvalého pobytu občanem a sleduje zabezpečení účinného mechanizmu kontroly.

K § 21

Toto přechodné ustanovení řeší jednak případy, kdy osoba má podle stávajících právních předpisů veden v evidenci pobytu občanů trvalý pobyt a bylo by zbytečným zatěžováním jak občanů, tak též správních úřadů vyžadovat nové hlášení trvalého pobytu.

Dále též toto ustanovení řeší i případy tzv. “bezdomovců”, kteří ke dni účinnosti zákona trvalý pobyt nemají. V takovém případě se místem trvalého pobytu stává ke dni účinnosti zákona sídlo obecního úřadu, v jehož územním obvodu se občan narodil nebo sídlo zvláštní matriky v těch případech, narodil-li se občan v cizině.

K § 22

Navrhuje se umožnit poskytování údajů pro účely sociálního zabezpečení s tím, aby byl vytvořen prostor pro zpracování konkrétní úpravy a rozsahu poskytovaných údajů.

K § 23

Převodem zmíněných práv a povinností se zaručuje určitá ochrana osob, které plní úkoly v oblasti hlášení a evidence pobytu občanů u policie a současně se okresním úřadům umožňuje získat tyto zaměstnance pro práci v této oblasti převáděné k okresním úřadům.

K § 24

V tomto ustanovení je vymezena povinnost útvarů policie, které vedly evidence občanů, předat veškeré dokumentace související s hlášením pobytu na příslušné okresní úřady. Spisová dokumentace související s problematikou rodných čísel bude převedena Ministerstvu vnitra.

K § 25

Ministerstvo vnitra vydá vyhlášky, které budou obsahovat úpravu předávání rodných čísel na výdejová místa. Zároveň stanoví vzory tiskopisů na úseku hlášení a evidence obyvatel a technický způsob poskytování údajů z informačního systému evidence obyvatel.

K § 26

Navrhuje se stanovit povinnost okresním správám sociálního zabezpečení předkládat podklady k opravě rodných čísel místo České správě sociálního zabezpečení Ministerstvu vnitra.

K § 27

Navrhovaná právní úprava nahradí v plném rozsahu dosavadní právní úpravu.

K § 28

S ohledem na legisvakanci a přípravu organizačních opatření je navržena účinnost tohoto zákona od 1. ledna 2000.

K vytvoření technických předpokladů pro zabezpečení těch ustanovení zákona, která se týkají problematiky cizinců s povolením pobytu na území České republiky, osob, kterým byl na území České republiky udělen azyl a rodných čísel, se navrhuje odložení jejich účinnosti o dva roky.

V Praze dne 15. listopadu 1999

Předseda vlády:

Ing. Miloš Zeman, v.r.

Ministr vnitra:

PhDr. Václav Grulich, v.r.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

1999

3. volební období

441

Vládní návrh

Z á k o n

o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

(zákon o evidenci obyvatel)

Návrh

Vyhláška

Ministerstva vnitra

ze dne ,

kterou se provádí zákon č. / Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů ( zákon o evidenci obyvatel)

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 25 zákona č. / Sb., o evidenci obyvatel :

§ 1

Vzory tiskopisů

1. Vzor přihlašovacího lístku k trvalému pobytu je uveden v příloze č. 1 vyhlášky.

2. Vzor dokladu o rodném čísle je uveden v příloze č. 2 vyhlášky.

3. Vzor žádosti o poskytnutí údajů z informačního systému je uveden v příloze č. 3 vyhlášky.

4. Vzor potvrzení o změně místa trvalého pobytu je uveden v příloze č. 4 vyhlášky.

Rodná čísla

§ 2

(1) Ministerstvo vnitra (dále jen “ministerstvo”) poskytuje z registru rodných čísel výdejovým místům rodných čísel (dále jen “výdejová místa”) sestavy určených rodných čísel (dále jen “sestavy”) pro přidělení obyvatelům.

2. Sestavy poskytuje ministerstvo

a) na prostředcích výpočetní techniky nebo

2. ve formě tištěné dokumentace.

§ 3

1. Výdejové místo

2. přidělí rodné číslo obyvateli výběrem ze sestav poskytnutých ministerstvem,

3. do sestavy k přidělenému rodnému číslu zapíše

ba) jméno,

bb) příjmení,

bc) rodné příjmení,

bd) datum narození,

be) místo a okres narození,

bf) pohlaví,

bg) státní občanství,

bh) datum přidělení rodného čísla.

2. Po ukončení kalendářního čtvrtletí předají výdejová místa vyplněné sestavy ministerstvu.

Poskytování údajů z informačního systému

§ 4

Poskytování údajů z informačního systému zabezpečují

1. ministerstvo pro potřeby:

2. ústředních orgánů státní správy¹⁾ a dalšíchorgánůs působnostínacelémúzemíČeskérepubliky,

2. obyvatel v případech zvláštního zřetele hodných, zejména není-li z technických nebo organizačních důvodů možné uskutečnit zcela nebo dostatečně kvalifikovaně výdej údajů podle písmene b),

b) okresní úřady, v jejichžokresujeobyvatelhlášenk pobytu,ato v případech podání žádosti:

1. obyvatelem, který je na území příslušného okresu hlášen k pobytu,

2. orgánem podle zvláštních právních předpisů,

c) ohlašovny v  případech podání žádosti obyvatelem, který je na území ohlašovny hlášen k pobytu.

§ 5

(1) Údaje poskytne na základě zvláštního právního předpisu ministerstvo nebo příslušný okresní úřad po podání písemné žádosti, která musí obsahovat:

1. odkaz na zvláštní právní předpis, podle něhož lze poskytnout údaje z informačního systému,

b) označení údajů, které mají být poskytnuty,

c) sdělení, zda se jedná o výdej dlouhodobý nebo jednorázový; v případě dlouhodobého výdeje i sdělení o četnosti dílčích výdejů.

_______________________

1. Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/ 1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č.359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 148/1998 Sb.

(2) Ministerstvo nebo příslušný okresní úřad poskytuje konzultace nezbytné pro přípravu písemné žádosti.

§ 6

Údaje k žádosti obyvatele podle § 8 zákona²⁾ příslušný orgán poskytuje písemně do vlastních rukou žadatele, jeho zákonného zástupce anebo osoby žadatelem písemně zmocněné. K platnosti zmocnění se vyžaduje úředně ověřený podpis.

§ 7

V případě poskytování údajů ministerstvemna dožádání ze zahraničí nebo zastupitelského úřadu cizího státu platí obdobně ustanovení § 5.

§ 8

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 146/1982 Sb., kterou se provádí zákon o hlášení a evidenci pobytu občanů.

2. Vyhláška č. 129/1993 Sb., kterou se doplňuje vyhláška č. 146/1982 Sb., kterou se provádí zákon o hlášení a evidenci pobytu občanů.

3. Vyhláška č. 50/1995 Sb., kterou se mění vyhláška č. 146/1982 Sb., kterou se provádí zákon o hlášení a evidenci pobytu občanů, ve znění vyhlášky č. 129/1993 Sb.

4. Vyhláška č. 55/1976 Sb., o rodném čísle.

§ 9

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem l. července 2000 s výjimkou § 2, § 3 a § 8 bodu 4., které nabývají účinnosti dnem l. ledna 2003.

____________

²⁾ Zákon č. / Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech

Odůvodnění

Předložená vyhláška vychází z návrhu zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (zákon o evidenci obyvatel), který zmocňuje Ministerstvo vnitra stanovit vyhláškou vzory tiskopisů a technický způsob předávání rodných čísel na výdejová místa, přidělování rodných čísel výdejovým místem a stanoví technický způsob poskytování údajů z informačního systému.

V zájmu komplexního řešení problematiky evidence obyvatel, jakož i předcházení chyb v základním identifikátoru obyvatele, kterým je rodné číslo, se ve vyhlášce řeší způsob poskytování rodných čísel z jednoho místa, a to z registru rodných čísel Ministerstva vnitra. Vychází se ze skutečnosti, že dosavadní problematika přidělování rodných čísel byla upravena v zákoně o státní statistice a ve vyhlášce Federálního statistického úřadu č. 55/1976 Sb. a neodpovídala účelu tj. komplexnímu řešení evidenčních záznamů o obyvateli v jednom právním předpisu. Chyby rodných čísel především spočívaly ve výskytu duplicitních rodných čísel a chyb kontrolní cifry. Tyto chyby způsobovaly potíže při automatizované identifikaci fyzických osob registrovaných v různých informačních systémech.

Z hlediska navrhovaného rozsahu a obsahu údajů vedených v informačním systému se vychází z požadavků a potřeb oprávněných subjektů. Informační systém jim má sloužit jako základní databanka, která včas poskytne řadu informací v požadovaném rozsahu z jednoho centra. V zájmu dosažení tohoto cíle je nejvýhodnější vytvoření komplexního informačního systému při zajištění ochrany integrity jednotlivých údajů. Způsob poskytování údajů z informačního systému je v souladu s Listinou základních práv a svobod a důsledně respektuje právo na ochranu osobních údajů obyvatele. V souvislosti s tímto právem se na druhé straně poskytuje možnost příslušným orgánům na základě zvláštních zákonů využívat údaje pro jejich účely.

Tiskopisy uvedené v přílohách navrhované vyhlášky se budou i nadále vyrábět v tiskárně Ministerstva vnitra. Nárůst na pracovní síly se nepředpokládá.

V ý p i s

ZÁKON

č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení,

ve znění pozdějších předpisů

(s vyznačením navrhovaných změn)

§ 6

(1) Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou shodné s územními obvody okresních úřadů.

(2) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení.

(3) Okresní správy sociálního zabezpečení plní v rámci své působnosti úkoly stanovené tímto zákonem, pokud není jinými obecně závaznými předpisy ⁸⁾ stanoveno, že tyto úkoly plní jiný orgán.

(4) Okresní správy sociálního zabezpečení

a) rozhodují

1. ve sporných případech o vzniku a zániku nemocenského pojištění a důchodového pojištění,

2. ve sporných případech o přiznání nebo nepřiznání dávky nemocenského pojištění, o jejím odnětí nebo snížení, o zastavení její výplaty a o jejím přiznání v menším než požadovaném rozsahu,

3. zrušen

4. zrušen

5. o vrácení přeplatku na dávce nemocenského pojištění,

6. o dobrovolných dávkách nemocenského pojištění,

7. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení,

8. o tom, komu se mají vyplácet dávky nemocenského pojištění, jestliže výplatou do rukou dosavadního příjemce se nedosahuje účelu, pro který jsou určeny,

9. o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, pokud jim bylo v jednotlivých případech svěřeno, a navrhují odstranění tvrdostí v ostatních případech,

10. o pokutách za nesplnění povinností organizací a osob samostatně výdělečně činných (§ 120c) v sociálním zabezpečení,

11. o době a rozsahu péče muže o dítě ve věku do čtyř let, péče o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a péče osoby pečující osobně o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let,52)

12. zrušen

13. zrušen

14. zrušen

15. zrušen

16. zrušen

17. o započtení celého kalendářního roku do doby zaměstnání před 1. lednem 1976, jestliže člen jednotného zemědělského družstva nepracoval stanovený počet pracovních dnů, popřípadě jinak určený pracovní úvazek,

18. o plné invaliditě nebo částečné invaliditě při přechodu z pracovní neschopnosti do plné invalidity (částečné invalidity) v případech stanovených tímto zákonem,

19. o změněné pracovní schopnosti a změněné pracovní schopnosti s těžším zdravotním postižením, popřípadě o tom, že občan se nepovažuje za občana se změněnou pracovní schopností, jestliže se nepodrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a byl na tuto možnost upozorněn,

20. o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případech stanovených tímto zákonem,

21. poskytují dávky nemocenského pojištění bývalým zaměstnancům organizací, které zanikly, pokud k jejich poskytování nebyl určen nikdo jiný, a zařizují jejich výplatu,

22. poskytují peněžitou pomoc uchazečům o zaměstnání a zařizují její výplatu,

23. zrušeno

24. zrušeno

25. zrušeno

26. provádějí nemocenské pojištění

27. osob samostatně výdělečně činných,

28. zaměstnanců malých organizací; na základě žádosti malé organizace nebo zaměstnance malé organizace sdělují výši vypláceného nemocenského zaměstnancům malé organizace za kalendářní měsíc pro účely splnění ohlašovací povinnosti podle § 41 odst. 1 věty druhé a § 50 odst. 1; tyto údaje se sdělují pouze o těch zaměstnancích, popřípadě těm zaměstnancům, jichž se tyto údaje na základě těchto ustanovení týkají,

29. občanů se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění,

30. studentů a žáků, kteří studují na vysokých nebo středních školách v zahraničí, pokud k jeho provádění není příslušný jiný orgán,

31. dalších osob, jejichž nemocenské pojištění nelze provádět v žádné organizaci, a poskytují těmto občanům dávky nemocenského pojištění po skončení jejich nemocenského pojištění v případech, kdy jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně, a jejich rodinným příslušníkům, a zařizují jejich výplatu,

32. vedou potřebnou statistiku a účetní evidenci předepsanou v sociálním zabezpečení,

ch)vedou evidenci pro účely důchodového pojištění osob samostatně výdělečně činných a občanů dobrovolně účastných důchodového pojištění,⁵³⁾ kteří si platí pojistné na důchodové pojištění,

i) sepisují žádosti o dávky důchodového pojištění v případech stanovených tímto zákonem,

10. opatřují a předkládají podklady pro rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o dávkách důchodového pojištění,

11. navrhují České správě sociálního zabezpečení zápočet dob pojištění a náhradních dob pojištění ve sporných případech a zápočet doby vojenské služby v jiných než spojeneckých armádách, kterou konali povinně občané v době nesvobody, včetně doby zajetí,

12. poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení,

13. řídí provádění nemocenského pojištění v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění; zjistí-li, že organizace poskytla dávku v rozporu s platnými právními předpisy, dají příkaz, aby další poskytování dávky bylo zastaveno,

14. dávají předchozí písemný souhlas

15. k uznání pracovní neschopnosti za období delší než tři dny přede dnem jejího zjištění ošetřujícím lékařem,

16. k uznání pracovní neschopnosti za období delší než tři dny přede dnem, v němž ošetřující lékař zjistil vážné důvody, pro které se občan nedostavil k lékařskému ošetření v den určený ošetřujícím lékařem,

17. k uznání pracovní neschopnosti stejným ošetřujícím lékařem, který uznal a potvrzoval trvání předchozí pracovní neschopnosti ukončené rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení u téhož občana pro stejnou nebo obdobnou nemoc, s výjimkou akutního vzplanutí téže nemoci, a to v období sedmi dnů po ukončení předchozí pracovní neschopnosti rozhodnutím okresní správy sociálního zabezpečení,

18. k povolení změny pobytu na dobu delší než tři dny ošetřujícím lékařem práce neschopnému občanu, nejde-li o případ uvedený v § 5 písm. f),

o) kontrolují

1. plnění povinností občanů a organizací (malých organizací) v sociálním zabezpečení a plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

2. provádění nemocenského pojištění a hospodaření s jeho prostředky v organizacích, v nichž se vyplácejí dávky nemocenského pojištění,

3. předkládají (České správě sociálního zabezpečení) Ministerstvu vnitra podklady potřebné k určení, popřípadě opravě rodných čísel občanů narozených do 31. prosince 1968,

4. posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném tímto zákonem (§ 8) a se zřetelem k účelnému vynakládání prostředků na sociální zabezpečení též kontrolují lékařské podklady pro rozhodování o nároku a výši dávek nemocenského pojištění (§ 8a) a dodržování léčebného režimu práce neschopnými občany (§ 8b),

5. vybírají pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh podle zvláštního zákona,³²⁾

6. provádějí předstihové řízení pro účely důchodového pojištění pro občany v případech, kdy tuto povinnost nemůže plnit organizace, pokud je o to občan požádá,

7. vedou evidenci práce neschopných občanů,

8. mohou převzít plnění některých úkolů spojených s prováděním nemocenského pojištění a důchodového pojištění zaměstnanců organizací, které neplní povinnosti při provádění nemocenského pojištění a důchodového pojištění,

9. vydávají na žádost osob samostatně výdělečně činných potvrzení o výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti pro účely posouzení nároku na dávky státní sociální podpory.

⁸⁾ Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

³²⁾ § 13 a 16 zákona ČNR č. 589/1992 Sb.

⁵²⁾ § 5 odst. 1 písm. r) a s), odst. 3 věta druhá a odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.

⁵³⁾ § 6 zákona č. 155/1995 Sb.