Zhodnocení platného právního stavu
Ochrana hospodářské soutěže je upravena zákonem č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb. a zákona č. 286/1993 Sb. (dále jen “zákon” anebo “zákon o ochraně hospodářské soutěže”), jehož účelem je ochrana hospodářské soutěže na trhu výrobků a výkonů proti jejímu omezování, zkreslování nebo vylučování (dále jen “narušování”). Stávající právní úprava umožňuje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen “Úřad”) postihovat zejména uzavírání dohod narušujících hospodářskou soutěž, zneužívání dominantního postavení a rozhodovat o povolení nebo nepovolení spojení podniků.
Současná právní úprava ale neřeší problematiku zneužití ekonomické závislosti soutěžitele jako jednu z možných forem narušování hospodářské soutěže, byť právě takové jednání je způsobilé omezit až vyloučit hospodářskou soutěž závažným způsobem.
Z tohoto důvodu vláda iniciuje přijetí novely zákona o ochraně hospodářské soutěže, která skutkové podstaty porušení tohoto zákona rozšiřuje o pojem “zneužití ekonomické závislosti”.
Účelem navrhované změny stávající právní úpravy je tak zabezpečení důslednější ochrany hospodářské soutěže před jejím narušováním především s ohledem na obchodní praktiky používané ekonomicky silnými soutěžiteli, které se na maloobchodním trhu České republiky stávají pravidlem, zejména ze strany obchodních řetězců.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Výklad pojmů “ekonomická závislost” a “ekonomicky závislý soutěžitel”
Navrhovaná právní úprava definuje pojem ekonomické závislosti jako vztah mezi soutěžiteli, v jehož rámci jeden ze soutěžitelů disponuje takovou vyjednávací pozicí, která mu umožňuje vstupovat do smluvních vztahů s jiným soutěžitelem za podstatně výhodnějších podmínek, než by tomu bylo bez takové vyjednávací pozice. Ekonomicky závislý soutěžitel je fakticky nucen na nevýhodné obchodní podmínky přistoupit, nemá-li jinou ekvivalentní alternativu pro nákup nebo odbyt svých výrobků nebo služeb.
2. Prokázání existence ekonomické závislosti a výklad pojmu “silné finanční zázemí”
Prokázání existence ekonomické závislosti je závislé na posouzení demonstrativního výčtu kritérií uvedených v ustanovení § 9a odst. 2 návrhu novely zákona. Jedním z těchto kritérií je tzv. “silné finanční zázemí”. Tento pojem je vyložen v § 9a odst. 3 návrhu novely zákona, který stanoví konkrétní prahovou hodnotu pro určení, kdy lze podnikatelský subjekt považovat za soutěžitele se silným finančním zázemím. V této souvislosti se rovněž specifikují pojmy přímá a nepřímá kontrola.
3. Zákaz zneužívání ekonomické závislosti s demonstrativním výčtem zakázaných jednání vůči závislému soutěžiteli
Navrhovaná právní úprava zakazuje v § 9a odst. 4 zneužívání ekonomické závislosti. Toto ustanovení současně obsahuje demonstrativní výčet nevýhodných obchodních podmínek, jejichž akceptace je vyžadována po závislém soutěžiteli pod hrozbou odmítnutí nebo omezení dodávek jeho výrobků nebo výkonů.
Působnost Úřadu je v § 11 odst. 1 písm. f) zákona rozšířena o oprávnění rozhodnout, že určité jednání je zneužitím ekonomické závislosti.
Obdobný důvod vede k úpravě textu v § 11 odst. 1 písm. j).
Do ustanovení § 22 zákona je doplněna pravomoc vlády stanovit svým nařízením bližší podmínky pro zjišťování ekonomické závislosti, stejně jako je tomu za stávající úpravy pro oblast dominantního postavení.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
V minulých letech došlo k významným změnám na maloobchodním trhu, zejména na maloobchodním trhu potravin, kde dochází k modifikaci hospodářské soutěže mezi maloobchodníky.
Vývoj na maloobchodním trhu je charakterizován zejména obecným trendem ke koncentraci způsobeným vstupem dceřiných společností velkých soutěžitelů s celosvětovým působením na tuzemský trh. Smluvní vztahy, k jejichž uzavírání dochází mezi obchodníky, se transformují z roviny lokální na geograficky podstatně rozsáhlejší území. Modifikovány jsou tím vztahy mezi maloobchodníky a jejich dodavateli, klesá význam velkoobchodních distributorů. Součástí obchodní politiky se stává prodej výrobků a služeb pod jejich nákupními cenami. Někteří soutěžitelé tak nutně přenášejí část svých nákladů na své obchodní partnery. Jako příklad lze uvést společnosti provozující síť maloobchodních prodejen (zpravidla obchodní řetězce), které přenášejí tyto náklady na své dodavatele, kteří požadované obchodní podmínky nemohou z důvodu své vyjednávací pozice odmítnout, byť se jim při jejich akceptaci nedostává adekvátního protiplnění. Tato situace je způsobena vytvořením a neustálým prohlubováním stavu faktické ekonomické závislosti soutěžitele s nízkou kupní silou na soutěžiteli s vysokou kupní silou.
Tyto negativní jevy zpravidla nelze postihnout aplikací ustanovení § 9 zákona (zneužití dominantního postavení), neboť soutěžitel uplatňující zmíněné obchodní praktiky vůči závislým soutěžitelům vesměs na maloobchodním trhu nezaujímá dominantní postavení. Z tohoto důvodu je pro řešení problematiky nerovného postavení smluvních stran na maloobchodním trhu nezbytné, aby skutkové podstaty narušení hospodářské soutěže byly v zákoně rozšířeny o zneužití ekonomické závislosti. Tato právní úprava umožní Úřadu postihnout i jednání soutěžitele, který sice nemá dominantní postavení, ale disponuje takovou kupní silou, která mu dovoluje aplikaci praktik způsobilých vést k narušení soutěžního prostředí na daném trhu.
Návrh vlády na rozšíření zákona o nový institut narušení hospodářské soutěže zneužitím ekonomické závislosti soutěžitelů na maloobchodním trhu byl zpracován na základě analýzy nových jevů, které se v mnoha zemích světa v posledních 15 – 20 letech objevují na maloobchodním trhu a na které obecně soutěžní právo nebylo zcela připraveno, a dále na základě zhodnocení přístupu všech zemí OECD a EU, které se zabývají uvedenou problematikou a snaží se ji prakticky řešit.
d) Zhodnocení navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
e) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství
Problematika ekonomické závislosti není upravena právem EU a je ponechána právní regulaci národních právních úprav členských států ES. Příslušnost problematiky zneužití ekonomické závislosti národním legislativám bylo deklarováno na Prvním Evropském fóru pro hospodářskou soutěž, konaném ve dnech 3. a 4. dubna 1995 v Bruselu. Evropská komise nemá námitek proti opatřením na národní úrovni, aplikovaným členskými státy ES. Jako příklad lze uvést XXVI. výroční zprávu EK o politice hospodářské soutěže za rok 1996, kde jsou na str. 320 v části Aplikace pravidel hospodářské soutěže v členských zemích ES uvedeny změny ve francouzském zákoně o svobodě cen a hospodářské soutěže, které nabyly účinnosti 1. 7. 1996. V této výroční zprávě EK se uvádí, že změny v zákoně vyvolala nutnost reagovat na změny ekonomické situace a podmínek trhu pomocí zajištění vyváženějších obchodních vztahů.
Rovněž Evropský Soudní dvůr ve svém rozhodnutí ve věci Bernard Keck and Daniel Mithouard z 24. 11. 1993 rozhodl, že “Národní předpisy omezující nebo zakazující některé prodejní praktiky nejsou na překážku obchodu mezi členskými státy, pokud se používají na všechny příslušné obchodníky operující na daném národním území a pokud nějakým způsobem (de facto i de iure) ovlivňují prodej domácích výrobků a stejných výrobků pocházejících z jiných členských států. Takové předpisy tedy nebrání vstupu výrobků pocházejících z jiných členských států na daný trh, a proto tyto předpisy nespadají pod článek 30 Římské smlouvy.” V tomto případě se jednalo o zákaz dle francouzského zákona o svobodě cen a hospodářské soutěže, podle kterého supermarkety Cora a Coop neměly prodávat zboží spotřebitelům za ceny nižší, než za které je nakupovaly od dodavatelů.
Italský parlament přijal zákon č. 192 ze dne 22. června 1998, kterým se zavádí zákaz zneužití ekonomické závislosti odběratelů či dodavatelů. Kategorie ekonomická závislost je definována ve zvláštním zákoně, nikoli v zákoně na ochranu hospodářské soutěže. Konstrukce italského postupu je obdobná předkládanému návrhu Úřadu. Tento zákon také obsahuje demonstrativní výčet chování, která mohou být považována za zneužití ekonomické závislosti. Problematika zneužití ekonomické závislosti ve Španělsku je řešena v zákoně o nekalé soutěži Unfair Act 3/91 z 10. ledna 1991. Také v tomto případě se vychází z demonstrativního výčtu vynucovacích praktik ze strany maloobchodů v případě existence značné kupní síly.
Společným znakem řešení problematiky ekonomické závislosti ve Spolkové republice Německo, Francii a Portugalsku je rozšíření působnosti zákona o ochraně hospodářské soutěže na situace, kdy odběratel nemá dominantní postavení na trhu maloobchodního prodeje, ale přesto je v silném postavení vůči svým dodavatelům. Dodavatel se bude nacházet v postavení ekonomické závislosti za předpokladu, že nemá ekvivalentní alternativu pro prodej svých výrobků u jiného odběratele. Existence ekonomické závislosti má za následek nerovnoprávný smluvní vztah mezi odběratelem a dodavatelem, spočívající v zásadním rozdílu ve vyjednávací pozici obou smluvních stran, která je podmíněna kupní silou odběratele. Uvedený nepoměr síly ve vyjednávací pozici umožňuje odběrateli získat výhody od dodavatele ve smluvních podmínkách, které by dodavatel nikdy neposkytnul odběrateli za běžných podmínek. Do těchto výhodných podmínek jsou pak zahrnovány všechny slevy, bonusy, poplatky spojené s akcemi pro podporu prodeje, delší doby splatnosti faktur atd.
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s národními právními úpravami uvedených států ES.
f) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet
Navrhovaná právní úprava si nevyžádá zvýšení výdajů státního rozpočtu.
K bodu 1 (§ 9a)
Členění tohoto ustanovení podle obsahu jednotlivých odstavců je obdobné členění ustanovení § 9 zákona, týkající se dominantního postavení na trhu, jehož novelizace je v současné době projednávána v Parlamentu České republiky. Obě ustanovení § 9 a § 9a řeší problém zneužívání významného postavení soutěžitele. V případě § 9 jde o zneužití dominantního postavení na relevantním trhu založené na prokázání existence tržní síly, která je měřítkem postavení dodavatele nebo odběratele v porovnání s postavením jeho konkurentů v horizontální rovině. V případě zneužití ekonomické závislosti dle navrhovaného ustanovení § 9a jde o zneužití postavení ekonomické závislosti založené na prokázání existence kupní síly, která je výsledkem porovnání postavení odběratele s dodavatelem ve vertikálním vztahu.
Odstavec 1 obsahuje výklad pojmů “ekonomická závislost” a “ekonomicky závislý soutěžitel”. Tyto pojmy, jako ekonomické kategorie, český právní řád dosud neobsahuje.
Ekonomickou závislostí se rozumí takový vztah nejméně dvou soutěžitelů, z nichž alespoň jednoho lze klasifikovat jako ekonomicky silného, způsobilého vyvolat ekonomickou závislost, a alespoň jednoho jako ekonomicky závislého. Ekonomicky silným soutěžitelem je takový subjekt, který v důsledku svého postavení na trhu je způsobilý jinému subjektu v rámci vstupování do smluvního vztahu a následné realizace vzájemných práv a povinností z tohoto smluvního vztahu vyplývajících fakticky jednostranně stanovovat obchodní podmínky, které jsou viditelně nevyrovnané, tj. skýtající jednostranné výhody silnému soutěžiteli.
Ekonomicky závislým soutěžitelem je oproti tomu takový subjekt, jemuž při vstupování do smluvního vztahu s ekonomicky silným soutěžitelem fakticky nezbývá, než akceptovat navrhované, pro něj nevýhodné obchodní podmínky. Nemá-li tento subjekt možnost nákupu nebo odbytu zboží s obdobným rozsahem plnění za oboustranně vyvážených obchodních podmínek, vzniká tak ekonomická závislost na silném soutěžiteli. Ekonomicky závislý soutěžitel nemá jinou možnost, jak se svým plněním (ve formě výrobků i výkonů) vstupovat na trh. Obchodní podmínky je tu třeba chápat široce, zejména jako podmínky dodací, tj. lhůty pro dodání, místo dodání, množství apod., podmínky objednací, tj. kdo, kdy a jak dlouhou dobu před vlastním plněním je oprávněn objednávat, podmínky platební (ceny, lhůty splatnosti atd.), podmínky záruční, reklamační atd.
Ekonomická závislost tedy nevzniká vždy, kdy silnější z obou (popř. z více) subjektů uzavírajících smlouvu se snaží dohodnout pro daný smluvní vztah pro sebe co možná nejvýhodnější podmínky. O ekonomickou závislost jde pouze tehdy, kdy slabší z obou (popř. z více) subjektů nemá možnost nákupu nebo odbytu zboží s obdobným rozsahem plnění (druh plnění, množství apod.), přičemž dodací, objednací, platební, záruční a další obchodní podmínky by byly obdobné, aniž by mu byly v rámci kontraktace vnucovány stejně nebo podobně nevýhodné podmínky.
Odstavec 2 obsahuje demonstrativní výčet kritérií, podle nichž je posuzována kupní síla, která soutěžiteli zajišťuje výhodnější vyjednávací pozici při uzavírání smluvních vztahů se soutěžitelem, jež takovou pozicí nedisponuje.
Mezi indikátory, jejichž pomocí se zjišťuje ekonomická závislost, patří velikost tržního podílu – a to obou (popřípadě více) soutěžitelů vstupujících do konkrétního smluvního vztahu. Je zřejmé, že čím větší má daný soutěžitel tržní podíl, tím nepříznivější důsledky může mít odmítnutí spolupráce pro soutěžitele s malým tržním podílem.
Dále se ekonomická závislost posuzuje z hlediska rozsahu vyžadování jednostranně nevýhodných podmínek. Rozhodující je tedy skutečnost, zda takový postup je součástí obvyklých obchodních praktik či zda se jednalo o nahodilý postup, stejně jako navrhované jednostranně výhodné obchodní podmínky v jejich vzájemné souvislosti a z nich vyplývající konečný důsledek.
Dalšími skutečnostmi ovlivňujícími existenci ekonomické závislosti jsou možnosti volby jiného způsobu odbytu zboží u soutěžitele v postavení dodavatele, tj. zda má možnost v obdobném rozsahu uplatnit své výrobky či výkony na trhu prostřednictvím jiného distribučního systému, stejně jako míra obecné známosti obchodní značky předmětného zboží. Je totiž všeobecně známo, že prodejci výrobků známých značek je distribuují především prostřednictvím jimi vybudovaných obchodních sítí.
Ekonomickou závislost Úřad rovněž posuzuje podle rozsahu prodeje vlastního zboží soutěžitele v postavení odběratele označeného jeho obchodním jménem, logem či jiným charakteristickým znakem. Tímto způsobem dochází k propojení soutěžitelů na vertikální úrovni, což je jev z hlediska nutnosti ochrany hospodářské soutěže závažný. Je totiž zřejmé, že ekonomická závislost může vzniknout mnohem dříve u subjektu, který podstatnou část svého zboží distribuuje pod označením odběratele. V praxi zpravidla zajišťuje výrobu vlastních levných výrobků výrobce, do kterého majetkově vstoupil obchodní řetězec. Jde v podstatě o vytvoření vertikální integrace mezi dvěma hospodářskými stupni s velmi negativním dopadem na hospodářskou soutěž. Měkčí formou vertikální integrace je vertikální intervence, případně vertikální omezení. Jde např. o případy suverénního chování společnosti provozující obchodní řetězec při používání společných skladovacích prostor pro balení výrobků dodavatele do obalů s logem obchodního řetězce nebo o případy, kdy odběratel nutí své dodavatele, aby od něho nakupovali i jiné výrobky či služby.
Při posuzování rozsahu prodeje vlastních značkových výrobků bude Úřad posuzovat poměr prodejů vlastních značkových výrobků odběratele v porovnání s prodejem obdobných výrobků od ostatních dodavatelů realizovaných ve stejné provozovně. Čím vyšší bude podíl vlastních levnějších výrobků odběratele, tím větší bariéry vstupu budou vytvořeny pro ostatní výrobce. Soutěžitel v postavení odběratele vyrábějící vlastní značkový výrobek se v podstatě stává konkurentem ostatních výrobců obdobných výrobků s tím, že do ceny svých výrobkových značek nepromítá náklady na marketing.
Dalším z příkladmo uváděných indikátorů pro posuzování ekonomické závislosti je míra možné hrozby narušení hospodářské soutěže v důsledku silného finančního zázemí soutěžitele.
Odstavec 3 pro účely aplikace odstavce 2 proto obsahuje výklad pojmu “soutěžitel se silným finančním zázemím” jako jednoho z kritérií pro zjištění ekonomické závislosti. V zájmu právní jistoty soutěžitelů je u tohoto kritéria stanovena konkrétní prahová hodnota 2 mld. Kč celkového ročního obratu soutěžitele, při jejímž překročení je splněna podmínka “silného finančního zázemí”. Podle navrhovaného odstavce 3 “silné finanční zázemí” má i soutěžitel, který sice nesplňuje podmínku 2 mld. Kč celkového ročního obratu, ale tohoto obratu dosahuje soutěžitel, který nad ním vykonává kontrolu ve smyslu zákona. Tato prahová hodnota bude většinou splněna u “mateřské společnosti”, která vykonává kontrolu nad jednou nebo více “dceřinými společnostmi”. O kontrolu ve smyslu § 8 odst. 3 zákona se nejedná, jestliže banky nebo jiné subjekty, jejichž podnikání zahrnuje obchodování s cennými papíry, získají nejdéle na dobu jednoho roku akcie soutěžitele za účelem jejich dalšího prodeje.
Navrhovaný odstavec 4 výslovně stanoví zákaz zneužívání ekonomické závislosti a obsahuje demonstrativní výčet jednotlivých forem tohoto zneužívání pod hrozbou odmítnutí nebo omezení dodávek zboží závislým soutěžitelem, pokud nepřistoupí na pro něj nevýhodné obchodní podmínky. Zneužíváním ekonomické závislosti je v některých případech již samotné požadování určitých obchodních podmínek (např. požadování dodatečných bezplatných služeb k již dohodnutému uskutečňovanému plnění), v jiných případech je třeba, aby byly požadovány podmínky nepřiměřené. Při posuzování přiměřenosti požadovaných poplatků, příspěvků nebo slev apod. bude Úřad vycházet ze skutečně zjištěného stavu věci s použitím institutu správního uvážení a bude přihlížet i k rozhodnutím Soudního dvora například ve věci United Brands Company and United Brands Continentaal, General Motors Continental, British Leyland a Coditel. Návrh počítá s oběma formami požadování, tj. požadování formou přímou i nepřímou. Nepřímým požadováním se rozumí např. vyrozumění případného obchodního partnera o smluvních podmínkách, které byly již dohodnuty s jiným obchodním partnerem, přičemž s ohledem na konkrétní okolnosti případu bude zřejmé, že v případě neakceptování takových podmínek bude odmítnuto dále jednat o vzájemné obchodní spolupráci. V případě, kdy se v tomto ustanovení hovoří o době minimální trvanlivosti, či o zboží podléhajícím rychlé zkáze, rozumí se tím u potravinových výrobků pojmy uvedené v § 2 písm. o) a p) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Pokud se v písmenu i) uvádí, že použitelnost a jakost je biologicky omezená má se tím na mysli především prodej živých zvířat. Vymezení 15 denní lhůty splatnosti zajišťuje právní jistotu jak pro dodavatele, tak i pro odběratele při placení kupní ceny.
K bodům 2 a 3 (§ 11 odst. 1 písm. f) a j))
Vzhledem k navrhovanému rozšíření působnosti Úřadu při rozhodování o novém institutu ekonomické závislosti se ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) doplňuje o slova “nebo zneužití ekonomické závislosti podle § 9a odst. 4”. V návaznosti na to se připomíná, že předchozí návrh novely ZOHS, v současné době projednávaný v Parlamentu České republiky, označil ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) jako § 11 odst. 1 písm. g).
Tentýž důvod vede k úpravě textu písmene j).
K bodu 4 (§ 22)
V § 22 se navrhuje rozšíření pravomocí vlády stanovit svým nařízením bližší podmínky zjišťování ekonomické závislosti podle § 9a, obdobně jako je tomu u zjišťování dominantního postavení podle § 9.
K Čl. II
Vzhledem k významu návrhu novely zákona o ochraně hospodářské soutěže se navrhuje vyhlásit jeho úplné znění ve Sbírce zákonů.
K Čl. III
Nabytí účinnosti novely zákona se navrhuje počátkem prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů v souladu s návrhem předcházející novely, projednávané v Parlamentu ČR.
V Praze dne 15. listopadu 1999
předseda vlády
Miloš Zeman v.r.
místopředseda vlády
a předseda Legislativní rady vlády
Pavel Rychetský v.r.
Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších
předpisů, s vyznačením navrhovaných změn
____________________________________________________________________
ODDÍL DRUHÝ
Nedovolené narušování soutěže
Dohody narušující soutěž
§ 3
(1) Veškeré dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí sdružení podnikatelů a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen "dohody"), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže na trhu zboží, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud ministerstvo pro hospodářskou soutěž (dále jen "ministerstvo") nepovolilo výjimku.
(2) Zakázanými ve smyslu ustanovení odstavce 1 jsou zejména dohody, popřípadě jejich části, obsahující
a) přímé nebo nepřímé určení cen, popřípadě jiných obchodních podmínek,
b) závazek omezení nebo kontroly výroby, odbytu, technického vývoje nebo investic,
c) rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů,
d) závazek alespoň jednoho z účastníků, že smlouvy s kupujícími budou vázané podmínkou, že kupující odeberou i další plnění, které s požadovaným předmětem plnění ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí,
e) závazek účastníků, že vůči jednotlivým odběratelům budou při plnění stejného charakteru uplatňovány rozdílné obchodní podmínky, kterými budou někteří kupující v hospodářských vztazích znevýhodněni (diskriminace),
f) závazek omezit přístup na trh soutěžitelům, kteří nejsou členy dohody.
(3) Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část dohody, je neplatná jen tato její část, pokud z obsahu dohody nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatního obsahu.
(4) Zákaz dohod podle odstavce 1 se nevztahuje na dohody, jejichž předmětem je
a) jednotné používání obchodních, dodavatelských nebo platebních podmínek, s výjimkou dohod o cenách či jejich složkách,
b) racionalizace hospodářské činnosti, zejména její specializací, pokud nevede k podstatnému omezení soutěže na trhu,
c) podíl na zásobování trhu daného zboží menší než 5 % celostátního trhu nebo menší než 30 % místního trhu, jehož zásobování se účastníci dohody pravidelně účastní.
(5) Dohody uvedené v odstavci 4 vyžadují ke své účinnosti schválení ministerstvem. V žádosti jsou soutěžitelé povinni uvést důvody pro schválení a přiložit návrh dohody. Ministerstvo může schválení odepřít, jsou-li dány skutečnosti, které by odůvodňovaly odepření udělení výjimky podle § 5 odst. 3. Schválení platí za udělené, jestliže ministerstvo do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla dohoda doručena, nesdělí písemně, že s dohodou nesouhlasí.
§ 4
(1) Dohody o převodu práv nebo o poskytnutí licencí na vynálezy, průmyslové vzory, ochranné známky, obchodní jména, topografie polovodičových výrobků, užitné vzory a chráněné odrůdy rostlin nebo plemena zvířat nebo části dohod jsou ve smyslu § 3 odst. 1 neplatné, jestliže nabyvatelům ukládají v hospodářském styku omezení, která přesahují předmět a rozsah průmyslově právní ochrany těchto předmětů. Totéž platí pro dohody o poskytnutí práv k dílům a výkonům chráněným podle zákona o právu autorském.2)
(2) Neplatnost podle odstavce 1 se nevztahuje zejména na
a) omezení nabyvatele práva nebo licence, jestliže jsou odůvodněna zájmem převodce práva či poskytovatele licence na řádném užití předmětu ochrany,
b) závazky nabyvatele práva nebo licence k výměně zkušeností nebo k poskytnutí licencí k patentům na zlepšení či na užití předmětu ochrany, pokud to odpovídá vzájemným závazkům převodce práva či poskytovatele licence,
c) závazky nabyvatele práva nebo licence vztahující se na hospodářskou soutěž na trzích mimo oblast platnosti tohoto zákona.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně na převod nebo poskytnutí licencí na nechráněné předměty průmyslového vlastnictví a na výrobní nebo obchodní tajemství.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků.
Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech.
Zákon č. 174/1988 Sb., o ochranných známkách.
Zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.
§ 8 a násl. obchodního zákoníku.
§ 5
(1) Podnikatelé mohou požádat ministerstvo o povolení výjimky z neplatnosti podle § 3 a 4. V žádosti jsou povinni uvést její důvody a přiložit návrh dohody.
(2) Na základě žádosti může ministerstvo povolit na určitou dobu, kterou stanoví, výjimku ze zákazu dohody, jestliže omezení soutěže, ke kterému by výjimka vedla, je potřebné z důvodu veřejného zájmu, zejména při výrobě zboží nebo pro podporu technického a hospodářského rozvoje. Výjimka ze zákazu nesmí překračovat meze nezbytné pro uspokojení veřejného zájmu, přičemž je třeba brát zvláštní zřetel na zájmy spotřebitelů.
(3) Za podmínek podle odstavce 2 povolí ministerstvo výjimku ze zákazu, jestliže
a) dohoda neobsahuje závazek
1.prodávat jen takové zboží, které je předmětem dohody,
2.zboží, jež je shodné nebo zaměnitelné se zbožím, které náleží k předmětu dohody, prodávat jen za určitých omezení co do ceny nebo množství,
3.při prodeji zboží nebo provádění výkonů, které náležejí k předmětu dohody, vylučovat určité soutěžitele, i když jsou ochotni plnit předepsané podmínky, pokud svou odbornou způsobilostí vyhovují platným předpisům,
b) dohoda jinak neodporuje zákonnému zákazu ani dobrým mravům soutěže,
c) omezeními uvedenými v § 4 odst. 1 není hospodářská činnost nabyvatele práva nebo licence a nebo jiných soutěžitelů neúnosně narušena a rozsah těchto omezení neovlivňuje v podstatné míře nepříznivě hospodářskou soutěž na trhu.
(4) Dohoda, pro kterou byla výjimka povolena, nabývá platnosti dnem uvedeným v rozhodnutí ministerstva, který nesmí předcházet dni, kdy došlo k podání žádosti o udělení výjimky.
§ 6
Úřad z vlastního podnětu nebo na návrh výjimku zruší nebo omezí, anebo stanoví pro její trvání nové podmínky, jestliže
a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro její povolení rozhodující,
b) účastníci dohody jednají v rozporu se stanovenými podmínkami a příkazy při udělení výjimky, nebo jestliže povolené výjimky zneužívají.
§ 6a
Ministerstvo může vyhláškou povolit obecnou výjimku ze zákazu podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 pro určité druhy dohod, s výjimkou dohod obsahujících přímé nebo nepřímé určení cen, jestliže narušení soutěže, ke kterému by obecná výjimka vedla, převáží výhody pro jiné účastníky trhu, zejména pro spotřebitele.
§ 7
zrušen
Spojování podniků 2a) soutěžitelů
§ 8
(1) Ke spojování podniků soutěžitelů dochází
a) sloučením nebo splynutím obchodních společností, družstev a jiných právnických osob,
b) přechodem nebo převodem podniku nebo jeho podstatné části.
(2) Za spojování podniků podle tohoto zákona se považuje i jednání, kdy jedna nebo více osob, které již kontrolují jeden podnik, získají přímou nebo nepřímou kontrolu nad celkem nebo podstatnou částí jiného podniku, zejména
a) získáním akcií, obchodních nebo členských podílů (dále jen "podíly"),
b) smlouvou nebo jiným způsobem, který umožňuje vliv na určování soutěžního chování soutěžitele.
(3) Za spojení podniků podle odstavce 2 se nepovažuje, jestliže banky nebo jiní soutěžitelé, jejichž podnikání zahrnuje obchodování s cennými papíry, získají přechodně podíly jiného soutěžitele za účelem jejich prodeje.
------------------------------------------------------------------
2a) § 5 obchodního zákoníku.
§ 8a
(1) Spojování podniků, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, podléhá povolení ministerstva. Za narušení soutěže se považuje, jestliže spojením podniků přesáhne jejich podíl 30 % celkového obratu na celostátním nebo místním trhu daného zboží.
(2) Ministerstvo spojení povolí, jestliže zúčastnění soutěžitelé prokáží, že újma, která narušením soutěže může vzniknout, bude převážena hospodářskými výhodami, jež spojení přinese. V ostatních případech ministerstvo spojení nepovolí. V rozhodnutí o povolení může ministerstvo stanovit omezení a závazky nezbytné pro ochranu hospodářské soutěže.
(3) Soutěžitelé jsou povinni požádat ministerstvo o udělení povolení ke spojení podniků podle odstavce 1
a) při sloučení nebo splynutí [§ 8 odst. 1 písm. a)] přede dnem podání návrhu na zápis změny v obchodním rejstříku,
b) v ostatních případech [§ 8 odst. 1 písm. b) a odst. 2] ve lhůtě do jednoho týdne po uzavření smlouvy, jinak je smlouva neúčinná.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na Fond národního majetku České republiky a Pozemkový fond České republiky po dobu 12 měsíců od získání kontroly nad podnikem jiného soutěžitele podle § 8.
§ 9
Monopolní a dominantní postavení na trhu
(1) Získá-li soutěžitel sám nebo v dohodě s jinými soutěžiteli takové postavení na relevantním trhu, že není vystaven soutěži vůbec (monopolní postavení), popřípadě není vystaven soutěži podstatné (dominantní postavení), je povinen tuto skutečnost neprodleně ohlásit ministerstvu.
(2) Dominantní postavení na trhu má soutěžitel, který dodávkami na relevantním trhu zajišťuje v období kalendářního roku nejméně 30 % dodávek shodného, porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží.
(3) Monopolní nebo dominantní postavení nesmí být soutěžitelem zneužíváno na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů, ani na úkor veřejného zájmu. Zneužitím je zejména
a) přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, zvláště vynucování plnění, jež je v době uzavření smlouvy v nápadném nepoměru k poskytovanému proti plnění,
b) vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s požadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí,
c) uplatňování rozdílných podmínek při shodném či srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiž jsou tito účastníci v hospodářské soutěži znevýhodňováni,
d) zastavení či omezení výroby, odbytu, nebo technického vývoje zboží za účelem získání neoprávněného hospodářského prospěchu na úkor kupujících.
"§ 9a
Zneužití ekonomické závislosti
(1) Ekonomickou závislostí se pro účely tohoto zákona rozumí takový vztah soutěžitelů, v jehož rámci vyjednávací pozice jednoho ze soutěžitelů, vyplývající z charakteristických znaků uvedených v odstavci 2, mu umožňuje vstupovat do smluvního vztahu s ekonomicky závislým soutěžitelem za podstatně výhodnějších podmínek, než by tomu bylo bez takové vyjednávací pozice. Ekonomicky závislým soutěžitelem je soutěžitel, který je nucen přistoupit na nevýhodné obchodní podmínky, neboť nemá možnost volby jiného způsobu nákupu nebo odbytu zboží s obdobným rozsahem plnění za oboustranně vyvážených obchodních podmínek.
(2) Ekonomickou závislost soutěžitelů dle odstavce 1 Úřad posuzuje především podle velikosti tržního podílu soutěžitele na relevantním trhu, rozsahu vyžadovaného plnění takových obchodních podmínek, které jsou ve zřejmém nepoměru k protiplnění, možnosti volby jiného srovnatelného způsobu odbytu zboží u soutěžitele v postavení dodavatele, míry obecné známosti zvláštního označení zboží soutěžitele v postavení dodavatele, rozsahu prodeje zboží označeného obchodním jménem, logem nebo jiným znakem charakterizujícím soutěžitele v postavení odběratele, míry možné hrozby narušení hospodářské soutěže v důsledku silného finančního zázemí soutěžitele apod.
(3) Soutěžitelem se silným finančním zázemím podle odstavce 2 se pro účely tohoto zákona rozumí takový soutěžitel, jehož celkový roční obrat nebo celkový roční obrat subjektu, který nad tímto soutěžitelem vykonává přímou nebo nepřímou kontrolu, byl za uplynulé účetní období vyšší než 2 miliardy Kč. Za přímou nebo nepřímou kontrolu se pro posouzení silného finančního zázemí považuje držení podílů soutěžitele ve smyslu § 8 odst. 2 písm. a) tohoto zákona. Za přímou nebo nepřímou kontrolu se pro posouzení silného finančního zázemí nepovažuje, jestliže banka v souladu se zvláštním zákonem2b) drží kvalifikovanou účast z titulu pohledávky za jinou právnickou osobou nebo z titulu účasti na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb.
(4) Zneužívání ekonomické závislosti se zakazuje. Zneužíváním ekonomické závislosti je zejména:
a) přímé nebo nepřímé požadování peněžních či nepeněžních plnění za vstup do evidence soutěžitele v postavení odběratele,
b) přímé nebo nepřímé požadování peněžních či nepeněžních plnění za zařazení zboží do prodeje soutěžitelem v postavení odběratele,
c) přímé nebo nepřímé požadování nepřiměřených peněžních či nepeněžních plnění za výhodné umístění zboží v provozovně 2c) soutěžitele v postavení odběratele,
d) neodůvodněné přímé nebo nepřímé požadování dodatečných změn v již uzavřené smlouvě,
e) přímé nebo nepřímé požadování dodatečných bezplatných služeb k již dohodnutému a uskutečňovanému plnění,
f) přímé nebo nepřímé požadování nepřiměřeného příspěvku na úhradu nákladů na propagaci,
g) přímé nebo nepřímé požadování nepřiměřených zvláštních slev a finančních zvýhodnění v souvislosti s otevřením provozovny soutěžitele v postavení odběratele nebo pořádáním jiných prodejních a obdobných akcí soutěžitelem v postavení odběratele,
h) přímé nebo nepřímé požadování prodeje zboží se ztrátou, tj. za cenu nižší, než je součet výrobní ceny či nákupní ceny, ceny za dopravu a daně z přidané hodnoty, pokud tato cena není odůvodněna dobou minimální trvanlivosti či jiným obdobným důvodem, např. vadou zboží, poškozením obalu nebo sezónním výprodejem,
i) u zboží, které podléhá rychlé zkáze2d) nebo které má podle zvláštního právního předpisu stanovenou časově omezenou minimální dobu trvanlivosti2d) a nebo jehož použitelnost a jakost je biologicky omezena, požadování doby splatnosti kupní ceny předmětu koupě či jeho části odběratelem delší než 15 dnů od jeho dodání,
j) vyžadování složení trvalé finanční zálohy před první dodávkou zboží na peněžní účet dodavatele, nečerpatelné po celé období trvání obchodních vztahů s odběratelem,
a to vždy pod hrozbou odmítnutí nebo omezení plnění od ekonomicky závislého soutěžitele nebo jiného nepřiměřeného znevýhodnění.
__________________________________________________________
2b) § 17 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
2c) § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.
2d) § 2 písm. o) a p) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.".
ODDÍL TŘETÍ
Působnost ministerstva pro hospodářskou soutěž
§ 10
zrušen
§ 11
(1) Do působnosti ministerstva náleží
a) schvalovat dohody a spojení podniků a přezkoumávat monopolní nebo dominantní postavení soutěžitelů podle § 3, 4, 8 a 9,
b) rozhodovat podle § 5 odst. 2 o povolení výjimek ze zákazů, stanovit pro povolení výjimek případné podmínky a jejich dodržování sledovat,
c) provádět podle § 6 řízení o odvolání povolených výjimek a výjimky odvolávat, jestliže nebyly přes upozornění dodrženy stanovené podmínky nebo jestliže odpadly důvody, které k povolení výjimky vedly,
d) zakázat plnění dohod a spojení podniků popřípadě jejich částí, jakož i zneužívání dominantního nebo monopolního postavení na trhu, odporují-li zákazům uvedeným v § 3, 4, 8 a 9 a nebyla-li pro ně povolena výjimka, popřípadě byla-li výjimka odvolána,
e) ukládat při zjištění závad povinnost k nápravě a stanovit k jejímu splnění přiměřenou lhůtu,
f) vydávat rozhodnutí o tom, zda určité jednání má povahu zneužití monopolního nebo dominantního postavení soutěžitele ve smyslu § 9 odst. 3, nebo zneužití ekonomické závislosti podle § 9a odst. 4,
g) vydávat v řízení zahájeném před ministerstvem předběžná opatření podle § 12 odst. 6,
h) ukládat soutěžitelům peněžité pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem,
i) vyžadovat od soutěžitelů podklady a informace potřebné pro jeho činnost a pro tento účel zkoumat u soutěžitele právní a obchodní podklady a zjišťovat, zda nedochází k porušování povinností uložených tímto zákonem,
j) zveřejňovat žádosti o souhlas s uzavřením dohody nebo se spojením podniků, uveřejňovat svá rozhodnutí, která nabyla právní moci, o neschválení dohod a spojení podniků, o zneužití monopolního nebo dominantního postavení, o zneužití ekonomické závislosti a o uložených pokutách a dalších nápravných opatřeních.
(2) V nezbytných případech, jestliže soutěžitelé, kteří mají dominantní nebo monopolní postavení na trhu daného zboží, závažným způsobem narušují hospodářskou soutěž, může ministerstvo podle odstavce 1 písm. e) uložit zejména povinnost k převodu části
podniku soutěžitele nebo rozdělení soutěžitele, je-li soutěžitel právnickou osobou; § 69 obchodního zákoníku se použije obdobně.
ODDÍL DEVÁTÝ
Závěrečná ustanovení
§ 22
Vláda může stanovit svým nařízením bližší podmínky pro zjišťování monopolního nebo dominantního postavení podle § 9 a ekonomické závislosti podle § 9a, náležitosti návrhu na schvalování dohody podle § 3 odst. 5, návrhu na povolení výjimky podle § 5 a návrhu na povolení spojení podniků podle § 8a.