Důvodová zpráva

Vl. návrh zák. o provozu na pozemních komun. - EU

Sněmovní tisk: č. 477, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
ě ovlivňuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, neboť nejen rozptyluje jeho pozornost, ale i znesnadňuje ovládání vozidla.

K § 10

Povinnosti upravené v tomto ustanovení ukládá současná podzákonná právní úprava provozovateli vozidla. Vzhledem k tomu, že prvotním titulem pro užívání vozidla je jeho vlastnictví, ukládá zákon tyto povinnosti vlastníku vozidla. Pokud vlastník svěří na základě smlouvy užívání vozidla jiné osobě (v praxi jde zejména o případy leasingu), může tyto povinnosti smluvně převést na uživatele vozidla. Jde o ustanovení nezbytné, neboť charakter povinností neumožňuje, aby je vlastník mohl plnit a také nést odpovědnost za jejich porušení, jestliže sám vozidlo neužívá. K zamezení právní nejistotě ohledně odpovědnosti za plnění povinností zákon stanoví, že smlouva, kterou jsou tyto povinnosti převáděny musí mít písemnou formu a uživatel vozidla musí být zapsán v dokladech vozidla vystavovaných podle zvláštního právního předpisu. Půjde o zápis do technického průkazu vozidla a do dokladu o registraci vozidla.

K § 11 až § 34:

Zákon přebírá ze současné podzákonné právní úpravy úpravu pravidel provozu na pozemních komunikacích. Jde o úpravu způsobů jízdy, jednotlivých jízdních úkonů (objíždění, předjíždění, vyhýbání, odbočování apod.), rychlosti jízdy, vzdálenosti mezi vozidly, jízdu křižovatkou, zastavení a stání, jízdu přes železniční přejezd, dávání znamení o změně směru jízdy, užívání výstražných znamení, osvětlení vozidla a pravidla pro vlečení motorových vozidel. Věcně jde v zásadě o současnou právní úpravu, v některých jednotlivostech doplněnou a zpřesněnou, která je v souladu s ústavními požadavky převedena do zákona.

K § 35 až § 42:

Zákon ze současné podzákonné úpravy přebírá pravidla pro jízdu vozidly ve zvláštních případech. Jde o provoz vozidel na dálnici, v obytné a pěší zóně a pravidla pro jízdu vozidel s právem přednostní jízdy. Věcně jde opět v zásadě o současnou právní úpravy terminologicky zpřesněnou a doplněnou. Pokud jde o určení vozidel s právem přednostní jízdy, zákon obecně stanoví, že jde o vozidla užívající zvláštní výstražná světelná a zvuková zařízení (tj. maják a sirénu) a dále taxativně stanoví, která vozidla mohou být těmito zařízení vybavena. Dále pak zákon umožňuje vládě popřípadě stanovit nařízením další vozidla, která mohou být majákem a sirénou vybavena, tj. která v případě jejich užití budou rovněž disponovat právem přednostní jízdy. Jde o právní posun oproti současné právní úpravě, kdy o povolení jednotlivého majáku rozhodovalo Ministerstvo vnitra správním rozhodnutím.

K § 43:

Ustanovení upravuje omezení jízdy nákladních vozidel a jízdních souprav o stanovené hmotnosti na stanovených pozemních komunikacích o nedělích a o svátcích a dále pak v pátečních odpoledních hodinách a v letním období i v sobotu od 7 do 20 hodin. Jde o opatření sledující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích v době víkendového provozu. Zákon dále taxativně vyjmenovává vozidla, na která se omezení jízdy nevztahuje, byť jde o nákladní vozidla a jízdní soupravy stanovené hmotnosti. Zákon dále zmocňuje okresní úřad a v případě celostátní působnosti udělit individuální výjimku i pro vozidlo, které nepatří do stanoveného taxativního výčtu zákonných výjimek. Jde v zásadě o současnou právní úpravu, zpřesněnou a převedou do zákona.

K § 44:

Ustanovení upravuje zvláštní povinnosti řidiče motorového vozidla při čerpání pohonných hmot. Jde opět o současnou úpravu, jejímž účelem je především zajistit bezpečnost účastníků provozu na pozemních komunikacích v prostorách čerpacích stanic.

K § 45:

Z hlediska bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je třeba uložit povinnost osobě, která způsobila překážku provozu na pozemních komunikacích, aby tuto překážku odstranila, popřípadě učinila opatření k tomu, aby byla řádně označena. Jedná se o jiný pojem překážky než je koncipován v zákoně 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, kde se jedná o pevnou překážku.

Kdo způsobí překážku provozu na pozemních komunikacích je povinen ji odstranit nebo bude tato překážka odstraněna na jeho náklady vlastníkem pozemní komunikace. Překážku provozu tvoří (podle ustanovení § 2 písmeno cc) i neoprávněně zaparkované vozidlo stojící na vyhrazeném parkovišti označeném příslušnou dopravní značkou.

K § 46:

Nově zákon upravuje povinnosti při zastavení vozidla v tunelu. Jde o případy dopravních nehod nebo situace, kdy se vozidlo nacházející se v tunelu, stalo kvůli poruše nepojízdným. Účelem stanovených povinností je zabránit vzniku nebezpečné situace, zejména řetězové havárii vozidel, výbuchu, požáru apod.

K § 47:

Ustanovení upravuje povinnosti účastníků dopravní nehody. Jde opět v zásadě o převzetí a zpřesnění současné podzákonné právní úpravy. Nově se pouze zvyšuje hodnota majetkové škody, od které jsou účastníci nehody povinni nahlásit dopravní nehodu policii, a to na 20 000 Kč. Povinnost nahlásit nehodu policii v případě usmrcení nebo zranění osoby samozřejmě platí beze změny.

K § 48 až § 52:

Ustanovení upravují obecná pravidla pro přepravu osob a nákladů. Jde o pravidla platná z  hlediska bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Touto úpravou samozřejmě není dotčena úpravy přepravy osob a nákladů podle zvláštních právních předpisů (zákon o silniční dopravě).

Věcně jde v zásadě opět o zpřesněnou a doplněnou současnou podzákonnou úpravu převedenou do zákona.

K § 53 až § 60:

Ustanovení upravují pravidla pro jiné druhy účasti provozu na pozemních komunikacích, než je jízda motorovými vozidly, tj. pro chůzi, jízdu na jízdním kole, jízdu potahovým vozidlem, jízdu na zvířeti a vedení a hnaní zvířat.

Věcně se přebírá současná podzákonná úprava, která je v některých případech zpřesněna. Ustanovení upravují zvláštní povinnosti těchto účastníků provozu a odkazem i ty povinnosti, které jsou společné s povinnostmi řidičů motorových vozidel.

K § 61 až § 68:

Ustanovení upravují jednotlivé druhy úprav provozu na pozemních komunikacích, způsoby jejich provedení a vzájemné vztahy.

Obecnou úpravu provozu provádějí pravidla stanovená zákonem, místní úpravu provádějí dopravní značky, světelné signály a dopravní zařízení. Přechodnou úpravu pak provádějí přenosné dopravní značky svislé, přechodné dopravní značky vodorovné a rovněž světelné signály a dopravní zařízení.

Zákon dále upravuje jednotlivé druhy dopravních značek a způsoby jejich užití, jakož i způsoby užití světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace, která se postupně budou na našich pozemních komunikacích zavádět (např. navádění na záchytná parkoviště, informaci o délce kolony a potřebného času k dosažení letiště).

Rozměry, barevné provedení a význam dopravních značek, světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace upraví prováděcí právní předpis.

K § 69 až § 75:

Provoz na pozemních komunikacích je řízen světelnými signály nebo pokyny policistů a jiných oprávněných osob (vojenský policista, příslušník vojenské pořádkové služby).

Zákon upravuje podobu a význam jednotlivých světelných signálů a pokynů policisty nebo jiných osob oprávněných k řízení provozu na pozemních komunikacích a z nich vyplývající povinnosti pro účastníky provozu na pozemních komunikacích.

Prováděcí právní předpis upraví vzory pokynů policisty a jiných oprávněných osob i způsob dávání těchto pokynů a označení osob oprávněných k řízení provozu na pozemních komunikacích.

K § 76 až § 78:

Ustanovení upravují vztahy nadřazenosti a podřazenosti mezi úpravami provozu na pozemních komunikacích, dopravními značkami a způsoby řízení provozu na pozemních komunikacích.

Zákon upravuje speciální kompetenci pro stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích. V souladu s převodem působností ve věcech provozu na pozemních komunikacích z policie a Ministerstva vnitra je obecně tato působnost svěřována okresnímu úřadu a na dálnicích a rychlostních silnicích Ministerstvu dopravy a spojů, a to po předchozím písemném vyjádření policie, resp. Ministerstva vnitra.

Dále pak zákon upravuje speciální působnost ke stanovení místní a přechodné úpravy provozu na veřejně přístupných účelových komunikacích a působnost pro stanovení užití stanovených dopravních značek v těch případech, kdy dochází ke křížení pozemní komunikace s dráhou.

K § 79:

Ustanovení taxativně vymezuje osoby, které jsou oprávněny zastavovat vozidla, způsob zastavování vozidel a označení osob oprávněných zastavovat vozidla. Nově zákon upravuje možnost zastavovat vozidla i pro osoby pověřené okresním úřadem v případech zajišťování bezpečného přechodu dětí a školní mládeže v blízkosti škol a školek. Jde o posílení bezpečnosti dětí a mládeže v době dopravní špičky, do které spadá i začátek a vyučování, a to vzhledem k neustále rostoucí frekvenci provozu na pozemních komunikacích.

K § 80 a § 81:

Ustanovení upravují institut řidičského oprávnění, a to jednak v obecné rovině a dále ve vazbě na jednotlivé skupiny a podskupiny řidičských oprávnění. Do jednotlivých skupin a podskupin řidičských oprávnění jsou zařazena vozidla, k jejichž řízení příslušné řidičské oprávnění opravňuje. Určení skupin a podskupin řidičských oprávnění a rozdělení vozidel do těchto skupin a podskupin je v souladu se Směrnicí Rady ze dne 29. července 1991 č. 91/439/EHS o řidičských průkazech, ve znění pozdějších novelizací. Podle této Směrnice zákon zavádí nové podskupiny řidičských oprávnění D1, C1, B1 a A1. Jako národní skupiny řidičského oprávnění zůstávají skupina T a A/M, ale tato druhá skupina je omezena na maximální konstrukční rychlost vozidla do 45 km.h-1.

K § 82:

Ustanovení upravuje obecné podmínky, které musí být splněny pro získání řidičského oprávnění i pro jeho držení. Uvedené podmínky jsou kumulativní, tj. musí být splněny všechny, pokud některá z nich splněna není, je to důvodem pro neudělení řidičského oprávnění nebo pro jeho omezení nebo odnětí. Konkrétní úpravu jednotlivých podmínek upravují následující paragrafy. Uvedené podmínky i jejich následující úprava jsou v souladu se Směrnicí Rady č. 91/439/EHS o řidičských průkazech.

K § 83:

Ustanovení upravuje minimální věkové hranice, kterých je potřeba dosáhnout pro získání jednotlivé skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění. Věkové hranice jsou stanoveny v souladu s příslušnou směrnicí EU.

K § 84 až § 86:

Ustanovení upravují zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel. Posouzení zdravotní způsobilosti je oprávněn provádět u řidičů, kteří vykonávají tuto profesi na základě pracovně právního vztahu, lékař závodní preventivní péče, u ostatních žadatelů o řidičské oprávnění nebo řidičů a u řidičů z povolání, kteří nemají lékaře závodní preventivní péče, pak praktický lékař.

Podmínky zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel a rozsah lékařské prohlídky stanoví prováděcí právní předpis. V případě potřeby může lékař nařídit ke zjištění zdravotní způsobilosti také odborné vyšetření žadatele. Protože zjištění zdravotní způsobilosti je lékařským úkonem prováděným v zájmu občana a z důvodů nesouvisejících s poskytováním zdravotní péče, hradí náklady na lékařskou prohlídku ke zjištění zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel žadatel.

Zákon dále upravuje hodnocení zdravotní způsobilosti žadatele k řízení motorových vozidel a oznamovací povinnost lékaře vůči příslušnému okresnímu úřadu, zjistí-li lékař, že žadatel je zdravotně nezpůsobilý k řízení motorových vozidel nebo že tato jeho způsobilost je vázána na nějaké podmínky (např. úprava řízení vozidla). Účelem této oznamovací povinnosti je zamezit obcházení podmínek zdravotní způsobilosti ze strany žadatelů o řidičské oprávnění nebo řidičů, kteří případně u lékařské prohlídky neuspějí.

Zákon také zavádí obecně oznamovací povinnost pro každého lékaře, který zjistí, že osoba starší 15 let trpí nemocí, stavem nebo vadou, které vylučují nebo omezují způsobilost k řízení motorových vozidel, aby tuto skutečnost nahlásil okresnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu této osoby. Uvedené nemoci, vady nebo stavy jednoznačně a taxativně upraví prováděcí právní předpis. Okresní úřad uloží tuto preventivní informaci o účastníku silničního provozu do registru řidičů (viz § 112). Jde o preventivní opatření, jehož účelem je ztížit obcházení podmínek pro zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel u osob trpících stanovenými trvalými zdravotními indikacemi.

K § 87 až § 89:

Pravidelné lékařské prohlídky řidičů jsou významným preventivním institutem bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Pravidelným lékařským prohlídám podléhají všichni řidiči motorových vozidel, rozdíl je však ve lhůtách a četnosti těchto prohlídek.

Taxativně vymezení řidiči a učitelé výcviku v řízení motorových vozidel jsou povinni se podrobovat pravidelným lékařským prohlídkám do 50 let v dvouletém a od 50 let v ročním intervalu. Ostatní řidiči jsou povinni podrobovat se pravidelným lékařským prohlídkám ve stanoveném věku a po dovršení 68 let každé dva roky. V obou případech jde v zásadě o převzetí dosavadní právní úpravy.

Zákon dále upravuje provádění těchto prohlídek, hodnocení zdravotního stavu řidiče a doklad o absolvování pravidelné lékařské prohlídky, kterým je posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Tento posudek je řidič povinen mít při jízdě u sebe a předložit je na výzvu oprávněných osob ke kontrole. Nemůže-li se řidič při kontrole prokázat platným posudkem o zdravotní způsobilosti, považuje se ze zákona za zdravotně nezpůsobilého k řízení motorových vozidel. Oprávněná osoba provádějící kontrolu tuto skutečnost neprodleně oznámí okresnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu řidiče.

K § 90:

Ustanovení upravuje podmínku spolehlivosti k řízení motorových vozidel. Tato podmínka je definována negativně, tj. jsou stanoveny podmínky, za kterých držitel řidičského oprávnění není spolehlivým k řízení motorových vozidel. První podmínkou nespolehlivosti je častá frekvence páchání dopravních přestupků, která svědčí o nekázni řidiče, která ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo požívání návykových látek, jako druhá podmínka nespolehlivosti, negativně ovlivňuje schopnosti bezpečně ovládat motorové vozidlo a řešit dopravní situace. Poslední podmínkou nespolehlivosti k řízení motorových vozidel je pak obvyklá podmínka uložení trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel v trestním nebo přestupkovém řízení.

K § 91:

Odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel získává řidič absolvováním předepsaného výcviku a úspěšným provedením předepsané zkoušky. Obojí upravuje zákon o získávání odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a dalším zdokonalování řidičů a o změnách dalších zákonů, na který je také odkazováno.

Zákon dále výslovně upravuje omezení řidičského oprávnění v případech, kdy výcvik a zkouška byly absolvovány na vozidle s automatickou převodovkou. Oprávnění k řízení tramvaje, která je kolejovým drážním vozidlem, upravuje zákon o dráhách. Pro řízení trolejbusu, který je sice také drážním vozidlem, ale pohybuje se po pozemní komunikaci, předepisuje zákon řidičské oprávnění skupiny D.

K § 92:

Ustanovení upravuje další specifické podmínky, které kromě podmínek obecných, musí splňovat žadatel o určitou skupinu nebo podskupiny řidičského oprávnění. Obecně jde o podmínku předchozího držení “nižší” skupiny řidičského oprávnění, chce-li žadatel získat řidičské oprávnění skupiny “vyšší”. Jde o úpravu převzatou ze Směrnice Evropské unie o řidičských průkazech.

K § 93 až § 96:

Ustanovení upravují udělení, rozšíření, podmínění, omezení, odnětí a pozastavení řidičského oprávnění. Všechny tyto úkony provádí okresní úřad příslušný podle místa trvalého pobytu žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění a v případě osoby, která nemá v České republice trvalý pobyt okresní úřad, u kterého tato osoba složila zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel.

Řidičské oprávnění se uděluje, popř. rozšiřuje o další skupinu nebo podskupinu na základě žádosti po splnění všech stanovených podmínek. Při splnění předepsaných podmínek má žadatel na udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění právní nárok.

O podmínění nebo omezení řidičského oprávnění rozhodne okresní úřad ex offo tehdy, jestliže držitel řidičského oprávnění je zdravotně způsobilý řídit motorové vozidlo pouze s určitou podmínkou nebo pozbyl částečně odbornou způsobilost nebo přestal splňovat některou z dalších podmínek stanovených v § 92. Na žádost držitele řidičského oprávnění pak okresní úřad omezí řidičské oprávnění v případě, že se držitel chce dobrovolně vzdát některé skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění. Stejný postup platí i pro odnětí řidičského oprávnění, o němž okresní úřad rozhodne ex offo, jestliže držitel řidičského oprávnění zcela pozbyl zdravotní nebo odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel nebo se stal nespolehlivým k jejich řízení. Na žádost pak okresní úřad řidičské oprávnění odejme v případě, že se držitel tohoto oprávnění vzdá, tj. v plném rozsahu všech skupin a podskupin řidičského oprávnění.

Na rozhodnutí o udělení, rozšíření, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění se vztahuje správní řád s výjimkami upravenými v § 131. První výjimka spočívá v tom, že při udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění se žadateli nevydává formální rozhodnutí, ale vydá se mu rovnou řidičský průkaz. Další výjimkou je pak vyloučení odkladného účinku odvolání proti rozhodnutí o omezení nebo odnětí řidičského oprávnění. První výjimka je upravena z důvodu efektivity řízení, druhá pak pro posílení bezpečnosti silničního provozu.

Pozastavení řidičského oprávnění je předběžným v řízení o omezení nebo odnětí řidičského oprávnění. Okresní úřad je může nařídit tehdy, jestliže z důvodů bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích považuje za nezbytné, aby držitel řidičského oprávnění, u kterého je v důsledku probíhajícího správního řízení důvodné podezření, že je nezpůsobilý k řízení motorových vozidel, již nemohl řídit tato vozidla ještě před vydáním vlastního meritorního rozhodnutí. Na právní režim tohoto předběžného opatření se plně vztahuje správní řád.

K § 97 a § 98:

Ustanovení upravují způsob zjišťování podmíněnosti zdravotní způsobilosti nebo částečné nebo úplné ztráty nebo odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, které je podkladem pro rozhodnutí o podmínění, omezení nebo odnětí řidičského oprávnění.

Přezkoumávání zdravotní způsobilosti se provádí zejména lékařskou prohlídkou a přezkoumávání odborné způsobilosti přezkoušením podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon o získávání odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a dalším zdokonalování řidičů a o změnách dalších zákonů, na který je také odkazováno.

Přezkoumání zdravotní způsobilosti nebo přezkoušení z odborné způsobilosti nařizuje okresní úřad příslušný podle místa trvalého pobytu držitele řidičského oprávnění v rámci řízení o omezení nebo odnětí řidičského oprávnění.

Pro podrobení se přezkoumání zdravotní způsobilosti nebo přezkoušení z odborné způsobilosti zákon stanoví lhůty s tím, že pokud se v těchto lhůtách držitel řidičského oprávnění uvedenému úkonu nepodrobí, považuje se ex lege za nezpůsobilého k řízení motorových vozidel. Tímto ustanovením se brání tomu, aby držitel řidičského oprávnění svou nečinností záměrně oddaloval rozhodnutí o omezení nebo odnětí řidičského oprávnění. Lhůty, a to včetně lhůt náhradních, jsou stanoveny tak, aby umožňovaly držiteli řidičského oprávnění se bez problémů požadovaným úkonům podrobit.

K § 99 až § 104:

Ustanovení upravují zrušení podmínění nebo omezení řidičského oprávnění a vrácení řidičského oprávnění. Uvedené případy nastanou poté, co pominuly důvody pro podmínění nebo omezení řidičského oprávnění nebo pro jeho odnětí. Zákon stanoví podmínky pro zrušení podmínění nebo omezení nebo vrácení řidičského oprávnění.

V případě podmíněné zdravotní způsobilosti nebo omezení řidičského oprávnění pro částečnou ztrátu odborné způsobilosti se toto podmínění nebo omezení zruší, jestliže držitel řidičského oprávnění prokáže na základě přezkoumání zdravotní způsobilosti nebo přezkoušením z odborné způsobilosti, že pominuly důvody pro toto podmínění nebo omezení řidičského oprávnění.

V případě odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti se řidičské oprávnění do tří let od jeho odnětí vrátí tehdy, pokud osoba na základě lékařské prohlídky prokáže, že pominuly zdravotní důvody pro odnětí řidičského oprávnění. Je-li doba odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu zdravotní způsobilosti delší než tři roky, musí se osoba navíc podrobit přezkoušení z odborné způsobilosti, neboť lze předpokládat i určitou ztrátu odborné způsobilosti.

V případě odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti se řidičské oprávnění vrátí poté, co osoba na základě přezkoušení prokáže svoji odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel.

V případě odnětí řidičského oprávnění pro nespolehlivost se řidičské oprávnění vrátí, pokud osoba prokáže přezkoušením odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel a podrobí se s kladným výsledkem dopravně psychologickému vyšetření.

V souladu se současným stavem, praxí obvyklou v zahraničí i úpravou Evropské unie se nevyžaduje, aby osoba, které bylo odňato řidičské oprávnění, se obligatorně podrobila novému výcviku v řízení motorových vozidel. K prokázání odborné způsobilosti v případech, kdy to zákon vyžaduje, stačí přezkoušení absolvované s kladným výsledkem. Tato úprava samozřejmě nebrání tomu, aby žadatel o vrácení řidičského oprávnění absolvoval v případě potřeby fakultativně např. kondiční jízdy apod.

O zrušení podmínění nebo omezení řidičského oprávnění a o jeho vrácení rozhoduje okresní úřad příslušný podle místa trvalého pobytu žadatele o vrácení řidičského oprávnění, a to zásadně na základě jeho písemné žádosti, neboť v těchto případech není důvodné, aby okresní úřad jednal z vlastního podnětu.

K § 105:

Zákon nově zavádí dopravně psychologické vyšetření. Jde o institut užívaný i v jiných zemích. Jeho účelem je zjistit příčiny rizikového chování osob, které často páchají dopravní přestupky a dopravní nehody.

Dopravně psychologické vyšetření budou provádět osoby, které provozují dopravně psychologické poradenství podle živnostenského zákona. Dopravně psychologické vyšetření s kladným výsledkem zákon vyžaduje pro vrácení řidičského oprávnění odňatého pro ztrátu spolehlivosti řidiči, který zejména často páchal dopravní přestupky (§ 90).

K § 106 až § 111:

Zákon upravuje institut řidičského průkazu jako dokladu o udělení a držení řidičského oprávnění příslušné skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění.

Úprava druhů řidičských průkazů vychází ze Směrnice rady z 29. července 1991 o řidičských průkazech společenství 91/439/EHS a jí doplňujících Směrnic např. 96/47/ES a z mezinárodních úmluv, kterými je Česká republika vázána Úmluva o silničním provozu (Vídeň 1968) a Úmluva o silničním provozu (Ženeva 1949).

Z těchto úprav vychází i úprava údajů zapisovaných do řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu.Vzory řidičských průkazů upraví prováděcí právní předpis.

Nově se omezuje platnost řidičského průkazu na 10 let. Řidičský průkaz po uplynutí doby platnosti bude držiteli řidičského oprávnění vyměňován na žádost automaticky, tj. bez přezkušování nebo jiných podmínek. Důvodem omezení platnosti je pouze potřeba aktualizace řidičského průkazu, zejména podoby držitele řidičského oprávnění, jeho osobních údajů apod.

K § 112 až § 115:

Ustanovení upravují podmínky, postup a lhůty při vydávání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu. V souladu s převodem působností od policie budou řidičské průkazy a mezinárodní řidičské průkazy vydávat okresní úřady. Zákon nově upravuje i vydávání duplikátu řidičského průkazu v případě ztráty, poškození, odcizení nebo zničení řidičského průkazu.

K § 116 až § 120:

Ustanovení upravují odevzdání a vrácení řidičského průkazu, což jsou úkony vážící se k podmínění, omezení, odnětí nebo pozastavení řidičského oprávnění a k jeho vrácení podle příslušných ustanovení zákona.

Dále zákon upravuje další nezbytné postupy, a to oznamovací povinnost v případě ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu a podmínky výměny mezinárodního řidičského průkazu vydaného cizím státem nebo řidičského průkazu Evropských společenství za řidičský průkaz České republiky.

Nově zákon upravuje podmínky neplatnosti řidičského průkazu.

K § 121 až § 126:

Zákon nově a kompletně upravuje příslušnou evidenci dopravně správních agend, taxativně vymezuje evidované údaje, oznamovací povinnosti a výdej dat z evidence. Evidenci povede v souladu s převodem působností okresní úřad, centrální evidenci pak Ministerstvo dopravy a spojů. Policii České republiky a Ministerstvu vnitra zůstává vedení evidence dopravních nehod, resp. centrální evidence dopravních nehod.

K § 127 a § 128:

V souladu s převodem působností ve věcech dopravně správních agend z policie a Ministerstva vnitra upravuje zákon taxativně působnosti Ministerstva dopravy a spojů a okresních úřadů ve věcech provozu na pozemních komunikacích. Dále upravuje i zbývající působnosti, které zůstanou i nadále u policie a Ministerstva vnitra. Jednotlivé kompetence vycházejí z hmotněprávní úpravy provozu na pozemních komunikacích.

Nově zákon upravuje správní delikty spočívající v porušení povinností stanovených zákonem vlastníku vozidla, neboť jde o povinnosti, jejichž porušení není postižitelné jako přestupek podle zákona o přestupcích.

K § 129 až § 139:

Společná ustanovení upravují vydávání řidičských průkazů ve zvláštních případech, potřebnou povinnost mlčenlivosti u osob, které přicházejí do styku s osobními údaji a podmínky zproštění této mlčenlivosti, oznamovací povinnost soudů, příslušných správních úřadů a policie ohledně trestů a sankcí uložených za trestné činy a přestupky spáchané v provozu na pozemních komunikacích a subsidiární působnost správního řádu v řízeních prováděných podle zákona.

Dále zákon stanoví právní rámec pro převod dopravně správních agend z policie a Ministerstva vnitra na okresní úřady a Ministerstvo dopravy a spojů ve věcech pracovně právních vztahů a předání příslušných spisových agend.

Přechodná ustanovení upravují rozsah platnosti dosavadních řidičských oprávnění a lhůty pro výměnu dosavadních řidičských průkazů. Uvedená ustanovení jsou nezbytná, neboť v České republice platí několik druhů řidičských průkazů a do určité doby je nutno tyto průkazy sjednotit.

Zmocnění k vydání prováděcích předpisů odpovídá hmotněprávním ustanovením zákona, která předpokládají úpravu některých podrobností podzákonnými předpisy.

K § 140 až § 142:

Ustanovení upravují nezbytné novely souvisejících zákonů, tj. zákona o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, zákona o pozemních komunikacích a zákona o Policii České republiky. Potřebné novely vyplývají zejména z převodu působností z policie a Ministerstva vnitra na okresní úřady a Ministerstvo dopravy a spojů.

K § 143:

K zabezpečení převodu dopravně správních agend z policie a Ministerstva vnitra na okresní úřady a Ministerstvo dopravy a spojů je zapotřebí určitá legisvakance, proto je účinnost zákona navrhována od 1. ledna roku 2001.

V Praze dne 22. prosince 1999

Miloš Zeman, v.r.

předseda vlády

Antonín Peltrám, v.r.

ministr dopravy a spojů

1

Úplné znění zákona č. 12/1997 Sb.

ZÁKON

ze dne 24. ledna 1997

o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

(1) Státní správu ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (dále jen "silniční provoz") vykonává Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") a Policie České republiky (dále jen "policie"). V rámci policie vykonávají tuto správu okresní a krajské dopravní inspektoráty a Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia České republiky (dále jen "Ředitelství služby dopravní policie").

(2) V hlavním městě Praze vykonává působnost okresního dopravního inspektorátu obvodní dopravní inspektorát a působnost krajského dopravního inspektorátu Dopravní inspektorát hlavního města Prahy; Dopravní inspektorát hlavního města Prahy může se souhlasem Ředitelství služby dopravní policie převzít část působnosti obvodních dopravních inspektorátů.

(3) Jmenování ředitele služby dopravní policie a vedoucích dopravních inspektorátů upravují zvláštní zákony.1)

------------------------------------------------------------------

1) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků

Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2

(1) Ministerstvo

a) stanoví užití dopravních značek a dopravních zařízení na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla (rychlostních silnicích),

b) stanoví vyhláškou pravidla silničního provozu,

c) stanoví vyhláškou podrobnosti evidence silničních vozidel,

d) stanoví vyhláškou podrobnosti o oprávněních k řízení motorových vozidel (dále jen "řidičská oprávnění") a o řidičských průkazech,

e) stanoví vyhláškou podrobnosti o provádění zkoušek z odborné způsobilosti žadatelů o řidičská oprávnění a žadatelů o oprávnění k výuce a výcviku v řízení motorových vozidel (dále jen "učitelské oprávnění"),

f) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí Ředitelství služby dopravní policie a plní úkoly nadřízeného správního orgánu ve správním řízení prováděném Ředitelstvím služby dopravní policie.

(2) Vyhlášku podle ustanovení odstavce 1 písm. e) vydá ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.

§ 3

Ředitelství služby dopravní policie

a) řídí a kontroluje činnost dopravních inspektorátů při výkonu působnosti podle tohoto zákona,

b) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí krajských dopravních inspektorátů a plní úkoly nadřízeného správního orgánu ve správním řízení prováděném krajskými dopravními inspektoráty,

c) vede celostátní evidence a statistiky ve věcech bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle zvláštního zákona,2)

d) vykonává působnost okresního dopravního inspektorátu ve vztahu k zastupitelským úřadům cizích států ve věcech zkoušení žadatelů o řidičská oprávnění, vydávání řidičských průkazů, evidencí silničních vozidel a řidičů a schvalování technické způsobilosti silničních vozidel.

------------------------------------------------------------------

2) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 4

Krajský dopravní inspektorát

a) řídí a kontroluje okresní dopravní inspektoráty při výkonu působnosti podle tohoto zákona,

b) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí okresních dopravních inspektorátů a plní úkoly nadřízeného správního orgánu ve správním řízení prováděném okresními dopravními inspektoráty,

c) rozhoduje ve věcech učitelských oprávnění, vydává osvědčení pro učitele a vede v těchto věcech příslušné evidence.

§ 5

(1) Okresní dopravní inspektorát

a) dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení,

b) stanoví užití dopravních značek a dopravních zařízení, pokud tento zákon nestanoví jinak,

c) odhaluje trestné činy a přestupky spáchané v souvislosti se silničním provozem; přestupky projednává podle zvláštního zákona,3)

d) objasňuje dopravní nehody,

e) rozhoduje ve věcech řidičských oprávnění a ve věcech řidičských průkazů,

a) provádí zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, popřípadě pověřuje prováděním těchto zkoušek jiné osoby stanovené prováděcím předpisem,

b) rozhoduje ve věcech registrace autoškol,

c) dohlíží na provádění výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění a zdokonalování odborné způsobilosti držitelů řidičských oprávnění, popřípadě na provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel jinými osobami,

d) rozhoduje ve věcech technické způsobilosti silničních vozidel k silničnímu provozu, s výjimkou schvalování technické způsobilosti typu silničního vozidla,

j) dohlíží na technický stav silničních vozidel v silničním provozu, včetně dodržování povinností stanovených držitelům silničních vozidel zvláštním zákonem,4)

e) provádí zápisy do technického průkazu motorového nebo přípojného vozidla (dále jen "technický průkaz"), popřípadě vydává technický průkaz a vydává osvědčení o technickém průkazu motorového vozidla nebo přípojného vozidla (dále jen "osvědčení o technickém průkazu"),

f) vydává státní poznávací značky k silničním vozidlům, která podle prováděcího předpisu podléhají evidenci,

g) vede evidence řidičů, silničních vozidel stanovených prováděcím předpisem, dopravních nehod a autoškol,

n) spolupůsobí při výchově k dopravní kázni.

(2) Úkoly uvedené v odstavci 1 písm. a), c), d), j) a n) může plnit i jiný útvar policie než okresní dopravní inspektorát, popřípadě i příslušník policie (dále jen "policista"), který není zařazen na okresním dopravním inspektorátu.

(3) Řidiči a držitelé motorových vozidel jsou povinni se na výzvu dopravního inspektorátu nebo jiného útvaru policie příslušného podle předchozího odstavce dostavit ve stanovené lhůtě osobně, popřípadě i s vozidlem k projednání záležitosti ve věcech spadajících do jejich působnosti podle tohoto zákona.

------------------------------------------------------------------

3) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

§ 6

(1) Při dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu a při jeho řízení je policista ve služebním stejnokroji oprávněn:

a) dávat pokyny k řízení silničního provozu,

b) zastavovat vozidla,

c) kontrolovat řidičské průkazy, osvědčení pro učitele, osvědčení o technickém průkazu, označení vozidel stanovené zvláštním zákonem5) a vybavení vozidel doklady stanovenými zvláštním zákonem,5) které se týkají vozidla nebo jeho nákladu,

d) kontrolovat technický stav silničních vozidel, jejich doplňkovou výstroj a vybavení,6)

e) kontrolovat umístění a upevnění nákladu z hlediska bezpečnosti silničního provozu,

f) vyzvat řidiče, aby se na místě podrobil dechové zkoušce, popřípadě lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou,7)

g) zabránit v jízdě řidiči, pokud by pokračování v jízdě znamenalo ohrožení bezpečnosti silničního provozu nebo pokud lze mít důvodně za to, že vozidlo bylo odcizeno nebo není zaevidováno předepsaným způsobem nebo je v silničním provozu užíváno pod jinou než přidělenou státní poznávací značkou,

  1. zadržet řidičský průkaz řidiči, lze-li důvodně očekávat

1. uložení trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel podle zvláštního zákona8) nebo

2. odnětí řidičského oprávnění okresním dopravním inspektorátem pro ztrátu zdravotní nebo odborné způsobilosti nebo spolehlivosti k řízení motorových vozidel, nebo jde-li o případ uvedený pod písmenem g),

i) zadržet osvědčení o technickém průkazu, lze-li mít důvodně za to, že vozidlo nesplňuje požadavky stanovené právními předpisy, nebo jde-li o případ uvedený pod písmenem g).

(2) Při účasti na silničním provozu je každý povinen uposlechnout výzev a pokynů policisty při výkonu dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Ustanovení zvláštního zákona7) nejsou tímto zákonem dotčena.

------------------------------------------------------------------

5) Např. zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., a zákon č. 38/1995 Sb.

6) § 100 až 105 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

7) § 6 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

8) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 7

(1) Při účasti na silničním provozu je každý povinen

a) chovat se tak, aby žádným způsobem neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní; své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace,9) situaci v silničním provozu a svým schopnostem,

b) dbát plynulosti silničního provozu,

c) řídit se pravidly silničního provozu stanovenými podle § 2 odst. 1 písm. b) tohoto zákona, dopravními značkami a dopravními zařízeními a pokyny policistů ve služebním stejnokroji, popřípadě pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní zákon nebo prováděcí předpis.10)

(2) Osoba, která by vzhledem k věku nebo ke sníženým tělesným nebo duševním schopnostem mohla ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, se může účastnit silničního provozu pouze tehdy, je-li vhodným způsobem postaráno o to, aby k tomuto ohrožení nedošlo. Prováděcí předpis může u některých skupin účastníků silničního provozu stanovit podmínku dosažení určitého věku nebo konkretizovat požadavkyna zajištění této bezpečnosti.

------------------------------------------------------------------

9) § 13 vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 35/1984 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon).

10) Např. § 17b zákona ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 153/1995 Sb., § 18 zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb., a § 37

zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

§ 8

(1) V silničním provozu se smí užívat jen vozidlo, které splňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem.4) Nesplňuje-li vozidlo tyto podmínky, nesmí jeho držitel dovolit, aby ho bylo použito v silničním provozu.

(2) Vozidlo vstupující do tuzemska nebo vystupující z tuzemska musí být označeno rozeznávací značkou státu, ve kterém je evidováno.

(3) Řidič nákladního vozidla vstupujícího do tuzemska nebo vystupujícího z tuzemska je povinen podrobit vozidlo kontrole dodržování stanovených nápravových tlaků u pohraničního celního úřadu.

(4) Pohraniční celní úřad je oprávněn nepropustit vozidlo uvedené v odstavci 3, jestliže řidič vozidlo kontrole dodržování stanovených nápravových tlaků nepodrobí.

§ 9

(1) Vozidlo je oprávněna řídit jen osoba, která je k řízení dostatečně tělesně a duševně způsobilá a v potřebném rozsahu ovládá řízení vozidla a předpisy o silničním provozu.

(2) Motorové vozidlo je oprávněna řídit pouze osoba, která je držitelem příslušného řidičského oprávnění. Bez řidičského oprávnění smí řídit motorové vozidlo pouze osoba, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení motorového vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku.

(3) Držitelem řidičského oprávnění může být pouze ten, kdo dosáhl stanoveného věku, je zdravotně způsobilý a spolehlivý k řízení motorových vozidel, podrobil se předepsané výuce a výcviku, prokázal zkouškou odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel, popřípadě splnil další podmínky stanovené pro řízení některých skupin nebo druhů motorových vozidel.

(4) Podmínky věku, zdravotní způsobilosti a spolehlivosti k řízení motorových vozidel, způsob provádění výuky a výcviku, rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, popřípadě další podmínky pro řízení některých skupin nebo druhů motorových vozidel stanoví prováděcí předpis.

(5) Oprávnění k řízení drážních vozidel, která jsou používána v silničním provozu, upravuje zvláštní zákon.11)

------------------------------------------------------------------

11) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách.

§ 9

Způsob provádění výuky a výcviku, rozsah potřebných odborných znalostí a způsob provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel stanoví prováděcí předpis.

§ 10

(1) Užití dopravních značek a dopravních zařízení v hlavním městě Praze, Brně, Ostravě a Plzni stanoví silniční správní orgán se souhlasem příslušného dopravního inspektorátu.

(2) Užití dopravních značek a dopravních zařízení na účelových komunikacích stanoví jejich vlastník se souhlasem příslušného dopravního inspektorátu.

(3) Užití dopravních značek stanovených prováděcím předpisem stanoví drážní správní úřad11) po projednání s příslušným dopravním inspektorátem.

§ 11

(1) Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze povolit výjimky z pravidel silničního provozu týkající se základních povinností některých řidičů a spolujezdců, rychlosti jízdy, omezení jízdy některých druhů vozidel, přepravy osob, zvláštních ustanovení o provozu na dálnici a silnici pro motorová vozidla a místní úpravy silničního provozu. Výjimky povoluje v rámci své působnosti příslušný dopravní inspektorát a výjimky přesahující působnost dopravních inspektorátů povoluje ministerstvo. Výjimky z místní úpravy silničního provozu povoluje orgán, který tuto úpravu stanovil (§ 5 a 10).

(2) Jiné výjimky z pravidel silničního provozu může povolit pouze ministerstvo, a to jen v mimořádných a zcela nezbytných případech a za předpokladu, že tím nebude ohrožena bezpečnost silničního provozu.

(3) Výjimku z pravidel silničního provozu, které je v silničním provozu okamžitě třeba, může povolit také policista na místě samém za předpokladu, že tím nebude ohrožena bezpečnost silničního provozu.

(4) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může ministerstvo povolit výjimky z věku a délky požadované praxe stanovených pro udělení řidičského oprávnění a z přihlašování a označování vozidel státní poznávací značkou.

(5) Povolených výjimek se smí užívat jen v míře nezbytně nutné, zejména s ohledem na bezpečnost a plynulost silničního provozu.

§ 12

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví vyhláškou podrobnosti o výuce a výcviku a o zdokonalování odborné způsobilosti k řízení silničních motorových vozidel.

§ 13

(1) Dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vojenských vozidel, vedení evidence vojenských vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti upravuje zvláštní zákon.12) Úpravu výuky a výcviku vojáků v činné službě k řízení motorových vozidel, zdokonalování jejich odborné způsobilosti a evidence řidičů, kteří jsou vojáky v činné službě, stanoví Ministerstvo obrany v dohodě s ministerstvem a Ministerstvem dopravy a spojů.

(2) Výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel Bezpečnostní informační služby, vedení jejich evidencí a schvalování technické způsobilosti služebních vozidel Bezpečnostní informační služby upravuje zvláštní zákon.13)

(3) Úpravu týkající se evidence vozidel policie a ministerstva a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel policie a ministerstva stanoví ministerstvo.

------------------------------------------------------------------

12) Zákon č. 124/1992 Sb., ve znění zákona č. 39/1995 Sb.

13) Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

§ 14

zrušen

§ 15

Zrušují se

1. vládní nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb. a zákona č. 60/1961 Sb.,

2. § 2 až 6 a § 113 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích, ve znění vyhlášky Ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb.,

3. § 1 a 19 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech,

4. § 3, 4 a § 68 odst. 1 až 4 vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).

§ 16

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Zeman v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

2

Úplné znění § 10, 15, 19, 24, 25, 29, 31 a 37 zákona č. 13/1997 Sb.

o pozemních komunikacích

§ 10

Připojování pozemních komunikací

(1) Pozemní komunikace lze navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci není účelovou komunikací.

(2) Větve mimoúrovňových křižovatek a kruhové křižovatky jsou přiřazeny k pozemní komunikaci vyšší kategorie nebo třídy, větve úrovňových křižovatek jsou přiřazeny k pozemní komunikaci nižší kategorie nebo třídy.

(3) Na dálnici a na rychlostní silnici může být přímo připojena z odpočívky jen stavba, která svým účelem slouží výlučně uživatelům těchto pozemních komunikací (např. čerpací stanice pohonných hmot, motorest, motel, autoservis).

(4) Příslušný silniční správní úřad si před vydáním povolení

a) o připojení dálnice, silnice nebo místní komunikace k jiné pozemní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá předchozí souhlas vlastníka pozemní komunikace vyšší kategorie nebo třídy,

b) o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá předchozí souhlas vlastníka dotčené pozemní komunikace, a jedná-li se o dálnici nebo rychlostní silnici též předchozí souhlas Ministerstva vnitra, v ostatních případech předchozí souhlas příslušného orgánu písemné vyjádření Ministerstva vnitra, v ostatních případech písemné vyjádření příslušného orgánu Policie České republiky.

(5) Prováděcí předpis upraví technické podmínky pro připojování pozemních komunikací navzájem a podmínky pro připojování sousední nemovitosti na dálnici, silnici a místní komunikaci.

§ 15

Silniční vegetace

(1) Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků.

(2) Na návrh příslušného orgánu Policie České republiky nebo po projednání s ním silničního správního úřadu nebo po projednání s ním a po písemném vyjádření příslušného orgánu Policie České republiky je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy3) kácet dřeviny na silničních pozemcích.

------------------------------------------------------------------

3) § 8 odst. 2 a 4, § 46 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

§ 19

Obecné užívání

(1) V mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích2) a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis9) jinak. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.

(2) Dálnice, silnice a místní komunikace, jejich součásti a příslušenství je zakázáno znečišťovat nebo poškozovat. Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích je dále zakázáno

a) neoprávněně odstraňovat, zakrývat, přemísťovat, osazovat nebo pozměňovat dopravní značky a dopravní zařízení, anebo na těchto věcech cokoliv umísťovat,

a) neoprávněně poškozovat nebo znečišťovat světelný signál, odstraňovat, zakrývat, přemísťovat, osazovat nebo pozměňovat dopravní značku, světelný signál, dopravní zařízení nebo zařízení pro provozní informace, anebo na těchto věcech cokoli umísťovat,

b) používat pásová a jiná vozidla, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi, nebo používat jiné stroje a zařízení, které mohou způsobit poškození komunikace; výjimečně lze povolit jako zvláštní užívání (§ 25) použití silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly Armády České republiky nebo historickými vozidly,

c) používat sněhové řetězy v úsecích, kde vozovka není dostatečně pokryta sněhovou nebo ledovou vrstvou,

d) používat hroty v pneumatikách, pokud zvláštní předpis10) nestanoví jinak,

e) vypouštět vodu, splašky a jiné tekuté odpady,

f) rozjíždět dočasné skládky údržbových hmot, otáčet zemědělské nebo lesní stroje a potahy při provádění polních nebo lesních prací,

g) odstavovat silniční vozidlo, které je trvale technicky nezpůsobilé k provozu10) a není opatřeno státní poznávací značkou11) nebo které je zjevně trvale technicky nezpůsobilé k provozu (dále jen "vrak").

(3) Vlastník vraku je povinen na výzvu vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace odstranit vrak do dvou měsíců od doručení výzvy k odstranění. Neučiní-li tak, odstraní a zlikviduje vrak vlastník této pozemní komunikace na náklady vlastníka vraku.

(4) Nemůže-li vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zjistit vlastníka vraku, zveřejní výzvu k odstranění vraku způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty dvou měsíců ode dne zveřejnění výzvy odstraní a zlikviduje vrak na své náklady. Zjistí-li vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace vlastníka vraku dodatečně, může vůči němu uplatnit nárok na náhradu nákladů vzniklých odstraněním a likvidací vraku.

(5) Silniční správní úřad je oprávněn rozhodnout o označení místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice nebo jejich částí, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou podle zvláštního předpisu.2) Rozhodnutí o označení musí být provedeno nejméně týden před dnem dočasného zákazu stání na příslušné pozemní komunikaci a na řízení silničního správního úřadu se v tomto případě nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(6) V případě neuposlechnutí rozhodnutí silničního správního úřadu podle předchozího odstavce je vlastník místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice oprávněn odstranit silniční vozidlo na náklady jeho vlastníka, pokud vlastník silničního vozidla neprokáže závažné důvody, které mu znemožnily, aby silniční vozidlo odstranil včas sám; v tomto případě hradí náklady spojené s odstraněním silničního vozidla ten, na jehož žádost bylo silničním správním úřadem vydáno rozhodnutí.

------------------------------------------------------------------

2) Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

10) Vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

11) Vyhláška Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú.l., o provozu na silnicích, ve znění pozdějších předpisů.

§ 24

Omezení obecného užívání uzavírkami a objížďkami

(1) Provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích může být částečně nebo úplně uzavřen, popřípadě může být nařízena objížďka. Nikdo nemá nárok na náhradu případných ztrát, jež mu vzniknou v důsledku uzavírky nebo objížďky.

(2) O uzavírce a objížďce rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě žádosti osoby, v jejímž zájmu má dojít k uzavírce, a to po předchozím souhlasu Ministerstva vnitra písemném vyjádření Ministerstva vnitra, jde-li o dálnice nebo rychlostní silnice, v ostatních případech po předchozím souhlasu příslušného orgánu písemném vyjádření příslušného orgánu Policie České republiky. Příslušný silniční správní úřad žádost projedná

a) s vlastníkem pozemní komunikace, která má být uzavřena, a s vlastníkem pozemní komunikace, po níž má být vedena objížďka,

b) s obcí, na jejímž zastavěném území má být povolena uzavírka nebo nařízena objížďka,

c) s provozovatelem dráhy,13) jde-li o pozemní komunikaci, na níž je umístěna dráha.

(3) Týká-li se uzavírka územního obvodu více silničních správních úřadů, přísluší rozhodování silničnímu správnímu úřadu, v jehož územním obvodu je nejdelší část uzavírky; ostatní silniční správní úřady jsou v těchto případech dotčenými správními úřady.

  1. Při rozhodování příslušný silniční správní úřad dbá, aby uzavírka byla vždy omezena na nejkratší možnou dobu, objížďka byla řádně technicky zabezpečena a byla z hlediska provozu vyhovující a aby byl umožněn přístup k sousedním nemovitostem. Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky, při jejichž nesplnění může udělené povolení omezit nebo zrušit. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

  2. Příslušný silniční správní úřad rozhodnutí neprodleně oznámí

a) příslušným okresním orgánům požární ochrany,

b) příslušným okresním orgánům zdravotní služby,

c) dopravcům v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je tato doprava provozována a jsou-li silničnímu správnímu úřadu tito dopravci známi,

d) všem silničním správním úřadům, které povolují přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy.

  1. Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je povinen strpět bezúplatně provoz převedený na ni z uzavřené pozemní komunikace. Případné úpravy objížďkových pozemních komunikací nutné z důvodu objížďky a náhrada případných následných škod se stanoví v podmínkách rozhodnutí o uzavírce a objížďce a uskuteční na náklad žadatele o uzavírku a objížďku.

  2. Uzavírka a objížďka musí být označena předepsaným způsobem. Označení zabezpečuje žadatel o uzavírku a objížďku na svůj náklad a odpovídá za jeho stav po dobu trvání uzavírky a objížďky.

  3. V případě nebezpečí z prodlení (živelní pohromy, dopravní nehody, zřícení nebo poškození objektů) musí příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a označit alespoň provizorním způsobem její vlastník. V případě havárie inženýrské sítě nebo jiného vedení je povinen příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a alespoň provizorně označit vlastník této inženýrské sítě nebo tohoto vedení a věc neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace. Tím není dotčeno ustanovení § 36 odst. 6.

  4. Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení uzavírky a o nařízení objížďky a náležitosti rozhodnutí v těchto věcech.

------------------------------------------------------------------

  1. Zákon č. 266/1994 Sb.

§ 25

Zvláštní užívání

(1) K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen "zvláštní užívání"), je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se souhlasem příslušného orgánu dohled nad bezpečností provozu na pozemních komunikacích, také po předchozím písemném vyjádření Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech po písemném vyjádření příslušného orgánu Policie České republiky.

(2) Silniční správní úřad může v povolení stanovit podmínky zvláštního užívání a při jejich nesplnění nebo v obecném zájmu může udělené povolení omezit nebo zrušit. Povolení ke zvláštnímu užívání nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace. Povolení nenahrazuje smlouvu o nájmu části silničního pozemku.

(3) V době branné pohotovosti státu není třeba povolení ke zvláštnímu užívání pro vozidla Armády České republiky.

  1. Zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace je

a) přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy,10)

b) užití dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace silničními motorovými vozidly, jejichž nejvyšší povolená rychlost je nižší, než stanoví zvláštní předpis,2)

c) nájem části silničního pozemku pro

1. umísťování reklamních poutačů, jiných propagačních nebo reklamních zařízení a jiných zařízení nebo předmětů, zejména prodejních nebo zábavních,

2. umísťování, skládání a nakládání věcí nebo materiálů nesloužících k údržbě nebo opravám těchto komunikací, nebudou-li neprodleně odstraněny (zařízení staveniště, skládka stavebních hmot nebo paliva apod.),

3. provádění stavebních prací,

4. zřizování vyhrazeného parkování,

5. zřizování a provoz stánků, pojízdných či přenosných prodejních a jiných podobných zařízení,

6. audiovizuální tvorbu,

d) umístění inženýrských sítí a jiných nadzemních nebo podzemních vedení všeho druhu v silničním pozemku, na něm nebo na mostních objektech,

e) pořádání sportovních, kulturních, náboženských, zábavních a podobných akcí a shromáždění, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu,

f) výjimečné užití silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly Armády České republiky nebo historickými vozidly, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi.

(5) Věci umístěné bez povolení podle odstavce 1 nebo v rozporu s ním je jejich vlastník povinen odstranit neprodleně po doručení výzvy vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace. Neučiní-li tak, odstraní a zlikviduje věc vlastník této pozemní komunikace na náklady vlastníka věci. Nemůže-li vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zjistit vlastníka věci, postupuje podle ustanovení § 19 odst. 4.

(6) Umísťování věcí na dálnici, silnici a místní komunikaci, které jsou uvedeny v § 14 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) až d), není zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace, vyžaduje však předchozí souhlas vlastníka dotčené komunikace.

(7) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení zvláštního užívání dálnice, silnice a místní komunikace a náležitosti rozhodnutí v této věci.

------------------------------------------------------------------

2) Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.

10) Vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

§ 29

Pevné překážky

(1) Na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace mohou být umístěny pouze dopravní značky a zařízení2) kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří pevnou překážku.

(2) Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Ministerstva vnitra po předchozím písemném vyjádření Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se souhlasem příslušného orgánu po písemném vyjádření příslušného orgánu Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření.

(3) Pevné překážky, na jejichž umístění nebylo vydáno povolení, jsou jejich vlastníci povinni odstranit na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem. Po marném uplynutí stanovené lhůty je vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn odstranit pevnou překážku na náklady jejího vlastníka.

(4) Tvoří-li pevnou překážku sloup nadzemního telekomunikačního nebo energetického vedení, pro jehož umístění nebylo vydáno povolení silničního správního úřadu, může být na jeho umístění vydáno povolení podle odstavce 2 nebo dohodne lhůtu pro jeho odstranění vlastník dotčené pozemní komunikace s vlastníkem dotčeného vedení; nedojde-li k dohodě o lhůtě odstranění, rozhodne soud.

(5) Tvoří-li pevnou překážku strom, postupuje se podle ustanovení § 15.

------------------------------------------------------------------

2) Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.

§ 31

V silničním ochranném pásmu lze povolit zřizování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch a jiných obdobných zařízení, jen pokud nemohou být zaměněny s dopravními značkami nebo s dopravními zařízeními nebo pokud nemohou oslnit uživatele dotčené pozemní komunikace. Povolení vydává příslušný silniční správní úřad po předchozím souhlasu Ministerstva vnitra, jde-li o dálnice a o rychlostní silnice, v ostatních případech po předchozím souhlasu příslušného orgánu Policie České republiky.

§ 31

V silničním ochranném pásmu lze povolit zřizování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch a jiných obdobných zařízení, jen pokud nemohou být zaměněny s dopravní značkou, světelným signálem, zařízením pro provozní informace nebo s dopravním zařízením podle zvláštního právního předpisu2) nebo nemohou zmenšovat jejich viditelnost nebo účinnost, nebo pokud nemohou oslnit účastníky provozu na dotčené pozemní komunikaci nebo rozptylovat jejich pozornost způsobem nebezpečným pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Povolení vydává příslušný silniční správní úřad po předchozím písemném vyjádření Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech po písemném vyjádření příslušného orgánu Policie České republiky.

§ 37

Styk s dráhami

(1) Křížení silnice a místní komunikace s dráhou se zřizuje mimo úroveň kolejí. Zřízení úrovňového křížení silnice nebo místní komunikace s dráhou (přejezd) může příslušný silniční správní úřad se souhlasem drážního správního úřadu a příslušného orgánu po písemném vyjádření příslušného orgánu Policie České republiky povolit pouze v případech malého dopravního významu stanovených prováděcím předpisem. Toto ustanovení se nevztahuje na tramvajovou a trolejbusovou dráhu a na vlečku.

(2) Zabezpečovací zařízení na přejezdu s dráhou umísťuje a udržuje vlastník dráhy. Vlastník dráhy je povinen udržovat v řádném stavu silnici nebo místní komunikaci na přejezdu bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje, na přejezdu se závorami v úseku mezi závorami, a to v celé šíři tělesa pozemní komunikace. Pokud šířka silnice nebo místní komunikace na přejezdu neodpovídá šířce jejích přilehlých úseků, je vlastník dráhy povinen přejezd při jeho rekonstrukci přiměřeně rozšířit; u silnic a místních komunikací užších než 5 m musí být na přejezdu zachována volná šířka alespoň 5 m.

(3) U silnice a místní komunikace II. třídy je vlastník dráhy povinen zajistit

a) úpravu přejezdu umožňující plynulé najíždění silničních vozidel,

b) opatření na přejezdu v souvisle zastavěném území obcí, aby chodci při přechodu dráhy nebyli nuceni používat vozovky silnice nebo místní komunikace,

c) aby umístěná drážní zařízení nebránila nutnému rozhledu uživatelů silnice nebo místní komunikace a s výjimkou trolejových vedení nezasahovala do prostoru nad jejich vozovku do výše 5 m; zařízení, která tomu neodpovídají, musí být při rekonstrukci dráhy přemístěna nebo odstraněna.

(4) Je-li to z technických důvodů nutné nebo žádá-li to veřejný zájem, může být kromě tramvajové a trolejbusové dráhy vedena po silnici nebo po místní komunikaci i jiná dráha, a to způsobem přiměřeným místním poměrům tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků i provozovatelů a aby nebyl vzájemně ohrožován jejich provoz. Případné střety zájmů rozhoduje příslušný silniční správní úřad se souhlasem drážního správního úřadu.

(5) Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí zvláštní předpisy13) pro styk dálnice, silnice a místní komunikace s dráhou, pro jejich křížení, zabezpečení těchto křížení a pro používání silnice a místní komunikace k vedení dráhy.

3

Úplné znění § 22 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky

§ 22

Oprávnění při dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu a při jeho řízení

  1. Při dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu a při jeho řízení stanoví oprávnění policisty zvláštní předpis. 9)

(1) Při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a při jeho řízení je policista ve služebním stejnokroji oprávněn

  1. dávat pokyny k řízení provozu na pozemních komunikacích podle zvláštního právního předpisu9),

  2. zastavovat vozidla podle zvláštního právního předpisu9),

  3. zabránit v jízdě řidiči, pokud by pokračování v jízdě znamenalo ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo pokud lze mít důvodně za to, že vozidlo bylo odcizeno nebo není zaevidováno předepsaným způsobem nebo je v provozu na pozemních komunikacích užíváno pod jinou než přidělenou registrační značkou nebo bez registrační značky,

  4. zakázat řidiči jízdu na nezbytně nutnou dobu nebo mu přikázat směr jízdy, vyžaduje-li to bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, popřípadě jiný veřejný zájem.

(2) Každý je povinen uposlechnout pokynů policisty vydaných při dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu a při jeho řízení.

------------------------------------------------------------------

9) Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb.

9) Zákon č. /2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů

94

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací

Vl. návrh zák. o provozu na pozemních komun. - EU | Paragrafiq