Zák. o opatřeních proti legal. výnosů z tres. činnosti - EU

Jedním z nejdůležitějších prostředků boje proti organizovanému zločinu je boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (proti praní špinavých peněz). Podstatou této legalizace je jednání, které sleduje zakrytí nezákonného původu výnosu s cílem vzbudit zdání, že se jedná o příjem nabytý v souladu se zákonem.

Podle institucí zabývajících se bojem proti praní špinavých peněz v  České republice se odhadují výnosy ze zločinu v letech 1993 -1997 na 180 miliard Kč (což je přibližně 7,5 mld USD). Tyto vysoké zisky organizovaného zločinu vytvářejí možnost financování nejrůznějších obchodů, které mohou v budoucnosti vést ke ztrátě konkurenceschopnosti “čistých firem” a k závislosti celých odvětví národního hospodářství na ilegálních kapitálových proudech, a ve svých důsledcích pak destabilizovat společenský a politický systém. Kromě ekonomické moci zločinecké skupiny dlouhodobě usilují také o integraci do politických a státních špiček a o získání faktické moci ve státě. Navrhují se proto zásadní změny, jejichž účelem je zvrátit negativní situaci v České republice v oblasti praní špinavých peněz a zajistit plnou kompatibilitu níže uvedeného zákona s právem Evropské unie.

Problematiku boje proti praní špinavých peněz upravuje platný zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zák. č. 15/1998 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 7. 1996.

Tento zákon vytvořil předpoklady pro účinný postup proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, převzal základní principy Směrnice ES o prevenci využití finančního systému pro účely praní špinavých peněz (91/308/EEC, dále jen Směrnice 91/308/EEC), a tím umožnil přistoupení České republiky k úmluvě Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu (Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/1997 Sb.).

Na základě zákona č. 61/1996 Sb., a vyhlášky Ministerstva financí č. 183/1996 Sb., o plnění oznamovací povinnosti finančními institucemi, byl ustanoven Finanční analytický útvar (dále jen FAÚ), jako organizační složka Ministerstva financí, který má zákonem stanovená práva a povinnosti. Podobně jako v řadě zemí se jedná o informační jednotku oddělenou od policie a Ministerstva vnitra, která z důvodu ochrany práv klientů vytváří jakýsi informační filtr mezi bankami a policejními orgány tím, že přijímá a analyzuje informace o neobvyklých obchodech, úzce spolupracuje s policejními orgány a v případě důvodného podezření ze spáchání trestného činu podává trestní oznámení. FAÚ disponuje mimořádnými oprávněními, z nichž některá nepřísluší ani Policii ČR, ani zpravodajským službám. Jedná se zejména o oprávnění požadovat od finančních institucích informace, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství; tyto informace podléhají zvláštní povinnosti mlčenlivosti. FAÚ je též oprávněn spolupracovat s analogickými zahraničními jednotkami a vyžadovat od nich informace, které mohou být použity jen pro účely boje proti praní špinavých peněz. Z důvodu ochrany práv a svobod občanů je proto tato informační jednotka oddělena od policie a zpravodajských služeb, čímž platný zákon sleduje též i mezinárodní trend: například jednotkou administrativníhotypu, tedy jednotkou nespadající do působnosti ministerstva vnitra, jsou analogické útvary v USA, Francii, Belgii, Holandsku, Dánsku, Itálii, Kypru, Slovinsku, Chorvatsku, Lotyšsku a Bulharsku. Ve Velké Británii, Švédsku, Norsku, Maďarsku, Slovensku, Rakousku a Litvě se jedná o jednotku policejního typu. Ve Švýcarsku se jedná o jednotku smíšeného typu, Polsko a Německo tuto centrální informační jednotku nemá. V Evropské Unii se však začíná projevovat tendence ve směru vytváření administrativních jednotek; Polsko uvažuje o zřízení a Maďarsko o změně jednotky na jednotku administrativního typu. Důvodem současného evropského trendu je snaha, aby orgány činné v trestním řízení nedisponovaly informacemi, které jim nepřísluší.

Činnost FAÚ je ze zákona zaměřena nejen proti legalizaci výnosů z trestné činnosti pocházejících z činnosti organizovaného zločinu, ale i proti snahám legalizovat výnosy z jakékoli trestné činnosti, včetně závažné hospodářské trestné činnosti. FAÚ přijímá a analyzuje oznámení o neobvyklých obchodech od finančních institucí, kterými jsou ze zákona nejenom banky, ale i Komise pro cenné papíry, investiční společnosti a investiční fondy, penzijní fondy, obchodník a organizátor trhu s cennými papíry, pojišťovny, Středisko cenných papírů a jiné právnické nebo fyzické osoby provozující herny, kasina, sázkové kanceláře, dražby mimo exekuci, obchody s nemovitostmi, finační pronájem nebo finanční činnosti (podle § 28 zák. č. 588/1992 Sb., o dani z  přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů). U těchto finančních institucí je FAÚ též oprávněn provádět kontrolu.

Kromě postavení, práv a povinností, a řízení před FAÚ, zákon č. 61/1996 Sb. stanoví také práva a povinnosti fyzických a právnických osob. Zejména stanoví, v určitých případech, povinnost identifikovat klienty (identifikační povinnost), povinnost uchovávat stanovené údaje, oznamovací povinnost finančních institucí, odklad splnění příkazu klienta, povinnost mlčenlivosti a sankce.

Harmonizace našeho práva s právem Evropské unie spočívá zejména ve zrušení vkladních knížek na doručitele a jiných forem anonymních vkladů, které umožňují anonymní převody finančních částek, a tím i zastřít původ peněz. Tuto změnu přinese novela tohoto zákona spolu s novelou Občanského zákoníku:

• Novela zákona č. 61/1996 Sb. přinese zákaz vzniku nových anonymních vkladů, protože finanční instituce bude povinna vždy identifikovat účastníky obchodu, půjde-li o uzavření smlouvy o běžném nebo vkladovém účtu nebo vkladu na vkladní knížce nebo vkladním listu nebo o sjednání jiné formy vkladu.

• Na tuto novelu naváže novela Občanského zákoníku, která zruší existující anonymní vklady (Rušení těchto vkladních knížek se provede tak, že bude zakázáno vydávat nové vkladní knížky na doručitele a při předložení stávajících vkladních knížek na doručitele se budou (po identifikaci) vydávat vkladní knížky na jméno anebo se budou sjednávat jiné formy vkladu anebo dojde k vyplacení vkladu. Podobně se bude postupovat i u vkladních listů na doručitele nebo jiných forem vkladů, které umožňují anonymní převody finančních částek. Poslední anonymní vklady zaniknou nejpozději do tří let od účinnosti zákona. Právo na vyplacení vkladu se promlčí ve zvláštní dvacetileté promlčecí lhůtě - aby nedošlo zásahem zákona do smluvních vztahů, které občan při uzavření smlouvy nepředpokládal, tedy k zásahu do jeho vlastnických práv.).

Dále se navrhuje v novele zákona č. 61/1996 Sb., vytvořit takové legislativní podmínky, které by umožnily účinnější postup proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Jedná se o změny, které jsou současně nutné k zajištění plné kompatibility našeho práva s právem EU, a které vycházejí z doporučení Výboru expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz (Evropský výbor pro otázky zločinnosti - CDPC).

Dojde zejména k nahrazení pojmu “neobvyklý obchod” pojmem “podezřelý obchod” a bude stanoven demonstrativní výčet těchto podezřelých obchodů. Tato změna odpovídá úpravám většiny zemí Evropské unie; stanovení demonstrativního výčtu podezřelých obchodů přinese větší transparentnost a tedy i právní jistotu při plnění povinností vyplývajících ze zákona. Zároveň nová úprava umožní Finančnímu analytickému útvaru Ministerstva financí netříštit síly na šetření všech neobvyklých obchodů, které se v naprosté většině případů ukazují jako legální, ale soustředit se více na obchody, které jsou provedeny za okolností vyvolávajících podezření ze skutečné snahy o legalizaci výnosu z trestné činnosti. Těmito výnosy bude nově též i nesplnění daňové, poplatkové a jiné obdobné povinnosti vyplývající ze zvláštního zákona, což umožní účinněji postupovat i proti případům daňových úniků.

Novela přinese rozšíření povinností finančních institucí. Jedná se zejména o rozšíření a zpřesnění identifikační povinnosti, kterou mají finační instituce vůči účastníkům obchodů, o povinnost neprovést obchod v případě, že se klient odmítne identifikovat v souladu s identifikační povinností podle tohoto zákona (zároveň se ukládá klientovi povinnost se na vyzvání finanční instituce identifikovat). Dojde také k rozšíření povinnosti zaznamenávat všechny údaje o obchodech, navrhuje se uchovávat je stejně dlouhou dobu jako identifikační údaje klienta, tedy 10 let.

Dále se navrhuje stanovit povinnost finančních institucí zajistit proškolení příslušných zaměstnanců za účelem pomoci při rozlišení operací, které by mohly souviset s praním peněz, a k instruktáži, jak v takových případech postupovat. Zákon dále stanoví podrobné požadavky na obsah systému vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti, které jsou již dnes finanční instituce povinny vypracovat a uplatňovat.

Součástí navrhovaných změn je též rozšíření oprávnění FAÚ, z nichž nejdůležitější je oprávnění FAÚ požadovat informace od správce daně z celého daňového řízení. Dále se navrhuje stanovit oprávnění FAÚ požadovat informace od správy sociálního zabezpečení, oprávnění FAÚ sdružovat informace a informační systémy sloužící k rozdílným účelům a rozšíření kontrolní činnosti, která je nutná k prosazení zákona v praxi.

K zvýšení efektivity Finančního analytického útvaru přispěje též nově navržená povinnost finanční instituce pozastavit obchod i v případě, že o to tento útvar požádá. To umožní Finančnímu analytickému útvaru efektivně využívat informace o případech praní špinavých peněz nejen na základě hlášení finančních institucí v okamžiku pokusu o jejich provedení, ale i s předstihem na základě operativních informací Policie ČR a zpravodajských služeb. Zároveň se z důvodu harmonizace zákona s právem Evropské unie navrhuje umožnit finanční instituci na základě žádosti Finančního analytického útvaru provedení podezřelé operace, která by se jinak odložila za účelem následného trestního stíhání nebo v případě, kdy takovéto odložení příkazu klienta není již technicky možné (například u operací prováděných platebními kartami).

Novela je tedy nutná k harmonizaci našeho práva s právem Evropské unie, k vytvoření účinných podmínek v boji proti organizovanému zločinu a finanční kriminalitě.

Ochrana práv a svobod občanů před možným zneužitím bude nadále zajišťována zejména tím, že kromě stávající zvláštní povinnosti mlčenlivosti pracovníků FAÚ, zůstane tento útvar informační jednotkou administrativního typu oddělenou od Policie ČR a zpravodajských služeb, jako zvláštní organizační složka Ministerstva financí, jemuž je finanční problematika vlastní.

Novela je v souladu s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Jedná se o sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/1997 Sb., o sjednání Úmluvy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu (Štrasburská konvence). Novela učiní zákon č. 61/1996 Sb. plně kompatibilní s právem Evropské Unie, konkrétně se Směrnicí ES o prevenci využití finančního systému pro účely praní špinavých peněz (91/308/EEC).

Součástí novely zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, je novela Občanského zákoníku, zákona č. 21/ 1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 219/1995 Sb., devizového zákona.

Kromě nutnosti účinného postupu proti organizovanému zločinu a potřeby harmonizovat právo České republiky s právem Evropské unie se předpokládají následující ekonomické dopady. Z dlouhodobého hlediska by měla být přínosem pro státní rozpočet, protože bude znamenat:

1) Omezení možnosti daňových úniků subjektů důslednou aplikací zákona (ročně řádově desítky až stovky mil. Kč.).

2) Příjem do státního rozpočtu z vybíraných pokut (ročně řádově v deseti až statisícových korunových objemech ).

3) Omezení umísťování finančních prostředků, získaných z legalizace  výnosů z trestné činnosti, v hospodářství republiky, a tím eliminace negativních důsledků z této činnosti (lze pouze odhadovat v návaznosti na zahraniční dokumentaci; střízlivý finanční propočet se pohybuje se zahrnutím zahraničního vlivu až u hranice několika set mil. Kč ročně).

Vzhledem k nárůstu agendy FAÚ, která bude vyplývat zejména ze zvýšení počtu oznámení o podezřelých obchodech v důsledku rušení vkladních knížek na doručitele, bude mít novela tyto počáteční finanční dopady: v investiční oblasti jednorázově max. cca 26 až 30 mil. Kč. Je zde zahrnuto pořízení převážně hmotného investičního majetku, dále nehmotného investičního majetku (software) v předpokládané cenové úrovni roku 1999.

Neinvestiční výdaje: kromě výdajů na mzdy (očekává se zvýšení počtu zaměstnanců z 28 na 35 zaměstnanců) se předpokládají roční provozní výdaje 6,5 - 7 mil. Kč (cenová úroveň roku 1999).

).

ad ČÁST PÁTÁ

Navrhuje se novelizovat zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tak, aby FAÚ nemusel poskytovat informace o své činnosti, podobně jako zpravodajské služby nebo orgány činné v trestním řízení. Poskytování informací podle výše uvedeného zákona by mohlo zmařit šetření prováděné FAÚ.

ad ČÁST ŠESTÁ

Navrhuje se účinnost od 1. července 2000.

V Praze dne 29. listopadu 1999

předseda vlády

Ing. Miloš Zeman, v. r.

místopředseda vlády

a ministr financí

Doc., Ing. Pavel Mertlík, CSc., v. r.

ZÁKON

č. 61/1996 Sb.,

o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zák. č. 15/1998 Sb.

(s vyznačením navrhovaných změn)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OPATŘENÍ PROTI LEGALIZACI VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI

HLAVA PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Vymezení pojmů

(1) Legalizací výnosů se rozumí jednání sledující zakrytí nezákonného původu výnosu s cílem vzbudit zdání, že se jedná o příjem nabytý v souladu se zákonem. Uvedené jednání spočívá zejména

1. v přeměně nebo v převodu majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti, za účelem utajení nebo zastření nezákonného původu majetku nebo za účelem napomáhání osobě, která se účastní páchání takové činnosti, proto, aby unikla právním důsledkům svého jednání,

b) v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, nakládání a pohybu majetku nebo změny práv vztahujících se k majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti,

c) v nabytí, držbě, použití majetku nebo nakládání s ním s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti,

d) ve sdružování osob za účelem spáchání činu uvedeného pod písmeny a), b) a c).

((2) Výnosem podle tohoto zákona (dále jen "výnos") se rozumí jakákoliv ekonomická výhoda z jednání, které vykazuje znaky trestného činu; za ekonomickou výhodu podle tohoto zákona se nepovažuje důsledek nesplnění daňové, poplatkové a jiné obdobné povinnosti vyplývající ze zvláštního zákona.)

(2) Výnosem podle tohoto zákona se rozumí jakákoliv ekonomická výhoda z jednání, které vykazuje znaky trestného činu.

(3) Identifikací se rozumí:

(a) u fyzické osoby ověření jejího jména, příjmení, rodného čísla nebo data narození a trvalého pobytu, u cizince též čísla cestovního dokladu a státní příslušnosti,) a jde-li o osobu provozující podnikatelskou činnost, též obchodního jména a identifikačního čísla,)

a) u fyzické osoby zjištění jejího jména, příjmení, rodného čísla nebo data narození, trvalého pobytu; jde-li o cizince zjištění jeho jména, příjmení, data narození, čísla a doby platnosti cestovního dokladu, státu, který cestovní doklad vydal, pohlaví, je-li v cestovním dokladu uvedeno, případně dalších identifikačních údajů uvedených v cestovním dokladu; jde-li o fyzickou osobu provozující podnikatelskou činnost, též zjištění jejího obchodního jména a identifikačního čísla,

b) u právnické osoby zjištění obchodního jména, jejího sídla, identifikačního čísla a identifikace fyzické osoby, která jejím jménem jedná v daném obchodu.

(4) Obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí každé jednání, které směřuje k pohybu peněz nebo přesunu majetku nebo je přímo vyvolává, s výjimkou jednání, spočívajícího v plnění povinnosti stanovené v zákoně nebo rozhodnutí státního orgánu.

((5) Neobvyklým obchodem je jednání, které svojí povahou, obsahem nebo výjimečností zjevně vybočuje z běžného rozsahu nebo charakteru obchodů určitého druhu nebo určité osoby.)

(5) Podezřelým obchodem se pro účely tohoto zákona rozumí obchod provedený za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosu. Jedná se zejména o

a) časté vklady v hotovosti, jejichž vkládáním vznikl vklad přesahující částku 500 000 Kč,

b) časté nákupy cestovních šeků v cizích měnách a jejich opakovaný zpětný odprodej,

c) častou směnu hotovosti do jiné měny bez jejího uložení na účet,

d) vklady v hotovosti a jejich okamžité výběry nebo jejich převody na jiné účty,

e) zřizování účtů jedním klientem, jejichž počet je podle poznatků finanční instituce podle § 1 odst. 6 ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, a převody mezi těmito účty,

f) pohyby na účtech klienta, které podle poznatků finanční instituce podle § 1 odst. 6 neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům,

g) počet obratů na účtu během jednoho dne nebo ve dnech následujících, který neodpovídá obvyklým peněžním operacím klienta.

((6) Finančními institucemi se podle tohoto zákona rozumějí Komise pro cenné papíry, banky,¹⁾ investiční společnosti a investiční fondy,²⁾ penzijní fondy,³⁾ obchodník a organizátor trhu s cennými papíry,⁴⁾ pojišťovny,⁵) středisko cenných papírů⁴⁾ a jiné právnické nebo fyzické osoby provozující herny, kasina, sázkové kanceláře, dražby mimo exekuci, obchody s nemovitostmi, finanční pronájem nebo finanční činnosti.⁶⁾ )

(6) Finanční institucí se pro účely tohoto zákona rozumí, banky a pobočky zahraničních bank (dále jen ”banky”), spořitelní a úvěrní družstva, investiční společnosti a investiční fondy, penzijní fondy, osoba, která je oprávněna podle zvláštního právního předpisu obchodovat s cennými papíry¹⁾, organizátor trhu s cennými papíry¹⁾, pojišťovny, Středisko cenných papírů a jiné právnické osoby oprávněné k vedení části evidence Střediska cenných papírů, jakož i k výkonu jeho ostatních činností¹⁾, právnické nebo fyzické osoby provozující herny, kasina, sázkové kanceláře, dražby mimo výkon rozhodnutí, obchody s nemovitostmi, finanční pronájem, finanční činnosti²⁾, obchodování s cizí měnou, zprostředkování hotovostních a bezhotovostních převodů peněžních prostředků, zprostředkování spoření nebo zprostředkovatelskou činnost směřující k uzavření pojistné smlouvy³⁾.

(7) Komise pro cenné papíry má stejné povinnosti jako finanční instituce s výjimkou povinností uvedených v § 2 a 6.

(7) (8) Hodnotou obchodu nebo (neobvyklého) podezřelého obchodu v české měně se rozumí hodnota stanovená kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den, ve kterém je plněna povinnost podle tohoto zákona.

____________________________

(¹⁾ Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 3/1995 Sb. a zákona č. 84/1995 Sb.

²⁾ Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb. a zákona č. 600/1992 Sb.

³⁾ Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

⁴⁾ Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb.

Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění zákona č. 216/1994 Sb.

⁵⁾Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb.

⁶⁾ § 28 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 321/1993 Sb., zákona č. 2/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 258/1994 Sb. a zákona č. 133/1995 Sb.)

¹⁾ Zákon č.591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 152/1996 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb.

²⁾ § 28 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 321/1993 Sb., zákona č. 258/1994 Sb., zákona č. 133/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 208/1997 Sb.

³⁾ § 8 odst. 2 zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví.

HLAVA DRUHÁ

POVINNOSTI FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB

§ 2

Povinnost identifikace

(1) Jestliže finanční instituce uzavírá obchod v hodnotě přesahující částku 500 000 Kč, je povinna identifikovat účastníky obchodupokud tento zákon dále nestanoví jinak. Není-li v době uzavření obchodu nebo v kterémkoliv pozdějším okamžiku přesná výše celého plnění známa, vzniká uvedená povinnost v době, kdy je zřejmé, že stanovené hranice bude dosaženo; je-li obchod (sjednán) uskutečněn formou opakujícího se plnění, je rozhodující součet dílčích plnění za dvanáct po sobě jdoucích měsíců.

((2) Za obchod, s nímž je spojena povinnost finanční instituce identifikovat jeho účastníky, se zejména považuje

a) otevření účtu v bance nebo uzavření smlouvy o vkladu, s výjimkou vkladu vztahujícího se k vkladní knížce na doručitele,

b) jakákoliv bankovní operace, jejíž hodnota převyšuje částku 500 000 Kč,

c) nájem úschovní schránky,

d) směna devizových hodnot za jiné devizové hodnoty nebo za koruny anebo naopak v objemu přesahujícím v kursové protihodnotě částku 500 000 Kč,

e) výplata částky přesahující 500 000 Kč sázkovou kanceláří, hernou nebo kasinem.)

(2) Za obchod, s nímž je spojena povinnost finanční instituce identifikovat jeho účastníky podle odstavce 1, se zejména považuje

a) jakákoliv bankovní operace, jejíž hodnota převyšuje částku 500 000 Kč,

b)nákup, prodej nebo směna jakýchkoliv druhů cenných papírů a jakýchkoliv druhů derivátů¹⁾ různých emitentů stejnými smluvními stranami, jestliže cena, za kterou jsou cenné papíry nebo deriváty¹⁾ nakupovány nebo prodávány, nebo jejich hodnota stanovená podle zvláštního právního předpisu⁴⁾, přesahuje 500 000 Kč,

c) výplata částky přesahující 500 000 Kč sázkovou kanceláří, hernou nebo kasinem,

d) výplata pojistných plnění, jejichž hodnota přesahuje částku 500 000 Kč.

(3) Finanční instituce je vždy povinna identifikovat účastníky obchodu, jedná-li se o

a) podezřelý obchod,

b) uzavření smlouvy o běžném nebo vkladovém účtu nebo vkladu na vkladní knížce nebo vkladním listu nebo sjednání jiné formy vkladu⁵⁾,

c) uzavření smlouvy o nájmu bezpečnostní schránky nebo smlouvy o úschově v trezoru banky,

d) obchod, který jinak podléhá identifikační povinnosti podle odstavce 1 nebo písmen a), b) a c), jestliže je při něm klient zastoupen jinou osobou na základě plné moci.

(4) V případě obchodu podle odstavce 3 písmeno d) se provádí identifikace předložením plné moci s úředně ověřeným popisem; tato plná moc se nevyžaduje, jestliže majitel účtu v bance zmocnil třetí osobu k dispozici s účtem a tato osoba se identifikovala podle § 1 odst. 3 písm. a) a podepsala dispozici podle podpisového vzoru před zaměstnancem banky, nebo v případě, kdy osoba, která jinak dispoziční právo k účtu v bance nemá, ukládá na podnikatelský účet peněžní prostředky, jestliže vedle hotovosti doručuje do banky již vyplněné a oprávněnou osobou podepsané doklady.

(5) Finanční instituce identifikuje účastníka obchodu také v případě pochybností, že účastník obchodu jedná svým jménem nebo že zastírá, že jedná za třetí osobu; v takovém případě učiní finanční instituce potřebná opatření ke zjištění totožnosti třetích osob.

(6) Finanční instituce neprovede obchod v případě, že je dána identifikační povinnost podle odstavce 1 až 3 a účastníci obchodu odmítnou podrobit identifikaci; finanční instituce o této skutečnosti současně informuje ministerstvo.

^{_______________________________________}

⁴⁾ Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

⁵⁾ § 778 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

§ 3

Povinnost uchovávat stanovené údaje

Identifikační údaje získané podle § 2, jakož i všechny údaje a doklady o obchodech spojených s povinností identifikace,je finanční instituce povinna zaznamenat a uchovávat po dobu deseti let od ukončení obchodu. Tato doba počíná běžet prvním dnem roku následujícího po roce, ve kterém byl proveden poslední úkon obchodu známý finanční instituci.

§ 4

Oznamovací povinnost finančních institucí

(1) Zjistí-li finanční instituce při své činnosti (neobvyklý) podezřelý obchod, je povinna o tom učinit oznámení příslušné organizační složce Ministerstva financí (dále jen "ministerstvo").

(2) Oznámení je třeba učinit bez zbytečného odkladu, nejpozději do pěti dnů od uzavření obchodu. Vyžadují-li to okolnosti případu, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení, je oznamovatel povinen ministerstvo upozornit ihned po zjištění (neobvyklého)podezřelého obchodu.

(3) Oznámení lze učinit ústně do protokolu nebo písemně takovým způsobem, který zaručuje, že informace v něm obsažené zůstanou utajeny před nepovolanou osobou.

(4) Při plnění oznamovací povinnosti podle odstavců 1 až 3 je třeba sdělit identifikační údaje finanční instituce, která vystupuje jako oznamovatel, včetně jména, příjmení a trvalého pobytu osoby, která činí oznámení, předmět a podstatné okolnosti uzavření obchodu, jakož i identifikační údaje toho, koho se oznámení týká, a připojit další údaje, zejména čísla účtů, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky, ohledně kterých se oznámení podává.

(5) Oznámením (neobvyklého) podezřelého obchodu není dotčena povinnost stanovená ve zvláštním zákoně oznámit skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu.

(6) Splnění oznamovací povinnosti podle předchozích ustanovení není porušením zákonné povinnosti mlčenlivosti uložené podle zvláštního zákona.

(§ 5

Oznamovací povinnost ve zvláštních případech

((1) Zjistí-li celní orgány při výkonu své pravomoci nebo v souvislosti s ní převoz platných bankovek a mincí, šeků, cestovních šeků, v hodnotě nad 200 000 Kč, jsou povinny tuto skutečnost podle § 4 odst. 2 oznámit ministerstvu s uvedením identifikace osoby, která převoz prováděla.

(2) Oznamovací povinnost uvedenou v odstavci 1 má rovněž osoba provozující v rámci svého podnikání poštovní služby podle zvláštního zákona, pokud je jí předán poukaz k převodu peněžní částky nad 200 000 Kč do ciziny.)

§ 5

Oznamovací povinnost ve zvláštních případech

(1) Fyzická osoba vstupující do tuzemska nebo vystupující z tuzemska je povinna oznámit celnímu úřadu dovoz a vývoz platných bankovek a mincí v české nebo cizí měně, cestovních šeků nebo peněžních poukázek směnitelných za hotové peníze v úhrnné hodnotě převyšující 200 000 Kč.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 musí splnit rovněž právnická osoba, která hodnoty uvedené v odstavci 1 dováží nebo vyváží, a to prostřednictvím fyzické osoby, která tyto hodnoty dováží nebo vyváží.

(3) Fyzická nebo právnická osoba odesílající z tuzemska do zahraničí nebo ze zahraničí do tuzemska poštovní nebo jinou zásilku, která obsahuje platné bankovky a mince v české nebo cizí měně, cestovní šeky nebo poukázky směnitelné za hotové peníze v úhrnné hodnotě převyšující částku 10 000 Kč, je povinna oznámit celnímu úřadu tuto zásilku a zajistit, aby mu byla zásilka předložena ke kontrole.

(4) Oznámení podle odstavce 1 a 2 lze účinně podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, který je k dispozici u celního úřadu.

(5) Oznamovací povinnost podle odstavce 3 plní fyzická nebo právnická osoba u celního úřadu písemným záznamem odesílatele o obsahu zásilky v celním prohlášení nebo v mezinárodním přepravním dokladu.

(6) Celní úřady neprodleně zasílají ministerstvu údaje o plnění oznamovací povinnosti v cestovním styku a hlášení s uvedením všech dostupných údajů o odesílateli, příjemci a předmětu plnění oznamovací povinnosti u zásilek, včetně případů, kdy došlo k porušení této povinnosti.

(7) Při přepočtu cizí měny na českou měnu se po dobu kalendářního týdne používá kurs vyhlášený pro příslušnou měnu Českou národní bankou a platný v pátek předchozího kalendářního týdne; přepočítací poměry ostatních měn, nezaznamenaných v kursovním lístku, sděluje celním orgánům Ministerstvo financí. Celní úřad sdělí osobám na základě ústní žádosti výši kursů a přepočítacích poměrů pro účely plnění oznamovací povinnosti, podle odstavce

1 až 3.

(8) Celní úřady kontrolují, zda osoby plní oznamovací povinnost podle odstavce 1 až 3.

(9) Pokud je osobě provozující v rámci svého podnikání poštovní služby podle zvláštního zákona předán poukaz k převodu finanční částky v hodnotě vyšší než 200 000 Kč, je povinna oznámit tuto skutečnost ministerstvu s uvedením identifikace osoby, která je uvedena na poukazu spolu s identifikací osoby, která jí poukaz předala. Tato povinnost se vztahuje i na finanční instituce, které zprostředkovávají hotovostní nebo bezhotovostní převody peněžních prostředků do a ze zahraničí, s výjimkou bank.

(10) Plnění oznamovací povinnosti stanovené podle odstavce 9 kontroluje ministerstvo podle zvláštního zákona ⁶⁾; při porušení povinnosti v odstavci 9 postupuje ministerstvo podle § 12.

____________________________

⁶⁾ Zákon č. 552/1991 Sb., státní kontrole ve znění zákona č. 166/1993 Sb., a zákona č. 148/1998 Sb.

(§ 6

Odklad splnění příkazu

(1) Finanční instituce může splnit příkaz klienta týkající se neobvyklého obchodu nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení ministerstvem, pokud hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním by mohlo být zmařeno nebo podstatně ztíženo zajištění výnosu.

(2) Jestliže si prověření neobvyklého obchodu vyžádá delší dobu, může ministerstvo ve lhůtě uvedené v odstavci 1 uložit finanční instituci, aby splnění příkazu dále odložila nejdéle na dobu 72 hodin od doby, kdy přijalo oznámení. Jestliže ministerstvo v této lhůtě finanční instituci nesdělí, že podalo trestní oznámení, finanční instituce po uplynutí lhůty příkaz provede; v opačném případě vyčká, zda do tří dnů od podání trestního oznámení orgán činný v trestním řízení nerozhodne o předmětu obchodu.)

§ 6

Odklad splnění příkazu

(1) Finanční instituce může splnit příkaz klienta týkající se podezřelého obchodu nejdříve po uplynutí 24 hodin od přijetí oznámení ministerstvem, pokud hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním by mohlo být zmařeno nebo podstatně ztíženo zajištění výnosu. Na odklad splnění příkazu klienta upozorní finanční instituce ministerstvo v oznámení o podezřelém obchodě.

(2) Podle odstavce 1 se nepostupuje v případě, kdy odložení příkazu klienta není technicky možné, například u operací prováděných platebními kartami, nebo kdy by takové odložení podle předchozího upozornění ministerstva nebo vlastních poznatků finanční instituce mohlo zmařit šetření podezřelého obchodu; o provedení tohoto obchodu finanční instituce informuje ministerstvo ihned po jeho provedení.

(3) Finanční instituce odloží splnění příkazu klienta o 24 hodin od přijetí oznámení ministerstvem také v případě, že o to ministerstvo finanční instituci požádá. O odkladu splnění příkazu klienta informuje finanční instituce ministerstvo v oznámení o podezřelém obchodě.

(4) Jestliže si prověření podezřelého obchodu podle odstavce 1 nebo 3 vyžádá delší dobu, může ministerstvo ve lhůtě uvedené v odstavci 1 uložit finanční instituci, aby splnění příkazu dále odložila, nejdéle však na dobu 72 hodin od doby, kdy přijalo oznámení. Jestliže ministerstvo v této lhůtě finanční instituci nesdělí, že podalo trestní oznámení, finanční instituce po uplynutí lhůty příkaz provede; v opačném případě vyčká, zda do tří dnů od podání trestního oznámení orgán činný v trestnímřízení nerozhodne o předmětu obchodu.

§ 7

Povinnost mlčenlivosti

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, má oznamovatel povinnost o oznámení (neobvyklého)podezřelého obchodu nebo o úkonech učiněných ministerstvem podle tohoto zákona zachovávat mlčenlivost ve vztahu ke třetím osobám, včetně osob, jichž se sdělené informace týkají; povinnost mlčenlivosti se vztahuje na každého zaměstnance oznamovatele i na osobu, která je pro něj na základě smlouvy činná, a vzniká od okamžiku zjištění podezřelého obchodu.

(2) (Povinnost zaměstnanců ministerstva zachovávat mlčenlivost o úkonech učiněných podle tohoto zákona a o informacích získaných při jeho provádění stanoví zvláštní zákon.) Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o úkonech učiněných podle tohoto zákona a o informacích získaných při jeho provádění.Organizační složka, která plní úkoly a vykonává pravomoce, které jí podle tohoto zákona přísluší, musí být technicky oddělena od jiných pracovišť Ministerstva financí a musí v ní být uplatňována taková organizační, personální a jiná opatření, která zaručují, že s informacemi získanými při aplikaci tohoto zákona nepřijde do styku nepovolaná osoba.

(3) Povinnost mlčenlivosti osob uvedených v odstavcích 1 a 2 nezaniká skončením pracovněprávního vztahu k finanční instituci nebo ministerstvu nebo tím, že fyzická osoba přestala vykonávat činnost uvedenou v § 1 odst. 6.

(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat vůči

a) orgánu činnému v trestním řízení, pokud provádí řízení o trestném činu souvisejícím s legalizací výnosu nebo jedná-li se o splnění oznamovací povinnosti vztahující se k takovému trestnému činu,

b) soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení spory týkající se obchodu nebo nároku vyplývajícího z tohoto zákona,

c) osobám vykonávajícím bankovní dohled,⁸⁾

d) orgánu oprávněnému podle zvláštního předpisu rozhodovat o odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v případě, že ministerstvo předloží podnět k odnětí takového oprávnění,

e) osobě, která by mohla uplatnit nárok na náhradu škody podle tohoto zákona, jde-li o následné oznámení skutečností rozhodných pro uplatnění takového nároku; finanční instituce je oprávněna v tomto případě sdělit klientovi, že jednala podle tohoto zákona, až po předchozím písemném souhlasu ministerstva,

f) příslušnému zahraničnímu orgánu při předávání údajů sloužících k dosažení účelu stanoveného tímto zákonem, pokud to zvláštní právní předpis nezakazuje,

g) správci daně za podmínky stanovené v § 10 odst. 3.

(5) Porušení povinnosti mlčenlivosti uložené podle odstavců 1 a 3 je přestupkem, za který lze v řízení podle zvláštního zákona⁹⁾ uložit pokutu až do výše 200 000 Kč; tím není dotčena odpovědnost za škodu, která tím osobě, jíž se vyzrazené údaje týkají, vznikla, ani případná trestní odpovědnost toho, kdo

porušil povinnost mlčenlivosti.¹⁰⁾

(6) Údaje shromážděné ministerstvem podle tohoto zákona mohou být použity jinak jen v řízení před orgány uvedenými v odstavci 4.

___________________________

⁷⁾ § 73 odst. 2 písm. b) zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

⁸⁾ § 44 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

⁹⁾ Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰⁾ § 178 trestního zákona.

§ 8

Další povinnosti

(1) Finanční instituce je na požádání povinna ministerstvu v  jím stanovené lhůtěsdělit údaje o obchodech, na něž se vztahuje identifikační povinnost a ohledně nichž ministerstvo provádí šetření, předložit doklady o těchto obchodech, nebo k nim umožnit přístup pověřeným zaměstnancům ministerstva při prověřování oznámení nebo provádění kontrolní činnosti a poskytnout informace o osobách, které se jakýmkoliv způsobem účastnily takových obchodů.

((2) Při prováděném šetření může ministerstvo vyžadovat nezbytné údaje od správců daní, pokud nelze věc dostatečně objasnit jiným způsobem.)

(2) Při prováděném šetření může ministerstvo vyžadovat od správců daně údaje z celého daňového řízení, pokud věc nelze dostatečně objasnit jiným způsobem.

3) Ministerstvo kontroluje, zda finanční instituce plní povinnosti stanovené tímto zákonem a zda nedochází k legalizaci výnosů těmito finančními institucemi; při provádění kontroly postupuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu⁶⁾. Kromě ministerstva provádí kontrolu plnění povinností stanovených v § 2, 3 a 9 též

a) Komise pro cenné papíry u investičních společností a investičních fondů, penzijních fondů, obchodníka, organizátora trhu s cennými papíry, střediska cenných papírů a jiných právnických osob oprávněných k vedení části evidence střediska cenných papírů, jakož i výkonu ostatních činností střediska cenných papírů,

b) Úřad pro dohled nad družstevními záložnami u družstevních záložen.

(§ 9

Systém vnitřních zásad

(1) Finanční instituce, které zaměstnávají nejméně tři osoby, jsou povinny do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona vypracovat a uplatňovat systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k předcházení legalizace výnosů jejich prostřednictvím; vznikne-li taková finanční instituce až po uplynutí této lhůty, je povinna uvedený systém vypracovat a uplatňovat již od svého vzniku. Součástí systému je i stanovení konkrétní osoby, určené k zajišťování průběžného styku s ministerstvem podle tohoto zákona, pokud jej nebude zajišťovat přímo statutární orgán. Ostatní finanční instituce jsou povinny přijmout opatření zajišťující řádné plnění povinností uložených tímto zákonem.

(2) Finanční instituce jsou povinny na vyžádání ministerstvu poskytnout informace o opatřeních provedených podle odstavce 1.)

§ 9

Systém vnitřních zásad a školicí programy

(1) Finanční instituce jsou povinny písemně vypracovat a uplatňovat systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k předcházení legalizace výnosů. U finančních institucí, které zaměstnávají nejméně tři osoby, je součástí systému vnitřních zásad i určení osoby k zajišťování průběžného styku a výměně informací s ministerstvem a k plnění oznamovací povinnosti podle § 4 ministerstvu, pokud jej nebude zajišťovat přímo statutární orgán. O určení této osoby informuje finanční instituce neprodleně ministerstvo.

(2) Systém vnitřních zásad podle odstavce 1 musí obsahovat

a) podrobný demonstrativní výčet znaků podezřelého obchodu,

b) způsob identifikace klienta,

c) mechanismus, který umožní údaje uchovávané podle § 3 zpřístupnit ministerstvu,

d) postup finanční instituce od zjištění podezřelého obchodu do okamžiku doručení oznámení ministerstvu tak, aby byly dodrženy lhůty stanovené v § 4 odst. 2, jakož i pravidla pro zpracování podezřelého obchodu a určení osob, které podezřelý obchod vyhodnocují,

e) opatření, která zabrání hrozícímu nebezpečí, že bezodkladným splněním příkazu klienta by mohlo být zmařeno nebo podstatně ztíženo zajištění výnosu,

f) technická a personální opatření, která zajistí, aby ministerstvo mohlo vůči finanční instituci provádět v  zákonných termínech úkony podle § 6 a § 8.

(3) Finanční instituce jsou povinny na vyžádání ministerstvu poskytnout informace a doklady o plnění povinností uložených podle odstavce 1 a 2.

(4) Finanční instituce jsou povinny každoročně zajistit proškolení zaměstnanců, kteří se mohou při výkonu své práce setkat s podezřelými obchody. Školicí programy se zaměří na způsoby zjišťování podezřelých obchodů a na uplatňování postupů podle tohoto zákona.

HLAVA TŘETÍ

PRAVOMOC MINISTERSTVA

§ 10

(1) Ministerstvo podle tohoto zákona plní funkce sběru a analýzy údajů. Kromě oprávnění uvedených v § 6 odst. 2, § 8 a § 9 odst. 2 může

1. provádět vlastní šetření týkající se obchodu, na který se vztahuje identifikační povinnost podle tohoto zákona,

2. ukládat pokuty za nesplnění povinnosti stanovené tímto zákonem,

3. dávat podnět k odnětí oprávnění k podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti.

Ministerstvo rovněž působí v rozsahu stanoveném tímto zákonem v řízení o náhradě škody.

(2) Zjistí-li ministerstvo skutečnosti, které odůvodňují podezření, že byl spáchán trestný čin, učiní oznámení podle trestního řádu a současně orgánu činnému v trestním řízení poskytne všechny údaje a důkazy o nich, které má k dispozici, jestliže s oznámením souvisejí.

(3) Ministerstvo je oprávněno poskytnout informace správci daně, odůvodňující zahájení daňového řízení nebo mající význam pro již probíhající daňové řízení, jestliže to neohrozí plnění úkolů ministerstva.

(3) (4) Státní orgány jsou povinny ministerstvu při výkonu jeho pravomoci podle tohoto zákona poskytnout potřebné údaje, pokud jim to zvláštní zákon nezakazuje.

(4) (5) Ministerstvo je oprávněno vést údaje získané při provádění tohoto zákona v informačním systému za podmínek, které stanoví zvláštní zákon¹¹⁾. K tomu účelu je oprávněno sdružovat informace a informační systémy sloužící k rozdílným účelům. Ministerstvo neposkytuje podle zvláštního zákona¹¹⁾ na požádání dotčené osobě zprávu o informacích, které jsou o ní uchovávány v informačním systému vedeném podle tohoto zákona.

(5) (6) V rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, ministerstvo spolupracuje se zahraničními orgány se stejnou věcnou příslušností, zejména při předávání a získávání údajů sloužících k dosažení účelu stanoveného tímto zákonem.

______________________________________________

¹¹⁾ Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

HLAVA ČTVRTÁ

ŘÍZENÍ PŘED MINISTERSTVEM

§ 11

Obecné zásady

(1) Není-li stanoveno jinak, na řízení prováděné ministerstvem podle tohoto zákona se obdobně užijí ustanovení zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, pokud se týkají

a) osob zúčastněných na řízení a jejich práv,

b) zastupování,

c) místního šetření,

d) doručování,

e) vyloučení,

f) předvolání a předvedení,

g) nákladů řízení,

h) rozhodnutí,

i) pokuty a blokového řízení.¹²⁾

(2) Kde se v zákoně České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, hovoří o správci daně, daňovém řízení a daňovém subjektu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona ministerstvo, řízení prováděné ministerstvem podle tohoto zákona a ten, kdo má podle tohoto zákona stanovenou

povinnost.

3. Řízení vedené ministerstvem podle tohoto zákona je vždy neveřejné.

______________________

¹²⁾ § 7 až § 11 odst. 1, § 15, 17 až 19, 26, 29, 30, 32, 37 a 37a zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 12

Pokuty

(1) Tomu, kdo poruší nebo nesplní povinnost stanovenou tímto zákonem, pokud nejde o porušení povinnosti mlčenlivosti nebo pokud takové jednání není činem přísněji trestným, může ministerstvo nebo orgán uvedený v § 8 odst. 3 uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč a při opětovném porušení nebo nesplnění povinnosti v období 12 po sobě jdoucích měsíců až do výše 10 000 000 Kč. Pokutu uloží orgán, který porušení povinnosti první zjistil.

(2) Při stanovení výměry pokuty je třeba přihlížet k osobním a majetkovým poměrům toho, komu se pokuta ukládá, a k povaze a závažnosti povinnosti, která byla porušena nebo nesplněna, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(3) Pokutu nelze uložit, jestliže uplynuly dva roky od konce roku, ve kterém došlo k jednání zakládajícímu právo na uložení pokuty. Právo vyměřenou pokutu vymáhat se promlčuje po pěti letech od vykonatelnosti rozhodnutí. Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(4) Proti rozhodnutí o uložení pokuty, které musí obsahovat odůvodnění, může ten, komu byla pokuta uložena, podat odvolání. Odvolání je třeba doručit ministerstvu do 30 dnů od doručení rozhodnutí o pokutě. Včas podané odvolání má odkladný účinek. O odvolání rozhoduje ministr financí.

§ 12a

(1) Zjistí-li celní úřad, že fyzická nebo právnická osoba nesplnila oznamovací povinnost podle § 5 odst. 1 až 3, uloží jí pokutu až do výše hodnoty neoznámených bankovek, mincí, cestovních šeků nebo peněžních poukázek směnitelných za hotové peníze. Obdobně postupuje celní úřad i při uvedení nesprávných nebo neúplných údajů na tiskopisu odevzdaném fyzickou nebo právnickou osobou podle § 5 odst. 4.

(2) Porušení povinností podle § 5 odst. 1 až 3 projedná celní úřad, v jehož územním obvodu byla tato povinnost porušena.

(3) Celní úřad, který je podle odstavce 2 příslušný k projednání porušení povinnosti může postoupit věc k projednání celnímu úřadu, v jehož územním obvodu má

a) sídlo právnická osoba, která nesplnila povinnost uvedenou v § 5 odst. 2 a 3,

b) trvalý pobyt fyzická osoba, která nesplnila povinnost uvedenou v § 5 odst. 1 a 3.

(4) Při určení výše pokuty celní úřad přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům porušení povinnosti.

(5) Pokuta uložená podle odstavce 1 je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.

(6) Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy bylo porušení povinností podle § 5 odst. 1 až 3 zjištěno, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k tomuto porušení došlo.

(7) Celní úřad může při zjištění porušení povinnosti podle § 5 odst. 1 až 3 zajistit bankovky, mince, cestovní šeky nebo peněžní poukázky směnitelné za hotové peníze, kterých se porušení povinností týkalo. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(8) Osoba, které bylo rozhodnutí o zajištění bankovek, mincí, cestovních šeků nebo peněžních poukázek směnitelných za hotové peníze doručeno, je povinna je vydat celnímu úřadu. Nejsou-li zajištěné bankovky, mince, cestovní šeky nebo peněžní poukázky směnitelné za hotové peníze na výzvu celnímu úřadu vydány, mohou být tomu, kdo je má u sebe, odňaty. Osobě, která bankovky, mince, cestovní šeky nebo peněžní poukázky směnitelnéza hotové peníze vydala nebo které byly odňaty, vystaví celní úřad potvrzení o jejich vydání nebo odnětí.

(9) Není-li uložená pokuta ve lhůtě splatnosti dobrovolně zaplacena, celní úřad na její úhradu použije zajištěné bankovky, mince, cestovní šeky nebo peněžní poukázky směnitelné za hotové peníze.

(10) Nejsou-li zajištěné bankovky, mince, cestovní šeky nebo peněžní poukázky směnitelné za hotové peníze k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li v úvahu jejich použití na úhradu pokuty, vrátí celní úřad bankovky, mince, cestovní šeky nebo peněžní poukázky směnitelné za hotové peníze osobě, která je vydala nebo jíž byly odňaty.

(11) Pokuta, jejíž výše nepřesahuje 5000 Kč, může být uložena celním úřadem též v blokovém řízení, pokud je porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a osoba, která povinnost podle § 5 odst. 1 až 3 porušila, pokutu na místě zaplatí. Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.

(12) Na pokutovém bloku, kterým je rozhodnuto o uložení pokuty, se vyznačí, komu, kdy a za porušení jaké právní povinnosti byla pokuta uložena. Pokutový blok platí současně jako stvrzenka o zaplacení pokuty na místě v hotovosti.

(13) Nestanoví-li tento zákon jinak, řízení o uložení pokuty za porušení povinnosti podle § 5 odst. 1 až 3 se řídí správním řádem; při vybírání a vymáhání pokut postupuje celní úřad podle zvláštního právního předpisu^12a).

____________________________

^12a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb.

§ 13

Podnět k odnětí oprávnění k podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti

(1) Zjistí-li ministerstvo, že právnická nebo fyzická osoba mající příjmy z podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti dlouhodobě nebo opakovaně porušovala některou z povinností stanovenou v tomto zákoně nebo uloženou rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, předloží podnět k odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti orgánu, který je podle zvláštního předpisu oprávněn o jeho odnětí rozhodnout. Tento orgán je povinen do 30 dnů od doručení podnětu ministerstvo vyrozumět o svých opatřeních a o způsobu vyřízení podnětu.

(2) Dlouhodobé nebo opakované porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené rozhodnutím na jeho základě vydaným je důvodem k odnětí oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti podle zvláštního předpisu.

HLAVA PÁTÁ

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU VZNIKLOU SPLNĚNÍM POVINNOSTI

PODLE TOHOTO ZÁKONA

§ 14

(1) Splněním povinnosti uvedené v § 6 nevzniká odpovědnost toho, kdo tak učinil, nahradit škodu¹³⁾ vzniklou v souvislosti s těmito úkony; odpovědnost za takovou škodu nese stát.

(2) Nárok na náhradu škody nepřísluší, jestliže obchod, o němž bylo učiněno oznámení nebo další úkon podle tohoto zákona, byl proveden v úmyslu dosáhnout legalizace výnosu nebo jestliže nebyl proveden obchod podle § 2 odst. 6.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, užije se na řízení o náhradě škody, za niž odpovídá stát, přiměřeně ustanovení (zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.¹⁴⁾) zvláštního zákona.¹⁴⁾Ústředním orgánem, s nímž je podle uvedeného zákona třeba nárok na náhradu škody projednat, je Ministerstvo financí.

____________________________

¹³⁾ § 442 odst. 1 občanského zákoníku.

¹⁴⁾ Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)

ČÁST DRUHÁ

ZMĚNA A DOPLNĚNÍ SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ

§ 15

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb. a zákona č. 84/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 38 odst. 2 se na konci připojuje věta, která včetně poznámky č. 10) zní: ”Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního zákona.¹⁰⁾

_____________________

¹⁰⁾ Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.”.

2. V § 38 odst. 3 se tečka na konci nahrazuje čárkou a připojuje se ustanovení písmene e), které zní:

”e) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zvláštní zákon.^10)”.

3. § 44a zní:

Ӥ 44a

Za závazky Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, ručí stát.”.

§ 16

Zákon České národní rady č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb., se doplňuje takto:

V § 79 odst. 4 poslední větě se za slova ”trestního řízení” vkládají slova ”anebo při plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce ministerstva podle zvláštního zákona^36a)”.

Poznámka č. 36a) zní:

___________

^”36a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.”.

§ 17

Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona České národní rady č. 591/1992 Sb. a zákona č. 600/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

V § 28 odst. 2 se spojka "a" za slovem ”řízení” nahrazuje čárkou a za slova ”trestním řízení” se vkládají slova ”a při plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního zákona^4a)”.

Poznámka č. 4a) zní:

_______________

^”4a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.”.

§ 18

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, se mění a doplňuje takto:

V § 7 odst. 7 poslední větě se spojka ”a” nahrazuje čárkou a za slovo ”daní” se vkládají slova ”a při plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce ministerstva podle zvláštního zákona^6a)”.

Poznámka č. 6a) zní:

_______________

^”6a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.”.

§ 19

Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění zákona č. 216/1994 Sb., se doplňuje takto:

V § 20 odst. 5 poslední větě se za slovo ”řízení” vkládají slova ”a při plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního zákona^11a)”.

Poznámka č. 11a) zní:

_______________

^”11a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů

z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.”.

ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 20

(Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo financí vyhláškou upraví podrobnosti způsobu plnění oznamovací povinnosti finančními institucemi, stanoví název organizační složky, která jménem Ministerstva financí působí podle tohoto zákona, a stanoví vzor průkazu, kterým se prokazují osoby pracující v tomto organizačním útvaru.)

§ 20

Zmocňovací ustanovení

1) Ministerstvo financí vyhláškou upraví podrobnosti způsobu plnění oznamovací povinnosti finančními institucemi, stanoví název organizační složky, která jménem Ministerstva financí působí podle tohoto zákona, a stanoví vzor průkazu, kterým se prokazují osoby pracující v tomto organizačním útvaru.

2) Ministerstvo financí vyhláškou upraví vzor tiskopisu podle § 5 odst. 4.

§ 21

Účinnost zákona

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996.

Uhde v. r.

Havel v. r.

(VÝPIS)

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

§ 24

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Pracovníci správce daně, jakož i třetí osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o tom, co se při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli, zejména o poměrech daňových subjektů jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním.

(2) Osoby zúčastněné na daňovém řízení musí být poučeny o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.

(3) Pracovníci správce daně mohou

1. informace získané v daňovém řízení poskytnout jinému pracovníku téhož nebo jiného správce daně, dále pak odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek v daňové věci, projednávají-li dědictví po daňovém dlužníkovi, vedou-li řízení o konkurzu a vyrovnání u daňového dlužníka, projednávají-li návrh správce daně, jímž se domáhá určení neúčinnosti právních úkonů daňového dlužníka nebo výkon exekuce ohledně daňové pohledávky,

2. poskytovat informace nadřízeným orgánům v případech vyřizování stížností daňových subjektů, při odborném posuzování jednotlivých případů a při jejich dohlídkové činnosti vykonávané u správce daně, jakož i dalším orgánům oprávněným ze zvláštního zákona ke kontrolní či dohlídkové činnosti u správce daně při výkonu správy daní v rozsahu jejich zákonného oprávnění; pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11,

3. zobecněné informace získané při výkonu správy daní poskytnout ministerstvu, aniž by byly uváděny konkrétní daňové subjekty, jichž se informace týkají. Tyto zobecněné informace může ministerstvo poskytovat jinému orgánu, pokud tak stanoví zvláštní zákon,

4. poskytovat souhrnné údaje o výši daňové povinnosti, stavu nedoplatků, povolených posečkáních, splátkách a prominutích, výši a včasnosti převedených částek apod. u jednotlivých daní jejich příjemcům, jimž výnos těchto daní náleží podle zákonného rozpočtového určení.

(4) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení a pracovníci daňového orgánu daňovým subjektem zproštěni pouze písemně, s uvedením rozsahu a účelu.

5. Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat

1. vůči Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu podle schváleného plánu kontrolní činnosti,⁹⁾

2. jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán v souvislosti s daňovým řízením trestný čin neodvedení daně, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení. Ohledně těchto trestných činů může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost; ve stejném rozsahu plní správce daně oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu,¹⁰⁾

3. při plnění oznamovací povinnosti správce daně ohledně trestných činů padělání a pozměňování kolkových známek, padělání a pozměňování nálepek k označení zboží pro daňové účely, porušení předpisů o nálepkách k označení zboží pro daňové účely, udávání padělaných a pozměněných peněz, padělání a pozměňování veřejné listiny, nedovolené výroby a držení státní pečeti a úředního razítka, pokud k nim došlo v přímé souvislosti se spácháním trestných činů daňových, uvedených v písmenu b), a to v rozsahu nezbytně nutném k jejich objasnění; tato podmínka souvislosti neplatí při plnění oznamovací povinnosti ohledně trestného činu udávání padělaných a pozměněných peněz,

4. při podávání podnětů ke stíhání trestných činů proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele, trestných činů veřejných činitelů a úplatkářství, pokud se jich dopustili pracovníci správce daně a došlo k nim v souvislosti se správou daní, a to v rozsahu nezbytně nutném k jejich objasnění.

6. Pracovníci správce daně jsou povinni na dožádání poskytovat z informací získaných v daňovém řízení

1. orgánům sociálního zabezpečení¹¹⁾ seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob, majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,

2. orgánům, rozhodujícím o dávkách státní sociální podpory,²⁹⁾ údaje pro stanovení rozhodného příjmu podle zvláštního zákona^29a) osob, které jsou poplatníky daně z příjmů; jde-li o poplatníky, kteří dosahují příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, datum zahájení a ukončení této činnosti a dále údaj o tom, zda poplatník daně z příjmů má základ daně z příjmů snížený o nezdanitelnou část základu daně z příjmů z důvodu vyživovaného dítěte, manželky nebo manžela,

3. soudům údaje o základu daně z příjmů, z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních příjmů fyzické osoby pro účely rozhodnutí o výživném,

d) úřadům práce údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých daňových subjektů,

5. statistickým orgánům údaje pro vedení statistických registrů a zobecněné informace stanovené zvláštním zákonem,

6. katastrálním úřadům identifikační údaje vlastníků a jiných osob oprávněných z právních vztahů k nemovitostem pro účely správy katastru nemovitostí České republiky,

(g) příslušné organizační složce ministerstva^11c) údaje o tom, zda osoba, o níž jsou údaje požadovány, je evidována u správce daně jako daňový subjekt a v oboru jakých daní je evidována, popřípadě údaje uvedené v registraci a v daňovém přiznání,)

g) příslušné organizační složce Ministerstva financí údaje vyžádané na základě zvláštního zákona^11c),

8. zdravotním pojišťovnám¹²⁾ seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů včetně údajů o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,

1. orgánům, které rozhodly o poskytnutí rozpočtových prostředků nebo prostředků fondů, údaje o výši a důvodech, pro které byl stanoven odvod neoprávněně použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků nebo prostředků fondů.

Pracovníci těchto orgánů jsou přitom vázáni ohledně údajů poskytnutých jim z informací získaných v daňovém řízení mlčenlivostí podle tohoto zákona, pod sankcí podle § 25 tohoto zákona. Tyto orgány rovněž postupují podle odstavce 11. Změny, k nimž došlo v údajích již poskytnutých, sdělují pracovníci správce daně oprávněným příjemcům těchto údajů vždy již bez jejich výslovného dožádání.

(7) Pracovníci správce daně jsou oprávněni uveřejnit seznam plátců daně z přidané hodnoty a spotřebních daní.

(8) Pracovníci správce daně jsou po skončení výkonu této funkce zavázáni povinností zachovávat mlčenlivost ve stejném rozsahu jako třetí osoby zúčastněné na daňovém řízení.

(9) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných v daňovém řízení nebo v souvislosti s ním pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným a nebo jednání, která by způsobila někomu újmu.

(10) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může pracovník správce daně využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(11) Správce daně odpovídá za vytvoření podmínek pro zachovávání mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu do údajů evidovaných pomocí výpočetní techniky.

------------------------------------------------------------------

⁹⁾ Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰⁾ § 8 odst. 1 věta druhá trestního řádu.

¹¹⁾ § 3 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.

^11c) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

¹²⁾ § 40 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

²⁹⁾ § 63 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb.

^29a) § 5 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb.

(VÝPIS)

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

(s vyznačením navrhovaných změn)

§ 14

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění úkolů orgánů sociálního zabezpečení nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat

mlčenlivost mohou být zaměstnanci orgánů sociálního zabezpečení zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Údaje týkající se jednotlivých občanů, organizací nebo malých organizací, které se orgány sociálního zabezpečení při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon⁴⁵⁾ nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem občana, organizace nebo malé organizace. V rozsahu potřebném pro řízení ve věcech sociálního zabezpečení poskytují orgány sociálního zabezpečení údaje týkající se jednotlivých občanů cizozemským nositelům pojištění na základě jejich žádosti, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak.

3. Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny na žádost poskytnout

1. informace získané při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jinému orgánu sociálního zabezpečení nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, dědictví po poplatníku tohoto pojistného (příspěvku) nebo návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo vedou-li tyto orgány řízení o konkurzu a vyrovnání plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, b) správcům daně z příjmů seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,⁴⁸⁾ výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaplaceného jednotlivými osobami samostatně výdělečně činnými a výši přeplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které byly vráceny jednotlivým osobám samostatně výdělečně činným; změny, k nimž došlo v poskytnutých údajích, sdělují orgány sociálního zabezpečení správcům daně bez žádosti,

b) správcům daně z příjmů seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,48) výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaplaceného jednotlivými osobami samostatně výdělečně činnými a výši přeplatků na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které byly vráceny jednotlivým osobám samostatně výdělečně činným; změny, k nimž došlo v poskytnutých údajích, sdělují orgány sociálního zabezpečení správcům daně bez žádosti,

3. zdravotním pojišťovnám⁴⁹⁾ seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona,⁴⁸⁾ a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých organizací a malých organizací,

4. úřadům práce údaje o vyměřovacím základu pro stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, občanů, kteří jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti z důvodu výkonu zaměstnání v cizině,⁵⁰⁾

5. jiným orgánům sociálního zabezpečení informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných,

6. orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů sociálního zabezpečení informace potřebné k provádění této kontroly,

7. Českému statistickému úřadu údaje pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob,

h) příslušné organizační složce Ministerstva financí ^50a) na její žádost seznam plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle zvláštního zákona⁴⁸⁾; u malých organizací též seznam jejich zaměstnanců.

(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány sociálního zabezpečení získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(5) Česká správa sociálního zabezpečení je povinna na žádost fyzické osoby, která prokáže, že má vůči jiné fyzické osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky důchodového pojištění a vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí, a údaj o rodném čísle této jiné osoby.

(6) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.

^{___________________________________________________________________________}

⁴⁵⁾ Např. § 128 občanského soudního řádu a § 8 trestního řádu.

⁴⁸⁾ § 15 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

⁴⁹⁾ Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁰⁾ § 3 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 160/1993 Sb.

^50a) § 4 odst. 1 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

(VÝPIS)

Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon

(s vyznačením navrhovaných změn)

§ 2

Rozdělení působnosti mezi devizovými orgány a celními úřady

(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají Ministerstvo financí a Česká národní banka.

(2) Ministerstvo financí vykonává působnost podle tohoto zákona vůči ministerstvům a jiným správním úřadům, územním samosprávným celkům, rozpočtovým organizacím, státním fondům a vůči všem osobám v oblasti úvěrů poskytovaných nebo přijímaných Českou republikou.

(3) Česká národní banka vykonává působnost podle tohoto zákona vůči ostatním tuzemcům a vůči cizozemcům.

(4) Celní úřady vykonávají působnost podle tohoto zákona při dovozu a vývozu (podle § 5 odst. 3 a ) podle § 20 odst. 3.

§ 5

Oznamovací povinnost

(1) Cizozemec, který je devizovým místem, a tuzemec jsou povinni oznámit skutečnosti týkající se:

a) peněžních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům,

b) přímých a jiných investic, finančních úvěrů, cenných papírů a s nimi souvisejících inkas a úhrad vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, operací na finančním trhu včetně operací prováděných prostřednictvím cizozemců,

c) zřízení a stavu účtů v zahraničí.

((2) Tuzemec a cizozemec jsou povinni oznámit skutečnosti týkající se dovozu a vývozu peněžních prostředků v české a cizí měně, cestovních šeků, zlata a zlatých mincí.)

(3) (2) Oznamovací povinnost se plní vůči devizovému orgánu přímo nebo prostřednictvím devizového místa (anebo celního úřadu), a to ve lhůtě a způsobem stanoveným ve vyhlášce České národní banky a Ministerstva financí, nebo na vyžádání devizového orgánu.

(4) (3) Devizová místa (a celní úřady), jejichž prostřednictvím se oznamovací povinnost plní, jsou (povinny) povinna předat oznamované skutečnosti devizovému orgánu způsobem stanoveným podle odstavce (3) 2.

(5) (4) Devizová místa (a celní úřady) jsou (povinny) povinna nakládat s informacemi získanými v rámci plnění oznamovací povinnosti tak, aby bylo zamezeno jejich zneužití.

§ 20

Kontrolní orgány

(1) Devizový orgán v rámci své působnosti kontroluje plnění a dodržování devizových předpisů. V této souvislosti je oprávněn vyžadovat potřebnou součinnost kontrolovaných osob, a to zejména předložení požadovaných dokladů a vysvětlení.

(2) Při provádění devizové kontroly na místě se vztahy mezi devizovým orgánem a kontrolovanými osobami řídí základními pravidly kontrolní činnosti stanovenými zvláštním zákonem¹⁴⁾ , pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Celní úřady vykonávají kontrolu ¹⁵⁾ dovozu a vývozu bankovek a mincí podle § 18 (a plnění oznamovací povinnosti podle § 5 odst. 2). V této souvislosti jsou oprávněny vyžadovat potřebnou součinnost kontrolovaných osob.

________________

¹⁴⁾ Část třetí zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁵⁾ § 325 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

§ 21

Povinnosti kontrolovaných osob

(1) Kontrolované osoby jsou povinny v souvislosti s devizovou kontrolou nebo kontrolou celních úřadů poskytnout devizovému orgánu nebo celnímu úřadu potřebnou součinnost.

(2) Je-li dovoz nebo vývoz bankovek a mincí vázán na devizové povolení nebo podmíněn jiným dokladem podle § 18 odst. 2 a 5, je dovážející nebo vyvážející osoba povinna tyto doklady při dovozu nebo vývozu předložit celnímu úřadu. Nepředloží-li kontrolovaná osoba uvedené doklady, celní úřad tyto bankovky a mince nepropustí.

((3) Osoby odesílající do zahraničí poštovní nebo jiné zásilky obsahující bankovky a mince, k jejichž vývozu je třeba devizové povolení, nebo cestovní šeky, zlato či zlaté mince jsou povinny takovou zásilku předložit celnímu úřadu ke kontrole a popřípadě splnit u tohoto úřadu oznamovací povinnost.)

(3) Osoby odesílající do zahraničí poštovní nebo jiné zásilky obsahující bankovky a mince, k jejichž vývozu je třeba devizové povolení, jsou povinny takovou zásilku předložit celnímu úřadu ke kontrole.

§ 25

Postup celního úřadu při zjištění porušení devizových předpisů

((1) Zjistí-li celní úřad, že tuzemec nebo cizozemec porušil devizové předpisy při dovozu nebo vývozu, uloží mu pokutu až do výše:

a) 10 % z částky dovážených nebo vyvážených bankovek a mincí v případě dovozu nebo vývozu bankovek a mincí bez devizového povolení nebo jiného dokladu podle § 18 odst. 2 a 5, nebo

b) 1 milionu Kč, nesplní-li oznamovací povinnost podle § 5 odst. 2.)

(1) Zjistí-li celní úřad, že tuzemec nebo cizozemec porušil devizové předpisy při dovozu nebo vývozu, uloží mu pokutu až do výše 10 % z částky dovážených nebo vyvážených bankovek a mincí v případě dovozu nebo vývozu bankovek a mincí bez devizového povolení nebo jiného dokladu podle § 18 odst. 2 a 5.

(2) Porušení devizových předpisů projedná celní úřad, v jehož územním obvodu byly devizové předpisy porušeny.

(3) Celní úřad příslušný k projednání porušení devizových předpisů podle odstavce 2 může postoupit věc k projednání celnímu úřadu, v jehož územním obvodu tuzemec, který devizové předpisy porušil, má trvalý pobyt nebo v němž pracuje.

(4) Při určení výše pokuty celní úřad přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům porušení devizových předpisů.

(5) Pokuta uložená podle odstavce 1 je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.

(6) Při vybírání a vymáhání pokut postupuje celní úřad podle zvláštního předpisu¹⁷⁾.

(7) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy bylo porušení devizových předpisů zjištěno, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k tomuto porušení došlo.

____________________

¹⁷⁾ Zákon č.21/1992 Sb.

(VÝPIS)

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím(s vyznačením navrhovaných změn)

§ 11

Další omezení práva na informace

(1) Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud:

a) se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu,

b) jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím.

(2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:

a) byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí,

b) ji zveřejňuje na základě zvláštního zákona⁹⁾ a v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období,

c) by tím byla porušena ochrana duševního vlastnictví stanovená zvláštním předpisem.¹⁰⁾

(3) Při poskytování informací, které získal povinný subjekt od třetí osoby k plnění úkolů na základě zvláštního zákona,¹¹⁾ podle kterého by se na ně vztahovala povinnost mlčenlivosti anebo jiný postup chránící je před zveřejněním nebo zneužitím, avšak které lze poskytnout podle tohoto zákona, poskytne povinný subjekt jen ty informace, které přímo souvisejí s plněním jeho úkolu.

(4) Povinné subjekty dále neposkytnou informace o

a) probíhajícím trestním řízení,

b) rozhodovací činnosti soudů,

c) plnění úkolů zpravodajských služeb,¹²⁾

d) přípravě, průběhu a projednávání výsledků kontrol v orgánech Nejvyššího kontrolního úřadu,

e) činnosti příslušné organizační složky Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu^12a).”

Ustanovení zvláštních zákonů¹³⁾ o poskytování informací v uvedených oblastech tím nejsou dotčena.

_________________________________________

⁹⁾ Například zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰⁾ Například zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹¹⁾ Například zákon č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb.,

o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 40/1995 Sb., zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

¹²⁾ § 5 a 8 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.

^12a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zák. č. 15/1998 Sb. a zákona č. .../...Sb.

¹³⁾ Například § 8a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění zákona č. 292/1993 Sb., § 45 zákona č. 166/1993 Sb.

Návrh

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí

ze dne ....

kterou se stanoví vzor tiskopisu pro plnění oznamovací povinnosti celnímu úřadu

Ministerstvo financí stanoví podle § 20 odst.2 zákona 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zák. č .../2000 Sb.:

§ 1

Vzor tiskopisu pro plnění oznamovací povinnosti celnímu úřadu¹⁾ je součástí této vyhlášky.

___________________

¹⁾ § 5 odst. 1 a 4 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění zák. č .../2000 Sb.

§ 2

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2000

Odůvodnění

Na základě § 20 odst. 2 zák. č. 61/1996 Sb., se předkládá návrh vyhlášky Ministerstva financí, kterou se stanoví vzor tiskopisu k plnění oznamovací povinnosti podle § 5 odst. 1 a odst. 4 zák. č. 61/1996 Sb.

Jde o tiskopis, který byl po úpravě převzat z vyhlášky č. 261/1995 Sb., kterou se stanoví lhůty a způsoby plnění oznamovací povinnosti, ve znění vyhlášky č. 295/1998 Sb. Vzor tiskopisu se vydává opět v českém a anglickém jazyce.

Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.