Zhodnocení platné právní úpravy
Základním právním předpisem, který upravuje oblast šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, je zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, ve znění zákona č. 166/1999 Sb. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 1991.
Zákon č. 240/1991 Sb. stanoví, co je šlechtitelskou činností, v čem spočívají šlechtitelská opatření, kdo a jakým způsobem usměrňuje plemenitbu hospodářských zvířat, upravuje postavení, působnost a pravomoce oprávněných a pověřených organizací, funkci tzv. výběrových a uznávacích komisí, dále stanoví jaké jsou podmínky pro nákup a prodej plemenných hospodářských zvířat a upravuje dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, který vykonává Česká inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat. V příloze k tomuto zákonu je uveden taxativním výčtem seznam technických norem, na které zákon č. 240/1991 Sb. v řadě svých ustanovení odkazuje a které upravují některé bližší podrobnosti týkající se například kontroly užitkovosti, kontroly dědičnosti a testování užitkových vlastností zvířat, provádění hodnocení, označování hospodářských zvířat apod.
Další podrobnosti k jednotlivým ustanovením zákona upravuje prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 326/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat.
Zákon č. 240/1991 Sb. usiloval v době svého vzniku především o vyloučení principu státního řízení plemenářské práce, přesto jeho struktura vychází do značné míry ještě z dříve platného zákona č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat, který zakotvoval jednotné státní řízení plemenářské práce a reprodukce hospodářských zvířat. Zákon č. 240/1991 Sb. tak sice zrušil monopolní postavení státní plemenářské instituce, řadu činností však ponechal v působnosti Státního plemenářského podniku, koncern Praha, s celorepublikovou působností a pouze některé odborné činnosti svěřil oprávněným a pověřeným organizacím.
Zákon č. 240/1991 Sb. taxativním výčtem uvádí hlavní činnosti v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, nevymezuje však důsledně, který subjekt a za jakých podmínek je může provádět, ani zájem a z něj vyplývající ingerence státu v tomto procesu.
Hlavní příčinou tohoto stavu je, že v době tvorby a přijetí tohoto zákona, tj. v roce 1990 a na počátku roku 1991
nebyly dosud přijaty rozhodující zákony, které by zásadním způsobem usměrnily pojetí nového politického, právního a ekonomického systému České republiky a českého zemědělství,
zájmová chovatelská sdružení typu svazů, sdružení, asociací, unií apod. se teprve formovala a nebyla způsobilá převzít odpovídající úlohu v celém procesu šlechtění a plemenitby,
chyběla podrobnější znalost předpisů ES, míry jejich závaznosti a uplatnění v praxi.
V důsledku toho stávající zákon
umožňuje nejednoznačný výklad některých ustanovení,
upravuje některé činnosti jen v obecné poloze, bez jednoznačného a konkrétního vymezení podmínek pro jejich výkon (například vedení plemenných knih a vydávání řádů plemenných knih, vydávání dokladů o původu, provádění biotechnických úkonů apod.) a předpokládá, že bližší podrobnosti jsou řešeny na úrovni státních resp. oborových norem,
nebere v úvahu rozhodující funkci zájmových chovatelských organizací, které jsou v celém světě tradičními samosprávnými nositeli a organizátory procesu šlechtění,
nereguluje vstup zahraničních chovatelských a podnikatelských subjektů do sféry šlechtění a plemenitby v České republice a nestanovuje nezbytný legislativní rámec pro jejich působení na trhu s genetickým materiálem,
do přijetí zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) neupravoval povinnosti v oblasti označování a evidence hospodářských zvířat resp. zvěře ve farmovém chovu,
v důsledku všech výše uvedených skutečností není slučitelný s předpisy ES upravující danou problematiku.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Rozhodujícím důvodem pro zpracování nového zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) je potřeba právně zakotvit řadu zásadních změn, ke kterým došlo v českém chovatelství, i v širším kontextu, od vydání zákona č. 240/1991 Sb.
Změny, ke kterým v českém chovatelství v uplynulých 8 letech došlo, nebyly v souladu s tímto zákonem, neboť praxe se vyvíjela podstatně rychleji a do značné míry předběhla právní úpravu v této oblasti. Ačkoliv jsou tyto faktické změny většinou slučitelné s právní úpravou ES resp. s tamní plemenářskou praxí, nemají právní základ v našem právním řádu.
Dalším důvodem pro vypracování nového plemenářského zákona je proto potřeba dosáhnout slučitelnosti právních předpisů České republiky s předpisy ES.
Navrhovaná právní úprava přináší řadu nových ustanovení. Jedná se zejména o následující oblasti:
1. Změny ve struktuře a organizačním zajištění procesu šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat.
Zákon č. 240/1991 Sb. sice eliminoval monopolní postavení státní plemenářské organizace, ale nestanovil dostatečně podmínky pro výkon šlechtění a plemenitby jednotlivými subjekty (oprávněnými a pověřenými organizacemi, zájmovými sdruženími chovatelů, o kterých se zákon pouze zmiňuje atd.). Proto bylo nezbytné v návrhu plemenářského zákona upřesnit působnost Ministerstva zemědělství jako orgánu státní správy v této oblasti a jeho vztah k ostatním subjektům. Ministerstvo zemědělství bude
uznávat zájmová chovatelská sdružení, budou-li splňovat zákonem stanovené podmínky,
uznávat osoby jako chovatelské podniky, budou-li splňovat zákonem stanovené podmínky, a vyhlašovat testační zařízení, ve kterých budou chovatelské podniky povinny testovat své finální hybridní produkty,
udělovat subjektům, které budou splňovat zákonem stanovené podmínky, souhlas k výkonu některých odborných činnosti v oblasti šlechtění a plemenitby,
pověřovat organizace, které povedou ústřední evidence jednotlivých druhů hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu.
2. Zakotvení právního postavení, působnosti a pravomocí zájmových chovatelských sdružení (svazů, sdružení, asociací, unií apod.).
Zájmová chovatelská sdružení se v době tvorby a přijetí zákona č. 240/1991 Sb. teprve formovala (vznikala postupně podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů) a nebylo proto reálné převést na ně již v tomto zákoně rozhodující funkce při řízení šlechtitelského procesu tak, jak je obvyklé ve všech chovatelsky vyspělých zemích, včetně zemí ES.
V průběhu devadesátých let se však zájmová chovatelská sdružení rychle konsolidovala a od roku 1994 jim Ministerstvo zemědělství postupně udělovalo souhlas ke zřízení a vedení plemenných knih pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat a přenášelo na ně část odpovědnosti za tvorbu a provádění šlechtitelských programů. Tento faktický stav je v plné míře promítnut do návrhu plemenářského zákona.
3. Zakotvení právního postavení, působnosti a pravomocí tzv. chovatelských podniků.
Vedle zájmových chovatelských sdružení působí v České republice, a to především v oblasti šlechtění a plemenitby drůbeže a prasat, také dceřinné společnosti zahraničních nebo mezinárodních šlechtitelských společností anebo zde působí domácí chovatelské subjekty, které nejsou členy chovatelských sdružení, ale provozují vlastní šlechtitelský program. Jimi šlechtěná hospodářská zvířata nejsou zapsána do plemenné knihy, ale jsou registrována v tzv. chovných registrech, pro které platí také určitá pravidla a předpisy ES upravují jejich minimální náležitosti.
Zakotvení postavení chovatelských podniků a pravidla pro výkon jejich činnosti bylo proto také nezbytné promítnout do návrhu plemenářského zákona.
4. Změny v právním postavení a funkci současných oprávněných a pověřených organizací.
Tím, že rozhodující funkce v procesu šlechtění hospodářských zvířat převezmou podle předloženého návrhu zákona uznaná chovatelská sdružení, přesunula se na ně ze současných oprávněných a pověřených organizací i odpovědnost za tento proces.
Postavení současných oprávněných a pověřených organizací se mění, kromě výše uvedeného důvodu také proto, že ze zákona č. 240/1991 Sb. dostatečně jasně nevyplývá jejich vzájemné postavení ani rozdíly v jejich činnostech. Návrh plemenářského zákona proto sjednocuje postavení obou subjektů a nadále upravuje postavení jediného subjektu - oprávněné osoby resp. oprávněných osob.
Oprávněné osoby podle návrhu zákona budou působit již jen jako odborný servis. Jedná se o osoby, které podnikají podle obchodního zákoníku. Jejich odborná činnost v oblasti šlechtění a plemenitby bude vázaná na souhlas ministerstva, budou-li tyto osoby splňovat stanovené podmínky. Souhlas se vztahuje i na činnosti, které zahrnuje současné pověření k provádění plemenitby.
5. Zrušení výběrových a uznávacích komisí.
Výběrové komise pro skot, koně, prasata, ovce a kozy a uznávací komise pro drůbež se ruší a jejich funkci převezmou uznaná chovatelská sdružení, která budou odpovídat za realizaci šlechtitelského programu, budou hodnotit a vybírat hospodářská zvířata a uznávat šlechtitelské chovy, a to prostřednictvím vlastních, případně smluvních specialistů tzv. hodnotitelů nebo komisí.
6. Rozšíření návrhu plemenářského zákona o problematiku označování, evidování a vedení ústřední evidence hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) přinesl v návaznosti na ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) novelu § 10 zákona č. 240/1991 Sb. Tato novela rozšířila oblast šlechtění a plemenitby o označování a evidenci hospodářských zvířat a také zvěře ve farmovém chovu; neupravila však související ustanovení zákona č. 240/1991 Sb. a vzájemně oba zákony nepropojila.
Návrh plemenářského zákona tento problém odstraňuje a řeší komplexně povinnosti chovatelů a ostatních subjektů při označování a evidenci hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu.
Osoby, které povedou ústřední evidence jednotlivých druhů hospodářských zvířat, bude pověřovat ministerstvo.
7. Zapracování předpisů ES.
V předložené právní úpravě jsou zapracovány požadavky kladené na tuto oblast předpisy ES, což je podmínkou pro uznání našich plemenných zvířat a dokladů o nich v mezinárodním obchodu již v současné době.
Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh plemenářského zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s ostatními právními předpisy, dotýkajícími se souvisejících právních vztahů.
Soulad navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a s právem Evropských společenství
Z mezinárodních smluv v oblasti šlechtění a plemenitby existuje pouze jediná mnohostranná mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, a to Úmluva ze dne 14. října 1936 o sjednocení způsobu vedení a působení rodokmenových knih zvířat. Tato úmluva nebyla publikována ve Sbírce zákonů; její znění je k dispozici na Ministerstvu zahraničních věcí.
V zájmu zajištění slučitelnosti našich právních předpisů v oblasti šlechtění, plemenitby a evidence hospodářských zvířat s předpisy ES, byl do návrhu zákona zapracován rozsáhlý soubor předpisů ES, které upravují tuto problematiku. Relevantní ustanovení předpisů komunitárního práva, s výjimkou těch, která jsou aplikovatelná jen v podmínkách plného členství, byla buď přímo zapracována do návrhu zákona nebo se stanou, na základě zmocnění ze zákona, součástí prováděcích právních předpisů.
Vzhledem k tomu, že komunitární právo respektuje odlišnosti v procesu šlechtění a plemenitby jednotlivých druhů hospodářských zvířat a je podle obvyklých zvyklostí členěno podle těchto druhů, bude důraz kladen právě na příslušnou prováděcí vyhlášku k zákonu, která bude, na rozdíl od zákona společného pro všechna hospodářská zvířata, členěna právě podle jednotlivých druhů. Tento způsob implementace ustanovení předpisů ES byl zvolen mimo jiné také z důvodu větší flexibility při možných úpravách reagujících na případné změny příslušných předpisů ES, nové technologické postupy v živočišné genetice apod.
Vzhledem k tomu, že většina ustanovení předpisů ES je věcně pokryta návrhem zákona resp. předpokládanými prováděcími právními předpisy, je návrh plemenářského zákona převážně slučitelný s výhradou.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy
Realizace navrhované právní úpravy si nevyžádá zvýšené nároky na státní rozpočet.
Finanční nároky na označování, evidenci a vedení ústřední evidence hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu, které se odhadují na cca 40 až 50 mil. ročně, vznikly přijetím zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), který novelizoval § 10 zákona č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, a byly spolu s tímto zákonem již schváleny.
Nároky na státní rozpočet v důsledku změn ostatních ustanovení navrhovaného plemenářského zákona zůstávají ve stávající výši.
K § 1
Odstavec 1 - Úvodní ustanovení vymezuje předmět právní úpravy návrhu zákona. V porovnání s platnou právní úpravou návrhu zákona upravuje 3 základní okruhy, které se současně liší okruhem zvířat, na které se budou vztahovat.
Mezi vyjmenovaná hospodářská zvířata jsou (oproti zákonu č. 240/1991 Sb.) zařazeni běžci, ryby a včely.
Běžci (Ratitae), jsou hospodářsky významná podtřída třídy ptáci (Aves), která se v České republice již hospodářsky využívá, především pak plemena pštrosa dvouprstého, který je mezi chovy pštrosů zastoupen nejvíce, ale evidovány jsou také chovy emu a nandu.
Chov hospodářsky využívaných druhů ryb je významným a v České republice tradičním odvětvím živočišné výroby.
Obdobně tomu je u včel, jejichž chov je hospodářsky významný pro své produkční i mimoprodukční funkce.
Chovatelé uvedených druhů hospodářsky využívaných zvířat jsou sdruženi v příslušných chovatelských sdruženích (například Český svaz chovatelů pštrosů, Rybářské sdružení České Budějovice, Český svaz včelařů apod.), která pro ně vykonávají některé služby resp. odborné činnosti a jejichž prostřednictvím chovatelé požadují, aby byla činnost spojená se šlechtěním a rozmnožováním běžců, ryb a včel odpovídajícím způsobem zakotvena v plemenářské legislativě.
Návrh zákona je v souvislosti s již zmiňovanou novelou zákona č. 240/1991 Sb., kterou přinesl veterinární zákon, rozšířen o označování některých hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu a o ústřední evidenci vyjmenovaných hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu.
Odstavec 2 - Z důvodů zajištění potřebné vědeckovýzkumné činnosti v oblasti živočišné výroby je nezbytné udělit výjimku ze zákona příslušným institucím na úseku šlechtění a plemenitby.
Odstavec 3 - Toto ustanovení stanoví a rozvíjí účel navrhovaného plemenářského zákona.
K § 2
Definice jednotlivých pojmů vycházejí jednak z jejich dosavadního vývoje, používání a výkladu v České republice, jednak bylo nutné, v souvislosti se sjednocením významů pojmů užívaných v příslušných předpisech ES, definovat některé nové pojmy. Nově jsou definovány například pojmy plemenná kniha, uznané chovatelské sdružení, chovatelský podnik, inseminační stanice, středisko pro přenos embryí, ústřední evidence apod.
K § 3
Návrh zákona předpokládá, že taxativně vyjmenované odborné činnosti spojené se šlechtěním a plemenitbou, budou pro chovatele vykonávat servisním způsobem za úhradu buď podnikatelé nebo uznaná chovatelská sdružení, kterým k tomu ministerstvo udělí souhlas. Souhlas ministerstva k výkonu těchto odborných činnosti bude vázán na splnění podmínek stanovených v příslušných ustanoveních návrhu zákona.
K § 4
Toto ustanovení vymezuje rozhodující činnosti, opatření a úkony spojené se šlechtěním vyjmenovaných hospodářských zvířat. Tyto dílčí činnosti jsou pak podrobněji upraveny v následujících ustanoveních návrhu zákona.
K § 5
Zájmová chovatelská sdružení jsou registrována podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Tato registrace však nezakládá pravomoce pro výkon odborných činností spojených se šlechtěním a plemenitbou. Ministerstvo proto tato chovatelská sdružení, splní-li podmínky stanovené návrhem zákona, k výkonu uvedených činností tzv.”uzná”.
Institut ”uznané chovatelské sdružení” je zaveden vzhledem k nezbytnosti sjednocení právní úpravy České republiky a ES řešící postavení, pravomoce a povinnosti chovatelských sdružení. Pojem ”uznání” resp. ”uznané chovatelské sdružení” používají příslušné předpisy ES, současně tento pojem doslova přebírá například německá nebo rakouská právní úprava (”Anerkennung”) anebo slovenský zákon č. 194/1998 Sb., o šlachtení a plemenitbe hospodárskych zvierat (”uznanie”) atd.
Navrhované ustanovení definuje podmínky, za kterých může být chovatelské sdružení ministerstvem uznáno, jsou definovány i podmínky, za kterých může ministerstvo chovatelské sdružení neuznat resp. uznání odejmout.
Stejným způsobem tuto problematiku upravují tyto předpisy ES: 84/247/EEC, 89/501/EEC, 89/504/EEC, 90/254/EEC, 92/353/EEC, 92/354/EEC).
K § 6
Institut ”chovatelský podnik” je nově definován vzhledem k nutnosti sjednocení právní úpravy České republiky s předpisy ES, které upravují tuto problematiku. Jedná se zejména o směrnice 89/504/EEC, 89/505/EEC a 89/506/EEC.
Vedle chovatelských organizací (sdružení) totiž působí v oblasti šlechtění a plemenitby drůbeže a prasat v zemích ES i v České republice dceřinné společnosti nadnárodních šlechtitelských společností, a dále domácí subjekty, které nejsou sdruženy v chovatelských organizacích (a jimi chovaná zvířata nejsou zapsána v plemenné knize), ale uskutečňují hybridizační program pro vlastní a smluvně napojené chovy. Z těchto důvodů definuje navrhované ustanovení podmínky, za kterých může být osoba uznána jako chovatelský podnik, k výkonu vyjmenovaných činností. Svá čistokrevná a hybridní zvířata vedou chovatelské podniky v chovném registru, u drůbeže v plemenářské evidenci.
K § 7 a 8
Navrhovaná ustanovení upravují rámec pro výkon činností spojených s prováděním kontroly užitkovosti, výkonnostních zkoušek a výkonnostních testů včetně vyhodnocování jejich výsledků v procesu posuzování a hodnocení vyjmenovaných hospodářských zvířat jako podkladu pro tzv. odhad plemenné hodnoty. Vymezeny jsou kompetence a povinnosti jednotlivých subjektů podílejících se na výše uvedených činnostech.
Okruh sledovaných vlastností, postupy testování a posuzování, vedení evidence zjištěných údajů apod. budou s ohledem na specifika u jednotlivých druhů vyjmenovaných hospodářských zvířat podrobně upraveny v prováděcí vyhlášce, a to v souladu s příslušnými předpisy ES (86/130/EEC, 89/507/EEC, 90/256/EEC, 94/515/EEC, 96/463/EEC) a doporučeními mezinárodních organizací, jejichž jsou české chovatelské organizace členy ( například interbull, ICar).
K § 9
Problematika plemenných knih a plemenářské evidence je v zákonu č. 240/1991 Sb. řešena zcela nedostatečně a v nevyhovujícím rozsahu, i vzhledem k tomu, že v rámci ES je tato oblast upravována celou řadou předpisů (například směrnice 84/419/EEC, 89/502/EEC, 90/255/EEC, 96/78/EEC apod.).
Navrhovaná ustanovení tento nedostatek odstraňují.
Plemenné knihy pro jednotlivé druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat povedou uznaná chovatelská sdružení. V rámci České republiky bude s ohledem na početnost populací jednotlivých plemen vedena pro dané plemeno vždy jen jedna, samostatná plemenná kniha. Výjimkou bude pouze plemenná kniha starokladrubského koně, kterou povede Národní hřebčín Kladruby nad Labem s.p., na který se jinak budou vztahovat povinnosti uznaných chovatelských sdružení.
Chovatelská sdružení budou vydávat řády plemenných knih, a to v souladu s vyhláškou, neboť vzhledem k jejich sjednoceni je nezbytné minimální obsah, společný pro všechny druhy vyjmenovaných hospodářských zvířat, stanovit vyhláškou.
Také forma (podoba) a členění plemenných knih bude podrobněji upravovat prováděcí vyhláška.
K § 10
U drůbeže, ryb a včel je plemenná kniha nahrazena tzv. plemenářskou evidencí, která však bude plnit stejnou funkci jako plemenná kniha. Rovněž podrobnější požadavky na obsah jednotlivých plemenářských evidencí budou upraveny v prováděcí vyhlášce.
K § 11
Navrhované ustanovení je v souladu se současnou potřebou plemenářské a šlechtitelské praxe, zejména v oblasti domácího a zahraničního obchodu s plemennými zvířaty.
Toto ustanovení upravuje problematiku související s potvrzováním původu, výkonnosti a plemenné hodnoty plemenných zvířat a ostatního genetického materiálu. Dále stanoví, kdo je k vydání potvrzení o původu kompetentní a zmocňuje ministerstvo stanovit ve vyhlášce požadavky na obsah uvedeného dokladu v souladu s příslušnými předpisy ES (86/404/EEC, 88/124/EEC, 89/503/EEC, 90/258/EEC, 96/78/EEC, 96/79/EEC, 96/80/EEC).
K § 12
Ověřování a osvědčování původu a stanovení genetického typu plemenných zvířat je v procesu vlastní šlechtitelské a plemenářské práce důležitým prvkem, který zaručuje, že do šlechtění, plemenitby a obchodu s plemennými zvířaty jsou chovateli zařazována exaktně identifikovaná zvířata, a který eliminuje úmyslné či neúmyslné záměny plemenných zvířat a genetického materiálu. Navrhované ustanovení upravuje kompetence k ověřování a osvědčování původu a stanovení genetického typu plemenných zvířat. Určuje též, v jakých případech musí být ověřen původ a v jakých případech stanoven genetický typ.
Minimální náležitosti osvědčení o ověření původu budou upraveny v prováděcí vyhlášce.
K § 13
V procesu šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat v rámci republiky jsou významnými články chovy pro zušlechťování populací vyjmenovaných hospodářských zvířat. Tyto chovy chovají špičkový genofond jednotlivých druhů a plemen hospodářských zvířat. Je žádoucí, aby na tyto chovy byly kladeny vyšší nároky (kvalita zvířat, zooveterinární podmínky, odbornost managementu apod.).
Chovy za šlechtitelské bude uznávat, za podmínek, které jsou vymezeny v těchto ustanoveních, ministerstvo, na základě žádosti chovatele chovu. Pokud by však došlo ke zhoršení užitkových vlastností nebo zdravotního stavu zvířat, ministerstvo rozhodne o zrušení šlechtitelského chovu.
K § 14
Navrhované ustanovení ošetřuje specifickou oblast šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, kterou platná právní úprava řeší zcela nedostatečně. Pro naplnění Českou republikou ratifikované mezinárodní Konvence o biologické rozmanitosti (1992), ve které jsou genetické zdroje zvířat chápány v celém komplexu, tj. od podmínek jejich chovu až po potenciální zdroj výživy lidí v globálním měřítku, je pro udržení chovu specifických nebo mizejících populací hospodářských zvířat v České republice nutné zajistit základní právní úpravu této oblasti chovatelské práce a ochrany genetických zdrojů.
K § 15
Toto ustanovení upravuje základní podmínky a pravidla, kterými je podmíněna plemenitba vyjmenovaných druhů hospodářských zvířat, obdobně jako ve všech vyspělých chovatelských zemích. Do navrhovaného ustanovení byla implementována ustanovení zejména těchto předpisů ES: 77/504/EEC, 87/328/EEC, 89/361/EEC, 90/118/EEC, 90/119/EEC, 90/257/EEC.
Návrh zákona stanoví, že k plemenitbě skotu, koní, prasat, ovcí, koz a běžců mohou být použiti pouze plemeníci nebo jejich sperma, zapsaní do státního registru. Zápis do státního registru nahrazuje přidělování osvědčení k použití v plemenitbě, které podle platné právní úpravy vydává oprávněná organizace.
K § 16, 17 a 18
Inseminace a v poslední době i přenos embryí jsou rozhodujícími metodami plemenitby u nejvýznamnějších druhů hospodářských zvířat. Na inseminačních stanicích jsou soustředěni špičkoví plemeníci. Využívání jejich spermatu zásadním způsobem ovlivňuje šlechtitelský a reprodukční proces v populacích hospodářských zvířat.
Výměna, prodej i nákup inseminačních dávek a embryí je i významným nástrojem mezinárodního využívání špičkového genofondu.
Pro chovatele jsou důležité výsledky práce odborníků, kteří zajišťují odběr spermatu, jeho zpracování do inseminačních dávek, vlastní inseminaci, popřípadě získávání a přenos embryí. Z těchto důvodů je potřebné právně upravit základní podmínky pro zřizování a provoz inseminačních stanic, reprodukčních center koní, provádění inseminace a podmínky pro zřizování a provoz středisek přenosu embryí.
K § 19
Metoda přirozené plemenitby se využívá u skotu a prasat již jen v omezené míře, ale nadále zůstává rozhodujícím způsobem plemenitby v chovech ovcí a koz a je jedinou přípustnou formou plemenitby v chovech anglického plnokrevníka.
Navrhované ustanovení podmiňuje využití plemeníka v přirozené plemenitbě jeho registrací ve státním registru plemeníků a na druhé straně pak umožňuje, aby pro drobnochovatele ovcí a koz zajišťovala plemeníky příslušná chovatelská sdružení. Chovatelem pro účely zákona se rozumí i majitel hřebce, který zřizuje připouštěcí místo a zajišťuje plemenitbu pro jiné chovatele.
k § 20
Vzhledem k tomu, že plemenitba drůbeže, plemenných ryb a plemenných včel má svá specifika, jsou základní podmínky pro její zajištění upraveny samostatným ustanovením.
K § 21
V odstavci 1 až 5 jsou upraveny požadavky na identifikaci, doklady a původ plemenných zvířat, inseminačních dávek, embryí, vaječných buněk a násadových vajec, pokud mají být prodávána a nakupována jako plemenná. Tyto požadavky jsou v souladu s legislativou ES upravenou poměrně obsáhlou řadou předpisů, zejména těmito směrnicemi: 77/504/EEC, 86/404/EEC, 87/328/EEC, 88/124/EEC, 89/503/EEC, 90/14/EEC, 90/118/EEC, 90/257/EEC, 90/258/EEC, 90/427/EEC, 91/174/EEC, 94/28/EEC, 96/79/EEC, 96/80/EEC, 96/509/EEC, 96/510/EEC.
Ustanovení odstavců 6 a 7 vymezují okruh osob, které a za jakých podmínek mohou inseminační dávky, embrya a vaječné buňky prodávat a nakupovat.
K § 22 a 23
Navrhované ustanovení vychází jednak z povinnosti pro chovatele nově zakotvené v zákoně č.166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon) (§ 5 odst. 1 písm. f)), týkající se identifikace a evidence zvířat, jednak plně koresponduje s požadavky příslušných předpisů ES (92/102/EEC, 92/354/EEC, 93/623/EEC, 820/97/EEC, 2629/97/EEC, 2630/97/EEC).
Plnění těchto povinností má zajistit identifikaci a žádoucí přehled o všech vyjmenovaných zvířatech, chovaných v jednotlivých chovech, hospodářstvích a o jejich přemisťování, který je nutný z pohledu sledování nákazové situace v rámci České republiky i celého světa. Současně jsou v rámci databáze ústřední evidence jednotlivých zvířat shromažďována a využívána i data z oblasti plemenářské práce.
Podrobnosti o způsobu a formě vedení ústřední evidence o rozsahu shromažďovaných údajů, jejich dalšího využití i o jejich ochraně upraví samostatná prováděcí vyhláška.
K § 24
Dozorčí činnost nad dodržováním plemenářského zákona, včetně prováděcích vyhlášek vykonává Česká plemenářská inspekce, která je právním nástupcem České inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat zřízené zákonem č. 240/1991 Sb.
Činnost dozorčího orgánu je oproti ustanovení současného zákona rozšířena o kontrolu dodržování ustanovení týkajících se označování a evidence, a to u všech subjektů, na které se vztahují tato ustanovení . I z tohoto důvodu (a z důvodu jasného a jednoznačného názvu dozorčího orgánu) se navrhuje Českou inspekci pro šlechtění a plemenitbu nahradit Českou plemenářskou inspekcí.
Hlavní činností inspekce je výkon dozoru nad dodržováním právních předpisů v oblasti šlechtění, plemenitby, označování a evidence v zákoně vyjmenovaných hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu, obdobně jako v jiných oblastech vykonávají tuto činnost například Státní rostlinolékařská správa, Česká zemědělská a potravinářská inspekce a další správní úřady. Stejně jako v jiných právních úpravách je zde řešeno zjišťování příčin nedostatků a osob za ně odpovědných a ukládání způsobu a lhůt k odstranění těchto příčin.
Souběžně s hlavní činností a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona provádí inspekce další činnosti kontrolní nebo objektivní povahy.
K § 25 až 28
K zabezpečení procesu šlechtění a plemenitby vyjmenovaných hospodářských zvířat a dodržování povinností stanovených tímto zákonem, ukládá inspekce
zvláštní opatření, která jsou v návrhu zákona taxativně vyjmenována a jsou uvedena konkrétní ustanovení, při jejichž porušení mohou být zvláštní opatření uložena, a
pokuty, které jsou odstupňovány podle závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání a podle jednotlivých skutkových podstat přestupků a správních deliktů podle návrhu zákona.
K § 29
S výjimkou pověřování osob vedením ústřední evidence (§ 23 odst. 7), se na rozhodování podle tohoto zákona vztahuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Týká se to především rozhodování při udělování souhlasu k výkonu některých odborných činností podle § 3, uznávání chovatelských sdružení, uznávání osob jako chovatelských podniků a na rozhodování inspekce.
Výše uvedené úkony budou zpoplatněny podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon o správních poplatcích.
K § 30
Navrhované ustanovení upravuje odbornou způsobilost pro vykonávání odborných činností podle návrhu zákona včetně způsobu, jakým se odborná způsobilost bude prokazovat.
Podrobnosti bude upravovat samostatná prováděcí vyhláška k návrhu zákona.
K § 31
Některé odborné činnosti, které provádějí zákonem vyjmenované subjekty s vynaložením vlastních nákladů, se provádějí za úhradu resp. cenu sjednanou podle zvláštního právního předpisu (zákona o cenách). Návrh zákona stanoví, na které odborné úkony se toto ustanovení vztahuje a kdo tuto cenu sjednává.
K § 32
Vzhledem k tomu, že k některým činnostem je třeba souhlasu resp. uznání ministerstva, je stanovena ohlašovací povinnost při změně skutečností rozhodných pro udělení tohoto souhlasu nebo uznání.
K § 33
Jde o ustanovení, které zmocňuje ministerstvo k vydání prováděcích vyhlášek k navrhovanému zákonu. Předpokládá se vydání tří prováděcích vyhlášek :
vyhláška, která bude obsahovat jednak věci obecné a společné (náležitosti žádostí, náležitosti osvědčení o ověřování původu nebo stanovení genetického typu apod.), jednak bude obsahovat odborné záležitosti, které budou členěny do hlav podle jednotlivých druhů vyjmenovaných hospodářských zvířat,
prováděcí vyhláška k § 30 odst. 2, týkající se odborné způsobilosti pro výkon odborných činností podle plemenářského zákona,
prováděcí vyhláška k § 22 a 23, která bude řešit označování a evidenci vyjmenovaných hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu.
K § 34
Jde o přechodná ustanovení týkající se jak platné právní úpravy resp. oprávnění, pověření a osvědčení a způsobilosti vydaných podle této úpravy, jednak se zde řeší, od kdy nastávají povinnosti týkající se označování a evidence jednotlivých druhů vyjmenovaných hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu.
K § 35
Navrhuje se zrušit dosavadní platnou právní úpravu tj. zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat.
K § 36
Vzhledem k ustanovení § 27 bylo nutné provést změnu Sazebníku správních poplatků, uvedeného v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
K § 37
Vzhledem k ustanovení § 24 odst. 1 bylo nezbytné provést změnu zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
K § 38
Navrhuje se zrušit ČÁST DRUHOU zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), která novelizovala § 10 zákona č. 240/1991 Sb.
K § 39
Účinnosti plemenářského zákona se navrhuje dnem 1. října 2000.
V Praze dne 5. ledna 2000
předseda vlády
Ing. Miloš Zeman, v.r.
ministr zemědělství
Ing. Jan Fencl, v.r.
Platné znění části Sazebníku správních poplatků, uvedeného v příloze k zákonu o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:
_________________________________________________________________________
(Položka 77:
Vydání oprávnění k šlechtitelské činnosti, k plemenitbě hospodářských zvířat a k prodeji a nákupu plemeníků a plemenic hospodářských zvířat a jejich potomstva určeného k reprodukci a reprodukčnímu materiálu
|
Kč 2 000,-) |
Položka 77:
”a) Vydání rozhodnutí o udělení souhlasu k výkonu odborných činností. b) Vydání rozhodnutí o uznání chovatelského sdružení nebo o uznání právnické osoby, popřípadě sdružení právnických osob nebo fyzické osoby, která je podnikatelem jako chovatelského podniku. |
Kč 2 000,- Kč 2 000,- |
Poznámky:
1. Rozhodnutí zpoplatňované podle písmene a) této položky je upraveno v ustanovení § 3 zákona č. / Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).
2. Rozhodnutí zpoplatňované podle písmene b) této položky je upraveno v ustanovení § 5 a 6 zákona č. / Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).”
(Položka 78:
Vydání pověření k šlechtitelské činnosti, k plemenitbě hospodářských zvířat a k prodeji a nákupu plemeníků a plemenic hospodářských zvířat a jejich potomstva určeného k reprodukci a reprodukčnímu materiálu
|
Kč 1 000,-) |
Položka 78:
”Vydání rozhodnutí o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o udělení souhlasu k výkonu odborných činností, o uznání chovatelského sdružení nebo o uznání právnické osoby, popřípadě sdružení právnických osob nebo fyzické osoby, která je podnikatelem jako chovatelského podniku. |
Kč 500,- |
Poznámka:
Rozhodnutí zpoplatňovaná podle této položky jsou upravena v ustanoveních § 3, § 5 a § 6 zákona č. / Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).
Platné znění části zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 474/1992 Sb.,
s vyznačením navrhovaných změn:
_______________________________________________________________________
§ 15
(1) Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, s výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu, pro vodní hospodářství, s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, a pro potravinářský průmysl. Je rovněž ústředním orgánem státní správy lesů, myslivosti a rybářství, s výjimkou území národních parků.
(2) Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz, které organizují obchody se zbožím pocházejícím ze zemědělské a lesní výroby, včetně výrobků vzniklých jeho zpracováním.
(3) Ministerstvo zemědělství řídí Českou zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu České republiky, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a (Českou inspekci pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat) Českou plemenářskou inspekci.
(4) Ministerstvo zemědělství je ústředním orgánem státní správy ve věcech veterinární péče, rostlinolékařské péče, péče o potraviny, péče o ochranu zvířat proti týrání a pro ochranu práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.
Platné znění části zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), s vyznačením navrhovaných změn:
_______________________________________________________________________
(ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 240/1991 Sb.,
o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat
§ 79
Zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, se mění takto:
§ 10 včetně nadpisu zní:
Ӥ 10
Ústřední evidence hospodářských zvířat
a zvěře ve farmovém chovu
V ústřední evidenci hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu (dále jen ”ústřední evidence”), vedené formou počítačové databáze nebo písemného registru, se zaznamenávají údaje o místě původu, totožnosti a pohybu skotu, prasat, ovcí, koz, koní a zvěře ve farmovém chovu, jakož i údaje důležité z hlediska šlechtění a plemenitby těchto zvířat.
Ústřední evidenci vede organizace pověřená touto činností ministerstvem, která také přiděluje chovatelům identifikační čísla a identifikační prostředky pro jejich zvířata a vystavuje průvodní listy skotu a průkazy koní.
Ministerstvem pověřená organizace vede též evidenci drůbeže, a to jen v rozsahu údajů důležitých z hlediska šlechtění a plemenitby.
Chovatelé skotu, prasat, ovcí, koz, koní a zvěře ve farmovém chovu a organizace oprávněné podle § 4 odst. 1 a pověřené podle § 12 odst. 2 jsou povinni
poskytovat organizaci uvedené v odstavci 2 údaje týkající se původu, totožnosti a pohybu uvedených zvířat, a jde-li o plemeníky nebo plemenice, také údaje důležité z hlediska šlechtění a plemenitby,
označovat tato zvířata s výjimkou drůbeže přidělenými identifikačními prostředky,
a jde-li o chovatele skotu a koní, dbát na doplňování a změny záznamů v průvodním listu skotu a průkazu koně a v případě smrti zvířete vrátit tento list nebo průkaz neprodleně organizaci, která je vystavila.
Prováděcí předpis stanoví podrobnosti
o vedení ústřední evidence a evidence drůbeže, jakož i o údajích poskytovaných chovatelem organizaci pověřené jejím vedením, o způsobu a lhůtách jejich poskytování,
o identifikačních prostředcích a způsobu označování zvířat těmito prostředky,
o vystavování průvodních listů skotu a průkazů koní a o jejich náležitostech.)
1) § 19 odst. 3 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 166/1999 Sb.
2) § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
3) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb.
4) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
5) § 20 f až 20j občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
7) § 56 zákona č. 166/1999 Sb.
8)Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
9) § 65 a násl. zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb. a zákona č. 168/1999 Sb.
11) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 247/1997 Sb., zákona č. 168/1997 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb.
12 ) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb. a zákona č. 166/1999 Sb.
13) Například § 57 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
14) § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.