Novela zákona opatřeních v soudnictví

K Čl. I

K bodu 1.:

Navrhuje se formulačně upravit ustanovení vymezující účel zákona. Krajské obchodní soudy jsou jediným případem, kdy zákon zřizuje samostatné soudy pro vyřizování věcí určitého druhu z obvodu jednoho nebo několika krajských soudů. Jejich zrušením proto ztrácí takto vymezený účel zákona své opodstatnění.

K bodům 2. a 5. až 7.:

Dnem 1. ledna l992 byly zřízeny Krajský obchodní soud v Praze s působností pro území hlavního města Prahy a Středočeského kraje, Krajský obchodní soud v Brně s působností pro území Jihomoravského kraje a Krajský obchodní soud v Ostravě s působností pro území Severomoravského kraje. V ostatních krajích krajské obchodní soudy zřízeny nebyly a obchodní věci, které náleží v prvním stupni do působnosti krajských soudů , projednávají a vyřizují příslušné krajské soudy.

Jednalo se o krok nesystémový, který v době jeho přijetí byl veden snahou nalézt pragmatické řešení, které by umožnilo fungování soudnictví v době, kdy se potýkalo s vážnými obtížemi. Důvodem jejich zřízení byla snaha reagovat na souběžně přijímanou novelu občanského soudního řádu, která zakotvila působnost soudů v obchodních věcech, a přizpůsobit organizaci soustavy soudů očekávanému objemu věcí této agendy. Soudnictví se v té době nacházelo ve složité personální situaci a bylo předpokládáno, že v hl. m. Praze, Středočeském, Jihomoravském a Severomoravském kraji bude nová soudní agenda představovat oproti jiným krajům takový nárůst agendy, že v uvedených krajích by jinak vznikly krajské soudy personálním obsazením i objemem agendy tak rozsáhlé, že by to ohrožovalo jejich funkčnost.

I samotné vymezení prvostupňové agendy krajských soudů v obchodních věcech občanským soudním řádem bylo limitováno složitou situací, v níž se soudnictví v té době nacházelo a úzce souviselo s transformací bývalé hospodářské arbitráže. Tím se stalo, že krajské soudy byly zahlceny takovým množstvím obchodních sporů, které nebyly schopny s potřebnou rychlostí projednat a rozhodovat. Obtíže s plynulým  vyřizováním obchodních věcí se především koncentrovaly a setrvávají u těch soudů, které byly zřízeny výlučně k vyřizování prvostupňové obchodní agendy - u krajských obchodních soudů. U krajských obchodních soudů tak např. k 30. 9.l999 zůstalo nevyřízeno 106 068 obchodních sporů, 14 344 nevyřízených návrhů na vydání platebního rozkazu či 783 nevyřízených věcí směnečných a šekových. Přitom druhově řada těchto sporů není po skutkové i právní stránce tak obtížná, aby bez větších problémů a požadavků na speciální znalosti soudců nemohla být projednávána a rozhodována okresními soudy. Novela občanského soudního řádu přijatá Poslaneckou sněmovnou proto zakládá podstatně širší rozhodovací působnost okresních soudů v obchodních věcech a ponechání obchodních věcí v prvním stupni u krajských soudů jen tam, kde je to odůvodněno jejich složitostí a náročností.

Ukazuje se přitom, že koncentrace obchodních věcí u specializovaných soudů je spíše k neprospěchu této agendy samotné, neboť se tak koncentrovaly a koncentrují i problémy spojené zejména s rychlostí vyřizování věcí, bez možnosti využít potenciálu i dalších soudních oddělení. Zkušenosti z vyřizování obchodní agendy v těch krajích, kde speciální obchodní soudy zřízeny nebyly, nasvědčují tomu, že i v rámci krajských soudů lze zajistit potřebnou specializaci soudců a dalších odborných zaměstnanců soudů pro kvalitní rozhodovací činnost. Navrhuje se krajské obchodní soudy zrušit a obchodní prvostupňovou agendu ve všech krajích svěřit pouze krajským soudům. Novelou občanského soudního řádu dojde i k podstatnému omezení počtu obchodních věcí, které budou v prvním stupni vyřizovat krajské soudy, a lze proto vyřizování obchodních věcí i v hl. m. Praze , Středočeském , Jihomoravském a Severomoravském kraji včlenit do působnosti Městského soudu v Praze a příslušných krajských soudů, aniž by tím byla ohrožena jejich funkčnost.

K bodu 3. :

V návaznosti na návrh na podpis a ratifikaci Evropské úmluvy o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli, který byl předložen Parlamentu České republiky, je ve vládním návrhu novely trestního řádu navržena úprava, podle níž v případech, kdy podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, spočívá výkon rozsudku cizozemského soudu v převzetí dohledu a kontroly nad odsouzeným, který je na svobodě, aniž by Česká republika současně přebírala závazek zajistit výkon uloženého trestu nebo jeho zbytku, rozhodoval o uznání rozhodnutí cizozemského soudu v tomto rozsahu namísto Nejvyššího soudu okresní soud, v jehož obvodu se odsouzený zdržuje a který bude zajišťovat výkon dohledu a kontroly. Navrhuje se tuto nově založenou působnost okresních soudů nesoustřeďovat pouze u obvodního soudu pro Prahu 6, jak by to jinak vyplývalo z ustanovení § 5 zákona.

K bodu 4. :

Součástí prvostupňové agendy krajských soudů je i rozhodování ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku, které podle platné právní úpravy pro obvod hlavního města Prahy a Středočeského kraje společně vede Krajský obchodní soud v Praze. S ohledem na úzké propojení podnikatelských aktivit v těchto obvodech , tradici i náklady, které by oddělení rejstříků vyvolalo, se navrhuje zachovat společné vedení obchodního rejstříku , rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj jediným krajským soudem a pověřit rozhodováním v rejstříkových věcech z tohoto obvodu Městský soud v Praze.

K Čl. II :

Přechodnými ustanoveními je potřebné reagovat na zrušení krajských obchodních soudů, kde je potřebné upravit , jakým způsobem bude naloženo s věcmi, které krajské obchodní soudy nedokončí ke dni účinnosti tohoto zákona. Rovněž je potřebné zákonným způsobem řešit změnu v přidělení soudců krajských obchodních soudů i pracovněprávní otázky zaměstnanců krajských obchodních soudů.

U krajských obchodních soudů v Brně a Ostravě mohou neskončené věci bezproblémově převzít příslušné krajské soudy, u nichž spolu s touto pro ně  nově zakládanou agendou budou rozšířeny jejich soudcovské sbory o soudce krajských obchodních soudů a rovněž i budou posíleny o odborné a další zaměstnance rušených krajských obchodních soudů.

Jiná je situace u Krajského obchodního soudu v Praze, který vyřizuje věci z obvodu Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze a rozdělení práce u soudu není vázáno na územní obvod, k němuž se projednávané věci váží, ale na druhově vymezené okruhy obchodních věcí. Proto nelze zákonné řešení změny v přidělení soudců i pracovních poměrů zaměstnanců tohoto soudu vázat na agendu, kterou soudci vyřizují a u zaměstnanců na náplň jejich práce. Komplikované a náročné by bylo i samotné rozdělení neskončených věcí a mohlo by se negativně odrazit i v rychlosti řízení. Vycházíme-li z toho, že z dosavadní agendy Krajského obchodního soudu představují věci, které by jinak náležely do působnosti Městského soudu v Praze, 80% a pouze 20% věcí by náleželo do působnosti Krajského soudu v Praze, lze důvodně předpokládat, že v obdobném poměru bude i poměr obchodních věcí, o které se po účinnosti tohoto zákona rozšíří působnost Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze. Protože takto zásadním způsobem dojde k rozšíření agendy Městského soudu v Praze, navrhuje se zákonem stanovit, že všichni soudci Krajského obchodního soudu v Praze se stanou soudci přidělenými k výkonu funkce k Městskému soudu v Praze a rovněž i zaměstnanci Krajského obchodního soudu v Praze se stanou zaměstnanci Městského soudu v Praze. Potřebné posílení soudcovského sboru Krajského soudu v Praze a jeho administrativního aparátu bude řešeno v rámci příslušných zákonem daných možností. Současně se navrhuje , aby Městský soud v Praze převzal a dokončil všechny neskončené věci Krajského obchodního soudu v Praze, neboť personálním posílením bude mít pro to vytvořeny podmínky.

Přechodnými ustanoveními je potřebné rovněž řešit přechod práv a závazků ze zrušovaných krajských obchodních soudů na krajské soudy.

K Čl. III:

Navrhuje se stanovit účinnost zákona dnem 1. ledna 2001.

Zrušení krajských obchodních soudů by mělo být realizováno současně s dnem nabytí účinnosti zásadní novelizace občanského soudního řádu.

Rovněž účinnost čl. I bodu 3. se navrhuje stanovit ke stejnému datu, kdy je navrhován den nabytí účinnosti vládního návrhu novely trestního řádu, která má předmětnou působnost okresních soudů založit.

V Praze dne 5. ledna 2000

předseda vlády

Ing. Miloš Zeman, v.r.

ministr spravedlnosti

JUDr. Otakar Motejl, v.r.

Platné znění příslušných ustanovení zákona s vyznačením navrhovaných změn

436/1991 Sb.

ZÁKON

České národní rady

ze dne 8. října 1991

o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky

ve znění zákona 580/1991 Sb., zákona č. 23/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 284/1993 Sb., zákona č. 240/1995 Sb., zákona č. 202/1997 Sb. a zákona č. .......Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Účel zákona

Účelem tohoto zákona je (zřídit některé soudy pro vyřizování věcí určitého druhu z obvodu jednoho nebo několika krajských soudů,) stanovit úpravu působnosti některých okresních a krajskýchsoudů, určit sídla a obvody soudů České republiky, upravit volbu přísedících okresních a krajských soudů, jejich zproštění a odvolání z funkce, jakož i upravit státní správu soudů a vyřizování stížností na postup soudů.

ČÁST PRVNÍ

zrušena

( Zřízení krajských obchodních soudů

Krajské obchodní soudy

§ 2

Zřizují se:

a) Krajský obchodní soud v Praze s působností pro území hlavního města Prahy a Středočeského kraje,

b) Krajský obchodní soud v Brně s působností pro území Jihomoravského kraje,

c) Krajský obchodní soud v Ostravě s působností pro území Severomoravského kraje.

§ 3

Krajské obchodní soudy uvedené v § 2 rozhodují v obvodu své působnosti v obchodních věcech, o nichž zvláštní zákon¹) stanoví, že v nich rozhodují krajské soudy jako soudy prvního stupně a v nichž by jinak byla dána působnost krajských soudů.²)

---------------------------------------------------------------------

¹) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

²) § 13 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích. )

§ 5

(Obvodní soud pro Prahu 6 koná) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, koná Obvodní soud pro Prahu 6 řízení v trestních věcech z obvodů okresních soudů, obvodních soudů v hlavním městě Praze a Městského soudu v Brně, týkajících se občanů České republiky, o výkonu rozsudku cizozemského soudu podle (mezinárodní smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů) vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

5a

Městský soud v Praze rozhoduje jako soud prvního stupně ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku z obvodu Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze.

§ 7

Krajské soudy

(1) Obvody a sídla krajských soudů se shodují s územím a sídlem krajů.⁵)

(2) Obvod Městského soudu v Praze se shoduje s územím hlavního města Prahy; sídlem Městského soudu v Praze je hlavní město Praha.

((3) Obvod Krajského obchodního soudu v Praze se shoduje s územím hlavního města Prahy a územím Středočeského kraje; sídlem Krajského obchodního soudu v Praze je hlavní město Praha.

(4) Obvod Krajského obchodního soudu v Brně se shoduje s územím Jihomoravského kraje; jeho sídlem je město Brno.

(5) Obvod Krajského obchodního soudu v Ostravě se shoduje s územím Severomoravského kraje; jeho sídlem je město Ostrava.)

§ 23

(1) Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že

a) zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační; zejména stanoví počty přísedících krajského soudu, zajišťuje řádné obsazení krajského soudu odbornými a dalšími pracovníky, vyřizuje personální věci soudců a ostatních pracovníků krajského soudu,

b) zajišťuje chod krajského soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,

c) zajišťuje výběr uchazečů o funkci soudce, přijímá je do funkcí justičních čekatelů a připravuje podklady pro jejich jmenování soudci,

d) řídí a kontroluje přípravnou službu justičních čekatelů v obvodu krajského soudu a její výkon,

e) řídí a kontroluje výkon státní správy okresních soudů prováděný jejich předsedy,

f) pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků soudů,

g) pečuje o odbornou průpravu přísedících krajského soudu k výkonu jejich funkce a organizuje a koordinuje odbornou průpravu přísedících okresních soudů k výkonu jejich funkce,

h) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,

i) dohlíží na vedení seznamu znalců a tlumočníků.

(2) Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení krajského soudu a soudů v jeho obvodu. K tomu účelu

a) provádí prověrky soudních spisů,

b) dohlíží na úroveň soudního jednání,

c) vyřizuje stížnosti.

(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b) podává ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákonů o soudním řízení. Má-li za to, že podnět podaný nebo postoupený mu předsedou okresního soudu nesplňuje podmínky podle zákona o soudním řízení, postoupí ho se svým stanoviskem ministerstvu.

((4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se přiměřeně vztahují na předsedy krajských obchodních soudů.)

§ 37

((1) Ustanovení tohoto zákona o krajských soudech se vztahují, není-li stanoveno jinak, i na Městský soud v Praze, Krajský obchodní soud v Praze, Krajský obchodní soud v Brně a Krajský obchodní soud v Ostravě.)

(1) Ustanovení tohoto zákona o krajských soudech se vztahují, není-li stanoveno jinak, i na Městský soud v Praze.

(2) Ustanovení tohoto zákona o okresních soudech se vztahují, není-li stanoveno jinak, i na obvodní soudy v Praze a Městský soud v Brně.