Zvláštní část
K Čl. I
K bodu 1.:
Navrhuje se formulačně upravit ustanovení vymezující účel zákona. Krajské obchodní soudy jsou jediným případem, kdy zákon zřizuje samostatné soudy pro vyřizování věcí určitého druhu z obvodu jednoho nebo několika krajských soudů. Jejich zrušením proto ztrácí takto vymezený účel zákona své opodstatnění.
K bodům 2. a 5. až 7.:
Dnem 1. ledna l992 byly zřízeny Krajský obchodní soud v Praze s působností pro území hlavního města Prahy a Středočeského kraje, Krajský obchodní soud v Brně s působností pro území Jihomoravského kraje a Krajský obchodní soud v Ostravě s působností pro území Severomoravského kraje. V ostatních krajích krajské obchodní soudy zřízeny nebyly a obchodní věci, které náleží v prvním stupni do působnosti krajských soudů , projednávají a vyřizují příslušné krajské soudy.
Jednalo se o krok nesystémový, který v době jeho přijetí byl veden snahou nalézt pragmatické řešení, které by umožnilo fungování soudnictví v době, kdy se potýkalo s vážnými obtížemi. Důvodem jejich zřízení byla snaha reagovat na souběžně přijímanou novelu občanského soudního řádu, která zakotvila působnost soudů v obchodních věcech, a přizpůsobit organizaci soustavy soudů očekávanému objemu věcí této agendy. Soudnictví se v té době nacházelo ve složité personální situaci a bylo předpokládáno, že v hl. m. Praze, Středočeském, Jihomoravském a Severomoravském kraji bude nová soudní agenda představovat oproti jiným krajům takový nárůst agendy, že v uvedených krajích by jinak vznikly krajské soudy personálním obsazením i objemem agendy tak rozsáhlé, že by to ohrožovalo jejich funkčnost.
I samotné vymezení prvostupňové agendy krajských soudů v obchodních věcech občanským soudním řádem bylo limitováno složitou situací, v níž se soudnictví v té době nacházelo a úzce souviselo s transformací bývalé hospodářské arbitráže. Tím se stalo, že krajské soudy byly zahlceny takovým množstvím obchodních sporů, které nebyly schopny s potřebnou rychlostí projednat a rozhodovat. Obtíže s plynulým vyřizováním obchodních věcí se především koncentrovaly a setrvávají u těch soudů, které byly zřízeny výlučně k vyřizování prvostupňové obchodní agendy - u krajských obchodních soudů. U krajských obchodních soudů tak např. k 30. 9.l999 zůstalo nevyřízeno 106 068 obchodních sporů, 14 344 nevyřízených návrhů na vydání platebního rozkazu či 783 nevyřízených věcí směnečných a šekových. Přitom druhově řada těchto sporů není po skutkové i právní stránce tak obtížná, aby bez větších problémů a požadavků na speciální znalosti soudců nemohla být projednávána a rozhodována okresními soudy. Novela občanského soudního řádu přijatá Poslaneckou sněmovnou proto zakládá podstatně širší rozhodovací působnost okresních soudů v obchodních věcech a ponechání obchodních věcí v prvním stupni u krajských soudů jen tam, kde je to odůvodněno jejich složitostí a náročností.
Ukazuje se přitom, že koncentrace obchodních věcí u specializovaných soudů je spíše k neprospěchu této agendy samotné, neboť se tak koncentrovaly a koncentrují i problémy spojené zejména s rychlostí vyřizování věcí, bez možnosti využít potenciálu i dalších soudních oddělení. Zkušenosti z vyřizování obchodní agendy v těch krajích, kde speciální obchodní soudy zřízeny nebyly, nasvědčují tomu, že i v rámci krajských soudů lze zajistit potřebnou specializaci soudců a dalších odborných zaměstnanců soudů pro kvalitní rozhodovací činnost. Navrhuje se krajské obchodní soudy zrušit a obchodní prvostupňovou agendu ve všech krajích svěřit pouze krajským soudům. Novelou občanského soudního řádu dojde i k podstatnému omezení počtu obchodních věcí, které budou v prvním stupni vyřizovat krajské soudy, a lze proto vyřizování obchodních věcí i v hl. m. Praze , Středočeském , Jihomoravském a Severomoravském kraji včlenit do působnosti Městského soudu v Praze a příslušných krajských soudů, aniž by tím byla ohrožena jejich funkčnost.
K bodu 3. :
V návaznosti na návrh na podpis a ratifikaci Evropské úmluvy o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými pachateli, který byl předložen Parlamentu České republiky, je ve vládním návrhu novely trestního řádu navržena úprava, podle níž v případech, kdy podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, spočívá výkon rozsudku cizozemského soudu v převzetí dohledu a kontroly nad odsouzeným, který je na svobodě, aniž by Česká republika současně přebírala závazek zajistit výkon uloženého trestu nebo jeho zbytku, rozhodoval o uznání rozhodnutí cizozemského soudu v tomto rozsahu namísto Nejvyššího soudu okresní soud, v jehož obvodu se odsouzený zdržuje a který bude zajišťovat výkon dohledu a kontroly. Navrhuje se tuto nově založenou působnost okresních soudů nesoustřeďovat pouze u obvodního soudu pro Prahu 6, jak by to jinak vyplývalo z ustanovení § 5 zákona.
K bodu 4. :
Součástí prvostupňové agendy krajských soudů je i rozhodování ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku, které podle platné právní úpravy pro obvod hlavního města Prahy a Středočeského kraje společně vede Krajský obchodní soud v Praze. S ohledem na úzké propojení podnikatelských aktivit v těchto obvodech , tradici i náklady, které by oddělení rejstříků vyvolalo, se navrhuje zachovat společné vedení obchodního rejstříku , rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj jediným krajským soudem a pověřit rozhodováním v rejstříkových věcech z tohoto obvodu Městský soud v Praze.
K Čl. II :
Přechodnými ustanoveními je potřebné reagovat na zrušení krajských obchodních soudů, kde je potřebné upravit , jakým způsobem bude naloženo s věcmi, které krajské obchodní soudy nedokončí ke dni účinnosti tohoto zákona. Rovněž je potřebné zákonným způsobem řešit změnu v přidělení soudců krajských obchodních soudů i pracovněprávní otázky zaměstnanců krajských obchodních soudů.
U krajských obchodních soudů v Brně a Ostravě mohou neskončené věci bezproblémově převzít příslušné krajské soudy, u nichž spolu s touto pro ně nově zakládanou agendou budou rozšířeny jejich soudcovské sbory o soudce krajských obchodních soudů a rovněž i budou posíleny o odborné a další zaměstnance rušených krajských obchodních soudů.
Jiná je situace u Krajského obchodního soudu v Praze, který vyřizuje věci z obvodu Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze a rozdělení práce u soudu není vázáno na územní obvod, k němuž se projednávané věci váží, ale na druhově vymezené okruhy obchodních věcí. Proto nelze zákonné řešení změny v přidělení soudců i pracovních poměrů zaměstnanců tohoto soudu vázat na agendu, kterou soudci vyřizují a u zaměstnanců na náplň jejich práce. Komplikované a náročné by bylo i samotné rozdělení neskončených věcí a mohlo by se negativně odrazit i v rychlosti řízení. Vycházíme-li z toho, že z dosavadní agendy Krajského obchodního soudu představují věci, které by jinak náležely do působnosti Městského soudu v Praze, 80% a pouze 20% věcí by náleželo do působnosti Krajského soudu v Praze, lze důvodně předpokládat, že v obdobném poměru bude i poměr obchodních věcí, o které se po účinnosti tohoto zákona rozšíří působnost Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze. Protože takto zásadním způsobem dojde k rozšíření agendy Městského soudu v Praze, navrhuje se zákonem stanovit, že všichni soudci Krajského obchodního soudu v Praze se stanou soudci přidělenými k výkonu funkce k Městskému soudu v Praze a rovněž i zaměstnanci Krajského obchodního soudu v Praze se stanou zaměstnanci Městského soudu v Praze. Potřebné posílení soudcovského sboru Krajského soudu v Praze a jeho administrativního aparátu bude řešeno v rámci příslušných zákonem daných možností. Současně se navrhuje , aby Městský soud v Praze převzal a dokončil všechny neskončené věci Krajského obchodního soudu v Praze, neboť personálním posílením bude mít pro to vytvořeny podmínky.
Přechodnými ustanoveními je potřebné rovněž řešit přechod práv a závazků ze zrušovaných krajských obchodních soudů na krajské soudy.
K Čl. III:
Navrhuje se stanovit účinnost zákona dnem 1. ledna 2001.
Zrušení krajských obchodních soudů by mělo být realizováno současně s dnem nabytí účinnosti zásadní novelizace občanského soudního řádu.
Rovněž účinnost čl. I bodu 3. se navrhuje stanovit ke stejnému datu, kdy je navrhován den nabytí účinnosti vládního návrhu novely trestního řádu, která má předmětnou působnost okresních soudů založit.
Platné znění příslušných ustanovení zákona s vyznačením navrhovaných změn
436/1991 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 8. října 1991
o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky
ve znění zákona 580/1991 Sb., zákona č. 23/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 284/1993 Sb., zákona č. 240/1995 Sb., zákona č. 202/1997 Sb. a zákona č. .......Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
Účel zákona
Účelem tohoto zákona je (zřídit některé soudy pro vyřizování věcí určitého druhu z obvodu jednoho nebo několika krajských soudů,) stanovit úpravu působnosti některých okresních a krajských soudů, určit sídla a obvody soudů České republiky, upravit volbu přísedících okresních a krajských soudů, jejich zproštění a odvolání z funkce, jakož i upravit státní správu soudů a vyřizování stížností na postup soudů.
ČÁST PRVNÍ
zrušena
( Zřízení krajských obchodních soudů
Krajské obchodní soudy
§ 2
Zřizují se:
a) Krajský obchodní soud v Praze s působností pro území hlavního města Prahy a Středočeského kraje, b) Krajský obchodní soud v Brně s působností pro území Jihomoravského kraje, c) Krajský obchodní soud v Ostravě s působností pro území Severomoravského kraje.
§ 3
Krajské obchodní soudy uvedené v § 2 rozhodují v obvodu své působnosti v obchodních věcech, o nichž zvláštní zákon1) stanoví, že v nich rozhodují krajské soudy jako soudy prvního stupně a v nichž by jinak byla dána působnost krajských soudů.2)
---------------------------------------------------------------------
1) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 13 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích. )
§ 5
(Obvodní soud pro Prahu 6 koná) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, koná Obvodní soud pro Prahu 6 řízení v trestních věcech z obvodů okresních soudů, obvodních soudů v hlavním městě Praze a Městského soudu v Brně, týkajících se občanů České republiky, o výkonu rozsudku cizozemského soudu podle (mezinárodní smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů) vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
5a
Městský soud v Praze rozhoduje jako soud prvního stupně ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností a nadačního rejstříku z obvodu Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze.
§ 7
Krajské soudy
(1) Obvody a sídla krajských soudů se shodují s územím a sídlem krajů.5)
(2) Obvod Městského soudu v Praze se shoduje s územím hlavního města Prahy; sídlem Městského soudu v Praze je hlavní město Praha.
((3) Obvod Krajského obchodního soudu v Praze se shoduje s územím hlavního města Prahy a územím Středočeského kraje; sídlem Krajského obchodního soudu v Praze je hlavní město Praha.
(4) Obvod Krajského obchodního soudu v Brně se shoduje s územím Jihomoravského kraje; jeho sídlem je město Brno.
(5) Obvod Krajského obchodního soudu v Ostravě se shoduje s územím Severomoravského kraje; jeho sídlem je město Ostrava.)
§ 23
(1) Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že a) zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační; zejména stanoví počty přísedících krajského soudu, zajišťuje řádné obsazení krajského soudu odbornými a dalšími pracovníky, vyřizuje personální věci soudců a ostatních pracovníků krajského soudu, b) zajišťuje chod krajského soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční, c) zajišťuje výběr uchazečů o funkci soudce, přijímá je do funkcí justičních čekatelů a připravuje podklady pro jejich jmenování soudci, d) řídí a kontroluje přípravnou službu justičních čekatelů v obvodu krajského soudu a její výkon, e) řídí a kontroluje výkon státní správy okresních soudů prováděný jejich předsedy, f) pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků soudů, g) pečuje o odbornou průpravu přísedících krajského soudu k výkonu jejich funkce a organizuje a koordinuje odbornou průpravu přísedících okresních soudů k výkonu jejich funkce, h) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří, i) dohlíží na vedení seznamu znalců a tlumočníků.
(2) Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení krajského soudu a soudů v jeho obvodu. K tomu účelu a) provádí prověrky soudních spisů, b) dohlíží na úroveň soudního jednání, c) vyřizuje stížnosti.
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b) podává ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákonů o soudním řízení. Má-li za to, že podnět podaný nebo postoupený mu předsedou okresního soudu nesplňuje podmínky podle zákona o soudním řízení, postoupí ho se svým stanoviskem ministerstvu.
((4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se přiměřeně vztahují na předsedy krajských obchodních soudů.)
§ 37
((1) Ustanovení tohoto zákona o krajských soudech se vztahují, není-li stanoveno jinak, i na Městský soud v Praze, Krajský obchodní soud v Praze, Krajský obchodní soud v Brně a Krajský obchodní soud v Ostravě.)
(1) Ustanovení tohoto zákona o krajských soudech se vztahují, není-li stanoveno jinak, i na Městský soud v Praze.
(2) Ustanovení tohoto zákona o okresních soudech se vztahují, není-li stanoveno jinak, i na obvodní soudy v Praze a Městský soud v Brně.