Zpráva o postupu integrace ČR do EU

3. Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná)č.143, podepsána ve Štrasburku dne 17. 12. 1999. PS Parlamentu ČR vyslovila souhlas s ratifikací Usnesením č. 389 z 15. schůze dne 7. července 1999, Senát Parlamentu ČR vyslovil souhlas s ratifikací Usnesením č. 135 z 9. schůze dne 29. 7. 1999.

4. Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy č.121, podepsána ve Štrasburku dne 24. 6. 1998. PS Parlamentu ČR vyslovila souhlas s ratifikací Usnesením č. 311 z 13. schůze dne 3. 6. 1999, Senát Parlamentu ČR vyslovil souhlas s ratifikací Usnesením č. 103 ze 7. schůze dne 30. 6. 1999.

Audiovize

V audiovizuální oblasti je hlavním úkolem implementace Směrnice ES č. 89/552/EHS ve znění Směrnice č. 97/36/ES, tzv. Televize bez hranic. Pro implementaci uvedené Směrnice je nutné přijetí dvou nových zákonů:

1. Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů ( tiskový zákon). Návrh zákona byl ve 2. a 3. čtení projednán na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v prosinci 1999 a postoupen k projednání do Senátu Parlamentu ČR. Předpokládaný termín nabytí účinnosti je 1. čtvrtletí 2000.

Ve vztahu ke Směrnici ES ”Televize bez hranic” řeší právo na odpověď a zajišťuje její plnou implementaci v dané oblasti.

2. Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání a převzatého rozhlasového a televizního vysílání. Návrh zákona byl již předložen vládě a předpokládá se jeho následné předložení Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Nabytí účinnosti dle legislativního plánu práce vlády je 07/2000.

Zákon zajistí plnou kompatibilitu Směrnice TV bez hranic.

Audiovizuální oblast doplňuje zpracování návrhu zákona o audiovizi, jehož návrh byl zaslán Legislativní radě vlády ČR v prosinci 1999. Předpokládané nabytí účinnosti je v průběhu r. 2000.

Návrh zákona o reklamě připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo kultury se bude na jeho zpracování podílet.

Ministerstvo kultury považuje tuto oblast za prioritní a věnuje jí zvýšenou pozornost. Do kompetencí Ministerstva kultury bylo rozhlasové a televizní vysílání zařazeno novelou tzv.kompetenčního zákona v listopadu 1996. K urychlení legislativního procesu bylo vládou ČR schváleno u všech uvedených zákonů vypuštění věcných záměrů. Návrhy tiskového zákona a zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání byly konzultovány s EK a s experty Rady Evropy. Anglická verze návrhu zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání byla předána začátkem října 1999 Evropské komisi k vyjádření.

Dne 7. 5. 1999 podepsala ČR Úmluvu Rady Evropy č.132 o přeshraniční televizi. Ratifikace Úmluvy je možná až po přijetí zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, tj. koncem roku 2000.

4.3. Hospodářská a daňová problematika

Hospodářská a měnová unie - měnová politika

Smlouva o ES ve znění Amsterdamské smlouvy v čl. 122 předpokládá, že pro nově přistupující země, které se po vstupu do EU stanou i členskými zeměmi Hospodářské a měnové unie, bude platit výjimka pro zavedení jednotné měny euro a budou i nadále používat svoji vlastní měnu. Od doby jejich vstupu do EU bude sledováno plnění tzv. kritérií konvergence (cenová, kurzová a fiskální stabilita). Na základě vyhodnocení jejich splnění Rada EU rozhodne o zrušení výjimky. Délku procesu, který povede k naplnění konvergenčních kritérií v ČR a následnému přijetí jednotné měny, nelze v současné době přesně odhadnout. Dle pravidel EU je třeba minimálně dvouleté období účasti v kurzovém mechanismu ERM 2, do kterého může být přijata jen členská země EU.

Měnová politika je obsahem článku 85 Evropské dohody, kde se uvádí, že na žádost orgánů ČR poskytne Společenství technickou pomoc na podporu úsilí ČR o postupné sblížení její politiky s politikou Evropského měnového systému (EMS), a to formou neformální výměny informací o zásadách a fungování EMS.

V oblasti měnové politiky ČR vyjádřila závazek plné harmonizace legislativy s právním řádem ES do konce roku 2002 v rozsahu platnosti pro země, které mají dočasnou výjimku pro zavedení eura.

Vytvoření celkového harmonizovaného legislativního rámce pro oblast centrální banky představuje především novela zákona o České národní bance, jejíž návrh, který bude plně kompatibilní s požadavky legislativy EU, byl po projednání v bankovní radě ČNB dne 30. 12. 1999 následně předložen vládě.

Novela zákona o ČNB bude urychlením legislativního procesu projednána Parlamentem s podstatným předstihem oproti závazku ČR vůči EU (ČR se zavázala ve screeningových A-listech k účinnosti novely zákona o ČNB v roce 2002).

V roce 1999 ČNB zpracovala, zveřejnila a předložila vládě k diskusi Dlouhodobou měnovou strategii. Tento dokument mimořádné důležitosti, a to i z hlediska předvstupního procesu, se stal jedním z výchozích podkladů pro programový dokument vlády Hospodářská strategie vstupu do EU.

Dlouhodobá měnová strategie ČNB ve svých cílech navrhuje dosáhnout v roce 2005 cenovou stabilitu trvale srovnatelnou s cenovou stabilitou vyhlášenou ECB pro oblast eura. S dlouhodobým inflačním cílem ČNB jsou v souladu priority hospodářské politiky vlády, vyjádřené v prorůstovém scénáři společného zhodnocení s EU priorit hospodářské politiky ČR.

Rok 1999 znamenal počátek intenzivnější spolupráce ČNB s Evropskou centrální bankou, která se perspektivně po vstupu ČR do EU stane jejím hlavním partnerem při integraci ČR do evropských struktur.

Daně

V oblasti daňové legislativy lze období 1995-1999 rozdělit na dvě části. V prvním období byly vytvářeny základní podmínky pro harmonizaci legislativy ČR s právem ES v daňové oblasti.

Ve druhém období se započal vlastní proces harmonizace daňových předpisů. Současný postup vychází ze závěrů screeningového jednání a Pozičního dokumentu k této kapitole, přijatého vládou ČR v červnu 1999. U nepřímých daní, zejména DPH, však začal proces harmonizace hned se zavedením této daně.

Nepřímé daně :

Daň z přidané hodnoty (DPH)

Zákon o DPH je převážně kompatibilní s právem EU již od jeho zavedení v roce 1993, přesto existují některé rozdíly, které jsou postupně odstraňovány novelami zákona o DPH. V daném období došlo ve vztahu k právu EU především k upřesnění definice zdanitelných plnění a předmětu daně a některých dalších základních ustanovení zákona. Dále byly schváleny v souladu s legislativou EU přesuny některých položek ze snížené sazby daně (5 %) do sazby základní (22 %), především se jedná o elektrickou energii, plyn a pevná paliva.

Poslední vládní návrh novely zákona o DPH, schválený PSP ČR dne 7.12.1999 obsahuje:

• ukončení platnosti povolení k prodeji některého zboží za ceny bez daně a bez spotřební daně v prodejnách DUTY FREE na silničních celních přechodech k 31.12.2001,

• upřesnění předmětu daně a jednotný postup při zdaňování nájmu nemovitostí a movitých věcí včetně podnájmu,

• osvobození od daně u převodu pozemků,

• změnu způsobu uplatňování nároku na odpočet a krácení nároku na odpočet daně koeficientem, tato změna platí od 1.1.2001,

• převedení služeb veřejného stravování a ubytování ze základní sazby daně (22 % ) do snížené sazby daně ( 5 % ) a některých výrobků pro zdravotně postižené osoby a pod, jiné významnější přesuny zboží a služeb mezi sazbami nebyly provedeny

• vracení daně u vybraných druhů zboží a služeb ozbrojených sil nebo civilní složky ozbrojených sil členských států NATO při pobytu na území ČR,

• upřesnění podmínek pro vracení daně zahraničním podnikatelům, kteří nepodnikají na území ČR za zboží a služby pořízené v ČR,

• vracení daně fyzickým osobám, občanům jiných zemí (turistům) při vývozu zboží.

Schváleno v PSP však nebylo postupné snižování výše obratu rozhodné pro povinnou registraci plátců daně počínaje rokem 2000 až na úroveň 35 000 EURO, což je částka stále ještě vyšší než je obrat platný pro členské státy EU, ale o které probíhá jednání s Evropskou komisí na základě pozičního dokumentu ČR ke kapitole 10 - Daně.

Spotřební daně

V daném období byly uskutečněny formou novel zákona o spotřebních daních zejména tyto kroky:

• rozšíření předmětu daně u uhlovodíkových paliv a maziv o některé výrobky,

• postupné zvyšování sazeb spotřebních daní zejména u uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva a u cigaret a tabákových výrobků s cílem přiblížit sazby minimálním sazbám platným v EU,

• změna konstrukce sazby daně u piva (daň v Kč na 1 hl za každé procento koncentrace, výpočet daně se provádí vynásobením množství piva v hl, procentem koncentrace a sazbou daně),

• změna jednotek pro stanovení sazeb daně u uhlovodíkových paliv a maziv z hmotnostních (sazba daně na tuny) na objemové (sazba daně na litry).

Ve vládním návrhu novely s předpokládanou účinností od 1. 4. 2000, kterou Parlament ČR schválil dne 21. 12. 1999, je obsaženo ukončení platnosti povolení k prodeji některého zboží za ceny bez daně v obchodech DUTY FREE na silničních celních přechodech k datu 31.12.2001 a dále úprava definic předmětu daně z uhlovodíkových paliv a maziv dle směrnice EU, vracení spotřební daně u paliv, olejů a maziv pro služební vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil nebo civilní složky ozbrojených sil členských států NATO při pobytu na území ČR. Dále se v souladu se směrnicemi EU zahrnují směs piva s nealkoholickými nápoji do předmětu daně, sjednocuje předmět daně u lihu (předmětem daně jsou výrobky obsahující více než 1,2 % objemových alkoholu, dosud 0,5 % objemových alkoholu u ostatních výrobků), zavádí zdaňování lihu ve víně, přesáhne-li obsah alkoholu 22 % objemových alkoholu, zdaňování lihu v potravinách, pokud jeho obsah v potravinách přesáhne stanovený limit, zavádí povinná denaturace pro líh osvobozený od daně pro veškerou kosmetickou výrobu, osvobození od daně ztrát zapříčiněných vyšší mocí a uvádí se definice malého nezávislého pivovaru do souladu s definicí platnou v EU.

Přímé daně:

Byly zdokumentovány rozdíly existující mezi stávajícím zákonem o dani z příjmů č.586/1992 Sb. a směrnicemi ES a postupně je navrhováno jejich řešení.

Konkrétními výsledky postupu v harmonizaci ZDP č.586/1992 Sb. jsou

• stanovení samostatného základu daně pro dividendové příjmy ze zdrojů ze zahraničí tak, aby jejich úroveň zdanění byla shodná se zdaněním týchž příjmů ze zdrojů na našem území,

- snížení sazby 25% na 15% u dividendových příjmů (dosažení větší konformity se Směrnicí ES 90/435)

• úprava sazby daně z příjmu fyzických osob pro dosažení souladu s Doporučením EK 94/390 ES o zdaňování malých a středních podniků s cílem omezit daňové zatížení opětně investovaných zisků podle sazby srovnatelné se sazbou daně z příjmů právnických osob .

• zamezení dvojího zdanění ve spojitosti s úpravou zisku sdružených podniků s ohledem na Úmluvu č.90/463/ES

V hodnoceném období bylo dokončeno sjednávání smluv o zamezení dvojího zdanění se všemi státy EU a v některých případech starších smluv bylo přistoupeno k renegociaci.

V oblasti nelegislativní - správa daní

Pokud jde o institucionální zajištění výkonu daňové správy, Česká republika se postupně přibližuje standardním podmínkám výkonu správy daní v členských zemích EU již od vytvoření poměrně rozsáhlé sítě územních finančních orgánů, jejichž komplexní řízení v osmi regionech zajišťují finanční ředitelství. Od 1. ledna 1996 byly vytvořeny základní podmínky pro autonomii daňové správy zřízením Ústředního finančního a daňového ředitelství.

Od 1. ledna 2000 nabude účinnosti novela zákona o územních finančních orgánech, který především upravuje věcnou působnost finančních úřadů a rozšiřuje územní působnost některých z nich s cílem zvýšení efektivity kontrolní činnosti.

V rámci automatizovaného daňového informačního systému byl připraven program vyhodnocující důvěryhodnost daňových přiznání k dani z přidané hodnoty.

Průběžně se zpracovávají tzv. Blue-prints, kterými se v zásadě provádí test připravenosti daňové správy na spolupráci s daňovými správami členských zemí EU.

Statistika

Harmonizace české statistiky s normami a požadavky EU /jde především o sekundární právo - nařízení, směrnice ale v případě statistiky i "džentlmenské dohody"/ probíhá od počátku devadesátých let, kdy byla zahájena úzká spolupráce se Statistickým úřadem Evropských společenství /Eurostat/ a s národními statistickými úřady některých členských zemí EU /Francie, Nizozemí a SRN aj./. Je třeba zejména vyzdvihnout masivní pomoc statistického úřadu Francie /INSEE/, do níž byly zapojeny desítky francouzských expertů a která stále pokračuje.

Od poloviny devadesátých let je harmonizace statistiky kandidátských zemí koordinována Eurostatem na základě Kompendia statistických požadavků, které představují harmonizační minimum. V nejdůležitějších oblastech - např. v makroekonomické statistice, statistice zemědělství, energetiky, cen, zahraničního obchodu aj. byly nebo budou realizovány pod vedením expertů Eurostatu pilotní projekty, jejichž výsledkem je plná harmonizace na daném úseku. Experti státní statistické služby ČR se mohou zúčastnit některých zasedání expertních skupin a výborů v rámci pracovního programu Eurostatu, dále školení a střednědobých stáží v Eurostatu.Tyto aktivity jsou hrazeny z tzv. vícenárodního programu Phare.

Český statistický úřad má v harmonizaci celé státní statistiky úlohu hlavního koordinátora tzn. aktivně spolupracuje s jinými ústředními orgány státní správy na harmonizaci resortních statistik. Jsou to např. MF, ČNB /makroekonomická statistika/, MPO, MPSV, MDS, MZe, MŠMT a další/. Pro tyto účely byla zřízená meziresortní pracovní skupina a většinou na bilaterální úrovni se schází skupiny expertů.

ČSÚ připravil a vláda ČR schválila v říjnu 1998 Statistickou klasifikaci územních jednotek /NUTS/, s níž příslušné orgány EK vyslovily souhlas.

Postup harmonizace v české statistice je průběžně monitorován Eurostatem. Z jeho podnětu se uskutečnilo na podzim roku 1999 globální hodnocení českého statistického systému z hlediska jeho výkonnosti a schopností přijmout acquis.

Screening i pravidelná hodnocení EK zdůrazňují nutnost posílit koordinační úlohu ČSÚ v rámci celé státní statistické služby ČR. Tato skutečnost je zohledněna v připravované novele zákona o státní statistické službě /č.89/1995 Sb./, která je připravena a v dubnu 2000 má být projednána v Legislativní radě vlády. Příslušná opatření budou provedena i na úrovni české statistické rady. ČSÚ vypracoval v únoru 1999 "Program adaptace státní statistické služby v období přípravy vstupu do EU", který zahrnuje i úkoly resortních statistik.

Posudek EK v r. 1999 zdůraznil nutnost zlepšení kvality registru ekonomických subjektů, vládní finanční statistiky, statistiky podnikání, zemědělské a regionální. Harmonizaci těchto statistik je však možno provést jen v případě navýšení rozpočtových prostředků, které by umožnily zavedení nových šetření, případně rozšíření stávajících, provedení některých censů aj. To se týká i dalších úseků, např. demografické a sociální statistiky, statistiky paliv a energie, stavebnictví. Částečná pomoc z programu Phare tyto problémy neřeší. Proto v konvergenci některých statistik dochází proti původnímu harmonogramu ke zpoždění a bylo nutno posunout termíny harmonizace až na konec roku 2002.

ČSÚ vychází ze situace, že Komise /Eurostat/ nechce připustit u nových členů v oblasti statistiky derogace. Dodržení termínů harmonizace celého systému státní statistiky, respektující referenční datum 1.1.2003, bude však možné jen za předpokladu, že ČSÚ obdrží dodatečně prostředky na harmonizaci již v roce 2000, neboť veškerá časová rezerva je v této oblasti vyčerpána.

4. Odvětvové politiky

Průmysl

Práce na harmonizaci průmyslové politiky se významně urychlily od podzimu roku 1998. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR připravilo v r. 1999 návrh Koncepce průmyslové politiky ČR a na ni navazující Akční program k posílení konkurenceschopnosti průmyslu ČR. V etapě přípravy obou materiálů proběhla jednání se zástupci EK a jejich připomínky byly do materiálů zapracovány.

K realizaci priorit průmyslové politiky byl vypracován Pilotní Sektorový operační program (SOP) „Konkurenceschopnost“, který se týká problematiky českého průmyslu.

Hlavním cílem SOP je vypracování a ověření metodiky přípravy operačních programů v oblasti průmyslu a zvládnutí řízení, monitorování, vyhodnocení a financování operačních programů připravených podle zásad platných pro SF a získání znalostí a zkušeností nezbytných pro realizaci z nich vyplývajících opatření, úkolů a projektů.

V oblasti průmyslové politiky by se podle dosavadních výsledků a zkušeností neměly vyskytnout problémy s převzetím povinností spojených se členstvím v EU za předpokladu, že ve státním rozpočtu budou vytvořeny zdroje ke spolufinancování průmyslové politiky z hlediska napojení na strukturální fondy a kohezní fond.

V roce 1999 byl projednán se Svazem podnikatelů ve stavebnictví a dalšími profesními organizacemi materiál „Hlavní úkoly strukturální politiky stavebnictví a výroby stavebních hmot“. Opatření vyplývající z tohoto dokumentu zajišťují připravenost obou odvětví na vstup do EU jak z hlediska legislativního, tak z hlediska schopnosti odvětví odolávat konkurenčním tlakům v rámci Unie.

Přijetí Revitalizačního programu a jeho naplňování

Vládou přijatý Revitalizační program se týká především velkých a předlužených podniků, které ztratily schopnost produkovat dostatek prostředků na zajištění svého provozu, obnovy a rozvoje vlastními silami.

S cílem vyřešení situace těchto podniků byla vytvořena Revitalizační agentura, která v současné době začíná pracovat v plném rozsahu. Uchazeči pro tento revitalizační program mohou být pouze podniky s více než 2000 zaměstnanci, rozsahem kooperací větším než 1 mld. Kč na ostatní subdodavatele a většími závazky u bank se státní účastí než 3 mld. Kč.

Příprava a průběh restrukturalizace ocelářského průmyslu

Česká strana má ještě v rámci předvstupní strategie do EU zpracovat a předložit návrh restrukturalizace ocelářského průmyslu a zahájit její realizaci. Na základě jednání s představiteli projektu Phare bylo dohodnuto, že postup zpracování bude rozdělen na 2 etapy. I. etapa bude jako výchozí zpracována českou stranou a II. etapa za účasti Phare. Dnes již zpracovaný materiál, resp. „Studie ...“ je základem pro vypracování II. etapy návrhu programu restrukturalizace ocelářství, který bude řešen v rámci programu Phare a jejímž cílem bude nasměrování dalšího vývoje tak, aby se český ocelářský průmysl zařadil bez problémů mezi ostatní producenty z EU.

Zpracování české části vychází ze studie, která byla na základě výsledků obchodní veřejné soutěže zpracována Hutním projektem Ostrava, a.s. a Vysokou školou báňskou - Technickou univerzitou Ostrava. Ta byla orgánům EU předána.

ČR jedná s EU o udělení výjimky pro poskytování státní pomoci českému ocelářskému průmyslu.

Současný stav privatizace a energetických podniků

V zakladatelské působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu bylo do privatizace určeno celkem 1721 subjektů (státních podniků a akciových společností) s majetkem, resp. majetkovou účastí státu ve výši 704,56 mld. Kč.

Od počátku privatizace, tj. od 1. 1. 1992, do 30. 9. 1999 bylo úplně zprivatizováno (včetně likvidací) 1265 subjektů, tj. 73,5 73,5 % z celkového počtu subjektů určených k privatizaci, a majetek v hodnotě 653,4 mld. Kč, tj. 92,7%92,74 z celkového majetku určeného k privatizaci.

Zbývajících 456 subjektů s majetkem 51,16 mld. Kč lze rozdělit následovně:

• 192 tzv. zbytkových státních podniků, z toho 42 bez majetku

• 18 subjektů s doposud nezahájenou privatizací

• 241 subjektů s probíhající likvidací nebo konkursem

• 5 subjektů, které po částečné privatizaci zůstávají státní

Z uvedených údajů vyplývá, že zbývá dokončit privatizaci u 168 subjektů. Stát prostřednictvím FNM ČR drží větší podíly akcií převážně jen ve strategických akciových společnostech jako jsou distribuční i výrobní energetické společnosti, společnosti průmyslu petrochemického a některých hutních a strojírenských podniků. Doprivatizace těchto akciových podílů je připravována. Při hledání řešení se převážně vychází z požadavku, aby doprivatizovaný podnik získal strategického partnera, který přinese nejen nové poznatky, ale také aby měl zájem na udržení a rozšiřování výroby na našem území.

Pro zvýšení celkové konkurenceschopnosti průmyslových odvětví rozhodla vláda ČR podpořit příliv investic jak domácích, tak zejména zahraničních. Počátkem roku 1998 bylo přijato vládní usnesení č.298/98 o zavedení investičních pobídek a v prosinci téhož roku byl usnesením vlády ČR č.844/98 dále schválen ucelený systém investičních pobídek. Na základě těchto dokumentů bylo v období 1998 – 1999 ve vládě projednáno 21 projektů včetně pilotního projektu ŠKODA AUTO, a.s.. Realizace těchto projektů představuje cca 7053 nových pracovních míst a souhrnnou hodnotu investic cca 1175 mil. USD. Vláda dále přijala usnesení č. 4/99 k rozvoji průmyslových zón a v září loňského roku schválila návrh zákona o investičních pobídkách usnesením vlády ČR č.964/99, kterým se vytváří právní rámec pro udělování investičních pobídek.

Zemědělství

Chov ryb a rybolov

Přípravu na vstup do Evropské unie v oblasti zemědělství a potravinářského průmyslu lze rozdělit na dvě části - část spojenou s tzv. vnitřním trhem a část spojenou s realizací Společné zemědělské politiky. Část spojená s vnitřním trhem zahrnuje směrnice v oblasti veterinární, fytosanitární a potravinářské legislativy a částečně lesnictví a agroenvironmentální otázky a některé právní normy, které jsou základem k regulaci zbožových trhů. Tato část je shrnuta v tzv. Bílé knize – Evropské komise z roku 1995.

Druhá část je základem pro provádění Společné zemědělské politiky, jedná se v podstatě o regulace jednotlivých zemědělských trhů, strukturální záležitosti a otázky obchodní politiky se zemědělsko-potravinářskými výrobky.

V případě Bílé knihy se provádí harmonizace legislativy ES s vlastními právními předpisy, v druhém případě se jedná o převzetí legislativy EU do českého právního řádu při dodržení zásady nadřazenosti práva ES.

Z hlediska vlastní přípravy na vstup byly první kroky podniknuty u skupiny legislativy Bílé knihy dříve, než byly tato kniha vydána Lze konstatovat, že v současné době je potravinářská legislativa horizontálního charakteru harmonizována z 80 %, z hlediska výrobkového charakteru z 50-60 %.

Veterinární legislativa je harmonizována ze 60 %, v sektoru masa a mléka z 50 % , u živých zvířat ze 40 %, a pokud jde o nemoci zvířat a finanční otázky, z 60-70 %.

Fytosanitární legislativa je harmonizována z 60-70 %.

V oblasti chovu ryb a rybolovu je v ČR harmonizováno 10 – 20 % právních předpisů z celého objemu odpovídající legislativy ES. Srovnáme-li však objem legislativy ES, která je relevantní pro Českou republiku, jako vnitrozemský stát, je stupeň harmonizace u nařízení a dalších právních předpisů v předmětné oblasti více než 90 %. Zbývajících 10 % předpisů bude postupně harmonizováno do vstupu ČR do EU.

U legislativy, kterou v ČR bude možné uplatňovat až po vstupu do EU (nařízení), není sice povinnost její transpozice do českého práva, je však zapotřebí vytvořit podmínky pro její přímou aplikaci. Proto byly k přípravě ČR na implementaci této legislativy a analýze možných problémů v lednu 1999 založeny v rámci MZe příslušné pracovní skupiny.

Praktickým vyústěním práce skupin bylo analytické porovnání legislativy ES a legislativy české v rámci přípravy na screening kapitoly 7 – Zemědělství. Screening zemědělské legislativy byl ze všech kapitol nejrozsáhlejší, bylo projednáváno celkem šest bloků.

Z průběhů screeningů vyplývá pro oblast zemědělství a rybolovu ve zjednodušené verzi toto:

• až na menší výjimky nepřinese přijetí legislativy ES větší problémy a nebude potřeba přechodných období (výjimkou jsou např. ustanovení spojená s vynaložením větších investic, např. přijetí norem pro klecový odchov nosnic, telat a prasat, dodržení pravidel veterinární hygieny)

• nutnost vybudovat instituce, eventuálně. další struktury různé úrovně téměř ve všech probíraných oblastech. Jde především o ustavení intervenční agentury, platební agentury, finanční kontroly, útvaru pro schvalování a řízení odbytových organizací apod.

• nutnost restrukturalizace Ministerstva zemědělství, aby mohlo plnit úkoly spojené s řízením a prováděním Společné zemědělské politiky

• mobilizování lidských zdrojů, provedení včasného zaškolení na zcela nové agendy

• urychlení legislativního procesu tak, aby ty právní akty, které lze přijmout před vstupem, byly skutečně od okamžiku vstupu zcela kompatibilní s právem ES.

V současné době jsou připravovány následující návrhy nejdůležitějších zákonů, které mají předpokládaný termín nabytí účinnosti nejpozději do října 2001 a maximálně zohledňují právo ES v daných oblastech: návrh zákona o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat; návrh zákona, kterým se mění zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství; návrh zákona, kterým se mění zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky; návrh zákona o ekologickém zemědělství; dále pak návrh zákona o Státním lesním fondu a o změně některých souvisejících zákonů a návrh zákona o ochraně práv k novým odrůdám.“

V Pravidelné zprávě z r. 1998 nebylo zemědělství předmětem větších výtek z hlediska postupu přípravy. V tomto roce uzavřela ČR s EU jako jediná asociovaná země Protokol týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření a opatření na ochranu zvířat ve vztahu k obchodu. Nicméně EU zdůraznila důležitost restrukturalizace ministerstva zemědělství s akcentem na problém restrukturalizace potravinářského průmyslu. V tomto směru nebylo zatím příliš učiněno. Z tohoto důvodu je i restrukturalizace ministerstva předmětem projektu Phare obsahujícího twinning německého poradce MZe. Pokud jde o problematiku potravinářského průmyslu, bude vytvořena pracovní skupina k analyzování problémů a jejich odstraňování. Pravidelná zpráva z r. 1999 směruje své výtky do oblasti veterinární a fytosanitární, a do sféry zvýšení úsilí při budování klíčových řídících mechanismů, resp. struktur pro implementaci SZP.

Počínaje obdobím, kdy EK poprvé publikovala Přístupové partnerství (1998) se podstatným způsobem od roku 2000 mění zaměření programu Phare pro kandidátské země například na nové předvstupní programy pomoci SAPARD a ISPA..

SAPARD (Zvláštní předvstupní program pro zemědělství a venkovský rozvoj) je jedním z předvstupních fondů EU, které mají sloužit k přípravě kandidátských zemí na vstup do EU a využívání strukturálních fondů.. Má charakter strukturálního fondu, prostředky z něj vynakládané budou určeny na projekty strukturálních charakteru, jejichž výčet je v příslušném právním předpise ES taxativně uveden, projekty budou kofinancovány kandidátskou zemí a budou se opírat o Plán venkovského rozvoje.

Za implementaci programu SAPARD v České republice zodpovídají Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo pro místní rozvoj.

Na Ministerstvu zemědělství České republiky byla k 30. září 1999 ustavena platební agentura. Tato instituce umožní transfer prostředků na program SAPARD jak pro Ministerstvo zemědělství, tak pro Ministerstvo pro místní rozvoj. V současné době byl připraven podrobný rozbor české a evropské legislativy, který slouží jako podklad pro akreditaci platební agentury. Byl vypracován návrh administrace programu SAPARD, struktura výběrových komisí a monitorovacích výborů pro SAPARD na úrovni NUTS I. a NUTS II.

Energetika

ČR ratifikovala Dohodu k energetické chartě, dále schválila její novelu týkající se obchodních opatření a její Protokol o energetických úsporách a souvisejících ekologických hlediscích. Česká republika byla vyzvána k členství v International Energy Agency (IEA). Do konce I. čtvrtletí 2000 bude pro jednání vlády připraven materiál o přistoupení ČR k Dohodě o mezinárodním energetickém programu, zakládajícím členství ČR v IEA. ČR se v oblasti energetiky účastní programu Společenství SAVE II a využívá i pomoci k programu Phare.

Návrh energetické politiky byl současně s posouzením z hlediska dopadu na životní prostředí předložen vládě v prosinci 1999.

Od roku 1995 došlo k prohloubení účinnosti ekonomické regulace odvětví elektroenergetiky a plynárenství a za tímto účelem byla k 1. 1. 1998 vytvořena na MPO samostatná sekce Energetická regulační správa.

Vláda ČR dne 22. 11. 1999 přijala usnesení č. 1250 k dalšímu postupu úpravy cen elektřiny a zemního plynu pro léta 2000 - 2002. Předpokládá se, že ceny elektřiny a zemního plynu pro průmysl, domácnosti a ostatní odběratele budou v zásadě narovnány do konce roku 2002.

V oblasti otevírání vnitřního trhu s elektřinou a plynem budou další zásadní kroky uskutečněny na základě nového energetického zákona, který má nabýt účinnosti od 1.1. 2001 a který bude akceptovat legislativu ES. Česká republika požaduje přechodné období pro otevření vnitřního trhu s elektřinou do 31. 12. 2005 a pro otevření vnitřního trhu s plynem do 10. 8. 2008. Návrh postupu privatizace energetických distribučních společností, a.s. ČEZ a s.p. Transgas byl projednáván vládou dne 15. 11. 1999 s tím, že do 29. 2. 2000 bude předložen vládě materiál nový.

V uhelném a rudném hornictví bylo sledované období provázeno restrukturalizací a privatizací těžebních kapacit. V tomto procesu byl přijat princip státní účasti (v souladu se smlouvou ESUO) na útlumu báňských provozů, zejména při řešení sociálních nároků obligatorního charakteru, technické likvidace dolů a při zahlazování škod vzniklých důlní činností v minulosti. V září 1999 přijala vláda usnesení č. 912/1999, které stanovuje harmonogram útlumu uhelného a rudného hornictví po roce 2000.

Zákon o hospodaření energií byl předložen vládě k 31.12. 1999 a přepokládá se, že nabude účinnosti od 1. 1. 2001. Prováděcí předpisy budou vstupovat v platnost průběžně až do 1. 6. 2002.

V roce 1995 se česká elektrizační soustava jako člen soustavy CENTREL zapojila do paralelní spolupráce se soustavou západoevropskou - UCPTE (od 1. 6. 1999 UCTE). To umožňuje růst mezinárodního obchodu s elektřinou i využívání různých forem havarijních výpomocí, mezisystémových efektů apod. Od 1. 1. 1999 byla z ČEZ, a.s. vyčleněna přenosová soustava; založením ČEPS, a. s., a převedením divize přenosové soustavy ČEZ do této společnosti došlo k oddělení účtů mezi výrobou a přenosem elektrické energie. V roce 1998 byly plně odstraněny státní dotace k cenám tepelné energie.

ČR diverzifikovala zdroje zemního plynu (dnes Rusko, Norsko) a došlo i k plošné plynofikaci.

V oblasti rafinersko-petrochemické došlo v roce 1995 k restrukturalizaci a současně k privatizaci takto vzniklé společnosti Česká rafinérská, a. s.. Olejářské rafinérie (a. s. Paramo a Koramo) byly privatizovány pouze částečně. V roce 1999 vešel v platnost zákon o nouzových zásobách ropy (č. 189/1999) a vláda v listopadu 1999 schválila návrh zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Tuzemský trh s rafinérskými výrobky je plně liberalizován (neexistuje žádná cenová regulace).

V oblasti jaderné energetiky byl přijat zákon č. 18/1997 Sb., (atomový zákon) a 14 souvisejících vyhlášek a 2 nařízení vlády, které jsou koncipovány v zásadě podle legislativy uplatňované v členských státech EU. Některé existující rozdíly vyplývají zejména ze vztahu k Smlouvě o založení Euratomu, která zajišťuje nadstátní funkce v EU. ČR může závazky z ní vyplývající převzít až dnem vstupu. Jedná se zejména o oblast mezistátních smluv (např. s USA, Kanadou, Austrálií, atd.), o záležitosti související s implementací Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a o oblast volného pohybu pracovních sil v rámci EU. ČR je připravena tyto rozdíly řešit připravovanou konečnou novelizací „atomového zákona“ a případně modifikací uvedených dvoustranných mezinárodních smluv.

Státní dozor nad jadernou bezpečností a radiační ochranou

SÚJB spolupracuje bilaterálně se členskými státy EU a EK již od svého vzniku v roce 1993. V rámci programů Phare byla např. poskytnuta pomoc SÚJB při posuzování harmonizace právních předpisů v oblasti radiační ochrany nebo byl v rámci tohoto programu mezinárodní misí posouzen systém státního dozoru v ČR.

Nová právní úprava oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany (zákon č. 18/1997 Sb., atomový zákon, a na něj navazující prováděcí předpisy), která vstoupila v ČR v platnost většinou v roce 1997, je převážně slučitelná s právními předpisy ES. Úplné harmonizace s právem ES a jeho implementace bude dosaženo ke dni vstupu ČR do EU. Novela atomového zákona bude vládě ČR předložena ke 31. 12. 2000. Ve stejném období bude probíhat i příprava novel prováděcích předpisů k tomuto zákonu a příprava na zavedení systémů předávání informací, které jsou členské státy EU povinny poskytovat EK, a zavedení příslušných kontrolních režimů na území ČR. Kromě toho je ČR, stejně jako členské státy EU, smluvní stranou řady významných mezinárodních úmluv v dané oblasti.

Pro nakládání s jadernými odpady byla v roce 1997 zřízena státní organizace Správa uložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), které podle příslušných ustanovení atomového zákona zajišťuje činnosti spojené s radioaktivními odpady. Od 1.1.2000 přešla všechna úložiště radioaktivních odpadů do výhradné působnosti SÚRAO, tedy do působnosti státu (podle příslušného ustanovení atomového zákona).

Doprava

Závazky vyplývající z Evropské dohody jsou obsaženy v článcích 45-57 a 69-71 a zahrnují:

• národní princip zacházení při přístupu k podnikání v silniční a železniční dopravě;

• neomezený přístup k trhu a mezinárodní námořní dopravě na komerčním základě;

• podmínky vzájemného přístupu na trhy v letecké a vnitrozemské vodní dopravě;

• sbližování práva a technických norem.

Tyto závazky jsou českou stranou plněny.

Ve všech oborech dopravy v působnosti MDS bylo dopravní právo v souvislosti s plněním těchto závazků v období od roku 1993 zásadně přepracováno

V oblasti přepravy nově přijatá legislativa liberalizovala podnikání, vytvořila nediskriminační podmínky pro vstup dopravců na dopravní trh, stanovila přísné technické podmínky k provozování dopravních prostředků, stanovila podmínky odborné způsobilosti k řízení dopravních prostředků a stanovila pravidla provozu daného druhu dopravy s důrazem na bezpečnost provozu.

V oblasti dopravní infrastruktury byla vyjádřena garance státu na zachování, rozvoji a modernizaci dopravní infrastruktury celostátního a mezinárodního významu.

V oblasti dopravní obslužnosti území byla potvrzena garance státu za zajištění dopravní obslužnosti území silniční a drážní dopravou.

V oblasti slučitelnosti právní úpravy ČR s právem ES převzala dopravní legislativa základní instituty práva ES a zajistila vysokou míru slučitelnosti dopravního práva s právem ES.

V nadcházející etapě legislativních prací bude v souladu s Přístupovým partnerstvím,přijatým v r. 1998, resp. 1999 postupně zajišťována plná slučitelnost s acquis. Tedy i v těch oblastech, kde se vědomě při liberalizaci daného oboru dopravy s ohledem na ekonomické podmínky nepřistoupilo k převzetí vybraných institutů práva ES. S tímto záměrem se v současné době připravují významné novely zákonů, nové zákony a související prováděcí předpisy, které jsou v různých fázích legislativního procesu.

Mezi nejzávažnější legislativní opatření v současné době patří:

novela zákona o drahách - dne 4. 11. 1999 byl zákon schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Po projednání Senátem byla novela vrácena PSP ČR se dvěma pozměňovacími návrhy;

zákon o transformaci Českých drah - návrh vláda schválila dne 16.6. 1999 usnesením č. 590, dne 29.6. 1999 zákon neprošel prvním čtením PSP ČR a vrácen vládě k dopracování, vláda ho znovu projedná v březnu 2000;

novela zákona o vnitrozemské plavbě – zákon již schválen oběma komorami PČR;

novela zákona o silniční dopravě - dne 3. 11. 1999 prošel návrh prvním čtením v PSP ČR.

Stanovení priorit, nejen v legislativní oblasti, obsahuje aktualizovaná verze Národního programu přípravy ČR na členství v EU, který vláda schválila dne 28. června 1999. Mezi střednědobé priority patří mimo jiné i modernizace dvou celoevropských multimodálních koridorů v souladu s články 82, 98 a 99 Evropské dohody. Tyto články obsahují vzájemné závazky ČR a EU, které mají urychlit rozvoj oblastí společného zájmu v dopravě.

Konkrétně je ČR zainteresována na modernizaci IV. multimodálního koridoru budoucí rozšířené trans-evropské sítě v trase Berlín - Praha - Brno - Břeclav - Vídeň/Bratislava s větví A v trase Norimberk - Praha a VI. multimodálního koridoru v trase Gdaňsk - Katovice - Ostrava - Žilina s větví B v trase Katovice - Ostrava - Břeclav jako železniční spojení a Katovice - Ostrava - Brno jako silniční spojení. I přes předpokládanou finanční účast EU přesáhne doba výstavby v mnoha případech rok 2002.

V současné době ČR plní doporučení EU alokovat prostředky pro rozvoj mezinárodních dopravních sítí ve výši alespoň 1,2% HDP při započítání pomoci Phare a úvěrů nekomerčních bank. Pokud nebudou nalezeny další zdroje, tento podíl by se neustále snižoval, proto byl zpracován návrh zákona o fondu dopravy, který již prošel prvním čtením PS Parlamentu. V prosinci 1999 schválila vláda návrh kvantifikace potřeb a zdrojů státního Fondu dopravy, zatím však nerozhodla o podílu spotřební daně z paliv a maziv, který bude zdrojem fondu. Zdrojem fondu při jeho vzniku by měl být výnos z prodeje státního podílu v Českých radiokomunikacích. Se vznikem fondu MDS počítá v červenci 2000 a měl by omezit výkyvy ve financování investiční výstavby a rekonstrukcí dopravní infrastruktury při sestavování návrhů státních rozpočtů v jednotlivých letech.

Celkově se investice do infrastruktury očekávají v letech 1999 - 2010 ve výši asi 437,1 mld. Kč. Z toho se v roce 1999 se předpokládá přibližně 27,7 mld. Kč, v roce 2000 33,2 mld Kč. V období 2001 - 2005 se předpokládají investice celkem cca 187,3 mld. Kč a v období 2006 - 2010 celkem cca 188,8 mld. Kč.

Od roku 2000 bude zahájen nový program finanční pomoci kandidátským zemím ISPA, zaměřený na investiční projekty v oblasti dopravy a životního prostředí. Česká republika vybrala 34 dopravních projektů pro kofinancování z programu ISPA pro nejbližších 6 let. Prvních osm projektů již bylo předloženo Evropské komisi v listopadu a v prosinci 1999. Jedná se o tyto projekty:

železniční síť:

Ústí nad Orlicí-Česká Třebová, IV. panevropský koridor, optimalizace 9,5 km traťového úseku

Otrokovice-Přerov, VI. panevropský koridor, modernizace 23,9 traťového úseku

Hrobce - Lovosice, IV. panevropský koridor, modernizace 15,5 km traťového úseku

Kralupy nad Vltavou-Vraňany, IV. panevropský koridor, optimalizace 10,3 km traťového úseku

Kolín - Přelouč, IV. panevropský koridor, modernizace 24,3 km traťového úseku

silniční síť:

E 48 Frýdek-Místek - Dobrá

E 48 Bělotín - obchvat

D 47 Ostrava, Rudná - Hrušov

Malé a střední podniky

Prvním konkrétním krokem k přiblížení sektoru malých a středních podniků podmínkám v EU bylo převzetí části definice podniků pro účely státní podpory podle Doporučení Komise z 3. dubna 1996 týkajícího se definice malých a středních podniků. Podle tohoto dokumentu je malý a střední podnik vymezen velikostí „méně než 250 zaměstnanců“. Toto kritérium bylo zavedeno v programech podpory schválených pro rok 1997. Další kritérium z definice EU, které požaduje nezávislost podniku, bylo zavedeno v programech podpory na rok 1999. Třetí z kritérií, které vymezuje maximální „ekonomickou“ hranici podniků, se připravuje k zavedení do programů podpory pro rok 2000.

V červenci 1997 byla ČR vyzvána k zahájení rozhovorů o zapojení do programu Společenství- Třetího víceletého programu pro malé a střední podniky v Evropské unii (1997-2000). Toto zapojení bylo schváleno Rozhodnutím Rady přidružení č. 3/98 z 25. 11. 1998 s účinností od 1. 12. 1998.

Pravidelná zpráva Evropské komise 1999 i závěry screeningu ke kapitole 16 Malé a střední podniky konstatují, že česká legislativa bude plně srovnatelná s legislativou ES nejpozději k datu připojení k Evropské unii.

Plná slučitelnost s legislativou ES nejpozději do vstupu České republiky do Evropské unie, znamená v tomto případě úplné převzetí definice malých a středních podniků obsažené v Doporučení Komise z 3. dubna 1996 a Směrnice Společenství o státní podpoře malých a středních podniků č. 96/C 213/04 z r. 1996.

Formálně bude převzetí definice malých a středních podniků a směrnic o státní podpoře do legislativy ČR řešeno současně s novelou zákona č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání. Tato novela je navrhována do plánu legislativních prací vlády na I. čtvrtletí 2001 a předpokládaný termín nabytí účinnosti je I. čtvrtletí 2002.

Zlepšování podnikatelského prostředí pro malé a střední podniky včetně přístupu k podporám je jedním z hlavních cílů EU v oblasti politiky podnikání. Stejné cíle jsou sledovány v „Politice podpory malého a středního podnikání na období 1999-2002“ projednané vládou ČR 9. 6. 1999. K intenzivnějšímu zapojení podnikatelské sféry do procesu vytváření podmínek pro podnikání malých a středních podniků byla jmenována Národní diskusní skupina, která zahájila svou činnost v říjnu 1999.

4. Hospodářská a sociální soudržnost

Zaměstnanost a sociální věci

Legislativní oblast

Oblast zaměstnanosti a sociálních věcí v právu ES zahrnuje závazné právní normy týkající se pracovních podmínek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, sociálního dialogu a rovných příležitostí pro muže a ženy. Implementace převážné části těchto norem spadá do kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí, část norem týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci spadá do kompetence Ministerstva zdravotnictví a Českého báňského úřadu, a část norem týkajících se rovných příležitostí pro muže a ženy spadá do působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva spravedlnosti.

V letech 1995–1997 byly provedeny podrobné komparativní analýzy všech příslušných právních norem ES s právem ČR, na jejichž základě byly v letech 1998 a 1999 připraveny věcné záměry potřebných legislativních změn. Byla rovněž zpracována analýza sociálně-ekonomických dopadů převzetí této části acquis.

Parlamentem byla zatím přijata pouze novela zákona o zaměstnanosti (zákon č. 167/1999 Sb.), jejímž prostřednictvím byly do práva ČR zapracovány některé požadavky směrnice ES týkající se rovných příležitostí pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání. Největší část zbývajících požadavků norem ES v dané oblasti bude do práva ČR implementována prostřednictvím připravovaných novel zákoníku práce, zákona o mzdě a zákona o platu, které vláda schválila v prosinci 1999. Samostatný zákon, jehož návrh byl v roce 1999 zpracován a schválen vládou 5.ledna 2000, si vyžádala implementace směrnice ES o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti jejich zaměstnavatele. Všechny uvedené změny českého zákonodárství by měly vstoupit v platnost v průběhu roku 2000. V návaznosti na zákonné změny budou za účelem transpozice několika směrnic ES připraveny prováděcí právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Novela občanského soudního řádu, kterou se do práva ČR vnáší požadavek směrnice ES o důkazním břemenu v případech soudního řízení o diskriminaci z důvodu pohlaví, byla již předložena Parlamentu ČR. Vyřešena zatím není transpozice dílčích požadavků směrnice o ochraně mladých lidí v práci, které se týkají práce dětí mladších patnácti let.

Dne 4.8.1999 Senát ratifikoval Evropskou sociální chartu, která pak 3.12.1999 vstoupila v ČR v platnost. Tento dokument představuje základní pojetí sociálních standardů uplatňovaných v zemích EU.

Nelegislativní oblast

V nelegislativní oblasti je příprava ČR zaměřena zejména na implementaci Smlouvy o ES ve znění Amsterodamské smlouvy a na ní navazujících aktů orgánů EU v oblasti politiky zaměstnanosti, tzn. příprava na provádění Evropské strategie zaměstnanosti a každoročně vyhlašovaných Hlavních směrů EU pro zaměstnanost. V rámci této přípravy vláda ČR schválila Národní plán zaměstnanosti, který formuluje strategii politiky zaměstnanosti ČR pro období před vstupem ČR do EU a připravuje ČR na postupné zapojení do provádění jednotlivých pilířů politiky zaměstnanosti EU. Současně s tím a v rámci přípravy ČR na realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti zahájilo MPSV institucionální přípravy na zapojení ČR do čerpání prostředků strukturálních fondů EU, zejména Evropského sociálního fondu.

Za účelem řádného provádění a účinného vynucování právních předpisů, kterými byly resp. teprve budou do práva ČR transponovány požadavky směrnic ES, bylo s využitím programu Phare přistoupeno ke zdokonalování systému inspekce práce, zejména v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (výcvik a technické vybavení inspektorů, zpracování metodologie pro výkon inspekční činnosti, zvýšení úrovně povědomí zaměstnavatelů o požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci). S cílem vytvoření systému integrované a koordinované inspekce práce bude připraven samostatný zákon o inspekci práce.

Regionální politika a soudržnost

Prioritními cíli přípravy na členství v EU v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti je převzetí závazků vyplývajících z jednotlivých nařízení Rady EU ke Strukturálním fondům a Koheznímu fondu ES (dále SF a KF), a tím zajištění podmínek pro maximální využití nástrojů strukturální politiky EU a zároveň přizpůsobení regionální politiky ČR principům regionální politiky EU.

Postupně byly vytvořeny institucionální struktury účasti ČR na předvstupních programech EU, které po vstupu do EU budou zajišťovat využívání SF a KF. V prosinci 1998 zahájily svou činnost Národní programový výbor pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti a Monitorovací výbor pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti. V průběhu roku 1999 byly ustaveny Společná komise pro SAPARD a Koordinační výbor ISPA jako základní řídící orgány pro tyto předvstupní programy, regionální řídící a monitorovací výbory ve všech regionech NUTS II, na příslušných ministerstvech fungují přípravné výbory, které se postupně transformují do sektorových řídících a monitorovacích výborů. U všech koordinačních a přípravných výborů je uplatněn princip partnerství.

Česká republika připravila návrh první verze Národního rozvojového plánu ČR na období 2000 – 2006 (RDP), konečný návrh byl dopracován v prosinci 1999. RDP představuje základní programový dokument pro přípravu regionálních a sektorových operačních programů a bude podkladem pro získání podpory poskytované EU pro ČR v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti. Dokončeny byly i první návrhy pilotních regionálních a sektorových programů, další se průběžně připravují. Pro využití prostředků programu SAPARD byl připraven návrh základního programového dokumentu – Plánu rozvoje venkova.

Ověřování procedur odpovídajících požadavkům na využívání SF probíhá v rámci realizace pilotních programů Phare. Práce probíhají i v dalších oblastech přípravy na využívání SF a KF: vytvoření monitorovacího systému pro řízení a monitorování realizace programů SF a KF, návrh opatření k zajištění spolufinancování, návrh systému upravujícího vztahy mezi prostředky předvstupních programů (následně SF a KF) a prostředky veřejných rozpočtů, návrh systému finanční kontroly realizace předvstupních a strukturálních fondů, příprava realizačních struktur předvstupních programů a příprava projektů pro financování v rámci předvstupních programů EU.

ČR zaznamenala od roku 1996, kdy se na přípravě systému pro využívání SF a KF začalo pracovat, pokrok v ustavení legislativního a rozpočtového rámce potřebného pro účast na strukturální politice EU, významně zvýšila svou administrativní kapacitu, prokázala schopnost zajistit programové práce v této oblasti; méně rozpracovaná je finanční oblast (spolufinancování, víceleté závazky), implementace strukturální politiky vyžaduje zvýšení počtu pracovníků v této oblasti, vyjasnění meziministerských kompetencí, dopracování rozdělení odpovědností mezi regiony kategorie NUTS II a III a vytvoření komplexního vnitřního finančního kontrolního systému. V oblasti regionální politiky ČR bylo dosaženo pokroku zejména přijetím Zásad regionální politiky vlády, vypracováním Strategie regionálního rozvoje ČR a v současné době projednávanými (Parlamentem ČR) zákony k reformě veřejné správy a schválení zákona (vládou) o podpoře regionálního rozvoje.

Legislativní oblast

V dané oblasti byl vládou schválen (13.12.1999) návrh zákona o podpoře regionálního rozvoje. Návrh je v souladu se základními principy komunitární politiky hospodářské a sociální soudržnosti, které jsou upraveny v současné době měnícím se souborem nařízení Rady ES.

4.6. Kvalita života a životní prostředí

Životní prostředí

Ministerstvo životního prostředí vypracovalo Aproximační strategii pro oblast ”Životní prostředí” s cílem konkretizovat legislativní, institucionální a investiční kroky potřebné k zajištění požadavků evropské environmentální legislativy. Strategie obsahuje popis transpozice a implementace jednotlivých předpisů, včetně požadavků na personální posílení a vyčíslení finančních dopadů. Následně vznikl souborný dokument Souhrnná aproximační strategie, který vláda na dne 28.6.1999 vzala na vědomí (usnesení vlády č. 677). Aproximační strategie podrobněji rozpracovává argumenty pro žádosti o přechodná období, obsažené v Pozičním dokumentu ČR ke kapitole 22: Životní prostředí. V září 1999 byla dokončena konsolidovaná verze Aproximační strategie a byla doplněna o podoblasti Civilní ochrana a Jaderná bezpečnost a radiační ochrana.

V návaznosti na Aproximační strategii byla vypracována Investiční strategie pro oblast životního prostředí (MŽP ve spolupráci s MF), kterou vzala vláda na vědomí dne 22. 11. 1999 (usnesení č. 1230). Tato strategie obsahuje informace o způsobu a možnostech pokrytí finančních požadavků obsažených v Aproximační strategii.

Z těchto základních dokumentů vyplývá potřeba navýšení pracovníků v resortu životního prostředí a resortů, jichž se oblast životního prostředí týká (včetně nižších úrovní veřejné správy) o cca 1400 a pro léta 2000-2003 potřeba zdrojů ze státního rozpočtu ve výši 3.183,9 mil Kč na toto personální posílení. Navíc bude do června roku 2000 připravena Finanční strategie, obsahující rozpracovaní veškerých, nejen investičních, nákladů souvisejících se vstupem ČR do EU v oblasti životního prostředí.

Program legislativních prací podle Aproximační strategie předpokládá pro období 1999-2002 přijetí 16 nových zákonů nebo zásadnějších novel, vydání několika nařízení vlády, vydání příslušných vyhlášek a ratifikaci více než 25 mezinárodních smluv. Mezi nejdůležitější právní normy, jejichž brzké přijetí je pro naplnění Aproximační strategie zásadní, patří především: Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), Zákon o vodách, Zákon o ochraně přírody, Zákon o ochraně ovzduší a Zákon o odpadech. Implementace některých směrnic ES si vyžádá zásadní zásahy do stávajícího právního řádu i do fungování institucí. Přijetí potřebné nové legislativní normy ovlivní dále celou řadu stávajících i nově připravovaných zákonných norem (přibližně 25 předpisů).

Celková suma investičních a provozních nákladů, které bude nutno vynaložit na splnění podmínek pro vstup do EU, činí pro soukromou sféru, obce a stát jako vlastníky nebo provozovatele přibližně 240 mld.Kč. To je méně, než zněly dřívější odhady a studie Světové banky a Evropské unie. EU předpokládá celkové investiční výdaje ve výši 395 – 510 mld. Kč, Světová banka odhaduje veškeré náklady (včetně neinvestičních) na 250 – 340 mld. Kč. Největší objem prostředků bude třeba vynaložit na čištění komunálních a průmyslových odpadních vod, na výstavbu zařízení pro zásobování pitnou vodou, na používání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, na zařízení pro zneškodňování odpadů (zejména spalovny nebezpečných odpadů) a na zařízení pro zlepšení kvality ovzduší.

Co se týče využívání fondů a programů EU v předvstupním období, získal sektor životního prostředí prostředky Národního programu Phare každý rok, od finančního roku 1996 až do roku 1999. Kromě programu výhodných úvěrů pro ekologické projekty malých a středních podnikatelů z roku 1996 ostatní projekty směřují do státní správy a jsou plně zaměřeny na podporu splnění předvstupních podmínek. Vzhledem k administrativní náročnosti přípravy byly první projekty finančního roku 1997 zahájeny až v r. 1999.

Od roku 2000 bude zahájen nový program pomoci kandidátským zemím ISPA (Strukturální nástroj pro zajištění vstupu), zaměřený na velké investiční projekty ve veřejném sektoru v oblasti životního prostředí a dopravní infrastruktury (dlouhodobě v poměru 1:1). Příprava programu vychází z analogického programu určeného pro ”méně rozvinuté” členské země EU, tzv. Kohezního fondu od něhož se bude odlišovat především posouzením projektů podle předvstupních investičních priorit potvrzených ze strany EU. Použití prostředků především v ochraně životního prostředí poněkud komplikuje minimální finanční objem jednotlivého projektu 5 mil. EUR (180 mil. Kč). U každého projektu musí strana příjemce zajistit spolufinancování až do výše 35 % celkových nákladů. Ministerstvo životního prostředí předložilo Evropské komisi v květnu celkem 14 návrhů projektů, ke kterým Brusel doposud, ani po urgencích z české strany, neposkytl žádné oficiální vyjádření. Očekávaná roční výše příspěvku ISPA pro ČR, sektor životní prostředí, cca 30 - 40 mil EUR (1 - 1,5 mld. Kč) umožní ročně realizovat 3-4 projekty. Administrací programu ISPA byl na MŽP pověřen nově ustanovený odbor integrovaného financování.

Program LSIF (Program pro velké infrastrukturní projekty) proběhl v letech 1998 - 1999 se stejným zaměřením jako ISPA. Na výběru projektů Evropská komise spolupracovala s mezinárodními finančními institucemi a účast těchto institucí byla i nutnou podmínkou pro získání podpory LSIF. Vzhledem k nízké účasti těchto institucí v České republice (především absence projektů Světové banky) bude v rámci LSIF za sektor životní prostředí realizován pouze jeden projekt ”Obnova kanalizační sítě v Brně”, připravovaný ve spolupráci s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj.

MŽP doposud získal 3 projekty ve formě twinning: Institucionální posílení České inspekce životního prostředí, projekt v oblasti ochrany vod, který zahrnuje spoluúčast resortů zemědělství, zdravotnictví a průmyslu a obchodu, v listopadu 1999 byl zahájen společný projekt MŽP a MDS na ekonomickou a sociální kohezi.

Česká republika k referenčnímu datu vstupu do EU, tedy k 1. lednu 2003, nebude schopna dostát některým závazkům vyplývajícím z předpisů ES a bude na základě Pozičního dokumentu pro kapitolu č.22 – Životní prostředí jednat o přechodných obdobích v následujících oblastech:

Nakládání s odpady

• směrnice 94/62/EC o obalech a obalových odpadech – přechodné období je uvažováno pro dosažení cílových hodnot u recyklace a opětovného využití obalů (čl. 6 směrnice) do roku 2005;

Kvalita vody:

• směrnice 91/271/EEC o čištění komunálních odpadních vod – přechodné období je uvažováno pro praktickou implementaci požadavku výstavby čistíren odpadních vod u obcí kategorie 2000 – 10 000 EO v délce 5 let od roku 2005, t.j. do roku 2010;

• směrnice 91/676/EEC o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů – přechodné období je uvažováno pro implementaci této směrnice do roku 2006;

• směrnice 76/464/EEC a sedm dceřinných směrnic o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí – přechodné období je požadováno do konce roku 2008

• směrnice 98/83/EC o pitné vodě - pro implementaci limitů pro některé znečišťující látky do roku 2006;

Ochrana přírody:

• směrnice 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijící fauny a planě rostoucí flóry – přechodné období je požedováno pro vytvoření seznamu chráněných oblastí zařazených do sítě Natura 2000 v délce do roku 2005; Česká republika požádá o doplnění seznamů druhů v příloze směrnice o další chráněné druhy;

Průmyslové znečištění a management rizik:

• směrnice 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečišťování – přechodné období je uvažováno pro implementaci směrnice u existujících zařízení v délce 5 let od roku 2007, tj. do roku 2012.

Ochrana spotřebitele

V srpnu 1998 byl na Ministerstvu průmyslu a obchodu zřízen samostatný odbor ochrany spotřebitelů. Usnesením vlády č. 813 ze dne 9. prosince 1998 byla schválena Koncepce spotřebitelské politiky na období 1999 - 2000.

V souladu s úkoly stanovenými Koncepcí spotřebitelské politiky byla usnesením vlády č. 519 ze dne 9. června 1999 přijata Koncepce spotřebitelské legislativy. Na jejím základě byl připraven návrh novely občanského zákoníku, kterým se implementují směrnice o nepřiměřených podmínkách, o dálkovém obchodu a o obchodu mimo stálé prodejní prostory. Parlamentu byl předložen také návrh novely zákona 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, kterou se implementuje směrnice o nebezpečných napodobeninách. V souvislosti s touto novelou byla také připravena implementace směrnic o označování materiálů použitých v textilních výrobcích a v obuvi a o označování křišťálového skla (týká se kapitoly Volný pohyb zboží).

Dále jsou v souladu s Koncepcí spotřebitelské legislativy rozpracovány další návrhy: vládou byl projednán a schválen návrh věcného záměru novely zákona 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, který implementuje směrnice o zavádějící a srovnávací reklamě. Návrh paragrafovaného znění zákona bude předložen vládě do konce prvního čtvrtletí 2000. Dne 27.prosince 1999 byl předložen vládě návrh novely zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, v roce 2000 budou vládě předloženy návrhy věcných záměrů zákonů o spotřebitelském úvěru a o časově sdíleném spoluvlastnictví nemovitostí a návrh zákona o všeobecné bezpečnosti výrobků. Dnešní situaci lze shrnout tak, že na základě přijaté koncepce spotřebitelské legislativy došlo k významnému urychlení legislativní činnosti. Není ohrožen žádný termín potvrzený Evropské unii a ve více případech se připravuje podstatné zkrácení dohodnutých lhůt.

Pokud jde o již schválené předpisy, byl přijat zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon zabezpečuje slučitelnost se směrnicí 90/314/EEC o hotových programech pro cesty, prázdniny a zájezdy.

Návrh systému pro koordinaci spotřebitelské politiky, tzn. úkol vyplývající z Koncepce spotřebitelské politiky, byl schválen usnesením vlády č. 1047 dne 6. 10. 1999. Spolu s připravovaným návrhem součinnosti se spotřebitelskými organizacemi se tak vytvářejí organizační předpoklady pro dosažení požadovaných cílů také v oblasti uplatňování přijímané legislativy a pro koordinaci exekutivních postupů s Evropskou unií.

Ochrana zdraví

Do oblastí zatím ještě nově neupravených patříoblast ochrany veřejného zdraví, s dosud platným zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a asi 50 prováděcími předpisy, vydanými před rokem 1990. Usnesením vlády ze dne 27.10. 1999 byla zákonná úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s tím související část transpozice práva ES přenesena do zákoníku práce, jehož novelu schválila vláda 22. 12. 1999. Návrh zákona o ochraně veřejného zdraví bude předložen ve zkráceném řízení v 1. pololetí r. 2000 tak, aby nabyl účinnosti k 1.7.2000. V návrhu zákona a v návrzích prováděcích předpisů k tomuto zákonu je zohledněno asi 60 relevantních směrnice ES.

Ministerstvo zdravotnictví připravuje intenzivně legislativu v oblasti podmínek poskytování zdravotní péče tak, aby zákony nabyly účinnosti 1. ledna 2001. V lednu roku 2000 vláda předloží Parlamentu ČR k ratifikaci Úmluvu na ochranu lidských práv a lidské důstojnosti při aplikaci biologie a medicíny (č. 164) včetně Dodatkového protokolu k této úmluvě (č. 168) Rady Evropy.

V roce 1998 se. ČR se přihlásila ke vstupu a od r. 1999 se účastní čtyř komunitárních programů v oblasti zdravotnictví. Jde o programy “Boj proti rakovině", “Boj proti AIDS a dalším nakažlivým chorobám", “Prevence drogové závislosti" a “Program na podporu veřejného zdraví". Zapojení do komunitárních programů vyjadřuje vůli řešit zdravotnickou politiku v kontextu s členskými zeměmi EU. Problematika zmíněných programů přesahuje hranice jednotlivých států, a proto vyžaduje koordinovanou spolupráci všech zainteresovaných stran. ČR by ráda pokračovala ve spolupráci i na projektech v rámci nově vyhlášených komunitárních programů v oblasti zdravotnictví.

V polovině roku 1999 byl úspěšně zakončen pilotní projekt Zdravotní čipová karta v rámci programuPhare. V současné době je ministerstvo zdravotnictví řešitelem projektu Rozvoj integrované primární péče.

7. Justice a vnitřní záležitosti

Spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí zahrnuje zejména následující problematiky: azyl, vstup a pobyt cizinců na území ČR, imigrace a kontrola hranic včetně aplikace standardů zakotvených v schengenských dohodách, osobní doklady, policejní spolupráce, boj proti organizovanému zločinu, korupci, drogám, praní peněz, terorismu (v gesci Ministerstva vnitra) a dále harmonizaci právních předpisů týkajících se soudní spolupráce ve věcech civilních a trestních včetně soudní spolupráce v rámci schengenských dohod (v gesci Ministerstva spravedlnosti).

Spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí (původní tzv. III. pilíř EU) jako taková není pokryta Evropskou dohodou. Uvedené problematiky se částečně týkají pouze ustanovení o praní peněz (článek 86) a narkotikách (článek 96).

Dosažená harmonizace s acquis communautaire pro oblast spolupráce justice a vnitřních věcí a připravenost resortů vnitra a spravedlnosti toto acquis aplikovat byly projednány v rámci bilaterálních screeningových jednání ke kapitole 24 – Spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí; Schengen, která proběhla v březnu roku 1999. Závěry vyplývající z těchto jednání jsou obsaženy v pozičním dokumentu ČR k této kapitole, schválenému vládou ČR – usnesením č. 1234 ze dne 22. listopadu 1999. Zde se konstatuje, že Česká republika je připravena převzít a implementovat veškeré relevantní předpisy EU/ES vztahující se k dané kapitole včetně vytvoření funkční institucionální infrastruktury nezbytné pro provádění a vynucování acquis v této oblasti ke dni vstupu ČR do EU. Jedinou výjimkou je adaptace mezinárodního letiště Praha-Ruzyně na schengenské standardy tak, aby bylo plně aplikováno Rozhodnutí Výkonného výboru SCH/Com-ex (94) 17 rev. 4 – 22. 12. 1994 – Zavedení a aplikace schengenského systému na letištích 1. a 2. kategorie. Řešení této problematiky je v gesci Ministerstva dopravy a spojů a vzhledem k technické a finanční náročnosti implementace výše uvedeného Rozhodnutí žádá Česká republika o přechodné období do roku 2005. Pro oblast soudní spolupráce ve věcech trestních i civilních nebude Česká republika požadovat žádné přechodné období.

K zajištění plné harmonizace české právní úpravy a praxe s požadavky EU přijímá Ministerstvo vnitra řadu opatření legislativní i nelegislativní povahy.

Legislativní oblast

V legislativní oblasti mají zásadní význam nový zákon o azylu a zákon o pobytu cizinců na území ČR, které vstoupily v platnost dnem 1. 1. 2000.

Vláda ČR dále schválila věcný záměr nového zákona o Policii ČR, zákona o střelných zbraních a střelivu a věcný záměr zákona o zvláštní ochraně svědků, znalců a dalších osob v souvislosti s trestním řízením, jejichž návrhy paragrafovaného znění předloží Parlamentu k projednání v průběhu roku 2000. Jedná se o další právní nástroje, které by měly výrazně přispět k harmonizaci české legislativy s právem ES/EU (včetně tzv. schengenského acquis).

.

Za významný krok v procesu evropské integrace považuje MV také přijetí zákona o návykových látkách, novely trestního zákona a zákona o přestupcích postihující držení drog, které výrazně přiblížily českou legislativu v oblasti návykových látek evropským standardům. Byly rovněž vytvořeny legislativní podmínky pro vysílání styčných důstojníků do zahraničí za účelem posílení mezinárodní policejní spolupráce v boji proti organizovanému zločinu.

Nelegislativní oblast

V nelegislativní oblasti připravilo MV řadu koncepčních materiálů, které mají přímý vztah k přípravě na vstup do EU a které byly též přijaty a schváleny vládou. Jedná se o následující materiály: Koncepce vízové politiky, Koncepce modernizace vízového procesu, Koncepce kontroly osob na státních hranicích, Návrh opatření k eliminaci negativních jevů doprovázejících institut Pozvání k návštěvě ČR pro cizince, Koncepce boje proti organizovanému zločinu, Vládní program boje proti korupci a Koncepce boje proti kriminalitě v oblasti duševního vlastnictví. V průběhu roku 2000 bude též provedena analýza a zhodnocení již realizované Koncepce a programu protidrogové politiky vlády na období let 1998 – 2000. Získané poznatky budou využity a zapracovány do nového protidrogového programu vlády, do něhož budou jako součást acquis zahrnuty i aplikovatelné body Akčního plánu EU v boji proti drogám (2000-2004).

Ministerstvo vnitra přijalo též řadu organizačních opatření, jež mají přispět k řádné implementaci právních předpisů a acquis v oblasti spolupráce justice a vnitra:

• přenesení řízení o přiznání postavení uprchlíka v prvním stupni z policejního orgánu na orgán civilní - odbor pro uprchlíky a integraci cizinců MV (k 1.10.1998),

• zřízení Rozkladové komise ministra vnitra jako jeho poradního orgánu při rozhodování o podaných rozkladech proti prvoinstančním rozhodnutím v rámci řízení o přiznání postavení uprchlíka (k 1.4.1999),

• vytvoření jednotného pracoviště Policie ČR pro mezinárodní policejní spolupráci – odbor mezinárodní policejní spolupráce Policejního prezidia ČR – jehož součástí jsou i kontaktní místa pro záležitosti EUROPOLU a problematiku schengenské spolupráce (k 1. 12. 1999),

• zřízení odboru pro imigraci a ochranu státních hranic zařazeného do organizační struktury ministerstva vnitra (k 1. 1. 2000),

• personální posílení Služby cizinecké a pohraniční policie ke zkvalitnění ochrany česko-slovenských hranic (k 1.1.2000 o 280 policejních tabulek) a její průběžné technické dovybavení,

• personální posílení Služby policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti (o 35 tabulkových míst k 1. 1. 2000).

Z dřívějších opatření je možno připomenout zřízení dvou specializovaných útvarů pro boj s mezinárodním organizovaným zločinem a korupcí - Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (k 1.1.1995) a Služby policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti (k 1.1.1994) a jejich následné personální posilování, a dále vytvoření meziresortních pracovních skupin, jejichž činnost souvisí buď přímo s aplikací acquis communautaire či s multidisciplinárním přístupem při řešení otázek spojených s potlačováním organizované kriminality, praní peněz a jiných forem závažné trestné činnosti.

Pro období následujících tří let je prioritním cílem Ministerstva vnitra vytvoření podmínek pro plnou aplikaci schengenských dohod po vstupu ČR do EU a tomu odpovídající adekvátní zajištění ochrany vnější hranice, a to přijetím těchto opatření :

• ze stávající Služby cizinecké a pohraniční policie vybudování útvaru s celostátní působností, který bude pověřen zabezpečováním ostrahy hranic a odhalováním a dokumentováním nelegálního jednání souvisejícího s narušením hranic (návrh na zřízení nového útvaru bude předložen vládě k posouzení do 30. 6. 2000)

• vytvoření Národního Schengenského informačního systému – NSIS (k referenčnímu datu vstupu).

Dosud nevyřešenou zůstává otázka zřízení nezávislé odvolací instance pro odmítnuté žadatele o azyl. Tento problém bude řešen v rámci reformy správního soudnictví (předpokládané nabytí účinnosti k 1.1.2002).

Legislativní opatření i opatření v nelegislativní oblasti přijímaná Ministerstvem spravedlnosti k zajištění plné harmonizace české právní úpravy a praxe s požadavky EU jsou zaměřena zejména na oblast soudní spolupráce a reformu soudnictví.

Legislativní oblast

Sladění českého právního řádu s komunitární legislativou u problematiky soudní spolupráce vyžaduje doplnění či změny českých právních předpisů, které byly zařazeny do Legislativního plánu práce vlády ČR s termínem úplné harmonizace s komunitární legislativou do 1. ledna 2003. Lze však konstatovat, že v oblasti vlastní soudní spolupráce ve věcech trestních (např. vydávání) a soudní spolupráce ve věcech civilních (např. uznávání a vykonatelnost rozhodnutí v rodinných věcech), ČR již splňuje standardy členských států EU.

Nelegislativní oblast

Jedním z prvořadých úkolů Ministerstva spravedlnosti je zajistit odpovídající úroveň a výkonnost justice jako odraz schopnosti státu aplikovat a vynucovat právo. Vědoma si významu fungování justice pro rozvoj demokratické společnosti přistoupila proto vláda ČR po zhodnocení aktuálního stavu soudnictví k jeho celkové reformě.

Nedostatečná výkonnost justice a konkrétně zdlouhavost při vyřizování věcí a nedostatečná kvalita soudních rozhodnutí doprovázená i nízkou úrovní technického vybavení jsou dlouhodobé problémy kritizované jak veřejností tak EU, např. ve Zprávě mise expertů justice a vnitřních věcí z listopadu 1997 a v Pravidelných zprávách Evropské komise o České republice 1998 a 1999. Pro řešení těchto problémů bylo nutné přistoupit k zásadní, systémově koncipované reformě justice, která by vytvořila rozhodující předpoklady pro dosažení takového stavu, aby občané měli jistotu, že se v rozumné době dovolají spravedlnosti a že pachatelé trestných činů neuniknou včasnému a spravedlivému postihu. Realizaci těchto požadavků je nutno zabezpečit a přizpůsobit používaným evropským standardům.

Na svém zasedání dne 7. července 1999 vláda vzala na vědomí svým usnesením č. 686 Koncepci reformy soudnictví, která zahrnuje tyto oblasti.

• postavení soudců a organizace soudů

• postavení státních zástupců a organizace státních zastupitelství

• oddělení soudní správy od výkonu soudní moci

• procesní pravidla

• zásadní změny hmotného práva

• soudcovská kázeň a etika

• celoživotní vzdělávání v rámci justice s cílem zlepšení profesionálních kvalit soudců, státních zástupců, vyšších soudních úředníků a státních úředníků.

Reforma bude realizována zejména legislativními prostředky, které jsou již včleněny do Legislativního plánu práce vlády. Reformní kroky jsou naplánovány postupně, navazují na sebe a navzájem se podmiňují, a to ve velmi krátkém období mezi lety 1999 a 2002. Tento časový rámec je podmíněn mj. i referenčním datem vstupu České republiky do EU (1.1.2003).

Za velmi důležitý aspekt reformy lze považovat i skutečnost, že je připravována v úzké spolupráci se soudci a státními zástupci.

Úspěch reformy je do značné míry závislý na materiálním, personálním a finančním zabezpečení. Zásadní podmínky pro dosažení cílů, které si reforma vytyčila, jsou stanoveny v materiálu nazvaném Zhodnocení technického zajištění výkonu justice a vězeňství a návrh střednědobého investičního programu resortu spravedlnosti, který byl vládou též schválen (usnesení vlády č. 688 ze 7. července 1999) . Dokument definuje investiční potřeby do roku 2003 pro justiční část resortu ve výši 5,1 mld.Kč.

4.8. Vnější vztahy

Obchod a mezinárodní hospodářské vztahy

Oblast obchodu a mezinárodních hospodářských vztahů nebyla a není předmětem kritiky Pravidelné zprávy Evropské komise či vážnějších výhrad ze strany EU.

V souladu s obchodní částí Evropské dohody (ED), deklarující jako hlavní cíl vytvoření oblasti volného obchodu mezi EU a ČR, byly realizovány jednotlivé etapy liberalizace vzájemného obchodu. Pro vývozy průmyslových výrobků z ČR jsou všechny přímé překážky obchodu na straně EU již odstraněny; ČR se bude před dovozy nejcitlivějších průmyslových výrobků z EU ještě chránit do konce roku 2000 zbytkovými cly a do konce roku 2001 dohodnutými množstevními omezeními. Na rozdíl od průmyslových výrobků nepředpokládá ED, stejně jako jiné preferenční dohody, úplnou liberalizaci obchodu zemědělskými a potravinářskými výrobky a vzájemně poskytované výhody zasahují omezený počet produktů. K Evropské dohodě se však sjednává nový smluvní dokument směřující k rozšíření rozsahu zemědělských koncesí, zlepšení přístupu českých produktů na unijní trh a omezení vývozu dotovaných produktů na český trh. K rozvoji vzájemného obchodu přispějí také úpravy protokolu 4 k ED, kterými se zavádí panevropská diagonální kumulace původu zboží. I další sjednávaný dokument - Protokol k Evropské dohodě o posuzování shody a akceptaci výrobků, by měl podpořit obchod odstraněním technických překážek (certifikace).

Jak vyplývá z Pozičního dokumentu, ČR bude schopna v momentu vstupu převzít společnou obchodní politiku EU. Výjimku tvoří obchodněpolitický režim mezi EU a SR, kde má ČR zájem pro případ pozdějšího vstupu SR do EU o zachování stávající celní unie - tento požadavek je předmětem definované negociační pozice ČR.

Koncepce zahraničněobchodní politiky ČR v období do vstupu ČR do EU, přijatá vládou ČR, obsahuje hlavní záměry spojené s vytvářením vhodných obchodně politických podmínek pro přístup zboží a služeb na zahraniční trhy. Je formulována tak, aby došlo k maximálnímu sblížení s unijní společnou obchodní politikou a aby její převzetí k datu vstupu nečinilo žádné vážnější problémy.

Pro případy, kdy je potřeba poskytnout domácím odvětvím ochranu, ale zejména pro usnadnění jednorázového převzetí komunitární legislativy s přímou účinností jsou postupně dokončovány veškeré legislativně právní kroky směřující ke kompletaci obchodněpolitického instrumentária. Jsou jimi implementována mezinárodní pravidla obsažená v dohodách uzavřených v rámci WTO a při jejich tvorbě se přihlíží také k příslušné legislativě ES. Konkrétně jde o zákon na ochranu před dovozem dumpingových výrobků (č. 152/1997 Sb.), dále v PSP nyní projednávaný návrh zákona o některých opatřeních při vývozu a dovozu výrobků a o licenčním řízení, zpracovaný MPO, a návrh zákona o ochraně domácích výrobců před subvencovanými dovozy, připravený Ministerstvem financí. MPO dále (samozřejmě opět při zohlednění stanovisek EU) rozvíjí smluvní základnu vzájemných obchodních a ekonomických vztahů s řadou států velmi intenzivně i přesto, že si plně uvědomuje skutečnost, že ke dni vstupu budou všechny obchodněpolitické smlouvy a dohody vypovězeny.

Rozvojová pomoc

Program rozvojové zahraniční pomoci České republiky je upraven Zásadami pro poskytování zahraniční rozvojové pomoci České republiky, které byly schváleny usnesením vlády ČR . 153 ze dne 15. března 1995. Rozvojová zahraniční pomoc je poskytována přednostně zemím, které směřují k zavedení nebo upevňování demokracie a lidských práv nebo tržní ekonomiky.

Projekty rozvojové pomoci jsou schvalovány každoročně v předkládaném plánu projekt rozvojové pomoci na daný rok Ministerstvem zahraniních věcí, které má koordinační funkci. Pro rok 1999 bylo na rozvojové projekty vyhraženo celkem 326 mil K., v dalších letech by se částka měla zvyšovat v závislosti na možnostech ekonomiky tak, aby postupně dosáhla velikosti adekvátní rozvojové pomoci poskytované ostatními zeměmi EU nebo OECD.

Systém poskytování rozvojové pomoci, jeho principy, operační procedury i organizační zajištění bude v nadcházející době podrobeno vyhodnocení a následné modifikaci tak, aby integrální účinnost rozvojové pomoci byla vyšší a aby jak její principy, tak i organizační zajištění bylo kompatibilní se způsoby poskytování rozvojové pomoci ve státech EU nebo OECD.

Humanitární pomoc ČR do zahraničí je rovněž poskytována podle Zásad“ přijatých usnesením vlády ČR . 153/1995. ČR poskytuje humanitární pomoc podle potřeby a naléhavosti státům, nebo přesně vymezeným skupinám obyvatelstva v oblastech ohrožených nepokoji, živelnými katastrofami apod. V souladu se Zásadami rozhoduje ministr zahraničních věcí o jednorázovém poskytnutí humanitární pomoci až do výše 5 mil KČ. O humanitární pomoci do zahraničí ve výši nad 5 mil. KČ rozhoduje vláda ČR.

Humanitární pomoc je poskytována formou finanční nebo materiální. Materiální humanitární pomoc, na její realizaci spolupracuje MZV ČR s příslušnými resorty a nevládními organizacemi na základě výběrového řízení. Finanční pomoc je realizována pomocí bankovních převod, nebo šek vystavených na příjemce pomoci. Příjemcem pomoci jsou buď rázné mezinárodní organizace (např. OSN a jeho specializované orgány) nebo vlády a humanitární organizace přijímacích zemí.

Připravuje se nová koncepce organizačního zajištění poskytování humanitární pomoci ČR do zahranií. Tato nová koncepce by měla být dokončena a předložena vládě ke schválení v roce 2000. Cílem nové koncepce humanitární pomoci do zahraničí je přiblížit ji systému ve vyspělých zemích EU a OECD, zvýšit dosahovanou integrální efektivitu humanitární pomoci a také institucionalizovat spolupráci vládních orgán a nevládních organizací.

Cla

Po vstupu Evropské dohody v platnost se zintensivnila dlouholetá spolupráce s relevantními mezinárodními organizacemi a s Evropskou komisí.

V dubnu 1998 byla podepsána ”Deklarace vlády ČR a EK o podpoře strategie přípravy celní a daňové správy”, na jejímž základě byla zpracována a přijata ”Předpřístupová strategie Celní správy ČR” a v ní identifikované základní strategické cíle byly postupně zapracovány do Národního programu přípravy ČR na vstup do EU, přijatého vládou.

V průběhu sledovaného období byla řešena celá řada konkrétních úkolů legislativní i nelegislativní povahy, jejichž vesměs kladné ohodnocení je uvedeno v Pravidelné zprávě EK z roku 1999. Jedná se ve stručném vyjádření zejména o následující úkoly:

• novely prováděcích vyhlášek k celnímu zákonu, vydané v pololetí 1999,

• příprava další novely tohoto zákona (paragrafované znění novely bylo připraveno k předložení do vlády k 30.12.1999), včetně posílení funkcí inspektorátů celní a finanční stráže v boji proti podloudnictví,

• zákon č. 191/99 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, tzv. protipirátský zákon (v účinnosti od 1.12.1999),

• zdokonalování celní statistiky ve spolupráci s ČSÚ,

• další rozvoj mezinárodní spolupráce v celní oblasti,

• spolupráce s MZE na přípravě kontrolních funkcí systému Společné zemědělské politiky,

• zahájení projektu převzetí systému společného integrovaného celního sazebníku EU (TARIC)

• postupné uzavírání smluvních vztahů s ekonomickými operátory (koncovými uživateli),

• zapojení ČR v systému panevropské kumulace původu zboží, do kterého je však ČR zapojena již od roku 1997, ale od ledna 1999 se jedná o plné zapojení vzhledem k plné účasti dalších zemí v tomto systému

• pokračování modernizace informačního systému celní správy. Existence komunikační sítě celní správy pro potřeby celního řízení (WAN), která od ledna 1999 nahrazuje satelitní komunikační systém. Je zdůrazněno zapojení ČR jako jediné kandidátské země do pilotního projektu EK pro komputerizaci společného tranzitu (NCTS) spolu se zeměmi EU a Švýcarskem (celkem jen 5 pilotních zemí), což dokazuje v praxi vysoký stupeň komputerizace v celní správě.

EU zařazuje Celní správu ČR a její dosavadní činnost v přípravě na vstup do EU mezi vysoce kladně hodnocené části státní administrativy. Tento fakt rovněž podporuje porovnání s obsahem obdobných zpráv, které byly vypracovány EK pro ostatní kandidátské země v roce 1999.

Společná zahraniční a bezpečnostní politika /SZBP/

Zahraniční politika ČR vychází ze stejných myšlenkových a hodnotových východisek, které tvoří základ pro provádění SZBP, což umožnilo ČR dosáhnout v této oblasti prakticky plnou kompatibilitu s acquis v rámci každodenního praktického provádění zahraniční politiky. ČR již v předvstupním období participuje na SZBP EU a to v té míře, v jaké jí to umožňuje status přidružené země. Pravidelně se připojuje k prohlášením, společným akcím a společným postojům EU, kdykoli je tato možnost ze strany EU nabídnuta. ČR připojováním se ke společným postojům a jejich prováděním v praxi prokazuje svoji připravenost na vstup do EU v oblasti SZBP, a to především ve smyslu ztotožnění se s principy a cíly SZBP a sdílení demokratických hodnot.

ČR sleduje vytváření společné evropské bezpečnostní a obranné politiky a z hlediska členské země NATO, jakož i přidruženého člena ZEU usiluje o své zapojení do procesu zajišťování bezpečnosti v Evropě od samého počátku.

ČR zatím nemá mechanismy pro rychlou implementaci sankčních režimů, neboť v případě zejména hospodářských sankcí je potřeba přijmout zákon.V březnu 1999 přijala vláda usnesení č 202, kterým zmocnila ministra zahraničních věcí, aby po dohodě s příslušnými členy vlády rozhodoval, zda se ČR bude připojovat k sankčnímu režimu a to v rozsahu, kdy k jeho provádění postačuje rozhodnutí vlády. Dále vláda předložila parlamentu návrh zákona o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, jehož přijetí zajistí plnou připravenost české legislativy na rychlou aplikaci SZBP.

4.9. Finanční otázky

Finanční kontrola

Od roku 1995, kdy byla podepsána Evropská dohoda, se uskutečnila celá řada aktivit v oblasti finanční kontroly v souvislosti s EU.

V první polovině roku 1997 byla na Ministerstvu financí vytvořena průřezová skupina pro oblast finanční kontroly. V roce 1997 byla též zpracována Ministerstvem financí analýza jeho systému kontroly. V roce 1998 Ministerstvo financí zpracovalo dotazník, na jehož základě byla zpracována analýza systému vnitřní kontroly ve státní správě. To posloužilo nejen k důkladnému zmapování systému, ale i k jeho následnému porovnávání s požadavky EU na systém vnitřní kontroly.

Od počátku roku 1998 se Česká republika zapojila do procesu vytváření Kontaktní skupiny evropských organizací pro finanční kontrolu a zástupci MF se zúčastnili jak přípravných jednání, tak i prvního zasedání této Kontaktní skupiny, které se uskutečnilo v Budapešti. Druhé jednání této Kontaktní skupiny se uskutečnilo dne 12.10.1999 v Praze za účasti zástupců 25 evropských států a představitelů Evropské komise v čele se členkou Komise pí Schreyerovou. Cílem a přínosem tohoto jednání byla výměna zkušeností z oblasti kontroly prostředků Phare , z organizace vnitřní kontroly ve vybraných státech, zpracování tzv. audit trailu apod.

V roce 1998 bylo podepsáno ujednání o Administrativní spolupráci mezi Finančním kontrolorem Evropské komise a Ministerstvem financí ČR. V rámci tohoto ujednání se kontakty s GŘ XX EK zintenzívnily a v březnu 1999 se uskutečnila společná kontrola prostředků Phare poskytovaných ČR. V dubnu 1999 byl na MF zpracován 1. návrh Pomůcky ke kontrole prostředků Phare , jíž bude využito již nyní při kontrole prostředků Phare , kterou bude realizovat MF s dalšími orgány.

V roce 1998 a 1999 se zintenzívnily práce na Projektu Phare - Finanční kontrola ve spolupráci se společnou iniciativou OECD a EU „Support for Improvement in Governance and Management in Central and Eastern European Countries“ (SIGMA) a rámcovým kontrahentem DFC Ltd.. V rámci tohoto projektu DFC zpracovalo nezávislou analýzu systému finanční kontroly v ČR. Její výstupy byly zohledněny ve zpracovávání nových právních předpisů týkajících se finanční kontroly. V roce 1999 se uskutečnila mise SIGMA, která provedla analýzu systému kontroly v České republice pro potřeby GŘ ENLARG EK.

V roce 1998 bylo na MF v rámci odboru kontroly zřízeno oddělení metodiky a vztahů finanční kontroly k EU. Postupně docházelo a dochází k posilování a převádění útvarů kontroly na jednotlivých průřezových ministerstvech tak, aby byla zajištěna co největší nezávislost těchto útvarů.

V návaznosti na závěry Pravidelné zprávy EK a výsledky analýz systému kontroly v České republice včetně nezávislé analýzy provedené v rámci programu Phare Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), jehož součástí je i finanční kontrola; předpokládané nabytí účinnosti: 1.1.2001. Ve smyslu usnesení vlády č. 125/1999 se zpracovává nový zákon o kontrole ve veřejné správě a o změně některých souvisejících zákonů, u něhož se nyní urychlují legislativní práce. Termín předložení paragrafového znění do vlády: 27. 12.1999. K překlenutí období do doby nabytí účinnosti uvedených zákonů přijímá vláda ČR jednotlivá nezbytná usnesení ke kontrole.

Rozpočet

Přípravu České republiky na vstup do EU v rozpočtové oblasti lze rozdělit na tři základní součásti - příjem prostředků EU (v současnosti Phare, ISPA a SAPARD, po vstupu zejména struktuální fondy a kohezní fond), budoucí odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU (zemědělské dávky, zdroje z cel, z DPH a koeficientem stanovená dávka z HNP) a kontrola těchto procesů. Příprava je legislativně zakotvena v návrhu nového zákona o rozpočtových pravidlech.

Návrh zákona o rozpočtových pravidlech byl připraven s ohledem na potřeby související s integrací do EU, jde zejména o:

• princip víceletého rozpočtování(§4, odst. 2), formou střednědobých fiskálních výhledů, umožňující mimo jiné rámcové plánování víceletých předvstupních programů EU; víceleté závazky budou dále zapracovány do střednědobých rozpočtových výhledů,

• zohlednění operací Národního fondu(Hlava X), který centralizuje prostředky z rozpočtu Evropské unie, státního rozpočtu, a další k realizaci předstrukturálních operací,

• vztažení systému finanční kontroly rozpočtových prostředků i na prostředky Národního fondu(Hlava XI).

Tento návrh zákona byl předložen Parlamentu ČR dne 17. listopadu 1999, v prvním čtení 1. prosince 1999 bylo přikázáno projednání v Rozpočtovém výboru a ve Výboru pro evropskou integraci.

Národní fond byl zřízen s účinností k 31. prosinci 1998 na základě Memoranda o porozumění o zřízení Národního fondu, které bylo podepsáno dne 12.10.1998. Národní fond je centrálním místem pro převod prostředků z rozpočtu EU. Ve zmíněném memorandu je striktně požadováno oddělení programování od řízení finančních toků. Z tohoto důvodu byl jmenován Koordinátor národní pomoci (NAC„National Aid Coordinator“), který je zodpovědný za programování a koordinaci, a Národní schvalující úředník (NAO - „National Authorising Officer“), který schvaluje převody prostředků. V průběhu roku 1998 se vyskytly různé organizačně komunikační problémy s fungováním nově vzniklého Národního fondu. Veškeré požadavky Evropské komise byly vyřešeny. První zálohová platba od Evropské komise přišla na účty Národního fondu dne 9. listopadu 1999 - cca 5,572 mil. EUR. Tyto prostředky obdržela Česká republika zhruba ve stejném období jako ostatní kandidátské země.

Významnou součástí přípravy ČR v rozpočtové oblasti je výpočet vlastních zdrojů ES, jejich stanovení, umožnění převodu a jejich kontrola. V návaznosti na screeningové jednání s EU v červenci 1999 Česká republika bude zpracovávat tzv. simulace výpočtu vlastních zdrojů ES tak, aby byla schopná plného zapojení do procesu přípravy rozpočtu ES od počátku svého členství v EU. V této souvislosti ČR žádá v této oblasti o postupný náběh plateb do rozpočtu ES tak, aby tyto platby byly v souladu s předpokládaným čerpáním prostředků EU.

5.Závěr

Evropská dohoda, jako nejdůležitější smluvní dokument mezi ČR a EU, zůstává v platnosti až do data přistoupení ČR k EU. Její důsledné naplňování a dodržování jednotlivých ustanovení je součástí postupné přípravy ČR na budoucí členství v Unii. Rovněž institucionální mechanismus vzájemných vztahů, zakotvený v dohodě funguje i nadále. V jeho rámci probíhá průběžná kontrola plnění závazků obou smluvních stran. Výsledky tohoto monitorování slouží jako část hodnocení celkové připravenosti kandidátské země na plnění závazků budoucího členského státu EU.

Z kapitol 2. a 3. této zprávy je patrné, že Česká republika již z převážné části plní tzv. kodaňská kritéria, a v oblastech, kde tomu tak doposud není, je schopna je plnit ve střednědobé perspektivě, což se týká především schopnosti vyrovnat se s tlaky a tržními silami ve vnitřním trhu EU. Podobné hodnocení ostatně vyplývá prakticky ze všech materiálů doposud vypracovaných Evropskou komisí.

Kapitola 4. bere v úvahu jak míru plnění vlastního „Národního programu“ ČR, tak i plnění priorit doporučených ze strany EU v dokumentu „Přístupové partnerství“. Plnění jednotlivých ustanovení ED je zhodnoceno v jednotlivých částech třetí kapitoly.

ED stanoví mimo jiné podmínku, podle níž bude její desetiletá platnost rozdělena přibližně do dvou stejných „přechodných období“ s tím, že po uplynutí první poloviny bude zhodnoceno dosavadní plnění termínovaných úkolů vyplývajících z ED oběma stranami. Toto období uplyne k 1. únoru r. 2000. Česká republika provedla prověrku všech příslušných úkolů na své straně a konstatovala, že jsou plněny dle stanoveného harmonogramu. Z toho důvodu doporučila Radě přidružení (vrcholný společný orgán EU-ČR pro posuzování otázek implementace ED), aby přijala rozhodnutí o postupu do druhé fáze přechodného období pro plnou implementaci dohody. Tento akt je svou povahou formální. Žádný nový, dodatečný závazek z něj pro ČR, ani pro EU nevyplývá. Důležitý je však jeho politický význam. Jeho přijetím potvrzují shodně EU s ČR, že Evropská dohoda je plněna.

V předložené zprávě byly vedle výčtu uskutečněných opatření a legislativních kroků naznačeny též mnohé otázky, jejichž řešení je do budoucnosti podmíněno – finančním zajištěním z prostředků státního rozpočtu, organizačními opatřeními, zkvalitněním výkonu státního aparátu a zdaleka ne v poslední řadě též zlepšením spolupráce mezi vládou a Parlamentem ČR v harmonizaci české legislativy s právem ES. Ve světle textu zprávy i předchozích odstavců lze nicméně konstatovat, že postup integrace ČR probíhal až doposud menším tempem, než by bylo žádoucí, vcelku jej však lze hodnotit jako uspokojivý.

Přehled přechodných období

ČR při jednáních s EU předala následující následující požadavky na přechodná období a na úpravy technického charakteru:

• kapitola "Kultura a audiovize" - dvouleté přechodné období (do r. 2005) pro aplikaci čl. 4,5 směrnice „Televize bez hranic“. Při zachování flexibility, kterou směrnice umožňuje, by ČR měla v zásadě dosáhnout požadovaných kvót objemu vysílání evropských děl a děl nezávislých producentů v českých televizních stanicích k 1.1. 2003, respektive v případě kabelových a placených TV k 1.1. 2005.

• kapitola "Vnější vztahy" - zachování celní unie se SR. Pokud se ČR stane členem EU dříve než SR, ČR bude požadovat zachování celní unie v té podobě, v jaké se bude nalézat v době vstupu ČR do EU a za podmínky plné integrace ČR do vnitřního trhu.

• kapitola "Energetika" - přechodná období pro vytvoření úplných nouzových zásob ropy a ropných produktů do 31. 12. 2005 (směrnice 68/414/EHS o minimálních zásobách ropy a ropných produktů a její doplnění dané směrnicí 72/425/EHS), přechodné období do r. 2005 vzhledem k článku 19 směrnice o vnitřním trhu s elektřinou 96/92/ES a přechodné období u článku 18 směrnice 98/30/ES o vnitřním trhu s plynem (ČR žádá, aby harmonogram otevírání trhu začal být uplatňován až od 1. ledna 2005).

• kapitola "Životní prostředí":

Nakládání s odpady směrnice 94/62/EC o obalech a obalových odpadech – přechodné období je uvažováno pro dosažení cílových hodnot u recyklace a opětovného využití obalů (čl. 6 směrnice) do roku 2005;

Kvalita vody: směrnice 91/271/EEC o čištění komunálních odpadních vod – přechodné období je uvažováno pro praktickou implementaci požadavku výstavby čistíren odpadních vod u obcí kategorie 2000 – 10 000 EO v délce 5 let od roku 2005, t.j. do roku 2010;

směrnice 91/676/EEC o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů – přechodné období je uvažováno pro implementaci této směrnice do roku 2006;

směrnice 76/464/EEC a sedm dceřinných směrnic o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí – přechodné období je požadováno do konce roku 2008

směrnice 98/83/EC o pitné vodě - pro implementaci limitů pro některé znečišťující látky do roku 2006;

Ochrana přírody:

směrnice 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijící fauny a planě rostoucí flóry – přechodné období je požedováno pro vytvoření seznamu chráněných oblastí zařazených do sítě Natura 2000 v délce do roku 2005; Česká republika požádá o doplnění seznamů druhů v příloze směrnice o další chráněné druhy;

Průmyslové znečištění a management rizik:

směrnice 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečišťování – přechodné období je uvažováno pro implementaci směrnice u existujících zařízení v délce 5 let od roku 2007, tj. do roku 2012.

• kapitola “Volný pohyb kapitálu” - přechodné období na nabývání tzv. sekundárních residencí a zemědělské půdy a lesů cizozemci. ČR současně žádá o přechodné období pro zachování všech stávajících omezení ve vztahu k nečlenským zemím EU. Důvodem této žádosti je zejména značný rozdíl cen nemovitostí a příjmy obyvatelstva mezi ČR a EU, resp. Rakouskem a SRN a s tím související obavy české veřejnosti.

• kapitola “Daně”- přechodné období pro zachování snížené sazby daně z přidané hodnoty u dodávek tepelné energie, stavebních prací a telekomunikačních služeb; ČR žádá o osvobození těch osob podléhajících dani od registrace DPH, jejichž obrat je nižší než ekvivalent v národní měně 35 tisíc EUR; u spotřebních daní ČR žádá o zachování nižších sazeb spotřebních daní u pohonných hmot a dále u cigaret a tabákových výrobků a dále požaduje zvláštní úpravu spotřební daně z lihu u pěstitelského pálení s cílem zachovat tradiční domácí výrobu ovocných destilátů.

• kapitola “Finanční a rozpočtová ustanovení” - ČR bude žádat o postupný náběh odvodů do rozpočtu ES. Tato korekce je požadována za účelem snížení ekonomické a finanční zátěže vyplývající z časového nesouladu mezi odvody ČR do rozpočtu ES /ihned po vstupu do EU/ a příjmy ČR z rozpočtu ES, které budou nabíhat pozvolna /jde o příjmy ze strukturálních fondů EU, které budou záviset zejména na kvalitě předložených projektů a schopnosti ČR tyto projekty spolufinancovat/.

• kapitola “Volný pohyb osob” - v návaznosti na žádost v kapitole Volný pohyb kapitálu ČR žádá o přechodné období pro nabývání tzv. vedlejšího bydlení (bytů, domů apod.) migrujícími pracovníky, kteří nemají trvalý pobyt na území ČR.

• kapitola “Spolupráce v oblasti justice a vnitra; Schengen” - ČR žádá o přechodné období pro technické zabezpečení letiště Ruzyně tak, aby odpovídalo schengenským bezpečnostním standardům.

• kapitola "Zemědělství" - ČR v této kapitole žádá o několik přechodných období (např. v oblasti veterinární a sektoru vína) a dále o řadu ujednání technického charakteru:

1. Při respektování článku 92-94 Smlouvy o ES si ČR chce ponechat některé podpory poskytované v zemědělském sektoru, které bude notifikovat. Níže je uveden indikativní seznam:

• Obnova vinic, chmelnic, ovocných sadů

• Podpora včelařství

• Podpora nepotravinářského využití půdního fondu – pěstování lnu

• Podpora využívání ekologických paliv, podpora výroby MEŘO a využívání BIOETANOLU jako alternativního paliva

• Podpora výroby bramborového škrobu

• Udržování a zlepšování genetického potenciálu hospodářských zvířat a ryb

• Udržování genetického potenciálu osiv a sadby.

• Podpora ozdravování polních a speciálních plodin

• Genové zdroje

• Nákazový fond

• Podpora chovu starokladrubského koně

• Zmírnění škod způsobených v důsledku klimatických podmínek

• Poradenství a informatika

• Podpora vzniku a činností odbytových organizací výrobců

• Pomoci v lesnickém sektoru

• Podpory v rámci programů PGRLF

• Podpora mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny a méně příznivých oblastí.

2. Nařízení Rady 1251/99 zakládající podpůrný systém pro pěstitele některých plodin na orné půdě

ČR žádá o poskytování přímých plateb, pokud budou v platnosti v době jejího vstupu do EU, na celkovou plochu 1 942 585 hektarů. Tato plocha representuje průměr ploch za pětileté období 1994-1998.

3. Nařízení Rady 1252/99 a 1868/94 , kterým se mění článek 2 - systém kvót na výrobu bramborového škrobu.

ČR žádá o stanovení kvóty na bramborový škrob ve výši 45 000 tun ročně.

4. Nařízení Rady 1253/99, kterým se upravuje Nařízení 1766/92 (článek 3) o společné tržní organizaci na obilí.

V případě, že by se před vstupem cenové úrovně ES a ČR nesblížily tak, jak se předpokládá, bude ČR hledat cesty, které by rektifikovaly situaci zpracovatelského průmyslu nebo spotřebitele. Finanční spoluúčast ES by byla nezbytná. ČR bude ochotna jednat o dalších formách zaměřených na případné vyrovnání cen, které navrhne EU včetně přechodného období.

5. Nařízení Rady 603/95 o společné organizaci trhu se sušeným krmivem.

ČR žádá o stanovení limitu produkce na úsušky, které mohou využívat podpor EU. Výše tohoto objemu bude stanovena dodatečně na základě výsledků monitoringu, který začne probíhat od roku 2000.

6. Nařízení Rady 1785/81 – pravidla pro systém kvót v sektoru cukr

ČR s přihlédnutím k docilovaným a potřebným výkonům v sektoru požaduje stanovení ročních kvót pro prodej bílého cukru:

Kvóta A 380 tis. t

Kvóta B 90 tis. t

7. Nařízení Rady 1164/89, článek 2,