Smyslem předložené novely je především snaha po vyloučení možných majetkově právních komplikací, které by mohly vzniknout v důsledku realizace převodů pozemků podle zákona č. 95/1999 Sb. (tzv. zákona o prodeji státní půdy, dále jen „zákon“) s ohledem na určité druhy staveb, a to převážně ve vlastnictví obcí, nacházejících se na těchto pozemcích. Platná právní úprava podle zák č. 95/1999 Sb. neřeší totiž v praxi se hojně vyskytující situace, kdy se na pozemku ve vlastnictví státu (jež je ve správě Pozemkového fondu ČR), který má být podle §1 odst. 1 písm. a) zákona předmětem převodu, nachází stavba neevidovaná jako veřejně prospěšná stavba, přesto však obecnému prospěchu sloužící.
Na základě §2 odst. 1 písm. c) zákona lze zemědělské a lesní pozemky nebo jejich části určené schváleným územním plánem nebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění stavbami ve veřejném zájmu (nebo těmito stavbami již zastavěné) převádět pouze na obce, a to za podmínek §5 odst. 1 a 2, resp. §18 zákona. Kategorii veřejně prospěšných staveb zavedla však teprve novela stavebního zákona (zák. č. 50/1976 Sb.) provedená zákonem č. 262/1992 Sb. s účinností od 1. července 1992. Veřejně prospěšné stavby jmenovitě vymezuje orgán schvalující územně plánovací dokumentaci, a to v její závazné části. Územně plánovací dokumentace pak současně obsahuje i grafickou přílohu se zákresem pozemků veřejně prospěšných staveb.
Pokud ovšem byla v určité obci územně plánovací dokumentace schválena před novelou stavebního zákona, tedy před 1.7.1992, popř. pokud dosud zpracována a schválena není, pak nejsou stavby, které by jinak měly spadat do kategorie veřejně prospěšných staveb, za takové stavby právně považovány. Přitom jde např. o různé liniové stavby umístěné pod povrchem země, o přípojky vodovodních řadů a kanalizací, zpevněné komunikace apod. Tyto stavby však nejsou vyznačeny v katastru nemovitostí pod samostatnými parcelními čísly a podle platného znění zákona o katastru nemovitostí se v jeho výpisech neuvádí. Na tyto stavby tak dosud není Pozemkovým fondem ČR při převodech a prodeji dotčených pozemků brán zřetel.
Vypracování územně plánovací dokumentace přitom zejména pro menší obce představuje značnou finanční zátěž, která se významným způsobem promítá do jejich - již tak napjatých - rozpočtů.
Uvedený právní stav má za následek, že pozemky těmito stavbami zastavěné, které by jinak byly z převodu podle §2 odst. 1 zákona vyloučeny, resp. mohly být převedeny jen na obce, budou moci být převáděny na další nabyvatele uvedené v §4 odst. 1 zákona. Takovéto převody pozemků vytvoří pak situaci, kdy novému vlastníkovi (např. fyzické osobě) bude převeden pozemek i s těmito stavbami, aniž by o tom jak dosavadní vlastník, popř. správce těchto staveb, tak nabyvatel pozemku vůbec věděli. Poté, co nabyvatel zjistí, že obdobná stavba se na jeho pozemku nachází, může z jeho strany docházet např. ke znemožňování její údržby a oprav. Vlastníci či správci těchto staveb na druhé straně nebudou moci bez právního podkladu na převedený pozemek za tímto účelem vstoupit.
Proto navržená novela předpokládá jednak pro tyto druhy staveb zavedení pojmu „jiná stavba v obecném zájmu“, jednak zřízení věcného břemene k těmto stavbám váznoucího na nemovitosti tak, aby jak nový vlastník pozemku, tak dosavadní vlastník nebo správce takové stavby jednoznačně znali svá vzájemná práva a povinnosti a aby i nadále taková stavba nebo zařízení mohlo sloužit svému účelu.
Podle občanského zákoníku lze zřídit věcné břemeno jen smlouvou, rozhodnutím státního orgánu nebo zákonem. Zákon o Pozemkovém fondu ČR, zákon č. 95/1999 Sb. ani jiné zákony neumožňují Pozemkovému fondu zřizovat smluvně věcná břemena. Na základě novely by byl Pozemkový fond k takovému zřizování ve vymezených případech oprávněn, resp. zároveň povinen. Věcné břemeno by bylo spojeno s převáděnou nemovitostí, nikoli jen s konkrétní osobou, proto změnou vlastníka pozemku, popř. jeho úmrtím či zánikem by k zániku věcného břemene nedocházelo.
Navrhovaná novela si nevyžádá zvýšené nároky na státní rozpočet.
Je rovněž plně v souladu jak s mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, tak s ústavním pořádkem České republiky. Odpovídá zejména čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle nějž vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy.
K čl. 1 bodu 1.:
Principy vyjádřené v obecné části důvodové zprávy jsou vyjádřeny doplněním §2 o nové odstavce 3 a 4. V odstavci druhém je především stanovena povinnost Pozemkového fondu zřídit smlouvou věcné břemeno k zemědělskému nebo lesnímu pozemku (§1 odst. 1), který může být podle zákona předmětem převodu na jiné nabyvatele než obce, vymezené v §4. Věcné břemeno bude zřizovat Pozemkový fond na základě §151n a násl. občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., v platném znění). Podle § 151n obč. zák. práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele. Podle §151o obč. zák. může smlouvou zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, pokud zvláštní zákon nedává toto právo i jiným osobám. Zvláštností navrhované úpravy bude zřízení věcného břemene ve prospěch třetí osoby, která není smluvní stranou při převodu předmětného pozemku.
Ustanovení zavádí legislativní zkratku „jiná stavba v obecném zájmu“. Pod tento pojem lze dle návrhu zařadit pouze takové stavby, které:
1. slouží obecnému zájmu a současně
2. nejsou jako veřejně prospěšné stavby vymezeny schválenou územně plánovací dokumentací.
Pojem obecný zájem byl použit v souladu s ustanovením čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Výčet těchto staveb je v navrhovaném ustanovení demonstrativní, výslovně se příkladmo uvádějí jen liniové stavby jako nejhojnější případ.
V nově doplňovaném odstavci 4 se zakotvuje informační povinnost Pozemkového fondu vůči nabyvateli pozemku spočívající v upozornění na zřízení věcného břemene. Splnění této povinnosti prokáže Pozemkový fond nejlépe tak, že přímo ve smlouvě o převodu předmětného pozemku zakotví ustanovení o tom, že je touto smlouvou nebo smlouvou s ní související zřizováno současně s převodem věcné břemeno.
K čl. 1 bodu 2:
V §4 odst. 2 se odstraňuje legislativně technická nepřesnost spočívající v tom, že v §1 zákona jsou obsažena písmena a) jak v odstavci 1, tak 2. Ze smyslu §4 odst. 2 zákona nepochybně vyplývá, že zákonodárce měl na mysli odstavec 1 (§1), neboť jen v jeho rámci se písmeno a) dále člení na body 2 a 3.
K čl. 2:
Vzhledem ke skutečnosti, že Výkonný výbor Pozemkového fondu již v minulém roce vydal „Metodické pokyny pro souběžnou realizaci zákona č. 95/1999 Sb. a zákona č. 229/1991 Sb.“ a počala již realizace tzv. nabídkových kol, je žádoucí - i s ohledem na výsledky jednání zástupců Ministerstva pro místní rozvoj a Pozemkového fondu ČR konaného dne 27.10.1999 - aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti co možná nejdříve. Proto se navrhuje účinnost dnem vyhlášení.
8)
16a) §151o zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů