Novela zák. o sdružování v politických stranách

Ústavní rámec postavení politických stran a politických hnutí (dále jen „strany a hnutí“) tvoří čl. 5 Ústavy, který stanoví princip svobodného a dobrovolného vzniku a volné soutěže stran a hnutí. Ústavním východiskem pro realizaci výkonu sdružovacího práva, jež slouží občanům k jejich účasti na politickém životě společnosti prostřednictvím stran a hnutí, je pak čl. 20 odst. 2, 3 a 4 Listiny základních práv a svobod. Základním právním předpisem je zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Tento zákon stanoví podmínky vzniku a činnosti stran a hnutí a zároveň vymezuje případy, kdy lze výkon tohoto práva omezit.

S problematikou stran a hnutí souvisejí zejména následující zákony: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 531/1990 Sb., o územních finačních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a občanský soudní řád.

Předložený návrh zákona vychází z věcného záměru schváleného usnesením vlády ČR č. 283 ze dne 7. dubna 1999.

Poznatky z aplikace zákona ukazují, že je žádoucí výslovně upravit některé otázky týkající se rozhodování a jednání stran a hnutí. Stanovy jednotlivých stran a hnutí upravují ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) bodu 6 zákona jejich orgány včetně vymezení jejich oprávnění a v této souvislosti je zákonem zaručena členům strany a hnutí možnost soudní ochrany podle § 16a zákona. Povaha sporů, k nimž dochází v praxi, ukazuje, že tato úprava není zcela vyhovující. Je např. třeba, aby žaloba člena strany a hnutí směřující proti rozhodnutí orgánu strany a hnutí, jenž může zásadním způsobem ovlivnit existenci strany a hnutí, měla přímo ze zákona odkladný účinek.

Nejsou též vytvořeny zákonné podmínky pro to, aby Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) mohlo zveřejňovat informace o údajích vyznačovaných v evidenci stran a hnutí podle § 9 a 10 zákona.

Zákon výslovně neupravuje otázku účinnosti změny stanov stran a hnutí, což se negativně projevuje např. v tom, že strana se řídí novými stanovami, ačkoli změna stanov nebyla dosud registrována ministerstvem.

Zákon dále taxativně vymezuje příjmy stran a hnutí, jimiž mohou být příspěvky ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů, příspěvky ze státního rozpočtu České republiky na činnost stran a hnutí (dále jen „příspěvek na činnost“), příspěvky z rozpočtů vyšších územních samosprávných celků a obcí, stanoví-li tak zvláštní zákon, příspěvky vlastních členů, dary a dědictví, příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku, úroky z vkladů, příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob ve smyslu výše uvedeného, příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, půjčky a úvěry.

Otázka veřejné kontroly možných zdrojů příjmů stran a hnutí je řešena na úrovni Poslanecké sněmovny v souvislosti s výročními finačními zprávami předkládanými každoročně Poslanecké sněmovně do 1. dubna. Předmětem kontroly na základě těchto zpráv je skutečnost, zda byla předložena v úplnosti požadované zákonem. Při nesplnění této povinnosti zákon umožňuje pozastavení výplaty státního příspěvku na činnost stran a hnutí, oprávněných uvedený příspěvek pobírat. Opakované nesplnění povinnosti může vést k podání návrhu vlády, popř. prezidenta republiky, Nejvyššímu soudu na pozastavení činnosti stran a hnutí, eventuálně k podání návrhu na jejich rozpuštění.

Nejsou však vytvořeny dostatečné podmínky pro to, aby zejména v případě sponzoringu stran a hnutí bylo zamezeno dokladování tohoto zdroje příjmů nepravdivými listinami. Nelze tudíž ani následně postihnout strany a hnutí, zjistí-li se, že údaje o dárci neodpovídají skutečnosti. Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu č. 296/1995 Sb., jímž byl mj. zrušen absolutní zákaz účasti stran a hnutí v podnikatelské činnosti, vyplývá, že je ústavně nepřijatelný úplný zákaz sponzorování stran a hnutí.

Cílem navrhované úpravy je upřesnění dosavadní neúplné úpravy týkající se orgánů stran a hnutí, jejich rozhodování a zprůhlednění financování stran a hnutí. Z uvedeného důvodu se jeví potřebné vyřešit v návrhu tři základní obsahové okruhy. Jednak jde o zpřesnění stávající úpravy soudní ochrany, skutečností vyznačovaných v evidenci ministerstva a o hospodaření stran a hnutí, jednak o nový režim poskytování finačních darů těmto subjektům a dále jde o promítnutí zamýšlené úpravy do souvisejících právních předpisů.

Navrhovaná novela zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Z hlediska dosažení kompatibility právního řádu České republiky s právem Evropských společenství se konstatuje, že legislativní úprava této oblasti nespadá do pravomoci Evropských společenství, nýbrž do pravomoci členských států.

Navrhovaná úprava bude mít dopad na státní rozpočet v případě umožnění daňového zvýhodnění dárců. Předpokládaný dopad na státní rozpočet nelze zcela přesně kvantifikovat. Vzhledem k předpokladu, že nepůjde o příliš četné případy, nemělo by dojít k výraznému zatížení státního rozpočtu. Naopak nelze vyloučit příjmy do státního rozpočtu v souvislosti s pokutou za přijetí darů v rozporu se zákonem.

Náklady spojené s tiskem darovacích poukázek by měly být kryty jednotlivými stranami a hnutími, neboť poukázky jim budou prodávány za cenu odpovídající uvedeným nákladům.

S ohledem na rozsah úkolů spojených s prodejem poukázek stranám a hnutím a s navrhovaným novým oprávněním územních finančních orgánů lze tuto činnost zabezpečit při současném personálním vybavení.

K čl. I.

K bodu 1 a 2

Nahrazení výrazu „bydliště“ výrazem „adresa místa pobytu“ reaguje na skutečnost, že pro účely registračního řízení má význam adresa místa, kde je účastník k dosažení, tzn. ať již jde o místo přechodného či trvalého pobytu. Stejný termín se pro účely tohoto zákona užívá i v dalších dotčených ustanoveních.

K bodu 3

S ohledem na záměr zprůhlednit financování stran a hnutí se považuje za účelné, aby bylo též známo, jakým podílem jejich členové finančně přispívají na činnost strany a hnutí.

Navrhovaná úprava pokrývá pouze případy, kdy členové strany a hnutí mají uloženu povinnost platit členské příspěvky. Pokud by tato povinnost stanovami uložena nebyla a člen dobrovolně poskytl „členský příspěvek“, podléhal by režimu darů podle tohoto zákona.

K bodu 4 až 7

Zavedením rejstříku stran a hnutí, který je veřejným seznamem vedeným Ministerstvem vnitra, se vytváří prostor pro uplatnění veřejné informovanosti o zásadních skutečnostech týkajících se stran a hnutí.

Přebírá se tak princip uplatňovaný v případě jiných právnických osob. Okruh údajů vedených v rejstříku stran a hnutí odpovídá okruhu údajů o právnických osobách zapsaných v ostatních rejstřících. Konstitutivní účinky zápisu v rejstříku stran a hnutí jsou spojeny s registrací strany a hnutí, s registrací změny jejich stanov a s výmazem strany a hnutí (§ 6 odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 4, § 11 odst. 1 a § 12 odst. 1). Ostatní skutečnosti vyznačované v rejstříku stran a hnutí mají informativní charakter.

Součástí rejstříku stran a hnutí je sbírka listin , která obsahuje též stanovy stran a hnutí. Do těchto stanov je dosud možno nahlédnout pouze při splnění podmínek § 23 správního řádu. Na poskytování kopií ze sbírky listin se vztahuje zákon o správních poplatcích.

Rozsah oznamovací povinnosti stran a hnutí navazuje na okruh údajů vedených v rejstříku stran a hnutí. Pokud jde o údaj o identifikačním čísle strany a hnutí, bude získáván z informačního systému Českého statistického úřadu.

K bodu 8

Upřesňuje se postup při registraci změny stanov strany a hnutí. V této souvislosti se jeví zejména potřebné, aby v zákoně bylo výslovně uvedeno, že nové stanovy nabývají účinnosti dnem jejich registrace ministerstvem. Z této skutečnosti vyplývá, že při schvalování změny stanov je třeba postupovat podle dosavadních (registrovaných) stanov. Výjimkou je postup při obměně statutárního orgánu, kdy návrh na registraci změny stanov může v případě změny názvu statutárního orgánu učinit příslušná osoba již s uvedením nového funkčního označení statutárního orgánu; např. namísto předsedy dle dosavadních registrovaných stanov je podle nových dosud neregistrovaných stanov statutárním orgánem výbor, za nějž jedná společně předseda a místopředseda. Nejeví se účelné, aby podání ve věci změny stanov činil bývalý představitel strany a hnutí.

Při řízení o registraci změny stanov stran a hnutí se v podstatě uplatní stejný postup jako při řízení o registraci strany a hnutí. Rozdíl spočívá pouze v tom, že stranu a hnutí již nereprezentuje přípravný výbor, nýbrž orgány ustavené podle stanov.

K bodu 9

Navrhovaná úprava navazuje na zavedení rejstříku stran a hnutí (viz bod 4 návrhu).

K bodu 10

Jeví se účelné, aby s žalobou člena strany a hnutí podanou u příslušného okresního soudu týkající se rozhodnutí orgánu strany a hnutí ve věci jejich zrušení byl ze zákona spojen odkladný účinek. Návrh vychází z toho, že v případě rozhodnutí soudu o oprávněnosti návrhu lze tímto postupem zamezit neopodstatněnému zásahu do vlastní existence strany a hnutí a s ním spojenými nepříznivými důsledky.

K bodu 11 a 12

Nepovažuje se za žádoucí, aby činnost stran a hnutí mohla být financována též z rozpočtů krajů, obcí, městských částí a městských obvodů s ohledem na jim svěřenou působnost.

Dosavadní neurčitá formulace „příspěvky vlastních členů“, která umožňuje různý výklad, se nahrazuje termínem „členský příspěvek“, který odpovídá též terminologii užívané v rámci daňových předpisů.

K bodu 13

Stanoví se zvláštní režim pro poskytování peněžitých darů, jejichž výše od téhož dárce přesahuje 25 000 Kč za kalendářní rok. Podle navrhované úpravy bude možno dary přesahující uvedenou hranici realizovat pouze formou darovacích poukázek, které mají charakter darovací smlouvy ve smyslu § 628 občanského zákoníku, a tomu tudíž odpovídají jejich náležitosti. V zájmu vyloučení pochybností o totožnosti dárce se předpokládá ověření podpisu dárce a příjemce daru na dílu č. 1 darovací poukázky.

Při určení výše peněžního daru, který podléhá výše uvedenému režimu, se přihlíží k tomu, aby drobné dary mohly být poskytovány jednoduchým způsobem s tím, že jde o částky, jejichž výše nemůže ohrozit důvěryhodnost hospodaření stran a hnutí.

V této souvislosti se předpokládá, že darovací poukázka bude tvořena třemi díly označenými pořadovými čísly, z nichž jeden bude určen pro evidenci vedenou stranou a hnutím, další pro doložení peněžních darů v rámci výroční finanční zprávy předkládané Poslanecké sněmovně (viz bod 16) a zbývající pro dárce. Podrobnější úpravu týkající se technických náležitostí darovací poukázky upraví vyhláška Ministerstva financí, která nabude účinnosti současně se zákonem. Identifikačními údaji o dárci se rozumí jeho jméno, příjmení, rodné číslo a místo trvalého pobytu nebo jeho název, sídlo a identifikační číslo. Identifikačními údaji o příjemci daru se rozumí název, sídlo, identifikační číslo a číslo účtu strany a hnutí, kterým má být peněžitý dar poskytnut.

Navrhovaná maximální roční výše peněžitých darů, které může strana a hnutí přijmout, vytváří dostatečný prostor pro financování jejich činnosti z tohoto zdroje příjmů.

Stanovená evidenční povinnost strany a hnutí týkající se nakoupených a vydaných darovacích poukázek sleduje zabezpečení dostupnosti údajů o nakládání s nimi. Forma vedení této evidence se ponechává na uvážení stran a hnutí.

K bodu 14 až 16

Z důvodu zabezpečení komplexní informovanosti o hospodaření stran a hnutí se výroční finanční zpráva doplňuje o přehled jejich stěžejních výdajů. Do § 18 odst. 1 zákona se promítá nová úprava poskytování peněžitých darů stranám a hnutím formou darovacích poukázek. V přehledu o darech a dárcích je třeba uvést každý dar, s tím, že v případě peněžitého daru se vyjádří jeho výše, a identifikovat každého dárce.

K bodu 17

Nově se vymezuje okruh subjektů, od nichž nesmějí strana a hnutí přijmout dar. Předně jde o právnické osoby, jež jsou financovány ze státního rozpočtu nebo v nichž má stát nebo státní podnik majetkový podíl, a není tudíž žádoucí, aby spoluvytvářely svými dary majetek strany a hnutí. Zamezuje se jakémukoli financování stran a hnutí uvedenými subjekty.

Další okruh pak představují právnické osoby, které by měly svůj majetek používat především k naplnění cílů své činnosti nebo u nichž to výslovně vylučuje zvláštní zákon (např. zákon o nadacích a nadačních fondech). V zájmu ochrany svobodné soutěže politických sil se nepovažuje ani za vhodné, aby strany a hnutí byly hmotně podporovány ze zahraničí s výjimkou darů od občanů České republiky, kteří nemají na území České republiky trvalý pobyt.

K bodu 18

Pokud strana a hnutí získaly peněžitý dar v rozporu se zákonem a nevyužily možnost tento dar včetně případného úrokového zhodnocení vrátit dárci, zavádí se jejich finanční postih. Jde o případy, kdy strana a hnutí přijaly peněžitý dar v rozporu s § 17a, dále dar od osoby uvedené v § 19 nebo byla překročena stanovená maximální roční výše peněžitých darů podle § 17b zákona.

Příslušnou částkou, kterou je třeba vrátit dárci, se rozumí vždy celá částka, tzn. včetně jeho úrokového zhodnocení, a to i v případě, kdy limit 40 milionů Kč je poskytnutým darem překročen částečně.

Lhůta pro vrácení peněžitého daru se stanoví s přihlédnutím k zákonné lhůtě, v níž předkládají strany a hnutí výroční finanční zprávu Poslanecké sněmovně tzn., kdy je stranám a hnutím znám stav jejich hospodaření.

Rozhodování ve věci je svěřeno finančním úřadům s ohledem na to, že předmětná problematika souvisí z hlediska vazby na státní rozpočet se zaměřením činnosti těchto úřadů.

Finanční prostředky určené do státního rozpočtu budou poukazovány na „příjmový účet státního rozpočtu“ číslo 772-5921001/0710, vedený u České národní banky.

K bodu 19 až 22

Zákon nadále nepředpokládá poskytování stálého příspěvku straně a hnutí, jež opakovaně sice dosáhly nejméně 3 % hlasů ve volbách do Poslanecké sněmovny, avšak nedosáhly potřebného počtu hlasů pro jejich zastoupení v Poslanecké sněmovně. Nárok na stálý příspěvek v takovýchto případech vzniká pouze jednou. Následujícími volbami se tudíž rozumí každé volby, jichž se strana a hnutí účastní, aniž získají zákonem stanovený potřebný počet hlasů pro poskytnutí stálého příspěvku. Další financování strany a hnutí, jimž se ani s poskytnutým státním příspěvkem nepodařilo získat podporu voličů potřebnou k jejich zastoupení v Poslanecké sněmovně, se tímto omezuje.

Dosavadní právní úprava opomíjí skutečnost, že může nastat situace, kdy dojde k uprázdnění mandátu do konce volebního období, a to buď v případě, že na uprázněný mandát poslance není náhradník nebo v případě, že zanikne mandát senátoru v průběhu volebního období. V této souvislosti je potřebné výslovně stanovit, že není-li mandát vykonáván, výplata příspěvku na mandát nenáleží a zároveň upravit postup při zastavení tohoto příspěvku. Vychází se ze skutečnosti, že příspěvek na mandát je určen na aktivity spojené výlučně s účastí zástupců stran a hnutí na činnosti Poslanecké sněmovny a Senátu. Obdobné upřesnění je žádoucí v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny.

Povinnost Poslanecké sněmovny a Senátu informovat o skutečnostech podmiňujících zastavení výplaty příspěvku na mandát v důsledku jeho uprázdnění navazuje na obdobnou povinnost Poslanecké sněmovny podle § 20a odst. 4 zákona.

K Čl. II

Požadovaná úprava stanov se týká stran a hnutí, jejichž stanovy neřeší výši členských příspěvků.

Za účelem zprůhlednění hospodaření stran a hnutí se předpokládá ocenění jejich majetku s tím, že toto ocenění bude připojeno k první výroční finanční zprávě předložené Poslanecké sněmovně po nabytí účinnosti zákona. Údaje o majetkových poměrech stran a hnutí umožní v následujících letech porovnávání údajů sledovaných výroční finační zprávou s výchozím stavem.

K Čl. III.

Současně s novelou zákona č. 424/1991 Sb., je navrhována i změna zákona o daních z příjmů.

Rozšiřuje se okruh osob, jimiž poskytnutý dar je spojen s daňovým zvýhodněním dárce.

K Čl. IV.

Vzhledem k tomu, že zákon byl již několikrát novelizován, předpokládá se vyhlášení jeho úplného znění ve Sbírce zákonů.

K Čl. V.

Den nabytí účinnosti zákona je navrhován s přihlédnutím k tomu, že nová právní úprava by se

měla uplatnit ve spojení s počátkem účetního období.

V Praze dne 17. ledna 2000

Ing. Miloš Zeman v. r.

předseda vlády

PhDr. Václav Grulich v. r.

ministr vnitra

Platné znění dotčených částí zákona

424/1991 Sb.

ZÁKON

ze dne 2. října 1991

o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,

s vyznačením navrhovaných změn

*

Vznik strany a hnutí

§ 6

(1) Strana a hnutí vznikají registrací nebo na základě skutečností, které ji nahrazují (§ 8 odst. 4 a 6 a § 21).

(2) Návrh na registraci strany a hnutí (dále jen "návrh na registraci") podává nejméně tříčlenný přípravný výbor strany a hnutí (dále jen "přípravný výbor"), který je oprávněn vyvíjet pouze činnost směřující ke vzniku strany a hnutí. Členy přípravného výboru musí být občané, kteří dosáhli věku 18 let. Návrh na registraci podepíší všichni členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a (bydliště) adresu místa pobytu. Dále uvedou, kdo z členů přípravného výboru je zmocněn jednat jejich jménem. K návrhu na registraci přípravný výbor připojí

1. petici alespoň jednoho tisíce občanů požadujících, aby strana a hnutí vznikly. K podpisu pod peticí musí občan uvést své jméno a příjmení, rodné číslo a (bydliště)adresu místa pobytu,

2. stanovy (organizační řád) ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny:

1. název a zkratka strany a hnutí,

2. sídlo,

3. programové cíle,

4. práva a povinnosti členů,

5. ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny, zejména vymezení rozsahu, v němž mohou ve prospěch strany majetek nabývat, hospodařit a nakládat s ním, popřípadě nabývat jiná majetková práva, a rozsahu, v němž mohou jednat a zavazovat se jménem strany,

6. orgány včetně orgánů statutárních, rozhodčích a revizních, způsob jejich ustavování a vymezení jejich oprávnění,

7. způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují, zda a v jakém rozsahu mohou činit právní úkony jménem strany a hnutí i jiní členové či pracovníci,

8. zásady hospodaření,

9. výše členských příspěvků, mají-li členové strany a hnutí uloženu povinnost platit členské příspěvky,

10. (9) způsob naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany a hnutí, pokud tento zůstatek nepřipadne státu (§ 13 odst. 7).

(3) Název strany a hnutí a jeho zkratka se musí výrazně lišit od názvu a zkratky stran a hnutí, které již vyvíjejí činnost na území České republiky, aby nebyly vzájemně zaměnitelné.

(4) Sídlo strany a hnutí musí být na území České republiky.

(5) Pokud stanovy neurčují něco jiného, jedná jménem strany a hnutí až do ustavení orgánů uvedených v odstavci 2 písm. b) bodu 6 přípravný výbor. Orgány strany a hnutí musí být ustaveny nejpozději do 6 měsíců od vzniku strany a hnutí. Nejsou-li orgány v této lhůtě ustaveny, dá Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") podnět k návrhu na pozastavení činnosti strany a hnutí (§ 14).

§ 7

(1) Návrh na registraci se podává ministerstvu.

(2) Nemá-li návrh na registraci náležitosti podle § 6 nebo jsou-li v něm neúplné nebo nepřesné údaje, ministerstvo na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu na registraci, písemně upozorní s tím, že dokud nebudou tyto nedostatky odstraněny, řízení o registraci nebude zahájeno.

(3) Neupozorní-li ministerstvo do 10 dnů od doručení návrhu na registraci přípravný výbor podle odstavce 2, má se za to, že návrh na registraci nemá nedostatky.

(4) Nesouhlasí-li přípravný výbor s upozorněním ministerstva, může se do 15 dnů od doručení upozornění domáhat u krajského soudu určení, že návrh na registraci nemá nedostatky. Proti rozhodnutí krajského soudu se nelze odvolat.

(5) Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy ministerstvu dojde návrh na registraci, který nemá nedostatky uvedené v odstavci 2, nebo dnem, kdy rozhodnutí krajského soudu podle odstavce 4 nabylo právní moci.

§ 8

(1) Ministerstvo registraci odmítne, jestliže stanovy strany a hnutí jsou v rozporu s § 1 až 5 a § 6 odst. 3 a 4. Jinak provede registraci.

(2) Ministerstvo provede registraci nebo rozhodne o jejím odmítnutí do 15 dnů ode dne zahájení řízení o registraci.

(3) Provede-li ministerstvo registraci, zašle ve lhůtě uvedené v odstavci 2 zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace. Na rozhodnutí o registraci se nevztahuje § 47 správního řádu, jestliže se návrhu na registraci vyhoví.

(4) Nebylo-li zmocněnci přípravného výboru do 30 dnů od zahájení řízení o registraci doručeno rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace, strana a hnutí vzniknou dnem následujícím po uplynutí této lhůty; tento den je dnem registrace. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.

(5) Přípravný výbor může do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí registrace podat u příslušného soudu opravný prostředek.^2a) K přezkoumání je příslušný Nejvyšší soud České republiky.

(6) Pravomocné rozhodnutí soudu, kterým se ruší rozhodnutí ministerstva o odmítnutí návrhu na registraci, tuto registraci nahrazuje. Na žádost zmocněnce přípravného výboru mu ministerstvo zašle jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace.

(7) Registraci provede ministerstvo zápisem strany a hnutí do (seznamu stran a hnutí)rejstříku stran a hnutí.

(8) Vznik strany a hnutí, jejich název, zkratku a sídlo oznámí ministerstvo do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu.

-------------

^2a) § 250m občanského soudního řádu.

§ 9

(Vznik strany a hnutí, jejich název, zkratku a sídlo oznámí ministerstvo do 7 dnů ode dne registrace Českému statistickému úřadu. Evidenci stran a hnutí vede ministerstvo.)

Rejstřík stran a hnutí

(1) Rejstřík stran a hnutí vedený ministerstvem je veřejný seznam, do kterého se zapisují nebo vyznačují zákonem stanovené údaje týkající se stran a hnutí. Jeho součástí je sbírka listin obsahující stanovy, usnesení o ustavení orgánů, usnesení o změně stanov a usnesení o zrušení strany a hnutí. Rejstřík stran a hnutí je každému přístupný. Každý má právo do něj nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy. Na požádání vydá ministerstvo úřední potvrzení o zápisu nebo o tom, že zápis není proveden.

(2) Do rejstříku stran a hnutí se zapisují tyto údaje:

1. název, zkratka a sídlo strany a hnutí s uvedením dne a čísla registrace,

2. den registrace změny stanov,

3. zánik strany a hnutí s uvedením dne a právního důvodu výmazu.

(3) Do rejstříku stran a hnutí se dále vyznačují tyto údaje:

1. identifikační číslo strany a hnutí,

2. jméno, příjmení, rodné číslo a adresa místa pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy , s uvedením způsobu, jakým jednají jménem strany a hnutí,

3. pozastavení činnosti strany a hnutí,

4. zrušení strany a hnutí,

5. vstup do likvidace včetně jména, příjmení, rodného čísla a adresy místa pobytu likvidátora,

6. prohlášení konkursu, jméno, příjmení a adresa místa pobytu správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, zahájení řízení o vyrovnání.

(4) Do rejstříku stran a hnutí se zapíše nebo vyznačí také změna nebo zánik skutečností podle odstavce 2 a 3.

(5) Údaj o identifikačním čísle strany a hnutí oznamuje ministerstvu Český statistický úřad.

§ 10

(Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje týkající se jména, příjmení a trvalého pobytu osob, které jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy, do 15 dnů ode dne ustavení nebo změny statutárního orgánu. Oznámení musí být doloženo usnesením orgánu strany a hnutí, který je podle stanov oprávněn v této věci rozhodovat; obdobně se doloží i ostatní podání týkající se údajů vedených v evidenci ministerstva (§ 11 a 12).)

Strana a hnutí jsou povinny oznámit písemně ministerstvu údaje uvedené v § 9 odst. 3 písm. b), d) a e) do 15 dnů ode dne, kdy bylo příslušným orgánem strany a hnutí ve věci rozhodnuto. Oznámení musí být doloženo usnesením těchto orgánů.

§ 11

((1) Změnu stanov oznámí strana a hnutí písemně ministerstvu do 15 dnů od jejího schválení; k oznámení připojí dvojí vyhotovení změny stanov.

(2) Ustanovení § 7 a 8 platí pro změnu stanov obdobně.)

Změna stanov

(1) Návrh na registraci změny stanov podává strana a hnutí písemně ministerstvu do 15 dnů od jejího schválení. Došlo-li zároveň se změnou stanov ke změně osob, jež jsou statutárním orgánem strany a hnutí nebo jeho členy anebo ke změně jejich funkčního označení, podává návrh nově ustavený statutární orgán. K návrhu se připojí změna stanov ve dvojím vyhotovení spolu s usnesením orgánu strany a hnutí, který je podle dosavadních stanov oprávněn o změně rozhodovat.

(2) Pro řízení o registraci změny stanov strany a hnutí platí obdobně ustanovení § 7 a 8. Změna stanov strany a hnutí nabývá účinnosti dnem její registrace ministerstvem.

(3) Změnu názvu strany a hnutí, zkratky jejich názvu a sídla oznámí ministerstvo do 7 dnů od registrace změny stanov Českému statistickému úřadu.

*

§ 16a

Soudní ochrana

(1) Dotýká-li se rozhodnutí orgánu strany a hnutí skutečností vyznačovaných v (evidenci ministerstva (§ 10 až 12)) rejstříku stran a hnutí (§ 9), může člen této strany a hnutí do 6 měsíců od přijetí takového rozhodnutí požádat okresní soud o jeho přezkoumání, považuje-li je za nezákonné nebo odporující stanovám.

(2) Nejde-li o zrušení strany a hnutí, lze návrh na přezkoumání podle odstavce 1 podat, jen pokud rozhodčí orgán strany a hnutí nevyhověl žádosti člena o zjednání nápravy anebo o ní nerozhodl do 30 dnů ode dne jejího podání.

(3) Soud v řízení postupuje podle § 246a, § 246b odst. 2 a § 246c a podle hlavy druhé části páté občanského soudního řádu. Návrh na přezkoumání rozhodnutí orgánu strany a hnutí o jejich zrušení má odkladný účinek. Člen strany a hnutí, který tento návrh podal, zašle jeho opis s vyznačeným dnem jeho převzetí soudem ministerstvu.

(4) Opis pravomocného rozhodnutí soudu podle odstavce 1 zašle soud ministerstvu.

Hospodaření stran a hnutí

§ 17

(1) Strana a hnutí odpovídají za své závazky celým svým majetkem. Členové strany a hnutí za závazky strany a hnutí ani neodpovídají ani neručí.

(2) Strana a hnutí nesmějí vlastním jménem podnikat.^2b)

(3) Strana a hnutí mohou založit obchodní společnost nebo družstvo nebo se účastnit jako společník nebo člen na již založené obchodní společnosti nebo družstvu jen tehdy, je-li výlučným předmětem jejich činnosti:

1. provozování vydavatelství, nakladatelství a tiskáren,

2. publikační a propagační činnost,

3. pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí nebo

4. výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany a hnutí.

(4) Příjmem strany a hnutí mohou být:

1. příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů,

2. příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost strany a hnutí (dále jen "příspěvek na činnost"),

(c)	příspěvky z rozpočtů vyšších územních samosprávných celků a obcí, stanoví-li tak zvláštní zákon,)

c) (d)) (příspěvky vlastních členů) členské příspěvky,

d) (e)) dary a dědictví,

e) (f)) příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku,

f) (g)) úroky z vkladů,

g) (h)) příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob podle odstavce 3,

h) (i)) příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí,

i) (j)) půjčky a úvěry.

(5) Strana a hnutí vedou účetnictví podle zvláštního zákona.³⁾

(6) Strana a hnutí nesmějí vlastnit majetek mimo území České republiky.

--------------

³⁾ Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

^2b) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

§ 17a

(1) Peněžitý dar od téhož dárce ve výši, která v kalendářním roce přesáhne částku 25 000 Kč, lze poskytnout pouze na základě písemné darovací smlouvy, která má formu darovací poukázky podle odstavce 2.

(2) Darovací poukázka se skládá ze 3 dílů a obsahuje:

1. je-li dárcem fyzická osoba, její jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého pobytu a identifikační číslo, pokud jí bylo přiděleno; je-li dárcem právnická osoba, její obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo,

2. název, sídlo, identifikační číslo a číslo účtu strany a hnutí přijímajících dar,

3. výši daru,

4. podpisy dárce a příjemce daru.

(3) Podpisy dárce a příjemce daru na dílu č. 1 darovací poukázky musí být ověřeny podle zvláštního právního předpisu.^3a)

(4) Dárce je povinen předložit díl č. 1 a 2 vyplněné darovací poukázky při hotovostní i bezhotovostní platbě příslušné bance; díl č. 3 si ponechá strana a hnutí. Banka na předložených dílech darovací poukázky vyznačí datum splatnosti nebo složení peněžitého daru na účet strany a hnutí; díl č. 2 banka vrátí dárci a díl č. 1 darovací poukázky zašle straně a hnutí, které jej předloží té bance, v níž mají vedeny příslušný účet, k potvrzení data připsání daru na tento účet, je-li dar proveden bezhotovostně.

(5) Strana a hnutí vede o nakoupených a vydaných darovacích poukázkách evidenci.

(6) Technické náležitosti darovací poukázky a její vzor stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

(7) Tisk darovacích poukázek zajišťuje Ministerstvo financí a jejich prodej stranám a hnutím za cenu, kryjící náklady spojené s jejich pořízením, zajišťují finanční ředitelství.

(8) Na darovací smlouvu podle odstavce 1 se vztahují ustanovení občanského zákoníku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

----------

3a)	Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb.
	Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb.

§ 17b

Strana a hnutí mohou za kalendářní rok přijmout peněžité dary v maximální výši 40 milionů Kč.

§ 18

(1) Strana a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávu, která zahrnuje

1. roční účetní výkazy podle zvláštních předpisů,⁴⁾

2. zprávu auditora o ověření roční účetní závěrky,

3. přehled o celkových příjmech v členění podle § 17 odst. 4a o výdajích v členění na provozní a mzdové výdaje, výdaje na daně a poplatky a výdaje na volby,

4. (přehled o výši darů a dárcích; pokud hodnota daru nebo součet hodnot darů jednoho dárce za jeden rok přesahuje 100 000 Kč, uvede se u fyzické osoby jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo dárce, u právnické osoby její název, adresa sídla a identifikační číslo),

d) přehled o darech a dárcích s uvedením výše peněžitého daru, jména, příjmení, rodného čísla a adresy místa pobytu dárce; je-li dárcem právnická osoba, uvede se její obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo,

5. přehled o hodnotě majetku získaného dědictvím; pokud hodnota takto získaného majetku přesahuje 100 000 Kč, uvede se zůstavitel.

(2) Přesahuje-li dar výši podle § 17a odst. 1, doloží se přehled o darech a dárcích podle odstavce 1 písm. d) dílem č. 1 příslušné darovací poukázky.

(3) ((2)) Výroční finanční zpráva strany a hnutí je veřejná; lze do ní nahlédnout a pořizovat z ní výpis nebo její opis či kopii v Kanceláři Poslanecké sněmovny.

------------------

⁴⁾ Např. zákon č. 563/1991 Sb.

§ 19

(Dary a jiná bezúplatná plnění nemohou strana a hnutí přijmout od státu a od státních orgánů, pokud zákon nestanoví jinak. )

Strana a hnutí nesmějí přijmout bezúplatná plnění a dary od:

1. státu, nestanoví-li tento zákon jinak,

2. příspěvkových organizací,

3. obcí, městských částí a městských obvodů a krajů,

4. státních podniků a právnických osob s majetkovou účastí státu nebo státního podniku, jakož i od osob na jejichž řízení a kontrole se podílí stát,

5. právnických osob s majetkovou účastí obcí, městských částí nebo městských obvodů,

6. spolků, zájmových sdružení právnických osob a obecně prospěšných společností,

7. jiných právnických osob , stanoví-li tak zvláštní právní předpis,

8. zahraničních právnických osob a od fyzických osob, které nejsou státními občany České republiky.

§ 19a

(1) Získají-li strana a hnutí peněžitý dar v rozporu s tímto zákonem, jsou povinny vrátit jej dárci včetně jeho úrokového zhodnocení ve výši diskontní sazby České národní banky, platné ke dni vrácení daru, a to nejpozději do 1. dubna roku následujícího po roce, ve kterém dar získaly. Není-li takový postup možný, odvedou příslušnou částku v téže lhůtě do státního rozpočtu. Nedošlo-li k vrácení daru nebo k jeho odvodu do státního rozpočtu ve stanovené lhůtě, uloží příslušný finanční úřad⁵⁾ straně a hnutí pokutu ve výši rovnající se pětinásobku hodnoty daru.

(2) Pokuty podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu. Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se příslušný finanční úřad dozvěděl, že strana a hnutí nevrátily peněžitý dar získaný v rozporu s tímto zákonem dárci nebo jej neodvedly do státního rozpočtu. Pokutu lze uložit nejpozději do 3 let po roce, ve kterém došlo k přijetí daru.

(3) Nejsou-li podle zjištění Poslanecké sněmovny údaje uvedené ve výroční finanční zprávě strany a hnutí v souladu s § 17b a § 19 zákona nebo nejsou-li doloženy podle § 18 odst. 2, oznámí Poslanecká sněmovna tuto skutečnost příslušnému finančnímu úřadu.

----------

5)	Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb. a zákona č. 311/1999 Sb.

§ 20

(1) Strana a hnutí mají nárok na státní příspěvek za podmínek stanovených zákonem.

(2) Příspěvek na činnost zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát.

(3) Nárok na stálý příspěvek nebo na příspěvek na mandát vzniká straně a hnutí, které předložily ve stanovené lhůtě (§ 18 odst. 1) výroční finanční zprávu.

(4) Nárok na stálý příspěvek vzniká straně a hnutí, které získaly ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů. Nezíská-li strana a hnutí v následujících volbách počet hlasů potřebných k jejich zastoupení v Poslanecké sněmovně podle zvláštního právního předpisu⁶⁾ , nárok na stálý příspěvek nevzniká.

----------

6)	§ 49 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů.

(5) Nárok na příspěvek na mandát vzniká, jestliže byl zvolen alespoň jeden poslanec nebo senátor na kandidátní listině strany a hnutí nebo byl zvolen za stranu a hnutí na kandidátní listině koalice ve volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu.

(6) Stálý příspěvek činí ročně 3 000 000 Kč pro stranu a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny 3 % hlasů. Za každých dalších i započatých 0,1 % hlasů obdrží strana a hnutí ročně 100 000 Kč. Obdrží-li strana a hnutí více než 5 % hlasů, příspěvek se dále nezvyšuje.

(7) Příspěvek na mandát činí ročně 500 000 Kč na jeden mandát.

(8) Příspěvek na mandát náleží po celé volební období jen straně a hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec nebo senátor zvolen. Jestliže byl poslanec nebo senátor zvolen na kandidátní listině koalice, náleží příspěvek na mandát po celé volební období jen straně a hnutí, za které byl na kandidátní listině koalice uveden.Není-li na uprázdněný mandát poslance náhradník nebo zanikne-li mandát senátora v průběhu volebního období, příspěvek na mandát straně a hnutí nenáleží.

(9) Pro zjištění nároku na stálý příspěvek a stanovení jeho výše u strany a hnutí, které jsou členy koalice, je rozhodující dohoda o podílu členů koalice na volebním výsledku. Není-li taková dohoda uzavřena, nebo není-li ve stanovené lhůtě doručena Ministerstvu financí, dělí se volební výsledek rovným dílem. Ustanovení odstavce 3 zůstává nedotčeno. Strana a hnutí doručí Ministerstvu financí dohodu o podílu členů koalice do posledního dne lhůty pro registraci kandidátních listin.

(10) Jestliže se dohody podle odstavce 9 doručené Ministerstvu financí navzájem liší a vznikne-li straně a hnutí nárok na stálý příspěvek, Ministerstvo financí výplatu stálého příspěvku všem členům koalice pozastaví; po odstranění tohoto rozporu Ministerstvo financí vyplatí stálý příspěvek i zpětně.

(11) V roce konání voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu se propočítává roční příspěvek na činnost za každé volební období zvlášť. Straně a hnutí náleží měsíčně jedna dvanáctina propočteného ročního příspěvku na činnost. V měsíci konání voleb obdrží strana a hnutí příspěvek propočtený z výsledků voleb toho volebního období, jehož výše bude pro stranu a hnutí výhodnější.Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, náleží straně a hnutí roční příspěvek na mandát v poměrné části ještě za měsíc, v němž došlo k jejímu rozpuštění. Uprázdní-li se mandát poslance a na uprázdněný mandát není náhradník, nebo dojde-li k zániku mandátu senátora, náleží roční příspěvek na mandát v poměrné části ještě za měsíc, v němž tato skutečnost nastala.

§ 20a

(1) Příspěvek na činnost vyplácí Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí po celé volební období každoročně ve dvou pololetních splátkách pozadu. Splátka za první pololetí se vyplácí každoročně do 30. června a za druhé pololetí každoročně do 1. prosince. Žádost se podává na každou splátku zvlášť.

(2) Výplatu příspěvku na činnost Ministerstvo financí pozastaví, jestliže

1. výroční finanční zpráva nebyla Poslanecké sněmovně předložena,

2. předložená výroční zpráva je podle zjištění Poslanecké sněmovny neúplná nebo

3. byl podán Nejvyššímu soudu návrh podle § 15.

(3) Příspěvek na činnost, jehož výplata byla podle odstavce 2 pozastavena, Ministerstvo financí na žádost strany a hnutí vyplatí i zpětně, pokud

1. výroční finanční zpráva byla následně předložena a podle zjištění Poslanecké sněmovny je úplná,

2. nabude právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl zamítnut návrh na pozastavení činnosti strany a hnutí nebo návrh na rozpuštění strany a hnutí, aniž je jejich činnost pozastavena, nebo

3. činnost strany a hnutí byla znovu obnovena (§ 14 odst. 3).

(4) O skutečnostech uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) Poslanecká sněmovna informuje Ministerstvo financí nejpozději k nejbližšímu termínu splatnosti splátky příspěvku na činnost.

(5) Ministerstvo financí upraví výši další splátky příspěvku na činnost, jestliže se v průběhu roku změnil stav rozhodný pro výpočet výše příspěvku.

20b

(1) Byl-li mandát poslance uprázdněn nebo zanikl-li mandát senátora (§ 20 odst. 8), Ministerstvo financí výplatu příspěvku na mandát zastaví při splátce za příslušné pololetí (§ 20a odst. 1), která následuje po uprázdnění nebo zániku mandátu.

(2) Skutečnosti uvedené v § 20 odst. 8 oznámí Poslanecká sněmovna nebo Senát Ministerstvu financí nejpozději k nejbližšímu termínu splatnosti splátky příspěvku na činnost.

*

Platné znění dotčených částí zákona

586/1992 Sb.

Zákon o daních z příjmů

ze dne 20. listopadu 1992

s vyznačením navrhovaných změn

*

§ 15

Nezdanitelná část základu daně

*

(8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, ^15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2% ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč.

*

§ 20

Základ daně a položky snižující základ daně

*

(8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, 15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně sníženého podle § 34. Jsou-li v úhrnu obsaženy i dary na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární a charitativní v souvislosti s živelní pohromou (§ 24 odst. 10), může být o hodnotu těchto darů překročen limit 2 % ze základu daně sníženého podle § 34, nejvýše však lze v úhrnu odečíst 4 % ze základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízení za účelem podnikání.

*

Změna: č. 35/1993 Sb.,

Změna: č. 96/1993,

Změna: č. 157/1993 Sb.,

Změna č. 196/1993 Sb.,

Změna č. 323/1993 Sb.,

Změna: č. 42/1994 Sb.,

Změna č. 85/1994 Sb.,

Změna č. 114/1994 Sb.,

Změna č. 259/1994 Sb.,

Změna č. 32/1995 Sb.,

Změna č. 87/1995 Sb.,

Změna č. 118/1995 Sb.,

Změna č. 149/1995 Sb.,

Změna č. 248/1995 Sb.,

Změna č. 316/1996 Sb.,

Změna č. 18/1997 Sb.,

Změna č. 151/1997 Sb.,

Změna č. 209/1997 Sb.,

Změna č. 210/1997 Sb.,

Změna č. 227/1997 Sb.,

Změna č. 111/1998 Sb.,

Změna č. 149/1998 Sb.,

Změna č. 168/1998 Sb.,

Změna č. 333/1998 Sb.,

Změna č. 63/1999 Sb.,

Změna č. 129/1999 Sb.,

Změna č. 144/1999 Sb.,

Změna č. 170/1999 Sb.

N á v r h

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí

ze dne……………2000

o darovacích poukázkách

Ministerstvo financí stanoví podle § 17a odst. 6 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. ....../2000 Sb.:

§ 1

(1) Darovací poukázka sestává ze tří dílů. V příloze č. 1 je vzor prvního dílu, v příloze č. 2 je vzor druhého dílu a v příloze č. 3 je vzor třetího dílu.

2. K ochraně před paděláním darovací poukázka obsahuje ochranné prvky.

(3) Darovací poukázka je tištěna na ceninovém papíru s průběžným vodoznakem (”trojlístek”) o formátu 630 x 297 mm (třikrát formát A4 vedle sebe na výšku oddělené perforací). Přední strana sestává ze čtyř barev, zadní strana darovací poukázky je bezbarvá. Každý díl darovací poukázky obsahuje stejné šestimístné výrobní číslo.

4. Darovací poukázka je zúčtovatelný tiskopis.

§ 2

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Ministr:

Odůvodnění

Na základě § 17a připravované novely zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a mění některé další zákony, je Ministerstvo financí povinno vydat vyhlášku o darovacích poukázkách.

Prováděcí předpis blíže upraví technické náležitosti darovací poukázky a její vzor.

Předpokládaný finanční dopad na státní rozpočet je minimální, neboť náklady spojené s výrobou a distribucí darovacích poukázek budou zahrnuty v ceně, za kterou budou politické strany a hnutí darovací poukázky nakupovat. Výrobní cena jedné darovací poukázky bez DPH při nákladu 5 000 kusů činí 18,22 Kč.