Čl. I
K bodu l:
Na
zajišťování výkonu vazby nebo na zajišťováníněkterých práv
obviněných se podílejí osoby, které nejsou v pracovně právním
vztahu k Vězeňské službě (kurátoři pro mládež, sociální
kurátoři, duchovní, překladatelé, soukromí lékaři, probační
pracovníci, pracovníci soudů, pracovníci nestátních
organizací). Vzhledem k tomu, že zákon o výkonu vazby
stanoví, jaká práva a povinnosti mají i tyto další osoby,
doplňuje se v tomto smyslu i příslušné ustanovení zákona.
K bodu 2:
Opatření, která je nutné
k řádnému průběhu výkonu vazby ve věznici přijímat, se
nevztahují jen k zachovávání vnitřního pořádku, ale i
k zajištění bezpečnosti (např. preventivní prohlídky na
celách). Tato opatření se mohou dotknout i osob, které jinak
dodržují stanovený vnitřní pořádek. Z tohoto důvodu se
doplňuje výčet omezení z hlediska jejich účelu, kterým
obviněný ve vazbě může být podroben.
K bodu 3:
V poznámce pod čarou se
rozšiřuje odkaz na ustanovení § 350c trestního řádu, v němž
je upraven institut vyhošťovací vazby.
K bodu 4:
Při zabezpečování práv a
oprávněných zájmů obviněných spolupracuje Vězeňská služba
s množstvím nejrůznějších subjektů - poskytovateli duchovních
a sociálních služeb, soudy, státními zastupitelstvími, Českou
advokátní komorou, úřady práce, zdravotnickými orgány, orgány
státní správy a územní samosprávy, zájmovými sdruženími
občanů apod. Tato spolupráce se v souladu s ústavním
principem výkonu státní moci ze strany Vězeňské služby
uskutečňuje za podmínek a v rozsahu stanoveném zvláštními
zákony (např. trestní řád, zákon o advokacii nebo zákon o
státním zastupitelství).
K bodu 5:
Společné umístění
obviněných, proti nimž je vedeno společné řízení, byť u nich
není důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování
skutečností závažných pro trestní stíhání se neosvědčuje.
Navrhovaná změna zabrání vzájemnému napadání spoluobviněných,
ke kterému obvykle, v případě, že jsou společně umístěni,
dochází.
K bodu 6:
Poznámka pod čarou se uvádí
do souladu se stávajícím zněním trestního řádu.
K bodu 7:
Oddělené umístění
mladistvých od dospělých upravuje vyčerpávajícím způsobem
ustanovení § 26 odst. 1, které je chápe nikoliv jako kategorický
příkaz, ale jako zásadu, z níž jsou za stanovených
podmínek přípustné výjimky. Z tohoto důvodu se stávající
ustanovení pod písm. g) jako nesprávné a nadbytečné zrušuje.
K bodu 8:
Cílem navrženého ustanovení
je ochrana zdraví nekuřáků. Závisí na obviněném, zda o
umístění do cely určené pro kuřáky, nebo pro nekuřáky
požádá.
K bodu 9:
Zákonem č. 169/l999 Sb., o
výkonu trestu odnětí svobody a změně některých souvisejících
zákonů, byla zrušena speciální úprava výměry ubytovací
plochy na jednoho odsouzeného a zákon se omezuje na výčet
požadavků na vybavení cel. Navržená úprava vychází ze stejné
koncepce.
K bodu 10:
Ustanovení bylo doplněno o
propuštění obviněného státním zástupcem na základě
oprávnění stanoveného v navrhovaném znění § 29 odst. 2 písm.
f) tohoto zákona a případy, kdy k propuštění dochází na
základě rozhodnutí prezidenta republiky nebo ministra
spravedlnosti v řízení o udělení milosti.
K bodu 11:
Ustanovení bylo rozšířeno
o povinnost přihlížet při stravování obviněných k požadavkům
kulturních a náboženských tradic obviněných - jedná se
především o obviněné židovského a muslimského náboženského
vyznání. Striktní stanovení četnosti poskytování stravy se
vypouští, neboť v případech, kdy zdravotní stav obviněného
vyžaduje poskytovat některé druhy dietního stravování je
nezbytné poskytovat stravu častěji než třikrát denně.
K bodu 12:
Ustanovení bylo upraveno tak,
že obviněný bez zvláštní žádosti může používat ve výkonu
vazby vlastní prádlo, oděv a obuv, a to za předpokladu, že jsou
hygienicky a esteticky nezávadné. Jejich výměnu si obviněný
musí zajistit na vlastní náklady.
K bodu
13:
V ustanovení se upřesňuje, že kontrola korespondence
orgánem, který vede řízení, musí být provedena bez zbytečného
odkladu.
K
bodu 14:
V odstavci 3 se nově stanoví
povinnost dodržovat závazky vyplývající z Vídeňské úmluvy o
diplomatických a konzulárních stycích, jakož i z dalších
mezinárodních úmluv, jimiž je Česká republika vázána.
K bodu 15:
Ustanovení § 14 odstavec 1
se mění na základě doporučení Evropského výboru pro zabránění
mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání
(CPT), které je vyjádřeno v odstavci 65 zprávy CPT z kontrolní
návštěvy v České republice v roce 1997. K plnění doporučení
CPT se zavázala vláda ČR usnesením č. 45 ze dne 29.1. 1998 a č.
528 ze dne 12.8. 1998.
Finanční náklady spojené s
navrhovaným zvýšením četnosti a prodloužením délky návštěv
budou pokryty ze stávajícího rozpočtu Vězeňské služby.
Odstavec 2 řeší současnou
nevyhovující úpravu návštěv obviněných v koluzní vazbě.
Stávající ustanovení o písemném souhlasu je vykládáno v
neprospěch obviněných - jako ustanovení o vydání nesouhlasu bez
jakéhokoliv odůvodnění.
Odstavec 3 přebírá
stávající zákonnou úpravu. Důvodem osamostatnění ustanovení
je vyčlenění problematiky návštěv obviněných v koluzní vazbě
do samostatného ustanovení.
Odstavec 4
stanoví, že v případech, kdy nejsou splněny podmínky
stanovené pro uskutečnění návštěvy obviněného v koluzní
vazbě, Vězeňská služba návštěvu neumožní.
K zajištění vnitřního
pořádku a bezpečnosti je nutno vybavit Vězeňskou službu
potřebnými pravomocemi. Stejné oprávnění se svěřuje v případě
nutnosti i přítomnému orgánu činnému v trestním řízení,
a to v případech, jestliže v průběhu návštěvy
zjistí, že je ohroženo objasňování skutečností důležitých
pro trestní řízení. Navrhované ustanovení odstavce 5 umožní
zachovat vnitřní pořádek a bezpečnost při návštěvách
obviněných a přispěje k dosažení účelu trestního
řízení.
K zajištění práva
obviněného na obhajobu je nezbytné návštěvy obhájce na rozdíl
od návštěv ostatních osob neomezovat (odstavec 6).
Odstavec 7
upravuje podmínky, za nichž může obviněný v koluzní
vazbě přijímat návštěvy advokáta, který ho zastupuje v jiné
věci, nebo notáře.
K bodu 16:
Podmínky spolupráce věznic
s příslušnými subjekty při poskytování duchovních a
sociálních služeb není vhodné upravovat zákonem o výkonu
vazby, ale postačí odkázat na zvláštní právní předpisy
z této oblasti (zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů
České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě
náboženské víry a postavení církví a náboženských
společností).
K bodu 17:
Právo obviněných na nákup
potravin a věcí osobní potřeby je v potřebném rozsahu
zaručeno úpravou obsaženou v odstavci 1. Je proto zbytečné,
aby potraviny k vylepšení stravy během výkonu vazby byly
obviněným zasílány jejich příbuznými v podobě balíčků
častěji než dvakrát ročně. Hlavním důvodem pro toto omezení
je (shodně jako v obdobných ustanoveních zákona o výkonu
trestu odnětí svobody č. 169/1999 Sb.) ta skutečnost, že i přes
náležitou kontrolu se zejména prostřednictvím balíčků
dostávají do věznice návykové látky. Z tohoto závěru
vycházejí i právní úpravy většiny států Evropské Unie,
které obsahují obdobná ustanovení. Zachovává se právo
obviněných na zasílání prádla za účelem výměny a dalších
věcí, u nichž nelze v plném rozsahu tvrdit, že si je
obvinění mohou obstarat jiným způsobem.
K bodu 18 :
Stávající úprava - vrácení
nepředaných věcí zpět odesílateli na jeho náklady se
neosvědčila, neboť byla prakticky neproveditelná. Shodná úprava
je obsažena i v zákonu o výkonu trestu č. 169/1999 Sb.
K bodu 19:
Ustanovení zajišťuje právo
obviněného na používání vlastního přenosného radiopřijímače
a televizoru pokud jsou splněny podmínky, které vyloučí možnost
maření účelu výkonu vazby.
K bodu 20:
V souladu
s Evropskými vězeňskými pravidly se výslovně zakotvuje
povinnost zaměstnanců Vězeňské služby dbát na zachovávání
práv, která mají obvinění ve výkonu vazby.
K bodu 21:
Cílem ustanovení je zabránit
přenosu nakažlivých onemocnění při neodborně prováděné
tetováži.
K bodu 22:
Povinnosti obviněných lze
stanovit toliko zákonem, stávající výčet povinností je
nedostatečný a proto se navrhuje jeho doplnění tak, aby
korespondoval obdobnému výčtu povinností, které mají rovněž
v zájmu zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti ve
věznicích odsouzení.
K bodu 23:
Rozšiřuje se výčet
kázeňských trestů tak, aby byly dodrženy pedagogické zásady,
jejichž aplikace posiluje účinnost uloženého kázeňského
trestu, a to zejména zásady individualizace, přiměřenosti,
stupňování, důslednosti a spravedlivosti.
K bodu 24:
Navrhované
ustanovení je důsledkem změny režimu přijímání balíčků
provedené touto novelou zákona o výkonu vazby (bod 17).
K bodu 25:
V převážné většině
věznic jsou maximálně dvě cely určené pro výkon kázeňského
trestu umístění do samovazby, ne oddělení samovazeb.
Omezení možnosti číst
právnickou, vzdělávací a náboženskou literaturu podle
stávajícího znění zákona o výkonu vazby je omezením
přísnějším než omezení pro odsouzené stanovené v zákoně o
výkonu trestu odnětí svobody č.169/l999 Sb. Omezení možnosti
používat vlastní přenosný radiopřijímač a televizor po dobu
umístění do samovazby je přiměřeným logickým omezením práva
obviněného nově stanoveného touto novelou zákona o výkonu vazby
(bod 19). Doba výkonu kázeňského trestu umístění do samovazby
se u dospělého obviněného nezapočítává do doby rozhodné pro
vznik nároku na přijetí návštěvy.
K bodu 26:
Navrhovaným ustanovením §
23a je dána obviněnému možnost, aby napravil důsledky svého
nevhodného jednání během výkonu vazby.
Uložením kázeňského
trestu dle § 23b lze postihnout jednání obviněného, které
vykazuje znaky přestupku a bylo spácháno během výkonu vazby.
K
bodu 27:
Navrhované ustanovení je
důsledkem změny režimu přijímání balíčků provedené touto
novelou zákona o výkonu vazby (bod 24).
K bodu 28:
Na
rozdíl od dospělých obviněných, se umožňuje u mladistvých
obviněných započítat dobu výkonu kázeňského trestu umístění
do samovazby do doby rozhodné pro vznik nároku na přijetí
návštěvy.
K bodu 29:
Přestože vazba jako institut
trestního řízení není výchovný prostředek, ukládá se
věznicím povinnost nabídnout mladistvému účast na preventivně
výchovných, vzdělávacích, zájmových a sportovních programech.
Cílem je především efektivnější využití času stráveného
mladistvým ve výkonu vazby. Účast na výchovných programech je
zároveň významným preventivním opatřením výskytu vzájemného
násilného jednání mezi mladistvými (šikany), ke kterému
dochází zejména při jejich nečinnosti (§ 26 odst. 6).
U mladistvých , kteří, na
rozdíl od dospělých obviněných, mají zpravidla méně
finančních prostředků na nákupy, se zakotvuje možnost
četnějšího přijímání balíčků s potravinami a věcmi
osobní potřeby (§ 26 odst. 7).
K bodu 30:
Je-li zajištěn výkon
nařízení ochranné výchovy, bude v takovém případě
mladistvý po propuštění z vazby dodán Vězeňskou službou přímo
do příslušného výchovného zařízení. Jestliže byla
mladistvému nařízena ústavní výchova, Vězeňská služba
příslušné výchovné zařízení o propuštění mladistvého
informuje, protože přepravu zajišťuje samo výchovné zařízení.
K bodu
31:
Cizince je třeba poučit o
právu na přijetí konzulární návštěvy. Na tyto návštěvy se
nevztahují omezení uvedená v § 14 odst. 1,2,3 (omezení frekvence
návštěv, počtu přítomných osob apod.)
K bodu 32:
Nové znění § 29 vyplývá
z doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení a
nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT),
které je vyjádřeno v odstavci 77 zprávy CPT z kontrolní návštěvy
v České republice v roce l997. K plnění tohoto doporučení se
vláda ČR zavázala usnesením č. 45 ze dne 29.1. l998 a č. 528 ze
dne 12.8. l998. Obdobným způsobem byl v zákoně č. 169/l999 Sb.,
upraven dozor nad výkonem trestu odnětí svobody. V souvislosti s
citovaným zákonem došlo i ke změně zákona o státním
zastupitelství.
Čl.II
Navrhované datum účinnosti
vychází z předpokládaného průběhu legislativního procesu
a respektuje požadavek alespoň minimální legisvakance.
V Praze dne 17. ledna 2000
předseda vlády
Ing. Miloš Zeman, v.r.
ministr spravedlnosti
JUDr. Otakar Motejl, v.r.
Úplné znění zákona č.
293/1993 Sb., o výkonu vazby, s vyznačením navrhovaných změn
HLAVA I
Základní ustanovení
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je
upravit podmínky výkonu vazby v trestním řízení,
zejména stanovit práva a povinnosti osob ve vazbě, postavení
příslušníků a občanských pracovníků (dále jen
„zaměstnanci“) Vězeňské služby České republiky
(dále jen "Vězeňská služba") a dalších osob
při zajišťování výkonu vazby a upravit dozor nad tímto
výkonem.
§ 2
Zásady výkonu vazby
Dokud není
pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu vyslovena vina, nelze na
toho, kdo byl vzat do vazby (dále jen "obviněný"),
hledět, jako by byl vinen. Během výkonu vazby smí být
obviněný podroben jen těm omezením, která jsou nutná ke splnění
účelu vazby z hlediska jejího důvodu1) a k zachování
stanoveného vnitřního pořádku a bezpečnosti. Ve
výkonu vazby nesmí být ponižována lidská důstojnost
obviněného a nesmí být podrobován fyzickému ani
psychickému nátlaku.
------------------------------------------------------------------
1)
§ 67, 350c
a 381 trestního řádu.
§ 3
Orgány zajišťující výkon
vazby
(1) Ostrahu
obviněných a další úkoly vyplývající z výkonu vazby
zajišťuje Vězeňská služba.
(2) Vězeňská služba je
vůči obviněnému oprávněna použít pouze taková omezení a
donucovací prostředky, které připouští zákon.2)
(3) Při zajišťování
výkonu práv obviněných Vězeňská služba spolupracuje
s ostatními státními orgány, orgány územní samosprávy a
s dalšími subjekty způsobem uvedeným ve zvláštních
zákonech.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon ČNR č. 555/1992
Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.
§ 4
Místo výkonu vazby
Vazba se vykonává ve
vazební věznici nebo ve zvláštním oddělení věznice (dále
jen "věznice").
HLAVA II
Přijímání, umísťování
a propouštění obviněných
§ 5
Přijímání obviněných
(1) Do výkonu vazby
lze přijmout obviněného jen na písemný příkaz soudu vydaný
na základě rozhodnutí o vzetí do vazby. Toto rozhodnutí musí
být k písemnému příkazu připojeno. Přijímání do výkonu
vazby se provádí nepřetržitě.
(2) Při přijetí do
výkonu vazby musí být obviněný prokazatelně seznámen se
svými právy a povinnostmi podle tohoto zákona, řádu výkonu
vazby a s vnitřním řádem věznice.
Umísťování obviněných
do cel
§ 6
(1) Při umísťování
obviněných do cel se dbá na to, aby byl dodržen účel vazby
a aby nedocházelo k mravnímu nebo jinému ohrožení
obviněných.
(2) Jestliže o to
obviněný požádá, umístí se do samostatné cely, umožňují-li
to podmínky ve věznici.
(3) V odůvodněných
případech může obviněný požádat o umístění do jiné cely.
(4) O žádosti podle
odstavců 2 a 3 rozhodne ředitel věznice nebo jeho zástupce.
§ 7
(1) Odděleně se umísťují:
a) muži od žen,
b) obvinění, u nichž je důvodem vazby
obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných
pro trestní stíhání,3) od ostatních obviněných,
c) obvinění, proti nimž je vedeno společné
řízení (a zároveň je, byť jen
u jednoho z nich, důvodem vazby obava, že bude mařit
objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,3))
d) obvinění, kteří jsou stíháni pro
některý z trestných činů uvedených v § 62 trestního zákona,
od ostatních obviněných,
e) obvinění, kteří jsou stíháni pro
trestný čin spáchaný z nedbalosti, a obvinění, kteří
nebyli dříve odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí
svobody, od ostatních obviněných,
f) obvinění od pravomocně
odsouzených,
(g) mladiství od
dospělých,)
g) obvinění, u nichž je
podezření na přenosné nebo duševní onemocnění.
(2) Obviněný,
který o to požádá, se umístí do cely určené výlučně buď
pro kuřáky nebo pro nekuřáky.
(3) Při rozhodování
o umísťování obviněných do cel je třeba respektovat pokyn
soudu a v přípravném řízení i státního zástupce k
oddělenému umístění obviněných a podle možnosti přihlížet
též k dalším hlediskům a skutečnostem, zejména k věku
obviněných, stupni jejich narušení, životním návykům a
osobním vlastnostem.
(4) Obviněný, který
se ve vazbě chová agresivně nebo soustavně porušuje řád
výkonu vazby nebo vnitřní řád věznice, se umístí ve
zvláštní cele, odděleně od ostatních obviněných.
------------------------------------------------------------------
3)
§ 67 odst. 1
písm. b) trestního řádu.
§ 8
Výkon vazby se zmírněným
režimem
(1) Obviněného lze
umístit do oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem,
pokud tím nebude ohrožen účel vazby.
(2) V oddělení
výkonu vazby se zmírněným režimem je ubytovací prostor se
společným sociálním a kulturním zařízením, ve kterém se
obvinění v určeném čase mohou volně pohybovat a stýkat
se s obviněnými, kteří jsou umístěni v tomto oddělení.
(3) Do oddělení
výkonu vazby se zmírněným režimem nelze umístit obviněného,
který porušuje stanovený pořádek a kázeň nebo nemůže být
do tohoto oddělení umístěn z bezpečnostních důvodů. Rovněž
se do tohoto oddělení neumístí obviněný, u něhož to
nedoporučil lékař vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, a obviněný,
u kterého toto umístění nedoporučil psycholog.
(4) Ustanovení § 7 se v
oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem užije obdobně.
§ 9
Základní vybavení cel
Pro každého
obviněného musí být v cele lůžko a skříňka na uložení
osobních věcí. Cely jsou dále vybaveny stolkem a židlemi v počtu
odpovídajícím počtu obviněných a sociálním zařízením,
odděleným od zbývajícího prostoru cely neprůhlednou zástěnou.
Do každé cely musí být zavedeno elektrické osvětlení a
signalizační (přivolávací) zařízení.
((2)
Ubytovací plocha včetně sociálního zařízení na jednoho
obviněného musí činit nejméně 3,5 m2. Umístit obviněného do
cely, v níž na něj připadne menší ubytovací plocha, lze
pouze za okolností stanovených v řádu výkonu vazby a na
nezbytně nutnou dobu; to neplatí u mladistvých a těhotných žen.)
(§ 10
Propuštění obviněných
Obviněný
se propustí z vazby jen na písemný příkaz soudu, a to
neodkladně. Zvláštní zákon může stanovit, v kterých
případech toto právo přísluší i státnímu zástupci.4)
------------------------------------------------------------------
4) § 72 odst. 2 trestního
řádu.)
§ 10
Propuštění
obviněných
Věznice propustí neodkladně obviněného z výkonu vazby,
jestliže obdržela
a) písemný příkaz,
aby obviněný byl propuštěn na svobodu, vydaný soudem
na
základě jeho rozhodnutí,
b)
písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu, vydaný
státním
zástupcem na základě jeho rozhodnutí v případech
stanovených zvláštním
zákonem,4)
c) písemný příkaz
státního zástupce, aby obviněný byl propuštěn na svobodu,
vydaný při výkonu dozoru nad dodržováním právních předpisů
při výkonu vazby,
d) písemný příkaz,
aby obviněný byl propuštěn na svobodu, na základě rozhodnutí
prezidenta republiky nebo ministra spravedlnosti v řízení o
udělení milosti,
e)
písemný příkaz, aby obviněný byl propuštěn na svobodu na
základě rozhodnutí ministra spravedlnosti v řízení o
mimořádných opravných prostředcích nebo v řízení o
vydání do ciziny
________
4)
§ 72 odst. 1 a 2 trestního řádu.
HLAVA III
Práva a povinnosti obviněných
(§ 11
Stravování obviněných
Obviněnému
se poskytuje třikrát denně strava za podmínek a v hodnotách,
které odpovídají zásadám správné výživy a jeho
zdravotnímu stavu.)
§ 11
Stravování obviněných
Věznice
poskytuje obviněným pravidelnou stravu za podmínek a v hodnotách,
které odpovídají udržení zdraví a přihlížejí k jejich
zdravotnímu stavu a věku; přitom přihlíží k požadavkům
kulturních a náboženských tradic obviněných.
§ 12
Vystrojování obviněných
((1)
Požádá-li o to obviněný, má právo používat ve výkonu
vazby vlastní oděv, prádlo a obuv za předpokladu, že
splňují podmínky hygienické a estetické nezávadnosti a že
má zajištěnu jejich výměnu na vlastní náklady.)
(1) Obviněný má právo
používat ve výkonu vazby vlastní oděv, prádlo a obuv za
předpokladu, že splňují podmínky hygienické a estetické
nezávadnosti a že má zajištěnu jejich výměnu na vlastní
náklady.
(2) Nejsou-li splněny
podmínky stanovené v odstavci 1, je obviněný povinen používat
vězeňský oděv, prádlo a obuv. V takovém případě se
jeho vlastní oděv, prádlo a obuv odevzdají do úschovy věznice.
§ 13
Korespondence
(1) Obviněný může
přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení (dále
jen "korespondenci") bez omezení.
(2) Korespondence
podléhá kontrole, která zahrnuje seznámení se s obsahem
písemností. Je-li důvodem vazby obava, že obviněný bude mařit
objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,
provádí bez zbytečného odkladu kontrolu
korespondence orgán, který vede řízení. V ostatních
případech je oprávněn kontrolu provádět orgán Vězeňské
služby. Vězeňská služba má povinnost korespondenci
zadržet a předat orgánům činným v trestním řízení,
zakládá-li její obsah podezření z trestné činnosti nebo
jestliže by doručením korespondence mohl být mařen účel
vazby. Zadržená korespondence se založí do trestního spisu a
nezávadná část jejího obsahu se oznámí adresátu.
((3)
Kontrola korespondence mezi obviněným a jeho obhájcem a mezi
obviněným a státními orgány České republiky je nepřípustná.
Tato korespondence se odesílá adresátům neprodleně a doručuje
se obviněnému bez průtahů.)
(3)
Kontrola korespondence je nepřípustná mezi obviněným a jeho
obhájcem, mezi obviněným a státními orgány České republiky
nebo diplomatickou misí anebo konzulárním úřadem cizího
státu4a)
anebo mezi obviněným a mezinárodní organizací, která je podle
mezinárodní úmluvy, jíž je Česká republika vázána, příslušná
k projednávání podnětů týkajících se ochrany lidských práv.
Tato korespondence se adresátu odesílá a obviněnému doručuje
neprodleně.
(4) Obviněnému, který neumí nebo nemůže
číst nebo psát, Vězeňská služba zajistí, aby mu byly došlé
dopisy přečteny, nebo mu poskytne pomoc při sepisování
žádostí, podání a stížností státním orgánům a při
dopisování s obhájcem.
________________
4a)
Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o
Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.
Vyhláška ministra
zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o
konzulárních stycích.
(§ 14
Návštěvy obviněných
(1)
Obviněný má právo na přijetí návštěvy v počtu nejvýše
čtyř osob ve věznici jednou za tři týdny v trvání 30
minut. V odůvodněných případech může ředitel věznice
povolit přijetí návštěvy i za dobu kratší než tři týdny,
případně na dobu delší než 30 minut. U obviněných, u nichž
je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování
skutečností závažných pro trestní stíhání, je k přijetí
návštěvy nutný předchozí písemný souhlas soudu a v
přípravném řízení státního zástupce.
(2)
Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených za
přítomnosti orgánu Vězeňské služby. U návštěv, k jejichž
přijetí je nutný předchozí písemný souhlas, může být
přítomen též zástupce orgánu činného v trestním řízení.
Při návštěvě může obviněný přijmout balíček s obsahem
uvedeným v § 16 odst. 2. Ustanovení § 16 odst. 3 se použije
přiměřeně.
(3)
Obviněný má právo přijímat ve věznici návštěvy obhájce
neomezeně. Omezení uvedená v odstavcích 1 a 2 se na
návštěvy obhájce nevztahují.)
§ 14
Návštěvy obviněných
(1) Obviněný má právo
na přijetí návštěvy v počtu nejvýše čtyř osob jednou za dva
týdny v trvání jedné hodiny. V odůvodněných případech může
ředitel věznice povolit přijetí návštěvy většího počtu
osob nebo za dobu kratší než dva týdny, případně na dobu delší
než jedna hodina.
(2)
U obviněných, u nichž je důvodem vazby obava, že budou mařit
objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání3),
bez zbytečného odkladu stanoví podmínky pro uskutečnění
návštěvy, kterými jsou zejména termín návštěvy, okruh osob a
přítomnost orgánu činného v trestním řízení, v přípravném
řízení státní zástupce, v řízení před soudem příslušný
soudce.
(3) Návštěvy
probíhají v místnostech k tomu určených za přítomnosti orgánů
Vězeňské služby, případně též orgánu činného v trestním
řízení.
(4) Nejsou-li
splněny podmínky stanovené podle ustanovení odstavce 2, Vězeňská
služba návštěvu neumožní.
(5) Zaměstnanec
Vězeňské služby je oprávněn návštěvu přerušit nebo
předčasně ukončit, jestliže obviněný nebo návštěvníci přes
upozornění porušují vnitřní pořádek a /nebo ohrožují/
bezpečnost ve věznici; stejná oprávnění má, jde-li o návštěvu
za podmínek stanovených podle odstavce 2, přítomný orgán činný
v trestním řízení, jestliže v průběhu návštěvy
zjistí, že dochází nebo má dojít k maření objasňování
skutečností závažných pro trestní stíhání.
(6) Obviněný má právo
přijímat ve věznici návštěvy obhájce neomezeně. Omezení
uvedená v předchozích odstavcích se na návštěvy obhájce
nevztahují.
(7) Obviněný
má právo přijímat ve věznici návštěvy advokáta, který ho
zastupuje v jiné věci, jestliže orgán činný v trestním
řízení, je-li obviněný ve vazbě z důvodu § 67 odst.1
písm. b) trestního řádu, nestanoví jinak. V případě, že
je třeba ověřit podpis obviněného, může se takové návštěvy
zúčastnit i notář. Omezení uvedená v odstavcích 1,2,3 se
na takové návštěvy nevztahují.
§ 15
Duchovní a sociální služby
(1) Obviněnému se
zajišťuje právo na poskytování duchovních a sociálních
služeb v rozsahu vyplývajícím ze zvláštních předpisů.5)
Poskytování těchto služeb ve věznici se nepovažuje za návštěvy
ve smyslu § 14.
(2) Zvláštní právní
předpisy stanoví podmínky spolupráce věznice s registrovanými
církvemi a náboženskými společnostmi k zabezpečení duchovní
služby a podmínky spolupráce věznice s příslušnými orgány
sociálního zabezpečení k zabezpečení sociálních služeb.
------------------------------------------------------------------
5) § 9 zákona č.
308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví
a náboženských společností.
§ 91 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve
znění zákona č. 180/1990 Sb.
§ 16
Nákup potravin a věcí
osobní potřeby,
přijímání balíčků a
peněz
(1) Obviněný má
právo na nákup potravin a věcí osobní potřeby nejméně jednou
týdně v zaručeném sortimentu, který stanoví zvláštní
předpis.
((2)
Obviněný může jednou za dva týdny přijmout balíček s
potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do váhy 5 kg.
Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za
účelem výměny.)
(2)
Obviněný má
právo dvakrát ročně, zpravidla u příležitosti svých narozenin
a vánočních svátků, přijmout balíček s potravinami a
věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na
balíčky obsahující oblečení zasílané za účelem jeho výměny,
knihy, denní tisk a časopisy.
(3) Balíčky
podléhají kontrole orgánů Vězeňské služby. Obviněnému
se nepředají věci, které odporují účelu vazby, nebo které
není dovoleno mít podle řádu výkonu vazby v cele, zejména
věci, kterými by mohl ohrozit život a zdraví vlastní nebo jiných
osob. Nepředané věci se odešlou zpět odesilateli (na
jeho náklady) na náklady obviněného.
(4) Obviněný může
přijímat bez omezení peníze, které mu byly do věznice
poslány. Věznice je povinna zajistit jejich bezpečné uložení
a umožnit obviněnému na jeho náklady s nimi disponovat.
Zvláštní předpis stanoví, v kterých případech je obviněný
povinen peníze uložit.
§ 17
Uspokojování kulturních
potřeb
(1) Obviněný má
právo objednat si na svůj náklad knihy, denní tisk a
časopisy, včetně zahraničních, pokud jsou distribuované v
tuzemsku. Může si půjčovat a hrát společenské hry,
z vězeňské knihovny si půjčovat beletrii a odborné
publikace, včetně právních předpisů.
(2)
Vlastní přenosný radiopřijímač a televizor, pokud jsou napájeny
z vlastního zdroje, se obviněnému umožní používat po provedení
kontroly technických parametrů ke zjištění, zda nebylo
instalováno nežádoucí zařízení. Provedení kontroly zajistí
na náklady obviněného správa věznice.
§ 18
Péče o zdraví
(1) Obviněný má právo
na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku.
(2) Obviněný má
právo účastnit se denně vycházky ve vymezeném prostoru věznice
v trvání nejméně jedné hodiny. Vycházka může být z
důležitého důvodu na základě rozhodnutí ředitele věznice
omezena nebo zrušena. U nemocných obviněných a obviněných
těhotných žen se vycházky konají se souhlasem ošetřujícího
lékaře a podle jeho doporučení.
(3) Obviněný má
právo na zdravotní péči v rozsahu a za podmínek
stanovených zvláštním předpisem6) s přihlédnutím k
omezením vyplývajícím z účelu vazby.
(4) Obviněný je
povinen podrobit se preventivní vstupní, periodické a výstupní
(popřípadě i mimořádné) lékařské prohlídce v rozsahu
určeném lékařem, včetně nezbytných diagnostických a
laboratorních vyšetření a očkování, a preventivním
opatřením stanoveným orgány ochrany veřejného zdraví.
(5) Jestliže
zdravotní stav obviněného vyžaduje zdravotní péči, kterou
není možno zajistit ve věznici, poskytne se mu ve zdravotnickém
zařízení mimo věznici. Ostrahu obviněného v takovém
případě zajišťuje nejbližší věznice.
(6) Způsobil-li si
obviněný svévolně újmu na zdraví, má povinnost uhradit
náklady léčení a skutečně vynaložené náklady ostrahy a
dopravy do zdravotnického zařízení.
------------------------------------------------------------------
6) § 9 odst. 2 zákona č.
20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č.
548/1991 Sb.
§ 19
Zaměstnávání obviněných
(1) Obviněný může
být na vlastní žádost po dobu trvání vazby pracovně zařazen
v rámci pracovních možností věznice. Ustanovení § 7 se užije
obdobně.
(2) Pracovní
zařazení, odměňování, zdravotní pojištění a sociální
zabezpečení upravují zvláštní předpisy.7)
------------------------------------------------------------------
7) Např. zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o
pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění
pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném
na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 20
Ochrana práv obviněných
(1) K uplatnění
svých práv může obviněný podávat státním orgánům České
republiky žádosti a stížnosti, které je věznice povinna
neprodleně odeslat.
(2) Pokud o to
obviněný požádá, musí mu být bez zbytečného odkladu
umožněna rozmluva s ředitelem věznice nebo s jeho
zástupcem.
(3) Zaměstnanci
Vězeňské služby jsou povinni dbát na zachovávání práv, která
obvinění mají ve výkonu vazby.
§ 21
Povinnosti obviněných
(1) Obviněný je
povinen dodržovat řád výkonu vazby a vnitřní řád věznice,
plnit příkazy a pokyny Vězeňské služby, šetřit majetek
věznice a ostatních obviněných a chovat se slušně ke všem
osobám, se kterými přijde do styku.
(2) Obviněný nesmí
navazovat nedovolené styky s jinými obviněnými nebo s
osobami na svobodě, vyrábět, přechovávat a konzumovat
alkoholické nápoje a jiné návykové látky,8) vyrábět a
přechovávat předměty, které by mohly být použity
k ohrožení bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku,
nebo které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat
pořádek nebo škodit zdraví, tetovat sebe nebo jinou osobu,
anebo nechat se tetovat.
(3) Obviněný je
povinen se podrobit osobní prohlídce při přijetí do vazby,
při přemístění mimo věznici nebo při podezření, že má u
sebe věc, jejíž držení je ve vazbě zakázáno. Věc, jejíž
držení je ve vazbě zakázáno, se obviněnému odejme a po dobu
trvání vazby vezme do úschovy.
(4) Obviněný je dále
povinen:
a) umožnit zaměstnancům
Vězeňské služby kontrolu svých osobních věcí,
b) strpět úkony, které
souvisejí s jeho identifikací,
c) pokud onemocní,
stane se mu úraz nebo je zraněn, tyto skutečnosti neprodleně
ohlásit zaměstnanci Vězeňské služby,
d) oznámit neprodleně
zaměstnanci Vězeňské služby okolnosti, které mohou způsobit
vážné ohrožení bezpečnosti jemu samotnému,
spoluobviněným nebo věznici, pokud
se o nich dozví nebo je
zjistil,
e) podrobit se
opatřením, která jsou nezbytná k potlačení výroby, držení
nebo
zneužívání omamných a psychotropních látek a jedů
ve věznici,
f) dodržovat zásady
hygieny,
g) uhradit
náklady zdravotní péče provedené v zájmu zachování nebo
zlepšení jeho
zdravotního stavu nad rámec péče hrazené
z veřejného zdravotního pojištění nebo
ze státního
rozpočtu nad rámec mezinárodních dohod, kterými je Česká
republika
vázána.
(5) Pokud je to
nezbytné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti ve
věznici, jsou orgány Vězeňské služby oprávněny použít
proti obviněnému, odmítajícímu plnit své povinnosti,
donucovací prostředky stanovené zvláštním zákonem.9)
------------------------------------------------------------------
8) § 89 odst. 13 trestního
zákona.
9) § 17 a 18 zákona ČNR č.
555/1992 Sb.
HLAVA IV
Vyřizování kázeňských
přestupků obviněných
§ 22
Kázeňské přestupky,
kázeňské tresty
a ochranná opatření zabrání
věci
(1) Zaviněné
porušení povinností podle § 21 při výkonu vazby je kázeňským
přestupkem, za nějž může být obviněnému uložen
kázeňský trest. Méně závažný kázeňský přestupek lze
vyřídit napomenutím nebo převedením obviněného z oddělení
pro výkon vazby se zmírněným režimem do oddělení s
běžným režimem. Výkonem kázeňského trestu není dotčena
povinnost obviněného uhradit případně způsobenou škodu.
(2) Kázeňskými
tresty jsou:
a) důtka,
b) pokuta do výše 1000 Kč,
c) (odnětí
práva na přijetí balíčku a) zákaz nákupu potravin a
věcí osobní potřeby (s výjimkou hygienických potřeb) až
na dobu jednoho měsíce,
d) propadnutí věci,
e) umístění do samovazby až
na 10 dní.
(3) Uložený
kázeňský trest musí být úměrný závažnosti kázeňského
přestupku. Není-li stanoveno jinak, lze obviněnému za kázeňský
přestupek uložit jen jeden kázeňský trest.
(4) Při výměře
pokuty je třeba přihlédnout též k osobním poměrům
obviněného. Věznice může výkon tohoto kázeňského trestu
provést převodem příslušné částky z prostředků, které má
obviněný ve věznici uloženy. Vlastníkem této částky se stává
stát. Uložené prostředky obviněného nesmějí klesnout pod 500
Kč.
(5) Propadnutí věci je
možno uložit samostatně nebo vedle jiného kázeňského trestu
obviněnému, jde-li o věc, která mu náleží a
a) kterou použil ke spáchání
kázeňského přestupku, nebo
b) která byla ke spáchání
kázeňského přestupku určena, anebo
c) kterou spácháním kázeňského přestupku
získal.
(6) Propadnutí věci nelze uložit, je-li hodnota věci v
nápadném nepoměru k povaze kázeňského přestupku.
Vlastníkem propadlé věci se stává stát.
((7)
Samovazbou se rozumí umístění obviněného do zvláštní cely v
oddělení samovazeb. Po dobu umístění v samovazbě nesmí
obviněný přijímat návštěvy (s výjimkou obhájce), nemá
právo používat vlastní oděv, prádlo a obuv, nemá právo na
přijetí balíčku, nákup potravin a věcí osobní potřeby (s
výjimkou hygienických potřeb), není mu dovoleno čtení
časopisů a knih (s výjimkou právních předpisů), jakož i
hraní společenských her. Doba výkonu kázeňského trestu
umístění do samovazby se nezapočítává do doby pro přijetí
návštěvy a balíčku.)
(7) Samovazbou
se rozumí umístění obviněného do zvláštní cely. K uložení
tohoto kázeňského trestu je nezbytné předchozí posouzení
lékaře, že obviněný je zdravotně způsobilý podrobit se jeho
výkonu. Po dobu umístění v samovazbě nesmí obviněný přijímat
návštěvy (s výjimkou obhájce), nemá právo na přijetí
balíčku, nákup potravin a věcí osobní potřeby (s výjimkou
hygienických potřeb), není mu dovoleno čtení časopisů a knih
(s výjimkou právnické, vzdělávací nebo náboženské
literatury), jakož i hraní společenských her a používání
vlastního přenosného radiopřijímače a televizoru. Obviněný
však smí přijímat a odesílat korespondenci a je mu dovoleno
čtení denního tisku. Doba výkonu kázeňského trestu umístění
do samovazby se nezapočítává do doby rozhodné pro vznik nároku
na přijetí návštěvy.
(8) Kázeňský trest
umístění do samovazby nelze uložit těhotné ženě a
obviněnému, u něhož by výkonem takového trestu bylo
ohroženo jeho zdraví.
(9) Jestliže uložení
kázeňského trestu propadnutí věci brání skutečnost, že
obviněného nelze kázeňsky stíhat, nebo věc nenáleží
pachateli přestupku, lze rozhodnout o jejím zabrání,
vyžaduje-li to bezpečnost osob nebo majetku, popřípadě jiný
obdobný obecný zájem. Vlastníkem zabrané věci se stává stát.
§ 23
Řízení o kázeňských
přestupcích a o zabrání věci
(1) Ukládat kázeňské
tresty a rozhodnout o zabrání věci je oprávněn ředitel
věznice nebo jím pověřený orgán Vězeňské služby.
(2) Kázeňský trest
lze uložit jen po náležitém objasnění rozhodných
okolností, za nichž byl kázeňský přestupek spáchán, a
prokázání viny obviněného. Před uložením kázeňského
trestu musí být obviněnému a osobě, která uplatňuje
vlastnické právo k věci, jež může být zabrána, umožněno se
k věci vyjádřit.
(3) O uložení
kázeňského trestu musí být rozhodnuto a toto rozhodnutí
obviněnému oznámeno do 15 dnů ode dne, kdy se orgán oprávněný
k jeho uložení o spáchání přestupku dozvěděl, nejpozději
však do jednoho měsíce od porušení stanoveného pořádku a
kázně.
(4) Rozhodnutí o
zabrání věci se neprodleně oznámí obviněnému, který
měl spáchat kázeňský přestupek, a vlastníkovi věci, pokud
je znám.
(5) Rozhodnutí, jímž
byla uložena pokuta, propadnutí věci nebo bylo vysloveno
zabrání věci, je třeba bez zbytečného odkladu písemně
vyhotovit a doručit obviněnému a osobě uvedené v odstavci
4.
(6) Proti rozhodnutí
o uložení kázeňského trestu může obviněný a proti
rozhodnutí o zabrání věci i osoba uvedená v odstavci 4 do
tří dnů od jeho oznámení, a bylo-li doručeno, od doručení,
podat stížnost, která má odkladný účinek. Stížnost nemá
odkladný účinek, byl-li uložen trest umístění do
samovazby a udržení pořádku a kázně ve věznici vyžaduje, aby
byl trest ihned vykonán.
(7) O stížnosti
proti rozhodnutí, jímž byl uložen kázeňský trest pokuty,
propadnutí věci nebo bylo uloženo ochranné opatření zabrání
věci, rozhoduje podle zvláštního zákona10) okresní soud, v
jehož obvodu se věznice nachází. O stížnosti proti
rozhodnutí, jímž byl uložen jiný kázeňský trest, rozhoduje
ředitel věznice, a jde-li o rozhodnutí jím vydané, generální
ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený orgán
generálního ředitelství Vězeňské služby. Jde-li o stížnost,
která nemá odkladný účinek, musí být rozhodnuto bez zbytečného
odkladu.
------------------------------------------------------------------
10) § 250l a násl. občanského soudního řádu.
§ 23a
Zahlazení
kázeňského trestu
(1) Jestliže po výkonu
kázeňského trestu obviněný po dobu nejméně šesti týdnů
řádně plní své povinnosti (§ 21), může ředitel věznice nebo
jím pověřený orgán Vězeňské služby rozhodnout o zahlazení
kázeňského trestu.
(2) Oznámením
rozhodnutí o zahlazení kázeňského trestu se na obviněného
hledí, jako by mu nebyl kázeňský trest uložen.
23b
Kázeňské vyřízení
jiného protispolečenského jednání
(1)
Uložením kázeňského trestu se vyřizují též jednání, která
mají znaky přestupků, pokud byly spáchány během výkonu vazby.
(2) Uložením
kázeňského trestu obviněnému se nevylučuje jeho trestní
stíhání, je-li skutek trestným činem.
§ 24
Na řízení podle
hlavy IV se nevztahují obecné právní předpisy o správním
řízení.11)
------------------------------------------------------------------
11) Zákon č. 71/1967 Sb., o
správním řízení (správní řád).
HLAVA V
Výkon vazby na mladistvých
§ 25
Obecné ustanovení
Na výkon vazby
obviněného, který nedovršil 18. rok svého věku (dále jen
"mladistvý"), se použijí ostatní ustanovení tohoto
zákona, pokud není v této hlavě stanoveno jinak.
§ 26
Zvláštní ustanovení
(1) Mladiství se umísťují do cel odděleně od ostatních
obviněných. Umístit mladistvého do cely společně
s dospělými obviněnými je možné pouze ve výjimečných
případech, lze-li mít důvodně za to, že takový postup je
z hledisek uvedených v § 6 odst. 1 pro mladistvého vhodnější.
(2) Mladistvý má
právo na přijetí návštěvy ve věznici jednou za týden.
(3) Kázeňský trest
(odnětí práva na přijetí
balíčku a) zákaz nákupu potravin a věcí osobní
potřeby nesmí u mladistvého přesáhnout dobu jednoho týdne.
(4) Kázeňský
trest umístění do samovazby lze uložit mladistvému
nejdéle na dobu pěti dní.
(5) Při uložení
kázeňského trestu umístění do samovazby smí obviněný
mladistvý přijímat a odesílat korespondenci a je mu dovoleno
čtení denního tisku a knih. Doba výkonu kázeňského
trestu umístění do samovazby se započítává do doby rozhodné
pro vznik nároku na přijetí návštěvy.
(6) V průběhu
výkonu vazby je věznice povinna mladistvému nabídnout účast
v preventivně výchovných, vzdělávacích, zájmových a
sportovních programech.
(7) Mladistvý
má právo na přijetí balíčku s potravinami a věcmi osobní
potřeby do hmotnosti 5 kg jedenkrát za tři měsíce.
26a
Zajištění výkonu
ochranné nebo ústavní výchovy
(1) Jestliže byla mladistvému
nařízena ochranná výchova a je-li zajištěn její výkon, dodá
po propuštění z vazby Vězeňská služba mladistvého do
příslušného výchovného zařízení.
(2) Jestliže byla
mladistvému nařízena ústavní výchova a je-li zajištěn její
výkon, vězeňská služba informuje o propuštění mladistvého
z vazby příslušné výchovné zařízení.
HLAVA VI
Výkon vazby na cizincích
§ 27
Obecné ustanovení
Na výkon vazby
obviněného, který není státním občanem České republiky
(dále jen "cizinec"), se použijí ostatní ustanovení
tohoto zákona, pokud není v této hlavě stanoveno jinak.
§ 28
Zvláštní
ustanovení
(1) Cizince je
bezprostředně po přijetí do vazby nutno poučit o jeho právu
obracet se na diplomatickou misi a konzulární úřad státu,
jehož je státním občanem. Uprchlíci a bezdomovci se poučí o
právu obracet se na diplomatickou misi státu, pověřeného
chránit jejich zájmy, nebo na mezinárodní orgány, jejichž
posláním je tyto zájmy chránit. Tím není dotčena
povinnost orgánu činného v trestním řízení vyrozumět, v
souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou, o vzetí do
vazby zastupitelský orgán státu, jehož je obviněný občanem.
((2)
Cizinec se poučí o právu na přijetí konzulární návštěvy
zástupců orgánů uvedených v odstavci 1. Konzulární
návštěva se uskuteční za podmínek stanovených zvláštními
předpisy. Tato návštěva se nezapočítává do návštěv podle
ustanovení § 14 odst. 1 tohoto zákona.)
(2) Cizinec se poučí o
právu na přijetí konzulární návštěvy zástupců orgánů
uvedených v odstavci 1. Na tuto návštěvu se nevztahují
omezení uvedená v § 14 odst. 1,2,3.
(3) Poučení cizince
se provede v jeho mateřském jazyce nebo v jazyce, jemuž rozumí.
HLAVA VII
(§ 29
Dozor a kontrola nad
výkonem vazby
Dozor
nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby a
kontrolu nad výkonem vazby provádí ministr spravedlnosti.)
§ 29
Dozor nad výkonem
vazby
(1) Dozor nad
dodržováním právních předpisů při výkonu vazby provádí
pověřený státní zástupce krajského státního zastupitelství,
v jehož obvodu je vazba vykonávána.
(2) Při výkonu dozoru je státní
zástupce oprávněn:
a) v kteroukoliv dobu
navštěvovat místa, kde se provádí výkon vazby,
b) nahlížet do
dokladů, podle nichž jsou obvinění drženi ve vazbě, hovořit s
obviněnými bez přítomnosti třetích osob,
c) prověřovat, zda
příkazy a rozhodnutí Vězeňské služby ve věznici týkající
se
výkonu vazby odpovídají zákonům a jiným právním
předpisům,
d) žádat od
zaměstnanců Vězeňské služby ve věznici potřebná vysvětlení,
předložení
spisů, dokladů, příkazů a rozhodnutí,
týkajících se výkonu vazby,
e) vydávat příkazy k
zachovávání předpisů platných pro výkon vazby,
f) nařídit, aby osoba,
která je ve vazbě v rozporu s příslušným rozhodnutím
orgánu
činného v trestním řízení nebo bez takového
rozhodnutí, byla ihned propuštěna.
(3) Vězeňská služba
je povinna příkazy státního zástupce podle předchozího
odstavce bez odkladu provést.
(4) Ustanovením o
dozoru není dotčena povinnost Vězeňské služby v rozsahu své
působnosti provádět vlastní kontrolní činnost a oprávnění
ministra, případně orgánů nebo osob jím k tomu zmocněných,
stanovené zvláštním zákonem.