Vládní návrh zákona o spolcích - EU

K § 1

Na základě čl. 20 odst. 1 Listiny se může každý svobodně sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích nezávisle na jakémkoli projevu státní moci, tzn. že k výkonu tohoto práva není třeba povolení státního orgánu. Má-li však mít spolek postavení právnické osoby, je nezbytné stanovit pravidla pro nabytí této organizačně právní formy a podmínky její existence. Tyto spolky jsou předmětem úpravy návrhu zákona.

Z působnosti zákona se vylučuje sdružování k činnostem, na něž se vztahují zvláštní zákony či k činnostem, které nesouvisí s výkonem sdružovacího práva jako práva politického ve smyslu čl. 20 odst. 2 Listiny.

Smyslem ustanovení § 1 odst. 3 písm. b) je vyloučit případy, kdy namísto založení obchodní společnosti či družstva je záměrem sdružených osob výlučně poskytování placených služeb podléhajících režimu živnostenského zákona či jiného zákona pod „hlavičkou“ spolku. V této souvislosti návrh zákona upřesňuje zásady hospodaření spolku (viz § 13 až 15).

Ustanovení § 1 odst. 3 písm. d) obecně sleduje vyloučení zakládání právnických osob podle tohoto zákona, jejichž předmět činnosti nelze ztotožnit s výkonem sdružovacího práva. Za spolek tak nelze považovat např. nestátní zdravotnické zařízení nebo školské zařízení. Tato skutečnost však nebrání tomu, aby byl spolek provozovatelem či zřizovatelem takového zařízení, připouštějí-li to právní předpisy.

V případě podání návrhu na registraci spolků, založeného k účelům uvedeným v § 1 odst. 3, je dán důvod k odmítnutí jeho registrace na základě § 3 písm. b), podle něhož nemůže vzniknout spolek, který sleduje dosahování svých cílů způsoby, které jsou v rozporu s ústavou a zákony, tzn. v daném případě s výše citovaným ustanovením § 1 odst. 3.

K § 2

Zákon upravuje otázku členství ve spolcích. Členem spolku mohou být vedle fyzických osob i právnické osoby. Současně se vyjadřují základní principy členství.

K § 3

Vymezení spolků, jež nemohou vznikat a vyvíjet činnost, vychází z příslušných mezinárodních úmluv a je v zásadě shodné s dosavadní úpravou.

K § 4 až 7

S ohledem na ústavní zásadu, podle níž nelze vznik spolku vázat na povolení státního orgánu, se uplatňuje registrační princip. Smyslem registračního řízení je posoudit, zda stanovy zamýšleného spolku jsou v souladu s ústavou a zákony a nejde o spolek nedovolený ve smyslu § 3 zákona. Registrace má charakter tzv. jiného opatření správního orgánu.

Nově se upravují náležitosti návrhu na registraci s ohledem na případy, kdy členy přípravného výboru jsou cizinci. V případech, kdy spolek zakládají cizinci, či kdy je cizinec členem přípravného výboru „tuzemského“ spolku, jeví se opodstatněné, aby se jednalo o cizince, kteří pobývají na území České republiky na základě víza k pobytu nad 90 dnů nebo mají na území České republiky trvalý pobyt na základě povolení k pobytu. V případě, kdy jde o spolek, který má mít ustaveny organizační složky na území více států a návrh na registraci tudíž podávají spolu se státními občany České republiky též občané jiných států, není důvodné řešit otázku jejich pobytu na území České republiky. Oproti dosavadní úpravě se doplňují náležitosti stanov o údaje významné jak pro řízení o registraci, tak i pro vlastní činnost spolku, a to i ve vztahu k třetím osobám. Jde zejména o otázku územní působnosti spolku, způsobu dosahování účelu činnosti, práv a povinností členů, oprávnění orgánů, organizačních jednotek a naložení s likvidačním zůstatkem při dobrovolném zrušení spolku.

Registrace se v zásadě provádí zápisem do rejstříku spolků. Zákon zároveň upravuje vznik spolku ze zákona. Jde o případ, kdy o registraci nebylo rozhodnuto v zákonem stanovené lhůtě (§ 8).

Povinnou součástí názvu spolku bude zkratka „r. s.“, nebo označení „registrovaný spolek“, vyjadřující tuto právní formu.

Lhůty, v nichž je třeba posoudit bezvadnost návrhu na registraci, provést či odmítnout registraci, se stanoví s ohledem na dobu potřebnou k náležitému posouzení návrhu. Jde-li o spolek, který má vyvíjet činnost na území více států, je zohledněna skutečnost, že pro případné posouzení návrhu mohou mít význam též stanoviska věcně příslušných státních orgánů. Tato stanoviska budou vyžadována v  závislosti na zamýšlený účel činnosti. Předpokládá se, že zpravidla půjde o stanoviska Ministerstva zahraničních věcí.

Zavádí se institut soudního přezkoumání postupu ministerstva v souvislosti s posouzením bezvadnosti návrhu. Touto úpravou se ve spojení s požadavky kladenými na stanovy vytváří prostor pro případné posouzení návrhu nezávislým orgánem.

Důvody pro odmítnutí registrace jsou stanoveny taxativně s tím, že omezení výkonu sdružovacího práva se opírá o ústavní úpravu.

Přezkoumání rozhodnutí ministerstva a odmítnutí registrace se jako dosud svěřuje do působnosti soudu, a to krajského soudu. Podle současné právní úpravy je věcně příslušný vrchní soud.

K § 8

Opatření proti případné nečinnosti ministerstva v registračním řízení spočívá v předpokládaném vzniku spolku ze zákona uplynutím stanovené lhůty.

K § 9

Zákon předpokládá zachování možnosti organizování členů spolků v rámci organizačních jednotek (např. oddíly, střediska, místní organizace, atd.), které mohou být právnickými osobami. Vznik takové organizační jednotky je vázán též na registraci ministerstva s tím, že pro tento případ se stanoví zjednodušené řízení o registraci. K návrhu na registraci se nepřipojují stanovy, neboť organizační jednotka se řídí stanovami spolku, které upravují způsob jejího ustavení, vnitřní strukturu, včetně oprávnění jejich orgánů, i způsob zrušení.

Předpokladem pro uplatnění výše uvedeného postupu je skutečnost, že jde o organizační jednotku se sídlem na území České republiky. Ustavení organizačních jednotek se sídlem mimo území České republiky je podřízeno právnímu režimu státu, na jehož území má mít takováto jednotka sídlo. Je třeba respektovat princip, podle něhož může právní subjekt mít sídlo na území určitého státu pouze s jeho souhlasem.

Se zřetelem k tomu, že organizační jednotka se řídí již registrovanými stanovami spolku, nepovažuje se za potřebné upravit možnost odmítnutí registrace organizační jednotky.

K § 10

Za účelem výkonu sdružovacího práva podle tohoto zákona mohou spolky založit další právnickou osobu. Připojením zakladatelské smlouvy se doloží údaj o tom, že svaz spolků je zakládán již existujícími spolky, přičemž stanovy mohou umožnit následný vstup i jiným právnickým osobám.

K § 11

Zákon upravuje způsob jednání jménem spolku do doby ustavení jeho orgánů ve smyslu stanov.

K § 12

Na rozdíl od dosavadní úpravy se upouští od možnosti rozpustit spolek v případě, kdy jeho změněné stanovy nejsou v souladu s ustanoveními tohoto zákona. Namísto toho se navrhuje odmítnutí registrace změny stanov s možností podat proti rozhodnutí ministerstva opravný prostředek k soudu. Účinnost změny stanov je vázána na její registraci, není tedy důvod pro uplatnění krajního opatření, jímž je rozpuštění spolku. Pokud by spolek vyvíjel činnost dle neregistrovaných stanov, zakládala by tato skutečnost důvod pro jeho případné rozpuštění, neboť by se jednalo o činnost v rozporu s tímto zákonem.

K § 13 až 15

Hospodaření spolků je založeno na principu samofinancování. Zákon uvádí příkladmý výčet možných zdrojů příjmů spolku. Pro případ, že jedním ze zdrojů bude podnikání či jiná výdělečná činnost spolku, je třeba uvést předmět tzv. doplňkové činnosti ve stanovách. Zároveň se výslovně stanoví, že dosažený zisk smí být použit k naplnění pouze vlastní „spolkové zájmové“ činnosti.

Vzhledem k právnímu a ekonomickému oddělení majetku členů spolků od majetku spolku se považuje za účelné v zákoně vyjádřit zásadu dosud pouze dovozovanou z povahy spolků, a to, že členové spolku za jeho závazky neodpovídají ani neručí.

V zájmu zvýšení informovanosti o hospodaření těch spolků, které jsou příjemci dotací ze státních prostředků nebo podnikají či vykonávají jinou výdělečnou činnost, se zavádí institut výroční zprávy, která je veřejně přístupná. Způsob zveřejňování výroční zprávy je povinnou náležitostí stanov spolku.

K § 16

Výčet způsobu zrušení spolku vychází v zásadě z úpravy zrušování jiných právnických osob. V této souvislosti speciální úpravu představuje možnost zrušení spolku rozhodnutím ministerstva. Důvody pro uplatnění takového postupu jsou taxativně vymezeny, přičemž jsou respektována omezení výkonu sdružovacího práva vyplývající z příslušných mezinárodních úmluv.

Navrhovaná právní úprava týkající se zrušení spolku rozhodnutím ministerstva bez předchozí výzvy sleduje uplatnění účinnějšího postupu vůči spolkům, které by vyvíjely činnost směřující k popírání a omezování základních lidských práv s ohledem na možné závažné důsledky takové činnosti. Jde např. o publikační aktivity spolku spočívající v otevřeném popírání holocaustu či označování rasově smíšených manželství za degradaci manželství. Zrušení spolku je proto ze zákona spojeno s pozastavením jeho činnosti.

Rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí ministerstva o rozpuštění spolku se svěřuje soudu. Tímto soudem je krajský soud. Vyloučení uplatnění opravných prostředků podle správního řádu směřuje k tomu, aby bylo urychleno konečné posouzení předmětné otázky nezávislým orgánem.

K § 17

Zrušení spolku znamená vždy i zrušení všech jeho organizačních jednotek. Současně se předpokládá možnost zrušení organizační jednotky rozhodnutím spolku. Záměrem je, aby spolek mohl organizační jednotku rozpustit, pokud by byla nefunkční či jednala v rozporu s jeho stanovami. Tato skutečnost je proto též výslovně vyjádřena v zákoně. Další způsoby zrušování organizačních jednotek, které jsou právnickou osobou, se kryjí se způsoby zrušení spolku, tzn. včetně rozhodnutí ministerstva o jejím zrušení.

K § 18 a 19

Zákon stanoví pravidla pro likvidaci spolku a organizační jednotky, která je právnickou osobou. Pro jejich likvidaci bude v zásadě platit postup upravený pro likvidaci obchodních společností podle obchodního zákoníku.

V případě, že likvidátora jmenuje příslušný úřad a není-li postačující majetek spolku nebo organizační jednotky, která je právnickou osobou, k úhradě nákladů souvisejících s likvidací uvedených v zákoně, stanoví se zákonný podklad pro jejich úhradu ze státních prostředků na základě požadavku ministerstva uplatněného u Ministerstva financí při sestavování rozpočtu na příslušný rok.

Zánik spolku a organizační jednotky, která je právnickou osobou je vázán na jejich výmaz z rejstříku na základě návrhu osob určených zákonem.

K § 20 až 23

Zahraniční spolky mohou vyvíjet činnost v České republice prostřednictvím svých organizačních složek, tj. pobočky nebo kanceláře. V případě pobočky je nutno zohlednit skutečnost, zda stanovy zahraničního spolku předpokládají ustavování jeho poboček, které mají být právnickou osobou. Pro tento případ je tudíž potřebné upravit podmínky vzniku této právnické osoby na území České republiky. Vychází se z toho, že podmínky by měly být v zásadě shodné s podmínkami vzniku ostatních právnických osob podle tohoto zákona. Jejich vznik je proto založen na registračním řízení podle hlavy II tohoto zákona. Pokud není s oprávněním zahraničního spolku vyvíjet činnost na území České republiky spojen vznik nové právnické osoby, je třeba řízení o návrhu zahraničního spolku v předmětné věci odlišit od řízení registračního. Z tohoto důvodu se zavádí řízení o návrhu na záznam oprávnění zahraničního spolku vyvíjet činnost na území České republiky.

Smyslem tohoto řízení je posoudit, zda zahraniční spolek je spolkem podle tohoto zákona a zda jeho skutečným cílem není činnost, která by mohla ohrozit bezpečnost státu a veřejný pořádek. Ačkoliv jde o zahraniční spolek legálně uznaný, nelze vyloučit, že jeho faktická činnost může porušovat uvedené principy. V této souvislosti má význam vyžádání stanovisek těch státních orgánů, které disponují případnými poznatky ve smyslu výše uvedeného (např. Ministerstvo zahraničních věcí, Národní bezpečnostní úřad, Bezpečnostní informační služba). V případě, že nebudou zjištěny negativní poznatky o činnosti zahraničního spolku, provede ministerstvo záznam organizační složky do rejstříku a tuto skutečnost potvrdí úředním osvědčením, které zašle jeho příslušnému zástupci.

Jsou-li dány důvody k vyloučení působení zahraničního spolku na území České republiky, vydá ministerstvo rozhodnutí o odmítnutí záznamu jeho organizační složky v rejstříku. Je dána možnost přezkoumání tohoto rozhodnutí ministerstva nezávislým orgánem, soudem.

S ohledem na skutečnost, že pobočka zahraničního spolku vzniká jako právnická osoba podle tohoto zákona, platí pro hospodaření zásady uplatňované v případě jiných registrovaných spolků. Tato pobočka však nemůže na území České republiky nabývat nemovitosti.

K § 24

Dojde-li ke změně stanov zahraničního spolku, je třeba vycházet z toho, že posouzení této změny je věcí právního řádu státu, podle něhož byl zahraniční spolek založen. Důsledkem této změny z hlediska právního řádu České republiky může být tudíž pouze případné odnětí oprávnění zahraničního spolku vyvíjet činnost na území České republiky, nejsou-li změněné stanovy v souladu s principy vyjádřenými v § 2 a 3. Takovýto postup se uplatní též v případě mezinárodních nevládních organizací, které na základě předchozí právní úpravy přemístily na území České republiky své sídlo.

K § 25 a 26

Upravuje se postup pro případ, kdy ministerstvo zjistí, že zahraniční spolek vyvíjí na území České republiky nepřípustnou činnost z hlediska tohoto zákona, a není tudíž žádoucí, aby na našem území nadále působil. Rozhodne-li ministerstvo o odnětí příslušného oprávnění, má zahraniční spolek nárok na přezkum cestou soudu.

K § 27

Vzhledem k tomu, že zánik zahraničního spolku podléhá právní úpravě státu, v němž vznikl, řeší zákon otázku zrušení a zániku pouze, jde-li o pobočku, která se stala právnickou osobou podle právního řádu České republiky. Zánik takové pobočky se nedotýká oprávnění zahraničního spolku, který má na území České republiky nadále jinou organizační složku či kterému bylo podle dosavadních předpisů zároveň povoleno přemístit sídlo na území České republiky.

K § 28 až 30

Zavedení rejstříku spolků má význam pro posílení právní jistoty a v jejím rámci zajištění ochrany třetích osob, které vstupují se spolky do smluvních vztahů. Navrhovaná úprava tak vytváří prostor k tomu, aby se mohl každý se stanoveným okruhem nejen seznámit, ale i jednat v důvěře v zapsané skutečnosti. Zápisy do rejstříků spolků lze dělit podle jejich povahy na zápisy konstitutivní a deklaratorní. Konstitutivní povahu mají např. zápisy prováděné na základě § 4, 12 a § 16 odst. 1. Bez toho zápisu nemohou tudíž vůči nikomu nastat účinky týkající se vzniku spolku, změny jeho stanov a zániku spolku. Obdobné účinky jsou spojeny se záznamem oprávnění zahraničního spolku vyvíjet činnost na území České republiky. Vedení ostatních údajů v rejstříku spolků, např. údaje o statutárním orgánu, identifikačním čísle, zrušení právnických osob vzniklých podle tohoto zákona, má deklaratorní význam. To znamená, že účinky těchto skutečností nastávají nezávisle na rejstříku spolků.

K § 31 až 37

Evidenční princip vzniku odborových organizací a organizací zaměstnavatelů vyplývá z příslušných mezinárodních úmluv. Jejich vznik není vázán na vyznačení v evidenci; jako právnické osoby tyto organizace vznikají dnem následujícím po dni, kdy bylo ministerstvu doručeno oznámení o jejich založení. Stejný princip se vztahuje na vznik organizačních jednotek, které jsou právnickými osobami, tzn. ať již jde o organizační jednotku „tuzemských“ nebo mezinárodních odborových nebo zaměstnavatelských organizací. Evidence, jež bude vedena odděleně pro odborové organizace a organizace zaměstnavatelů, má obdobně jako rejstřík spolků charakter veřejného seznamu. Umožňuje se , aby mezinárodní odborová organizace či organizace zaměstnavatelů mohla přemístit na území České republiky své sídlo. V případě odmítnutí přemístění sídla nebo odnětí oprávnění mít sídlo na území České republiky, nedochází k zásahu do právního postavení dotčených organizací. Právo mít sídlo na území jiného státu není mezinárodními úmluvami zaručeno. Zakotvení možnosti pozastavit činnost nebo rozpustit odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů rozhodnutím soudu respektuje příslušné mezinárodní pakty a úmluvy, podle nichž je nepřípustný zásah do činnosti těchto organizací administrativní cestou. Podání návrhu státním zastupitelstvím není vázáno na podnět konkrétního státního orgánu vzhledem k tomu, že zjištění o nedovolené činnosti těchto organizací může učinit kdokoliv.

V zákoně se taxativně uvádějí ustanovení, která se vztahují na odborové organizace a organizace zaměstnavatelů, a současně se stanoví, že ostatní ustanovení se na tyto organizace nevztahují. V zákoně se promítá též právo odborových organizací a organizací zaměstnavatelů, vyplývající z příslušných mezinárodních smluv, ustavovat federace a konfederace.

K právnímu zániku subjektu vedeného v této evidenci dochází jeho výmazem z  evidence.

K § 38

Zákonem upravená soudní ochrana členů zabezpečuje možnost zrušení rozhodnutí orgánů spolku nezávislým orgánem, tj. soudem, pokud člen nedosáhl změny rozhodnutí orgánu spolku, které považuje za nezákonné nebo odporující stanovám, vyčerpáním opravných prostředků podle stanov.

K § 39

Zákon vymezuje postavení osob při jejich účasti na shromáždění spolků, jsou-li přístupná veřejnosti.

K § 40

K zajištění funkcí rejstříku spolků jako veřejného seznamu se též stanoví oznamovací povinnost spolků týkající se údajů o jejich statutárních orgánech a identifikačním čísle.

K § 41 a 42

Ustanovení řeší vazbu rejstříku spolků a evidence na všeobecný statistický registr vedený Českým statistickým úřadem.

K § 43

S ohledem na možnost působení zahraničních spolků na území České republiky je potřebné zabezpečit, aby příslušná podání a k nim připojené doklady byly předkládány v českém jazyce, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

K § 44

Řízení podle tohoto zákona se podrobuje režimu správního řádu s tím, že jsou stanoveny některé odchylky od obecné úpravy správního řízení. Jde např. o zahájení řízení o registraci (§ 5 odst. 4), vyloučení formy rozhodnutí podle správního řádu v případě registrace spolku (§ 6 odst. 3) či vyloučení opravných prostředků podle správního řádu (§ 7 odst. 3).

K § 45

V těchto ustanoveních se upravují otázky související s přechodem na novou právní úpravu. Z hlediska subjektů vzniklých podle dosavadních předpisů je třeba vycházet z toho, že teprve v návaznosti na splnění jejich oznamovací povinnosti, do 1 roku ode dne nabytí účinnosti zákona, lze vést v rejstříku spolků a evidenci údaje v rozsahu předpokládaném v § 30 a 32. Z tohoto důvodu je pro doplnění údajů do rejstříku spolků a evidence stanovena dvouletá lhůta ode dne účinnosti zákona. Dnem nabytí účinnosti zákona budou proto k dispozici pouze údaje dosud vedené ministerstvem, tj. název a sídlo spolku.

Označení „registrovaný spolek“ nebo zkratku „r. s.“ bude povinnou součástí názvu spolku na základě registrace první změny stanov v určené pětileté lhůtě.

K části druhé

V návaznosti na zrušení § 772 bodu 11 obchodního zákoníku v souvislosti s přijetím nové právní úpravy, je zrušení tohoto ustanovení provedeno formou novely obchodního zákoníku.

K části třetí

V návaznosti na zrušení čl. I. zákona č. 68/1993 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku všeobecné vnitřní správy, v souvislosti s přijetím nové právní úpravy, je toto zrušení provedeno formou novely uvedeného citovaného zákona.

K části čtvrté

V souvislosti se zrušením zákona č. 116/1985 Sb. je třeba upravit vymezení působnosti ministerstva.

K části páté

Do občanského soudního řádu je třeba promítnout nově zavedený institut přezkoumání upozornění ministerstva na vady podání podle tohoto zákona a dále úpravu týkající se pozastavení činnosti, znovuobnovení činnosti nebo rozpuštění odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů včetně jejich mezinárodních forem.

K části šesté

Předpokládá se, že zákon by měl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2001, a to s ohledem na potřebu zabezpečení nároku na státní rozpočet.

V Praze dne 17. ledna 2000

Ing. Miloš Zeman v.r.

předseda vlády

PhDr. Václav Grulich v.r.

ministr vnitra

Platné znění dotčené části zákona

68/1993 Sb.,

kterým se mění a doplňují některé zákony

na úseku všeobecné vnitřní správy

ze dne 27.ledna 1993

s vyznačením navrhované změny

(Čl. I.

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb. a zákona č. 513/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 6 odst. 4 se slova „Československé socialistické republiky“ nahrazují slovy „České republiky“.

2. § 7 odst. 1 zní:

„(1) Návrh na registraci se podává ministerstvu vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo“).“.

3. V § 9 odst. 2 se slova „Federálnímu statistickému úřadu nahrazují slovy „Českému statistickému úřadu“ a vypouštějí se slova „vyvíjejících činnost na území Československé socialistické republiky“.

4. § 10 se vypouští.

5. V §11 odst. 2 se slova „nejvyšších soudů republik“ nahrazují slovy „Nejvyššího soudu České republiky“.

6. § 11 odst. 4 se vypouští.

7. V § 12 odst. 3 v poslední větě se slova „nejvyššímu soudu republiky“ nahrazují slovy „Nejvyššímu soudu České republiky“.

8. V § 14 se slova „Federálnímu statistickému úřadu“ nahrazují slovy „Českému statistickému úřadu“.

9. § 20 včetně poznámky č. 7) zní:

㤠20

Podmínky činnosti organizací s mezinárodním prkem se řídí zvláštním zákonem.⁷⁾

-----------------------------------------

⁷⁾Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé

socialistické republice, ve znění zákona č. 157/1989 Sb.“.

10. Za § 20 se vkládá § 20a, který zní:

„§20a

1. Hodlá-li sdružení působící do 31. prosince 1992 na území obou republik, registrované ve Slovenské republice, vyvíjet činnost i nadále na území České republiky, podá návrh na registraci podle tohoto zákona do 30. dubna 1993. Pokud tak neučiní, jeho právo vyvíjet činnost na území České republiky podle tohoto zákona zaniká.

2. Organizace s mezinárodním prvkem⁷⁾ povolené do účinnosti tohoto zákona federálním ministerstvem vnitra a které mají sídlo na území České republiky, se považují za organizace mající povolení ministerstva. Organizace mající sídlo na území Slovenské republiky podají ve lhůtě do 30. dubna 1993 žádost o povolení ministerstvu. Pokud tak neučiní, nemohou nadále vyvíjet činnost na území České republiky.“.)

Platné znění dotčené části zákona

513/1991 Sb.

obchodní zákoník

s vyznačením navrhované změny

*

Část čtvrtá

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

*

§ 772

Zrušují se:

*

(11. § 13 odst. 1 a § 16 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů,)

*

Platné znění dotčených částí zákona

99/1963 Sb.,

Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

ze dne 4. prosince 1963

s vyznačením navrhovaných změn

*

§ 9

*

2. Krajské soudy rozhodují jako soudy prvého stupně

*

j) v řízení (o určení, zda návrh na registraci politické stran nebo politického hnutí nemá nedostatky, které by bránily jejich registraci¹⁾ v řízení ve věcech sdružování¹⁾ s výjimkou řízení o návrhu člena politické strany nebo politického hnutí anebo spolku na zrušení rozhodnutí jejich orgánů z důvodu jeho nezákonnosti nebo rozporu se stanovami a řízení o návrhu na pozastavení činnosti nebo zrušení odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, mezinárodní odborové organizace a mezinárodní organizace zaměstnavatelů.

-----------------

1. § 7 odst. 4 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích

§ 5 odst. 3, § 7 odst. 3, § 12 odst. 3, § 16 odst. 5 a § 26 zákona č. …………./2000 Sb., o spolcích a o změně některých dalších zákonů (zákon o spolcích).

*

§ 200 h

Řízení ve věcech sdružování (v politických stranách a politických hnutích)

1. Nesouhlasí-li osoby, které tvoří přípravný výbor politické strany,(nebo)

politického hnutí nebo spolku anebo zahraniční spolek s upozorněním příslušného ministerstva, že návrh na registraci nebo návrh na záznam do rejstříku spolků nemá náležitosti požadované zákonem nebo že v návrhu jsou neúplné nebo nesprávné údaje, (může se přípravný výbor) lze se domáhat určení, že návrh na registraci nebo návrh na záznam do rejstříku spolků nemá (nedostatky) vady.

2. Účastníkem řízení je přípravný výbor uvedený v odstavci 1 nebo zahraniční spolek a (příslušné ministerstvo) Ministerstvo vnitra.

3. Příslušný k rozhodnutí je krajský soud, v jehož obvodu má mítpolitická strana, politické hnutí, spolek nebo pobočka zahraničního spolku sídlo (přípravný výbor).

4. Rozhoduje se (bez jednání,) usnesením. (Odvolání proti rozhodnutí není přípustné.)

*

„ § 200ab

Řízení o pozastavení činnosti, o znovuobnovení činnosti nebo o zrušení odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, mezinárodní odborové organizace a mezinárodní organizace zaměstnavatelů

1. Účastníkem řízení je příslušná odborová organizace, organizace zaměstnavatelů, mezinárodní odborová organizace nebo mezinárodní organizace zaměstnavatelů.

2. Soud rozhoduje usnesením.

Platné znění dotčené části zákona

2/1969 Sb.

Zákon o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky,

ve znění pozdějších předpisů

ze dne 8. ledna 1969

s vyznačením navrhované změny

*

§ 12

(1) Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro

*

c) sdružovací a shromažďovací právo,(a povolování organizací s mezinárodním prvkem,)

*