Důvodová zpráva

Novela zákona o soudních poplatcích

Sněmovní tisk: č. 521, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
ěch druhů řízení, která soud zahájil /mohl zahájit/ bez návrhu jen proto, že tak neučinil ten, kdo tak mohl a měl učinit sám, a kdo by v tom případě též musel soudní poplatek uhradit. Pro nárůst takovýchto řízení je třeba reagovat i právní úpravou soudních poplatků.

Odborná právní veřejnost, jakož i samotní účastníci řízení (poplatníci), podrobují dosavadní zákon o soudních poplatcích i přes pozdější novelizace oprávněné kritice, co do administrativní náročnosti poplatkového řízení.

Vedle výše uvedených zákonných úprav soudních poplatků byly, ve smyslu zmocnění obsaženého v § 16 zákona, vydány Ministerstvem financí v dohodě s Ministerstvem spravedlnosti vyhlášky o osvobození některých poplatných úkonů (řízení) od soudních poplatků. Je to vyhláška č. 72/1993 Sb., o osvobození na úseku soudních poplatků, kterou se osvobozují držitelé osvědčení o účasti v národním boji za osvobození, popř. vdovy po držitelích osvědčení, vyhláška č. 117/1998 Sb., o osvobození od soudních poplatků; osvobození se vztahuje na poplatné úkony ve věcech veřejného zdravotního pojištění a dále vyhláška č. 5/1999 Sb., o osvobození některých druhů poplatných úkonů od soudních poplatků v důsledku přírodních živelních pohrom.

Záměrem navržené novely zákona je

- zakotvit možnost vybírání soudních poplatků nejen v případě, že řízení bylo zahájeno žalobou nebo jiným návrhem na zahájení řízení, nýbrž i tehdy, bylo-li řízení zahájeno bez návrhu proto, že ten, kdo měl povinnost návrh podat, tak neučinil,

- nově stanovit institut ručení za soudní poplatek těmi osobami, které - ač nejsou poplatníky (účastníky řízení) - měly povinnost za poplatníka podat návrh na zahájení řízení, ale neučinily tak, proto bylo řízení zahájeno bez návrhu,

- zjednodušit (co do administrativní náročnosti) způsob vybírání soudních poplatků a učinit systém soudních poplatků veřejnosti více přehledným a přístupným, zejména tím, že budou odstraněny bariéry, jež by mohly bránit v úhradě soudních poplatků i těm poplatníkům (účastníkům řízení), kteří mají na urychleném projednání své věci a tudíž i na zaplacení soudního poplatku zájem, jakož i tím, že mimo peněžitá plnění bude úprava soudních poplatků vybudována (i u ocenitelných věcí) na principu poplatků stanovených pevnou sazbou,

- sjednotit postup soudů při vybírání soudních poplatků bez zřetele k tomu, zda jde o řízení před soudem prvního stupně, řízení odvolací či řízení dovolací tak, že při nezaplacení soudního poplatku v odvolacím nebo dovolacím řízení bude poplatník postižen stejně (rozhodnutím o pozastavení řízení s možnou reparací v opravném řízení) jako v případě neuhrazení soudního poplatku za řízení před soudem prvního stupně,

- zpřesnit úpravu věcného a osobního osvobození od soudních poplatků a formulovat (v sazebníku soudních poplatků) soudní poplatky za řízení takovým způsobem, aby co nejméně docházelo k účelové úpravě žalobních návrhů z důvodů rozdílných sazeb soudních poplatků,

- motivovat účastníky soudního řízení ke smírnému řešení sporu možnou návratností soudního poplatku v plném rozsahu, bude-li řízení zastaveno pro zpětvzetí návrhu na zahájení řízení před prvním jednáním soudu.

b) Odůvodnění hlavních principů návrhu zákona

Navrhovaná právní úprava by měla

  1. přispět ke zrychlení občanského soudního řízení,

  2. zajistit včasné vybrání soudního poplatku i tím, že ve vyjmenovaných případech se navrhuje zakotvit institut ručení za soudní poplatek,

c) navázat na  navrženou novelu občanského soudního řádu.

c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami a právem ES

Návrh zákona není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Právo ES se na danou problematiku nevztahuje. Návrh je tedy a contrario plně kompatibilní s právem ES.

e) Předpokládaný finanční dopad na státní rozpočet

Výnos ze soudních poplatků, jakožto příjmu státního rozpočtu činil v roce 1998 2,407 mld Kč. Z toho, na účet státního rozpočtu byly přímo vybrány soudní poplatky ve výši 1,299 mld Kč; jde o poplatky, jejichž sazba převyšuje částku 5 tisíc Kč a proto je nelze platit formou kolkové známky. Do výše sazby 5 tisíc Kč byly zaplaceny formou kolkové známky soudní poplatky ve výši 1,108 mld Kč.

Předložený návrh obsahuje v sazebníku soudních poplatků zvýšení některých dosavadních sazeb (např. za návrh na rozvod manželství z dosavadních Kč 600,- se poplatek zvyšuje na Kč 1 000,-) a současně zavádí nově zpoplatnění řízení bez návrhu, což by mohlo znamenat mírné zvýšení výnosu ze soudních poplatků cca o 300 mil. Kč. Protože však výnos ze soudních poplatků přímo odvisí od počtu zahajovaných soudních řízení, popř. provedených řízení, je nutno tuto částku považovat jen za odhad.

K bodu 1

V ustanovení § 1 zákona je definován předmět soudních poplatků. Navrhovanou úpravou je reagováno na členění sazebníku, t.j. jednak poplatky za řízení a poplatky za úkony.

Ustanovení § 2 stanoví, kdo je poplatníkem soudního poplatku. Navrhuje se upřesnění poplatníka soudního poplatku u soudu prvního stupně a u správy soudů. Navrhují se nová ustanovení, kterými se stanoví jako poplatník i právnická osoba v řízení o jejím zrušení, likvidaci apod., bylo-li řízení zahájeno bez návrhu, jakož i osoba, jíž se týká řízení ve věcech obchodního rejstříku rovněž zahajované bez návrhu. Dále se stanoví jako poplatník i osoba žalovaná, která "vzájemným návrhem" uplatňuje svůj vlastní nárok v řízení proti němu zahájeném. Navrhuje se přenesení poplatkové povinnosti na navrhovatelova odpůrce, je-li navrhovatel od poplatku osvobozen a nemá-li odpůrce proti osvobozenému navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li odpůrce sám osvobozen. Vazba na právo náhrady nákladů řízení má své opodstatnění v tom, že poplatek bude skutečně zaplacen i v případě, jde-li o poplatníka, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině a do rozhodnutí o věci samé poplatek nezaplatil. Soud bude moci v souvislosti s rozhodnutím o věci samé uložit zaplacení poplatku odpůrci. Tím poplatková povinnost navrhovatele zanikne. K navrhovanému přenosu poplatkové povinnosti na odpůrce ani k zániku poplatkové povinnosti u navrhovatele nedojde kromě případu, má-li odpůrce právo na náhradu nákladů řízení nebo je-li od poplatku osvobozen, také v řízení o rozvod, neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není. Dále je navrhován nově institut ručení za poplatek, který směřuje k tomu, aby osoba, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost, plnila důsledně své povinnosti. Tento nový institut se týká řízení ve věcech obchodního rejstříku a návrhu na jmenování likvidátora právnické osoby. V případě liknavosti odpovědných osob zahájí soud řízení z úřední povinnosti a uloží povinnost k zaplacení poplatku osobě, která za jeho zaplacení ručí, nezaplatí-li jej sám poplatník.

V ustanovení § 3 se navrhuje oproti dosavadní právní úpravě jasně stanovit příslušnost soudů ve věcech poplatků.

V ustanovení § 4 je navrhována úprava vzniku poplatkové povinnosti oproti současně platné úpravě podrobněji, aby nedocházelo k nejasnostem, popř. k rozdílným výkladům soudů.

K bodu 2 a 3

Ustanovení § 5 stanoví formu sazby soudního poplatku. Navrhuje se vypustit odstavec 2, neboť jeho obsah je promítnut přímo do sazebníku soudních poplatků.

K bodu 4

Ustanovení § 6 stanoví dosud základ procentního poplatku. Nově se navrhuje obdobně jako v zákoně o správních poplatcích stanovit způsob přepočtu základu poplatku vyjádřeného v cizí měně. S ohledem na zrušení kolkových známek malých hodnot se navrhuje zaokrouhlení vypočteného procentního poplatku ze základu na celé desítky korun a sjednotit tak způsob zaokrouhlování v daňových a poplatkových předpisech, a to základ dolů a daň (poplatek) nahoru.

V ustanovení § 6a se upravuje způsob stanovení výše soudního poplatku. Nově se navrhuje stanovit výši poplatku z návrhu na zahájení řízení, který obsahuje návrh alternativní nebo eventuální. Poplatek se stanoví podle návrhu, který je uváděn první v pořadí.

Splatnost poplatku se řídí vznikem poplatkové povinnosti. Je-li povinnost zaplatiti poplatek stanovena rozhodnutím soudu, je poplatek splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí soudu.

K bodu 5 a 6

Toto ustanovení se navrhuje upravit v návaznosti na úpravy provedené v ustanovení § 3 (příslušnost soudu).

K bodu 7

V ustanovení § 9 jsou upraveny následky nezaplacení soudního poplatku. Oproti předchozí právní úpravě je navrhováno zastavit i odvolací nebo dovolací řízení pro nezaplacení poplatku splatného podáním odvolání nebo dovolání. Přitom poplatník (odvolatel nebo dovolatel) může uplatnit důvody proti zastavení nebo dovolacího řízení, neboť o zastavení řízení rozhoduje soud, který o věci rozhodl v prvním stupni. Proti jeho rozhodnutí je přípustné odvolání (nezpoplatňované). Dále se navrhuje stanovit, že soud zruší usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, zaplatí-li jej odvolatel nejpozději ve lhůtě pro odvolání proti tomuto usnesení. Navrhuje se pro nezaplacení poplatku zastavit i řízení o vzájemném návrhu.

V důsledku navrhované úpravy následků nezaplacení poplatku v odvolacím řízení a v dovolacím řízení se však navrhuje zajistit projednání návrhu účastníku, který je v řízení zastoupen opatrovníkem proto, že jeho pobyt není znám, nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Opatrovník poplatníkem není a je navrženo předejít újmě, která by mohla účastníku vzniknout. Ve stanovených případech se pro nezaplacení poplatku řízení nezastaví a o povinnosti zaplatit poplatek soud rozhodne spolu s rozhodnutím o věci samé.

K bodu 8 až 10

Ustanovení § 10 stanoví výjimečné možnosti vracení zaplaceného poplatku z účtu soudu. Navrhuje se vázat vracení poplatku na zastavení řízení před prvním jednáním, popř. na částečné zastavení řízení před prvním jednáním a vracet poplatek v plné výši (popř. přeplatek), nikoli jen 50% za zaplaceného poplatku.

K bodu 11 až 22

Ustanovení § 11 upravuje věcné a osobní osvobození od soudních poplatků. V odstavci 2 písmeno a) se vedle České republiky výslovně osvobozují její orgány. Tímto doplněním se rozumí osvobození orgánů, kterým náleží z Ústavy České republiky moc zákonodárná, výkonná a soudní. Orgány výkonné moci jsou i ministerstva a jiné správní úřady zřizované zákonem, v němž je zároveň stanovena i jejich působnost. V zákoně jsou tyto orgány označeny zpravidla jako státní orgán, orgán státní správy nebo správní úřad.

Všechny výše uvedené orgány jsou současně rozpočtovými organizacemi, což však nemá vliv na uplatnění jejich osvobození po zrušení osvobození pro rozpočtové organizace s účinností od 1.4.1995. Zrušené osvobození se vztahovalo jen na rozpočtové organizace zřizované ústředními orgány, okresními úřady a obcemi zřizovací listinou k plnění úkolů v oboru své působnosti, a to podle § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů. Navrhují se terminologická zpřesnění a navrhuje se osvobození pro řízení ve věcech konkursu včetně nuceného vyrovnání, neboť není reálné v těchto řízeních vymoci zaplacení poplatku od úpadce a konkursního věřitele z důvodu zákona o konkursu a vyrovnání není vhodné zatížit poplatkovou povinností. Osvobození je však navrhováno jen pro vlastní konkursní řízení, nikoli pro spory vyvolané konkursním řízením. Obdobně není vhodné zatěžovat soudním poplatkem zápisy v obchodním rejstříku v průběhu konkursního řízení, neboť by vznikaly náklady na úkor konkursních věřitelů. V osobním osvobození dochází k zpřesnění jednotlivých ustanovení. Dále se navrhuje osvobodit od poplatku navrhovatele v řízení o poddlužnické žalobě, což odůvodňuje okolnost, že tyto spory mají původ v nesprávném postupu poddlužníka při výkonu rozhodnutí a jeví se spravedlivým nezatěžovat navrhovatele další poplatkovou povinností, když výkon rozhodnutí byl zmařen postupem poddlužníka. Rovněž je navrhováno osvobození správce konkursní podstaty v řízení o nárocích, které se týkají majetku konkursní podstaty. Důvodem pro toto osvobození je umožnit správci konkursní podstaty účinně realizovat pohledávky a jiná majetková práva úpadce.

K bodu 23

V § 13 se zpřesňuje promlčecí lhůta v případech, kdy bylo rozhodnuto o posečkání poplatku nebo o zaplacení poplatku ve splátkách. V povolení lze stanovit podmínky ve smyslu § 60 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 24

Upřesňuje se ustanovení o evidenci soudních poplatků.

K bodu 25 a 26

Navrhuje se doplnit zmocnění pro vládu k osvobození od určitých druhů soudních poplatků pro skupiny cizinců, kterým je na území České republiky poskytnuta dočasná ochrana podle nařízení vlády, k němuž je vláda zmocněna zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Dále se upřesňuje, resp. opakuje zmocnění ze zákona o správě daní a poplatků k promíjení nedoplatků na soudních poplatcích.

K bodu 27

Sazebník soudních poplatků se navrhuje nově pro větší přehlednost a člení se dodvou částí. V první části jsou stanoveny soudní poplatky za řízení a v druhé části poplatky za úkony. Sazby poplatků se navrhují v některých případech vyšší tak, aby výnos z poplatků kryl částečně náklady vynaložené na soudnictví, ale aby současně mohly právnické a fyzické osoby požívat soudní ochrany svých práv a zájmů. Převážně se navrhují pevné sazby poplatků tak, aby sazebník byl přehlednější a vedl k účinnějšímu plnění poplatkové povinnosti.

K poznámkám k celému sazebníku:

Poznámka bod 1 vychází ze současné soudní praxe, to znamená, nemá-li návrh na zahájení řízení potřebné náležitosti a řízení bylo pro tento nedostatek ukončeno podle ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř. zastaveno, soudní poplatek za řízení zahájené tímto návrhem se nevybírá. Poznámka bod 2 počítá nově i se situací, kdy rozhodnutí ve věci samé zruší svým rozhodnutím Ústavní soud.

Poznámka bod 4 navrhuje, aby maximální hranice poplatku za řízení byla stanovena částkou 1 mil. Kč bez ohledu na to, že by součet poplatků podle § 6a byl vyšší.

K položkám 1 a 2:

Tyto dvě položky vystihují základní sazby poplatků za řízení, přičemž se již nerozlišuje mezi řízením občanskoprávním a řízením ve věcech obchodních. Procentní sazba poplatku pro peněžitá plnění vychází z dosavadní sazby poplatku, přičemž minimální výše poplatku se stanoví částkou 600,-Kč. Pro nepeněžitá plnění se v položce 2 návrhu zavádí jednotná pevná sazba 1.000,-Kč (písmeno c/) a jiná (vyšší) sazba se určuje jen, je-li předmětem řízení nemovitost nebo podnik, popřípadě jeho organizační složka.

Poznámka bod 1 k těmto položkám řeší vybírání poplatku u vzájemného návrhu a vychází se z toho, že u vzájemného návrhu odpůrce se vybere poplatek jako u samostatně podaného návrhu. Pouze v případě, že odpůrce současně uplatnil svou peněžitou pohledávku k započtení, je základem poplatku částka, o kterou pohledávka odpůrce přesahuje peněžité plnění požadované navrhovatelem. Jde o úpravu odpovídající ustanovením § 97 a § 98 o.s.ř.

Zásadu, že u nepeněžitých plnění se poplatek stanoví pevnou sazbou, není třeba absolutizovat, vyplývá-li peněžní ekvivalent požadovaného plnění ze smlouvy, podle které má být plněno nebo z níž se má plnění vracet. Obdobně to platí i ve sporech o určení vlastnictví, určení neplatnosti smlouvy a ve sporech, které se týkají cenných papírů; to se promítá v poznámkách pod body 2 až 5 k těmto položkám.

K položkám 3, 5 až 7:

Navrhované položky odpovídají svou strukturou předchozí právní úpravě, přičemž i zde dochází k rozdělení sazeb podle toho, zda jde o peněžitá či nepeněžitá plnění.

K položce 4:

Nově se navrhují pevné sazby za řízení o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů); poplatek platí navrhovatel již při podání návrhu na zahájení řízení. Již probíhající řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů řeší bod 4 v přechodných ustanoveních.

K položce 8:

Dochází ke zjednodušení sazeb poplatku za návrh na zahájení řízení ve věcech obchodního rejstříku. Předpokládá se přitom, že navrhovaná pevná sazba, nebude-li závislá na počtu zapisovaných skutečností, bude účastníky rejstříkového řízení motivovat k plnění povinností podat návrh na změnu zápisu při změně rozhodných skutečností. Sazba poplatků je stanovena tak, aby odpovídala skutečným nákladům vynaloženým státem na provedení úkonu.

K položkám 9 a 10:

Navrhuje se pevnými sazbami poplatku zpoplatnit vyrovnací řízení. Řízení v tzv. incidenčních sporech (sporech vyvolaných konkursem), jsou svou povahou určovacími spory, takže i zde je vhodné navrhovat poplatek pevnou sazbou.

K položkám 11 a 12:

Položka 11 návrhu stanoví sazby poplatku v řízení o úschovách podle povahy předmětu úschovy. Obě navržené položky mají jinak původ i v předchozí právní úpravě.

K položce 13:

V této položce je za návrh na obnovu řízení navrženo zvýšení dosavadní sazby (dosud 500 Kč) s ohledem na mimořádný institut.

K položkám 14 a 15:

U žalob uvedených v těchto položkách nejde typově o peněžitá plnění, proto se navrhuje stanovení poplatku jednotnou pevnou sazbou.

K položce 16:

Svým členěním a výší procentní sazby poplatku odpovídá předmět poplatku dosavadní právní úpravě s tou změnou, že pevná sazba je stanovena pro všechna nepeněžitá plnění. Nově se upravuje zpoplatnění návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g/ o.s.ř. Návrh na zastavení výkonu rozhodnutí totiž zpravidla vyvolává potřebu vést dokazování i ve vykonávacím řízení (např. o tom, že pohledávka zanikla započtením).

K položkám 17 a 18:

Oproti předchozím úpravám se odlišně upravují sazby poplatků v odvolacím a dovolacím řízení. I zde je smyslem navržené úpravy především zpřehlednění a administrativní zjednodušení vybírání poplatků. Odvolatelé platí poplatek před meritorním projednáním věci. Pro nezaplacení poplatku bude odvolací řízení zastaveno. Pevné sazby poplatků pro dovolací řízení se navrhují ve výši, která neznamená překážku finančního rázu pro poplatníka, ale přitom navrhovaná výše sazby poplatku (5 000 Kč z předmětu dovolání převyšujícího 100 000 Kč) by mělo v jistém směru poplatníka odradit od neuváženého podávání dovolání.

V poznámkách k těmto položkám jsou navrhovány obecné výjimky ze  stanovených sazeb poplatků, které jsou dané povahou věci. Poznámky tu obsahově navazují na poznámky k položkám 1 a 2 návrhu.

K položkám 19 až 30:

V těchto položkách jsou navrhovány poplatky za úkony a odpovídají úkonům známým i z dosavadní právní úpravy. Dochází toliko k  částečnému zvýšení jednotlivých sazeb. V položce 24 ve smyslu poznámky 2 k této položce se stanoví sazby poplatků tak, aby odpovídaly administrativním nákladům vynaloženým na vyhotovení stejnopisu, opisu, kopie nebo fotokopie listin apod. Navrhovaná právní úprava je tudíž v souladu s čl. 3 odst. 3 směrnice Rady ze dne 9. března 1968 č. 68/151/EHS. Podle citovaného článku se na základě písemné žádosti umožňuje získat úplný nebo částečný opis každého dokumentu nebo každého údaje, na něž se vztahuje článek 2 citované směrnice, aniž by náklady na tento opis převýšily náklady administrativní.

Poznámka k položce 29 návrhu upřesňuje, kdy se poplatek za sepsání movitých věcí k zajištění nájemného fakticky vybírá. Položka 30 návrhu pak zpřesňuje dosavadní nevyhovující formulace týkající se protestace cenných papírů soudem.

K položce 31:

Soudci jsou správci příjmu státního rozpočtu (soudní poplatky) podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Proto také podle tohoto zákona a za podmínek v něm stanovených mohou povolit splátky nebo posečkání zaplacení poplatku. Za žádosti o zahájení řízení je třeba stanovit soudní poplatek, který je navrhován ve výši odpovídající správnímu poplatku za obdobné žádosti v zákoně č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle zákona o správních poplatcích vybírají poplatky jen orgány státní správy.

K článku II.

V ustanovení tohoto článku jsou navrženy postupy pro vybírání a vracení poplatků za řízení zahájená nebo navrhovaná před účinností nové právní úpravy.

Dále tento článek obsahuje zmocnění pro předsedu vlády k vyhlášení úplného znění zákona o soudních poplatcích a ustanovení o nabytí účinnosti návrhu tohoto zákona.

V Praze dne 24. ledna 2000

Předseda vlády České republiky

Ing. Miloš Zeman v.r.

Místopředseda vlády a ministr financí

Doc.Ing. Pavel Mertlík, CSc. v.r.

Úplné znění zákona č. 549/1991 Sb., s vyznačením navrhovaných změn

Vysvětlivka k použitému typu písma:

kursíva - vypuštěný text

tučný podtržený text - nově navrhovaný text

ZÁKON

České národní rady

ze dne 5. prosince 1991

č. 549

o soudních poplatcích,

ve znění zákonů č. 271/1992 Sb., č. 273/1994 Sb., č. 36/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 160/1995 Sb., č. 151/1997 Sb., č. 209/1997 Sb. a č. 227/1997 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Předmět soudních poplatků

(Soudní poplatky (dále jen "poplatky") se vybírají za jednotlivé úkony nebo řízení, prováděné na návrh soudy České republiky, a za úkony správy soudů (dále jen poplatný úkon"), které jsou vymezeny v sazebníku soudních poplatků (dále jen "sazebník"). Sazebník je uveden v příloze k tomuto zákonu.)

Soudní poplatky (dále jen "poplatky") se vybírají za

a) řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků (dále jen "poplatky za řízení"),

b) jednotlivé úkony prováděné soudy a úkony prováděné správou soudů, uvedené v sazebníku poplatků (dále jen "poplatky za úkony").

Sazebník poplatků (dále jen "sazebník") je uveden v příloze k tomuto zákonu.

§ 2

Poplatníci

((1) Poplatníky jsou

a) navrhovatel (navrhovatelé) poplatného úkonu, není-li dále stanoveno jinak,

b) účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení,

c) dlužník v řízení o konkursu a vyrovnání,

  1. oba účastníci v řízení v prvním stupni o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů.

(2) Poplatníkem je i odpůrce, který se vzájemným návrhem domáhá vyššího nároku, než je cena poplatného úkonu navrhovatele; odpůrce je poplatníkem jen v rozsahu, v němž jím uplatněný vzájemný návrh přesahuje cenu poplatného úkonu navrhovatele.

(3) Je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část odpůrce, není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však odpůrce nemá v řízení o rozvod nebo neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není, a ve smírčím řízení při schválení smíru.

(4) Vznikne-li více poplatníkům podle odstavce 1 povinnost zaplatit poplatek společně, platí jej společně a nerozdílně.

(5) Poplatníkem je i ten, kdo podal opravný prostředek proti rozhodnutí soudu nebo proti rozhodnutí orgánu veřejné správy anebo žalobu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.)

(1) Poplatníky poplatku za řízení před soudem prvního stupně jsou

a) navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak,

b) účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení,

c) dlužník ve vyrovnacím  řízení,

d) odpůrce (odpůrci) uplatňující svá práva vzájemným návrhem,

e) fyzická nebo právnická osoba, jichž se týká provedení zápisu v obchodním rejstříku, o kterém rozhodl soud v řízení zahájeném bez návrhu,

f) právnická osoba v řízení zahájeném bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické osoby anebo o jmenování likvidátora právnické osoby.

(2) Poplatníkem je i ten, kdo podal žalobu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy anebo opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.

(3) Je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část odpůrce, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však odpůrce nemá v řízení o rozvod nebo neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není.

(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně pro navrhovatele, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám, nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Poplatková povinnost navrhovatele v takovém případě zaniká uložením povinnosti zaplatit poplatek odpůrci.

(5) Poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel a  za řízení před dovolacím soudem dovolatel. Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně.

(6) Poplatníkem poplatku za úkon je navrhovatel úkonu.

(7) Poplatníkem poplatku za vyhotovení stejnopisů podání a příloh je i ten, kdo nepředložil návrh (podání) s potřebným počtem stejnopisů a s 

mi, ač byl k jejich předložení soudem vyzván.

(8) Vznikne-li více poplatníkům povinnost zaplatit poplatek, platí jej společně a nerozdílně.

(9) Jestliže řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo řízení o jmenování likvidátora právnické osoby bylo zahájeno bez návrhu proto, že statutární orgán poplatníka, případně osoba, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu, bez zbytečného odkladu nepodal návrh na zahájení řízení, ručí za zaplacení poplatku tento statutární orgán nebo tato osoba. Je-li statutárních orgánů více nebo tvoří-li statutární orgán více osob, ručí za zaplacení poplatku společně a nerozdílně. To platí obdobně pro osobu, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu.

§ 3

Příslušnost

(Ve věcech poplatků rozhoduje orgán, který je příslušný provést poplatný úkon. Ve věcech poplatků za řízení před odvolacím soudem rozhoduje soud, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje, pokud o poplatku nerozhodl odvolací soud. Ve věcech poplatků o dovolání rozhoduje soud, který rozhodoval v prvním stupni. Ve věcech poplatků v řízení o žalobách nebo o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů rozhoduje soud, který rozhoduje v prvním stupni. Ve věcech obnovy řízení rozhoduje soud, který rozhoduje o povolení obnovy.)

(1) Ve věcech poplatků za řízení rozhoduje soud, který je věcně a místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni.

(2) Ve věcech poplatků za řízení před odvolacím soudem a dovolacím soudem rozhoduje soud, který rozhodl o věci v prvním stupni, není-li dále stanoveno jinak.

(3) Ve věcech poplatků za řízení rozhoduje odvolací soud nebo dovolací soud, vznikne-li poplatníku povinnost zaplatit poplatek v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím o věci samé nebo v souvislosti s odvolacím nebo dovolacím rozhodnutím, jímž se řízení končí.

(4) Ve věcech poplatků za úkony rozhoduje soud nebo správa soudu, které mají úkon provést.

§ 4

Vznik poplatkové povinnosti

(Poplatková povinnost vzniká

a) podáním návrhu na provedení poplatného úkonu, je-li poplatníkem navrhovatel,

b) schválením smíru ve smírčím řízení,

c) sepsáním podání do protokolu u soudu,

d) v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé. )

(1) Jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost

a) podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále jen "návrh na zahájení řízení"),

b) podáním odvolání,

c) podáním dovolání,

d) ve vyrovnacím řízení uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím, jímž soud prohlásí vyrovnání za skončené,

e) schválením smíru ve smírčím řízení,

f) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření,

g) v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

(2) Jde-li o poplatek za úkon, poplatková povinnost vzniká

a) sepsáním podání do protokolu u soudu,

b) v ostatních případech podáním návrhu na provedení úkonu.

§ 5

Sazby poplatků

((1)) Sazby poplatků za řízení jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem ze základu poplatku (dále jen "procentní poplatek"). Sazby poplatků za úkony jsou stanoveny pevnou částkou. Sazby poplatků jsou uvedeny v sazebníku.

((2) Je-li stanovena sazba poplatku za řízení, rozumí se tím řízení v jednom stupni. Poplatky podle stejné sazby se platí v odvolacím řízení i v dovolacím řízení; při dovolacím řízení činí sazba poplatku nejméně 1000 Kč.)

§ 6

Základ procentního poplatku

((1) Základem procentního poplatku je cena předmětu poplatného úkonu podle zvláštního předpisu.2)

(2) Jde-li o procentní poplatek, je poplatník povinen uvést cenu předmětu poplatného úkonu. Neučiní-li tak nebo uvede-li cenu zřejmě nízkou, určí cenu soud.

(3) Základem procentního poplatku v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů je cena všech věcí patřících do bezpodílového spoluvlastnictví manželů a ostatních hodnot, které se vypořádávají.

(4) Základem poplatku v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je cena věci po odečtení ceny podílu navrhovatele, směřuje-li návrh na přikázání věci navrhovateli nebo v případě návrhu na prodej věci. Směřuje-li návrh na přikázání věci ostatním spoluvlastníkům, je základem poplatku cena věci po odečtení ceny podílu ostatních spoluvlastníků. V případě reálného rozdělení věci je základem poplatku cena dělené věci.

(5) Cena příslušenství předmětu poplatného úkonu je základem poplatku jen v případech, je-li příslušenství předmětem samostatného poplatného úkonu. U poplatných úkonů prováděných ve věcech obchodních však základ poplatku zahrnuje i výši smluvených úroků splatných do dne podání návrhu na zahájení řízení, pokud se jejich přiznání navrhovatel domáhá, jakož i výši úroků stanovených zvláštním předpisem.2a)

(6) Je-li předmětem poplatného úkonu opětující se plnění, je základem poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, považuje se za základ poplatku pětinásobek ceny ročního plnění.

(7) Nelze-li stanovit základ poplatku podle odstavce 6, je základem procentního poplatku částka ve výši 10 000 Kč.

(8) Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých nároků z jednoho nebo z různých závazkových vztahů, je základem procentního poplatku součet cen všech uplatňovaných nároků, pokud jejich úhrn nepřesahuje výši 10 000 Kč a sazba procentního poplatku z jednotlivých nároků je stanovena ve stejné výši. Přesahuje-li součet všech uplatňovaných nároků tuto výši nebo je-li procentní poplatek z jednotlivých nároků stanoven rozdílnou sazbou, je základem procentního poplatku cena každého jednotlivého nároku uvedená v návrhu tak, jako by šlo o samostatně podaný návrh.

(9) V řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu je základem procentního poplatku cena nároku uplatňovaného v tomto řízení, není-li v § 5 odst. 2 stanoveno jinak.

(10) Je-li základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle příslušného kurzu platného pro nákup valut, který je uveden v kurzovním lístku České národní banky vydaném k prvnímu dni měsíce, v němž je poplatek splatný nebo v němž soud o výši poplatku rozhodl. Pro přepočet měny, která není uvedena v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz USD k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž platí přepočítávaná měna. Platnost použitého kurzu měn, které nejsou vedeny v kurzovním lístku České národní banky, je poplatník povinen soudu prokázat dokladem získaným prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. Placení poplatku poplatníky s bydlištěm nebo sídlem na území Slovenské republiky v měně Slovenské republiky se řídí platebními dohodami uzavřenými mezi Českou republikou a Slovenskou republikou nebo obecně platnými devizovými předpisy.

(11) Základ poplatku se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a poplatek vypočtený ze základu na celé koruny dolů.)

(1) Základem procentního poplatku je cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, není-li dále stanoveno jinak. Cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení.

(2) Je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno více peněžitých plnění, je základem procentního poplatku jejich součet. Peněžitá plnění, pro která je stanovena rozdílná sazba poplatku, jsou však samostatným základem poplatku.

(3) Jde-li o opětující se peněžité plnění, je základem procentního poplatku cena odpovídající součtu všech opětujících se plnění. Jde-li o peněžité plnění na dobu neurčitou, včetně plnění požadovaného do okamžiku zaplacení jiného peněžitého plnění, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je základem poplatku pětinásobek ceny ročního plnění.

(4) Nelze-li stanovit základ poplatku podle odstavce 3, je základem poplatku částka ve výši 15 000 Kč.

(5) Pro nepeněžitá plnění, jejichž peněžní hodnotu pro účely určení základu poplatku stanoví sazebník, platí obdobně odstavce 2 a 3.

(6) Je-li základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž je poplatek splatný nebo v němž soud vydá rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Pro přepočet měn, jejichž kurs Česká národní banka nevyhlašuje, se použije kurs USD k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu, v němž platí přepočítávaná měna; platnost tohoto použitého kursu měn, je poplatník povinen prokázat soudu dokladem získaným prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.

(7) Základ poplatku se zaokrouhluje na celé stovky korun dolů a vypočtený procentní poplatek ze základu se zaokrouhluje na  celé desítky korun nahoru.

(8) Pro  řízení před odvolacím soudem a  řízení před dovolacím soudem platí obdobně odstavce 1 až 7 při výpočtu základu poplatku se však vychází z peněžitých plnění a nepeněžitých plnění, jejichž peněžní hodnotu pro účely určení základu procentního poplatku stanoví sazebník, jsou-li tato plnění předmětem odvolání nebo dovolání.

§ 6a

Stanovení výše poplatku

((1) Je-li jedním návrhem uplatněno více nároků, činí poplatek z tohoto návrhu součet procentních poplatků vypočtených podle § 6 odst. 8, jde-li o nároky peněžité, a poplatků stanovených pevnou sazbou, jde-li o nároky nepeněžité.

(2) Rozšíří-li se po podání návrhu předmět poplatného úkonu, poplatník je povinen doplatit poplatek. V řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí soudu doplatí poplatek jen v případě, že se rozšíří předmět poplatného úkonu na návrh.

(3) Omezí-li se předmět poplatného úkonu dříve, než soud začal jednat ve věci samé, sníží soud zaplacený poplatek o odpovídající část. Přeplatek vrátí soud poplatníkovi podle § 10 zákona.)

(1) Za návrh na zahájení řízení s alternativním nebo eventuálním návrhem se stanoví výše poplatku podle návrhu, který je uváděn v pořadí jako první.

(2) Jsou-li pro řízení podle jeho předmětu stanoveny v sazebníku rozdílné sazby poplatku, poplatky podle těchto sazeb se sčítají.

(3) Rozšíří-li se po podání návrhu na zahájení řízení předmět řízení, je poplatník povinen doplatit poplatek. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem, nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem. Bylo-li zčásti zastaveno řízení před prvním jednáním, sníží soud zaplacený poplatek o odpovídající část (přeplatek).

§ 7

Splatnost poplatku

((1) Poplatek za podání návrhu je splatný vznikem poplatkové povinnosti, jde-li o poplatky stanovené pevnou sazbou placené kolkovou známkou. V ostatních případech jsou poplatky splatné na základě výzvy soudu do tří dnů ode dne jejího doručení.

(2) Poplatek za sepsání návrhu na zahájení řízení nebo odvolání proti rozhodnutí do protokolu je splatný jeho sepsáním.

(3) Ostatní poplatky jsou splatné do tří dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit stanovena nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší.

(4) Rozšíří-li se po podání návrhu předmět poplatného úkonu, poplatek se doplatí ve lhůtě a za podmínek stanovených v odstavci 1.)

(1) Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti. Vzniká-li poplatková povinnost způsobem uvedeným v § 4 odst. 1 písm. d) až g), je poplatek splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit stanovena nebo jímž byl schválen smír, nestanoví-li rozhodnutí o schválení smíru splatnost delší.

(2) Rozšíří-li poplatník návrh na provedení úkonu nebo rozšíří-li se předmět řízení po podání návrhu na zahájení řízení, doplatí poplatník poplatek ve lhůtě a za podmínek stanovených v odstavci 1. Obdobně to platí, rozšíří-li poplatník po podání odvolání předmět řízení před odvolacím soudem nebo rozšíří-li po podání dovolání předmět řízení před dovolacím soudem.

§ 8

Způsob placení poplatků

(1) Poplatky vybírají, vyměřují, doměřují a vymáhají soudy. Poplatky se platí v české měně. Poplatky, které nejsou vyšší než 5 000,- Kč, lze platit kolkovými známkami vydanými Ministerstvem financí. Ostatní poplatky se platí na účet státního rozpočtu zřízený u České národní banky pro jednotlivé soudy (dále jen "účet soudu").

(2) Poplatky se platí na účet soudu, který (provádí řízení, s výjimkou uvedenou v odstavcích 3 a 4) je k rozhodování o nich příslušný podle § 3.

((3) Za řízení o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu se platí poplatky na účet soudu, proti jehož rozhodnutí je opravný prostředek podáván.

(4) Za řízení o povolení obnovy řízení se platí poplatek na účet soudu, který rozhoduje o povolení obnovy řízení.)

§ 9

Následky nezaplacení poplatku

((1) Nebyl-li poplatek, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení nebo na základě výzvy příslušného soudu, zaplacen, a to ani dodatečně ve lhůtě stanovené soudem, provede soud řízení

a) jde-li o návrh na zahájení odvolacího řízení,

b) je-li v téže věci návrh rozšířen nebo podán vzájemný návrh.

(2) V ostatních případech soud řízení zastaví, pokud již nezačal jednat ve věci samé.

(3) Řízení se nezastaví, nebyl-li poplatek zaplacen za sepsání podání do protokolu.

(4) Bude-li poplatek zaplacen do konce lhůty k odvolání proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, soud prvního stupně zruší toto usnesení.

(5) Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, poplatková povinnost zaniká.

(6) Jde-li o návrh na provedení úkonu správou soudu nebo o návrh na provedení jiného poplatného úkonu, než je uveden v odstavci 1, poplatný úkon se neprovede, dokud poplatek nebude zaplacen. )

(1) Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

(2) Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka, aby ve lhůtě, kterou mu určí, zaplatil poplatek soudu, který rozhodl o věci v prvním stupni. Po doručení výzvy vrátí věc tomuto soudu s pokynem, aby ji znovu předložil po zaplacení poplatku. Soud, jemuž byla věc vrácena, je výzvou odvolacího soudu vázán a po marném uplynutí v ní určené lhůty řízení zastaví. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem.

(3) Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.

(4) Pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví,

a) začal-li již jednat o věci samé,

b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám, nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,

c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě, podle odstavců 1 a 2, sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit,

d) došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci, nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo  dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.

(5) O tom, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4 písm. c), rozhodne soud usnesením, které není třeba doručovat.

(6) V případech uvedených v odstavci 4, rozhoduje soud o uložení povinnosti zaplatit poplatek spolu s rozhodnutím, jímž se řízení končí. Obdobně postupuje soud i v případě ručitele za zaplacení poplatku za řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo za řízení o jmenování likvidátora právnické osoby zahájená bez návrhu (§ 2 odst. 9).

(7) Usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.

(8) Nebude-li ani ve lhůtě stanovené ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu zaplacen poplatek, který je splatný podáním návrhu na provedení úkonu, úkon se neprovede a návrh se stane neúčinným, i když poplatník později poplatek zaplatí. O tom musí být poplatník poučen ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu. Povinnost zaplatit poplatek zaniká dnem, kdy se návrh na provedení úkonu stal neúčinným.

§ 10

Vrácení poplatku

(1) Soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Z účtu soudu vrátí soud obdobně i poplatek, popřípadě přeplatek na poplatku zaplaceném kolkovou známkou. (Poplatek (přeplatek) a 50 % ze zaplaceného poplatku podle odstavců 2 a 3 soud nevrátí, nepřevyšují-li částku 50 Kč.) Poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 50,- Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.

((2) Soud vrátí z účtu soudu, u kterého byl poplatek zaplacen, 50 % z poplatku, zastaví-li soud řízení dříve, než začal jednat ve věci samé. Soud však nevrátí poplatek ani jeho část, zastaví-li dovolací řízení z důvodu zpětvzetí dovolání. Soud vrátí 50 % z poplatku za návrh na vydání platebního rozkazu, byl-li vzat zpět nejpozději poslední den lhůty pro podání odporu, a za návrh na povolení obnovy řízení nebo za odvolání, zamítl-li je soud pro opožděnost, nepřípustnost nebo proto, že je podal ten, kdo k jejich podání není oprávněn.)

(2) Soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu, nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena. O vrácení poplatku rozhoduje, a to i bez podání návrhu soud, který vydal nesprávnou výzvu nebo rozhodnutí. Nesprávné rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek soud současně zruší.

((3) Bylo-li řízení o rozvod manželství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí se celý poplatek. Byl-li návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, soud vrátí 50 % ze zaplaceného poplatku. Jestliže v odvolacím řízení bylo řízení o rozvod manželství zastaveno nebo bylo-li odvolání proti rozhodnutí, kterým byl návrh na rozvod manželství zamítnut, vzato zpět, soud vrátí 50 % ze zaplaceného poplatku za odvolání.)

(3) Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti.

((4) Poplatek nelze vrátit po uplynutí deseti let od konce kalendářního roku, v němž byl zaplacen.)

(4) Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek i v případě, bylo-li řízení zastaveno po vydání platebního rozkazu pro zpětvzetí návrhu, k němuž došlo nejpozději v poslední den lhůty k podání odporu nebo námitek proti platebnímu rozkazu.Po podání odporu nebo námitek se poplatek vrátí, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Bylo-li řízení zastaveno jen zčásti, vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku).

(5) V řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.

(6) Bylo-li řízení o rozvod manželství zastaveno, nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku.

(7) Byla-li věc po zaplacení poplatku nebo po vydání usnesení, kterým byla stanovena povinnost zaplatit poplatek postoupena jinému příslušnému soudu, vrací přeplatek (poplatek nebo jeho odpovídající část) z účtu soudu tento soud.

(8) Poplatek ani přeplatek na poplatku nelze vrátit po uplynutí deseti let od konce kalendářního roku, v němž byl zaplacen.

Osvobození od poplatku

§ 11

(1) Od poplatku se osvobozují (poplatné úkony) řízení ve věcech

a) opatrovnických, péče soudu o nezletilé (děti), osvojení a povolení uzavřít manželství,

  1. sociálního zabezpečení, důchodového pojištění, státní sociální podpory, nemocenského pojištění, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, státních dávek a sociální péče,

c) vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí,

(d) sporů o plnění závazků z kolektivních smluv, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům,)

d) vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče,

e) souvisejících s uplatňováním volebního práva,

f) dědických v prvním stupni řízení,

g) náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci, nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, nebo nesprávným úředním postupem,

h) způsobilosti k právním úkonům, poručenských a určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,

ch) výkonu rozhodnutí k vymožení pohledávek ze soudních poplatků, z peněžitých trestů, pokut a nákladů řízení vymáhaných státem (.),

i) obchodního rejstříku, týká-li se zápis fyzické nebo právnické osoby, která je v konkursu,

j) konkursu včetně nuceného vyrovnání, s výjimkou sporů vyvolaných konkursem,

k) sporů o plnění závazků z kolektivních smluv, ze kterých nevznikají nároky jednotlivým zaměstnancům.

(2) Od poplatku se osvobozují

a) Česká republika a státní fondy,

b) (obce) územní samosprávné celkyv případech, kdy se spor týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen,

c) navrhovatel v řízení o určení výživného včetně jeho zvýšení, nejde-li o vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí,

d) navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví,

e) navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního úrazu a nemoci z povolání,

f) neprovdaná matka v řízení o příspěvek na výživu a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím,

g) navrhovatel v řízení o určení (otcovství) rodičovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o popření (otcovství) rodičovství ,

h) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva3) výsady a imunity, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o poplatné úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,

ch) cizinec v řízení o přiznání statutu uprchlíka,

i) navrhovatel v řízení o vydání věci nebo uplatnění nároku podle zvláštních předpisů,4) je-li v těchto předpisech zakotven nárok na osvobození,

j) navrhovatel, který uplatňuje nároky podle zákona o mimosoudních rehabilitacích,4a)

k) navrhovatel v řízení o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti,

l) nadace nebo nadační fond ve věcech nadačního rejstříku,

m) obecně prospěšné společnosti ve věcech rejstříku obecně prospěšných společností (.) ,

n) navrhovatel v řízení o poddlužnické žalobě,

o) cizí státy včetně jejich orgánů, je-li zaručena vzájemnost,

p) správce konkursní podstaty v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku.

((3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na řízení o opravných prostředcích a na řízení o výkonu rozhodnutí.)

(3) Osvobození podle odstavce 1 a odstavce 2 se vztahuje, s výjimkou dědického řízení i na řízení

a) o návrhu na nařízení předběžného opatření,

b) před odvolacím soudem,

c) o povolení obnovy,

d) o žalobě o zmatečnost,

e) před dovolacím soudem,

f) o výkon rozhodnutí.

((4) Osvobození podle odstavce 1 se nevztahuje na jednotlivé úkony.)

(4) Od poplatku se osvobozují také řízení před odvolacím soudem a řízení před dovolacím soudem, jde-li o řízení o výkon rozhodnutí a o vyrovnací řízení.

(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. i) a osvobození podle odstavce 2 se vztahuje i na poplatky za úkony. Od poplatku se dále osvobozuje sepsání návrhu ve věci péče soudu o nezletilé, návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti a pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí, jde-li o vymáhání výživného pro nezletilé děti.

§ 12

Vydá-li soud nesprávné rozhodnutí o poplatkové povinnosti, toto rozhodnutí zruší nebo změní i bez návrhu. Tomu, kdo poplatek zaplatil na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena, se poplatek vrátí, popřípadě se poplatek doměří. O vrácení poplatku popřípadě o doměření poplatku rozhodne i bez návrhu soud, který nesprávné rozhodnutí vydal.

§ 13

(1) Poplatek (doplatek poplatku) nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž se stal splatným.

(2) Od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník písemně uvědoměn o úkonu soudu provedeném k vyměření nebo vymáhání poplatku (doplatku poplatku) (anebo v němž předseda soudu povolil4b) posečkání poplatku nebo jeho zaplacení ve splátkách), běží nová tříletá lhůta. Od konce kalendářního roku, v němž uplynula poplatníkovi lhůta povolená 4b) pro posečkání poplatku nebo lhůta pro placení poplatku ve splátkách, běží nová tříletá lhůta. Pro účely vymáhání poplatku se v případech uvedených v § 9 odst. 4, pokládá poplatek za splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost zaplatit poplatek stanovena (§ 9 odst. 6). Rozhodnutí o povolení posečkání poplatku nebo splátek na poplatek může být vázáno na podmínky 4b).

(3) Úkonem k vymáhání poplatku (doplatku poplatku) je též písemná upomínka na zaplacení poplatku (doplatku poplatku) doručená poplatníkovi.

(4) Poplatek (doplatek poplatku) nelze vyměřit ani vymáhat jakmile od konce kalendářního roku, v němž byl poplatný úkon dokončen, uplynulo deset let.

§ 13a

Evidence a řízení

Soudy vedou evidenci4c) poplatkových povinností, jejich úhrad nebo zániků a z toho vyplývajících přeplatků či nedoplatků. (Při evidenci o soudních poplatcích soudy postupují podle zvláštního předpisu.4c)) V řízení ve věcech poplatků rozhoduje a postupuje soud podle občanského soudního řádu, jestliže tento zákon, popřípadě zvláštní předpis4d) nestanoví jinak.

§ 14

zrušen

Přechodná, zmocňovací a závěrečná ustanovení

§ 15

Z navržených poplatných úkonů a z řízení zahájených před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona. Při odvolání nebo dovolání podaném po účinnosti tohoto zákona se však postupuje podle sazebníku, který je přílohou tohoto zákona. Zaplacený arbitrážní poplatek se započte do poplatku, jestliže byl zaplacen před nabytím účinnosti tohoto zákona na účet orgánu hospodářské arbitráže.

§ 16

(1) Ministerstvo financí může právním předpisem vydaným v dohodě s Ministerstvem spravedlnosti osvobodit jednotlivé druhy poplatných úkonů a skupiny osob od poplatků.

((2) Předseda soudu může za podmínek stanovených zvláštním předpisem5) poskytnout jednotlivým poplatníkům na jejich žádost úlevu na poplatku.)

(2) Předseda soudu rozhoduje podle zvláštního právního předpisu 5) o prominutí nedoplatku na poplatku.

(3) Vláda může nařízením stanovit osvobození od některých poplatků pro skupinu cizinců, kterým je na území České republiky poskytnuta dočasná ochrana.

§ 17

Ministerstvo financí, územní finanční orgány a Ministerstvo spravedlnosti kontrolují u soudů, zda se poplatky vybírají ve správné výši, řádně a včas. Územní finanční orgány kontrolují též poplatky vrácené z účtu soudu.

§ 18

Zrušují se:

1. Zákon České národní rady č. 147/1984 Sb., o soudních poplatcích.

2. Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 151/1984 Sb., kterou se provádí zákon České národní rady č. 147/1984 Sb., o soudních poplatcích.

3. S působností pro Českou republiku nařízení ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky.

4. S působností pro Českou republiku pokyny pro placení arbitrážních poplatků upravené nařízením ministra financí č.78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky (částka 24/1961 Ú.l.).

5. Opatření Ministerstva financí, cen a mezd České republiky ze dne 20. června 1990 o úlevách u soudních poplatků (částka 43 Sbírky zákonů 1990).

§ 19

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.

Současná právní úprava sazebníku, která se ruší a nahrazuje novým zněním, které je uvedeno za tímto dosavadním

k zákonu č. 549/1991 Sb.

Sazebník soudních poplatků

Poznámky k sazebníku:

1. Poplatky za řízení podle příslušných položek sazebníku se vybírají za řízení v prvním stupni, ale i za odvolání a za dovolání.

2. Došlo-li ke zrušení rozsudku v důsledku odvolání, dovolání, nebo povolení obnovy řízení, neplatí poplatek z odvolání nebo dovolání proti novému rozhodnutí soudu prvního stupně poplatník, který již jednou poplatek z odvolání nebo dovolání zaplatil; jde o položky 1, 6, 8, 9 a 18 sazebníku.

Položka 1

Návrh na zahájení občanského soudního řízení

a) z ceny předmětu řízení 4 %

nejméně Kč 500,-

nejvýšeKč500 000,-

b) nelze-li předmět řízení ocenit Kč 1 000,-

Poznámky:

1. Za návrh na předběžné opatření se vybere poplatek podle písmene b) této položky ve výši 50 %.

2. Podle této položky se postupuje jen v případech, není-li v dalších položkách sazebníku stanoveno jinak.

3. Poplatek za odvolání nebo dovolání do rozhodnutí soudu, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí.

4. Podle této položky vybere soud poplatek i za návrh na vydání platebního rozkazu; odpor proti platebnímu rozkazu poplatku nepodléhá. To platí obdobně pro řízení směnečné a šekové a pro námitky v těchto řízeních.

5. Ze vzájemného návrhu odpůrce se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně.

Položka 2

Návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnost Kč 300,-

Položka 3

Návrh na uznání cizích rozhodnutí v manželských

věcech a ve věcech zjištění nebo popření otcovství Kč 500,-

Položka 4

Návrh na zahájení řízení

a) na ochranu osobnosti

- bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy Kč 1 000,-

- s návrhem na náhradu nemajetkové újmy Kč 4 000,-

b) ve věcech podle zákona o periodickém

tisku a ostatních informačních prostředcích Kč 2 000,-

Položka 5

a) Za schválený smír uzavřený ve smírčím řízení

- z ceny předmětu smíru 2 %

nejméně Kč 300,-

nejvýše Kč 20 000,-

- nelze-li předmět smíru ocenit Kč 500,-

b) Návrh na zrušení usnesení o schválení smíru Kč 500,-

Poznámky:

1. Návrh na smírčí řízení poplatku nepodléhá.

2. Za řízení ve věci samé se poplatek znovu neplatí, bylo-li na návrh zrušeno usnesení o schválení smíru.

Položka 6

Návrh na povolení obnovy řízení Kč 500,-

Poznámka:

Jestliže se v původním řízení nekonalo řízení odvolací nebo dovolací a v obnoveném řízení je podáváno odvolání či dovolání, platí se za odvolání nebo dovolání poplatek podle příslušné položky sazebníku. Za řízení ve věci samé se poplatek neplatí.

Položka 7

Návrh na zrušení bezpodílového spoluvlastnictví manželů Kč 500,-

Položka 8

a) Za vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů,

z ceny předmětu řízení 3 %

nejméně Kč 1 000,-

nejvýšeKč200 000,-

b) Za odvolání proti rozhodnutí o vypořádání bezpodílového

spoluvlastnictví manželů Kč 1 000,-

c) Za dovolání proti rozhodnutí o vypořádání

bezpodílového spoluvlastnictví manželů Kč 500,-

Položka 9

a) Návrh na rozvod manželství Kč 600,-

b) Návrh na řízení o neplatnost manželství,

návrh na určení, zda tu manželství je či není Kč 500,-

c) Návrh na určení nebo popření otcovství Kč 1 000,-

Poznámka:

Za odvolání nebo dovolání jen proti výroku o úpravě poměrů manželů k nezletilým dětem z jejich manželství pro dobu po rozvodu, popřípadě proti výroku o výchově a výživě nezletilého dítěte (§ 113 o.s.ř.) se poplatek nevybere.

Položka 10

Návrh na určení výživného 1 % z navrhované částky

nejméně Kč 300,-

nejvíce Kč 10 000,-

Položka 11

Za pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí Kč 200,-

Poznámka:

Poplatek podle této položky se nevybere, poskytuje-li soud pomoc před vymáháním výživného pro nezletilé děti.

Položka 12

Návrh na zahájení řízení ve věcech obchodních

a) z ceny předmětu řízení 4 %

nejméně Kč 500,-

nejvýše Kč 1 mil.

b) nelze-li předmět řízení ocenit Kč 5 000,-

Poznámky:

1. Za návrh na předběžné opatření se vybere poplatek podle písmene b) této položky ve výši 50 %.

2. Podle této položky vybere soud poplatek i za návrh na vydání platebního rozkazu; odpor proti platebnímu rozkazu poplatku nepodléhá. To platí obdobně pro řízení směnečné a šekové a pro námitky v těchto řízeních.

3. Poplatek za odvolání nebo za dovolání do rozhodnutí soudu, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí.

4. Podle této položky se postupuje jen v případech, není-li předmět řízení ve věcech obchodních stanoven dále.

5. Ze vzájemného návrhu odpůrce se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně.

Položka 13

a) Návrh na zápis do obchodního rejstříku

- zapisuje-li se vklad společníka nebo jmění 0,5 %

nejméně Kč 3 000,-

nejvýše Kč 20 000,-

- nezapisuje-li se vklad nebo jmění Kč 3 000,-

b) Návrh na výmaz z obchodního rejstříku Kč 1 000,-

c) Návrh na změnu zápisu v obchodním rejstříku Kč 500,-

d) Návrh na doplnění zápisu v obchodním rejstříku Kč 500,-

Poznámky:

1. Základem procentního poplatku podle písmene a) této položky je

- součet zapisovaných vkladů jednotlivých společníků pro komanditní společnosti,

- zapisovaná částka základního jmění pro společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a pro družstva,

- zapisovaná částka kmenového jmění pro státní podnik.

2. Poplatek podle písmene c) této položky se vybere za každou skutečnost, která se mění v zápise v obchodním rejstříku, s výjimkou uvedenou v poznámce 3.

3. Za změnu zápisu výše jmění nebo vkladů se vybere poplatek podle písmene a) této položky.

4. Poplatek podle písmene d) této položky se vybere za doplnění každé skutečnosti do zápisu v obchodním rejstříku.

Položka 14

Návrh na zahájení řízení ve věcech

a) ochrany hospodářské soutěže nebo nekalé soutěže Kč 5 000,-

b) práv k obchodnímu jménu, práv k ochranné známce

nebo práv k označení původu Kč 5 000,-

c) neplatnosti rozhodčích smluv nebo zrušení nálezů

vydaných rozhodci na základě rozhodčí smlouvy Kč 5 000,-

Položka 15

a) Za konkurzní řízení z podstaty 1 % zpeněžené částky

nejméně Kč 1 000,-

nejvýše Kč 500 000,-

b) Za konkurzní řízení ukončené nuceným

vyrovnáním 0,5 % z částky použité

k uspokojení věřitelů

nejméně Kč 1 000,-

nejvýše Kč 200 000,-

c) Za vyrovnací řízení 0,25 % z částky použité

k uspokojení věřitelů

nejméně Kč 500,-

nejvýše Kč 100 000,-

Poznámka:

Návrhy na zahájení řízení, která s konkurzním řízením souvisejí a nejsou uvedena v této položce, se zpoplatňují podle položky 12 sazebníku. Jde např. o řízení podle § 15 odst. 1, § 19 odst. 2, § 23 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Položka 16

Za dožádání rozhodců v rozhodčím řízení v obchodním styku o provedení úkonu soudem nebo za návrh na předběžné opatření v tomto řízení

a) z ceny předmětu řízení 2 %

nejméně Kč 500,-

nejvýše Kč 20 000,-

b) nelze-li předmět řízení ocenit Kč 2 000,-

Poznámka:

Za návrh na předběžné opatření v tomto řízení se vybere poplatek podle písmene b) této položky ve výši 50 %.

Položka 17

Za žalobu nebo opravný prostředek proti

rozhodnutí orgánu veřejné správy Kč 1 000,-

Položka 18

1. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí

a) z ceny vymáhaného nároku 2 %

nejméně Kč 300,-

nejvýše Kč 50 000,-

b) nelze-li vymáhaný nárok ocenit Kč 500,-

Poznámky:

1. Z návrhu na druhé a další nařízení výkonu rozhodnutí na základě téhož vykonatelného rozhodnutí proti témuž účastníku se zaplatí tři čtvrtiny příslušných poplatků.

2. Za návrhy na zastavení výkonu rozhodnutí nebo za jeho odklad a za odvolání nebo dovolání ve věci výkonu rozhodnutí se poplatek nevybere.

Položka 19

Za sepsání návrhu na zahájení řízení do protokolu nebo za sepsání odvolání (protestu) proti rozhodnutí do protokolu

a) z ceny předmětu řízení 1 %

nejméně Kč 500,-

nejvýše Kč 5 000,-

b) nelze-li předmět řízení ocenit Kč 500,-

Položka 20

Za vystavení úředního vysvědčení o skutečnostech

známých ze soudních spisů Kč 100,-

Poznámka:

Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky.

Položka 21

Za vyhotovení stejnopisu, opisu, kopie listin, protokolů, příloh, záznamu, rejstříku, evidencí, knih a jiných částí spisů vedených soudem včetně pořízených výpisů z nich

a) v jazyce českém nebo slovenském

- bez ověření za každou i započatou stránku Kč 50,-

- s ověřením za každou i započatou stránku Kč 70,-

b) v cizím jazyce

- bez ověření za každou i započatou stránku Kč 60,-

- s ověřením za každou i započatou stránku Kč 100,-

Poznámky:

1. Poplatku nepodléhá opis protokolu o jednání soudu vyhotovený průklepem bez záhlaví a bez ověření.

2. Za kopie pořízené na kopírovacích strojích se sníží poplatek o 50 %.

3. Poplatek podle této položky se vybere i za vyhotovení stejnopisů podání a jeho příloh soudem, byl-li k jejich předložení poplatník marně soudem vyzýván.

4. Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky.

5. Na vyhotoveních podle této položky se vyznačí účel, k němuž budou použita, je-li uplatněno osvobození od poplatku podle § 11 zákona.

Položka 22

Za ověření listiny

- v českém nebo slovenském jazyce Kč 20,

-- v cizím jazyce Kč 50,-

Poznámky:

1. Poplatek se vybere za každou i započatou stránku, kterou soud ověřuje.

2. Listina v cizím jazyce je listina, na níž je alespoň část textu v cizím jazyce.

3. Za ověření listiny v cizím jazyce, který je pro osoby s povoleným trvalým pobytem na území České republiky mateřským jazykem, se vybere poplatek ve výši stanovené pro český nebo slovenský jazyk.

Položka 23

Za ověření podpisu na listině nebo jejím stejnopisu za každý podpis Kč 30,-

Položka 24

Za zaslání soudních spisů k jinému soudu, aby do nich žadatel nahlédl Kč 100,-

Poznámka:

Poplatek podle této položky se vybere, i když je žadatel poplatníkem za zahájené řízení.

Položka 25

Návrh na přijetí movitých věcí do úschovy

za účelem splnění závazku, z ceny věcí 1 %

nejméně Kč 200,-

nejvýše Kč 3 000,-

Položka 26

Návrh na umoření listiny Kč 350,-

Položka 27

a) Za jmenování soudním znalcem nebo tlumočníkem včetně zapsání do

seznamu soudních znalců a tlumočníků Kč 300,-

b) Za rozšíření jmenování o každý další

obor nebo jazyk Kč 100,-

c) Za oznámení údajů ze seznamu soudních

znalců a tlumočníků Kč 50,-

Položka 28

Za sepsání věcí soudním vykonavatelem Kč 500,-

Navrhované nové znění sazebníku

k zákonu č. 549/1991 Sb.

SAZEBNÍK POPLATKŮ

Poznámky k celému sazebníku:

1. Poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud podání, kterým se zahajuje řízení, pro vady odmítne.

2. Došlo-li ke zrušení rozhodnutí o věci samé v důsledku návrhu na zrušení usnesení o schválení smíru, odvolání, dovolání, žaloby pro zmatečnost, žaloby na obnovu řízení nebo  rozhodnutím Ústavního soudu, neplatí poplatek za řízení poplatník, který ve věci již jednou poplatek zaplatil.

3. Pro účely tohoto zákona se za nemovitost pokládají všechny nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na jednom listu vlastnictví. Podnikem nebo jeho organizační složkou se rozumí podnik nebo jeho organizační složka ve smyslu § 5 a § 7 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

4. Poplatek podle tohoto sazebníku je vybírán nejvýše v částce 1 000 000,- Kč.

Poplatky za řízení

Položka 1

Za návrh na zahájení občanského soudního

řízení, jehož předmětem je peněžité plnění

a) do částky 15 000 Kč včetně Kč 600,-

b) v částce vyšší než 15 000 Kč 4% z této částky

Položka 2

Za návrh na zahájení občanského soudního řízení,

jehož předmětem není peněžité plnění

a) za každou nemovitost Kč 3 000,-

b) za každý podnik nebo za každou jeho

organizační složku Kč 10 000,-

c) v ostatních případech, není-li dále stanoveno jinak Kč 1 000,-

Poznámky k položkám 1 a 2:

1. Ze vzájemného návrhu odpůrce se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh podáván samostatně. Uplatnil-li odpůrce proti navrhovateli svou peněžitou pohledávku k započtení, platí se poplatek z částky, o kterou pohledávka odpůrce přesahuje peněžité plnění uplatněné navrhovatelem.

2. Je-li předmětem řízení plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, vybere se poplatek podle položky 1. Ve sporu  o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy, to platí obdobně.

3. Za návrh na zahájení řízení o určení vlastnictví k nemovitosti, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitost nebo o vyloučení nemovitosti, se vybere poplatek podle položky 2 písmene a). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k podniku nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o podnik nebo jeho organizační složku nebo z návrhu o vyloučení podniku nebo jeho organizační složky, se vybere poplatek podle položky 2 písmene b). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle položky 2 písmene c).

4. Je-li předmětem řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle položky 1, a to podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.

5. Poplatek z návrhu na určení neplatnosti smlouvy a za řízení zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení právnické osoby, likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby, se vybere poplatek podle položky 2 písmene c).

6. Za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství nebo za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy, se vybere poplatek podle položky 2 písmene c). Za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti s návrhem na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle položky 1.

Položka 3

Za návrh na vydání předběžného opatření Kč 500,-

Poznámka:

Za návrh na nařízení předběžného opatření ve vyrovnacím řízení se poplatek nevybere.

Položka 4

Za návrh na zahájení řízení o vypořádání společného

jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů)

nebo o zrušení a vypořádání podílového

spoluvlastnictví Kč 1 000,-

Poznámka:

Sazba poplatku podle této položky se zvyšuje o Kč 3 000 za každou nemovitost a o Kč 10 000 za každý podnik nebo jeho organizační složku, která je předmětem vypořádání.

Položka 5

Za návrh na zahájení řízení o určení výživného,

včetně jeho zvýšení, jakož i o snížení nebo zrušení

výživného, jehož předmětem je peněžité plnění

a) do částky 30 000 Kč včetně Kč 300,-

b) v částce vyšší než 30 000 Kč 1% z této částky

nejvýše Kč 10 000,-

Položka 6

Za schválený smír uzavřený ve smírčím řízení

a) je-li předmětem smíru peněžité plnění

do částky 15 000 Kč včetně Kč 300,-

b) je-li předmětem smíru peněžité plnění

vyšší než 15 000 Kč 2 % z této částky

nejvýše Kč 20 000,-

c) v ostatních případech Kč 1 000,-

Poznámka:

Za návrh na smírčí řízení se poplatek nevybírá.

Položka 7

Za návrh na uznání cizích rozhodnutí v manželských věcech

a ve věcech určení (zjištění nebo popření) rodičovství Kč 1 000,-

Položka 8

Za návrh na zahájení řízení ve věcech obchodního rejstříku

a) za první zápis podnikatele do obchodního rejstříku Kč 5 000,-

b) za výmaz podnikatele Kč 3 000,-

c) za změny nebo doplnění zápisu u podnikatele Kč 1 000,-

Poznámky:

1. Poplatek podle písmene c) této položky se vybere bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností.

2. Podle této položky se platí poplatek také za řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o provedení zápisu.

Položka 9

Za vyrovnací řízení Kč 5 000,-

Položka 10

Za  návrh na zahájení řízení o určení pravosti,

výše nebo pořadí pohledávky ve sporech vyvolaných

konkursem nebo vyrovnáním Kč 1 000,-

Položka 11

Za návrh na zahájení řízení o úschově

za účelem splnění závazku, podle předmětu úschovy

a) peníze do 20 000 Kč včetně Kč 200,-

b) peníze v částce vyšší než 20 000 Kč 1% z této částky

c) za každou movitou věc Kč 500,-

d) za každý cenný papír Kč 100,-

Poznámka:

Je-li předmětem úschovy směnka nebo šek anebo jiný cenný papír s uvedenou jmenovitou hodnotou, vybere se poplatek podle písmene a) nebo písmene b) této položky, ze základu, kterým je peněžitá částka uvedená ve směnce nebo šeku anebo uvedená jmenovitá hodnota jiného cenného papíru.

Položka 12

Za návrh na zahájení řízení o umoření listiny nebo listin Kč 350,-

Poznámka:

Podle poznámky pod bodem 4 k položkám 1 a 2 se nepostupuje.

Položka 13

Za žalobu na obnovu řízení Kč 1 000,-

Položka 14

Za žalobu pro zmatečnost Kč 1 000,-

Položka 15

Za žalobu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy

nebo opravný prostředek proti rozhodnutí

orgánu veřejné správy Kč1 000,-

Položka 16

Za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí

a) je-li vymáháno peněžité plnění

do částky 15 000 Kč včetně Kč 300,-

b) je-li vymáháno peněžité plnění

v částce vyšší než 15 000 Kč 2% z této částky

nejvýše Kč 50 000,-

c) v ostatních případech Kč 1 000,-

Poznámky:

1. Za návrhy na druhé a další nařízení výkonu rozhodnutí na základě téhož vykonatelného rozhodnutí proti témuž účastníku se zaplatí polovina příslušných poplatků, ne však méně než 300 Kč.

2. Za návrh na zastavení výkonu rozhodnutí nebo na jeho odklad se poplatek nevybere, nejde-li o návrh na zastavení výkonu rozhodnutí proto, že po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané ve smyslu § 268 odst. 1 písm g) o.s.ř.

Položka 17

Za odvolání proti rozhodnutí soudu ve věci samé,

podle předmětu odvolacího řízení

a) peněžité plnění do částky 15 000 Kč včetně Kč 600,-

b) peněžité plnění v částce vyšší než 15 000 Kč 4 % z této částky

c) za každou nemovitost Kč 3 000,-

d) za každý podnik nebo za každou

jeho organizační složku Kč 10 000,-

e) v ostatních případech Kč 1 000,-

Poznámky:

1. Poplatek za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí.

2. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení výživného, včetně jeho zvýšení a o snížení nebo zrušení výživného se vybere poplatek podle položky 5.

3. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, se vybere poplatek podle písmene a) nebo písmene b) této položky. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy.

4. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k nemovitosti, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitost nebo o vyloučení nemovitosti, se vybere poplatek podle písmene c) této položky. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k podniku nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o podnik nebo jeho organizační složku nebo o vyloučení podniku nebo jeho organizační složky, se vybere poplatek podle písmene d) této položky. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle písmene e) této položky.

5. Je-li předmětem odvolacího řízení směnka nebo šek, a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle položky 1 podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.

6. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně v dědické věci, o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů), o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost a o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy se vybere poplatek podle písmene e) této položky.

7. Poplatek se nevybere za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí o zastavení řízení, odmítnutí podání, kterým se zahajuje řízení, odmítnutí odporu či námitek, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí soudu o nákladech řízení.

Položka 18

Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu

ve věci samé, podle předmětu dovolacího řízení

a) peněžité plnění do částky 100 000 Kč včetně Kč 1 000,-

b) v ostatních případech Kč 5 000,-

Poznámky:

1. Poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodováno jen o základu předmětu řízení, se neplatí.

2. Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu o plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, se vybere poplatek podle písmene a) této položky. Obdobně se postupuje ve sporu o vrácení plnění z neplatné nebo zrušené smlouvy. Ve sporu o určení vlastnictví, o prodeji zástavy nebo o vyloučení věci, se vybere poplatek podle písmene b) této položky.

3. Je-li předmětem dovolacího řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení peněžité částky, vybere se poplatek podle této položky podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota.

4. Podle písmene b) této položky se vybere poplatek za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu v dědické věci, o vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů), o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o obnově řízení, o žalobě pro zmatečnost, o žalobě proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.

5. Poplatek se nevybere za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu jen procesní povahy, zejména proti rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti některému z rozhodnutí soudu prvního stupně vyjmenovaných v poznámce bod 7 k položce 17, proti rozhodnutí o zastavení řízení, zastavení odvolacího řízení, odmítnutí odvolání nebo proti rozhodnutí o nákladech řízení.

Poplatky za úkony

Položka 19

Za návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti Kč 300,-

Položka 20

Za pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí Kč 200,-

Položka 21

Za dožádání rozhodců v rozhodčím řízení

o provedení úkonu soudem Kč 1 000,-

Položka 22

Za sepsání podání do protokolu,

jestliže to umožňuje občanský soudní řád Kč 1 000,-

Položka 23

Za vystavení úředního vysvědčení

o skutečnostech známých ze soudních spisů Kč 100,-

Poznámka:

Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky.

Položka 24

Za vyhotovení stejnopisu, opisu, kopie nebo fotokopie

listin, protokolů, příloh, záznamů, rejstříků, evidencí,

knih a jiných částí spisů vedených soudem

včetně pořízených výpisů z nich

a) v jazyce českém nebo slovenském

- bez ověření za každou i započatou stránku Kč 50,-

- s ověřením za každou i započatou stránku Kč 70,-

b) v cizím jazyce

- bez ověření za každou i započatou stránku Kč 60,-

- s ověřením za každou i započatou stránku Kč 100,-

Poznámky:

1. Poplatku nepodléhá stejnopis (fotokopie) protokolu o jednání soudu vyhotovený bez záhlaví a bez ověření.

2. Za kopie pořízené na kopírovacích strojích nebo prostřednictvím počítače, bez ověření se vybere poplatek ve výši Kč 15,- za každou i započatou stránku a s ověřením se vybere poplatek 35,- Kč za každou i započatou stránku.

3. Poplatek podle této položky se vybere i za vyhotovení stejnopisů podání a jeho příloh soudem, byl-li k jejich předložení poplatník marně soudem vyzván.

4. Spisy vedenými soudem se rozumí i spisy bývalých státních notářství, státních arbitráží, vojenských soudů, Nejvyššího soudu ČSFR, bývalého Nejvyššího soudu, popřípadě dalších orgánů, jejichž spisy jsou uloženy u soudů České republiky.

5. Na vyhotoveních podle této položky se vyznačí účel, k němuž budou použita, je-li poplatník od poplatku za úkon osvobozen podle § 11 odst. 2 zákona.

Položka 25

Za ověření listiny

a) v českém nebo slovenském jazyce Kč 20,-

b) v cizím jazyce Kč 50,-

Poznámky:

1. Poplatek se vybere za každou i započatou stránku, kterou soud ověřuje.

2. Listinou v cizím jazyce je listina, na níž je alespoň část textu v cizím jazyce.

3. Za ověření listiny v cizím jazyce, který je pro osoby s povoleným trvalým pobytem na území České republiky mateřským jazykem, se vybere poplatek ve výši stanovené pro český nebo slovenský jazyk.

Položka 26

Za ověření podpisu na listině nebo jejím

stejnopisu za každý podpis Kč 30,-

Položka 27

Za zaslání soudních spisů k jinému soudu,

aby do nich žadatel nahlédl Kč 200,-

Poznámka:

Poplatek podle této položky se vybere, i když je žadatel poplatníkem za řízení.

Položka 28

a) Za jmenování soudním znalcem nebo tlumočníkem

včetně zapsání do seznamu soudních

znalců a tlumočníků Kč 300,-

b) Za rozšíření jmenování o každý

další obor nebo jazyk Kč 100,-

c) Za oznámení údajů ze seznamu soudních

znalců a tlumočníků týkající se jednoho znalce

nebo tlumočníka Kč 50,-

Položka 29

Za sepsání movitých věcí soudním vykonavatelem Kč 500,-

Poznámka:

Poplatek podle této položky se vybere, jde-li o sepsání movitých věcí k zajištění nájemného podle § 672 občanského zákoníku. Za sepsání movitých věcí při provedení výkonu rozhodnutí se poplatek nevybírá.

Položka 30

a) Za úhrn úkonů potřebných k protestaci

směnky nebo jiného rubopisem převoditelného

cenného papíru, za každý protestovaný papír Kč 1 000,-

b) Za vyhotovení opisu nebo výpisu z protestní

listiny nebo z knihy protestů Kč 200,-

Položka 31

a) Za žádost o povolení posečkání poplatku

nebo o povolení zaplacení poplatku ve splátkách Kč 200,-

b) Za žádost o prominutí nedoplatku na poplatku Kč 200,- .".

4b) § 60 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů.

5) § 65 zákona ČNR č. 337/1992, ve znění pozdějších předpisů

2) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

2a) § 502 obchodního zákoníku.

3) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.

Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konsulárních stycích.

4) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

4a) Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.

4b) § 60 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

4c) § 62 zákona ČNR č. 337/1992 Sb, ve znění pozdějších předpisů.

4d) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 65 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací