Důvodová zpráva

Vládní návrh zákona o auditorech - EU

Sněmovní tisk: č. 522, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

e="3">Uvedený zákon dobře působil v období, kdy se utvářely základy tržního hospodářství. V současné době, kdy se Česká republika připravuje na vstup do EU, je nezbytné připravit právní úpravu poskytování auditorských služeb, profesního sdružování a působnosti státu tak, aby odpovídala požadavkům společnosti spolu s harmonizací profesních podmínek se státy EU. Dosud platná právní úprava plně neodpovídá požadavkům OSMÉ SMĚRNICE RADY (84/253/EHS), týkající se schvalování osob, pověřených zákonnou kontrolou účetních dokladů a požadavku SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 95/26/ES, která upravuje v článku V povinnosti auditorů ve finančních podnicích.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy:

sjednotit výkon auditorské profese s právní úpravou EU; nezbytné je zejména urychlené odstranění „diskriminace“ současného zákona, kdy podle § 4 odst. 1 písm. c) zapíše Komora do seznamu auditorů právnickou osobu, v níž nejméně šedesát procent podílů nebo hlasovacích práv náleží pouze auditorům, kteří jsou občany České republiky. Usnesením vlády č. 651 ze dne 15. listopadu 1995 se Česká republika zavázala odstranit výhradu OECD k zahraniční účasti v organizacích poskytujících auditorské služby, pokud přesahuje 40 procent jejich základního jmění, do 31. prosince 1996,
stanovit auditorské služby a jejich rozsah tak, aby jejich poskytování oprávněnými osobami bylo upraveno zákonem,
posílit odpovědnost státu u vstupu do profese. Stát, který ve veřejném zájmu odpovídá (prostřednictvím Ministerstva financí) za vstup do profese, bude nově jmenovat všechny členy zkušebních komisí (tedy i profesní odborníky - nejedná se však o překážku v obecném zájmu podle zákoníku práce) pro ústní části zkoušek a vydávat zkušební řád. Zástupci Ministerstva budou nadále působit ve zkušebních komisích (předseda komise je vždy zástupce Ministerstva s rozhodujícím hlasem při rovnosti hlasů členů komise). Dále zákon stanoví Komoře povinnost v případě, kdy uchazeč má pochybnosti o správném hodnocení písemné zkoušky, provést přezkoumání hodnocení jinou zkušební komisí. Varianta, která předpokládala, že stát převezme i přímou realizaci zkoušek státem, nebyla vzhledem k náročnosti na nadnárodní profesní požadavky a finanční požadavky a obavy z narušení nezávislosti profese, použita,
ponechat vlastní výkon profese, zejména vydávání auditorských standardů transformovaných z mezinárodních standardů a dohled nad výkonem profese, profesnímu orgánu, tj. Komoře. Stávající Komora zůstává zachována jako samosprávné společenství auditorů a auditorských společností s povinným příspěvkem na její činnost. Auditoři se slibem zavazují profesnímu orgánu příslušnosti k profesi a podřízení se jak auditorským standardům (jejich závaznost při výkonu auditu je stanovena zákonem), tak profesním normám. Vztah auditorských společností ke Komoře je vymezen zákonem . Zákon také vymezuje působnost Komory a upravuje podmínky pro její působení. Nejvyšší orgán Komory, tj. sněm pak rozhoduje o jejím působení v auditorské profesi, ať již se jedná o aktivity Komory, o jejím financování, či o profesních řádech včetně etického kodexu a kárného řádu. Právo účastnit se sněmu mají všichni auditoři. Činnost Komory, včetně vztahů k mezinárodním profesním organizacím, je plně v pravomoci všech auditorů a je na státu zcela nezávislá,
při všech rozhodovacích aktech, jako je řízení o zápisu do příslušných seznamů, udělování kárných opatření, vyškrtnutí a pozastavení oprávnění k poskytování auditorských služeb včetně odvolacího řízení, bude Komora postupovat podle správního řádu,
jednoznačně vymezit činnosti slučitelné s výkonem profese, stanovit případy, ve kterých nesmí auditor nebo auditorská společnost poskytovat auditorské služby,
stanovit rozsah mlčenlivosti auditorů i ostatních dotčených osob s tím, že zprostit mlčenlivosti je může jen účetní jednotka,
rozšíření povinností auditora při poskytování auditorských služeb, tj. stanovení povinnosti neprodleně informovat orgán státního dozoru nebo bankovního dohledu, jsou-li zřízeny v případech, kdy se auditor domnívá, že zjistil skutečnosti, které mají nebo mohou mít negativní vliv na hospodaření účetní jednotky, nebo mohou ovlivnit pokračování činnosti účetní jednotky, nebo mohou vést k jinému výroku než výrok bez výhrad. Tato povinnost je upravena i pro zjištění skutečností, které se týkají vztahů mezi účetními jednotkami s podílovou účastí na základním jmění větší než dvacet procent nebo hlasovacích práv větším než dvacet procent nebo pokud spolu tvoří podnikatelské seskupení. U ostatních účetních jednotek je o těchto skutečnostech a o případech, kdy se auditor domnívá, že mohla být naplněna skutková podstata hospodářského trestného činu, trestného činu úplatkářství nebo jiného trestného činu proti majetku povinen neprodleně písemně informovat statutární a dozorčí orgán účetní jednotky. Povinnost mlčenlivosti auditora se pro uvedené případy nevztahuje na oznámení orgánům státního dozoru a bankovního dohledu nebo zastupitelstva územně správního celku v případě, kdy je účetní jednotkou územně samosprávný celek. V této části zákon upravuje závazek ČR plynoucí z členství v OECD ve věci Úmluvy o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních obchodních transakcích,
upravit postavení Komory, rozsah její činnosti a kárná řízení,
upravit poskytování auditorských služeb auditory tak, aby v zájmu nezávislosti byly tyto služby poskytovány buď auditory jako svobodné povolání nebo v pracovním poměru u auditora nebo auditorské společnosti,
upravit oprávnění ministerstva pro případy, že vydaný profesní předpis Komory je v rozporu se zákonem. Zvolené koncepční řešení vychází z toho, že na profesní sdružení by neměl být přesunut výkon státní správy, ale naopak, zákon musí vytvořit podmínky pro činnost profesní, na státu nezávislé organizace, která bude uplatňovat zásadní vliv na činnost a rozvoj profese. Zvýšení prvku samoregulace profese (svobodné právo auditora účastnit se nejen na tvorbě a uplatnění profesních pravidel ale i na činnosti Komory, tedy profese) by mělo přinést nejen zvýšení profesní sounáležitosti, ale kladně by se mělo projevit na kvalitě poskytovaných auditorských služeb i ve vlastním dohledu nad výkonem profese. Na druhé straně je však nezbytné zajistit větší účast státu nad vstupem do profese a nad zákonností profesních předpisů.

Vzhledem k tomu, že se jedná o rozsáhlé úpravy pro poskytování auditorských služeb, změnu ve zkouškovém systému a rozsáhlé úpravy povinností auditorů a auditorských společností bylo zvoleno řešení zpracování návrhu zákona, nikoli novela stávající právní úpravy. Návrh zákona byl projednán také s Komorou auditorů České republiky, která s jeho zněním souhlasí.

Po zrušení zákona ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění zákona č. 63/1996 Sb., a článku V zákona č. 165/1998 Sb., bude předkládaný návrh zákona v souladu s ústavním pořádkem ČR a mezinárodními dohodami, jimiž je ČR vázána.

Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s požadavky stanovenými v OSMÉ SMĚRNICI RADY (84/253/EHS) z 10. dubna 1984, týkající se schvalování osob, pověřených zákonnou kontrolou účetních dokladů a v článku V SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 95/26/ES z 29. června 1995, která upravuje povinnosti auditorů ve finančních podnicích.

Předkládaný návrh zákona nebude mít, vzhledem k zachování realizace zkoušek Komorou, žádný dopad na státní rozpočet.

ČÁST PRVNÍ

Hlava I - Úvodní ustanovení

§ 1 - 2

V § 1 je vymezen rozsah zákona, § 2 definuje auditorské služby, auditora a auditorskou společnost.

Oproti stávající právní úpravě, kdy auditor vykonává auditorskou činnost (oprávnění mají i právnické osoby zapsané v seznamu auditorů), vymezenou jako audit, je v předloženém návrhu zákona zavedeno poskytování auditorských služeb. V rámci těchto služeb poskytují auditor a auditorská společnost nejen provedení auditu a ověřování dalších skutečností podle zvláštních právních předpisů, ale připouští i možnost dohodnout si ve smlouvě ověřování i jiných ekonomických informací. Nově je upravena i nezávislost auditora a nezávislost zaměstnance auditorské společnosti, jejímž jménem mohou auditorské služby poskytovat pouze auditoři.

Hlava II - Předpoklady pro poskytování auditorských služeb

§ 3

Stanoví podmínky pro zapsání auditora do seznamu auditorů. Nově je v návrhu zákona, v návaznosti na zákon o vysokých školách, definována podmínka vysokoškolského vzdělání. Dále je zavedena podmínka pracovat nejméně tři roky jako asistent auditora a v rámci požadavku na kvalitu poskytovaných auditorských služeb i zákaz pracovního poměru nebo jiného obdobného poměru, s výjimkou pracovního poměru učitele vysoké školy nebo pracovního poměru u auditora nebo u auditorské společnosti. Nově je rovněž stanovena podmínka složení profesního slibu a horní hranice poplatku za zápis do seznamu auditorů, který by měl pokrýt náklady Komory spojené se zápisem.

Nové požadavky při zápisu do seznamu auditorů vyplývají z OSMÉ SMĚRNICE RADY (84/253/EHS).

§ 4 a 5

Stanoví podmínky pro zapsání obchodní společnosti do seznamu auditorských společností.

Oproti stávající právní úpravě zde dochází ke změně číselné (snížení ze 60 % na 50 %), ale i věcné (návrh zákona již nepožaduje stanovený podíl, ale pouze hlasovací práva). Nově je stanoven i požadavek na procentní zastoupení auditorů i ve statutárním a dozorčím orgánu auditorské společnosti. Naopak návrh zákona odstraňuje „diskriminaci“ stávající právní úpravy, kdy podíly nebo hlasovací práva musí náležet auditorům, kteří jsou občany České republiky.Návrh zákona rovněž reaguje na časový nesoulad mezi zápisem společnosti do Obchodního rejstříku a zápisem do seznamu auditorských společností a stanoví horní hranici poplatku za zápis do seznamu. Při její výši byla zohledněna skutečnost, že prověření předkládaných dokumentů (požadovaných pro zápis do seznamu auditorských společností) je časově i finančně náročnější než při ověřování dokladů při zápisu auditora.

§ 6 a 7

V těchto ustanoveních jsou stanoveny údaje, které musí obsahovat seznam auditorů a seznam auditorských společností.

Stávající právní úprava tyto údaje nestanoví; právnické osoby jsou vedeny v seznamu auditorů.

§ 8 až 10

Upravují auditorskou zkoušku, auditorskou rozdílovou zkoušku, zkušební komise a zkušební řád.

Současná právní úprava pouze velmi rámcově upravuje podmínky pro odbornou zkoušku a speciální zkoušku. Speciální zkouška dosud nebyla zavedena a její zavedení není nutné. Návrh zákona zavádí pojem auditorská zkouška a auditorská rozdílová zkouška a jejich členění na písemnou část ( skládá se ze stanoveného počtu dílčích písemných zkoušek) a na ústní část zkoušky ( rozdílová auditorská zkouška je užší než auditorská zkouška, neboť je určena především pro ty auditory, kteří získali oprávnění poskytovat auditorské služby v zemi, vůči níž je Česká republika zavázána mezinárodní smlouvou). Zákonem jsou vymezeny nejen oblasti, z nichž se zkoušky skládají, ale je stanoven i termín pro jejich dokončení, počet opakování a postup v případě neuspění u zkoušky. Rovněž složení zkušebních komisí a horní hranice poplatku za přihlášku k jednotlivým zkouškám je v návrhu zákona nově stanoveno. Další podrobnosti ke zkouškám budou upraveny ve zkušebním řádu, který na rozdíl od současné právní úpravy (vydává Komora) vydá, po projednání s Komorou, Ministerstvo financí vyhláškou.

§ 11 a 12

Taxativně stanoví případy, ve kterých jsou auditor nebo auditorská společnost vyškrtnuti ze seznamů a tím jim zaniká oprávnění k poskytování auditorských služeb. Rovněž taxativně jsou stanoveny případy, kdy se oprávnění k poskytování auditorských služeb pozastaví.

Taxativní výčet případů, ve kterých jsou auditor nebo auditorská společnost vyškrtnuti ze seznamů, nebo jim je pozastaveno oprávnění k poskytování auditorských služeb reaguje na současný právní řád a měl by umožnit Komoře působit prostřednictvím dohledu nad řádným poskytováním auditorských služeb na zvýšení kvality těchto služeb.

Hlava III - Způsob poskytování auditorských služeb

§ 13

Auditorské služby poskytuje auditor svým jménem, nebo v auditorské společnosti jejím jménem, nebo jako zaměstnanec auditorské společnosti.

Nově je stanoveno omezení pro případ, kdy auditor poskytuje auditorské služby jménem auditorské společnosti. V tom případě již nemůže současně poskytovat auditorské služby svým jménem ani jménem jiné auditorské společnosti nebo auditora.

Hlava IV - Práva a povinnosti auditorů a auditorských služeb

§ 14-20

Tato část je věnována stanovení povinností při auditu a úpravě náležitostí zprávy o auditu, nově je zavedena povinnost vést spis o poskytnutých auditorských službách. Dále jsou zde vymezena práva a povinnosti auditora a auditorských společností ( stávající právní úprava upravuje pouze povinnost mlčenlivosti a povinnost pojištění ), zejména solidárnost auditora, který jménem auditorské společnosti auditorské služby poskytl, při odpovědnosti za případnou škodu a nově i povinnost auditora nebo auditorské společnosti, pokud zaměstnávají asistenta auditora vytvářet mu takové podmínky, aby se mohl řádně připravit na vstup do profese . Zákon rovněž taxativně vymezuje činnosti, které auditor nebo auditorská společnost mohou provádět souběžně s výkonem auditorské činnosti a taxativně vymezuje případy, ve kterých nesmí poskytovat účetní jednotce auditorské služby. Nově je auditorovi nebo auditorské společnosti stanovena povinnost informovat orgán státního dozoru nebo orgán bankovního dohledu, jsou -li k dozoru nad účetní jednotkou zřízeny, o skutečnostech, které při poskytování auditorských služeb zjistí a které jsou v zákonu stanoveny. Tato povinnost je rozšířena i na účetní jednotky ve kterých má auditovaná účetní jednotka zákonem stanovený procentní podíl hlasovacích práv, nebo stanovenou podílovou účast, nebo pokud s ní tvoří majetkové seskupení. Obdobně postupuje auditor nebo auditorská společnost i u ostatních účetních jednotek, kde však je povinen navíc informovat i o skutečnostech, o kterých se domnívá, že mohou naplnit skutkovou podstatu hospodářského trestného činu, trestného činu úplatkářství nebo trestného činu proti majetku. V těchto případech však zákon stanoví povinnost informovat statutární i dozorčí orgán účetní jednotky, případně zastupitelstvo územního samosprávného celku, pokud je auditovanou účetní jednotkou.

V rámci slučitelnosti práva s právem Evropské unie jsou především v této části zapracované požadavky stanovené OSMOU SMĚRNICÍ RADY (tj. zejména požadavek na nezávislost auditora a požadavek slučitelnosti auditorské profese s výkonem jiných činností) a požadavky stanovené ve SMĚRNICI EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (tj. povinnosti na auditora ve finančních podnicích). Dále jsou zde promítnuty závazky přijaté Českou republikou v rámci členství v OECD v „Doporučení a úmluvě o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních obchodních transakcích“.

Hlava V - Kárná odpovědnost

§ 21- 25

V této hlavě zákon upravuje kárná a jiná opatření, která mohou být auditorovi, auditorské společnosti nebo asistentovi auditora uloženy v kárném řízení, nově zavádí „veřejné napomenutí“. Upravuje rovněž možnost odvolání se, zahlazení kárného nebo jiného opatření a možnost nového zápisu do seznamů, nejdříve však po uplynutí tří let ode dne vyškrtnutí auditora nebo auditorské společnosti ze seznamu.

Dohled nad poskytováním auditorských služeb přísluší Komoře. Zákon pouze vymezuje základní pravidla s tím, že podrobnosti stanoví Komora v kárném řádu. Předkládaný návrh zákona vytváří podmínky pro zlepšení dohledu Komory nad výkonem profesní činnosti, která by se měla odrazit především ve zvýšení kvality poskytovaných auditorských služeb.

Hlava VI - Asistent auditora

§ 26 a 27

Jednou z podmínek zápisu do seznamu auditorů je i nejméně tříletá práce pod dohledem auditora konaná v zaměstnaneckém poměru jako asistent auditora. Evidenci asistentů auditora vede Komora v seznamu asistentů auditora. Zákon stanoví podmínky pro zápis do seznamu asistentů auditora, údaje které se v něm vedou, stanoví co se do doby zaměstnaneckého poměru nepočítá (např. vojenská služba) a taxativně stanoví případy, ve kterých Komora asistenta auditora vyškrtne ze seznamu asistentů auditora.

Asistenti auditora, přestože se jedná o pracovní poměr, byli v návrhu zákona ponecháni, zejména vzhledem k tomu, aby nejen Komora, ale i auditoři, pod jejichž dohledem pracují mohli působit na jejich profesní přípravu. Rozdílná úprava je v tom, že v návrhu zákona není připuštěn zápis do seznamu auditorů pro uchazeče se středním vzděláním ekonomického směru a pěti lety praxe v účetnictví, tak jak to připouští současný zákon, ale je vyžadováno stejné vysokoškolské vzdělání, které zákon stanoví pro zápis do seznamu auditorů.

Hlava VII - Komora a její orgány

§ 28 - 35

V této části zákona je zřízena Komora jako samosprávná profesní organizace všech auditorů. V návrhu zákona jsou dále upraveny orgány Komory a jejich působnost s tím, že podrobnosti o organizaci Komory a jejich orgánů upraví statut a další profesní předpisy. V návrhu zákona je upravena zejména působnost senátu kárné komise, kterému přísluší rozhodovat v řízení o uložení kárného nebo jiného opatření a působnost tříčlenné komise složené z členů rady, která rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí senátu.

Současná právní úprava sdružuje v Komoře všechny auditory a asistenty auditorů zapsané v seznamu vedeném Komorou, dozorčí komise dohlíží na řádný výkon činnosti auditorů, o porušení povinností a ukládání disciplinárních opatření pak rozhoduje disciplinární komise.

Hlava VIII - Působnost ministerstva

§ 36

Nově je v návrhu zákona upraven pro Ministerstvo financí dohled nad profesními předpisy, přijatými orgány Komory a upravena možnost jejich přezkumu soudem. Dále je zde upraveno zmocnění k vydání zkušebního řádu a jmenování členů a předsedů zkušebních komisí, které vychází z návrhu Komory.

Současná právní úprava neupravuje, s výjimkou jmenování zkušebních komisí, žádnou působnost Ministerstva financí.

Hlava IX - Ustanovení společná

§ 37 - 40

Uvedená ustanovení zákona upravují vyhlášení a závaznost profesních předpisů a auditorských směrnic a stanoví případy, ve kterých postupují orgány Komory podle správního řádu a případy, ve kterých je možno obrátit se na soud.

Hlava X - Ustanovení přechodná a zrušovací

§ 41 - 44

Upravuje podmínky pro plynulý přechod na nový zákon a přechod práv a povinností Komory podle současné právní úpravy .

ČÁST DRUHÁ

§ 45

Ruší článek V zákona č. 165/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách.

ČÁST TŘETÍ

§ 46

Nabytí účinnosti návrhu zákona se předpokládá k 1. lednu 2001. Ustanovení týkající se zákazu pracovního nebo jiného obdobného poměru auditora, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele nebo pracovního poměru u auditora nebo auditorské společnosti však nabyde účinnosti až dnem 1. ledna 2003.

Vzhledem k tomu, že v současné době provádí výkon auditorské činnosti část auditorů vedle svého pracovního poměru (při zavádění auditorské profese v roce 1992 bylo nutno toto řešení připustit), byl dvouletým odkladem účinnosti ustanovení poskytnut auditorům dostatečný prostor pro přizpůsobení se tomuto požadavku na nezávislost auditora.

V Praze dne 17. ledna 2000

Předseda vlády České republiky

Ing. Miloš Z e m a n, v.r.

Místopředseda vlády a ministr financí

Doc. Ing. Pavel M e r t l í k , CSc., v.r.

Článek V zákona č.165/1998 Sb., kterým se mění zákon č.21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony,

v tomto znění :

č. V

Zákona č.524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění zákona č.63/1996 Sb., se mění takto :

V § 16 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Sdělení údajů České národní bance za podmínek stanovených zvláštním zákonem není porušením ustanovení odstavce 1.“.

se v předloženém návrhu zákona vypouští.

N á v r h

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí

ze dne .........2001

kterou se vydává zkušební řád pro auditorské zkoušky a pro auditorské rozdílové zkoušky

(auditorský zkušební řád)

Ministerstvo financí stanoví podle § 10 zákona č..../2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb. (dále jen „zákon“).

ČÁST PRVNÍ

§ 1

Úvodní ustanovení

Auditorský zkušební řád upravuje podmínky pro složení auditorské zkoušky a auditorské rozdílové zkoušky v Komoře auditorů České republiky (dále jen „Komora“).

(2) Komora vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u zkoušek vyžadována, a to s rozlišením předpisů, kde je vyžadována znalost podrobná a předpisů, u nichž postačí znalost obecná; seznamy jsou k dispozici v Komoře.

ČÁST DRUHÁ

AUDITORSKÁ ZKOUŠKA A ROZDÍLOVÁ AUDITORSKÁ ZKOUŠKA

§ 2

Žádost o vykonání auditorské zkoušky nebo auditorské rozdílové zkoušky

Žádost o vykonání auditorské zkoušky může předložit Komoře ten, kdo splňuje podmínky uvedené v § 3 odst.1 písm. a) až d) zákona a žádost o vykonání auditorské rozdílové zkoušky ten, kdo splňuje podmínky uvedené v § 3 odst. 2 písm. b) a c) a v § 3 odst. 1 písm. a) zákona.
Formuláře žádostí uvedených v odstavci 1 jsou k dispozici v Komoře.
Na posuzování dokladů o splnění podmínek uvedených v odstavci 1 se vztahuje ustanovení § 3 odst. 4, 5 a 6 zákona.
Splnění podmínek podle odstavce 1 prověřuje nejméně tříčlenná komise, v čele s předsedou komise; tuto komisi jmenuje prezident Komory.
O sporných případech rozhoduje komise hlasováním, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.
Komise potvrdí splnění podmínek vlastnoručním podpisem všech členů na žádosti o vykonání zkoušky. Při nesplnění podmínek podle odstavce 1 zákona vydá komise rozhodnutí o odmítnutí žádosti, ve kterém uvede důvody jejich nesplnění.
Komora je povinna do 60 dnů ode dne doručení žádosti vyrozumět uchazeče o tom, zda jeho žádost byla přijata či odmítnuta. V případě odmítnutí žádosti uvede důvody odmítnutí.

§ 3

Přihláška k dílčí písemné části zkoušky a k ústní části auditorské nebo auditorské rozdílové zkoušky

(1) Přihláška k dílčí písemné části auditorské zkoušky nebo auditorské rozdílové zkoušky podléhá úplatě ve výši 500 Kč, přihláška k ústní části auditorské zkoušky nebo k ústní části auditorské rozdílové zkoušky podléhá úplatě ve výši 3000 Kč; formuláře přihlášek jsou k dispozici v Komoře.

(2) Neomluvená neúčast na přihlášeném termínu zkoušky je kvalifikována jako „nevyhověl“.

(3) Uvedl-li uchazeč, který se nedostavil k přihlášenému termínu zkoušky, závažné důvody pro omluvení své neúčasti, dohodne Komora neprodleně s uchazečem postoupení jeho přihlášky k následujícímu termínu zkoušky. Důvody pro omluvení neúčasti musí uchazeč sdělit Komoře nejpozději do 5 dnů po termínu zkoušky, na kterou se nedostavil.

§ 4

Dílčí písemná část auditorské zkoušky nebo rozdílové auditorské zkoušky

Dílčí písemná část auditorské zkoušky trvá nejdéle šest hodin, dílčí písemná část rozdílové auditorské zkoušky nejdéle tři hodiny.
Podmínkou pro složení dílčí písemné části zkoušky je dosažení nejméně 50 bodů ze 100 možných bodů.
Dílčí písemná část zkoušek podle odstavce 1 je zahájena rozpečetěním zadání předsedou zkušební komise, zadání je rozdáno uchazečům. Předseda komise stanoví začátek a konec dílčí písemné zkoušky.
Uchazeč je povinen pracovat samostatně, jako pomůcky může použít právní předpisy včetně komentářů a kalkulátor.
Porušení povinnosti pracovat samostatně, použití jiné, než stanovené pomůcky, nebo neomluvené odstoupení uchazeče po zahájení dílčí písemné části zkoušky je hodnoceno zkušební komisí výrokem „nevyhověl“.
Po skončení dílčí písemné zkoušky podle odstavce 1 sdělí komise uchazečům správný postup řešení.
Komora je povinna zabezpečit hodnocení dílčí písemné zkoušky nejdéle do jednoho týdne ode dne jejího konání.
V případě, že hodnocení dílčí písemné zkoušky není provedeno bezprostředně po jejím ukončení, je zkušební komise povinna písemné práce zapečetit a bezpečně uložit.

(9) Uchazeč, který byl hodnocen výrokem „nevyhověl“ má právo v termínu dohodnutém s Komorou nahlédnout do své práce po dobu třiceti minut a to ve lhůtě nejdéle 30 dnů od data konání dílčí písemné zkoušky.

§ 5

Ústní část auditorské zkoušky nebo rozdílové auditorské zkoušky

Ústní část auditorské zkoušky nebo auditorské rozdílové zkoušky se koná před zkušební komisí podle § 9 odst. 3 zákona a je zahájena rozpečetěním otázek předsedou zkušební komise.
Ústní část zkoušek podle odstavce 1 trvá nejdéle 90 minut, z nich může uchazeč využít na přípravu 15 minut.
Pro ústní část auditorské zkoušky je stanoveno 100 otázek; uchazeč si losuje čtyři otázky. U každé otázky může být dosaženo 100 bodů.
Pro ústní část rozdílové profesní zkoušky je stanoveno 60 otázek; uchazeč si losuje tři otázky. U každé otázky může být dosaženo 100 bodů.
Výrok „vyhověl“ vydá zkušební komise v případě, kdy uchazeč dosáhl nejméně 50 bodů u každé otázky.
O výsledku ústní části zkoušek podle odstavce 1 rozhoduje zkušební komise hlasováním v nepřítomnosti uchazeče. Výsledek oznámí zkušební komise uchazeči bezprostředně po hlasování.

ČÁST TŘETÍ

Zápisy o výsledku hodnocení zkoušek

§ 6

Protokoly o zkouškách

V protokolu o hodnocení zkoušek podle § 9 odst. 1 a 4 zákona se uvádí:

jméno a příjmení předsedy a ostatních členů zkušební komise a jejich vlastnoruční podpisy,
u ústní části auditorské nebo rozdílové auditorské zkoušky otázky,
datum a místo konání,
počet dosažených bodů a hodnocení zkušební komise, tj. výrok „vyhověl“ nebo „nevyhověl“,
datum vyhotovení protokolu,
důležité skutečnosti, které nastaly v průběhu zkoušky.

Součástí protokolu jsou písemné práce uchazečů.

§ 7

Výkaz o zkouškách

(1) Uchazeči je hodnocení písemných částí auditorské zkoušky nebo rozdílové auditorské zkoušky a ústní části auditorské zkoušky nebo ústní části auditorské rozdílové zkoušky zapisováno do výkazu o zkouškách; výkaz o zkouškách vydá Komora v den úspěšného složení první písemné části zkoušky.

(2) Zápis do Výkazu o zkouškách provádí předseda zkušební komise; ze zápisu musí být patrno, jaká zkouška se konala, datum jejího konání a výsledek jejího hodnocení.

§ 8

Žádosti o složení auditorské zkoušky, rozdílové auditorské zkoušky, protokoly o výsledku hodnocení zkoušek podle § 6 této vyhlášky, jakož i ostatní písemnosti, které se těchto zkoušek týkají, ukládá Komora po dobu 50 let; po uplynutí této doby postupuje Komora podle zvláštního předpisu ¹⁾.

§ 9

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem

------------------------------------

Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

1⁾ Zákon č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č.117/1994 Sb.

2⁾ § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

3⁾ Například § 60, 60a a 70 trestního zákona.

4⁾ Například zákon č.358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č.82/1998 Sb., zákon č.41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č.15/1997 Sb.

5⁾ §250l až 250s občanského soudního řádu.

6⁾ § 69 a násl. obchodního zákoníku.

7⁾§ 24 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č.35/1993 Sb., zákona č.157/1993 Sb., zákona č.302/1993 Sb., zákona č.315/1993 Sb., zákona č.255/1994 Sb., zákona č.59/1995 Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č.242/1997 Sb., zákona č.168/1998 Sb.

Zákon č.91/1998 Sb.

8⁾ Obchodní zákoník.

9⁾ § 127 zákoníku práce.