Novela zákona o burze cenných papírů - EU

K čl. I

K bodu 1. - 4.

V návaznosti na ustanovení novely zákona o cenných papírech se vymezuje, s  čím je burza oprávněna obchodovat. Předmětem obchodování na burze mohou být registrované cenné papíry, investiční instrumenty které nejsou cennými papíry, popřípadě jiné instrumenty kapitálového trhu, ve smyslu ustanovení § 8b novely zákona o cenných papírech. Současně se řeší situace, kdy v platném znění zákona o burze cenných papírů jednotlivá ustanovení uvádějí pouze pojem cenný papír a kurs cenného papíru.

K bodu 5

V souladu s novelou obchodního zákoníku se zavádí jednotné použití termínu „obchodní firma“ místo dosavadního termínu „obchodní jméno“.

K bodu 6

Komisi se dává možnost posoudit, k výkonu kterých činností splňuje žadatel o povolení ke vzniku burzy nezbytné předpoklady a proto se nově zavádí oprávnění Komise stanovit v povolení ke vzniku burzy, ve vztahu ke kterým instrumentům kapitálového trhu je burza oprávněna organizovat nabídku a poptávku. Zároveň se Komise opravňuje ke stanovení podmínek výkonu povolené činnosti.

K bodu 7 a 8

V souladu s novelou obchodního zákoníku se zavádí jednotné použití termínu „obchodní firma“ místo dosavadního termínu „obchodní jméno“a termínu „základní kapitál“ místo dosavadního termínu „základní jmění“.

K bodu 9

Zavádí se oprávnění Komise posuzovat při povolování vzniku burzy další důležité aspekty zajištění činnosti burzy.

K bodu 10 a 11

V souladu s novelou obchodního zákoníku se zavádí jednotné použití termínu „obchodní firma“ místo dosavadního termínu „obchodní jméno“a termínu „základní kapitál“ místo dosavadního termínu „základní jmění“.

K bodu 12

Nově se zavádí povinnost burzy vydávat akcie burzy v podobě zaknihovaného cenného papíru.

K bodu 13 a 14

V návaznosti za obchodní zákoník se zavádí jednotné použití termínu „prioritní akcie“ a „základní kapitál“ místo dosavadních termínů „přednostní akcie“ a základní jmění“.

K bodu 15

Nově se zavádí rozšíření dozorových pravomocí Komise oprávněním Komise schvalovat uvedené burzovní předpisy a burzovní řád s cílem efektivnějšího výkonu státního dozoru nad činností burzy.

K bodu 16 až 18

Text se vypouští z důvodu nadbytečnosti.

K bodu 19

Nově zaváděné ustanovení že akcionářem burzy může být pouze obchodník s cennými papíry má za cíl zabránit, aby člen burzy - bývalý obchodník s cennými papíry, kterému např. bylo odejmuto povolení k obchodování z důvodu porušení zákona, zůstával dále akcionářem tak významné instituce jako je burza a měl právo dále rozhodovat o činnostech burzy.

Výslovným zakotvením možnosti pověřit ve stanovách burzovní komoru schvalováním burzovního řádu a burzovních pravidel je sledován cíl odstranit pochybnosti týkající se platnosti pověření, kterým valná hromada umožnila tyto činnosti burzovní komoře. Pokud by burzovní předpisy byla oprávněna schvalovat výhradně valná hromada, pak by se přijetí každého předpisu stalo velmi problematickou a časově i finančně náročnou záležitostí.

K bodu 20

V odstavci 3 se vypouští jako nadbytečný text, kterým byla dosud valná hromada burzy limitována při volbě členů burzovní komory nad rámec obecného ustanovení obchodního zákoníku. Zároveň se do zákona doplňuje pravomoc valné hromady odvolat členy burzovní komory.

K bodu 21

Rozšiřuje se ustanovení pro která rozhodování valné hromady je nutná dvoutřetinová účast členů burzovní komory.

K bodu 22 a 23

Doplnění se navrhuje v souvislosti s  úpravou § 6 odst. 6, která umožňuje, aby stanovami burzy byla burzovní komora pověřena schvalováním burzovního řádu a burzovních pravidel.

K bodu 24

V § 8 odstavci 1 písm. e) se namísto povinnosti skládat kauci na účet burzy zavádí povinnost burzovní komory stanovit způsob zabezpečení závazků a rizik z burzovního obchodu a jeho vypořádání. Cílem je umožnit burzovní komoře stanovit konkrétní způsob tohoto zabezpečení v návaznosti na systém obchodování a umožnit např. vytvoření Garančního fondu namísto skládání kauce.

K bodu 25 a 26

Navržená úprava má za cíl zpřesnění textu.

K bodu 27

Úprava navržená v odstavci l písm. p) souvisí s vypuštěním příslušných paragrafů ze znění zákona.

K bodu 28

Doplnění se navrhuje v souvislosti s  úpravou § 6 odst. 6, která umožňuje aby stanovy pověřily burzovní komoru schvalováním burzovního řádu a burzovních pravidel.

K bodu 29

Upřesňuje se dosavadní text .

K bodu 30

Úprava je navržena z důvodu nadbytečnosti a terminologické nejasnosti.

K bodu 31

Umožňuje se slučitelnost funkce generálního tajemníka burzy s členstvím v burzovní komoře. Umožňuje se tak osobě, která má zásadní význam pro činnost burzy, aktivně se podílet na činnosti statutárního orgánu. Úprava je v souladu s obchodním zákoníkem, který umožňuje, aby zaměstnanec společnosti byl členem statutárního orgánu.

V případě, že by generální tajemník burzy nebyl zvolen valnou hromadou za člena burzovní komory, musí mu zůstat, tak jako v současné době, možnost účasti na zasedání burzovní komory a burzovních výborů s hlasem poradním.

K bodu 32

Zavádí se možnost přenést některá operativní rozhodnutí z  burzovní komory na generálního tajemníka burzy. Jde o naléhavé případy, jejichž řešení nesnese odklad do doby svolání burzovní komory a ani předseda burzovní komory nemůže ihned rozhodnout. (Např. pro případ, kdy dojde v průběhu obchodování k technické závadě AOS, nebo člen burzy nemá dostatek prostředků na splnění závazku vyplývajícího z burzovního obchodu apod.)

K bodu 33 a 34

V souladu s požadavkem Komise se mění a upřesňuje definice burzovního obchodu. Snahou je vyloučit ty obchody, které byly uzavřeny mimo burzu a na burze pouze vypořádány. Zároveň je nutno zahrnout do této definice i obchody uskutečněné burzovními dohodci nebo jejich prostřednictvím.

K bodu 35 až 38

Úprava § 14 odstavců 2, 3 a 4 doplněním slov „na burze“ má za cíl zpřesnit příslušná ustanovení zákona.

Vzhledem k tomu, že podle novely zákona o cenných papírech může být obchodníkem s cennými papíry jen právnická osoba která je akciovou společností, vypouští se ustanovení týkající se fyzické osoby.

K bodu 40

Vzhledem k tomu, že burza je oprávněna organizovat nabídku a poptávku též investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiných instrumentů kapitálového trhu, je zároveň třeba stanovit, kdo je oprávněn tyto instrumenty na burze kupovat a prodávat. Zároveň je třeba zajistit, aby Česká národní banka nebyla povinna získávat souhlas burzovní komory k nákupu a prodeji těchto instrumentů.

K bodu 41

§ 15 a § 16 byly vypuštěny z důvodu nadbytečnosti. Pokud přestane osoba oprávněná k nákupu a prodeji cenných papírů nebo její zmocněnec splňovat podmínky uvedené v § 14 odst. 1 zákona, oprávnění přestane platit ze zákona. Pokud tato osoba přestane splňovat podmínky uvedené v § 14 odst. 3 zákona, rozhodnutí přísluší ze zákona o cenných papírech Komisi.

K bodu 42

Úprava má za cíl zpřesnit příslušná ustanovení zákona.

K bodu 43

V návaznosti na oprávnění burzovní komory dle § 8 odstavec 1 písm. e) stanovit způsob zabezpečení závazků a rizik z burzovního obchodu a jeho vypořádání se zakotvuje místo povinnosti skládat kauci na účet burzy obecnější povinnost přistoupit ke stanovenému způsobu zabezpečení závazků a rizik z burzovního obchodu a z jeho vypořádání .

K bodu 44

Česká národní banka provádí podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, mimo organizované trhy obchody s cennými papíry (zejména se státními dluhopisy), které primárně slouží k realizaci měnově politických rozhodnutí. Ekonomicky se většinou jedná o obchody, související se zajišťováním úvěrů a proto používané ceny jsou odvozeny od podmínek úvěrů spíše než od tržních cen. Vyjmutí České národní banky a jejich obchodních partnerů z povinnosti informovat burzu o těchto obchodech je dosud promítnuto pouze do příslušného burzovního předpisu. Uvedená úprava § 19 je systémovým řešením předmětného problému.

K bodu 45

Ustanovení o stejných právech účastníků burzovního obchodu se nahrazuje ustanovením o rovném přístupu ke službám poskytovaným burzou za podmínek stanovených burzovními pravidly. Cílem úpravy je odstranění dosavadní právní úpravy, která je po zavedení systému SPAD (segment burzovního trhu založený na činnosti tvůrců trhu, jejichž povinností je průběžná kotace nabídkové a poptávkové ceny vybrané emise) nevyhovující. Zavedením systému SPAD vznikly různé skupiny účastníků burzovního obchodu, kteří nemají stejná práva, tj. tvůrcem trhu se může stát účastník burzovního obchodu po splnění podmínek, stanovených burzovními pravidly.

K bodu 46

Ustanovení § 20 odstavce 5 je vypuštěno z důvodu nadbytečnosti. Zproštění uvedených osob povinnosti zachovávat mlčenlivost je řešeno obecně v  novele  zákona o cenných papírech.

K bodu 47

Doplnění ustanovení § 21 odst. 1 má za cíl upřesnit kdo je oprávněn požádat o přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu.

K bodu 48 a 49

Navrhovaná úprava navazuje na úpravu v novele zákona o cenných papírech o podmínkách pro přijetí cenného papíru k obchodování na veřejném trhu. V § 21 odstavci 2 je proto uveden odkaz na obecné ustanovení zvláštního právního předpisu. Tím je zajištěno stanovení těchto podmínek závazným právním předpisem a nikoliv vnitřními předpisy organizátora trhu. Z těchto důvodu je vypuštěn i odstavec 3. Zároveň je dána burze cenných papírů možnost, stanovit případně další podmínky pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu v burzovních pravidlech.

K bodu 50

Navrhovaná úprava § 21 odstavce 3 umožňuje burzovní komoře členit burzovní trh podle svého uvážení a potřeb trhu . Platná úprava obsažená v zákoně o burze cenných papírů, výslovně hovořící pouze o hlavním a vedlejším trhu, vyvolává nejasnosti, zda je burza oprávněna vytvářet také další trhy.

K bodu 51

Nově se zavádí možnost aby burza stanovila podmínky pro přijetí investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiných instrumentů kapitálového trhu , k burzovnímu obchodu, vzhledem k tomu, že novela zákona o cenných papírech upravuje podmínky přijetí na veřejný trh pouze pro cenné papíry.

K bodu 52

§ 22 a 23 se vypouští se pro nadbytečnost, podmínky pro přijetí cenného papíru k obchodování na veřejných trzích a informační povinnosti emitenta cenného papíru přijatého k obchodování na veřejnému trhu stanoví obecně novela zákona o cenných papírech.

K bodu 54

Dosavadní právní úprava vycházela ze skutečnosti, že obchodování se uskutečňuje prostřednictvím burzovních dohodců. Navrhovaná úprava zohledňuje skutečnost, že kurs cenného papíru, za který se obchoduje v příslušný burzovní den, se na burze cenných papírů vypočítává automatizovaným systémem. Určování kursu burzovními dohodci připadá v úvahu pouze v případě, pokud na burze nelze použít automatizovaný systém.

K bodu 55

Odkazuje se na nové ustanovení zákona o cenných papírech, jímž se určuje, v jakých termínech a jakým způsobem je organizátor veřejného trhu povinen uveřejňovat informace o cenách , za které se uskutečňovaly během obchodního dne obchody s instrumenty kapitálového trhu, a o objemech těchto obchodů.

K bodu 56

Navrhovaná úprava má za cíl odstranit nejasnosti ohledně toho, kdo je oprávněn provádět vypořádání burzovních obchodů. Nadále to může být pouze právnická osoba, která má k této činnosti povolení Komise.

K bodu 57

Vkládá se nové ustanovení, které zakotvuje povinnost účastníků burzovního obchodu dodržovat pravidla, stanovená osobou provádějící vypořádání burzovního obchodu. Smyslem této úpravy v současné době je zajistit vzájemnou provázanost členů burzy a její dceřiné společnosti pro vypořádání burzovních obchodů UNIVYC, a.s., a zároveň se tím odstraňuje současná praxe, kdy burza, (aby mohla postihovat členy burzy za porušení povinností, spojených s procesem vypořádání burzovních obchodů), musí schvalovat předpisy které věcně nespadají do předmětu její činnosti.

K bodu 58

Úprava má za cíl upřesnění textu.

K bodu 60

Navrhované zvýšení maximální výše této pokuty na l mil. Kč má za cíl řešit problém nevyhovující a nedostatečné výše pokuty, kterou může burzovní komora za porušení tohoto zákona a burzovních předpisů uložit. Částka stanovená v  zákoně o burze cenných papírů je podhodnocená a její uložení má tak význam spíše symbolický než sankční.

K bodu 61

Navržená úprava má za cíl zpřesnění textu.

K bodu 62

Prodloužení subjektivní lhůty pro uložení sankce členům burzy a emitentům cenných papírů přijatých k burzovnímu obchodu ze současné jednoměsíční lhůty na dvojnásobek sleduje cíl předejít riziku problematických rozhodnutí burzy, vydaných v časové tísni za účelem zachování zákonné lhůty, bez možnosti důkladně prověřit rozhodné skutečnosti.

K bodu 63

Úprava odst. 5 zohledňuje skutečnost, že dosavadní znění zákona bylo nelogické, neboť podle odst. 5 peněžité sankce ukládány nejsou.

K bodu 64

Nově navržené ustanovení § 31 odstavce 6 má za cíl odstranit nejasnost zda je burza oprávněna uložit sankci podle § 31 odstavec 2 písm. d) také jen ve vztahu k investičním instrumentům, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiným instrumentům kapitálového trhu.

Navržené ustanovení odstavce 7 zavádí dosud chybějící opravný prostředek proti rozhodnutím burzovní komory o uložení sankcí.

K bodu 65

Úprava má za cíl upřesnění příslušného ustanovení.

K bodu 66 až 68

V souladu s požadavkem Komise se nově doplňuje oprávnění burzovního komisaře vyžadovat od orgánů burzy informace o burzovních obchodech uzavíraných oprávněnými osobami a povinnost burzy oznámit burzovnímu komisaři porušení příslušných právních předpisů členy burzy. Zároveň se zavádí možnost použít pro výkon státního dozoru ustanovení zákona o cenných papírech. Tato ustanovení mají umožnit efektivnější výkon státního dozoru nad burzou cenných papírů a jejími členy.

K bodu 69

V souladu s dikcí zákona o Komisi pro cenné papíry se upravuje původní oprávnění předsedy Komise k určitým krokům vůči burze cenných papírů na oprávnění Komise.

K bodu 71

Navržená úprava uvádí stávající znění zákona o burze cenných papírů do souladu s platným zněním zákona č. 99/1963 Sb, občanský soudní řád.

Nově se zavádí přechodné ustanovení pro dokončení řízení o uložení sankcí ve smyslu § 31, zahájeného před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a přechodné ustanovení, které stanoví lhůtu pro splnění povinností dle § 6 odst. 5 zákona. Zároveň se stanoví sankce pro případ nesplnění této povinnosti.

V Praze dne 9. února 2000

Předseda vlády České republiky

Ing. Miloš Zeman, v.r.

Místopředseda vlády a ministr financí České republiky

Doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc.,v.r.

N á v r h

zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů,

platné znění s vyznačením návrhu změn

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Burza cenných papírů

(1) Burza cenných papírů (dále jen "burza") je právnickou osobou oprávněnou organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu prostřednictvím oprávněných osob poptávku a nabídku registrovaných cenných papírů,investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popř. jiných instrumentů kapitálového trhu¹⁾, v rozsahu v jakém to vyplývá z povolení podle § 2. ( jakož i jiných investičních instrumentů vymezených zvláštním zákonem¹⁵. )

( (2) Na burze se obchoduje s akciemi a dalšími cennými papíry, s nimiž je spojeno právo týkající se majetkové účasti na podnikání, dluhopisy, jakož i s dividendovými a úrokovými kupóny. )

(2) Ustanovení tohoto zákona, která se týkají cenných papírů, se obdobně použijí též na ty zastupitelné investiční instrumenty, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiné instrumenty kapitálového trhu, na něž se vztahuje oprávnění podle odstavce 1, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Ustanovení tohoto zákona, která se týkají kursů cenných papírů, se obdobně použijí na ceny těch zastupitelných investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiných instrumentů kapitálového trhu, na něž se vztahují oprávnění podle odstavce 1, pokud tento zákon nestanoví jinak.

( (3) ) (4) Burza je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku ^{( 1) ) 1a)} s odchylkami uvedenými v tomto zákoně.

( (4) ) (5) Burzu může založit nejméně deset zakladatelů.

( (5) ) (6) Burza nemůže být založena veřejným upisováním akcií.²⁾

( (6) ) (7) Jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona nemohou (ve svém obchodním názvu nebo jménu ) ve své obchodní firmě nebo názvu použít označení burza cenných papírů.

§ 2

Povolení ke vzniku a zrušení burzy

1. Ke vzniku burzy, k jejímu rozdělení, sloučení nebo splynutí s jinou burzou, jakož i k jejímu zrušení bez právního nástupce je třeba povolení, které uděluje na žádost zakladatelů Komise pro cenné papíry (dále jen "Komise").

(2) V povolení ke vzniku burzy Komise stanoví, ve vztahu ke kterým instrumentům kapitálového trhu je burza oprávněna organizovat nabídku a poptávku. Komise může v povolení stanovit podmínky, které musí burza splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Komise může stanovit oprávnění burzy poskytovat služby podle odstavců 3 a 4.

(3) Pokud je to v povolení ke vzniku burzy uvedeno, je burza oprávněna

a) poskytovat též služby prostřednictvím jiného veřejného trhu, a to i zahraničního, nachází-li se tento zahraniční trh v členském státě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj ( dále jen „OECD“) nebo byl-li jeho výběr schválen Komisí nebo

b) umožnit organizátorovi veřejného trhu podle písmene a) poskytovat služby

prostřednictvím svého trhu.

(4) Burza je oprávněna poskytovat též služby spočívající v poskytování informací v rozsahu stanoveném v povolení Komise. Takové služby však

1. nesmějí umožnit na burzovním trhu obchodování s  cennými papíry, které nebyly přijaty k obchodování na veřejném trhu a

2. musejí být od služeb týkajících se cenných papírů přijatých k obchodování na burzovním trhu zřetelně odlišeny se zvláštním upozorněním na skutečnosti, že cenné papíry, které jsou jejich předmětem, nejsou registrovanými cennými papíry , a

3. mohou být poskytovány pouze za předpokladu, že jejich poskytování je upraveno v burzovním řádu.

§ 3

(1) V žádosti o povolení ke vzniku burzy uvedou zakladatelé:

a) obchodní ( jméno ) firmua sídlo burzy;

b) seznam zakladatelů;

c) výši základního ( jmění ) kapitálu a podíl zahraničního kapitálu;

d) technické, věcné, organizační a personální zajištění činnosti.

(2) K žádosti se připojí zakladatelská smlouva včetně návrhu stanov, návrh burzovního řádu a návrh řádu burzovního rozhodčího soudu.

(3) Při rozhodování o žádosti podle odstavce 1 přihlédne Komise zejména k potřebám kapitálového trhu a k přiměřenosti výše základního ( jmění ) kapitálu ve vztahu k předpokládanému rozsahu burzovního obchodu.

(4) V žádosti o povolení ke zrušení burzy se uvede

1. obchodní ( jméno ) firma a sídlo burzy, která má být zrušena;

2. jde-li o rozdělení, sloučení nebo splynutí burzy s jinou burzou, skutečnost podle odstavce 1 o právním nástupci zrušované burzy;

3. důvody zrušení burzy.

(5) O žádosti podle odstavců 1 a 4 se rozhodne do 60 dnů od doručení.³⁾

§ 4

Akcie burzy

(1) Akcie burzy znějí na jméno, jsou zaknihovaným cenným papírem a jsou převoditelné na jiné osoby jen se souhlasem burzovní komory. Burza nesmí vydávat ( přednostní ) prioritní ani zaměstnanecké akcie.

(2) Pokud burzovní komora nesouhlasí s převodem akcií na jinou osobu, je burza povinna tyto akcie odkoupit, nejvýše však za jejich jmenovitou hodnotu. (Na úhradu kupní ceny může použít prostředků rezervního fondu.) Nabyté akcie je burza povinna do tří let od nabytí prodat, a nejsou-li akcie v této lhůtě prodány, je burza povinna vzít je z oběhu a o jejich jmenovitou hodnotu snížit základní ( jmění ) kapitál.

§ 4a

Burzovní řád, řád burzovního rozhodčího soudu, pravidla burzovního obchodu a všechny jejich změny schvaluje Komise. Schválení je podmínkou nabytí jejich účinnosti.

ČÁST DRUHÁ

§ 5

Orgány burzy

Orgány burzy jsou:

a) valná hromada ( akcionářů burzy );

b) burzovní komora;

c) dozorčí rada.

§ 6

Valná hromada ( akcionářů burzy )

(1) Valná hromada ( akcionářů burzy (dále jen "valná hromada") ) je nejvyšším orgánem burzy.

(2) Jednání valné hromady se mohou s hlasem poradním účastnit burzovní dohodci (§ 28), kteří nejsou akcionáři burzy, generální tajemník burzy (§ 12) a burzovní komisař (§ 32).

(3) Valná hromada:

1. volí a odvolává členy burzovní komory, dozorčí rady a stanoví odměny za jejich činnost;

2. schvaluje burzovní řád (§ 8 odst. 2), jeho změny a další pravidla burzovního obchodu závazná pro jeho účastníky (dále jen "burzovní pravidla");

3. schvaluje druhy odměn za služby poskytované burzou a zásady pro stanovení jejich výše a stanoví způsob jejich vypořádání;

4. schvaluje řád burzovního rozhodčího soudu a jeho změny včetně sazebníku odměn za řízení před ním;

5. plní další funkce valné hromady akciové společnosti.⁵⁾

(4) Akcionář burzy má na jednání valné hromady hlasovací právo podle jmenovité hodnoty svých akcií, nejvýše však 20 % z celkového počtu hlasů.

5. Akcionářem burzy může být pouze obchodník s cennými papíry .^5a)

(6) Stanovami burzy můžebýt burzovní komora pověřena schvalováním burzovního řádu a burzovních pravidel.

§ 7

Burzovní komora

(1) Burzovní komora je statutárním orgánem burzy.⁶⁾

(2) Burzovní komora může mít nejvýše 24 členů.

(3) Členy burzovní komory volí a odvolává valná hromada. ( a to z  představitelů akcionářů burzy nejméně polovinu členů a z burzovních dohodců, pokud bylijmenováni, nejméně jednoho člena. Další členové burzovní komory mohou být zvoleni z řad odborníků, finančních investorů a z jiných osob. Za právnickou osobu je volitelný člen jejího statutárního orgánu, který je oprávněn samostatně jednat jménem této právnické osoby.)

(4) Volební období členů burzovní komory nesmí být delší než tři roky. Opětovné zvolení je možné.

(5) Zasedání burzovní komory řídí její předseda.

(6) Na zasedání burzovní komory musí být přítomna alespoň polovina členů burzovní komory. Burzovní komora rozhoduje prostou většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Při volbě a odvolání předsedy a místopředsedy, při projednávání ( návrhu burzovního řádu ) burzovního řádu nebo jeho návrhu, burzovních pravidel nebo jejich návrhu, návrhu řádu burzovního rozhodčího soudu a jejich změn, musí být přítomny alespoň dvě třetiny členů burzovní komory a rozhodnutí musí být schváleno alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů.

§ 8

Práva a povinnosti burzovní komory

(1) Burzovní komora:

1. dbá, aby při činnosti burzy byly dodržovány právní předpisy, burzovní řád, burzovní pravidla a zabezpečována ochrana zájmů účastníků kapitálového trhu;

2. navrhuje valné hromadě burzovní řád, pokud stanovy nesvěřují jeho schválení burzovní komoře a řád burzovního rozhodčího soudu a jejich změny a stanoví způsob jejich uveřejnění;

3. navrhuje valné hromadě burzovní pravidla, která určují způsoby, druhy a provádění burzovního obchodu, způsob a lhůty jeho plnění, jakož i postup při jejich nedodržení, určuje způsob vedení evidence o burzovním obchodu a využívání výpočetní techniky při tomto obchodu, ledaže stanovy svěřují schvalování burzovních pravidel burzovní komoře;

4. jmenuje a odvolává generálního tajemníka burzy a burzovní dohodce, vyhlašuje výběrové řízení pro jejich jmenování a stanoví kvalifikační požadavky;

5. stanoví výši zápisného, ( kauce, ) odměn za služby poskytované burzou a odměn za zprostředkování burzovního obchodu burzovními dohodci, stanoví způsob zajištění závazků a rizik z burzovního obchodu a jejich vypořádání;

6. přijímá opatření, jejichž účelem je zabránit ohrožení činnosti burzy nebo zájmů jejich akcionářů a účastníků kapitálového trhu, zejména mění burzovní dny a pozastavuje zčásti nebo zcela burzovní obchod;

7. rozhoduje o protestech proti rozhodnutím burzovních výborů, týkajících se oprávnění obchodovat na burze a přijetí cenných papírů k burzovnímu obchodu, pokud toto oprávnění bylo na burzovní výbory přeneseno;

8. rozhoduje o protestech proti vyhlášeným kursům cenných papírů;

9. uděluje souhlas s prodejem akcií burzy;

10. rozhoduje o přijetí cenných papírů k burzovnímu obchodu;

11. ( zveřejňuje ) uveřejňuje kursy cenných papírůa údaje o nákupu a prodeji cennýchpapírů na burze;

l) uděluje a odnímá oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze;

m) vykonává dohled nad činností burzovních dohodců způsobem stanoveným v burzovním řádu;

n) ukládá sankce podle § 31 tohoto zákona;

o) provádí ostatní činnosti související s řízením burzovního obchodu;

p) vykonává další činnosti uvedené v § 11 odst. 1, § 12, (15, 16, ) § 20 odst. 4, § 21 odst. 4, ( § 22 odst. 1, § 23, ) a § 30 odst. 1;

q) plní další funkce představenstva akciové společnosti.⁷⁾

(2) Práva a povinnosti burzovní komory podrobně upravuje burzovní řád a burzovní pravidla.

§ 9

Předseda burzovní komory

(1) Burzovní komora volí a odvolává z řad svých členů předsedu a místopředsedu burzovní komory.Místopředseda burzovní komory zastupuje předsedu burzovní komory v době jeho nepřítomnosti.

(2) Předseda burzovní komory:

1. řídí činnost burzovní komory a podepisuje její usnesení;

2. předkládá valné hromadě nebo burzovní komoře ke schválení návrh burzovního řádu, burzovních pravidel a řádu burzovního rozhodčího soudu a jejich změn;

3. je oprávněn v neodkladných případech přijmout opatření podle § 8 odst. 1 písm. f), nelze-li včas svolat burzovní komoru.

§ 10

Dozorčí rada

(1) Dozorčí radě ⁸⁾ nepřísluší kontrola jednotlivých burzovních obchodů.

(2) Volební období členů dozorčí rady nesmí být delší než tři roky. Opětovné zvolení je možné.

(3) Zaměstnanci burzy nesmí být členy (v dozorčí radě zastoupeni.⁹⁾ ) dozorčí rady a nemají právo volit členy dozorčí rady.

§ 11

Burzovní výbory

(1) Burzovní komora může zřídit k výkonu činností uvedených v § 8 odst. 1 písm. j) až m) burzovní výbory.

(2) Burzovní výbory mohou být stálé nebo dočasné. Pravidla jednání burzovních výborů stanoví burzovní řád.

(3) Burzovní výbory jsou složeny z členů burzovní komory a z řad odborníků, ( finančních ) investorů a jiných osob. Předsedu a členy burzovních výborů jmenuje a odvolává burzovní komora.

§ 12

Generální tajemník burzy

(1) Generálního tajemníka burzy jmenuje a odvolává burzovní komora. Generální tajemník burzy je jmenován na základě výběrového řízení.

(2) Generální tajemník burzy je zaměstnancem burzy.

(3) Generální tajemník burzy:

1. řídí činnost burzovního aparátu a provoz burzy; jeho práva a povinnosti určuje burzovní řád;

2. může být členem burzovní komory a burzovních výborů s tím, že není-li jejich členem, účastní se zasedání burzovní komory a burzovních výborů s hlasem poradním;

3. ukládá pokuty podle § 31 odst. 4 (.) ;

4. je oprávněn přijímat opatření v § 8 odst. 1 písm. f) v případech stanovených burzovními pravidly.

ČÁST TŘETÍ

BURZOVNÍ OBCHOD

§ 13

( (1) Burzovním obchodem je nákup a prodej cenných papírů na burze a pro účely tohoto zákona i zprostředkování tohoto nákupu a prodeje oprávněnými osobami. Dobu a místo burzovního obchodu stanoví burzovní řád.

(2) Pokud se na burze používá pouze automatizovaný systém obchodování, považují se za jednotlivé burzovní obchody ty, které jsou v tomto systému evidovány. )

(1) Burzovním obchodem je nákup a prodej cenných papírů na burze, na jehož podstatných náležitostech se strany dohodly prostřednictvím automatizovaného obchodního systému, nebo který byl uzavřen mimo tento automatizovaný obchodní systém, ale v souladu s burzovním řádem a burzovními pravidly byl do tohoto systému vložen. V případě, že se na burze nepoužívá automatizovaný obchodní systém, je burzovním obchodem nákup a prodej cenných papírů na burze uskutečněný burzovními dohodci nebo jejich prostřednictvím.

(3) (2) Účastníky burzovního obchodu jsou osoby uvedené v § 14 odst. 1 a 2 a burzovní dohodci.

§ 14

Oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze

(1) Kupovat a prodávat cenné papíry na burze mohou osoby oprávněné k obchodování s cennými papírypodle zvláštního zákona¹⁰⁾ a které jsou

1. akcionáři burzy nebo

2. osobami, kterým burzovní komora na jejich žádost a po zaplacení zápisného udělila oprávnění kupovat a prodávat cenné papíry na burze.

(2) K nákupu a prodeji cenných papírů na burzeje oprávněna též Česká národní banka.

(3) Oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze nesmí být uděleno právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs¹¹⁾ nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku, a to po dobu pěti let po skončení tohoto řízení. (, a fyzické osobě, která není bezúhonná.)

( (4) Pro účely tohoto zákona se nepovažuje za bezúhonnou fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin majetkové povahy nebo jiný úmyslný trestný čin. )

( (5) ) (4) Osoby, které nejsou oprávněny k nákupu a k prodeji cenných papírů na burze, mohou nakupovat a prodávat cenné papíryna burze prostřednictvím osob uvedených v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2.

(5) Kupovat a prodávat investiční instrumenty, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiné instrumenty kapitálového trhu na burze mohou osoby uvedené v odstavci 1, které jsou oprávněné k obchodování s těmito instrumentyna základě zvláštního právního předpisu¹⁰⁾ a které jsou osobami, jimž burzovní komora na jejich žádost udělila oprávnění kupovat a prodávat tyto instrumentyna burze.

(6) Kupovat a prodávat investiční instrumenty, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiné instrumenty kapitálového trhu na burze je oprávněna též Česká národní banka.

(7) Burzovní komora je oprávněna stanovit další podmínky pro udělování oprávnění podle odstavce 1 písm. b ) a odstavce 5.

(8) Burzovní komora může udělit oprávnění podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 5 současně.

( § 15

(1) Právnická osoba, která je oprávněna k nákupu a prodeji cenných papírů, určí jednu, popřípadě více fyzických osob, které budou jejím jménem kupovat a prodávat cenné papíry (dále jen "makléř").

(2) Makléř musí mít k nákupu a prodeji cenných papírů potřebnou odbornou způsobilost a musí být bezúhonný.

§ 16

(1) Přestane-li osoba oprávněná k nákupu a prodeji cenných papírů nebo její zmocněnec splňovat podmínky uvedené v § 14 odst. 1 a 3 a v § 15, může jí burzovní komora dočasně nebo trvale odejmout oprávnění kupovat a prodávat cenné papíry na burze, popřípadě ji dočasně nebo trvale vyloučit z burzovního obchodu.

(2) Proti rozhodnutí burzovní komory podle odstavce 1 může dotčená osoba podat u příslušného soudu návrh na určení neplatnosti rozhodnutí, a to do patnácti dnů od doručení rozhodnutí. Podání návrhu nemá odkladný účinek. )

§ 17

Zprostředkování nákupu a prodejecenných papírů na burze

Zprostředkovat nákup a prodej cenných papírů na burze mezi osobami oprávněnými nakupovat a prodávatcenné papíry na burze mohou pouze burzovní dohodci (§ 28), pokud burzovní řád nestanoví jinak.

§ 18

Práva a povinnosti účastníků burzovního obchodu

Účastníci burzovního obchodu jsou povinni:

1. dodržovat burzovní řád a burzovní pravidla;

2. plnit závazky z jednotlivých burzovních obchodů;

3. přistoupit ke stanovenému způsobu zúčtování burzovního obchodu;

( d) složit na účet burzy kauci k zabezpečení závazků a rizik plynoucích z burzovního obchodu a z jeho zúčtování. Výši kauce určí burzovní komora s přihlédnutím k rozsahu okruhu a riziku burzovního obchodu; )

d) přistoupit ke stanovenému způsobu zajišťovánízávazků a rizik z burzovního obchodu a jeho vypořádání;

e) předkládat burzovní komoře roční účetní závěrku ověřenou auditorem.

§ 19

(1) Účastníci burzovního obchodu mohou uzavírat mimoburzovní obchod scennými papírypřijatými k obchodování na burze jen v rozsahu povoleném burzovní komorou a jsou povinni o něm informovat burzu.

(2) Česká národní banka může uzavírat mimoburzovní obchody s cennými papíry přijatými k obchodování na burze bez omezení, a to i s ostatními účastníky burzovních obchodů a není povinna burzu o těchto obchodech informovat. Bez souhlasu České národní banky nejsou oprávněni o těchto obchodech informovat burzu ani účastníci těchto obchodů.

§ 20

(1) Při burzovním obchodu mají jeho účastníci ( stejná práva ) rovný přístup ke službám poskytovaným burzou za podmínek stanovených burzovními pravidly. Všem účastníkům burzovního obchodu musí být dostupné ve stejnou dobu stejné informace o skutečnostech významných pro vývoj kursů cenných papírů.

(2) Účastníci burzovního obchodu nesmějí uzavírat burzovní obchody zaměřené k poškození třetích osob.

(3) Osoby mající ze svého zaměstnání nebo postavení dříve než ostatní účastníci burzovního obchodu informace o skutečnostech, které mohou ovlivnit kurs některých cenných papírů, nesmějí uzavírat obchody s těmito cennými papírynebo své informace využít ve prospěch jiných osob, a to do doby, než se tyto informace stanou obecně známými.

(4) Burzovní komora určí v burzovních pravidlech, které osoby vzhledem ke svému zaměstnání nebo postavení nemohou uzavírat burzovní obchod s některými cennými papíry.

( (5) Účastníci zasedání burzovní komory, jejich výborů, burzovní dohodci, zaměstnanci burzy a právnické osoby, které provádějí vypořádání burzovního obchodu, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které získají ze svého postavení a které mají význam pro vývoj kapitálového trhu, nebo se dotýkají zájmů jeho jednotlivých účastníků. Pro účely občanského nebo trestního řízení a při plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního zákona^11a) mohou být tyto osoby předsedou burzovní komory zproštěny povinnosti mlčenlivosti. )

ČÁST ČTVRTÁ

PŘIJETÍ CENNÉHO PAPÍRU K BURZOVNÍMU OBCHODU

§ 21

(1) O přijetí cenného papíruk burzovnímu obchodu rozhoduje burzovní komora nebo pověřený burzovní výbor, je-li zřízen, a to na základě žádosti emitenta, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Podmínky pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu, které musí splňovat emitent cenného papíru a jím vydaná emise cenných papírů, stanoví ( burzovní řád ) zvláštní právní předpis^11a) a burzovní pravidla.

( (3) V těchto podmínkách se stanoví zejména požadovaná minimální doba podnikatelské činnosti emitenta, výše jeho základního jmění, povinné rozložení akcií mezi akcionáře, velikost emise cenných papírů a její rozložení do jednotlivých jmenovitých hodnot. )

(4) (3) Při přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhodne burzovní komora, zda se s tímto cenným papírem bude obchodovat na hlavním nebo jiném trhu cenných papírů. ( nebo na vedlejším trhu cenných papírů ).

( (5) Se zahraničními cennými papíry lze na burze obchodovat, pokud byly vydány v souladu s právními předpisy platnými ve státě emitenta a byly burzovní komorou přijaty k burzovnímu obchodu. )

(4) Podmínky pro přijetí investičních instrumentů,které nejsou cennými papíry, popřípadě jiných instrumentů kapitálového trhu k burzovnímu obchodu stanoví burzovní pravidla.

( § 22

Žádost o přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu

(1) O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu žádá emitent. V podmínkách pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu určí burzovní komora, kdy je třeba k žádosti připojit prospekt ověřený bankou. Za správnost prospektu odpovídá emitent.

(2) Je-li emitentem cenného papíru banka oprávněná k nákupu a prodeji cenných papírů, podává žádost sama.

(3) Prospekt obsahuje údaje o činnosti emitenta a emisi cenného papíru, a to zejména o:

a) druhu cenného papíru;

b) obchodních vyhlídkách;

c) celkovém objemu emise a jeho rozdělení do jmenovitých hodnot;

d) způsobu vydání a místu prodeje cenného papíru.

(4) Pokud emise cenného papíru bude provedena pouze zaknihováním¹²⁾, uvede se v prospektu způsob evidence o stavu a pohybu cenného papíru.

(5) Prospekt musí být uveřejněn způsobem určeným v burzovním řádu.

§ 23

(1) Emitent cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu je povinen podle požadavku burzovní komory uveřejňovat během roku informace o výsledcích svého hospodaření, svou roční účetní závěrku ověřenou auditorem a komentář o své finanční situaci.

(2) Emitent cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu musí neprodleně oznámit burzovní komoře a podle jejího požadavku uveřejnit změny ve své finanční situaci nebo jiné skutečnosti, které mohou vyvolat změnu kursu cenného papíru nebo zhoršit schopnost emitenta plnit závazky z emise cenného papíru. )

§ 24

Ustanovení této části se nevztahují na státní dluhopisy, které se přijímají k burzovnímu obchodu bez žádosti a bez prospektu.

ČÁST PÁTÁ

( URČOVÁNÍ KURSŮ CENNÝCH PAPÍRŮ A VYPOŘÁDÁNÍ BURZOVNÍCH OBCHODŮ)

URČOVÁNÍ KURSů, UVEŘEJŇOVÁNÍ CEN, INFORMACÍ A VYPOŘÁDÁNÍ BURZOVNÍCH OBCHODŮ

§ 25

(1) Kurs cenného papíru, za který se obchoduje v příslušný burzovní den, se vypočítává automatizovaným systémem. V případě, že se na burze nepoužívá automatizovaný systém, určuje kurs burzovní dohodce. (Pokud se na burze používá pouze automatizovaný systém burzovního obchodu, vypočítává se kurs tímto systémem).

(2) Způsob určování kursů cenných papírů stanoví burzovní řád.

(3) Kursy cenných papírůse vyhlašují v sídle burzy a po skončení burzovního dne se uveřejňují v kursovním listě burzy. Tím nejsou dotčena ustanovení o povinnosti uveřejňovat vážené průměry cen podle zákona o cenných papírech.

§ 26

(1) Proti vyhlášeným kursům cenných papírůlze podat protest u burzovní komory, a to do tří dnů ode dne následujícího po jejich vyhlášení. O tomto protestu rozhodne s konečnou platností burzovní komora do tří dnů od jeho doručení. Protest nemá odkladný účinek. Nerozhodne-li burzovní komora v této lhůtě, má se za to, že protest přijímá.

2. Na rozhodování o protestech se nevztahuje správní řízení.

§ 27

Vypořádání jednotlivých burzovních obchodů

(1) Vypořádání jednotlivých burzovních obchodů ( formou vzájemného zúčtování, úschovy, dodání či odebrání cenných papírů ) provádí ( banka, popřípadě jiná ) právnická osoba, která má k této činnosti povolení podle zvláštního zákona ¹²⁾ , na základě smlouvy uzavřené s ( burzovní komorou ) burzou.

(2) Tato právnická osoba nesmí provádět burzovní obchod. Je povinna předkládat burzovní komoře a burzovnímu komisaři na požádání informace o uzavřených burzovních obchodech a jejich vypořádání.

(3) Účastníci burzovních obchodů jsou povinni dodržovat pravidla pro vypořádání burzovních obchodů stanovená právnickou osobou podle odstavce 1.

ČÁST ŠESTÁ

BURZOVNÍ DOHODCI

§ 28

(1) Burzovní dohodce je zprostředkovatelem nákupu a prodeje cenných papírůmezi osobami oprávněnými k nákupu a prodeji cenných papírů na burze.

(2) Burzovního dohodce jmenuje na základě výběrového řízení a odvolává burzovní komora. Burzovní dohodce není zaměstnancem burzy.

(3) Burzovní dohodce:

1. zprostředkovává nákup a prodej cenných papírů, které mu přidělila burzovní komora;

2. určuje kursy přidělených cenných papírů;

3. vede deník jednotlivých burzovních obchodů, do kterého v časovém sledu zapisuje obchody zprostředkované v příslušný burzovní den, ostatní účastníky burzovního obchodu, emitenty cenných papírů, kursy cenných papírů, za které byly burzovní obchody uskutečněny, druhy obchodů, jakož i jejich případné zrušení nebo odstoupení od burzovního obchodu. Do deníku burzovních obchodů se zapisují i odmítnutí zprostředkování obchodu podle písmena f). Deník burzovních obchodů může být nahrazen výstupními sestavami z automatizovaného systému, potvrzenými burzovním dohodcem;

4. nesmí uzavírat jednotlivé burzovní obchody na vlastní účet a vlastním jménem, ani vlastním jménem na cizí účet nebo přebírat záruku za splnění burzovních obchodů, které zprostředkovává. Výjimku tvoří burzovní obchody, které burzovní dohodce přechodně uzavře vlastním jménem ke splnění příkazů svých klientů, a to nejdéle na dobu tří dnů;

5. je povinen při své činnosti jednat čestně a iniciativně v zájmu účastníků burzovního obchodu a kapitálového trhu;

6. nesmí uzavírat burzovní obchod, má-li důvodné podezření, že účastník burzovního obchodu nepostupuje čestně nebo je platebně neschopný;

7. nesmí být členem dozorčí rady burzy, jejího aparátu, ani rozhodcem či zaměstnancem burzovního rozhodčího soudu;

8. nesmí být prokuristou, členem statutárního ani dozorčího orgánu osoby oprávněné k nákupu a prodeji cenných papírů na burze.

(4) Po uzavření burzovního obchodu vydá burzovní dohodce ostatním účastníkům závěrkový list, ve kterém potvrdí dohodnuté podmínky burzovního obchodu. Závěrkový list může být nahrazen výstupní sestavou z automatizovaného systému obsahující potřebné údaje o uzavřeném burzovním obchodu, potvrzeném burzovním dohodcem.

(5) Burzovní dohodce je povinen být přítomen v burzovních dnech na burze po celou úřední dobu a osobně se účastnit burzovního obchodu. V případě nepřítomnosti zajistí své zastupování jiným burzovním dohodcem.

(6) Burzovní dohodce má nárok na odměnu za zprostředkování burzovního obchodu jakmile dodá závěrkové listy.

(7) Odměnu za zprostředkování burzovního obchodu platí ostatní účastníci rovným dílem, pokud nebylo dohodnuto jinak.

ČÁST SEDMÁ

SPORY Z BURZOVNÍHO OBCHODU

§ 29

(1) Spory z burzovního obchodu rozhoduje příslušný soud, pokud strany v písemné smlouvě neujednají rozhodování sporů burzovním rozhodčím soudem.

(2) Ve sporech z burzovního obchodu je nepřípustná námitka, že šlo pouze o sázku nebo hru.

§ 30

Burzovní rozhodčí soud

(1) Burzovní rozhodčí soud zřizuje burzovní komora pro rozhodování sporů z burzovníchobchodů uzavřených na burze.

( (3) ) (2) Právo z burzovního obchodu musí být uplatněno u burzovního rozhodčího soudu do sedmi dnů ode dne, kdy burzovní obchod byl nebo měl být plněn. Právo neuplatněné v této době zaniká.

ČÁST OSMÁ

SANKCE

§ 31

(1) Burzovní komora může uložit sankce účastníku burzovního obchodu a emitentu cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu, který

a) porušuje ustanovení tohoto zákona;

b) porušuje povinnosti stanovené burzovním řádem a burzovními pravidly;

c) úmyslně rozšiřuje nepravdivé zprávy, které ovlivnily nebo mohly ovlivnit kursy cenných papírůs úmyslem poškodit účastníky kapitálového trhu.

(2) Za jednání uvedená v odstavci 1 může burzovní komora podle stupně závažnosti

1. udělit výtku;

2. oznámit porušení povinnosti ostatním účastníkům burzovního obchodu;

3. uložit pokutu ( do 50 000 Kč, popřípadě propadnutí kauce [§ 18 písm. d)] ) do výše l 000 000 Kč;

4. dočasně nebo trvale odejmout účastníku burzovního obchodu oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze, popřípadě účastníka nebo jeho zmocněnce dočasně nebo trvale vyloučit z burzovního obchodu;

5. odvolat burzovního dohodce;

6. dočasně nebo trvale vyloučit cenný papír z burzovního obchodu.

(3) ( Sankce podle odstavce 2 lze uložit do jednoho měsíce ) Řízení o uložení sankce podle odstavce 2 lze zahájit do dvou měsícůode dne, kdy se burzovní komora dověděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do ( šesti ) 6 měsíců ode dne, kdy nastaly.

(4) Osobě, která porušuje pořádek na burze, může generální tajemník burzy uložit pokutu ve výši stanovené burzovním řádem.

(5) Peněžité sankce podle odstavce 2 písm. c) a ( odstavce 5 ) pokuty podle odstavce 4jsou příjmem burzy.

(6) Burzovní komora je oprávněna uložit sankci podle odstavce 2 písm. d) také ve vztahu k investičním instrumentům,které nejsou cennými papíry, popřípadě jiným instrumentům kapitálového trhu.

(7) Rozhodnutí burzovní komory o uložení sankce podle odstavců 2 a 6 se vydává ve správním řízení. O opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí rozhoduje Komise.

ČÁST DEVÁTÁ

STÁTNÍ DOZOR

§ 32

(1) Činnost burzy podléhá státnímu dozoru.

(2) Státní dozor nad činností burzy vykonává Komise prostřednictvím burzovního komisaře, kterého v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu zastupuje jeho zástupce. Funkce burzovního komisaře je neslučitelná s členstvím v burzovní komoře a dozorčí radě burzy.

(3) Burzovního komisaře a jeho zástupce jmenuje a odvolává (předseda) Komise.

(4) Při výkonu státního dozoru je burzovní komisař oprávněn:

a) kontrolovat burzovní obchod z hlediska dodržování právních předpisů, burzovního řádu a burzovních pravidel, jakož i z hlediska potřeb kapitálového trhu;

b) podávat zprávu burzovní komoře o zjištěných skutečnostech za účelem uplatnění sankcí podle § 31;

c) provádět sám nebo prostřednictvím jím pověřených osob revizi činnosti burzovních dohodců týkající se jejich burzovních i mimoburzovních obchodů s cennými papíry;

d) účastnit se zasedání burzovní komory s právem pozastavit výkon jejího rozhodnutí, pokud odporuje právním předpisům, burzovnímu řádu nebo burzovním pravidlům. Výkon rozhodnutí burzovní komory může být pozastaven burzovním komisařem nejdéle na dobu sedmi dnů, do kdy o něm s konečnou platností rozhodne Komise;

e) požadovat, aby burzovní komora odstranila ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky;

f) vyžadovat od orgánů burzy, právnické osoby provádějící vypořádání burzovního obchodu a od burzovních dohodců informace, účetní výkazy a jiné doklady, které souvisejí s jejich burzovním a mimoburzovním obchodem s cennými papíry ( . ) ;

7. vyžadovat od orgánů burzy informace o burzovních obchodech uzavíraných oprávněnými osobami.

(5) Porušení tohoto zákona a zákona o cenných papírechčleny burzy je burza povinna oznámit burzovnímu komisaři bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozví.

( (5) ) (6) Náklady spojené s revizí činnosti burzovních dohodců hradí tito dohodci.

(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se při výkonu státního dozoru ustanovení zákona o cenných papírech^12a) a zákona o Komisi pro cenné papíry

§ 33

(1) ( Předseda Komise je oprávněn )Komise je oprávněna na návrh burzovního komisaře odejmout burzovní komoře její oprávnění uvedená v tomto, popřípadě ve zvláštním zákoně¹³⁾ , pokud závažným způsobem porušuje právní předpisy, burzovní řád nebo burzovní pravidla a hrozí nebezpečí ztrát z prodlení. V takovém případě jmenuje zmocněnce, kterého pověří jednáním jménem burzy a řízením burzy do doby, než bude valnou hromadou zvolena nová burzovní komora.

(2) Zmocněncem podle odstavce 1 může být pouze fyzická osoba s odbornou způsobilostí. Zmocněnec se zapisuje do obchodního rejstříku a zápisem přecházejí na zmocněnce práva a povinnosti burzovní komory. Je povinen svolat valnou hromadu k volbě nové burzovní komory, která se musí konat do tří měsíců od zápisu zmocněnce v obchodním rejstříku. Tato burzovní komora podá návrh na výmaz zmocněnce z obchodního rejstříku.

( (3) (Předseda Komise je oprávněn dočasně pozastavit burzovní obchod nebo obchody, jestliže nelze jinak zabránit velkým hospodářským škodám.)

4. (3) Proti rozhodnutí (předsedy) Komise podle ( odstavců ) odstavce 1 ( a 3 ) se může burzovní komora odvolat k ( Nejvyššímu soudu České republiky)  Vrchnímu soudu. (, a to do sedmi dnů od jeho doručení.) Podání návrhu nemá odkladný účinek.

(ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ)

Čl. II

USTANOVENÍ PŔECHODNÁ

1.V řízení o uložení sankce podle § 31 zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů, zahájeném přede dnem nabytí účinností tohoto zákona, lze uložit sankce pouze podle dosavadní právní úpravy.

2. Do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona je akcionář burzy povinen stát se obchodníkem s cennými papíry, nebo akcie převést na jinou osobu, která je obchodníkem s cennými papíry nebo nabídnout akcie burze k odkupu. Nesplní-li akcionář některou z výše uvedených povinností, ztrácí uplynutím uvedené lhůty hlasovací práva spojená s akciemi, které vlastní.

Čl. III

ÚČINNOST

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.