Důvodová zpráva k Vl. zák. o výkonu stát. spr. v energetických odvětvích - EU

Elektroenergetika

(1) S cílem zajistit spolehlivé a hospodárné dodávky elektřiny při zajištění ochrany životního prostředí se na území České republiky uskutečňuje trh s elektřinou na základě regulovaného přístupu k přenosové soustavě a k distribučním soustavám (dále jen „regulovaný přístup") a možnosti výstavby výroben elektřiny a přímých vedení podle podmínek stanovených tímto zákonem; ceny za přenos a distribuci elektřiny, za systémové služby a ceny elektřiny pro chráněné zákazníky reguluje Energetický regulační úřad.

(2) Trh s elektřinou je otevírán postupně takto:

(1) Účastníky trhu s elektřinou jsou:

(2) Trh s elektřinou se uskutečňuje na zařízeních elektrizační soustavy, kterými jsou:

Výrobce

(1) Výrobce má právo:

1. má uzavřenu smlouvu o dodávce elektřiny a smlouvu o přenosu a distribuci     elektřiny     nebo o přenosu nebo o distribuci elektřiny,

3. je požádán provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem    distribuční soustavy o dodávku elektřiny, d) dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní potřebu a pro potřebu ovládaných společností, pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavy a distribučních soustav umožňují, e) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy; rozsah a způsob poskytování podpůrných služeb stanoví dispečerský řád elektrizační soustavy (dále jen "dispečerský řád"), který stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Výrobce je povinen:

(1) Provozovatel přenosové soustavy:

(2) Provozovatel přenosové soustavy nesmí být držitelem licence na obchod s elektřinou, distribuci elektřiny a výrobu elektřiny.

(3) Provozovatel přenosové soustavy má právo:

(4) Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s vlastníkem nemovitosti, protože vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen, nebo proto že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti, popř. její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e).

(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bod 6 a písmeno d) bod 6 je provozovatel přenosové soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně však 50 dnů předem.

(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel přenosové soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) není právo na náhradu škody a ušlého zisku. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel přenosové soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo není-li v případu odstavce 3 písm. c) bod 7 a písmeno d) bod 7 dodržena kvalita dodávek elektřiny, stanovená prováděcím právním předpisem.

(8) Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim předem oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užití dotčené nemovitosti.

(9) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) až g) majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu.⁵) Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo i nájemce dozvěděl.

(10) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen:

(1) Provozovatel distribuční soustavy:

(2) Provozovatel distribuční soustavy nesmí být držitelem licence na přenos elektřiny.

(3) Souběžné udělení licence na výrobu elektřiny, na distribuci elektřiny a na obchod s elektřinou je pro tutéž fyzickou nebo právnickou osobu možné pouze výjimečně na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

(4) Provozovatel distribuční soustavy má právo:

(5) Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s vlastníkem nemovitosti, protože vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen, nebo proto že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti, nebo její části pro účely uvedené v odstavci 4 písm. f).

(6) V případech uvedených v odstavci 4 písm. d) bod 6 a písm. e) bod 6 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně však 15 dnů předem.

(7) V případech uvedených v odstavci 4 písm. d) a e) je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(8) V případech uvedených v odstavci 4 písm. d) a e) není právo na náhradu škody a ušlého zisku. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo není-li v případu odstavci 4 písm. d) bod 7 a písmeno e) bod 7 dodržena kvalita dodávek elektřiny, stanovená prováděcím právním předpisem.

(9) Provozovatel distribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 4 písm. f) až h) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim předem oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užití dotčené nemovitosti.

(10) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele distribuční soustavy podle odstavci 4 písm. f) až h) majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

(11) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen:

(1) Dispečinky zabezpečují rovnováhu mezi zdroji a potřebou elektřiny a bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.

(2) Dispečink provozovatele přenosové soustavy odpovídá za dispečerské řízení výroby a přenosu v přenosové soustavě a za dodržování pravidel užívání propojení s elektrizačními soustavami ostatních států.

(3) Dispečink provozovatele distribuční soustavy odpovídá za dispečerské řízení výroby a distribuce elektřiny v distribuční soustavě.

(4) Dispečinky provozovatelů distribučních soustav jsou povinny spolupracovat s dispečinkem provozovatele přenosové soustavy.

(5) Při dispečerském řízení předávaných výkonů v reálném čase je dispečink provozovatele přenosové soustavy nadřízen dispečinkům provozovatelů distribučních soustav.

(6) Při stavech nouze na celém území státu podle § 54 odst. 2 a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou pokyny dispečinku provozovatele přenosové soustavy nadřazeny pokynům dispečinků provozovatelů distribučních soustav.

(1) Operátor trhu s elektřinou (dále jen „operátor trhu“) je akciová společnost založená státem.

(2) Držitelé licence na výrobu elektřiny, na přenos a na distribuci elektřiny mohou celkem mít v majetku tolik akcií operátora trhu, jejichž jmenovitá hodnota nepřesahuje 45 % základního kapitálu⁶) operátora trhu. Jednotlivý akcionář včetně společností ve kterých má majetkový podíl může vlastnit akcie, jejichž jmenovitá hodnota nepřesahuje 10 % základního kapitálu⁷) operátora trhu. Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se právní postavení operátora trhu obchodním zákoníkem.

(3) Operátor trhu nesmí být držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos, distribuci elektřiny a obchod s elektřinou.

(4) Operátor trhu nesmí zakládat ani zřizovat právnické osoby ani se na jejich založení či zřízení podílet nebo v nich získávat majetkové podíly.

(5) Operátor trhu je povinen:

(6) Operátor trhu má právo vyžadovat :

1. technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny, kterými jsou zejména výkon a jeho časový průběh, množství a místo odběru a místo dodávky elektřiny,

2. údaje pro zpracování měsíčního a ročního hodnocení dodávek elektřiny v elektrizační   soustavě; účastníci trhu s elektřinou jsou povinni mu tyto údaje poskytnout, b) od provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav naměřené a   vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění svých povinnosti.

(7) Technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny, naměřené a vyhodnocené údaje o skutečných dodávkách elektřiny a podrobnosti způsobu předávání těchto údajů stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Ceny za činnosti operátora trhu a způsob jejich zúčtování stanoví Energetický regulační úřad.

(1) Oprávněný zákazník má právo:

(2) Oprávněný zákazník je povinen:

(3) Na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele příslušné distribuční soustavy.

(4) Oprávněný zákazník může provozovat vlastní náhradní nebo jiný zdroj, pokud je propojen s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou pouze po dohodě s provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem příslušné distribuční soustavy.

(1) Chráněný zákazník má právo:

(2) Chráněný zákazník je povinen:

(3) Vlastník dotčené nemovitosti, do které je chráněným zákazníkům v této nemovitosti dodávána elektřina na základě smlouvy, je povinen:

(4) Společné elektrické zařízení pro dodávku elektřiny chráněným zákazníkům v jedné nemovitosti je součástí této nemovitosti.

(5) Na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele příslušné distribuční soustavy.

(6) Chráněný zákazník může provozovat vlastní náhradní nebo jiný zdroj, pokud je propojen s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou pouze po dohodě s provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem příslušné distribuční soustavy.

(1) Obchodník s elektřinou má právo:

(2) Obchodník s elektřinou je povinen:

(1) Obnovitelnými zdroji jsou:

(2) Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů mají, pokud o to požádají a pokud splňují Podmínky připojení a dopravy, podmínky obsažené v Pravidlech provozování přenosové soustavy a Pravidlech provozování distribuční soustavy, právo k přednostnímu připojení svého zdroje elektřiny k přenosové soustavě nebo distribučním soustavám za účelem přenosu nebo distribuce.

(3) Odchylky výkonu obnovitelných zdrojů elektřiny z důvodu přirozené povahy těchto zdrojů nesmí být důvodem odmítnutí práva podle odstavce 2 a k odmítnutí výkupu elektřiny z těchto zdrojů za obvyklou cenu.

(1) Výrobci provozující zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla mají, pokud o to požádají a technické podmínky to umožňují, právo k přednostnímu zajištění dopravy elektřiny přenosovou soustavou a distribučními soustavami.

(2) Toto právo se vztahuje pouze na množství elektřiny prokazatelně vázané na výrobu a dodávku tepelné energie.

(1) Výstavba výroben elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 30 MW a více je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen „autorizace“), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo.

(2) Autorizace na výstavbu výrobny elektřiny se uděluje na základě vyhodnocení:

(3) Ministerstvo je ve věcech udělování autorizace na výstavbu výrobny elektřiny účastníkem územního řízení a dotčeným státním orgánem ve stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu.⁸)

(1) O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.

(2) Na udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny není právní nárok.

(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu, uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, nejvýše však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

(1) Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje:

(2) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace, zabezpečit řádné zahájení a dokončení stavby výrobny elektřiny, a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.

(3) Finanční předpoklady se prokazují obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v úplném rozsahu v případě, že fyzická či právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost.

(4) Podrobnosti o obsahových náležitostech žádosti o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny včetně vzoru žádosti o udělení autorizace a podrobnosti o podmínkách pro posuzování žádosti o udělení autorizace stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny obsahuje:

(2) Držitel autorizace na výstavbu výrobny elektřiny je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k udělené autorizaci.

(3) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací na výstavbu výroben elektřiny.

Autorizace na výstavbu výrobny elektřiny zaniká:

(1) Výstavba přímého vedení je možná pouze na základě autorizace, o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo na základě doložení prokázaného odmítnutí přístupu k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě.

(2) Autorizace na výstavbu přímého vedení se uděluje na základě vyhodnocení:

(3) Ministerstvo je ve věcech udělování autorizace na výstavbu přímého vedení účastníkem územního řízení a dotčeným státním orgánem ve stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu.7)

(1) O udělení autorizace na výstavbu přímého vedení rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.

(2) Na udělení autorizace na výstavbu přímého vedení není právní nárok.

(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu, uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

(4) V případě neudělení autorizace na výstavbu přímého vedení žadatel je seznámen s důvody neudělení autorizace a s postupem možného odvolacího řízení.

(1) Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje:

(2) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace, zabezpečit řádné zahájení a dokončení stavby přímého vedení, a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.

(3) Finanční předpoklady se prokazují obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v úplném rozsahu v případě, že fyzická či právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost.

(4) Podrobnosti o obsahových náležitostech žádosti o udělení autorizace na výstavbu přímého vedení včetně vzoru žádosti o udělení autorizace a podrobnosti o podmínkách pro posuzování žádosti o udělení autorizace stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu přímého vedení obsahuje:

(2) Držitel autorizace na výstavbu přímého vedení je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k udělené autorizaci.

(3) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací na výstavbu přímých vedení.

Autorizace na výstavbu přímého vedení zaniká:

(1) Vlastník přímého vedení je povinen:

(2) O způsobu připojení přímého vedení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě rozhoduje provozovatel přenosové soustavy či příslušný provozovatel distribuční soustavy.

(1) Na základě oznámení operátora trhu nebo provozovatele přenosové soustavy může ministerstvo rozhodnout o omezení dovozu elektřiny fyzickým či právnickým osobám v případě, že:

(2) Na základě oznámení operátora trhu nebo provozovatele přenosové soustavy může do 1. ledna 2005 ministerstvo rozhodnout o omezení dovozu elektřiny ze zahraničí fyzickým či právnickým osobám v případě ohrožení celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu.

(1) Elektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou a s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy.

(2) Náklady na zřízení elektrické přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena.

(3) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.

(4) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození majetku.

(5) Provozovatel distribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.

(6) Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o přípojku.

(7) Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti; na základě souhlasu provozovatele příslušné distribuční soustavy lze připojit i více nemovitostí. Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na odběratelově objektu nebo na hranici či v blízkosti hranice jeho nemovitosti.

(8) Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem umístěným na této nemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe objektu. Tento kotevní bod je součástí přípojky.

(9) Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe objektu nebo v kabelové skříni uvnitř objektu.

(10) Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při venkovním vedení kotevními izolátory na odběratelově stanici, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.

(11) Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více odběratelů z jedné elektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojky. Společná domovní elektrická instalace je součástí nemovitosti.

(1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí.

(2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

(3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:

3. pro závěsná kabelová vedení1 m, b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně12 m, c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně15 m, d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně20 m, e) u napětí nad 400 kV30 m, f) u závěsného kabelového vedení 110 kV2 m, g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence1 m.

(4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bod 1. a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

(5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

(6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti:

(7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice.

(8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno:

(9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je dále zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.

(10) V ochranném pásmu podzemního vedení je dále zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 3 t.

(11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, může provozovatel přenosové soustavy nebo příslušný provozovatel distribuční soustavy udělit písemný souhlas s činností v ochranném pásmu. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebního úřadu a musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

(12) Fyzické či právnické osoby, zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení, jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.

(13) Výpočet výše náhrady za omezení vlastnických práv na lesních pozemcích a lesních porostech v ochranných pásmech elektrických vedení a stanic stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.

(2) Přeložku zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.

(3) Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy po provedení přeložky se nemění.

(1) Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických přípojek může křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo za předpokladu, že neohrozí, život, zdraví či majetek osob, být s nimi v souběhu a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem se rozumí stav, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení.

(2) Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel těchto zařízení povinen plně respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostí.

Měření

(1) Měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy.

(2) Výrobci a koneční zákazníci jsou povinni na svůj náklad upravit odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení v souladu s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy po předchozím projednání s provozovatelem přenosové soustavy nebo s příslušným provozovatelem distribuční soustavy.

(3) Výrobci, koneční zákazníci a obchodníci mohou se souhlasem provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy pro vlastní potřebu a na svůj náklad osadit vlastní kontrolní měřicí zařízení. Toto měřicí zařízení musí být zřetelně označeno.

(4) Výrobci a koneční zákazníci jsou povinni závady na měřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy se zakazuje.

(5) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci.

(6) Výrobci či koneční zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

(7) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklad výrobce nebo oprávněného zákazníka zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení a na svůj náklad zajišťuje udržování a pravidelné ověřování správnosti měření.

(8) Má-li výrobce nebo oprávněný zákazník nebo obchodník pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na základě písemné žádosti výrobce nebo oprávněného zákazníka nebo obchodníka do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.

(9) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady ten, kdo písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření správnosti měření.

(10) Měření odběru elektřiny chráněnému zákazníku zajišťuje provozovatel příslušné distribuční soustavy včetně pravidelného ověřování správnosti měření.

(11) Má-li chráněný zákazník pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Provozovatel distribuční soustavy je povinen na základě jeho písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.

(12) Je-li na měřicím zařízení pro chráněného zákazníka zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho výměnou, přezkoušením nebo ověřením správnosti měření provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady chráněný zákazník. Druhy měřicích zařízení, způsob jejich instalace a umístění stanoví Pravidla provozování distribuční soustavy.

(1) Smlouva o dodávce elektřiny se uzavírá samostatně na každé odběrné místo.

(2) Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat zejména:

(1) Neoprávněným odběrem elektřiny je

1. které nezaznamenává odběr nebo zaznamenává odběr nesprávně ke škodě výrobce, obchodníka, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství,

2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech provozování     přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy,

3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a měřicí zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch odběratele, g) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy.

(2) Při neoprávněném odběru je odběratel povinen uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li vzniklou škodu stanovit, je náhrada škody vypočtena způsobem stanoveným v Podmínkách připojení a dopravy a v Podmínkách připojení a dodávky pro chráněné zákazníky.

(1) Neoprávněnou dodávkou elektřiny je

(2) Při neoprávněné dodávce je výrobce povinen uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li vzniklou škodu stanovit, je náhrada škody vypočtena způsobem stanoveným v Podmínkách připojení a dopravy.

Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny je doprava elektřiny uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy nebo v rozporu s dispečerským řádem nebo doprava elektřiny vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou nebo neoprávněným odběrem elektřiny a přenos a distribuce bez licence.

(1) Stavem nouze v elektroenergetice je omezení nebo přerušení dodávek elektřiny na celém území České republiky nebo její části v důsledku:

(2) Stav nouze pro celé území státu vyhlašuje provozovatel přenosové soustavy v hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a oznamuje ministerstvu.

(3) Týká-li se stav nouze určité části území státu, vyhlašují jej v regionálních sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení příslušní provozovatelé distribučních soustav a oznamují provozovateli přenosové soustavy a ministerstvu.

(4) Při stavech nouze a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou všichni odběratelé a všechny fyzické či právnické osoby podnikající v elektroenergetice povinni podřídit se omezení spotřeby nebo dodávky elektřiny.

(5) Při stavech nouze je provozovatel přenosové soustavy a provozovatel distribuční soustavy oprávněn využívat v nezbytném rozsahu odběrných zařízení odběratelů.

(6) Likvidaci následků stavu nouze v elektrizační soustavě řídí provozovatel přenosové soustavy.

(7) Likvidaci následků stavů nouze na určité části území státu řídí příslušní provozovatelé distribučních soustav.

(8) Postup v případě, že hrozí nebo existuje stav nouze a při předcházení stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze v elektrizační soustavě, stanoví prováděcí právní předpis.

Plynárenství

(1)  Na území České republiky je organizován trh s plynem na základě sjednaného přístupu k přepravní soustavě a regulovaného přístupu k distribučním soustavám a autorizačního přístupu k výstavbě vybraných plynových zařízení podle podmínek stanovených tímto zákonem s cílem zajistit spolehlivé a hospodárné zásobování plynem při zajištění ochrany životního prostředí.

(2)  Trh s plynem je otevírán postupně takto:

(3)  Podrobnosti otevírání trhu s plynem stanoví prováděcí právní předpis.

(1)  Účastníci trhu s plynem jsou:

(2)  Trh s plynem se uskutečňuje na těchto zařízeních plynárenské soustavy:

Výrobce

(1)  Výrobce má právo:

4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu.

5. při provádění plánovaných rekonstrukcí a oprav na zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu  plynu.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bod 5 je výrobce povinen oznámit svým zákazníkům započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávky plynu, nejméně však 15 dnů předem.

(3)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce povinen obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(4)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce oznamovací povinnost podle odstavce 2.

(5)  Výrobce je dále povinen:

(1)  Provozovatel přepravní soustavy má právo:

6. při neoprávněném odběru plynu.

(2)  Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s vlastníkem nemovitosti nebo vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen, nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný anebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti, případně její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d).

(3)  Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv dodavatele podle odstavce 1 písm. c) až h) majetková újma, nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má právo na jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přepravní soustavy, který způsobil majetkovou újmu, nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

(4)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) až h) je provozovatel přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu.

(5)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bod 3 je provozovatel přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž přepravuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu, nejméně však 15 dnů předem.

(6)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel přepravní soustavy povinen obnovit přepravu plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel přepravní soustavy oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5.

(8)  Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen:

(1)  Provozovatel distribuční soustavy má právo:

6. při neoprávněném odběru plynu.

(2)  Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s vlastníkem nemovitosti nebo vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen, nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný anebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti, případně její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d).

(3)  Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv dodavatele podle odstavce 1 písm. c) až h) majetková újma, nebo, je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu, nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo i nájemce dozvěděl.

(4)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) až h) je provozovatel distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu.

(5)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bod 3. je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž provádí distribuci a dodávku plynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce a dodávky plynu, nejméně však 15 dnů předem.

(6)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit distribuci a dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnosti podle odstavce 5.

(8)  Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen:

(1)  Provozovatel podzemního zásobníku plynu má právo:

4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro podzemní uskladňování plynu.

5. při neoprávněném odběru plynu.

(2)  Jestliže není schválena územně plánovací dokumentace nebo vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen, nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný anebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele podzemního zásobníku plynu rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti, případně její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b)

(3)  Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv dodavatele podle odstavce 1 písm. a) až e) majetková újma, nebo, je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má právo na jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele podzemního zásobníku plynu, který způsobil majetkovou újmu, nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.

(4)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je provozovatel podzemního zásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky jim předem oznámit. Po skončení prací je povinen uvést pozemky

(5)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bod 3. je provozovatel podzemních zásobníků plynu povinen oznámit zákazníkům, pro něž uskladňuje plyn, započetí a skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynu, nejméně však 15 dnů předem.

(6)  V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je provozovatel podzemního zásobníku plynu povinen obnovit činnosti spojené s podzemním uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.

(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel podzemního zásobníku plynu oznamovací povinnosti podle odstavce 5.

(8) Provozovatel podzemních zásobníku plynu je dále povinen:

(1)  Obchodník s plynem má právo nakupovat plyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynem s výjimkou chráněných zákazníků.

(2)  Obchodník s plynem je povinen:

(1)  Oprávněný zákazník má právo na:

(2)  Oprávněný zákazník je povinen:

(1)  Chráněný zákazník má právo:

(2)  Chráněný zákazník je povinen:

(3)  Vlastník dotčené nemovitosti, do které je chráněným zákazníkům v této nemovitosti dodáván plyn na základě smlouvy, je povinen:

(4)  Společné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynu v jedné nemovitosti je součástí této nemovitosti.

(1)  Sledování plánování dodávek a spotřeb plynu a řešení stavů nouze a jejich předcházení zajišťuje Ústřední plynárenský dispečink.

(2)   Ústřední plynárenský dispečink je právnickou osobou, kterou jsou povinni na základě smlouvy o sdružení zřídit do 2 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona všichni provozovatelé podzemních zásobníků plynu, provozovatel přepravní soustavy a ti výrobci a provozovatelé distribučních soustav, kteří prodali za předchozí kalendářní rok více jak 100 mil. m3 plynu.

(3)  Ústřední plynárenský dispečink :

(4)  Ústřední plynárenský dispečink má právo:

obdržet od plynárenských podnikatelů, informaci o provozních stavech signalizujících vznik stavu nouze a to bezprostředně po jejich vzniku.

(5)  Ústřední plynárenský dispečink je povinen:

(6) Ústřední plynárenský dispečink je oprávněn v pravidelném režimu dodávek plynu operativně posuzovat a přijímat taková opatření, aby nedošlo k ohrožení stability plynárenské soustavy.

(7)  Podrobnosti o činnostech Ústředního plynárenského dispečinku, včetně předávání naměřených a vyhodnocených dat a údajů z technických částí smluv stanoví prováděcí právní předpis.

(1)  Oprávněnému zákazníkovi je možné dodávat plyn přímo z přepravní soustavy nebo z plynárenského zařízení mimo plynárenskou soustavu České republiky, a to přímým plynovodem.

(2)  Dodavatel a oprávněný zákazník jsou oprávněni zřizovat přímé plynovody pouze tehdy, pokud jim byl odmítnut přístup k distribuční soustavě nebo přepravní soustavě.

(3)  Provozovatel přímého plynovodu je povinen:

(1)  Plynovodní přípojka spojuje distribuční soustavu a odběrné plynové zařízení.

(2)  Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena.

(3)  Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.

(4)  Provozovatel příslušné distribuční soustavy je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně požádá.

(1)  Výstavba vybraných plynových zařízení je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen „autorizace“), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo.

(2) Vybranými plynovými zařízeními jsou:

(3)  Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu, uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

(4)  Na udělení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení není právní nárok. Při udělování autorizace se posuzuje zejména efektivnost a hospodárnost dostupných energetických zdrojů.¹²1)

(5) Ministerstvo je ve věcech udělování autorizace účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem ve stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu.7)

(6) Písemná žádost o udělení autorizace, kterou předkládá ministerstvu žadatel o udělení autorizace musí obsahovat:

(7) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace, zabezpečit řádné zahájení a dokončení výstavby vybraného plynového zařízení a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.

(8) Finanční předpoklady se prokazují zejména obchodním majetkem a objemem dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v plném rozsahu v případě, že fyzická nebo právnická osoba v předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou činnost.

(9)  Držitel autorizace je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné údaje vztahující se k autorizaci.

(10) Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního rozhodnutí a musí obsahovat zejména:

(11) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací.

(12)  Autorizace zaniká:

(13)  Podrobnosti o obsahových náležitostech žádosti o udělení autorizace, včetně vzoru žádosti o udělení autorizace stanoví prováděcí právní předpis.

§ 68

(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu.

(2)  Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, vymezený svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu.

(3) Ochranná pásma činí u plynovodů a přípojek do DN 200 včetně4 m na obě strany od půdorysu,

jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce1m na obě strany od půdorysu, e) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu

(4)  Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m.

(5)  V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu.⁠‌‌​​​​‌‌​​‌‌​​‌​⁠

(6)  Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze stavební činnost, umísťování konstrukcí, zemní práce, zřizování skládek a uskladňování materiálu v ochranném pásmu provádět pouze s předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebních úřadů a musí obsahovat podmínky, za kterých lze tyto činnosti provádět. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu.

(7)  V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

(8) Výpočet výše náhrad za omezení vlastnických práv na lesních porostech a lesních pozemcích v ochranných pásmech plynárenských zařízení stanoví prováděcí předpis.

(1)  Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

(2)  Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.

(3)  Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.

(4)  Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.

(1)  Přeložkou plynárenských zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění plynárenského zařízení nebo některých jeho prvků.

(2)  Přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak.

(3) Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení přeložky nemění.

Měření

(1)  Odběr plynu je měřen měřicím zařízením.

(2)  Měřící zařízení i jeho instalace musí být v souladu s Pravidly provozu, která stanoví prováděcí právní předpis.

(3)  Výrobci a koneční zákazníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu jsou povinni na svůj náklad upravit odběrné místo pro instalaci měřícího zařízení v souladu s Pravidly provozu po předchozím projednání s příslušným provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, ke které jsou připojeni.

(4)  Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy se zakazuje.

(5)  Výrobci, koneční zákazníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu jsou povinni umožnit provozovateli přepravní a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřícímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

(6)  Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazník porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to oznámit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy.

(7)  Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na náklad výrobce, oprávněného zákazníka nebo provozovatele podzemního zásobníku plynu zajišťuje instalaci vlastního měřícího zařízení, na svůj náklad jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.

(8)  Má-li výrobce, oprávněný zákazník či provozovatel podzemního zásobníku plynu pochybnosti o správnosti údajů měření, nebo zjistí závadu na měřícím zařízení, má právo nechat jej přezkoušet. Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na základě písemné žádosti výrobce, oprávněného zákazníka či provozovatele podzemního zásobníku plynu do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřící zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.

(9)  Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady výrobce, oprávněný zákazník či provozovatel podzemního zásobníku plynu.

(10)  Odběr plynu chráněnému zákazníkovi měří provozovatel soustavy, ke které je odběrné plynové zařízení tohoto zákazníka připojeno, vlastním měřícím zařízením, zajišťuje na svůj náklad jeho instalaci, zapojení a pravidelnou údržbu a ověření správnosti měření.

(11)  Má-li chráněný zákazník pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřícím zařízení, má právo nechat jej přezkoušet. Provozovatel soustavy, ke které je tento chráněný zákazník připojen, je povinen na základě jeho písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřící zařízení nebo zajistit ověření správnosti měření.

(12)  Je-li na měřicím zařízení, kterým je měřen odběr plynu chráněnému zákazníkovi, zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel soustavy, ke které je tento chráněný zákazník připojen. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady chráněný zákazník.

(13)  V případě poruchy měřicího zařízení se určí množství odebraného plynu podle Pravidel provozu.

(14) Na odběrném plynovém zařízení, kterým prochází neměřený plyn nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného souhlasu provozovatele příslušné distribuční soustavy.

  Smlouva na dodávku plynu konečným zákazníkům musí být uzavřena písemně samostatně na každé odběrné místo a musí obsahovat:

(1)  Stavem nouze v plynárenství se rozumí omezení nebo přerušení dodávek plynu na celém území České republiky nebo její části v důsledku :

(2)  Při stavech nouze a činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku jsou všichni zákazníci a všichni držitelé licencí v plynárenství povinni podřídit se omezení spotřeby plynu, podle pokynů Ústředního plynárenského dispečinku.

(3)  Vyhlášení a ukončení stavu nouze pro celé území státu nebo jeho části vyhlašuje Ústřední plynárenský dispečink v hromadných sdělovacích prostředcích nebo jiným vhodným způsobem a písemně je oznamuje ministerstvu a Státní správě hmotných rezerv.

(4)  Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s havarijními plány.

(5)  Dojde-li v důsledku stavu nouze k závažnému narušení zásobování plynem, zejména při rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu a distribuci, jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to umožňují, povinny podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek.

(6)  Odstranění havárií a obnovení dodávek podle předchozího odstavce koordinuje Ústřední plynárenský dispečink.

(7)  Podrobnosti postupu při předcházení, vzniku a odstraňování následků stavu nouze, rozsah a způsob omezení spotřeby plynu a obsah havarijních plánů stanoví prováděcí právní předpis.

(8)  Při vyhlášení stavu nouze nebo předcházení jeho vzniku je právo na náhradu škody a ušlého zisku vyloučeno.

(1)  Neoprávněným odběrem plynu je

1. které nezaznamenává odběr nebo zaznamenává odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřícího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství,

2.  které nebylo připojeno příslušným plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení    nebylo příslušným plynárenským podnikem schváleno,

3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a nebyla splněna povinnost dle § 71 odst. 6, f)  odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu či na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu či zařízení pro podzemní uskladňování plynu.

(2)  Při neoprávněném odběru je zákazník povinen uhradit skutečně vzniklou škodu. Nelze-li vzniklou škodu prokazatelně stanovit, je náhrada škody vypočtena podle Pravidel provozu.

Ministerstvo může zakázat nebo omezit dovoz plynu ze zahraničí fyzickým nebo právnickým osobám v případě, že:

Teplárenství

(1)  Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen zajistit dodávku tepelné energie, pokud je to technicky možné každému odběrateli, který:

(2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné.

(3) Držitel licence je dále povinen s každou fyzickou či právnickou osobou, o to požádá a splňuje podmínky pro výrobu nebo rozvod podle § 76 odst. 1 a § 77 odst. 1 nebo § 80, uzavřít smlouvu o dodávce tepelné energie. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat pro každé odběrné místo:

(4) Dodavatel má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:

(5) Držitel licence na rozvod má právo:

(6) Škoda podle § 5 písm. f) musí být prokázána. Právo na náhradu škody nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení výroby či distribuce tepelné energie podle § 76 odst. 4.

(7)  Jestliže není možné zřídit věcné břemeno smluvně s vlastníkem nemovitosti, protože vlastník dotčené nemovitosti není znám nebo určen, nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný stavební úřad vydá na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 5 písm. a) .

(8)  Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu předcházejících oprávnění co nejvíce šetřit práva vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky a nemovitosti jim předem oznámit. Po skončení prací je povinen uvést dotčené pozemky a nemovitosti nebo jejich části do původního stavu a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užití dotčené nemovitosti,

(9)  Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen:

(10)  Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti nebo zařízení majetková újma v důsledku výkonu práv dodavatele, nebo je-li omezen ve výkonu vlastnických práv, vzniká mu právo na jednorázovou náhradu5). Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u dodavatele, který způsobil majetkovou újmu, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo i nájemce dozvěděl.

(11) Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu, nebo že neohrozí život, zdraví, či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhu a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.

(1)  Odběratel má právo na připojení ke zdroji tepla nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě že:

dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou koncepcí11)

(2)  Odběratel se podílí na nákladech spojených s připojením a zajištěním dodávky tepelné energie. Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.

(3)  Odběratel má právo na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 3 písm. b). Škoda musí být prokázána. Právo na náhradu škody a ušlého zisku nevzniká v zákonem vyjmenovaných případech přerušení nebo omezení dodávky tepelné energie podle § 76 odst. 4.

(4)  Odběratel je povinen při změně parametrů teplonosné látky v souladu s územní energetickou koncepcí11) nebo v zájmu technického rozvoje upravit na svůj náklad své odběrné tepelné zařízení tak, aby odpovídalo uvedeným změnám. Jiné úpravy odběrných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu změn vyvolal a to po předchozím projednání s držitelem licence. Změnu parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení je povinen držitel licence oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem.

(5)  Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení tepelnou energii pouze po dohodě s držitelem licence.

(6)  Změna způsobu dodávky tepelné energie nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení může být provedena pouze na základě stavebního řízení7) se souhlasem dotčených orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí11) veškeré vyvolané náklady uhradí ten, kdo změnu nebo odpojení požaduje.

(7)  Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení, nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám jsou povinni tuto dodávku nadále strpět.

(8) Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie.

Měření

(1)  Povinností držitele licence na výrobu a držitele licence na rozvod je dodávku tepelné energie měřit, vyhodnocovat a účtovat podle skutečných parametrů teplonosné látky a údajů vlastního měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem.¹³2) Odběratel má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot.

(2)  Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat jejich přezkoušení. Držitel licence je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti měřicí zařízení do 30 dnů přezkoušet a je-li vadné, vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost. Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou držitel licence. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.

(3)  Jakýkoli zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.

(4)  Držitel licence má právo měřicí zařízení osadit a zajistit proti neoprávněné manipulaci, odběratel je povinen to umožnit. Zjistí-li odběratel porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen to neprodleně oznámit dodavateli.

(5)  Hodnoty naměřené a zjištěné dodavatelem a ceny v místě měření tvoří náklady na tepelnou energii, které se rozúčtovávají mezi konečné spotřebitele, jimiž jsou uživatelé bytů a nebytových prostorů. Pravidla pro rozdělení těchto nákladů na služby vytápění a poskytování teplé užitkové vody stanoví prováděcí právní předpis.

(1)  Tepelná přípojka je zařízení, které vede teplonosnou látku ze zdroje nebo rozvodného tepelného zařízení k odběrnému tepelnému zařízení pouze pro jednoho odběratele.

(2)  Tepelná přípojka začíná na zdroji tepelné energie nebo odbočením od rozvodného tepelného zařízení a končí vstupem do odběrného tepelného zařízení.

(3)  Opravy a údržbu tepelné přípojky zajišťuje její vlastník.

(4)  Dodavatel je povinen za úhradu tepelnou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.

(5)  Náklady na zřízení přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, pokud se s dodavatelem nedohodne jinak.

(1) Držitel licence na rozvod tepelné energie, který má vhodné technické podmínky, je povinen vykupovat tepelnou energii:

(2) Tato povinnost nevzniká:

(3)  Vynaložené náklady, spojené s připojením zdroje tepelné energie podle odstavce 1, hradí vlastník tohoto zdroje.

(1)  Výstavba nových zdrojů tepelné energie pro dodávku do rozvodného tepelného zařízení o celkovém instalovaném tepelném výkonu 30 MWt a více je možná pouze na základě státní autorizace (dále jen „autorizace“) o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo, o výkonu nižším na základě autorizace udělené správním úřadem, vykonávajícím státní správu v daném územním obvodě.

(2) Novým zdrojem tepelné energie se pro účely autorizace rozumí

(3) Na výstavbu zdrojů tepelné energie pro individuální vytápění a přípravu teplé užitkové vody v bytech a rodinných domcích se autorizace neuděluje.

(4) Na udělení autorizace není právní nárok.

(1)  O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo nebo správní úřad podle § 81 na základě písemné žádosti.

(2) Předpokladem pro udělení autorizace je posouzení :

(3) Autorizace se uděluje na dobu 5 let a na základě žádosti držitele autorizace se může prodloužit. Žádost o prodloužení platnosti autorizace na výstavbu zdroje tepelné energie s odůvodněním je nutno podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.

(4)  Ministerstvo nebo správní úřad podle § 81 je účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem při stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu.7)

(5)  Autorizace na výstavbu zdroje tepelné energie je nepřenosná na jinou osobu.

(6) V případě neudělení autorizace na výstavbu nového zdroje tepelné energie bude žadatel seznámen s důvody neudělení autorizace a s postupem možného odvolacího řízení.

(1)  Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje:

(2)  K žádosti připojí žadatel stanovisko správního úřadu vykonávajícího státní správu v místě stavby a odpovědného za územní energetickou koncepci11) příslušného územního obvodu.

(3) Finančními předpoklady se rozumí schopnost fyzické či právnické osoby žádající o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení stavby zdroje tepelné energie a schopnost zabezpečit plnění z toho vyplývajících závazků.  Finanční předpoklady prokazuje žadatel zejména obchodním majetkem, objemem dostupných finančních prostředků, úplnou účetní uzávěrkou ověřenou auditorem včetně její přílohy v úplném rozsahu, pokud žadatel v předchozím ročním období vykonával podnikatelskou činnost.

(4)  Náležitosti žádosti o udělení autorizace včetně vzoru žádosti a podrobnosti o podmínkách pro posuzování žádosti o udělení a zrušení autorizace stanoví prováděcí právní předpis.

(1)  Rozhodnutí o udělení autorizace na výstavbu zdroje zejména obsahuje:

(2)  Držitel autorizace na výstavbu zdroje je povinen neprodleně oznámit ministerstvu veškeré změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné údaje, které mají vliv na udělenou autorizaci.

(3)  Ministerstvo a správní úřad vykonávající státní správu v daném územním obvodu vedou evidenci udělených autorizací na výstavbu zdrojů tepelné energie.

Autorizace na výstavbu zdroje zaniká:

(1)  Přeložkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některého souboru nebo prvku tohoto zařízení.

(2)  Přeložky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.

(3)  Vlastnictví rozvodného tepelného zařízení se po provedení přeložky nemění.

(1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob.

(2) Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.

(3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic.

(4) V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Stavební činnosti, umisťování konstrukcí, zemní práce, uskladňování materiálu a zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech, je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem a za podmínek stanovených držitelem licence provozujícího tato zařízení. Tento souhlas není součástí stavebního řízení.

(5)  Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčeného stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

(6)  Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit držiteli licence přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je držitel licence před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu a není - li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užití nemovitosti.

(7) Výpočet výše náhrad na lesních porostech v ochranných pásmech zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie stanoví prováděcí předpis.

(1)  Stavem nouze je omezení nebo přerušení dodávek tepelné energie na celém území státu nebo jeho části v důsledku:

opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,10)

(2)  Při stavech nouze jsou všichni držitele licence na výrobu teplené energie a rozvod tepelné energie i odběratelé povinni se podřídit omezení spotřeby. Držitelé licencí mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů.

(3)  Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje ministerstvo, pro jeho část správní úřad vykonávající státní správu v dotčeném území prostřednictvím sdělovacích prostředků nebo jiným účinným způsobem.

(4)  Postup při vzniku a odstraňování následků stavu nouze stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Neoprávněným odběrem tepla je:

(2) Způsob výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem stanoví prováděcí právní předpis.

Pokuty

(1) Pokutu až do výše 50 000 000 Kč lze uložit a) za porušení povinností, stanovených v § 9 odst. 1, § 10 odst. 4, § 11 odst. 1, § 12 odst. 2 a 5, § 14 odst. 2 a 9, § 20, § 50, § 64 odst. 2, § 72 a § 76 odst. 3 držitelům licence, b) za porušení povinností podle § 23 odst. 2, § 49 odst. 4, § 52 odst. 1, § 54 odst. 4, § 57 odst. 2, 3 a 5, § 64 odst. 2, § 71 odst. 5 držitelům licence na výrobu elektřiny a plynu, c) za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 24 odst. 3, 5, 6 a 10, § 26 odst. 2 písm. a), § 52 odst. 1, § 54 odst. 4, § 58 odst. 1 a 8, § 64 odst. 2, § 71 odst. 7, 8, 10 a 11 a § 73 odst. 2 držitelům licence na provoz přenosové nebo přepravní soustavy, d) za porušování povinností nebo překročení oprávnění podle § 60 odst. 1, 5, 6 a 8, § 64 odst. 2 a § 73 odst. 2 držitelům licence na uskladňování plynu v podzemním zásobníku, e) za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 25 odst. 4, 6, 7 a 11, § 26 odst. 2 písm. b) a odst. 5, § 45 odst. 5, § 52 odst. 1, § 54 odst. 4, § 59 odst. 1, 5, 6 a 8, § 64 odst. 2, § 66 odst. 4, § 71 odst. 7, 8, 10 a 11, § 73 odst. 2, § 76 odst. 1, 4, 5 a 8, § 78 odst. 1 a 2, § 79 odst. 4, § 80 odst. 1 a § 88 odst. 2 držitelům licence na provoz distribučních soustav a rozvodů tepelné energie, f) za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 76 odst. 1, 4 a 8, § 78 odst. 1 a 2 a § 88 odst. 2 držitelům licence na výrobu tepelné energie, g) za neplnění povinností podle § 27 odst. 4 a 5 operátorovi trhu, h) za neplnění povinností podle § 64 odst. 5 Ústřednímu plynárenskému dispečinku.

(2) Pokutu jen do výše 1 000 000 Kč lze uložit za porušení povinností podle odstavce 1 písm. a) až f) výrobcům, provozovatelům distribučních soustav a provozovatelům rozvodů tepelné energie, a to s výkonem do 2 MW.

(3) Pokutu až do výše 10 000 000 Kč lze uložit za porušení povinností podle § 30 odst. 2 a § 61 odst. 2 držitelům licence na obchod s elektřinou a na obchod s plynem.

(1) Pokutu až do výše 50 000 000 Kč lze uložit za porušení povinností, zákazů a omezení podle § 3 odst. 3, § 10 odst. 7 a 9, § 28 odst. 3, § 29 odst. 5, § 46 odst. 8 až 10, § 49 odst. 4, § 51, § 68 odst. 5 až 7, § 69 odst. 3, § 71 odst. 4 a 14, § 74 odst. 1, § 77 odst. 8, § 78 odst. 3, § 79 odst. 3, § 87 odst. 4 a § 89 odst. 1 fyzickým a právnickým osobám.

(2) Pokutu až do výše 10 000 000 Kč lze uložit za porušení povinností podle § 28 odst. 2, 3 a 4, § 45 odst. 4, § 49 odst. 4, § 54 odst. 4, § 62 odst. 2, § 66 odst. 3, § 71 odst. 6 a § 73 odst. 2 oprávněným zákazníkům.

(3) Pokutu až do výše 5 000 000 Kč lze uložit a) za porušení povinností nebo překročení oprávnění podle § 29 odst. 2, 5 a 6, § 45 odst. 4, § 49 odst. 4, § 54 odst. 4, § 63 odst. 2, § 66 odst. 3, § 71 odst. 6, § 73 odst. 2, § 77 odst. 5, § 78 odst. 4 a § 88 odst. 2 chráněným zákazníkům a odběratelům tepelné energie, b) za porušení povinností podle § 36 odst. 2 a § 84 odst. 2 držitelům autorizace na výstavbu výrobny elektřiny nebo zdroje tepla, c) za porušení povinnosti podle § 41 odst. 2 a § 67 odst. 9 držitelům autorizace, d) za porušení povinností podle § 43 odst. 1 vlastníku přímého vedení, e) za porušení povinností podle § 65 odst. 3 provozovateli přímého plynovodu.

(4) Pokutu až do výše 1 000 000 Kč lze uložit za porušení povinností podle § 29 odst. 3, § 63 odst. 3, § 77 odst. 7 a § 87 odst. 5 a 6 vlastníkům nemovitostí, do kterých je chráněným zákazníkům dodávána energie nebo v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám.

(5) Pokutu jen do výše 100 000 Kč lze uložit podle odstavců 1, 2 a 3 fyzickým osobám, které jsou odběrateli mimo svou podnikatelskou činnost.

(1) Státní energetická inspekce je správním úřadem podřízeným ministerstvu. Člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Sídla a územní působnost územních inspektorátů jsou stanoveny v příloze č. 2 tohoto zákona.

(2) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu. V čele územního inspektorátu je ředitel, kterého jmenuje, řídí a odvolává ústřední ředitel.

(3) Státní energetická inspekce je organizační složkou státu se sídlem v Praze.

(1) Státní energetická inspekce kontroluje dodržování a) tohoto zákona, b) zákona o hospodaření energií,¹⁴1) c) zákona o cenách¹⁵) v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen.¹⁶3)

(2) Státní energetická inspekce za porušení zákonů podle předchozího odstavce ukládá pokuty.

(3) Při výkonu kontroly se Státní energetická inspekce řídí zvláštním právním předpisem.¹⁷4)

§ 94

(1) Státní energetická inspekce je oprávněna a) vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k odstranění zjištěných nedostatků, b) rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem a o lhůtách c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci Národního programu hospodárného využívání energie a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů uvádějí v žádostech a vyhodnoceních úplné a pravdivé údaje.

(2) Státní energetická inspekce je účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.¹⁸5)

(1) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti porušení povinnosti, zejména ke způsobu jejího porušení a jeho následkům a k okolnostem, za nichž k porušení došlo.

(2) Na řízení o uložení pokuty se vztahuje správní řád. Pokuty ukládá územní inspektorát. O odvolání proti uložení pokuty územním inspektorátem rozhoduje ústřední inspektorát.

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se územní inspektorát o porušení povinnosti dověděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit uplynuly-li od porušení tři roky.

(4) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu a jejich správu vykonává Státní energetická inspekce podle zvláštních právních předpisů.¹⁹6)

(1) V řízeních upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) O opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým regulačním úřadem rozhoduje jeho předseda. Proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat.

(1) Rozhodl-li Energetický regulační úřad podle tohoto zákona ve věci soukromého práva,17) může se ten, kdo je takovým rozhodnutím dotčen, obrátit po vyčerpání opravných prostředků se žalobou na soud, který ve věci rozhodne pořadem práva. Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu nabývá právní moci teprve marným uplynutím lhůty pro podání takové žaloby.

(2) Byl-li rozhodnutím Energetického regulačního úřadu přiznán uplatňovaný nárok, může se ten, kdo byl takovým rozhodnutím dotčen, domáhat určovací žalobou výroku, že přiznaný nárok není po právu vůbec nebo zčásti.

(3) Byl-li rozhodnutím Energetického regulačního úřadu uplatňovaný nárok zamítnut zcela nebo zčásti, může se ten, kdo byl takovým rozhodnutím dotčen, tohoto nároku domáhat žalobou na plnění zcela nebo zčásti.

(4) Žaloba musí být podána do 2 měsíců od doručení rozhodnutí o řádném opravném prostředku. Zmeškání lhůty nelze prominout.

(5) Včasné podání žaloby má odkladný účinek, který trvá po dobu řízení před soudem. Právní mocí rozhodnutí soudu o věci samé pozbývá rozhodnutí Energetického regulačního úřadu právních účinků.

(1) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona požádat o udělení licence, jinak jejich oprávnění k podnikání zaniká.

(2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti tohoto zákona.

(3) Bezpečnostní pásma plynových zařízení, stanovená podle dosavadních právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.

(5) Ode dne platnosti smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii nelze uplatnit možnost omezení dovozu plynu podle § 75 písm. c) vůči dodavatelům plynu, kteří mají sídlo na území státu Evropské unie.

(6) Pokud fyzické či právnické osoby provádějící nákup, prodej a skladování uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy, nepožádají o vydání živnostenského oprávnění na tuto činnost do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich oprávnění k podnikání zaniká.

(7) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 23 odst. 1 písm. a) a e), § 24 odst. 9 písm. e), § 25 odst. 11, § 27 odst. 7, § 35 odst. 4, § 40 odst. 4, § 46 odst. 13, § 54 odst. 4 a 8, § 55 odst. 3, § 57 odst. 1 písmeno a, § 57 odst. 5 písmeno j, § 64 odst. 7, § 67 odst. 13, § 68 odst. 8, § 73 odst. 7, § 76 odst. 3 písm. e), § 77 odst. 2, § 83 odst. 4, § 87 odst. 7, § 88 odst. 4, § 89 odst. 2.

(8) Energetický regulační úřad vydá vyhlášku k provedení § 5 odst. 10, § 7 odst. 5, § 13 odst. 2, § 14 odst. 11 § 17 odst. 7 a § 19.

(9) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá vyhlášku k provedení § 78 odst. 5.

(10) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů, zahájené před dnem nabytí účinností tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů

(11) O autorizaci na výstavbu musí požádat každá fyzická či právnická osoba, která požádá o územní rozhodnutí na novou výstavbu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(12) Výkon kontroly a) podle § 93 v objektech a zařízeních, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Bezpečnostní a informační služby bude prováděn Státní energetickou inspekcí způsobem dohodnutým ministerstvem s příslušnými rezorty a v souladu se zvláštními právními předpisy,²⁰8) b) podle § 93 odst. 1 písm. a) a b) týkající se ustanovení § 46, 68, 69 a 87 ve vojenských objektech, vojenských útvarech, vojenských zařízeních, vojenských záchranných útvarech a u právnických osob zřízených nebo založených Ministerstvem obrany provádí energetická inspekce Ministerstva obrany způsobem dohodnutých ministerstvem a Ministerstvem obrany v souladu se zvláštními právními předpisy.18)

(13) Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je Státní energetickou inspekcí podle tohoto zákona.

(14) Řízení o uložení pokuty zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Zrušují se:

2. Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů.

V § 2 odst. 1 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstva jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 147/1970 Sb., zákona České národní rady č. 125/1973 Sb., zákona České národní rady č. 25/1976 Sb., zákona České národní rady č. 118/1983 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 93/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č.23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 103/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 548/1992 Sb., zákona České národní rady č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č.15/1998 Sb., se za bodem 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje bod 11, který zní:

„11. Energetický regulační úřad.“.

Zákon České národní rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb. se mění takto:

㤠2c

Energetický regulační úřad

„(3) Státní energetická inspekce provádí kontrolu dodržování cenových předpisů v energetice.

(4) Státní energetická inspekce ukládá za porušení cenových předpisů v oblasti cen energie pokuty podle zvláštního právního předpisu.2).

V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: chemická výroba zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č.231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb. a zákona č. 363/1999 Sb., se doplňuje obor živnosti takto:

text ve sloupci 1 zní:

,,Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy“, text ve sloupci 2 zní :

,,úplné střední vzdělání na střední odborné škole technického směru zakončené maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru.“.

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem ........................... 2001.

Příloha č. 1 k zákonu č........

druh zařízení velikost pásma

Podzemní zásobníky 250 m

Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního obsahu nad 5 m3 do 20 m3 20 m nad 20 m3 do 100 m3 40 m nad 100 m3 do 250 m3 60 m nad 250 m3 do 500 m 3 100 m nad 500 m3 do 1000 m3 150 m nad 1000 m3 do 3000 m3 200 m nad 3000 m3 300 m

Plynojemy do 100 m3 30 m nad 100 m3 50 m

Plnírny plynů (od technologie) 100 m

Zkapalňovací stanice stlačených plynů 100 m

Odpařovací stanice zkapalněných plynů 100 m

Kompresorové stanice (od technologie) 200 m

Regulační stanice vysokotlaké 10 m

Regulační stanice velmi vysokotlaké 20 m

Vysokotlaké plynovody do DN 100 15 m do DN 250 20 m nad DN 250 40 m

Velmi vysokotlaké plynovody do DN 300 100 m do DN 500 150 m nad DN 500 200 m

Příloha č. 2 k zákonu č.

Beroun

Kladno

Kolín

Kutná Hora

Mělník

Mladá Boleslav

Nymburk

Praha-východ

Praha-západ

Příbram

Rakovník

Český Krumlov

Jindřichův Hradec

Pelhřimov

Písek

Prachatice

Strakonice

Tábor

Cheb

Karlovy Vary

Klatovy

Plzeň-město

Plzeň-jih

Plzeň-sever

Rokycany

Sokolov

Tachov

Děčín

Chomutov

Jablonec nad Nisou

Liberec

Litoměřice

Louny

Most

Teplice

Ústí nad Labem

Hradec Králové

Chrudim

Jičín

Náchod

Pardubice

Rychnov nad Kněžnou

Semily

Svitavy

Trutnov

Ústí nad Orlicí

Brno-město

Brno-venkov

Břeclav

Hodonín

Jihlava

Kroměříž

Prostějov

Třebíč

Uherské Hradiště

Vyškov

Zlín

Znojmo

Žďár nad Sázavou

Frýdek-Místek

Jeseník

Karviná

Nový Jičín

Olomouc

Opava

Ostrava-město

Přerov

Šumperk

Vsetín

Podmínkami podnikání se pro účely tohoto zákona rozumí zvláštní podmínky stanovené - vzhledem k významu energetického odvětví pro národní hospodářství a obyvatelstvo fyzikální podstatě energetických médií - odchylně od obecné úpravy podnikání podle živnostenského zákoníku a jiných zvláštních předpisů.

Zákon nově upravuje i oblast obchodování s energií, pokud příslušný subjekt nevlastní či nemá pronajaté zařízení pro výrobu nebo rozvod energie. To znamená, že tento subjekt pouze energii nakupuje za účelem dalšího prodeje.

Jde o pojmy používané v textu zákona a které vyplývají ze směrnic Evropské unie.

Základním úkolem podnikatelských aktivit v energetických odvětví je zajištění plynulých a kvalitních dodávek elektřiny, plynu a tepla. Přitom cena nabízené energie musí být přijatelná pro co nejširší okruh zákazníků, pořízení energie a její přeprava do místa spotřeby musí být zajišťována šetrným způsobem vůči životnímu prostředí, bezpečně a spolehlivě.

Některé specifikované činnosti v energetickém odvětví mají nejen strategický význam pro chod národního hospodářství a životní úroveň obyvatelstva, ale jejich narušení může být i příčinou obecného ohrožení. Proto jsou tyto činnosti podřízeny zvláštnímu režimu stanovenému tímto zákonem.

Z působnosti této právní úpravy byly vyňaty obchod, distribuci a uskladňování  propan-butanu a jeho směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy, a prodej plynu na pohon motorových vozidel. Podnikání v těchto činnostech se tak podřizuje režimu živnostenského zákona.

Vzhledem k tomu, že v soustavách zásobování energií jde o různé specifické činnosti, věcně se od sebe lišící, jsou zákonem stanoveny i různé druhy licencí

Licenci uděluje Energetický regulační úřad, který je podle navrhované úpravy zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dalším ústředním orgánem státní správy.

Licence se uděluje na dobu určitou - doba 25 let je stanovena z důvodu značných nákladů souvisejících s provozem a reprodukcí energetických zařízení a dobou návratnosti investic. Licence na obchod se uděluje na dobu kratší, a to 5 let.

Základním předpokladem udělení licence je splnění podmínek uvedených v tomto zákoně, obdobně jako je tomu v živnostenském zákoně. Vzhledem k charakteru energie, ke složitosti energetických systémů a náročnosti jejich obsluhy, a to i z hlediska veřejného ohrožení, je stanovena věková hranice pro udělení licence na 21 let. Z obdobných důvodů musí žadatel o udělení licence stanoveným způsobem prokazovat svoji odbornou způsobilost a bezúhonnost.

Žadatel musí kromě výše uvedených podmínek prokázat, že je schopen dlouhodobě financovat své podnikatelské aktivity, že vlastní, nebo má pronajato, technologické zařízení pro plynulé zajištění dodávek.

Vzhledem ke zvýšené míře veřejného ohrožení při neodborném provozování jaderných elektráren je pro udělení souhlasu k výrobě elektřiny v těchto zdrojích nezbytný i souhlas Státního ústavu pro jadernou bezpečnost.

Zavedením tohoto institutu je umožněno podnikat všem fyzickým osobám, které nesplňují podmínku odborné způsobilosti, a právnickým osobám.

Jednotná úprava žádosti o udělení licence je zákonem upravena z důvodů sjednocení požadavků na žadatele. Taxativním výčtem náležitostí pak bude zabráněno případné diskriminaci jednotlivých žadatelů.

Licence může být udělena jen tehdy, pokud příslušná fyzická či právnická osoba splňuje veškeré podmínky v rozsahu stanoveném zákonem (viz § 5) a pokud tyto předpoklady prokáže v žádosti o udělení licence.

Rozhodnutí o udělení licence může být změněno v případě změn podmínek pro udělení licence podle a všech změn týkajících se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence. Držiteli licence je pro tyto případy uložena oznamovací povinnost.

Toto ustanovení taxativně vymezuje příčiny zániku licence jak u fyzických, tak u právnických osob. V případech ohrožení kontinuity dodávek energie mohou být v souvislosti se zánikem licence uloženy jejich držitelům specifické povinnosti - povinnost poskytnout energetické zařízení pro výkon povinností dodávek nad rámec licence a povinnost uskutečňovat dodávky ještě nejvýše 12 měsíců od podání žádosti o zrušení licence. Posledně jmenované povinnosti se může držitel licence ve zvláštních případech zprostit, jedná se zejména o případy živelních událostí, katastrof, rozsáhlých havárií apod.

Obecná část uvádí společná práva a povinnosti držitelů licencí. Práva a povinnosti jednotlivých držitelů licencí jsou uvedená ve zvláštních částech tohoto zákona.

Licence je státním souhlasem k podnikání v energetických odvětvích na dobu určitou. Vzhledem k závažnosti důsledků přerušení dodávky energie musí být řešeno i zajištění kontinuity zásobování energií i při ukončení činnosti fyzické či právnické osoby, podnikající v energetických odvětvích. Proto zákon zavádí institut povinnost dodávek nad rámec licence, z něhož vyplývá povinnost držitele licence převzít na základě rozhodnutí regulačního úřadu zásobovací povinnost za držitele licence, který přestává podnikat v energetických odvětvích. Regulační úřad bude mít právo ukládat držitelům licence další závazky veřejné služby, které budou omezeny na situace, kdy to vyžaduje obecný ekonomický zájem a závazek veřejné služby se bude týkat a) zajištění dodávek energie, b) pravidelnosti, kvality a ceny dodávek a c) ochrany životního prostředí. Rozhodnutí regulačního úřadu o uložení další povinnosti dodávek nad rámec licence musí být jasně definováno, musí být transparentní, nediskriminační a ověřitelné.

Prokazatelnou ztrátou se pro tyto účely rozumí vícenáklady, které vzniknou držiteli licence, jemuž je uložena povinnost dodávek nad rámec licence spočívající v zajišťování dodávek energie i pro jinou zásobovací oblast než má vymezenu v rozhodnutí o udělení licence.

Fondem se rozumí účet zřízený regulačním úřadem, který bude sloužit k hrazení nákladů vzniklých držitelů licence pří plnění uložené povinnosti dodávek nad rámec licence.

Výkon státní správy v oblasti energetiky vykonává ministerstvo průmyslu a obchodu na základě z. č. 2/1969 Sb. Předkládaný zákon stanoví působnost SEI, která byla doposud součástí zákona 222/1994 Sb., jehož platnost účinností tohoto zákona zaniká.

Postavení regulačního úřadu jako zcela samostatného orgánu v soustavě správních úřadů vychází z požadavků směrnic ES o pravidlech pro vnitřní trh elektřiny a zemního plynu (č. 96/92/ES z 19.12.1996 a č. 98/30/EC z 22.6.1998). Ty stanoví, že členský stát musí určit správní orgán nezávislý na činnostech vykonávaných energetickými společnostmi, který stanoví pravidla a účelné mechanismy k regulaci, řízení a transparentnosti podnikání a který bude řešit spory týkající se smluv a problémů s přístupem k sítím. Regulační úřad jako samostatný správní úřad pro regulaci v odvětví energetiky bude doplněn do zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a ústředních orgánů státní správy ČR. Půjde o samostatný úřad zřízený jako ústřední orgán státní správy, jehož předsedu jmenuje a odvolává na návrh vlády předseda vlády. Pouze takovéto postavení v rámci soustavy správních úřadů zajistí regulačnímu úřadu možnost vydávání nařízení, což je zcela je zcela nezbytné pro naplnění jeho poslání.

Toto ustanovení vymezuje působnost ministerstva průmyslu a obchodu v oblasti energetiky.

Protože je dlouhodobým zájmem spotřebitelů, aby byli chráněni před nedostatkem energií, je také v dlouhodobém zájmu spotřebitelů, aby regulační režim umožnil regulovaným společnostem získat kapitál od investorů. V těch oblastech energetických odvětví, kde není možná konkurence, to znamená přesvědčit regulované společnosti o tom, že jim regulační režim umožní přiměřenou míru návratnosti investic. Proto je regulační úřad povinen zajistit, aby v těch oblastech, kde neexistuje konkurence, měly možnosti přiměřenou příležitost pokrýt oprávněné provozní a kapitálové náklady včetně očekávání přiměřené návratnosti investic s ohledem na upravené riziko takovýchto investic.

Regulační úřad má povinnost podporovat konkurenci. Je tomu tak proto, že mezinárodní zkušenosti ukazují, že tam, kde je to možné, je konkurence účinnější jako metoda snižování cen a dosahování vyšší jakosti, než je regulace. Konkurence však bohužel není možná ve všech částech energetiky a obzvláště není možné v oblasti přenosu a přepravy a dodávky do sítí, atd.

Aby bylo možno zajistit, že způsob, jakým je uplatňována cenová regulace, vede k vyšší efektivnosti, má regulační úřad právo podporovat efektivitu a hospodárnost výroby, přenosu přepravy a rozvodu elektrické energie, plynu a tepla.

Další povinností regulačního úřadu je zajistit uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií. Ačkoliv je pravda, že povinnost regulačního úřadu chránit zájmy spotřebitelů zahrnuje v sobě jak podporu efektivity, tak i zajištění uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií, stojí za to položit větší důraz na tyto dva životně důležité aspekty povinností regulačního úřadu tím, že budou uvedeny odděleně.

Regulační úřad bude dále vykonávat působnost jednak pro oblast regulace cen novelou zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen, a jednak pro ostatní regulační činnosti přímo v tomto energetickém zákoně. Podle zákona č. 265/1991 Sb. se regulační úřad stane cenovým orgánem a bude vybaven působností v regulaci cen v odvětví energetiky v plném rozsahu, v jakém dosud tuto působnost vykonávalo Ministerstvo financí. tj. při uplatňování, regulaci a kontrole cen, při vydávání právních předpisů (vyhlášek a rozhodnutí), při stanovení podmínek, za kterých mohou místní cenové orgány regulovat ceny (teplo) apod..

Jmenování:

Předseda regulačního úřadu musí mít vysokou společenskou prestiž a nesmí s ním být spojeno žádné potenciální riziko konfliktu zájmů. Z tohoto důvodu je zapotřebí stanovit přísná pravidla s cílem zajistit, 1) aby nedocházelo ke konfliktům zájmů a 2) aby kvalifikace předsedy regulačního úřadu byla dostačující pro výkon takovéhoto úřadu.

Pevně stanovené funkční období:

Pevně stanovené termíny funkčního období jsou navrhovány proto, že činí předsedu regulačního úřadu méně zranitelnými vůči politickým tlakům a posilují tak nezávislost regulačního úřadu. Pevně stanovené funkční období předsedy regulačního úřadu se navrhuje v délce 5 let. Stejnou délku má funkční období členů energetických regulačních orgánů v Polsku a Velké Británii. Ve Španělsku je funkční období delší 6 let a v Itálii 7 let.

Odvolání z funkce:

Míra snadnosti nebo obtížnosti, s jakou je vláda schopna odvolat předsedu regulačního úřadu, je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících nezávislost regulačního orgánu. Pokud by vláda mohla odvolat předsedu regulačního úřadu jenom proto, že se jí nelíbí jedno z jeho rozhodnutí, pak by zde bylo nebezpečí, že členové budou cítit, že na ně vláda vyvíjí tlak a nebudou skutečně nezávislí.

Přístup, který je zde navržen, předpokládá jmenování předsedy regulačního úřadu na pevně stanovené funkční období pěti let a možnost jejich odvolání před uplynutím tohoto funkčního období je předmětem jasně stanovených podmínek, které se vztahují ke způsobilosti člena regulačního úřadu, vykonávat svůj úřad.

Kontrolním orgánem pro uplatňování zákona v energetických odvětvích včetně cenové kontroly je Státní energetické inspekce. Schválený věcný záměr zákona o hospodaření energií rozšiřuje působnost SEI i na kontrolu ustanovení tohoto zákona. Vyvstává nutnost provést implementaci některých směrnic Evropské unie v rámci zákona o hospodaření energií nebo zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Některé předpisy budou nebo již jsou v rámci zákona č. 22/1997 Sb. zaměřeny i na uplatňování zákona o hospodaření energií (energetická účinnost domácích elektrických chladniček, mrazniček a jejich kombinací, nových kotlů na kapalná a plynná paliva apod.), proto bude rozšířena působnost SEI i na kontrolu těchto ustanovení.

Toto ustanovení dává regulačnímu úřadu možnost určité činnosti z dosahu regulace vyloučit.

Směrnice EU stanoví pravidla ohledně rozčlenění a transparentnosti účetnictví elektro-energetických a plynárenských podniků. Možnost, aby regulační úřad vyžadoval vedení doplňkové evidence nákladů a výnosů podle specifických energetických norem, jde dále než požadavky směrnic. Důvodem k tomu, aby regulační úřad mohl vyžadovat vedení těchto dodatečných evidenčních dokladů, je to, že doklady požadované podle směrnic EU nemusí být nejúčelnější z hlediska regulace činností energetických podniků. Pro účely regulace může být vhodnější například evidence založená na stávajících nákladech než na historických nákladech nebo může regulační úřad vyžadovat, aby do evidence byla zahrnuta hodnota majetku, která se používá pro tvorbu cen.

V souladu s harmonizací právního řádu České republiky s legislativou Evropské unie je nově koncipován model trhu s elektřinou. Jde především o postup při výstavbě nové výrobní kapacity a o organizaci přístupu třetích stran k sítím.

Pro přístup k soustavě tj. k sítím, je zvolen princip regulovaného přístupu třetích stran k sítím, zajišťující výrobcům, oprávněným zákazníkům a obchodníkům přístup jak k přenosové soustavě, tak k distribučním soustavám na základě uzavřených obchodních smluv. Právo přístupu k sítím bude dáno na základě zveřejněných cen. Tyto ceny reguluje regulační úřad. Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy může odmítnout přístup k soustavě tj. zajištění přenosu elektřiny z jednoho místa (uzlu) do místa jiného pouze v případě nedostatku přenosové kapacity.

Principy soutěžního trhu s elektřinou jsou plně uplatněny ve výrobě elektřiny a v obchodu s elektřinou. Znamená to, že v oblasti výroby elektřiny a obchodování s elektřinou lze zcela volně podnikat při splnění zákonem stanovených podmínek. Cílem je umožnit uzavření kontraktů mezi výrobci a konečnými zákazníky a tyto obchodní smlouvy realizovat.

Základním předpokladem fungování volného trhu je kromě nápravy cen energie oddělení činností tržních (výroba elektřiny a obchod s elektřinou) od činností monopolních (tj. přenos elektřiny a distribuce elektřiny). Toto oddělení vede k vytvoření nových subjektů na trhu. Na volném trhu s elektřinou tedy působí výrobci elektřiny, obchodníci, oprávnění zákazníci, chránění zákazníci, operátor trhu, provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav. Postavení, práva a povinnosti účastníků trhu s elektřinou definuje předložený návrh zákona.

Trh s elektřinou by měl být otevírán ve čtyřech etapách, a to od 1. ledna 2002 v rozsahu minimálně 30 % celkové roční spotřeby elektřiny v ČR, od 1. ledna 2003 v rozsahu minimálně 40 % a od 1. ledna 2005 v rozsahu minimálně 50 % celkové roční spotřeby elektřiny v ČR Od 1. ledna 2007 budou oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci (100 % otevření trhu s elektřinou).

Vyrábět elektřinu v zařízeních, která jsou připojena k elektrizační soustavě České republiky, lze pouze na základě licence udělované regulačním úřadem. Podmínky udělení či případného odejmutí licence jsou stanoveny v obecné části zákona.

V článku 20, odstavci 1, písm. i) směrnice 96/92/EC jsou členské státy vyzvány přijmout nutná opatření, která umožní výrobcům (nezávislým výrobcům i výrobcům pro vlastní potřebu) sjednat přístup k soustavě pro zásobování vlastních objektů a dceřiných podniků. Výrobcům elektřiny bude poskytnuto výše zmíněné právo zásobovat vlastní objekty (mající totéž IČ jako výrobce elektřiny) a ovládané společnosti.

Zákon stanoví práva a povinnosti výrobce elektřiny.

Ustanovení provozovatele přenosové soustavy i jeho základní odpovědnosti vyplývají ze Směrnice 96/92/EC. Předpokládá se udělení pouze jedné licence na přenos jako exkluzívní pro celé území České republiky a tím i ustanovení pouze jednoho provozovatele přenosové soustavy. Při své činnosti provozovatel přenosové soustavy postupuje objektivně a nediskriminačně a nerozlišuje mezi uživateli soustavy nebo kategoriemi uživatelů soustavy, zejména nejedná ve prospěch svých akcionářů. Je též povinen chránit obchodně citlivé informace důvěrné povahy, které získá při své činnosti.

Hlavní úlohou provozovatele přenosové soustavy je zajištění technického řízení přenosové soustavy tak, aby pokud to technické možnosti dovolí, umožnil realizaci všech obchodních transakcí, které byly mezi účastníky trhu uzavřeny.

Povinností provozovatele přenosové soustavy je připojit každého, kdo o to požádá a splňuje připojovací podmínky. Provozovatel přenosové soustavy může odmítnout přístup k soustavě (a přepravu) z důvodu prokazatelného nedostatku přenosové kapacity nebo z důvodu ohrožení spolehlivosti provozu soustavy a v případě ohrožení bezpečnosti osob a majetku. Zákon zmocňuje ministerstvo vydat připojovací podmínky prováděcím právním předpisem.

Přenosová soustava tvoří svou podstatou přirozený monopol. Provozovatel přenosové soustavy zajišťuje přenosové služby (včetně krytí ztrát při přenosu) uživatelům přenosové soustavy a systémové služby pro spolehlivý provoz soustavy. Z tohoto důvodu zpracovává podklady pro rozhodnutí regulačního úřadu o cenách za přenos a o cenách za systémové služby.

V kompetenci provozovatele přenosové soustavy je řízení toků elektřiny v přenosové soustavě v reálném čase, příprava provozu a plánování rozvoje přenosové soustavy. Provozovatel přenosové soustavy zpracovává a po odsouhlasení regulačním úřadem vydává a zveřejňuje Pravidla provozování přenosové soustavy, která obsahují zejména provozní předpisy a pravidla pro plánování provozu a rozvoje přenosové soustavy, včetně předávání dat a informací. Z důvodu zajištění dispečerského řízení výrobních a přenosových zařízení ve své působnosti zřizuje provozovatel přenosové soustavy technický dispečink.

Ustanovení provozovatelů distribučních soustav i jejich základní odpovědnosti vyplývají ze směrnice 96/92/EC. Při své činnosti provozovatelé distribučních soustav postupují objektivně a nediskriminačně a nerozlišují mezi uživateli soustavy nebo kategoriemi uživatelů soustavy, zejména nejednají ve prospěch svých akcionářů a kapitálově propojených společností. Je též jejich povinností chránit obchodně citlivé informace důvěrné povahy, které získají při své činnosti.

Základní povinností provozovatele distribuční soustavy je zajišťovat dopravu elektřiny distribuční soustavou. Povinností provozovatele distribuční soustavy je připojit každého, kdo o to požádá a splňuje připojovací podmínky. Zákon zmocňuje ministerstvo vydat připojovací podmínky prováděcím právním předpisem.

Provozovatel distribuční soustavy může odmítnout přístup k soustavě z důvodu prokazatelného nedostatku distribuční kapacity nebo z důvodu ohrožení spolehlivosti provozu soustavy nebo v případě ohrožení bezpečnosti osob a majetku.

Provozovatel distribuční soustavy zajišťuje distribuční služby (včetně krytí ztrát při distribuci) uživatelům distribuční soustavy a dodává elektřinu chráněným zákazníkům ve své zásobovací oblasti. Důvodem spojení činnosti distribuce a zásobování chráněných zákazníků elektřinou je skutečnost, že obě činnosti jsou považovány za územně monopolní, a podléhající regulaci. Provozovatelé jednotlivých distribučních společností zpracovávají podklady pro rozhodnutí regulačního úřadu o cenách za distribuci a o cenách elektřiny pro chráněné zákazníky. O regulaci těchto cen rozhoduje regulační úřad.

V kompetenci provozovatele distribuční soustavy je řízení toků elektřiny v distribuční soustavě v reálném čase, příprava provozu a plánování rozvoje distribuční soustavy. Provozovatel distribuční soustavy zpracovává a po odsouhlasení regulačním úřadem vydává a zveřejňuje Pravidla provozování distribuční soustavy, která obsahují zejména provozní předpisy a pravidla pro plánování provozu a rozvoje distribuční soustavy, včetně předávání dat a informací. Z důvodu zajištění dispečerského řízení výrobních a distribučních zařízení ve své působnosti zřizuje provozovatel distribuční soustavy technický dispečink.

Elektrizační soustava je tvořena složitým technickým hierarchickým souborem zařízení pro výrobu, přenos, distribuci, prodej a užití elektrické energie. Tento systém se řídí jednak fyzikálními zákony a v tržním prostředí ekonomickým zákonem nabídky a poptávky. K základním vlastnostem elektřiny patří neskladovatelnost, a proto je třeba zajišťovat rovnováhu mezi spotřebou a výrobou dispečerským řízením. Cílem dispečerského řízení přenosové soustavy a distribučních soustav je soustavně vytvářet podmínky pro plynulý a spolehlivý provoz elektrizační soustavy pro realizaci smluvených dodávek elektřiny, tzn. pro zajištění plynulého zásobování odběratelů elektřinou při dodržení kvality elektřiny (zejména kmitočtu a napětí), a pro předcházení vzniku stavu nouze. Dispečerským řízením se zajišťuje optimální spolehlivost technologického procesu přenosu a distribuce elektřiny při dodržování zásad mezinárodní energetické spolupráce a dalších ujednání o výměnách, dodávkách a transitech elektrické energie. Provozovatel přenosové soustavy prostřednictvím technického dispečinku provádí řízení toků elektřiny v přenosové soustavě, regulaci kmitočtu a předávaných výkonů mezi soustavami a spolu s provozovateli distribučních soustav regulaci napětí v uzlech přenosové soustavy. Provozovatelé distribučních soustav prostřednictvím svých technických dispečinků provádí řízení toků elektřiny v distribučních soustavách a regulaci napětí v uzlech distribuční soustavy.

Řízení elektrizační soustavy se uskutečňuje podle pravidel dispečerského řízení, obsažených v dispečerském řádu, který vydá ministerstvo prováděcím právním předpisem.

Operátor trhu v podmínkách vznikajícího trhu s elektřinou v České republice je právnická osoba zajišťující organizaci trhu s elektřinou. Jedná se o akciovou společnost založenou státem, ve které mohou držitelé licencí na výrobu, přenos anebo distribuci elektřiny vlastnit celkem 45 % akcií a každý jednotlivý vlastník akcií může dosáhnout maximálně 10 % účasti v této společnosti.

Operátor trhu nesmí být držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos a distribuci elektřiny ani na obchod s elektřinou.

Jde o subjekt, který je spojen se vznikem nového způsobu obchodování s elektřinou (otevření trhu). Ceny za činnosti operátora trhu a způsob jejich zúčtování stanoví regulační úřad.

Operátor trhu s elektřinou bude zajišťovat registraci uzavřených bilaterálních smluv, a to technických údajů, kterými jsou zejména výkon, jeho časový průběh, množství a místo dodávky a odběru elektřiny. Tyto údaje jsou potřebné pro přípravu bilance elektřiny v jednotlivých uzlech elektrizační soustavy. Tuto bilanci bude operátor trhu předávat provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům distribučních soustav.

Operátor trhu organizuje tzv. krátkodobé obchody s elektřinou. Pro uskutečnění těchto obchodů (těsně před realizací) je třeba organizovat nabídku a poptávku. Předpokládá se, že zpočátku bude termín uzavírání krátkodobých obchodů stanoven na několik dnů před realizací a postupně bude toto období zkracováno až na několik hodin před realizací.

Dále bude operátor trhu zpracovávat vyhodnocení skutečných dodávek a odběrů elektřiny do a z elektrizační soustavy jednotlivými fyzickými či právnickými osobami oproti sjednaným dodávkám a odběrům elektřiny. Pro tuto činnost potřebuje operátor trhu znát veškeré technické informace o sjednaných obchodech, (jak bilaterálních tak krátkodobých) a skutečně naměřené hodnoty u jednotlivých výrobců, konečných zákazníků, u provozovatele přenosové soustavy a u jednotlivých provozovatelů distribučních soustav, včetně čerpání podpůrných služeb. Tyto hodnoty mu dodávají provozovatel přenosové a provozovatelé distribučních soustav.

Operátor trhu bude také zodpovědný za vypracování statistiky obchodu v elektrizační soustavě. Účastníci trhu mají povinnost mu pro to poskytnout nezbytné údaje.

Oprávněný zákazník je takový zákazník, který má ve smyslu článků 17 a 19 směrnice 96/92/EC právo přístupu k sítím tak, aby mohl s libovolným výrobcem či obchodníkem uzavřít smlouvu na dodávku elektřiny na základě svobodně dohodnutých obchodních podmínek. Směrnice 96/92/EC vymezuje minimální stupeň otevření trhu (jednotně pro všechny členské státy) a způsob jeho výpočtu. Představitelé členských států Evropské unie jsou povinni dosáhnout ve sledovaném roce daného minimálního stupně otevření trhu s elektřinou Je však na jejich uvážení, jak postupují při otevírání svého trhu, neboli jakým způsobem definují své oprávněné zákazníky. Jedinou výjimku tvoří koneční zákazníci s roční spotřebou elektřiny v jednom odběrném místě (včetně vlastní výroby elektřiny) nad 100 GWh, kteří musí být povinně zahrnuti do kategorie oprávněných zákazníků.

Zákon stanoví práva a povinnosti oprávněných zákazníků.

Chráněným zákazníkem je každý konečný zákazník, který má právo na připojení k distribuční soustavě a na dodávku elektřiny ve stanovené kvalitě a za regulované ceny. Zákon určuje dodavatele, kteří mají povinnost dodávky vůči chráněným zákazníkům. Podle článku 10 směrnice 96/92/EC je na každém členském státu, zda rozhodne o povinnosti distribučních společnosti zásobovat chráněné zákazníky na svém území. Případná povinnost dodávky vůči specifickým odběratelům jako je např. armáda, policie, státní orgány, nemocnice, atd. bude ošetřena v podmínkách udělení licence na distribuci udělením zvláštních povinností dodavatelům pro tyto zákazníky.

Chránění zákazníci, vůči kterým bude existovat povinnost dodávky elektřiny, musí mít v cenách zakalkulovány náklady za použití distribuční i přenosové soustavy, včetně systémových služeb.

Důvodem povinnosti částečné úhrady vynaložených nákladů spojených se zajištěním zvýšeného příkonu chráněného zákazníka je, aby se tyto náklady nepromítaly do cen ostatním chráněným zákazníkům, kteří nepožadují zvýšení elektrického příkonu nebo jej cílevědomě snižují, např. využíváním úsporných spotřebičů s vyšší účinností.

Uložení zákonem vlastníku dotčené nemovitosti, do které je chráněným zákazníkům v této nemovitosti dodávána elektřina na základě smlouvy, povinnosti umožnit tuto dodávku, udržovat rozvodné elektrické zařízení sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá technickým normám a právním předpisům, poskytovat technické údaje o něm držiteli licence a umožnit mu k němu přístup, je z důvodu předejíti sporům, zapříčiněných komplikovanými majetkoprávními vztahy.

Obchodník je taková fyzická či právnická osoba, která nakupuje elektřinu za účelem prodeje. Obchodníci nemohou prodávat elektřinu chráněným zákazníkům. Povinnost a právo dodávat elektřinu chráněným zákazníkům mají provozovatelé distribučních soustav. Obchodníci se musí řídit stejnými pravidly jako všichni ostatní účastníci trhu s elektřinou. Zákon stanoví práva a povinnosti obchodníka s elektřinou.

V zákonu se pod obnovitelné zdroje zahrnuje vodní energie do výkonu výrobny elektřiny 10 MWe, sluneční energie, větrná energie, geotermální energie a biomasa a bioplyn.

U obnovitelných zdrojů se předpokládá nadstandardní zacházení spočívající v možnosti zvýhodněného uplatnění jimi vyrobené elektřiny, pokud je to z technických důvodů možné, tzn. přednostní právo k zajištění dopravy elektřiny přenosovou a distribučními soustavami..

Odchylky výkonu obnovitelných zdrojů elektřiny vzhledem k přirozené povaze těchto zdrojů nesmí být důvodem k odmítnutí práva přenosu a distribuce vyrobené elektřiny a k odmítnutí výkupu elektřiny z těchto zdrojů za obvyklou cenu.

U kombinované výroby elektřiny a tepla se rovněž předpokládá nadstandardní zacházení spočívající v možnosti zvýhodněného uplatnění jimi vyrobené elektřiny přednostním přístupem k sítím. Jedná se však pouze o tu část elektřiny, která je prokazatelně vázaná na výrobu tepla.

Zavedení autorizace na výstavbu nových výroben je jedním z předpokladů harmonizace energetické legislativy s legislativou Evropské unie. Podmínky pro udělení autorizací jsou stanoveny zákonem a jsou v souladu se Směrnicí 96/92/EC. Žadatel např. musí prokázat, že je schopen financovat stavbu nové výrobny elektřiny, že toto zařízení neohrožuje životní prostředí, že splňuje technické a bezpečnostní normy.

Zákon stanoví podrobný postup udělení autorizace od podání žádosti, přes rozhodnutí o udělení autorizace až po zánik autorizace a stanoví povinnost držitelům autorizace poskytovat ministerstvu informace o všech změnách údajů vztahujících se k udělené autorizaci. Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací na výstavbu výrobny elektřiny.

Podrobnosti k obsahovým náležitostem žádosti o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny budou stanoveny prováděcím právním předpisem.

Směrnice 96/92/EC dává právo budovat přímá vedení subjektům podnikajícím v elektroenergetice. Je všeobecnou snahou nepopírat toto právo, ale zároveň nesnížit spolehlivost a ekonomii a bezpečnost provozu přenosové soustavy a distribučních soustav. Je možné postavit a provozovat přímé vedení, pokud byl z prokazatelných důvodů odmítnut přístup a doprava prostřednictvím přenosové či distribuční soustavy.

Zásadní podmínky pro udělení autorizace jsou stanoveny zákonem a jsou v souladu se Směrnicí 96/92/EC. Žadatel např. musí prokázat, že je schopen financovat stavbu přímého vedení, že toto zařízení neohrožuje životní prostředí, že splňuje technické a bezpečnostní normy a nevytváří tak nebezpečí vzniku provozních havárií ani možnost veřejného ohrožení. Zákon stanoví podrobný postup udělení autorizace od podání žádosti, rozhodnutí ministerstva o udělení autorizace až po zánik autorizace a stanoví povinnost držitelům autorizace poskytovat ministerstvu informace o všech změnách údajů vztahujících se k udělené autorizaci. Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací na výstavbu přímých vedení.

Podrobnosti k obsahovým náležitostem žádosti o udělení autorizace na výstavbu přímého vedení budou stanoveny prováděcím právním předpisem.

Přímá vedení připojena k elektrizační soustavě České republiky musí plně respektovat pravomoci provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav dané zákonem. O místu a způsobu připojení k distribuční, resp. přenosové soustavě rozhoduje příslušný provozovatel sítě. Držitel autorizaci na výstavbu přímého vedení a následně i vlastník přímého vedení se musí řídit souborem pravidel pro připojení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě (Pravidla provozování přenosové soustavy a Pravidla provozování příslušné distribuční soustavy).

Cílem je dosáhnout pro tuzemské výrobce a oprávněné zákazníky srovnatelné podmínky ve vztahu k zahraničním subjektům. Jedná se především o kvantitativní reciprocitu, kdy stupeň uvolnění trhu s elektřinou (míra liberalizace) musí být ve státě, odkud se elektřina dováží alespoň takový, jaký v dané chvíli bude v České republice. Dále se jedná o kvalitativní reciprocitu, kdy způsob organizace trhu s elektřinou ve státě, odkud je elektřina dovážena, nemůže znevýhodňovat výrobce elektřiny v České republice. V neposlední řadě jde o ekologickou reciprocitu, kdy ekologické předpisy a jejich aplikace v energetice (v energetických zařízeních) dané země musí odpovídat úrovni předpisů Evropské unie nebo České republiky.

Elektrická přípojka slouží k připojení odběrných elektrických zařízení odběratelů na úrovni distribuční soustavy. Náklady na její zřízení hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena a který se tak stává jejím vlastníkem. Cílem tohoto ustanovení je nezvyšovat cenu elektřiny pro ostatní odběratele v důsledku nákladů způsobených jedním konkrétním odběratelem. K zajištění bezpečnosti osob a majetku zákon ukládá vlastníkům elektrické přípojky povinnost udržovat ji ve stavu, který odpovídá technickým normám a právním předpisům. Jelikož provozovatel distribuční soustavy má k vlastní licencované činnosti odborně způsobilé pracovníky, ukládá mu zákon - pokud o to vlastník elektrické přípojky písemně požádá - povinnost za úplatu provozovat, udržovat a opravovat elektrickou přípojku.

Ochrannými pásmy jsou chráněna zařízení elektrizační soustavy, jako jsou např. venkovní vedení, podzemní vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice. Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy jsou určena k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační soustavy a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

Stanovení velikosti ochranných pásem pro jednotlivá zařízení vychází z různé odolnosti proti vnějším vlivům. Vymezení ochranných pásem se bude týkat těch zařízení, která budou zřízena po nabytí účinnosti tohoto zákona. Proti stávající úpravě je rozsah některých ochranných pásem zmenšen. Zákon upravuje i udělování výjimek z ochranného pásma. Výjimky může povolit písemným souhlasem provozovatel přenosové soustavy nebo příslušný provozovatel distribuční soustavy, pokud to technické podmínky umožňují.

Přeložkou zařízení přenosové soustavy nebo zařízení distribuční soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých součástí těchto zařízení. Provedení přeložek je převážně vyvoláno stavební činností jiných fyzických či právnických osob. Jde o zásah, který není z hlediska funkce přenosové soustavy či distribuční soustavy nutný, a proto náklady na jeho realizaci hradí ten, kdo potřebu přeložky vyvolal.

Zákon tímto ustanovením sleduje zajištění bezpečnosti veškerých stýkajících se zařízení, zajištění spolehlivosti jejich provozu a vytvoření podmínek pro jejich řádnou údržbu. Zákon stanoví povinnost provozovatelů stýkajících se zařízení plně respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy tak, aby jeden systém negativně neovlivňoval činnost jiného systému a zájmy vlastníků zařízení a nemovitostí byly co nejméně dotčeny.

Pro oprávněné zákazníky a výrobce zákon stanoví povinnost umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy, ke které jsou připojeni.

Vzhledem k tomu, že měřící zařízení jsou umístěna zpravidla co nejblíže spotřebě, tj. v objektech odběratele, je v zákoně nutné řešit umožnění přístupu provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy k měřícím zařízením. Požadavky na měřící zařízení, která slouží k účtování elektřiny (úroveň přesnosti a spolehlivosti), požadavky na jejich údržbu a pravidelnost kontroly jejich správnosti budou stanoveny v Pravidlech provozování přenosové soustavy a v Pravidlech provozování distribučních soustav, podrobnosti o předávání údajů a informací z měření do místa jejich vyhodnocení budou specifikovány prováděcím právním předpisem.

Zákon dále stanovuje právo zajistit jednotlivé části měřícího zařízení proti neoprávněné manipulaci, právo na přezkoušení měřícího zařízení, existují-li pochybnosti o správnosti údajů měření nebo je-li zjištěna závada na měřícím zařízení a způsob a zajištění přezkoušení a výměny zařízení a hrazení nákladů s tím spojených.

Zákon stanoví obsahové náležitosti smlouvy o dodávce elektřiny.

Chráněný zákazník, žádající o připojení nebo zvýšení příkonu, nemusí být vlastníkem nemovitostí, do které se dodávka uskutečňuje. Dodávka je v některých případech možná až po předchozí úpravě nemovitostí, např. osazení domovní skříně, úprava přípojky atd., a proto je nutný souhlas vlastníka nemovitosti, který zodpovídá za elektrickou instalaci objektu.

Zákon definuje jednotlivé případy neoprávněného odběru.

Neoprávněný odběr podléhá pokutám, které je oprávněna ukládat Státní energetická inspekce podle zvláštního zákona. Kromě toho je při neoprávněném odběru odběratel povinen uhradit vzniklou škodu Nelze-li vzniklou škodu stanovit, je náhrada škody vypočtena způsobem, stanoveným prováděcím právním předpisem.

Zákon uvádí ve kterých případech se jedná o neoprávněnou dodávku elektřiny do elektrizační soustavy. Tato neoprávněná dodávka může ohrožovat spolehlivost provozu elektrizační soustavy a její uživatele, kterým mohou z tohoto důvodu vzniknout škody. Způsob výpočtu škody bude stanoven prováděcím právním předpisem.

Zákon definuje, kdy dochází k neoprávněnému přenosu a neoprávněné distribuci elektřiny. Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce podléhá sankcím ze strany Státní energetické inspekce podle zvláštního zákona.

Stavem nouze v elektroenergetice je omezení nebo přerušení dodávek elektřiny na celém území nebo na části území státu. Stav nouze je proto stav odlišný od normálního chodu elektrizační soustavy, kdy je nutno operativním řízením provozu zabránit šíření poruchových výpadků zařízení přenosové soustavy nebo distribučních soustav, včetně elektrárenských bloků. Jde o omezení nebo přerušení dodávek elektřiny na celém území státu nebo jeho části v důsledku živelních událostí, při stavu ohrožení státu nebo při nouzovém či válečném stavu, při smogové situaci, v důsledků havárií na zařízeních pro výrobu, přenos a distribuci elektřiny nebo teroristického činu.

Situaci v elektrizační soustavě monitoruje a vyhodnocuje provozovatel přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav. Ti mají právo vyhlašovat stav nouze buď pro celé území státu (provozovatel přenosové soustavy) nebo pro jeho část (provozovatel příslušné distribuční soustavy) a řídit likvidaci jeho následků.

Postup při předcházení vzniku a odstraňování následků stavů nouze stanoví prováděcí právní předpis, který mimo jiné určuje způsob použití příslušného stupně regulačního a vypínacího plánu a způsoby omezení spotřeby elektřiny (omezením spotřeby se rozumí snížení odběru elektřiny na jeho předem ve smlouvě o dodávce stanovené snížení).

V souladu s harmonizací právního řádu ČR s legislativou Evropské unie je nově koncipován model trhu s plynem. Směrnice č. 98/30/EC Evropského parlamentu a Evropské rady o společných pravidlech vnitřního trhu zemního plynu (dále jen Směrnice č. 98/30/EC) je důležitým dokumentem k vymezení legislativního rámce plynárenství zemí EU. Při úvahách o přípravě nové energetické legislativy se diskutovalo především o organizaci přístupu do soustavy (zde směrnice č. 98/30/EC umožňuje vybrat si buď jednu ze dvou variant, nebo jejich kombinaci) a postupu při výstavbě vybraných plynových zařízení. Je nutné si uvědomit, že Směrnice č. 98/30/EC vstoupila v platnost v uplynulém roce a že členské státy EU mají povinnost promítnout ji do své legislativy ve lhůtě dvou let, která doposud probíhá (bude ukončena dne 10. srpna 2000) a tento proces je ve většině z nich teprve v počátcích. V současné době tudíž není možné opřít se o vyhodnocení zkušeností členských států ani z procesu harmonizace jejich legislativy ani z fungování trhu. Diskuse o uplatnění Směrnice č. 98/30/EC v legislativě České republiky tedy musela proběhnout ve velmi zkrácené formě a s vědomím stávajících, pouze omezených, poznatků ze zemí EU. Pro výstavbu vybraných plynových zařízení je použit autorizační přístup, kde investor musí požádat před započetím výstavby těchto zařízení ministerstvo o udělení autorizace na výstavbu. Pokud jde o organizaci přístupu do soustavy, výsledkem diskuse odborné plynárenské veřejnosti o uplatnění Směrnice č. 98/30/EC je navržené řešení spočívající ve sjednaném přístupu k přepravní soustavě a regulovaného přístupu k distribučním soustavám.

Samostatným problémem je otázka otevírání trhu s plynem v ČR. Můžeme konstatovat, že v současné době je přístup k uplatnění pravidel Směrnice č. 98/30/EC do značné míry ovlivněn závazky, které vyplývají pro státní podnik Transgas z dlouhodobých kontraktů na dovoz zemního plynu, uzavřených v letech 1997 a 1998 a to:

Oba kontrakty podepsal s. p. Transgas na základě souhlasu Ministerstva průmyslu a obchodu v souladu s příslušným usnesením vlády z roku 1995, které jej pověřilo úkolem dlouhodobě pokrýt spotřebu plynu v České republice. Při realistické prognóze růstu spotřeby zemního plynu v České republice (v posledních dvou letech spotřeba po předcházejícím strmém růstu stagnuje) jsou dodávky zemního plynu dostatečně zabezpečeny po dobu následujících 5 - 10 let. Prakticky jedinými zákazníky s. p. Transgas jsou plynárenské distribuční společnosti. Snahou Ministerstva průmyslu a obchodu jako zakladatele s. p. Transgas a vykonavatele akcionářských práv k akciím nejvýznamnějšího akcionáře distribučních společností je zavázat tyto společnosti dlouhodobými kontrakty s klauzulí take - or - pay („odeber nebo plať“) ke krytí rizik, jenž vyplývají z dovozních kontraktů. Je zájmem státu poskytnout těmto kontraktům přiměřenou ochranu. Rovněž struktura konečných zákazníků je – i vzhledem k neexistenci většího množství plynových elektráren – poněkud jiná, než-li tomu je ve většině zemí EU, aby bylo možné dosáhnout Směrnicí č.98/30/EC požadovaného otevření trhu s plynem, muselo by být přiznáno právo volby dodavatele i zákazníkům s ročním odběrem hluboko pod hranici doporučenou Směrnicí č.98/30/EC. Zákon proto (v souladu se žádostí podanou ČR v rámci jednání s EU) specifikuje určité přechodné období než se plně podřídíme v oblasti plynárenství legislativě EU. Trh s plynem by měl být otevřen ve dvou etapách a to od 1. ledna 2005 v rozsahu nejméně 20 % celkové roční spotřeby plynu v ČR a od 10. srpna 2008 (tak jak vyžaduje Směrnice č. 98/30/EC) v rozsahu nejméně 33 % celkové roční spotřeby plynu v ČR

Společně s uplatněním nového modelu trhu s plynem je nutné definovat i jednotlivé objekty a subjekty tohoto trhu.

Blíže jsou stanovena především práva a povinnosti výrobce, mezi něž náleží zejména právo na připojení k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě (pokud bude splňovat podmínky připojení), povinnost zajistit toto připojení na své náklady a předávat Ústřednímu plynárenskému dispečinku údaje z technických částí smluv a povinnost účtovat odděleně za výrobu plynu pro účely regulace a to nad rámec zákona o účetnictví, a účetních výkazů, stanovených zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví,, jehož ustanovení zůstávají nedotčena.

Podrobněji jsou definována práva a povinnosti provozovatele přepravní soustavy. Předpokládá se udělení pouze jedné licence na přepravu plynu jako exkluzívní pro celé území České republiky a tím i ustanovení pouze jednoho provozovatele přepravní soustavy. Jeho základními povinnosti jsou především zajištění provozu a rozvoje přepravní soustavy, přepravy plynu na základě uzavřených smluv, stanovení nediskriminačních podmínek pro připojení k přepravní soustavě, zajištění vstupu do soustavy podle tohoto zákona a povinnost účtovat odděleně za provozování přepravní soustavy a to nad rámec účetnictví a účetních výkazů stanovených zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví, jehož ustanovení zůstávají nedotčena. Mezi jeho nejvýznamnější práva náleží především možnost odmítnout za zákonem definovaných podmínek přístup do přepravní soustavy či omezit nebo přerušit přepravu plynu.

Podrobněji jsou definována práva a povinnosti provozovatele distribuční soustavy, především s důrazem na zajištění provozu a rozvoje distribuční soustavy a jejího propojení s jinými soustavami, stanovení nediskriminačních podmínek pro připojení k soustavě, zajištění vstupu do soustavy podle tohoto zákona, povinnosti zajistit distribuci a dodávku plynu na licencí vymezeném území chráněným zákazníkům na základě uzavřených smluv a za regulované ceny a účtovat odděleně za provozování distribuční soustavy a dodávku chráněným zákazníkům a to nad rámec účetnictví a účetních výkazů stanovených zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví, jehož ustanovení zůstávají nedotčena.

Podrobněji jsou definována práva a povinnosti provozovatele podzemního zásobníku plynu, zejména s důrazem na zajištění provozu podzemního zásobníku plynu, nutnosti účtovat odděleně za provozování zásobníku plynu a to nad rámec účetnictví a účetních výkazů stanovených zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví, jehož ustanovení zůstávají nedotčena a poskytovat potřebné údaje Energetickému regulačnímu úřadu a Ústřednímu plynárenskému dispečinku.

Obchodník s plynem je taková fyzická či právnická osoba, která nakupuje plyn za účelem jeho dalšího prodeje ostatním účastníkům trhu s plynem s výjimkou chráněných zákazníků (povinnost dodávat plyn chráněným zákazníkům mají provozovatelé distribučních soustav). Obchodník s plynem má zákonem stanovené povinnosti řídit se Dispečerským řádem a předávat potřebné údaje Ústřednímu plynárenskému dispečinku.

Podrobněji jsou definována práva a povinnosti oprávněného zákazníka, kterým budou od 1. ledna 2005 fyzické a právnické osoby s ročním odběrem stanoveným vyhláškou ministerstva. Mezi jejich práva bude náležet především možnost zvolit si svého dodavatele plynu a právo na přepravu dohodnutého množství plynu, pokud to technické podmínky přepravní soustavy nebo příslušné distribuční soustavy umožní. Oprávněný zákazník bude zejména povinen uhradit náklady na připojení k příslušné distribuční nebo přepravní soustavě, řídit se pravidly pro připojení k přepravní nebo příslušné distribuční soustavě a předávat Ústřednímu plynárenskému dispečinku údaje z technických částí smluv, které obsahují zejména množství a časový průběh odběru plynu.

Blíže jsou definována především práva a povinnosti chráněného zákazníka, zejména právo na připojení svého odběrného plynového zařízení k příslušné distribuční soustavě a zajištění dodávky plynu za regulované ceny a ve stanovené kvalitě, povinnost řídit se podmínkami připojení a dodávky stanovenými Pravidly provozu a podílet se podle výše zajištěné dodávky plynu na účelně vynaložených nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky ve výši vypočtené způsobem stanoveným prováděcím předpisem. Důvodem povinnosti částečné úhrady těchto nákladů je snaha, aby se tyto náklady nepromítaly ostatním chráněným zákazníkům do ceny plynu. Z důvodů předejít sporům, zapříčiněným komplikovanými majetkoprávními vztahy, jsou zákonem ukládány vlastníkovi dotčené nemovitosti, do které je chráněným zákazníkům dodáván plyn na základě smlouvy, povinnosti umožnit tuto dodávku, udržovat společné odběrné plynové zařízení, sloužící pro tuto dodávku ve stavu, který odpovídá technickým normám a právním předpisům a umožnit provozovateli příslušné distribuční soustavy přístup k tomuto odběrnému zařízení.

Podrobněji je definováno postavení, práva a povinnosti Ústředního plynárenského dispečinku, který jsou povinni do dvou měsíců od vstupu zákona v platnost zřídit na základě smlouvy o sdružení nejvýznamnější držitelé licencí na podnikání v oblasti plynárenství. Mezi tato práva a povinnosti patří zejména sledování plánování dodávek a přepravní kapacity provozovatelů přepravní a distribuční soustavy na dlouhodobém základě, s cílem uspokojit poptávku po zemním plynu plynárenské soustavy, diverzifikovat zdroje a zabezpečit dodávky odběratelům, právo vyžadovat od všech fyzických a právnických osob podnikajících v plynárenství údaje z technických částí smluv, právo vyžadovat od výrobců, provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů distribučních soustav, provozovatelů podzemních zásobníků plynu, obchodníků s plynem a oprávněných zákazníků potřebná naměřená a vyhodnocená data, povinnost vyhlašovat po předchozím písemném souhlasu ministerstva stavy nouze a s nimi související omezení spotřeby, zpracovávat a předávat ministerstvu zprávu o bilancích plynárenské soustavy a poskytovat na vyžádání ministerstva nebo regulačního úřadu informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností vyplývajících z tohoto zákona.

Blíže jsou stanovena práva a povinnosti dodavatele a oprávněného zákazníka v případě budování přímých plynovodů.

Blíže je definována plynovodní přípojka, způsob jejího zřizování a práva a povinnosti jejího vlastníka.

Zavedení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení je jedním z předpokladů harmonizace energetické legislativy s legislativou Evropské unie. Ministerstvo získá z důvodů zajištění efektivního a ekonomicky racionálního rozvoje plynárenské soustavy oprávnění vydávat za nediskriminačních a průhledných podmínek státní autorizaci na výstavbu vybraných plynových zařízení. Zákon specifikuje jaké údaje musí obsahovat písemná žádost o udělení autorizace a co musí být obsahem rozhodnutí o udělení autorizace. Obsahové náležitosti žádosti o udělení autorizace budou stanoveny vyhláškou.

Blíže jsou definována ochranná pásma chránící plynárenská zařízení a to včetně podmínek za nichž je možné provádět v těchto pásmech zejména stavební činnost. Rovněž jsou blíže specifikovány práva a povinnosti vlastníků a uživatelů pozemků u plynovodů v lesních průsecích a ostatních porostech. Pokud jde o omezení pěstování trvalých porostů, kořenících do větší hloubky než 20 cm, platí pouze ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu.

Blíže jsou definována bezpečnostní pásma, určená k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a to včetně podmínek, za nichž je možné v těchto pásmech zřizovat stavby.

Blíže je definováno, že přeložky plynárenských zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, aniž by se měnilo vlastnictví plynárenského zařízení.

Podrobněji jsou definována práva a povinnosti jednotlivých účastníků trhu s plynem v oblasti měření plynu, včetně nákladů na zajištění a instalaci měřidel. Rovněž je blíže stanoveno, jak postupovat při pochybnostech dodavatele nebo zákazníka o správném chodu měřícího zařízení. Na základě zkušeností Státní energetické inspekce je z důvodu předcházení případným sporům řešena i situace, kdy z důvodu poruchy měřícího zařízení nelze zjistit množství odebraného plynu.

Blíže jsou specifikovány náležitosti smlouvy o dodávce plynu konečným zákazníkům, která musí mít písemnou podobu a musí obsahovat zákonem stanovené údaje.

Podrobněji jsou specifikovány stavy nouze v plynárenství, způsob jejich vyhlášení a povinnost konečných zákazníků, plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem podřídit se omezení spotřeby dle pokynů Ústředního plynárenského dispečinku. Plynárenští podnikatelé jsou rovněž povinni zahájit po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze likvidaci následků v souladu s havarijními plány, jejichž obsah určí vyhláška, a dále jsou povinny podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek.

Blíže je definovány jednotlivé případy neoprávněného odběru plynu a povinnost zákazníka uhradit škody vzniklé tímto odběrem. Pokud by nebylo možné vzniklou škodu prokazatelně stanovit, vypočetla by se způsobem stanoveným Pravidly.

Cílem možnosti ministerstva omezit či zakázat dovoz plynu v případech stanovených zákonem je dosáhnout pro tuzemské plynárenské podnikatele a oprávněné zákazníky srovnatelné podmínky ve vztahu k zahraničním subjektům. Možnost zakázat či omezit dovoz plynu, pokud jím nedochází přepravní soustavou a není umožněna přeprava plynu do celého území ČR je pouze dočasná a v souladu s jednáními státních orgánů ČR s EU bude zrušena vstupem ČR do Evropské unie.

V části zákona „Teplárenství“ je uplatněna zásada, že základní podmínky spolehlivosti a bezpečnosti dodávek jsou povinností všech výrobců i dodavatelů, zejména z hlediska zajištění tepelné energie pro fyzické osoby v bytech, které jsou zcela závislé na centrálním zásobování teplem a ústředním vytápění. Přitom není rozhodující forma zajištění, ať se jedná o smluvní dodávku od držitele licence nebo o dodávku z vlastního domovního zdroje, vždy jde o službu spojenou s užíváním bytů. Držitelé licencí podnikající ve smyslu obecné části zákona mají podle ustanovení zákona kvalitativně širší vymezení práv a povinností, neboť jejich činnost se dotýká nejen vztahu dvou smluvních partnerů, ale ve značné míře i dalších subjektů a předpisů (majitelé dotčených nemovitostí, výstavba zařízení atd.). Smyslem je vyvážit v obecné rovině zájmy podnikatelů v teplárenství s ochrannými opatřeními v zájmu konečných spotřebitelů zejména v obytných domech.

Zpřesnění podmínek pro výrobu a rozvod tepelné energie je nezbytné zejména z důvodu předcházení závažným poruchám v dodávkách tepelné energie včetně ohrožení života a majetku osob. Přitom je však nutné rozlišovat v rozsahu práv a povinností mezi osobami podnikajícími za účelem zisku a osobami dodávajícími tepelnou energii jako službu spojenou s užíváním pronajatých prostorů případně prostorů ve společném nebo sdruženém vlastnictví. V obou případech se však jedná o dodávku za úplatu a v závislosti na přirozeném monopolu dodavatelů.

V tomto paragrafu jsou vymezena práva odběratele a zpřesněné podmínky jeho přístupu do tepelné soustavy a rovněž vymezeny jeho povinnosti zejména s ohledem na zpětný dopad jeho činnosti na funkci tepelné sítě. Projevila se rovněž potřeba termínovat včasné oznámení změny parametrů teplonosného média, které vyvolávají potřebu úprav odběrného tepelného zařízení. K odpojování a změně způsobu vytápění je nutné formulovat povinnost úhrady všech nákladů osobou na jejíž požadavek ke změně došlo. Není žádný důvod, aby se na nákladech s tím spojených podíleli další účastníci v soustavě. Smyslem odst. 7 je zajistit spolehlivost dodávky prostřednictvím již vybudovaných cizích zařízení nebo v cizích objektech umístěných.

Principiálně se obsah ustanovení oproti dikci ze zákona č. 222/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nemění. Stanoví se povinnost držitelů licence měřit dodávku v každém předávacím místě a pečovat o trvalou přesnost měření. Odběratel má právo při pochybnosti o správnosti měření požadovat přezkoušení měřidla. Sám však nesmí do měřícího zařízení zasahovat, ani ho přemísťovat. Právo ověření správnosti odečtu znamená právo účasti při provádění odečtu příp. jiný objektivní průkaz správnosti hodnot, podle kterých se dodávka účtuje.

Protože platby za náklady na dodávku tepelné energie do domů hradí prostřednictvím pronajímatele resp. vlastníka objektu uživatelé bytů a nebytových prostorů, kteří jsou konečnými spotřebiteli tepelné energie, zmocňuje se Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), aby vyhláškou stanovilo pravidla pro rozdělení těchto nákladů mezi tyto spotřebitele. Stávající vyhláška tak bude rozdělena, neboť připomínky které se průběžně ozývají ve smyslu, že vyhláška o dělení nákladů uvnitř objektu za fakturačním měřidlem nepřísluší k zákonu o podnikání s energií jsou do značné míry oprávněné. Došlo tedy k dohodě mezi MPO a MMR o převzetí gesce na tuto vyhlášku MMR mezi soubor pravidel upravujících služby spojené s užíváním bytů popř. nebytových prostorů. Dokud však MMR nezapracuje zmocnění pro vydání této vyhlášky do jiného zákona, musí být v zájmu kontinuity zatím zmocnění ponecháno v tomto novém zákoně. Část vyhlášky upravující dělení nákladů mezi objekty (před vstupy do objektů) souvisící s podnikáním zůstane ve vazbě na tento zákon. Pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody budou stanovena ve vazbě na zákon o hospodaření energií.

Ustanovení tohoto paragrafu zůstávají v obdobné podobě jako v zákoně č. 222/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť se neprojevila potřeba žádných změn.

Rovněž v ustanoveních tohoto paragrafu se neprojevila potřeba podstatných změn oproti zákonu č. 222/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Doplněn byl pouze výčet zdrojů s povinností výkupu. Případná podpora výkupu tepelné energie z uvedených zdrojů nemůže být v tomto zákoně obdobně jako v elektroenergetice řešena neboť je v rozporu s obecnými tržními principy na kterých je zákon postaven.

V této části je stanoven autorizační přístup k výstavbě nových zdrojů a pravidla pro udělování autorizace. Smyslem je docílit efektivního využívání zdrojů paliv a energií v souladu se státní energetickou koncepcí. U menších zdrojů je pravomoc udělení autorizace delegována na příslušné územní orgány státní správy, neboť má úzkou vazbu na územní energetické koncepce podle zákona o hospodaření energií. Přitom není zpochybněna funkce normálního stavebního řízení, pouze se požaduje podrobnější posouzení specifické problematiky, která není předmětem stavebního řízení.

Ustanovení ze zákona č. 222/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nemění.

V tomto paragrafu dochází ke zpřesnění zejména ve vymezení činností, které je možno v ochranném pásmu provádět pouze se souhlasem držitele licence.

Dikce vychází ze znění ustanovení zákona č 222/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Odchylně je upraveno právo vyhlašovat stavy nouze, neboť rozsah teplárenských soustav nepřekračuje až na výjimky hranice městských aglomerací nebo jednotlivých obcí a je výhodnější ponechat rozhodnutí o vyhlášení na místně či regionálně příslušném orgánu státní správy.

Na základě praktických zkušeností a připomínek byly rozšířeny a zpřesněny definice neoprávněného odběru. Kromě jiného i o opakované porušení platební povinnosti, kde slovo opakované zohledňuje nahodilé jednorázové porušení vzniklé např. administrativní chybou v platebním styku a podobných případech.

V těchto paragrafech jsou jmenovitě uvedena pokutovatelná ustanovení tohoto zákona, a to včetně výše pokuty.

Je převzato současné definování postavení SEI ze zákona č. 222/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které se ukazuje jako vyhovující i pro potřeby nově koncipovaného zákona. Dochází pouze k drobnému upřesnění. Navíc jsou v příloze zákona stanovena sídla a územní působnost územních inspektorátů.

Působnost SEI je definována jednak pro potřeby tohoto zákona, jednak pro potřeby zákona o hospodaření energií a zákona o cenách. Zřízení státní regulace jako správního úřadu bude znamenat přenesení pravomocí cenového orgánu v oblasti cen energie z Ministerstva financí na Energetický regulační úřad a pravomocí cenové kontroly z finančních ředitelství na SEI, což bude provedeno novelou zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen ve znění pozdějších předpisů. Touto novelou se stane SEI cenovým kontrolním orgánem pro oblast kontroly cen v odvětví energetiky.

Kontrola SEI je prováděna podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.

V tomto ustanovení jsou definována oprávnění SEI k vyžadování písemných návrhů na opatření k odstranění zjištěných nedostatků a dalších oprávnění plynoucích ze zákona o hospodaření energií, jako jsou kontroly úplnosti a správnosti údajů v žádostech a vyhodnocení dotací v rámci Národního programu hospodárného využívání energie a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů a rozhodovat o povinnosti provést opatření vyplývající z energetických auditů.

Uložení pokuty se řídí správním řádem a při jejím stanovování se přihlédne k závažnosti porušení povinnosti, ke způsobu porušení a k následkům a okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo. Správa pokut se řídí zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů, jako je tomu doposud.

Jedná se o společná ustanovení, zahrnující postup podle správního řádu a zejména v oblasti Energetického regulačního úřadu.

Paragraf obsahuje přechodná ustanovení. Je zde především uvedena doba, do které bude nezbytné požádat o udělení licence, platnost oprávnění k cizím nemovitostem a ochranná pásma podle dosavadních předpisů, zmocnění k vydání prováděcích vyhlášek, zrušovací ustanovení apod.

Vzhledem ke specifice provozu objektů a zařízení v zákoně uvedených ministerstev bylo ustanovení obsaženo v současně platném zákoně s tím, že určité typy kontroly byly vyhrazeny příslušným resortním orgánům. Navrhuje se, že výkon kontroly provádí SEI způsobem dohodnutým MPO s vyjmenovanými rezorty podle obnovených dohod o způsobu součinnosti s resortními inspekčními orgány a v souladu se zvláštními předpisy.

Vzhledem k rozšíření působnosti SEI novým zákonem je potřebné vyjádřit právní kontinuitu se současnou SEI.

Řízení o uložení pokuty zahájené před dnem účinnosti tohoto zákona dokončí SEI podle zákona č. 222/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Závěrečná - zrušovací - ustanovení ve vztahu k zákonu č. 222/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Je uveden návrh novely zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Je uveden návrh novely zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.

Je uveden návrh novely zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Stanovuje se účinnost nového zákona.

§ 2

(1) V České republice působí tyto další ústřední orgány státní správy:

§ 1

Tento zákon upravuje působnost ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, finančních ředitelství, okresních úřadů a obcí v přenesené působnosti (dále jen "obec") v oblasti cen.

§ 2

(1) Ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo") při uplatňování, regulaci a kontrole cen výrobků, výkonů, prací a služeb (dále jen "zboží, cen dalšího majetku a majetkových práv"), pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Ministerstvo vydává právní předpisy pro regulaci a sjednávání cen, určení nepřiměřeného hospodářského prospěchu a neoprávněného majetkového prospěchu v souvislosti s porušením cenových předpisů, cenovou evidenci, poskytování cenových informací, kontrolu cen,

§ 2a

Ministerstvo hospodářství stanoví rozhodnutím ceny a podmínky jejich uplatnění v mezinárodním poštovním a mezinárodním komunikačním provozu.

§ 2b

Ministerstvo dopravy stanoví rozhodnutím ceny a podmínky jejich uplatnění (tarify) v mezinárodní dopravě.

§ 3

(1) Finanční ředitelství3) provádí cenovou kontrolu právnických a fyzických osob, které mají sídlo v obvodu jeho působnosti, pokud ministerstvo nestanoví jinak.

(2) Finanční ředitelství na základě cenových kontrol ukládá za porušení cenových předpisů pokuty.2)

------------------------------------------------------------------

SKUPINA 207: Chemická výroba

Podle § 98 odst. 7 a odst. 8 Přechodných ustanovení návrhu zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a změně některých zákonů (energetický zákon) vydá příslušné vyhlášky ministerstvo a Energetický regulační úřad.

Návrh

(1) Vyhláška na základě zmocnění podle § 23 odst. 1 písm. a) a § 51 odst. 2 a § 52 odst. 2 stanoví:

(2) Příloha vyhlášky obsahuje vzory formulářů smluv, vzory protokolů o závěrečných zkouškách o připojení.

Návrh

(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění podle § 23 odst. 1 písm. e).

(2) Vyhláškou se stanoví podrobnosti dispečerského řízení elektrizační soustavy České republiky a způsob poskytování podpůrných služeb.

(3) Dispečerským řízením se rozumí činnost technických dispečinků k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační soustavy a mezinárodní spolupráce v rámci propojených soustav zajištěním:

(4) Dispečerské řízení zahrnuje:

(5) Podrobnosti přípravy provozu se týkají zejména:

(6) Podrobnosti operativního dispečerského řízení se týkají zejména:

(7) Způsob poskytování podpůrných služeb se týká zejména:

Návrh

(1) Vyhláška na základě zmocnění podle § 24 odst. 9 písm. e) a § 25 odst. 11 písm. f) a § 27 odst. 7:

(2) vyhláška stanoví požadavky:

(3) V oblasti toků informací se jedná zejména o předávání:

Návrh

(1) Vyhláška na základě zmocnění podle § 35 odst. 4 stanoví:

(2) Vyhláška obsahuje vzor:

Návrh

(1) Vyhláška na základě zmocnění podle § 40 odst. 4 stanoví:

(2) Vyhláška obsahuje vzor:

Návrh

(1) Vyhláška na základě zmocnění podle § 46 odst. 13, § 68 odst. 8 a § 87 odst. 7 stanoví výpočet výše náhrady za omezení vlastnických práv na lesních pozemcích a lesních porostech v ochranných pásmech zařízení přenosové soustavy a distribuční soustavy, plynárenských zařízení a rozvodných tepelných zařízení.

(2) Náhrada bude poskytována jednorázově provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem příslušné distribuční soustavy nebo provozovatelem přepravní nebo příslušné distribuční plynárenské soustavy nebo provozovatelem rozvodného tepelného zařízení vlastníku lesních pozemků a lesních porostů nacházejících se v ochranných pásmech elektro-energetického zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení, resp. v šíři 2 m na každou stranu plynárenského zařízení.

(3) Výše náhrady bude zahrnovat:

Návrh

Vyhláška na základě zmocnění podle § 54 odst. 4 a odst. 8 stanoví:

Omezení spotřeby a dodávek se provádí podle regulačního, vypínacího a frekvenčního plánu.

Vyhláška stanoví stupně omezení spotřeby elektřiny.

Návrh

(1) Vyhláška na základě zmocnění podle § 67 odst. 13 stanoví:

(2) Vyhláška obsahuje vzor:

(3) Vyhláška specifikuje důvody, pro které může být žádost zamítnuta

Návrh

(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění podle zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů.

(2) Vyhláška blíže uvádí možné důvody vzniku stavů nouze, jejich členění a následky.

(3) Podrobně stanoví způsob vyhlašování a ukončování stavů nouze.

(4) Stanoví následky stavů nouze (omezení spotřeby, havarijní odběr).

(5) Určuje postup při předcházení stavů nouze, při jeho vzniku, a odstraňování následků.

(6) Uvádí náležitosti havarijních plánů.

návrh

(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění podle zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů.

(2) Bude obsahovat charakteristiku a uspořádání plynárenské soustavy ČR.

(3) Působnost Ústředního plynárenského dispečinku a technických dispečinků držitelů licencí při zajišťování licencovaných činností v plynárenství.

(4) Stanoví způsoby spolupráce a předávání informací Ústředního plynárenského dispečinku a jednotlivých technických dispečinků, držitelů licencí.

(5) Stanoví základní činnosti dispečinků při zajišťování dodávek a spotřeb.

Návrh

Vyhláška bude zaměřena na podmínky provozování a připojení zařízení přepravní a distribuční soustavy (technické, obchodní a pro měřící a řídící systém) na:

(1) ústřední dispečink,

(2) přepravní soustavu (hraniční předávací stanice - propojení se zahraničními soustavami, přímé plynovody, distribuční soustavy, podzemní a jiné zásobníky plynu, výrobci),

(3)  distribuční soustavu (lokální distribuční soustavy, koneční zákazníci, propoje se sousedními distribučními soustavami, podrobnosti měření),

Dále vyhláška stanoví :

(1) podmínky dodávek plynárenských komodit a zajištění jejich spolehlivosti, kvality, bezpečnosti a uskladnění v rámci jednotlivých soustav při otevírání trhu pro „chráněné“ a oprávněné zákazníky,

(2) způsob výpočtu a úhrady škod způsobených zákazníkem při neoprávněném odběru plynu a určení množství odebraného plynu v případě poruchy měřicího zařízení.

Návrh

(1) Vyhláška se vydává na základě zmocnění podle zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů.

(2) Vyhláška stanoví podrobnosti dispečerského řízení.

(3) Stanovuje pravidla získávání údajů od držitelů licencí na podnikání v plynárenství, sloužících k řízení celé plynárenské soustavy ČR.

(4) Blíže uvádí souhrnné informace, které bude ÚPD předávat držitelům licencí na podnikání v plynárenství a státním orgánům.

(5) Stanovuje způsob získávání technických údajů, potřebných pro činnost ÚPD, z dodavatelských smluv účastníků trhu s plynem.

Návrh

Česká republika se v § 55 návrhu Energetického zákona zavazuje zahájit první etapu otevírání trhu s plynem od 1. ledna 2005 a to v rozsahu minimálně 20% celkové roční spotřeby plynu v České republice. Možnost volby dodavatele by měli mít v příslušném kalendářním roce držitelé licence na výrobu elektrické energie v tepelných elektrárnách spalujících plyn, oprávnění zákazníci a držitelé licence na distribuci plynu, minimálně však oprávnění zákazníci, jejichž nákup plynu v předcházejícím kalendářním roce, naměřený na jednom odběrném místě byl vyšší než 25 mil. m3 a držitelé licence na distribuci plynu v rozsahu svých oprávněných zákazníků s cílem zajistit zásobování těchto zákazníků v rozsahu, stanoveném touto vyhláškou. Poněvadž rozsah účastníků trhu s plynem, kteří budou mít v příslušném kalendářním roce možnost volby dodavatele plynu musí zajistit otevření trhu s plynem v rozsahu minimálně 20 % celkové roční spotřeby plynu v České republice (toto kritérium preferuje Směrnice č. 98/30/EC), bude možné tuto vyhlášku vydat až v roce 2004, neboť v současnosti není možno přesně odhadnout spotřebu plynu v České republice v tomto období.

Návrh

(1) Předmět úpravy - stanovení postupu při vzniku a likvidaci následků poruch a havárií vyvolávajících stavy nouze.

(2) Metodický obsah havarijního plánu.

(3) Rozsah, způsob a podmínky omezení spotřeby.

Návrh

(1) Podíl odběratele na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie - způsob výpočtu.

(2) Způsob výpočtu škody vzniklé držiteli autorizace neoprávněným odběrem tepelné energie.

Návrh

(1) Obsah žádosti o udělení autorizace na výstavbu zdrojů tepelné energie, přehled potřebných dokladů a způsob ověřování, termíny.

(2) Obsah a forma žádosti o zrušení autorizace.

(3) Přílohy - vzory formulářů.

Návrh

(1) Předmět úpravy - tato vyhláška upravuje pravidla pro rozdělení nákladů na dodávku tepelné energie pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, které se rozúčtovávají mezi odběrná tepelná zařízení.

(2)  Rozúčtování nákladů na dodávku tepelné energie pro přípravu teplé užitkové vody při společném měření pro více odběrných míst.

(3)  Vyúčtování - obsah a termíny.

Návrh

(1)  Předmět úpravy - tato vyhláška upravuje pravidla pro rozdělení nákladů na tepelnou energii pro vytápění a na přípravu teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele.

(2)  Rozúčtování nákladů na tepelnou energii k vytápění a jinému využití v zúčtovací jednotce (a konečné spotřebitele z jednoho odběrného místa).

(3)  Rozúčtování nákladů na tepelnou energii k přípravě teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce.

(4)  Zvláštní způsob rozúčtování - rozdělení nákladů mezi vytápění a teplou užitkovou vodu nelze - li určit měřením.

(5)  Vyúčtování - obsah a termíny.

Návrh

(1)  Vyhláška se stanoví na základě zmocnění ze zákona o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích.

(2)  Vyhláška stanoví podrobnosti pro obchodování s elektrickou energií, podpůrnými a systémovými službami, přenosem, tranzitem a distribucí elektřiny v podmínkách postupného otevírání trhu s elektřinou v ČR.

(3)  Vyhláška stanoví podrobnosti o vzájemných vztazích v jednotlivých fázích obchodu.

Návrh

(1) Vyhláška se stanoví na základě zmocnění ze zákona o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích.

(2)  Vyhláška stanoví formu zpracování podnikatelského plánu, která bude závislá na druhu licencované činnosti a předpokládanému rozsahu činnosti.

(3)  Vyhláška stanoví doklady a jejich obsah požadované k prokázání, materiálních a technických předpokladů

Návrh

(1)  Vyhláška se stanoví na základě zmocnění ze zákona o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích.

(2)  Vyhláška stanoví vzory žádostí o udělení jednotlivých druhů licencí, včetně číselného označení a způsobu vyplňování žádostí a dokladování.

(3)  Vyhláška stanoví způsob určení vymezeného území rozdílně podle typu média, a to dle map s vyznačenými rozvody, dle katastrálních území, dle čísel liniových staveb.

Návrh

(1)  Vyhláška se stanoví na základě zmocnění ze zákona o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích.

(2) Vyhláška stanoví kritéria pro výběr držitele licence pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence. Tato kritéria budou zahrnovat zejména vztah vymezených území dotčených držitelů licencí, rozsah podnikání a ekonomickou stabilitu vybíraných subjektů.

Návrh

(1)  Vyhláška se stanoví na základě zmocnění ze zákona o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích.

(2)  Vyhláška stanoví metodiku pro rozdělení nákladů a výnosů, výnosů z vloženého kapitálu a způsob oceňování majetku, dále pak stanoví metodiku sestavování odvětvového finančního výkaznictví, které bude odrážet zvláštní charakter energetických společností jimi vykonávaných činností.

Návrh

(1)  Vyhláška se stanoví na základě zmocnění ze zákona o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích.

(2)  Vyhláška stanoví podmínky dodávek elektřiny do odběrných elektrických zařízení, způsob zjišťování účiníku, způsob výpočtu podílu na účinně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu a způsob výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem elektřiny.

(3)  Vyhláška stanoví podmínky dodávek plynu odběratelům a způsob výpočtu podílu odběratele na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky a způsob výpočtu škody, která vznikne neoprávněným odběrem plynu.

(4)  Vyhláška stanoví způsob výpočtu podílu odběratele na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a zajištěním dodávek tepla a způsob výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem tepla.

Návrh

(1)  Vyhláška se stanoví na základě zmocnění ze zákona o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích.

(2)  Vyhláška stanoví výpočet prokazatelné ztráty, která bude vycházet z rozdílu mezi ekonomicky oprávněnými náklady vynaloženými držiteli licence na plnění povinnosti dodávek nad rámec licence a výnosy dosaženými držitelem licence z plnění povinnosti dodávek nad rámec licence.

(3) Vyhláška stanoví doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny,

(4)  Vyhláška stanoví způsob výpočtu a výši příspěvku jednotlivých držitelů licencí do fondu.

Návrh

(1)  Vyhláška se stanoví na základě zmocnění ze zákona o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích.

(2)  Vyhláška stanoví okruh činností, které s ohledem na proces vytváření konkurenčního prostředí v daném odvětví energetiky a na harmonogram otevírání trhu nebudou v plném rozsahu podléhat ekonomické regulaci.

Návrh

(1)  Vyhláška se stanoví na základě zmocnění ze zákona o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích.

(2)  Vyhláška stanoví kritéria hodnocení kvality dodávek pro jednotlivé činnosti zejména ve vztahu ke konečným zákazníkům, a to např. z hlediska celkového času výpadků dodávek na jednoho dodavatele a frekvence těchto výpadků.

Návrh

(1)  Vyhláška se stanoví na základě zmocnění ze zákona o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích.

(2)  Vyhláška stanoví údaje vyžadované pro jednotlivé druhy licencí.

(3)  Vyhláška stanoví metodiku a postupy regulace cen ve vztahu k jednotlivým licencovaným činnostem, zejména přirozeně monopolním, a ve vztahu ke konečným zákazníkům.