Zemědělství a především rostlinná výroba jsou specifické svým časovým cyklem a velmi malou obrátkovostí. Největší podíl výdajů do rostlinné výroby je soustředěn na začátek výrobního cyklu (příprava půdy, osiva, hnojiva, agrochemikálie) a první tržby obdrží výrobce až po realizaci sklizně. To klade mimořádné nároky na financování. Vzhledem k tomu, že vlastní finanční zdroje zemědělských prvovýrobců jsou minimální, musí být tento trvalý nesoulad finančních zdrojů řešen formou úvěrů. Bankovní sektor je při poskytování úvěrů velmi obezřetný a vyžaduje vysoké zajištění, které zemědělská prvovýroba nemůže poskytnout.V obdobné situaci jako zemědělská prvovýroba jsou i navazující obory (skladovatelé, dodavatelé krmiv a agrochemikálií, potravinářské obory), pomáhající formou dodavatelských úvěrů nebo záloh na budoucí sklizeň řešit plynulost zemědělské výroby. Tyto obory jsou rovněž závislé na bankovních úvěrech, které zajišťují především zástavou svých nemovitostí. Tento zdroj je však již plně vyčerpán, nehledě k poklesu cen nemovitostí a jejich nízké likviditě.
Uvedená situace se stala hlavním podnětem pro navržení zákona o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů. Návrh zákona je předkládán po téměř dvouleté přípravě a projednávání.
Cílem zákona je rozšířit možnosti financování zemědělství, a to zavedením dalších obchodovatelných nástrojů krytých vybranými zemědělskými produkty (dále jen "zboží"), které umožní výrobcům i obchodním organizacím dávat finančním ústavům plnohodnotné záruky za poskytované úvěry. Významným momentem je jednoznačná ochrana zájmů věřitele.
Současná právní úprava, reprezentovaná zejména § 528 a násl. obchodního zákoníku, § 747 a násl. občanského zákoníku a § 1 zákona o cenných papírech, řeší tuto problematiku jen rámcově a je pro bankovní sektor i pro případné další subjekty, podílející se na rozšíření možností financování zemědělství, zcela nedostatečná.
Zákon proto zavádí nové cenné papíry, zemědělské skladní listy, které jsou oprávněny vydávat jen zemědělské veřejné sklady, působící na základě povolení ministerstva a podléhající jeho dozoru, a upravuje s tím související podmínky, postupy a náležitosti.
Zákon není v rozporu s legislativou EU. Přestože tato problematika není v komunitárním právu EU upravena, v řadě zemí EU (SRN, Francie, Belgie, Rakousko) i v dalších zemích (USA, Kanada, Maďarsko, Slovensko) je legislativně vyřešena a zemědělské skladní listy resp. s nimi srovnatelné instrumenty jsou plně využívány.
Vzhledem k tomu, že problematika, kterou zákon řeší, je výrazně specifická, nebylo možno postupovat formou pouhé, byť rozsáhlé novelizace existujících právních předpisů (zejména obchodního zákoníku a zákona o cenných papírech). Prokázalo se, že především s ohledem na specifika navrhovaného institutu uskladnění zboží ve veřejných skladech a prodeje tohoto zboží, na nutnost zcela samostatné a detailní právní úpravy samotných veřejných skladů, specifické definice zemědělského skladního listu a konec konců i s ohledem na sledované odvětvové zaměření by byl takový přístup zcela nesystémový, vedl by ke značným komplikacím, nepřehlednosti a k ohrožení účelu a funkčnosti při aplikaci v praxi; navrhnout tento samostatný zákon se tudíž prokázalo jako nezbytné . Zákon je však doplněn dílčími změnami některých dalších platných zákonů, čímž je zároveň zabezpečen jeho plný soulad s ústavním pořádkem České republiky a jejími mezinárodními závazky.
V průběhu přípravy a koncipování zákona byla řešena otázka, zda bude zákon zaměřen výhradně na zemědělství, nebo zda jej bude potřeba pojmout obecněji, s platností i pro jiná odvětví či obory národního hospodářství. Výsledkem byl závěr, že vedle důvodů, uvedených v úvodu, zemědělství disponuje i optimálními technickými předpoklady pro uplatnění tohoto zákona v praxi, danými zejména samotným charakterem a předmětnou způsobilostí uvažovaných komodit jakož i vyspělou a do vysoké míry unifikovanou infrastrukturou, která bude realizaci procesů, upravených tímto zákonem, zabezpečovat. Naopak, jakýkoliv pokus o širší zaměření tohoto zákona než jen na zemědělství byl již s ohledem na rozdílnost specifických technických a dalších podmínek jednotlivých odvětví a oborů shledán nerealistickým.
Předpokládá se, že zemědělské skladní listy budou využity u cca 20 % komodit (viz
Ve vztahu k zemědělským prvovýrobcům je zákon neutrální jak z hlediska výrobního typu, v němž tito prvovýrobci působí, tak i z hlediska jejich velikosti i typu vlastnictví. Jde tudíž o obecné zvýšení dostupnosti finančních zdrojů pro všechny tyto subjekty.
Dopad na státní rozpočet je vyvolán nutností zřídit na ministerstvu pracoviště zajišťující agendu související s povolováním zemědělských veřejných skladů a kontrolou jejich činnosti. Předpokládá se, že jeho činnost budou zabezpečovat dva pracovníci, což nepřesáhne roční náklad 1 mil. Kč. Při kontrolní činnosti může dále spolupracovat odbor vnitřní kontroly a supervize ministerstva, jakož i pracovníci regionálních útvarů ministerstva, což si nevyžádá další finančních prostředky.
Celkový dopad na státní rozpočet se sníží zavedením správního poplatku za povolení činnosti zemědělského veřejného skladu. Při předpokládaném poplatku 10 000,- Kč a uvažovaných 50ti zemědělských veřejných skladech bude výnos z tohoto titulu činit jednorázově 500 000,- Kč a pokryje zhruba polovinu uvažovaných ročních nákladů.
ČÁST PRVNÍ
K Hlavě I
Obecná ustanovení
§ 1 Účel zákona
definuje jako účel zákona úpravu vydávání zemědělských skladních listů k vybraným zemědělským produktům (dále jen "zboží"), jejich náležitosti a právní sílu, dále stanovení podmínek pro zřizování a provozování zemědělských veřejných skladů a úpravu státního dozoru nad provozováním zemědělských veřejných skladů.
Optimálním zbožím , pro něž mohou být zemědělské skladní listy využívány , jsou především produkty rostlinné výroby jako obiloviny, olejniny a luštěniny. Důvodem jsou zejména pro každý druh identické kvalitativní parametry bez ohledu na místo nebo subjekt produkce, prakticky minimální vliv odrůdové skladby na konečné využití, relativně vysoká trvanlivost, snadná skladovatelnost a transportovatelnost a prostorově neomezená spotřeba. Jde o komodity, které si relativně dlouhou dobu uchovávají svou užitnou hodnotu, nejsou ohroženy žádnou substitucí a poptávka po nich je trvalá.
§ 2 Základní pojmy
upřesňuje základní vymezení zemědělského skladního listu, provozovatele zemědělského veřejného skladu (dále jen "provozovatel"), zemědělský veřejný sklad, provozování zemědělského veřejného skladu, ministerstvo a jeho působnost, ukladatele a oprávněné osoby. Druh zboží, ke kterému je možno vydat zemědělský skladní list, určí ministerstvo vyhláškou, která zároveň stanoví podmínky jakosti uskladňovaného zboží.
Omezení provozování zemědělských veřejných skladů na právnické osoby nemá diskriminační charakter, ale slouží k jednoznačnému vymezení majetku provozovatele, na jehož bázi bude předmětná činnost realizována.
§ 3 Úschova zboží
definuje hromadnou a individuální úschovu zboží. Podstatou hromadné úschovy, která je definována jako společné uskladnění zboží téhož druhu a kvality od různých ukladatelů, je zákonná fikce, že druhově určené zboží vydané ve stejném množství a kvalitě je to zboží, které bylo uskladněno.
Individuální úschova, spočívající v odděleném uskladnění zboží ukladatele od zboží jiných ukladatelů, musí být z technických důvodů mezi ukladatelem a provozovatelem dohodnuta před předáním zboží ke skladování.
Ustanovení odst. 4 neznamená omezení individuální úschovy ve vztahu k úschově hromadné ve věcech tohoto zákona; individuální úschova však v zájmu ukladatele vyžaduje jednoznačnou a specifickou evidenci.
K Hlavě II
Zemědělský skladní list
§ 4 Zemědělský skladní list
Zemědělský skladní list musí být vystaven provozovatelem neprodleně po převzetí zboží k uskladnění v zemědělském veřejném skladu . Opožděné vystavení zemědělského skladního listu může být ministerstvem sankcionováno.
Zemědělský skladní list musí být vždy vystaven současně v obou svých částech, tj. ve vlastnickém listu a zástavním listu. Samostatné vystavení jen jedné části skladního listu je nepřípustné.
Dále jsou specifikovány údaje, které musí být povinně uvedeny na obou částech zemědělského skladního listu. Tyto údaje musí být vyznačeny také ve skladní knize vedené provozovatelem zemědělského veřejného skladu.
§ 5 Práva spojená se zemědělským skladním listem a jeho částmi
Se zemědělským skladním listem skládajícím se z obou částí je spojeno vlastnické právo ke zboží uskladněnému v zemědělském veřejném skladu, a tudíž právo nakládat bez omezení tímto zbožím. Současným převodem obou částí zemědělského skladního listu přechází ze zákona vlastnické právo ke zboží, na které je zemědělský skladní list vystaven.
Lze také samostatně převádět obě části zemědělského skladního listu.
Samostatným převodem zástavního listu přechází na nabyvatele zástavní právo ke zboží, uskladněnému v zemědělském veřejném skladu, na které byl zemědělský skladní list vystaven. Majitel zástavního listu má právo požádat provozovatele o prodej tohoto zboží za podmínek stanovených tímto zákonem.
Samostatným převodem vlastnického listu přechází na nabyvatele vlastnické právo ke zboží uskladněnému v zemědělském veřejném skladu, na které byl zemědělský skladní list vystaven, omezené zástavním právem. Majitel vlastnického listu má právo na vydání tohoto zboží pouze po uhrazení výše zástavy způsobem podle tohoto zákona.
§ 6 Vystavení zemědělského skladního listu
Převzetím zboží k uskladnění a vystavením zemědělského skladního listu vzniká povinnost provozovatele podle tohoto zákona, zejména zboží řádné a odborně uskladnit, pečovat o ně a pojistit ve prospěch majitele zemědělského skladního listu.
Provozovatel vystaví na uskladněné množství zboží stejného druhu a kvality jeden nebo více zemědělských skladních listů podle požadavku ukladatele, a to s termínem skladování, na kterém se před převzetím zboží s ukladatelem dohodne.
§ 7 Výměna, rozdělení a umoření zemědělského skladního listu
Provozovatel je povinen na žádost majitele obou částí zemědělského skladního listu a výměnou za původní zemědělský skladní list vystavit nový zemědělský skladní list znějící na jeho jméno. Vrácení původního a vystavení nového zemědělského skladního listu je provozovatel povinenvyznačit ve skladní knize.
Jde o ochranu možných zájmů ukladatele, resp. majitele obou částí zemědělského skladního listu. V případě, že majitelem obou částí zemědělského skladního listu se stane osoba, odlišná od původního ukladatele, může mít tato osoba zájem o vystavení nového zemědělského skladního listu na své jméno. Stejně tak ukladatel, který zboží zastavil, ale následně zástavní pohledávku uhradil, může mít zájem o vystavení nového zemědělského skladního listu. Ustanovení odst. 1 provozovatele k vyhovění takové žádosti ze strany majitele zemědělského skladního listu zavazuje.
Majitel zemědělského skladního listu může mít také zájem o jeho rozdělení na více zemědělských skladních listů. Ustanovení odst. 2 provozovatele zavazuje, aby takové žádosti majitele zemědělského skladního listu vyhověl. Při každé výměně nebo rozdělení zemědělského skladního listu je ukladatel (majitel zemědělského skladního listu) povinen původní zemědělský skladní list provozovateli vrátit.
Provozovatel je povinen vrácené zemědělské skladní listy znehodnotit.
Při vystavení nového nebo nových zemědělských skladních listů bude zachován termín skladování dle původního zemědělského skladního listu, nedohodne-li se provozovatel s ukladatelem jinak. Bude dodržena podmínka minimálního množství zboží, na který lze zemědělský skladní list vystavit, určeného vyhláškou ministerstva.
Je upraven postup při ztrátě nebo zničení zemědělského skladního listu nebo jeho části; v tomto případě budou použity zvláštní právní předpisy upravující směnky.
§ 8 Převody zemědělského skladního listu
Zákon stanoví, že obě části zemědělského skladního listu, a to společně i odděleně , jsou převoditelné rubopisem a předáním .
Při společném převodu obou částí zemědělského skladního listu má rubopis vlastnického listu platnost pro jeho obě části. Jde o řešení z praktických důvodů; drží-li majitel vlastnického listu současně zástavní list, je zřejmé, že zboží není zastaveno. Pro přechod vlastnického práva, neomezeného zástavním právem, pak postačuje rubopis a předání vlastnického listu spolu s předáním zástavního listu.
Každý rubopis se v plném rozsahu zaznamená do skladní knihy. Přestože je provedení záznamu do skladní knihy zejména v zájmu nabyvatele, zákon s cílem zajištění plné funkčnosti mechanismu využívání zemědělského skladního listu povinnost neprodleně požádat provozovatele o provedení záznamu do skladní knihy nabyvateli ukládá. Současně ukládá provozovateli, aby provedení záznamu do skladní knihy nabyvateli bezodkladně potvrdil, a to z důvodu trvalé kontrolovatelnosti jednotlivých údajů a kroků.
§ 9 První rubopis zástavního listu
Význam prvního rubopisu zástavního listu spočívá ve skutečnosti, že tímto prvním rubopisem a předáním zástavního listu nabyvateli zástavní právo vzniká. § 9 upravuje povinné náležitosti prvního rubopisu zástavního listu.
Rozdílně od společného převodu obou částí zemědělského skladního listu se vyžaduje, aby obsah prvního rubopisu zástavního listu byl povinně vyznačen také do vlastnického listu.
Celý obsah prvního rubopisu zástavního listu zapíše provozovatel do skladní knihy. Analogicky k § 8 ukládá zákon nabyvateli, aby o zapsání rubopisu do skladní knihy provozovatele požádal; současně ukládá provozovateli, aby provedení záznamu do skladní knihy neprodleně nabyvateli potvrdil.
§ 10 Další rubopisy
Oba díly zemědělského skladního listu lze dále rubopisem a předáním převádět na další nabyvatele. Převodem zástavního listu přechází zástavní právo; převodem vlastnického listu bez společného převodu zástavního listu přechází vlastnické právo omezené právem zástavním. V souladu s §§ 8 a 9 je nabyvatel vždy povinen požádat provozovatele o záznam rubopisu do skladní knihy; provozovatel je vždy povinen provedení záznamu nabyvateli potvrdit. Dále je uloženo provozovateli, aby současně o provedení záznamu do skladní knihy informoval i majitele druhé části zemědělského skladního listu. Důvodem je zabezpečení nezbytné informovanosti všech zúčastněných osob.
§ 11 Prodej zástavy
V případě, že zajištěná pohledávka, uvedená v zástavním listu, nebyla uhrazena v termínu a tato skutečnost byla potvrzena, je majitel zástavního listu oprávněn požádat doporučeným dopisem provozovatele, aby předmětné zboží prodal k uspokojení jeho pohledávky. Provozovatel je povinen zvolit v zájmu dosažení maximálního výnosu některý z následujících způsobů prodeje :
a) na příslušné komoditní burze, pokud se zde s předmětným zbožím obchoduje,
b) v dražbě zboží,
c) jiným vhodným způsobem, případně je odkoupit sám, pokud s takovým způsobem prodeje, s jeho cenou a podmínkami projeví písemně souhlas majitel vlastnického listu i majitel zástavního listu.
Za jiný vhodný způsob prodeje podle písm. c) je považován takový způsob prodeje, který zajistí realizaci požadavků tohoto zákona; vzhledem k jeho specifičnosti a nutnosti vyloučit jakékoli případné spekulační vlivy se však vyžaduje, aby s takovým způsobem prodeje, cenou a případnými dalšími podmínkami projevili písemně souhlas majitel vlastnického i majitel zástavního listu.
Dále je upraven postup provozovatele do zahájení prodeje, přičemž majitel vlastnického listu je až do zahájení prodeje oprávněn složením příslušné částky u provozovatele svůj závazek splatit.
Provozovatel je oprávněn z výnosu prodeje uhradit své náklady spojené s prodejem a úhradu za uskladnění zboží; po úhradě daní se zbožím spojených provozovatel neprodleně uspokojí zástavního věřitele. Pokud bude dosaženo vyššího výnosu, uspokojí provozovatel i majitel vlastnického listu, kterému vydá část výnosu z prodeje převyšující náklady a úhrady v předchozí větě uvedené. Provozovatel je povinen úhrady zástavnímu věřiteli (majiteli zástavního listu) i majiteli vlastnického listu (pokud bude odpovídající výše tržby při prodeji zboží dosaženo) provést neprodleně po provedení prodeje zboží.
Pokud výnos z prodeje zboží nepostačuje k uspokojení majitele zástavního listu ve výši zastavené pohledávky, má majitel zástavního listu proti předcházejícím majitelům zástavního listu právo postihu.
Provozovatel je povinen sepsat o prodeji zboží protokol s předepsanými náležitostmi.
§ 12 Dražba zboží
Jedním ze způsobů prodeje zástavy podle § 11 je dražba zboží. § 12 upravuje její náležitosti. Na tento způsob dražby se nevztahuje zákon o veřejných dražbách (§ 29 tohoto zákona).
§ 13 Jiný prodej zboží
V případě, že majitel obou částí zemědělského skladního listu zboží nevyzvedl, nebo majitel zástavního listu nepožádal o prodej zástavy při ukončení dohodnutého termínu skladování, je provozovatel oprávněn po specifikovaných krocích zboží určeným způsobem prodat.
Provozovatel je povinen neprodleně po provedení prodeje výnos z prodeje po odečtení svých nákladů prodeje, úhrady za skladování a ošetřování zboží a úhradě daní se zbožím spojených poukázat oprávněným osobám, případně jej v jejich prospěch uložit u soudu.
Jde o ochranu zájmů provozovatele formou tlaku na smluvní kázeň oprávněných osob. Zájmy oprávněných osob jsou současně zabezpečeny povinností provozovatele neprodleně jim poukázat výnos z prodeje.
§ 14 Ukončení platnosti zemědělského skladního listu
Platnost zemědělského skladního listu, jakož i každé jeho oddělené části, je ukončena vydáním zboží oprávněné osobě nebo finančním uspokojením oprávněné osoby na základě prodeje uskladněného zboží podle tohoto zákona.
Při ukončení platnosti zemědělského skladního listu dojde zpravidla k vrácení zemědělského skladního listu nebo jeho části provozovateli. Pokud k vrácení nedojde, provozovatel skutečnost, že došlo k ukončení platnosti zemědělského skladního listu majiteli nevrácené části zemědělského skladního listu neprodleně doporučeným dopisem potvrdí.
Předmětná ustanovení slouží k průběžnému vylučování zemědělských skladních listů, jejichž konkretní smluvní podstata se přirozenou cestou vyčerpala, z trhu.
Analogicky k § 7 je provozovatel povinen vrácený zemědělský skladní list nebo jeho část znehodnotit.
K Hlavě III
Zemědělský veřejný sklad
§ 15 Povolení k provozování zemědělského veřejného skladu
Požadovaný předpoklad pro udělení povolení v podobě vlastního kapitálu ve výši alespoň 30 mil. Kč podle auditované účetní závěrky za poslední účetní období předcházející žádosti o udělení povolení vychází z nutnosti udělovat povolení pouze ekonomicky silnějším subjektům, schopným nést rizika celé agendy podle tohoto zákona včetně sankcí ( resp. plně zainteresovaných na tom, aby k udělení sankcí nevznikl důvod).
Dále jsou specifikovány náležitosti žádosti o povolení provozování zemědělského veřejného skladu, upřesněna odborná způsobilost a bezúhonnost odpovědných osob a stanovena povinnost provozovatele při volbě nebo jmenování nových odpovědných osob informovat ministerstvo.
§ 16
upravuje lhůty pro udělení povolení ministerstvem a stanovuje jeho nepřevoditelnost. Zároveň upravuje postup ministerstva při předložení neúplné žádosti o povolení, důvody zamítnutí žádosti o povolení, obsah uděleného povolení a podmínky odejmutí povolení.
Za nedostatečné záruky pro řádný provoz zemědělského veřejného skladu (odst. 4 písm. d)) se považuje zejména taková skladba aktiv a pasiv v bilanci žadatele, která činí riziko prohlášení konkurzu nebo povolení vyrovnání vůči žadateli pravděpodobným, jakož i další obdobné skutečnosti.
Povolení k provozování zemědělského veřejného skladu je vždy platné pouze pro konkretní objekty; jejich rozšíření je podmíněno souhlasem ministerstva.
Zákon dále ukládá ministerstvu vést seznam zemědělských veřejných skladů, jejich provozovatelů a vedoucích a nejméně jednou za pololetí jej zveřejňovat v Obchodním věstníku.
Zároveň stanovuje povinnost provozovatele zaplatit správní poplatek za udělení povolení. Tento poplatek bude ministerstvo odvádět do státního rozpočtu.
§ 17 Provozní řád
Provozní řád upravuje technické a další způsoby provozování zemědělského veřejného skladu a zařízení s ním spojených a je schvalován ministerstvem.
V rámci ustanovení o způsobu vystavování zemědělských skladních listů bude upravena zejména pracovní doba, kdy budou vystavovány a vydávány ukladateli, jakož i nejvyšší přípustný časový odstup jejich vystavování od doby ukončení uskladnění zboží; tento odstup se předpokládá co nejmenší.
Veškeré změny provozního řádu schvaluje ministerstvo.
Zájemci o uskladnění zboží v zemědělském veřejném skladu musí mít možnost se plně se zněním provozního řádu seznámit. Proto se zavádí povinnost provozovatele provozní řád zveřejnit jak v Obchodním věstníku, tak na dostatečně viditelném a přístupném místě v prostorách zemědělského veřejného skladu.
§ 18 Nabídkový ceník služeb
V souladu s § 2 odst. 2 zákona o cenách je nabídkový ceník služeb podkladem pro uzavření dohody o cenách za všechny úkony spojené s uskladněním v zemědělském veřejném skladu podle tohoto zákona a zahrnuje i náklady na pojištění, a to zvlášť pro hromadnou i individuální úschovu.
Vzhledem k tomu, že se jedná o ceny dohodnuté, ministerstvo nabídkový ceník služeb neschvaluje.
Taktéž nabídkový ceník služeb je provozovatel povinen zveřejnit na dostatečně viditelném a přístupném místě v prostorách zemědělského veřejného skladu. Povinnost zveřejnit nabídkový ceník služeb dalšími způsoby se nepředepisuje.
§ 19 Skladní kniha
Skladní kniha je nezbytnou součástí evidence zemědělských skladních listů, sloužící jak provozovateli, tak - zejména zprostředkovaně - i oprávněným osobám. Je nezbytný její plný souladu s údaji na zemědělských skladních listech (včetně těch, jejichž platnost byla ukončena), a to jak s údaji původními, tak i s těmi, které jsou průběžně do zemědělských skladních listů zapisovány (veškeré rubopisy atd.).
Dále je nezbytný soulad údajů o množství zboží uvedeném ve skladní knize se skutečně uskladněným množstvím (včetně druhů). Nesoulad těchto údajů je porušením jedné ze základních povinností provozovatele a bude ministerstvem sankcionován.
§ 20 Další povinnosti provozovatele
Dalšími povinnostmi provozovatele je řádné označení zemědělského veřejného skladu včetně povinnosti používat toto označení i na listinách vydávaných k uskladněnému zboží, řádný odběr vzorků (tyto vzorky slouží při uskladnění zboží ke stanovení jeho kvality, uvedené v zemědělském skladním listu a při vydání zboží pro možné reklamační řízení ze strany ukladatele, resp. oprávněné osoby) a jejich uchování po dobu alespoň 30 dnů po vydání zboží.
Povinností provozovatele je prodat zboží podle tohoto zákona na základě žádosti majitele zástavního listu nejen v případě, že není v termínu uhrazena zástavní pohledávka, ale i v případě, že na majitele vlastnického listu je vyhlášen konkurz (tzn. i před uplynutím termínu úhrady zástavní pohledávky).
Ustanovení, dle něhož je provozovatel povinen provádět za úplatu pouze takové služby, které jsou pro řádné uskladnění nezbytné, směřuje k ochraně ukladatele, neboť znemožňuje, resp. staví mimo zákon jakoukoliv snahu provozovatele zneužívat svého postavení formou vnucování služeb a úkonů, které nejsou pro řádné uskladnění zboží nezbytné.
Jakoukoliv změnu skutečností, které byly podkladem pro vydání povolení, je provozovatel povinen oznámit ministerstvu do 15 dnů po jejich vzniku.
§ 21 Vedoucí zemědělského veřejného skladu
upravuje postavení pracovníka, odpovědného za odborné provozování zemědělského veřejného skladu včetně podepisování zemědělských skladních listů.
§ 22 Odpovědnost za škodu
Za škodu, jež vznikla na skladovaném zboží, a to kdykoliv od jeho převzetí ke skladování až do jeho vydání, vždy odpovídá provozovatel.
Tato úprava je přijata s ohledem na ochranu zájmů ukladatele nebo jiné oprávněné osoby, resp. s ohledem na zajištění co nejvyšší důvěryhodnosti zemědělského skladního listu. Proto je také přijato ustanovení o minimální výši vlastního jmění provozovatele.
Nárok na náhradu škody, vzniklé na skladovaném zboží, může vůči provozovateli uplatnit kterákoliv oprávněná osoba, a to do výše svého nároku.
§ 23 Pojištění
trvalé pojištění zemědělského veřejného skladu i zboží v něm uskladněného (proti živelním pohromám a krádeži) je jednou z podmínek provozování zemědělského veřejného skladu. Nepředložení dokladů o úhradě pojistného na další období ve lhůtě 30 dnů po uplynutí běžného pojistného období je považováno za důvod odejmutí povolení k provozování zemědělského veřejného skladu.
Jiná pojištění, např. proti škůdcům, chorobám apod. se zákonem nepředepisují , neboť se vychází ze zásady, že za obdobné škody, u nichž je v dané souvislosti zřejmá jejich subjektivní příčina, nese plnou odpovědnost provozovatel.
§ 24 Vydání zboží
Vedle povinnosti vydat oprávněné osobě zboží přijaté ke skladování po uplynutí sjednané doby skladování je provozovatel povinen vydat oprávněné osobě toto zboží i před uplynutím sjednané doby skladování. Případy, kdy tato povinnost může nastat, upravuje § 24 odst. 1.
Ustanovení odst. 1 písm b) předpokládá odlišnost termínu skladování ve vlastnickém listu a termínu splatnosti pohledávky v zástavním listu (musí být obsahem prvního rubopisu zástavního listu). V tomto případě má ve smyslu zmíněného ustanovení přednost termín splatnosti pohledávky, uvedený v zástavním listu, před termínem skladování, uvedeném ve vlastnickém listu, a provozovateli tudíž vzniká předmětná povinnost.
V případě, že majitel vlastnického listu složí peněžní sumu uvedenou jako zástavní pohledávka v zástavním listu u jiné osoby než u majitele zástavního listu, je provozovatel ihned poté, kdy se tuto skutečnost dozví (majitel vlastnického listu mu předá vlastnický list opatřený příslušným potvrzením), povinen neprodleně informovat majitele zástavního listu.
Povinnost provozovatele zaznamenat ve skladní knize vydání zboží včetně jeho důvodu je analogická k obdobným ustanovením uvedeným výše.
K Hlavě IV
Státní dozor
§ 25 Předmět státního dozoru
Přímé pověření ministerstva k výkonu státního dozoru podle tohoto zákona je analogické k jiným obdobným pověřením ministerstva (viz např. návrh zákona o ekologickém zemědělství).
Objektem výkonu státního dozoru budou provozovatelé zemědělských veřejných skladů.
Tento paragraf upravuje zaměření i rozsah kontrolní činnosti ministerstva jakož i oprávnění ministerstva vyžadovat nezbytnou součinnost.
Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se podle zákona o státní kontrole (zákona č. 552/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
§ 26 Zvláštní opatření
stanoví základní oprávnění ministerstva v případě, že při výkonu státního dozoru zjistí nedostatky.
Při ukládání zvláštních opatření vychází ministerstvo zejména ze závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání.
Pravomoc ministerstva v ukládání zvláštních opatření je časově omezena; zvláštní opatření lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o skutečnostech, rozhodujících o jejich uložení, ministerstvo dozvědělo; avšak nejpozději do tří let, kdy povinnost, za jejíž porušení jsou ukládány, byla porušena naposledy.
§27 Sankce
Kromě nebo místo zvláštní opatření podle § 26 je ministerstvo oprávněno ukládat provozovateli pokuty. Přehled teoreticky nejpravděpodobnějších nedostatků včetně maximální výše uložených pokut uvádí odst. 1.
Za nesprávné provedení prodeje podle odst. 1 písm. e) se považuje zejména nedodržení náležitostí při prodeji formou dražby zboží, absence písemného souhlasu majitele vlastnického listu nebo majitele zástavního listu v případě prodeje podle § 11 odst. 1, písm. c), případně další obdobné nedostatky.
Analogicky k § 26 vychází ministerstvo při stanovování výše sankcí zejména ze závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání.
Pravomoc ministerstva k udělování sankcí je časově omezena taktéž analogicky k § 26.
Pokud ministerstvo odejme provozovateli povolení, nesmí provozovatel vystavovat zemědělské skladní listy, je však povinen splnit veškeré jemu vzniklé závazky.
§28 Zahájení správního řízení a výnosy z pokut.
ustanovuje možnost zahájit správní řízení, v němž ministerstvo ukládá opatření a sankce podle tohoto zákona, i doručením rozhodnutí, v němž ministerstvo opatření nebo sankce dotčené osobě ukládá.
Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu a jejich správu vykonává místně příslušný finanční úřad. K inkasu bude sloužit účet ministerstva s předčíslím 3754 a názvem "Pokuty v řízení správním - Ministerstvo zemědělství", který má ministerstvo zřízeno u České národní banky.
§ 29 Kontrolní oprávnění
ukládá osobám podléhajícím státnímu dozoru poskytnout ministerstvu v souvislosti s výkonem kontroly potřebnou součinnost; současně zakládá právo ministerstva uložit v případě odepření součinnosti či nedostatečné součinnosti opatření a sankce.
Kontrolu může ministerstvo zahájit i tím, že současně s oznámením o zahájení kontroly provede i první úkon kontroly.
§ 30 Vztah k některým obecným právním předpisům
upravuje vztah tohoto zákona k zákonu č. 591/1992 Sb. o cenných papírech, k zákonu č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, k zákonu č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník a k připravovanému zákonu č. ....../2000 Sb. o veřejných dražbách. (Všechny uvedené zákony se rozumí ve znění pozdějších předpisů)
§ 31 Vztah ke konkurzu a výkonu rozhodnutí
ustanovuje, že do konkurzní podstaty nebo do výkonu rozhodnutí nemůže být zařazeno zboží, na které byl zemědělský skladní list vystaven, ale pouze tento zemědělský skladní list resp. kterákoliv z jeho obou částí. V případě vyhlášení konkurzu nebo uplatnění výkonu rozhodnutí na majitele vlastnického listu, který není současně majitelem zástavního listu, jsou práva majitele zástavního listu chráněna jeho možností domáhat se vyloučení hodnoty připadající na zástavní list z konkurzu nebo z výkonu rozhodnutí.
§ 32
upravuje průběh konkurzního řízení v případě, kdy je vyhlášen konkurz na provozovatele zemědělského veřejného skladu. Správce konkurzní podstaty provozovatele vyzve majitele zemědělských skladních listů, aby si zboží, na něž byly zemědělské skladní listy vystaveny, do 30 dnů po doručení této výzvy vyzvedli. Po marném uplynutí této lhůty správce konkurzní podstaty zboží za podmínek stanovený tímto zákonem prodá a výnos uloží do úschovy ve prospěch příslušných majitelů.
V případě, že zboží, resp. výnos z jeho prodeje nepostačuje k uspokojení všech majitelů zemědělských skladních listů, správce konkurzní podstaty vydá jednotlivým majitelům na ně připadající poměrnou část; neuspokojená část nároků majitelů zemědělských skladních listů se stává konkurzní pohledávkou, kterou není třeba přihlašovat.
§ 33 Řízení ve věcech upravených tímto zákonem
Pokud není v tomto zákonu stanoveno jinak, postupuje se věcech tohoto zákona podle správního řádu.
§ 34 Zmocnění
specifikuje ustanovení tohoto zákona, k jejichž provedení vydá ministerstvo vyhlášku.
ČÁST DRUHÁ
§ 35 Změna zákona o cenných papírech
specifikuje odpovídající změnu uvedeného zákona.
ČÁST TŘETÍ
§ 36 Změna zákona o zemědělství
specifikuje odpovídající změnu uvedeného zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
§ 37 Změna zákona o správních poplatcích
specifikuje odpovídající změnu uvedeného zákona s tím, že za vydání povolení k provozování zemědělského veřejného skladu se navrhuje správní poplatek ve výši 10 000,- Kč.
V Praze, 8.února 2000
Tomáš Teplík v.r.
Jiří Papež v.r. Vlastimil Tlustý v.r.
NÁVRH
č.....
VYHLÁŠKA
Ministerstva zemědělství
ze dne......... 2000
kterou se určují druhy zemědělských produktů, na něž je možno
vystavovat zemědělské skladní listy, a podmínky pro
provozování zemědělských veřejných skladů.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 2 odst. 8, § 7 odst. 2 a § 15 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm d) zákona č......./2000 Sb. o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech:
§ 1
Zemědělských produkty, na něž je možno
vystavovat zemědělské skladní listy
1. Do zemědělských veřejných skladů je možno přijímat následující zemědělské
produkty:
- pšenice potravinářská - kvalit. znaky dle ČSN 461100-2
- žito potravinářské - kvalit. znaky dle ČSN 461100-4
- ječmen sladovnický - kvalit. znaky dle ČSN 461100-5
- pšenice krmná - kvalit. znaky dle ČSN 461200-2
- ječmen krmný - kvalit. znaky dle ČSN 461200-3
- oves krmný - kvalit. znaky dle ČSN 461200-4
- kukuřice krmná - kvalit. znaky dle ČSN 461200-6
- luštěniny krmné - kvalit. znaky dle ČSN 461300-5
- semeno řepky - kvalit. znaky dle ČSN 462300-2
- semeno slunečnice - kvalit. znaky dle ČSN 462300-6
2. Zemědělské skladní listy je možno vystavovat jedině na produkty uvedené v odst.
1, za předpokladu, že uložené zboží splňuje všechny kvalitativní znaky uvedené v
příslušné ČSN.
3. Minimální množství, na které je možno vystavit zemědělský skladní list, je 20 tun.
§ 2
Podmínky pro provozování zemědělského veřejného skladu
1. Žadatel o povolení k provozování zemědělského veřejného skladu je povinen splnit
tyto předpoklady vyplývající z § 15 odst. 2 písm. d) a e):
a) předložit výpis z evidence nemovitostí, ne starší 1 měsíce, z něhož vyplývá, že
žadatel je vlastníkem objektu, který má sloužit jako zemědělský veřejný sklad,
nebo nájemní smlouvu na dobu určitou, nejméně 12 měsíců od dne podání žádostí,
z nížvyplývá, že žadatel má pro tuto dobu plné disposiční právo k objektu, který má
sloužit jako zemědělský veřejný sklad.
b) doložit, že objekt který má sloužit jako zemědělský veřejný sklad
byl zkolaudován pro účely skladování zemědělských produktů
splňuje stavebně technické, protipožární a bezpečnostní předpoklady
je vybaven potřebnými kapacitami
3 a) k přesnému vážení na cejchované váze
(ČSN 177014 a ČSNEN 45501+AC)
3 b) k odběru vzorků a stanovení jakostních znaků podle příslušných norem
u obilovin ČSN 461100-1
u olejnin ČSN 4611010
u luštěnin ČSN 461301-1
3 c) k ošetření zboží a uchování jeho kvality
typ a kapacita čistícího zařízení
typ a kapacita sušícího zařízení.
§ 3
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr: