Důvodová zpráva

Novela zákona o ochraně utajovaných skutečností

Sněmovní tisk: č. 609, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Bezpečnostní rada státu svým usnesením č. 73 ze dne 10. února 2000 a vláda na své 9. schůzi konané dne 28. února 2000 uložila ministru bez portfeje, aby ve spolupráci s ředitelem Národního bezpečnostního úřadu zpracoval a vládě do 31. 3. 2000 předložil návrh novely zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Účelem této novely je zjednodušit, zefektivnit, zlevnit a zrychlit proces provádění bezpečnostních prověrek fyzických osob. Návrh mimo jiné postupuje Ministerstvu obrany a Ministerstvu zahraničních věcí část výkonu státní správy Národního bezpečnostního úřadu v oblasti bezpečnostních prověrek II. stupně. Tento postup je v případě Ministerstva obrany odůvodněn jednak specifickým postavením resortu obrany, do jehož působnosti spadá i činnost zpravodajských služeb, a jednak nutností zabezpečit bezpečnostní prověrky fyzických osob zejména v polních podmínkách, příp. při vyvedení vojsk mimo území České republiky, kdy by jejich zabezpečení nebylo možné z operativních důvodů zajistit Národním bezpečnostním úřadem. Důvodem pro tento postup u Ministerstva zahraničních věcí jsou rovněž jeho specifické úkoly, spojené s vysíláním vysokého počtu osob do zahraničí, a jeho podíl na řešení případů mimořádné naléhavosti či krizových situací. Jde tedy, jak je zřejmé, o zcela výjimečnou úpravu provádění bezpečnostních prověrek fyzických osob.

Provádění bezpečnostních prověrek fyzických osob upravuje zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Podzákonnými právními předpisy, které tuto problematiku upravují, jsou:

Vyhláška Národního bezpečnostního úřadu č. 245/1998 Sb., o osobnostní způsobilosti a vzorech tiskopisů používaných v oblasti personální bezpečnosti,

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 315/1998 Sb., o zdravotní způsobilosti seznamovat se s utajovanými skutečnostmi.

Dosavadní zkušenosti z aplikace zákona v této oblasti ukazují, že stávající právní úprava je značně složitá, časově náročná a finančně nákladná. Vykazuje zejména tyto nedostatky:

  1. podmínka zdravotní způsobilosti při provádění bezpečnostních prověrek fyzických osob pro vydání osvědčení je v kontextu se svobodnou volbou lékaře lehce splnitelná, tedy postrádá věcnou důležitost, vzhledem k tomu ji lze považovat za nadbytečnou pro účely provádění bezpečnostních prověrek, dále zbytečně časově a finančně zatěžuje navrhované osoby, resp. orgány státu a organizace při opatřování a předkládání posudku o zdravotní způsobilosti a při sledování, zda určená osoba splňuje podmínku zdravotní způsobilosti po celou dobu určení;

  2. podmínka zjišťování osobnostní způsobilosti se pro potřeby provedení bezpečnostní prověrky I. stupně jeví zcela neúčelnou zejména proto, že bezpečnostní prověrku tohoto stupně provádí statutární orgán a posudek o osobnostní způsobilosti je vyjádření odborného pracoviště v oboru psychologie, které lze efektivně a objektivně využít pouze při jejich posuzování společně s informacemi, získanými při provádění bezpečnostních prověrek vyšších stupňů. Dále proti vyžadování posudku o osobnostní způsobilosti pro tento stupeň prověrky hovoří i vysoké náklady spojené s jeho vypracováním;

  3. stanovená opatření bezpečnostní prověrky III. stupně provádí na základě zákona povinně několik subjektů, tj. Národní bezpečnostní úřad, zpravodajské služby a Policie České republiky, aniž by bylo možné přihlédnout k nutnosti a nezbytnosti všech těchto opatření pouze v případech, kdy potvrdit nebo vyvrátit výskyt bezpečnostního rizika může svým šetřením pouze zpravodajská služba. Z uvedeného vyplývá, že tento princip neumožňuje individuální přístup při provádění bezpečnostní prověrky III. stupně k navrhované osobě;

  4. podmínky pro vydání osvědčení stanovuje současná právní úprava jednotně pro všechny stupně, což nevyhovuje zejména při provádění bezpečnostních prověrek I. stupně statutárním orgánem;

  5. stávající úprava bezpečnostního dotazníku se jeví jako nevyhovující, zvláště pokud jde o penzum údajů vyžadovaných zejména pro provedení nižších stupňů bezpečnostních prověrek. Dále je bezpečnostní dotazník:

  • nedostatečně diferencován s ohledem na stupně bezpečnostní prověrky, čímž jsou některé údaje vyžadovány zcela nadbytečně a opatřeními daného stupně je nelze ani ověřit,

  • některé body dotazníku vzbuzují oprávněné pochybnosti o ústavnosti vyžadování informací, zejména pokud jde o otázky týkající se náboženské orientace či politického přesvědčení navrhované osoby,

  • formulace a nejednoznačnost některých dotazů způsobuje nadbytečné šetření zpravodajských služeb a NBÚ v případech, kdy by pro vyjasnění postačovalo úplné vyjádření navrhované osoby (např. z dotazu na trvalý a přechodný pobyt navrhované osoby není jednoznačně zřejmé, kde se osoba fakticky zdržuje),

  • nepřesné zadání některých dotazů způsobuje komplikace popsané pod třetí odrážkou (např. nepřesné vymezení osob žijících ve společné domácnosti);

f) současná právní úprava umožňuje provádění bezpečnostních prověrek i u cizích státních příslušníků, ačkoliv je státní občanství zcela zásadní podmínkou ve všech členských státech NATO a aniž lze potřebné údaje o těchto osobách zjistit nebo je ověřit opatřeními, stanovenými zákonem.

K odstranění uvedených nedostatků dochází v návrhu novely k těmto úpravám:

  1. vypuštění podmínky zdravotní způsobilosti pro všechny stupně bezpečnostních prověrek;

  2. vypuštění podmínky osobnostní způsobilosti pro I. stupeň bezpečnostní prověrky. Pro bezpečnostní prověrku II. stupně bude postačovat čestné prohlášení k osobností způsobilosti, jehož vzor bude přílohou vyhlášky. V případě zjištění skutečností, zpochybňujících osobnostní způsobilost navrhované osoby, bude Úřad oprávněn vyzvat navrhovanou osobu k předložení posudku o osobnostní způsobilosti;

  1. zjednodušení a zefektivnění postupu při provádění bezpečnostních prověrek III. stupně zavedením individuálního přístupu tak, aby zpravodajské služby neprováděly svá šetření ve všech případech, ale pouze tehdy, byly-li u navrhované osoby zjištěny poznatky, které by mohly být považovány za překážku pro vydání osvědčení;

  1. diferenciace podmínek pro určení navrhované osoby ke styku s utajovanými skutečnostmi a pro vydání osvědčení:

  1. pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení „Vyhrazené“ tak, aby statutární orgán mohl provést bezpečnostní prověrku tohoto stupně z podkladových materiálů, které má k dispozici a s nimiž se může seznámit,

  2. pro vydání osvědčení pro stupně utajení „Důvěrné“, „Tajné“ a „Přísně tajné“;

  1. zavedení nové struktury bezpečnostního dotazníku s cílem:

  1. šetřit důstojnost navrhovaných osob, pokud jde o uvádění údajů do základní části, s níž se seznamuje statutární orgán,

  2. vyžadovat pro provádění bezpečnostní prověrky II. stupně v doplňující části bezpečnostního dotazníku pouze údaje k navrhované osobě, které jsou nezbytně nutné k vyhodnocení tohoto stupně prověrky. Údaje týkající se prostředí, resp. třetích osob, vyžadovat až ve druhé doplňující části bezpečnostního dotazníku pro provedení bezpečnostní prověrky III. a IV. stupně, neboť až v těchto případech jsou pro zhodnocení bezpečnostní spolehlivosti prostředí navrhované osoby nutné;

  1. zavedení státního občanství České republiky jako nové podmínky pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení „Vyhrazené“ a pro vydání osvědčení pro stupně utajení „Důvěrné“, „Tajné“ a „Přísně tajné“.

V návrhu novely zákona dochází ke zcela nové úpravě v provádění bezpečnostních prověrek II. stupně u osob, které vykonávají vojenskou činnou službu, jsou studenty vojenských škol nebo jsou v pracovním poměru k Ministerstvu obrany a Ministerstvu zahraničních věcí nebo k ozbrojeným silám České republiky. Tento požadavek vyplývá z členství České republiky v NATO, kdy je požadováno rychlé a operativní bezpečnostní prověřování osob, a ze specifických úkolů Ministerstva obrany a Ministerstva zahraničních věcí odůvodněných mimořádnou naléhavostí či krizovými situacemi.

Přechodná ustanovení umožní zachovat právní status, nabytý podle dosavadní právní úpravy, po dobu jeho platnosti, a to u osvědčení vydaných pro stupně utajení „Důvěrné“, „Tajné“ a „Přísně tajné“ absolutně, protože dosud žádnému cizímu státnímu příslušníku nebylo takovéto osvědčení vydáno a ani o jeho vydání žádný cizí státní příslušník nepožádal.

U určení navrhované osoby pro stupeň utajení „Vyhrazené“ se plně zachovává právní status pro občany České republiky. Určení cizích státních příslušníků pro stupeň utajení „Vyhrazené“ podle dosavadní právní úpravy se bude považovat za určení pro tento stupeň podle tohoto zákona po dobu jeho platnosti, která činí nejdéle šest let od jeho vydání. Po této lhůtě nebude možno cizímu státnímu příslušníkovi toto určení obnovit, protože se na něj již dále nebude vztahovat přechodné ustanovení a přestane splňovat podmínky pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení „Vyhrazené“.

Vzhledem k tomu, že právní úprava bezpečnostních prověrek provedená touto novelizací bude pro navrhovanou osobu výhodnější než stávající právní úprava, budou bezpečnostní prověrky, zahájené podle dosavadních právních předpisů, dokončeny podle tohoto novelizovaného znění zákona. Zahájené bezpečnostní prověrky I. stupně cizích státních příslušníků se podle tohoto zákona ukončí, protože nesplní podmínky pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení „Vyhrazené“.

Bezpečnostní prověrky II. stupně u navrhovaných osob, které vykonávají vojenskou činnou službu nebo jsou v pracovním poměru k ozbrojeným silám České republiky a nebo k Ministerstvu obrany a Ministerstvu zahraničních věcí a k nimž Úřad podle dosavadní právní úpravy dosud nezahájil potřebná opatření, budou po nabytí účinnosti tohoto zákona dokončeny Ministerstvem obrany a Ministerstvem zahraničních věcí. Úřad Ministerstvu obrany a Ministerstvu zahraničních věcí předá žádosti o provedení bezpečnostních prověrek včetně podkladových materiálů těchto navrhovaných osob.

Předkládanou novelou právní úpravy utajovaných skutečností nedojde ze strany Úřadu k finančním nárokům na státní rozpočet. Navrhovanou novelou dojde k vypuštění podmínky zdravotní způsobilosti a v některých případech osobnostní způsobilosti. Tato úprava by měla přinést úsporu výdajů státního rozpočtu v odhadované výši 76 500 000 Kč.

V souvislosti s vypuštěním požadavku zdravotní způsobilosti, půjde o odhadovanou úsporu 16 500 000 Kč, (průměrné náklady na provedení jednoho zdravotního vyšetření se pohybují okolo 300 Kč, dosud bylo zdravotní vyšetření provedeno zhruba u 55 000 osob). K úspoře finančních prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu v odhadované výši 60 000 000 Kč dojde i v souvislosti s vypuštěním podmínky osobnostní způsobilosti při prověřování osob na stupeň utajení „Vyhrazené“ a v některých případech stupeň utajení „Důvěrné“, (průměrné náklady na jedno vystavení posudku osobnostní způsobilosti činí cca 1 500 Kč, dosud byly u předmětných stupňů bezpečnostní prověrky vystaveny posudky pro zhruba 40 000 osob).

Úřad nemá k dispozici přesný počet prověřených osob na stupeň utajení „Vyhrazené“, a proto nelze považovat výše uvedené údaje za zcela přesné.

Ministerstvo obrany a Ministerstvo zahraničních věcí v souvislosti s navrhovanou novelou nebudou nárokovat žádné finanční prostředky ze státního rozpočtu, neboť náklady na výstavbu a provoz odboru bezpečnostních prověrek budou v rámci změnového řízení vyčleněny z jeho rozpočtové kapitoly.

Předmětná oblast návrhu není právem EU regulována. Je tedy nutno konstatovat, že návrh není v rozporu s právem EU vzhledem k tomu, že tuto oblast komunitární právo neupravuje.

Mezinárodními smlouvami upravujícími bezpečnostní problematiku, kterými je Česká republika vázána, jsou:

  • Bezpečnostní dohoda mezi Českou republikou a Západoevropskou unií (č. 9/1999 Sb.), která pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 13. prosince 1998;

  • Severoatlantická Smlouva (č. 66/1999 Sb.), která vstoupila pro Českou republiku v platnost dne 12. března 1999.

Předkládaný návrh novely zákona není v rozporu s výše uvedenými mezinárodními smlouvami a nezpůsobí ani problémy při provádění výše uvedených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

V návaznosti na změny provedené navrhovanou novelou dojde zároveň i k novele prováděcího předpisu, upravujícího osobnostní způsobilost (vyhláška Národního bezpečnostního úřadu č. 245/1998 Sb., o osobnostní způsobilosti a vzorech tiskopisů používaných v oblasti personální bezpečnosti), v souvislosti s vypuštěním zdravotní způsobilosti jako podmínky pro vydání osvědčení dojde ke zrušení vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 315/1998 Sb., o zdravotní způsobilosti seznamovat se s utajovanými skutečnostmi.

K čl. 1

K bodu 1. Podkladové materiály uvedené v základních pojmech se uvádějí do souladu s nově koncipovanými podmínkami pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení „Vyhrazené“ a pro vydání osvědčení pro stupně utajení „Důvěrné“, „Tajné“ nebo „Přísně tajné“.

K bodu 2. Stávající počet žádostí o provedení bezpečnostních prověrek na Úřadu dosahuje množství, jehož vyřízení si vyžádá časové období, které pravděpodobně přesáhne limit vyplývající z přechodného ustanovení zákona, tedy do 31. 12. 2000. Zejména v armádě České republiky a na Ministerstvu zahraničních věcí by pak takový stav mohl způsobit potíže při plnění odborných úkolů.

Resort Ministerstva obrany předpokládá nutnost provést bezpečnostní prověrku u 750 osob na „Přísně tajné“, u 5 250 na „Tajné“ a u 9 000 na „Důvěrné“, celkem tedy bude třeba provést cca 15 000 prověrek pouze pro potřeby armády České republiky, přičemž je nutno počet navýšit o prověrky velitelů a vojáků v záloze, které bude rovněž nezbytné řešit.

Resort Ministerstva zahraničních věcí předpokládá nutnost provést do 31. 12. 2000 bezpečnostní prověrku u 1 400 osob na II. stupeň.

Je tedy nutné přijmout taková opatření, aby byly zajištěny potřeby ozbrojených sil České republiky, zejména armády ČR, a Ministerstva zahraničních věcí. Výkonem státní správy v oblasti provádění bezpečnostních prověrek II. stupně navrhovaných osob, které vykonávají vojenskou činnou službu nebo jsou v pracovním poměru k ozbrojeným silám České republiky či k Ministerstvu obrany a Ministerstvu zahraničních věcí, včetně vydávání a odnímání osvědčení, bude proto pověřeno Ministerstvo obrany a Ministerstvo zahraničních věcí.

K bodu 3. Působnost zpravodajských služeb v oblasti provádění bezpečnostních prověrek navrhovaných osob se rozšiřuje o provádění bezpečnostních prověrek jejich zaměstnanců a o pravomoc vydávat svým příslušníkům a zaměstnancům certifikát potvrzující cizí moci, že navrhované osobě bylo vydáno osvědčení.

K bodu 4. Upravuje se postavení Ministerstva obrany a Ministerstvo zahraničních věcí, zpravodajských služeb a Policie České republiky při provádění bezpečnostních prověrek, vydávání a odnímání osvědčení a postavení jejich statutárních orgánů při vyřizování stížností. U zpravodajských služeb se dále upravuje jejich postavení při vydávání a odnímání certifikátů.

K bodu 5. V návaznosti na změnu provedenou bodem 2. se rozšiřuje povinnost orgánu státu a organizace vůči Ministerstvu obrany a Ministerstvu zahraničních věcí.

K bodu 6. Povinnost statutárního orgánu, spočívající ve sledování, zda určená osoba splňuje podmínky pro její určení po celou dobu tohoto určení, se omezuje na sledování podmínek pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení „Vyhrazené“, protože pro sledování dalších podmínek, pro vydání osvědčení pro vyšší stupeň utajení, nemá statutární orgán žádné podkladové materiály. Nelze po statutárním orgánu požadovat, aby sledoval splňování těch podmínek, u kterých se nesmí seznamovat s podkladovými materiály, (tyto materiály netvoří obsah jím vedeného spisu k navrhované osobě).

K bodu 7. Upřesňuje se forma, obsah a adresát změn oznamovaných navrhovanou osobou.

K bodu 8. V návaznosti na zrušení zdravotní způsobilosti jako podmínky pro vydání osvědčení se vypouští povinnost určené osoby podrobovat se pravidelnému zdravotnickému vyšetření.

K bodu 9. Tímto ustanovením se odstraňuje nepřesnost stávající právní úpravy a z oznamovací povinnosti se vyjímají zaměstnanci zpravodajských služeb a dále příslušníci a zaměstnanci Policie České republiky, u kterých byla provedena bezpečnostní prověrka Policií České republiky.

K bodu 10. Nově se stanovují podmínky pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení „Vyhrazené“ a pro vydání osvědčení navrhované pro stupně utajení „Důvěrné“, „Tajné“ nebo „Přísně tajné“.

K bodu 11. V návaznosti na změny se upřesňují doklady prokazující bezúhonnost navrhované osoby.

K bodu 12. Zrušují se ustanovení související s prokazováním zdravotní způsobilosti navrhované osoby.

K bodu 13. Upravuje se způsob posuzování osobnostní způsobilosti při bezpečnostní prověrce II. stupně, kdy se bude vycházet z prohlášení navrhované osoby k osobnostní způsobilosti a posudek o osobnostní způsobilosti bude možno dodatečně vyžádat pouze v odůvodněných případech při zjištění skutečností, které mohou způsobit osobnostní nezpůsobilost navrhované osoby.

K bodu 14. Rozšiřuje se zmocnění Úřadu upravit prováděcím předpisem nově zavedený institut prohlášení navrhované osoby k osobnostní způsobilosti.

K bodu 15. Zmírňuje se stávající tvrdost podmínek bezpečnostní spolehlivosti zavedením úvahy při posuzování bezpečnostních rizik.

K bodům 16. a 17. Z opatření tvořících bezpečnostní prověrku II. stupně se vypouští vyhodnocení podkladových materiálů statutárním orgánem, které by po vypuštění výpisu z Rejstříku trestů spočívalo pouze ve vyhodnocení základní části bezpečnostního dotazníku, a nahrazuje se posouzením všech podkladových materiálů Úřadem.

K bodu 18. Obsah šetření prováděného Úřadem v rámci bezpečnostní prověrky II. stupně se rozšiřuje o ověření identity navrhované osoby.

K bodu 19. Zjednodušuje se postup při provádění bezpečnostních prověrek III. stupně tím, že se upřesňuje okruh osob, ke kterým je prováděno šetření, snižuje se počet opatření tvořících bezpečnostní prověrku a tato opatření se člení na obligatorní a na fakultativní, která se budou provádět pouze při zjištění poznatků, které je potřebné těmito opatřeními prověřit.

K bodu 20. V návaznosti na změnu způsobu provádění bezpečnostní prověrky III. stupně se upravuje obsah bezpečnostní prověrky IV. stupně.

K bodu 21. Specifikují se podkladové materiály v návaznosti na diferenciaci podmínek pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení „Vyhrazené“ a pro vydání osvědčení navrhované pro stupně utajení „Důvěrné“, „Tajné“ a „Přísně tajné“.

K bodu 22. Diferencuje se obsah bezpečnostního dotazníku pro účely bezpečnostních prověrek jednotlivých stupňů a rozšiřuje se zmocnění Úřadu upravit v prováděcím předpise formu bezpečnostního dotazníku – bude zavedena možnost zpracování bezpečnostního dotazníku v elektronické formě.

K bodu 23. a 24. V návaznosti na nové členění § 18 se legislativně technicky mění dikce.

K bodu 25. Zakotvuje se oprávnění pro statutární orgán, kterým bude oprávněn převést své povinnosti spočívající v provedení bezpečnostní prověrky I. stupně na další služební funkcionáře nebo vedoucí zaměstnance orgánu státu s personální pravomocí, odlišné od jeho bezpečnostního ředitele.

K bodu 26. V souvislosti s vypuštěním opatření v bezpečnostní prověrce II. stupně, a tím i v bezpečnostních prověrkách všech vyšších stupňů, v jehož rámci statutární orgán prováděl vyhodnocení podkladových materiálů předložených navrhovanou osobou, se tato činnost rovněž vypouští z postupu při určování navrhované osoby pro stupně utajení „Důvěrné“ nebo vyšší.

K bodu 27. V zájmu ochrany osobnosti navrhované osoby se umožňuje statutárnímu orgánu seznámit se pouze se základní částí bezpečnostního dotazníku a stanoví se mu oprávnění pořídit si jeho kopii pro potřeby jím vedeného spisu k navrhované osobě. S ostatními podkladovými materiály navrhované osoby není statutární orgán oprávněn se seznámit. Navrhovaná osoba zabezpečuje ostatní podkladové materiály tak, aby se s nimi statutární orgán nemohl ani nedopatřením seznámit.

K bodu 28. V návaznosti na nové členění § 18 se legislativně technicky mění dikce a ukončení bezpečnostní prověrky fyzické osoby se uvádí v soulad s ukončením bezpečnostní prověrky organizace, čímž zároveň dochází k posílení právní jistoty navrhované osoby, že v případě splnění podmínek je na vydání osvědčení nárok.

K bodu 29. Upravuje se postup Úřadu pro případy, kdy Úřad provedl bezpečnostní prověrku I. stupně na žádost navrhované osoby a kdy nelze vydat osvědčení, protože pro tento stupeň bezpečnostní prověrky se osvědčení nevydává a určování navrhované osoby pro stupeň utajení „Vyhrazené“ nebude provádět Úřad.

K bodu 30. Upravuje se postup při provádění bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně pro případy, kdy u navrhované osoby není ověřeno splnění podmínek pro vydání osvědčení pro požadovaný stupeň utajení, ale je ověřeno splnění podmínek pro vydání osvědčení pro některý z nižších stupňů utajení nebo pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení „Vyhrazené“.

K bodu 31. a 33.V návaznosti na nové členění § 18 se legislativně technicky mění dikce.

K bodu 32. Doplňuje se postup statutárního orgánu v případě, že navrhovaná osoba přestane v průběhu určení splňovat některou z podmínek určení pro stupeň utajení „Vyhrazené“.

K bodu 34. V návaznosti na ustanovení bodu 32. se upravuje dikce jednoho z důvodů zániku platnosti osvědčení.

K bodu 35. Vytváří se systém postupu navrhované osoby při zániku platnosti osvědčení před uplynutím jeho doby platnosti, což se stanovuje jako povinnost navrhované osobě a vymezuje se adresát pro odevzdání vydaných osvědčení a certifikátů.

K bodu 36. Zakládá se povinnost obdobná povinnosti statutárního orgánu při zániku určení a z této povinnosti jsou vyňaty zpravodajské služby a Policie České republiky z důvodu ochrany svých příslušníků a zaměstnanců.

K bodu 37. Z povinností statutárních orgánů při zániku určení se vyjímají zpravodajské služby a Policie České republiky z důvodu ochrany svých příslušníků a zaměstnanců.

K bodu 38. a 39. V zájmu zachování nezávislosti Nejvyššího kontrolního úřadu a kontinuity trestního řízení byl rozšířen okruh osob určených ze zákona.

K bodu 40. Zakládá se oprávnění k vedení bezpečnostního spisu k navrhované osobě pro všechny subjekty provádějící bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně.

K bodu 41. Doba uložení bezpečnostního spisu k navrhované osobě se zkracuje z 80 na 20 let tak, aby nebyla kratší než nejdelší promlčecí doba zániku trestnosti činu.

K bodu 42. Změna vychází ze zavedené diferenciace bezpečnostního dotazníku, z nové úpravy posuzování osobnostní způsobilosti navrhované osoby a z vypuštění povinnosti statutárního orgánu posoudit podkladové materiály pro bezpečnostní prověrku II. a vyššího stupně, které bylo provedeno v návaznosti na uvedené změny.

K bodu 43. V návaznosti na rozšíření osob určených ze zákona o Veřejného ochránce práv a jeho zástupce, o viceprezidenta a členy Prezídia Nejvyššího kontrolního úřadu se následně upravuje možnost zprostit je mlčenlivosti, které se svěřuje prezidentu republiky.

K bodu 44. Rozšiřují se důvody, pro které lze odepřít zproštění mlčenlivosti. Touto úpravou se odstraňuje nadřazenost zájmů České republiky nad zájmy zaručené Ústavou a Listinou základních práv a svobod, vztahujících se k právu na ochranu života a zdraví.

K bodu 45. Tímto opatřením se odstraní nutnost opakovaného vydávání certifikátu během platnosti osvědčení nebo potvrzení v případech, kdy se navrhovaná osoba nebo organizace musí prokazovat certifikátem opakovaně nebo dlouhodobě.

K čl. 2

K bodu 1. Ustanovení umožňuje zachovat právní status provedených bezpečnostních prověrek, vydaných osvědčení a určení navrhovaných osob, nabytý podle dosavadní právní úpravy, po dobu platnosti osvědčení.

K bodu 2. Pro zachování kontinuity zahájených bezpečnostních prověrek, právních jistot navrhovaných osob a v zájmu využití zjednodušujících a zefektivňujících novelou zavedených opatření se navrhuje uvedený postup.

K bodu 3. Stanoví se pořádková lhůta pro předání bezpečnostních spisů k navrhované osobě, založených při zahájení bezpečnostních prověrek osob, u kterých bude podle nové právní úpravy provádět bezpečnostní prověrku Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo zahraničních věcí.

K čl. 3

S ohledem na navrhované změny se jeví jako nezbytné odložit nabytí účinnosti zákona o 30 dnů, což je o 15 dnů více, než činí obecná lhůta nabytí účinnosti zákona.

V Praze dne 3. května 2000

předseda vlády

v z. JUDr. Pavel Rychetský, v. r.

ministr a vedoucí Úřadu vlády ČR

Ing. Karel Březina, v. r.

Platné znění zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb., s vyznačením navrhovaných změn

§ 2

Vymezení pojmů pro účely tohoto zákona

(1) Zájmem České republiky je zachování ústavnosti, svrchovanosti, územní celistvosti, zajištění obrany státu, veřejné bezpečnosti, ochrana důležitých ekonomických a politických zájmů, práv a svobod fyzických a právnických osob a ochrana života nebo zdraví fyzických osob.

(2) Újmou je takové poškození nebo ohrožení zájmu České republiky nebo zájmu, k jehož ochraně se Česká republika zavázala, jehož následky nelze odstranit nebo je lze zmírnit pouze následnými opatřeními. Podle významu zájmu a závažnosti způsobené újmy se újma člení na mimořádně vážnou újmu, vážnou újmu a prostou újmu.

(3) Zachováváním mlčenlivosti je povinnost nesdělovat utajovanou skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou skutečností seznamovat.

(4) Dodržováním ochrany utajovaných skutečností se rozumí povinnost zachovávat mlčenlivost a dodržovat ostatní povinnosti stanovené tímto zákonem a v jeho mezích.

(5) Neoprávněným nakládáním s utajovanou skutečností je její vyzrazení, zneužití, poškození, znehodnocení, zničení, porušení její ochrany nebo ztráta. Za neoprávněné nakládání se rovněž považuje neoznačení utajované skutečnosti stupněm utajení nebo nesprávné stanovení stupně utajení utajované skutečnosti.

(6) Ústředním úřadem je ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy a dále též Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace (dále jen „zpravodajské služby“), Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Senátu a Kancelář Poslanecké sněmovny, Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad vlády a Česká národní banka.

(7) Orgánem státu je ústřední úřad, jiný správní úřad, soud, státní zastupitelství, Policie České republiky a vyšší územní samosprávný celek při výkonu státní správy v přenesené působnosti.

(8) Organizací je právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající za podmínek podle zvláštního zákona.1)

(9) Statutárním orgánem je u orgánu státu, s výjimkou obce, jeho vedoucí, u obce tajemník obecního úřadu, není-li takového, starosta a u organizace ten, o němž to stanoví zvláštní zákon.

(10) Povoláním se rozumí služební poměr, pracovní poměr nebo jiný pracovněprávní vztah a pracovní vztah.

((11) Podkladovými materiály jsou bezpečnostní dotazník, posudek o zdravotní způsobilosti, posudek o osobnostní způsobilosti, čestné prohlášení o bezúhonnosti nebo výpis z evidence Rejstříku trestů.2))

(11) Podkladovými materiály jsou bezpečnostní dotazník, výpis z evidence Rejstříku trestů2) a prohlášení navrhované osoby k osobnostní způsobilosti (dále jen „prohlášení k osobnostní způsobilosti“) nebo posudek o osobnostní způsobilosti.

(12) Určenou osobou je fyzická osoba, která byla určena ke styku s utajovanými skutečnostmi pro vymezenou oblast činnosti a pro stupeň utajení, na který bylo vydáno osvědčení, nebo pro stupeň utajení nižší (dále jen „určení“). Podmínka osvědčení platí jen v případě, že zákon předpokládá jeho vydání před určením osoby.

§ 8

Úřad

(1) Úřad

  1. zajišťuje jednotné provádění ochrany utajovaných skutečností v České republice,

  2. vykonává státní dozor a metodickou činnost,

  3. vede ústřední registry utajovaných skutečností poskytovaných v rámci mezinárodních styků,

  4. plní úkoly v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv v oblasti ochrany utajovaných skutečností, jimiž je Česká republika vázána,

  5. zajišťuje a koordinuje kryptologický výzkum a vývoj, řídí kryptografickou ochranu utajovaných skutečností a zajišťuje kryptoanalytické služby,

  6. zajišťuje a koordinuje výzkum, vývoj a výrobu prostředků k ochraně utajovaných skutečností a provádí nebo zajišťuje jejich certifikaci a distribuci,

  7. zajišťuje certifikaci informačních systémů5) určených k nakládání s utajovanými skutečnostmi,

  8. zajišťuje a v rozsahu stanoveném tímto zákonem provádí bezpečnostní prověrky fyzických osob navrhovaných k určení pro styk s utajovanými skutečnostmi (dále jen „navrhovaná osoba“),

  9. zajišťuje a v zákonem stanoveném rozsahu provádí bezpečnostní prověrky organizací,

  10. vydává osvědčení, že navrhovaná osoba splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro jeho vydání, (dále jen „osvědčení“),

  11. vydává potvrzení, že organizace splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro jeho vydání, (dále jen „potvrzení“),

  12. vydává certifikát potvrzující cizí moci, že navrhované osobě bylo vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení, (dále jen „certifikát“),

  13. vydává na základě oprávnění k seznamování se s utajovanými skutečnostmi vydaného cizí mocí (dále jen „bezpečnostní oprávnění“) osvědčení nebo potvrzení,

  14. vede evidenci případů neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi, evidenci určených osob a evidenci bezpečnostních ředitelů,

  15. vydává bezpečnostní standardy,

  16. povoluje poskytování utajovaných skutečností v rámci mezinárodní spolupráce.

(2) Úřad je oprávněn

  1. využívat informace z evidencí Ministerstva vnitra a z evidencí Policie České republiky,

  2. získávat potřebné informace u orgánů státu a organizací v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle odstavce 1,

  3. vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů6) pro potřeby bezpečnostní prověrky,

  4. sdružovat údaje z evidencí,

  5. vést bezpečnostní spis k navrhované osobě a spis o bezpečnostní prověrce organizace.

§ 8a

Ministerstvo obrany a Ministerstvo zahraničních věcí

(1) Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo obrany zajišťují a v rozsahu stanoveném tímto zákonem provádějí bezpečnostní prověrky II. stupně navrhovaných osob, které jsou v pracovním poměru k Ministerstvu zahraničních věcí, k Ministerstvu obrany nebo k  ozbrojeným silám České republiky nebo které vykonávají vojenskou činnou službu6a) nebo jsou studenty vojenských škol, a vydávají a odnímají osvědčení těmto osobám.

(2) Při plnění úkolů podle odstavce 1 jsou Ministerstvo obrany a Ministerstvo zahraničních věcí oprávněny

  1. využívat informace z evidencí Ministerstva vnitra a z evidencí Policie České republiky,

  2. získávat potřebné informace v nezbytném rozsahu u orgánů státu a organizací,

  3. vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů6),

  4. sdružovat údaje z evidencí,

  5. vést bezpečnostní spis k navrhované osobě.

(3) Pokud se během bezpečnostní prověrky podle odstavce 1 vyskytnou skutečnosti, které nelze ověřit opatřeními, stanovenými pro daný stupeň bezpečnostní prověrky, lze požádat Úřad o provedení potřebných opatření stanovených pro III. stupeň bezpečnostní prověrky. Takto lze postupovat pouze s písemným souhlasem navrhované osoby.

(4) Vydání nebo odejmutí osvědčení podle odstavce 1 oznámí Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo obrany (dále jen „Ministerstvo“) Úřadu do 30 dnů od jeho vydání nebo odejmutí.

§ 9

Zpravodajské služby

(1) Zpravodajské služby

  1. zajišťují a provádějí bezpečnostní prověrky svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí a vydávají a odnímají osvědčení a certifikáty těmto osobám,

  2. podílejí se na plnění úkolů podle § 8 odst. 1 písm. h) a i). Vojenské zpravodajství se na těchto úkolech podílí v případech, kdy se jedná o přístup k utajovaným skutečnostem v působnosti Ministerstva.

(2) Při plnění úkolů podle odstavce 1 jsou zpravodajské služby oprávněny

používat specifické prostředky, zpravodajské prostředky nebo prostředky k získávání informací podle zvláštních zákonů,7)

  1. používat specifické prostředky, zpravodajské prostředky nebo prostředky k získávání informací podle zvláštních zákonů

  2. využívat údaje ze svých evidencí a požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,

  3. uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci bezpečnostních prověrek navrhovaných osob nebo organizací,

  4. vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů6) pro potřeby bezpečnostní prověrky podle odstavce 1 písm. a),

  5. vést evidenci případů neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi příslušníky zpravodajských služeb,

  6. získávat potřebné informace u dalších orgánů státu a organizací v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona.

(3) Při plnění úkolů podle odstavce 1 zpravodajské služby vzájemně spolupracují a poskytují si nezbytnou součinnost.

§ 10

Policie České republiky

(1) Ministr vnitra je oprávněn ve výjimečných a odůvodněných případech pověřit Policii České republiky zajištěním a prováděním bezpečnostních prověrek příslušníků nebo zaměstnanců Policie České republiky, včetně vydávání a odnímání osvědčení těmto osobám.

(2) Při plnění úkolů podle odstavce 1 je Policie České republiky oprávněna

  1. používat operativně pátrací prostředky a operativní techniku,8)

  2. vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů,6)

  3. vést evidenci případů neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi příslušníky Policie České republiky.

(3) Policie České republiky se podílí na plnění úkolů podle § 8 odst.1 písm.h) a i).

(4) Při plnění úkolů podle odstavců 1 a 3 je Policie České republiky oprávněna

  1. využívat údaje ze svých evidencí a požadovat a využívat údaje z evidencí a materiálů vzniklých z činnosti bezpečnostních a vojenských orgánů československého státu,

  2. uchovávat v informačních systémech údaje získané při provádění bezpečnostních prověrek navrhovaných osob nebo organizací,

  3. získávat potřebné informace u dalších orgánů státu a organizací v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona.

§ 10 a

(1) Při provádění bezpečnostních prověrek navrhovaných osob a vydávání a odnímání osvědčení a certifikátů podle § 9 odst. 1 písm. a) mají zpravodajské služby postavení Úřadu.

(2) Při provádění bezpečnostních prověrek navrhovaných osob a vydávání a odnímání osvědčení podle § 10 odst. 1 má Policie České republiky postavení Úřadu.

(3) Při provádění bezpečnostních prověrek II. stupně a vydávání a odnímání osvědčení pro stupeň utajení „Důvěrné“ podle § 8a odst. 1 má Ministerstvo postavení Úřadu.

(4) Při vyřizování stížnosti (§ 75) , podané navrhovanou osobou nebo osobou, které bylo vydáno osvědčení a u které byla provedena bezpečnostní prověrka podle § 8a odst. 1, § 9 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 1, má ministr obrany a ministr zahraničních věcí, ředitel zpravodajské služby a policejní prezident postavení ředitele Úřadu a Ministerstvo, zpravodajská služba nebo Policie České republiky postavení Úřadu .

§ 11

Povinnosti orgánu státu a organizace

Orgán státu a organizace jsou povinny

  1. vytvářet podmínky k zabezpečení ochrany utajovaných skutečností a kontrolovat jejich dodržování,

  2. zajistit ochranu utajovaných skutečností,

  3. přijímat opatření při zjištění porušení tohoto zákona, která vedou k odstranění nepříznivých následků takového porušení,

  4. poskytovat informace podle § 8 odst. 2 písm. b), § 8a odst. 2 písm. b), § 9 odst. 2 písm. f) a § 10 odst. 4 písm. c).

§ 12

Povinnosti statutárního orgánu

(1) Statutární orgán je povinen zajistit ochranu utajovaných skutečností a provádět opatření bezpečnostní prověrky I. stupně.

(2) Statutární orgán je dále povinen

  1. kontrolovat dodržování povinností stanovených tímto zákonem,

  2. zpracovávat přehled pracovních míst nebo funkcí, u kterých je nezbytné seznamovat se s utajovanými skutečnostmi,

  3. zajišťovat vedení evidencí určených osob a osob, u kterých došlo k zániku určení,

  4. oznamovat písemně Úřadu všechny změny, které mohou mít vliv na vydání osvědčení, potvrzení nebo certifikátu,

  5. oznamovat písemně bez zbytečného odkladu Úřadu případy neoprávněného nakládání s utajovanou skutečností a přijatá opatření,

  6. evidovat případy neoprávněného nakládání s utajovanými skutečnostmi,

  7. informovat písemně Úřad o výzkumu, vývoji nebo výrobě, pokud tyto obsahují utajovanou skutečnost,

  8. sledovat, zda určená osoba splňuje podmínky stanovené (tímto zákonem) v § 18 odst. 1 po celou dobu určení,

  9. zajišťovat odbornou přípravu určených osob,

  10. spolupracovat s Úřadem na metodickém vedení a personální práci s určenými osobami,

  11. plnit úkoly v oblasti ochrany utajovaných skutečností, které vyplývají z mezinárodních smluv,

  12. zajistit stanovení a označení příslušného stupně utajení.

(3) Povinnost uvedená v odstavci 2 písm. d) se nevztahuje na statutární orgány zpravodajských služeb.

(4) Oznamovací povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. e) plní zpravodajské služby vůči předsedovi vlády.

§ 14

Povinnosti určených osob

(1) Určená osoba je povinna

  1. dodržovat ochranu utajovaných skutečností,

  2. oznamovat neprodleně případy neoprávněného nakládání s utajovanou skutečností statutárnímu orgánu, a nelze-li tak učinit, Úřadu,

(c) oznamovat všechny změny v podkladových materiálech statutárnímu orgánu ,)

c) písemně oznamovat

1. statutárnímu orgánu změny údajů uvedených v  základní části bezpečnostního dotazníku pod písmeny a), c), d), i), j) a k) a změny skutečností vedených v evidenci Rejstříku trestů,

2. Úřadu, Ministerstvu, zpravodajské službě nebo Policii České republiky podle příslušnosti k provedení bezpečnostní prověrky a v  závislosti na stupni provedené bezpečnostní prověrky, změny údajů uvedených v bodě 1, v první doplňující části bezpečnostního dotazníku uvedené pod písmeny d) a k), ve druhé doplňující části bezpečnostního dotazníku uvedené pod písmeny a), b) a h) a změny v ostatních podkladových materiálech.

(d) dostavit se k pravidelnému vyšetření zdravotní způsobilosti nebo k mimořádné prohlídce podle § 21 odst. 3.)

(2) Určená osoba pro stupeň utajení „Přísně tajné“, s výjimkou příslušníků a zaměstnanců zpravodajských služeb a příslušníků a zaměstnanců Policie České republiky, kterým bylo vydáno osvědčení podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 1, je povinna písemně oznámit Úřadu výjezd do zahraničí nejméně pět dnů před tímto výjezdem.

(3) Povinnost uvedená v odstavci 2 se nevztahuje

  1. na výjezdy do států Evropské unie, členských států Severoatlantické aliance nebo neutrálních států, jejichž seznam stanoví Úřad,

  2. na osoby, které výjezd uskutečňují v souvislosti s plněním úkolu orgánu státu, nebo

  3. na poslance a senátory a na osoby uvedené v § 43.

§ 18

(Osvědčení lze vydat navrhované osobě, která

  1. je způsobilá k právním úkonům,

  2. dosáhla předepsaného věku,

  3. je bezúhonná,

  4. je zdravotně způsobilá,

  5. je osobnostně způsobilá,

f) je bezpečnostně spolehlivá.)

  1. Podmínky pro určení navrhované osoby pro stupeň utajení „Vyhrazené“ splňuje osoba, která:

    1. je státním občanem České republiky,

    2. je způsobilá k právním úkonům,

    3. dosáhla požadovaného věku a

    4. je bezúhonná.

  2. Podmínky pro vydání osvědčení navrhované osobě pro stupně utajení „Důvěrné“, „Tajné“ nebo „Přísně tajné“ splňuje osoba, která:

    1. splňuje podmínky uvedené v odstavci 1,

    2. je osobnostně způsobilá a

    3. je bezpečnostně spolehlivá.

(3) Výjimky z ustanovení odstavce 1 písm. a) uděluje vláda.

§ 20

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonnou není považována navrhovaná osoba, která byla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činu nebo trestného činu vztahujícího se k ochraně státního, hospodářského nebo služebního tajemství nebo utajovaných skutečností, spáchaného i z nedbalosti.

((2) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů,2) pokud zákon nestanoví, že postačí čestné prohlášení o bezúhonnosti.)

(2) Bezúhonnost se při provádění bezpečnostní prověrky I. stupně dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů2) apři provádění bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně se zjišťuje z opisu z evidence Rejstříku trestů.6).

(§ 21

Zdravotní způsobilost

(1) Zdravotní způsobilost navrhované osoby zjišťuje a posudek o ní vydává posuzující lékař, jímž je registrující lékař podle zvláštního zákona.9) Posudek o zdravotní způsobilosti osob navrhovaných pro stupeň utajení „Přísně tajné“ vydává posuzující lékař oprávněný k této činnosti na základě pověření Úřadu.

(2) Posudek o zdravotní způsobilosti se vydává na základě výsledku lékařského vyšetření, popřípadě dalších potřebných vyšetření.

(3) U určených osob se provádějí pravidelná vyšetření. V případě, že u těchto osob došlo ke změně zdravotního stavu, provádí posuzující lékař mimořádnou prohlídku.

(4) Zjistí-li posuzující lékař na základě vyšetření podle odstavce 3, že určená osoba pozbyla zdravotní způsobilost, oznámí to neprodleně jejímu statutárnímu orgánu.

(5) Ministerstvo zdravotnictví stanoví po dohodě s Úřadem právním předpisem podrobnosti o způsobu zjišťování zdravotní způsobilosti včetně stanovení periodicity tohoto zjišťování, stanovení nemocí, vad nebo stavů, které vylučují schopnost utajovat skutečnosti, jakož i povinnosti dostavit se k periodickému vyšetření zdravotní způsobilosti nebo se podrobit mimořádné prohlídce podle odstavce 3 v důsledku změny zdravotní situace.)

§ 22

Osobnostní způsobilost

(1) Za osobnostně způsobilou není považována navrhovaná osoba, u níž byly na základě psychologického vyšetření zjištěny takové osobnostní rysy, postoje či vztahy, které mohou vzbuzovat pochybnosti o tom, že je schopna utajovat skutečnosti.

(2) Posudek o osobnostní způsobilosti vydává Úřad, zpravodajské služby, Policie České republiky nebo odborné pracoviště oprávněné k této činnosti na základě pověření Úřadu.

(3) Při provádění bezpečnostní prověrky II. stupně se osobnostní způsobilost posuzuje na základě prohlášení k osobnostní způsobilosti. Zjistí-li se v průběhu této bezpečnostní prověrky skutečnosti, které vzbuzují pochybnost, zda navrhovaná osoba je osobnostně způsobilá, posoudí Úřad její osobnostní způsobilost na základě posudku o osobní způsobilosti, k jehož předložení ji vyzve.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

(3) (4) Požadavky na osobnostní způsobilost jsou odstupňovány v závislosti na stupni bezpečnostní prověrky.

(4) (5) Úřad stanoví právním předpisem vzor prohlášení k osobnostní způsobilosti, způsob zjišťování osobnostní způsobilosti, podmínky provádění vyšetření, jeho obsah, metody a techniky a podmínky metodického dohledu a akreditace pracovišť.

§ 23

Bezpečnostní spolehlivost

(1) Za bezpečnostně spolehlivou není považována navrhovaná osoba, u které bylo zjištěno bezpečnostní riziko.

(2) Za bezpečnostní riziko (se považuje) lze považovat zejména

  1. činnost proti zájmům České republiky a proti zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala,

  2. činnost směřující k potlačování lidských práv nebo svobod, případně podpora takové činnosti,

  3. styk s osobou, která po 1. lednu 1990 vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmům České republiky, případně se pohybuje v prostředí osob, které takovou činnost vyvíjejí,

  4. chování a způsob života, který může mít vliv na ovlivnitelnost, důvěryhodnost nebo schopnost utajovat skutečnosti,

  5. skutečnost, která může vést k vydíratelnosti,

  6. pravomocné odsouzení neuvedené ve výpisu z evidence Rejstříku trestů,2)

  7. probíhající trestní stíhání, nebo

  8. užívání jiné identity.

(3) Za bezpečnostní riziko se nepovažuje činnost podle odstavce 2 písm. c) nebo užívání jiné identity podle odstavce 2 písm. h), pokud se tak děje při plnění služebního či pracovního úkolu nebo z jiného zákonného důvodu.

§ 25

Stupně bezpečnostních prověrek

V závislosti na stupni utajení, pro který má být navrhované osobě vydáno osvědčení, se provádí

  1. bezpečnostní prověrka I. stupně pro stupeň utajení „Vyhrazené“,

  2. bezpečnostní prověrka II. stupně pro stupeň utajení „Důvěrné“,

  3. bezpečnostní prověrka III. stupně pro stupeň utajení „Tajné“,

  4. bezpečnostní prověrka IV. stupně pro stupeň utajení „Přísně tajné“.

§ 26

Bezpečnostní prověrka I. stupně

Bezpečnostní prověrku I. stupně tvoří vyhodnocení podkladových materiálů statutárním orgánem.

§ 27

Bezpečnostní prověrka II. stupně

Bezpečnostní prověrku II. stupně tvoří (opatření uvedená v § 26 a dále)

a) posouzení podkladových materiálů Úřadem,

a) b) posouzení opisu z evidence Rejstříku trestů6) navrhované osoby Úřadem,

b) c) šetření Úřadu podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) k navrhované osobě včetně ověření její identity,

c) d) šetření zpravodajských služeb podle § 9 odst. 2 písm. b) a Policie České republiky podle § 10 odst. 4 písm. a) k navrhované osobě, provedená na základě žádosti Úřadu.

§ 28

(Bezpečnostní prověrka III. stupně

Bezpečnostní prověrku III. stupně tvoří opatření uvedená v § 27 a dále

  1. ověření identity navrhované osoby provedené zpravodajskými službami na základě žádosti Úřadu,

  2. šetření zpravodajských služeb podle § 9 odst. 2 písm. b) a f) a Policie České republiky podle § 10 odst. 4 písm. a) a c) ke členům domácnosti navrhované osoby starších 18 let, provedená na základě žádosti Úřadu,

  3. šetření Policie České republiky a zpravodajských služeb provedená u osob z prostředí, ve kterém se navrhovaná osoba pohybuje, ke zjištění, zda se u navrhované osoby nevyskytují bezpečnostní rizika. Šetření se provádí na základě žádosti Úřadu.)

Bezpečnostní prověrka III. stupně

(1) Bezpečnostní prověrku III. stupně tvoří opatření uvedená v § 27 a dále

a) šetření Úřadu podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) k osobám starším 18 let, žijících společně s navrhovanou osobou v místě, kde je tato osoba přihlášena k trvalému pobytu, a v jiném místě, kde se navrhovaná osoba zdržuje,

b) šetření zpravodajských služeb podle § 9 odst. 2 písm. b) a Policie České republiky podle § 10 odst. 4 písm. a) k osobám starším 18 let, žijících společně s navrhovanou osobou v místě, kde je tato osoba přihlášena k trvalému pobytu, a v jiném místě, kde se navrhovaná osoba zdržuje, provedená na základě žádosti Úřadu.

(2) Jsou-li opatřeními provedenými podle odstavce 1 zjištěny poznatky, které by mohly být považovány za překážku pro vydání osvědčení, může bezpečnostní prověrku III. stupně dále tvořit šetření zpravodajských služeb nebo Policie České republiky k navrhované osobě v prostředí, ve kterém se tato osoba pohybuje, ke zjištění, zda se u navrhované osoby nevyskytují bezpečnostní rizika. Šetření se provádí na základě žádosti Úřadu.

§ 29

Bezpečnostní prověrka IV. stupně

Bezpečnostní prověrku IV. stupně tvoří (opatření uvedená v § 28 a dále šetření zpravodajských služeb) bezpečnostní prověrka III. stupně, prověření identity navrhované osoby zpravodajskými službami a jejich šetření ke zjištění výskytu bezpečnostních rizik v prostředí, ve kterém se navrhovaná osoba pohybuje. Šetření se provádí na základě žádosti Úřadu.

§ 31

Vyhodnocení

(1) O výsledku svých šetření podle § 27 až 29 informuje Policie České republiky a zpravodajské služby Úřad.

(2) Na závěr bezpečnostní prověrky Úřad posoudí, zda navrhovaná osoba splňuje podmínku osobnostní způsobilosti, a provede celkové vyhodnocení získaných materiálů. V případě potřeby může Úřad požádat Policii České republiky nebo zpravodajské služby o doplnění šetření.

(3) Jsou-li při provádění bezpečnostní prověrky II. stupně zjištěny skutečnosti, které zpochybňují, že navrhovaná osoba je osobnostně způsobilá, je Úřad oprávněn vyzvat takovou osobu k předložení posudku o osobnostní způsobilosti.

§ 32

Postup určování

(1) Výběr navrhované osoby provede statutární orgán.

(2) Statutární orgán je povinen navrhovanou osobu předem seznámit s podmínkami a způsobem provedení bezpečnostní prověrky, informovat ji o zásadách ochrany utajovaných skutečností, jejích právech, povinnostech a následcích porušení ochrany utajovaných skutečností a vyžádat si její písemný souhlas s provedením bezpečnostní prověrky.

(3) V případě souhlasu navrhované osoby s provedením bezpečnostní prověrky si statutární orgán od této osoby vyžádá předložení podkladových materiálů, ne starších čtyř měsíců.

(4) Navrhovaná osoba je povinna v podkladových materiálech uvádět úplné a pravdivé údaje.

((5) Pro potřeby provedení bezpečnostní prověrky I. stupně tvoří součást podkladových materiálů čestné prohlášení o bezúhonnosti a pro potřeby bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně výpis z evidence Rejstříku trestů.2))

(5) Podkladovými materiály pro bezpečnostní prověrku I. stupně jsou základní část bezpečnostního dotazníku a výpis z evidence Rejstříku trestů2). Podkladovými materiály pro bezpečnostní prověrku II. stupně jsou základní a první doplňující část bezpečnostního dotazníku a prohlášení k osobnostní způsobilosti, pokud zákon nestanoví jinak. Podkladovými materiály pro bezpečnostní prověrku III. nebo IV. stupně jsou základní, první doplňující a druhá doplňující část bezpečnostního dotazníku a posudek o osobnostní způsobilosti.

§ 33

(Bezpečnostní dotazník

(1) Bezpečnostní dotazník se dělí na část základní a část doplňující.

(2) Část základní vyplní každá navrhovaná osoba a předá ji statutárnímu orgánu.

(3) Část doplňující vyplní navrhovaná osoba pouze pro účely bezpečnostní prověrky II. až IV. stupně a předá ji statutárnímu orgánu v podobě vylučující možnost, aby se statutární orgán seznámil s jejím obsahem.

(4) V části základní navrhovaná osoba uvádí

  1. jméno a příjmení, titul, vědeckou hodnost,

  2. datum a místo narození, rodné číslo,

  3. adresu trvalého a přechodného pobytu,

  4. rodinný stav,

  5. jméno, příjmení, rodné číslo, místo narození manžela, manželky, druha, družky,

  6. státní občanství včetně změn,

  7. číslo občanského průkazu, cestovního pasu, řidičského průkazu, místo jejich vydání,

  8. současného zaměstnavatele a jeho sídlo,

  9. přehled předchozích zaměstnavatelů a povolání v posledních pěti letech,

  10. přehled navštěvovaných škol,

  11. je-li voják nebo nevoják, u vojáka číslo vojenské knížky, evidenční místo a dosaženou vojenskou hodnost,

  12. je-li policista, číslo služebního průkazu a dosaženou hodnost policisty,

  13. název zdravotní pojišťovny, u níž je pojištěncem,

  14. je-li cizinec, pobyty na území České republiky delší než 30 dnů v posledních sedmi letech,

  15. zda je nebo byla závislá na požívání alkoholických nápojů,

  16. zda užívá nebo užívala omamné nebo psychotropní látky,

  17. všechna vznesená a sdělená obvinění z trestných činů vůči své osobě,

  18. životopis psaný vlastní rukou.

(5) V části doplňující navrhovaná osoba uvádí

  1. jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození

  2. bývalého manžela nebo manželky,

  3. dětí a sourozenců, i nevlastních,

  4. rodičů nebo pěstounů, i manžela, manželky,

  5. dalších osob starších 18 let, pokud žijí s navrhovanou osobou v domácnosti,

  6. přehled předchozích zaměstnavatelů a povolání,

  7. členství v orgánech organizací,

  8. vykonávání podnikatelské činnosti,

  9. pobyty v zahraničí delší než 30 dnů po dosažení věku 18 let,

  10. majetkové poměry,

  11. exekuce a výkony rozhodnutí nařízené proti ní v posledních sedmi letech,

  12. příslušnost a vztahy k občanským sdružením, spolkům, politickým stranám, církvím nebo náboženským společenstvím,

  13. kontakty a vazby na bývalé i současné zpravodajské a výzvědné služby cizí moci nebo na zpravodajské služby bývalé Československé socialistické republiky,

  14. postih za přestupky, jiné správní delikty a kárná opatření v posledních třech letech,

  15. přehled předchozích bezpečnostních prověrek provedených podle tohoto zákona,

  16. jména a adresy tří osob, které nejsou uvedeny v bezpečnostním dotazníku z jiného důvodu, a mohou se vyjádřit k údajům v něm uvedeným,

  17. souhlas k ověření stavu bankovního účtu a souhlas k ověření daňového přiznání,10)

  18. dodatek životopisu vztahující se ke skutečnostem uvedeným v této části dotazníku.

(6) Součástí bezpečnostního dotazníku je

  1. fotografie odpovídající současné podobě navrhované osoby,

  2. čestné prohlášení o pravdivosti uvedených údajů,

  3. souhlas s provedením bezpečnostní prověrky,

  4. souhlas se shromažďováním a vedením údajů v souladu se zvláštním předpisem.11)

(7) Vyplněný bezpečnostní dotazník slouží pouze pro potřeby provedení bezpečnostní prověrky. Údaje v něm uvedené musí být chráněny před neoprávněným nakládáním.

(8) Úřad stanoví právním předpisem způsob vyplňování a vzor bezpečnostního dotazníku.)

Bezpečnostní dotazník

(1) Bezpečnostní dotazník se dělí na část základní a dvě části doplňující.

(2) Část základní vyplní každá navrhovaná osoba a předá ji statutárnímu orgánu.

(3) První doplňující část vyplní navrhovaná osoba pro účely bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně. Druhou doplňující část vyplní navrhovaná osoba pro účely bezpečnostní prověrky III. nebo IV. stupně. Příslušné doplňující části, včetně prohlášení k osobnostní způsobilosti nebo posudku o osobní způsobilosti, předá navrhovaná osoba statutárnímu orgánu v podobě, vylučující možnost, aby se statutární orgán seznámil s jejich obsahem.

(4) V základní části navrhovaná osoba uvádí

a) jméno a příjmení, tituly,

b) datum a místo narození, rodné číslo,

c) adresu místa, kde je přihlášena k trvalému pobytu a adresu jiného místa, kde se zdržuje,

d) rodinný stav,

e) státní občanství včetně předchozích,

f) číslo občanského průkazu, datum a místo jeho vydání,

g) současné povolání,

h) přehled předchozích zaměstnavatelů a povolání v posledních pěti letech,

i) životopis.

(5) V první doplňující části navrhovaná osoba uvádí

a) druh a číslo cestovního dokladu, datum a místo jeho vydání,

b) je‑li voják nebo nevoják, u vojáka číslo vojenské knížky, evidenční místo a dosaženou vojenskou hodnost, u nevojáka důvod zániku branné povinnosti,

c) je-li nebo byla-li ve služebním poměru, v jakém, ke komu a dosaženou hodnost,

d) všechna vznesená a sdělená obvinění z trestných činů vůči své osobě a pravomocná odsouzení,

e) členství v orgánech organizací v posledních 5 letech ,

f) podnikatelskou činnost v posledních 5 letech,

g) nepřetržité pobyty v zahraničí delší než 30 dnů po dosažení věku 18 let a pobyty kratší, jejichž celková délka přesáhla 120 dní v kalendářníém roce v posledních 5 letech,

h) majetkové poměry,

i) výkony rozhodnutí nařízené proti ní v posledních 5 letech,

j) členství v Lidových milicích,

k) kontakty a vazby na bývalé i současné zpravodajské a bezpečnostní služby cizí moci nebo na zpravodajské služby bývalé Československé socialistické republiky,

l) přehled předchozích bezpečnostních prověrek provedených podle tohoto zákona,

m) zda užívá nebo užívala omamné nebo psychotropní látky,

n) zda je nebo byla závislá na jiné návykové látce,

o) zda je nebo byla z nějaké závislosti léčena,

p) dodatek k životopisu vztahující se ke skutečnostem uvedeným v této části dotazníku.

(6) Ve druhé doplňující části navrhovaná osoba uvádí

  1. jméno, příjmení, tituly, rodné číslo, datum a místo narození, státní příslušnost, včetně předchozích, manžela a datum sňatku,

  2. současného zaměstnavatele a povolání manžela a adresu místa, kde je přihlášen k trvalému pobytu, liší-li se od obdobného údaje navrhované osoby

  3. b) jméno, příjmení, rodné číslo a datum a místo narození a státní příslušnost, včetně předchozích, všech osob žijících společně s navrhovanou osobou v místě, kde je tato osoba přihlášena k trvalému pobytu, a v jiném místě, kde se navrhovaná osoba zdržuje,

  4. jména a adresy tří osob, které nejsou uvedeny v bezpečnostním dotazníku z jiného důvodu, a mohou se vyjádřit k navrhované osobě,

  5. přehled navštěvovaných škol,

  6. přehled předchozích zaměstnavatelů a povolání neuvedených v základní části,

  7. majetkové poměry příslušníků domácnosti po dobu nejméně 120 dní v kalendářním roce,9a)

  8. adresy míst, kde byla navrhovaná osoba v posledních 10 letech přihlášena k trvalému pobytu, a jiných míst, kde se zdržovala,

  9. kontakty na osoby žijící v zahraničí,

  10. příslušnost a vztahy k sdružením, obecně prospěšným společnostem a nadacím v posledních 5 letech,

  11. souhlas k ověření stavu bankovních účtů, účtu ve Středisku cenných papírů a souhlas k ověření daňového přiznání,10)

  12. dodatek k životopisu vztahující se ke skutečnostem uvedeným v této části dotazníku.

(7) Součástí bezpečnostního dotazníku je

a) 1 fotografie o rozměrech 35 x 45 mm, která odpovídá současné podobě navrhované osoby, zobrazuje ji v předním čelném pohledu s výškou obličejové části hlavy od očí k bradě minimálně 13 mm, v občanském oděvu, bez brýlí s tmavými skly s výjimkou nevidomých a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; v takovém případě nesmí pokrývka hlavy zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím její identifikaci,

b) čestné prohlášení o pravdivosti uvedených údajů,

c) souhlas s provedením bezpečnostní prověrky,

d) souhlas se shromažďováním a vedením údajů v souladu se zvláštním předpisem.11)

(8) Vyplněný bezpečnostní dotazník slouží pouze pro potřeby provedení bezpečnostní prověrky. Údaje v něm uvedené musí být chráněny před neoprávněným nakládáním.

(9) Úřad stanoví právním předpisem formy bezpečnostního dotazníku, jeho vzor a způsob jeho vyplňování.

________________________

9a) § 115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

§ 34

Určování pro stupeň utajení „Vyhrazené“

(1) Po předložení podkladových materiálů navrhovanou osobou provede statutární orgán bezpečnostní prověrku I. stupně. V odůvodněných případech může statutární orgán požádat Úřad o ověření údajů uvedených v podkladových materiálech.

(2) V případě, že statutární orgán bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba splňuje podmínky uvedené v § 18 odst. 1, může provést její určení podle § 38.

(3) V případě, že statutární orgán bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 1 nesplňuje, oznámí jí písemně tuto skutečnost.

(4) Statutární orgán orgánu státu je oprávněn pověřit vedoucí zaměstnance, kteří jsou oprávněni činit právní úkony v pracovně právních vztazích, a služební funkcionáře, kteří jsou oprávněni přijímat občany do služebního poměru nebo činit právní úkony v pracovně právních vztazích, plněním své povinnosti provádět bezpečnostní prověrku I. stupně navrhovaných osob.

§ 35

Určování pro stupeň utajení „Důvěrné“, „Tajné“ nebo „Přísně tajné“

(1) Po předložení podkladových materiálů navrhovanou osobou (a po provedení jejich vyhodnocení statutárním orgánem) požádá statutární orgán Úřad o vydání osvědčení. V žádosti uvede stupeň utajení, pro který má být osvědčení vydáno. Spolu se žádostí zašle statutární orgán podkladové materiály.

((2) Statutární orgán není oprávněn seznámit se při vyhodnocování podkladových materiálů s doplňující části bezpečnostního dotazníku.)

(2) Před zasláním žádosti o vydání osvědčení je statutární orgán oprávněn se seznámit pouze se základní částí bezpečnostního dotazníku a pořídit si její kopii, kterou založí do spisu k navrhované osobě.

(3) Statutární orgán je oprávněn žádat o vydání osvědčení pouze pro potřeby toho orgánu státu nebo organizace, za kterou je oprávněn jednat, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Na základě žádosti statutárního orgánu Úřad zajistí provedení bezpečnostní prověrky příslušného stupně.

(5) O skončení bezpečnostní prověrky informuje Úřad statutární orgán.

§ 36

Osvědčení

(1) V případě, že Úřad bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba splňuje podmínky uvedené v § 18 odst. 2, (může vydat) vydá osvědčení, které této osobě doručí. Po předložení platného osvědčení může statutární orgán provést určení navrhované osoby podle § 38.

(2) U stupně utajení „Vyhrazené“ se osvědčením uvedeným v odstavci 1 rozumí písemný záznam podle § 38 a u bezpečnostní prověrky I. stupně, provedené Úřadem, oznámení o splnění podmínek uvedených v § 18 odst. 1 vydané Úřadem.

(3) V případě, že Úřad bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 2, osvědčení nevydá a tento výsledek navrhované osobě oznámí. Nesplňuje-li navrhovaná osoba podmínky pro vydání osvědčení pro požadovaný stupeň utajení, vydá Úřad osvědčení pro takový stupeň utajení, pro který navrhovaná osoba splňuje podmínky. Důvody nevydání osvědčení Úřad v oznámení neuvádí.

(4) Zjistí-li se v průběhu bezpečnostní prověrky, že navrhovaná osoba prokazatelně nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 18 (písm. a) až d)) odst. 1, bezpečnostní prověrka se ukončí. O ukončení bezpečnostní prověrky Úřad písemně informuje statutární orgán a navrhovanou osobu.

(5) Vyskytnou-li se po vydání osvědčení skutečnosti nasvědčující tomu, že osoba přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 18, je Úřad oprávněn zajistit a provést opatření potřebná k ověření těchto skutečností.

(6) Zjistí-li statutární orgán, který u navrhované osoby provedl bezpečnostní prověrku I. stupně a její určení, že tato osoba přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 1, oznámí tuto skutečnost osobě a neprodleně zruší její určení.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

(6)(7) Zjistí-li Úřad, že osoba, které bylo vydáno osvědčení, některou z podmínek uvedených v § 18 odst. 2 přestala splňovat, Úřad oznámí tuto skutečnost této osobě a statutárnímu orgánu, který osobu určil. Statutární orgán neprodleně zruší určení osoby.

§ 37

Platnost osvědčení a zánik platnosti

(1) Doba platnosti osvědčení je

  1. pro stupeň utajení „Vyhrazené“ nejdéle šest let,

  2. pro stupeň utajení „Důvěrné“ pět let,

  3. pro stupeň utajení „Tajné“ pět let,

  4. pro stupeň utajení „Přísně tajné“ pět let.

(2) Platnost osvědčení zaniká

  1. uplynutím doby platnosti podle odstavce 1, nebo

(b)oznámením podle § 36 odst. 6, že osoba přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 18.)

b) oznámením podle § 36 odst. 6 nebo 7.

((3) Zanikla-li platnost osvědčení podle odstavce 2 písm. b), je osoba, které bylo osvědčení vydáno Úřadem, povinna jej odevzdat do pěti pracovních dnů ode dne oznámení o tomto zániku Úřadu.)

(3) Zanikla-li platnost osvědčení podle odstavce 2 písm. b), je osoba, které bylo osvědčení vydáno Úřadem, Ministerstvem, zpravodajskou službou nebo Policií České republiky, povinna jej odevzdat do pěti pracovních dnů ode dne oznámení o tomto zániku tomu, kdo osobě osvědčení vydal. Současně je povinna ve stejné lhůtě odevzdat i certifikát, byl-li osobě vydán, tomu, kdo osobě certifikát vydal.

Určení

§ 38

(1) Určení navrhované osoby provádí statutární orgán. O určení provede statutární orgán písemný záznam (dále jen „záznam o určení“), který podepíše statutární orgán a určená osoba.

(2) Součástí záznamu o určení je písemné prohlášení určené osoby, že byla poučena o právech a povinnostech vyplývajících z určení, seznámena s předpisy vztahujícími se k ochraně utajovaných skutečností a s následky jejich porušení (dále jen „poučení“). Poučení provede nebo provedení zajistí statutární orgán.

(3) Určení statutárního orgánu organizace, které mají být poskytnuty utajované skutečnosti, provede statutární orgán, který utajované skutečnosti bude poskytovat. Jde-li o utajované skutečnosti poskytované cizí mocí, provede určení statutárního orgánu Úřad.

(4) Určení statutárního orgánu organizace, ve které utajované skutečnosti vznikají, provede ministr nebo vedoucí ústředního úřadu, do jehož působnosti utajované skutečnosti náleží; není-li jej, Úřad.

(5) Nové určení se provede při změně zaměstnavatele nebo změně oblasti vymezené činnosti, přičemž bezpečnostní prověrka se neprovádí, trvá-li platnost osvědčení.

((6) Určení navrhované osoby statutární orgán písemně oznámí Úřadu do 30 dnů ode dne určení.)

(6) Statutární orgán je povinen do 30 dnů ode dne určení navrhované osoby o této skutečnosti písemně vyrozumět Úřad. Tuto povinnost nemají zpravodajské služby a Policie České republiky u určení navrhovaných osob, kterým vydaly osvědčení podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 1.

§ 39

Zánik určení

(1) Určení zaniká

  1. zánikem platnosti osvědčení,

  2. skončením výkonu povolání nebo funkce,

  3. jeho ukončením provedeným statutárním orgánem,

  4. pominutím důvodu určení, nebo

  5. úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(2) Statutární orgán provede o zániku určení písemný záznam a učiní taková opatření, aby se osoba, u které určení zaniklo podle odstavce 1 písm. a) až d), již nemohla dále seznamovat s utajovanými skutečnostmi.

(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po zániku určení, nejdéle však do doby, do kdy je skutečnost, na kterou se mlčenlivost váže, utajovanou skutečností.

(4)Statutární orgán je povinen do 30 dnů ode dne zániku určení o této skutečnosti písemně vyrozumět Úřad. Tuto povinnost nemají zpravodajské služby a Policie České republiky u zániku určení u osob, kterým vydaly osvědčení podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo § 10 odst. 1.

§ 43

Určené osoby ze zákona

(1) Určenými osobami ze zákona jsou

a) prezident republiky,

b) předseda Poslanecké sněmovny,

c) předseda Senátu,

d) členové vlády,

e) prezident, viceprezident a členové Prezídia Nejvyššího kontrolního úřadu,

f) soudci a státní zástupci,

g) Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv.

(2) Osoby podle odstavce 1 se stávají osobami určenými pro

všechny stupně utajení dnem zvolení nebo jmenováním do funkce.

Určenými osobami podle předchozí věty jsou pouze po dobu výkonu

funkce a pro účely jejího výkonu.

§ 44

Bezpečnostní spis k navrhované osobě

(1) Bezpečnostní spis k navrhované osobě obsahuje podkladové materiály, výsledky šetření Úřadu, zpravodajských služeb a Policie České republiky, údaje o bezpečnostním pohovoru, závěry celkového vyhodnocení bezpečnostní prověrky, případně další údaje vztahující se k podkladovým materiálům a provádění bezpečnostní prověrky.

((2) Bezpečnostní spis k navrhované osobě zakládá Úřad při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně. Úřad uvedený spis rovněž vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje. U bezpečnostních spisů příslušníků zpravodajských služeb v případech podle § 9 odst. 1 písm. a) plní tyto povinnosti příslušná zpravodajská služba.)

(2) Bezpečnostní spis k navrhované osobě zakládá

  1. Úřad při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. Nebo IV. stupně,

  2. Ministerstvo při zahájení bezpečnostní prověrky II. stupně prováděné podle § 8a odst. 1,

  3. zpravodajské služby při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně prováděné podle § 9 odst. 1,

  4. Policie České republiky při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně prováděné podle § 10 odst. 1,

a po jeho založení vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje.

(3) Bezpečnostní spis k navrhované osobě je nutno chránit před neoprávněným nakládáním. Údaje uvedené v bezpečnostním spisu k navrhované osobě lze využívat pouze pro plnění úkolů podle tohoto zákona.

(4) Bezpečnostní spis k navrhované osobě se předepsaným způsobem zničí v roce následujícím po uplynutí (80 let od jeho založení) 20 let od uplynutí platnosti posledně vydaného osvědčení či od data doručení posledního oznámení o nesplnění podmínek.

(5) Bezpečnostní spis k navrhované osobě se vede i po vydání osvědčení.

§ 45

Spis k navrhované osobě

(1) Do spisu k navrhované osobě se zakládají

  1. podkladové materiály při určování pro stupeň utajení „Vyhrazené“; při určování pro ostatní stupně utajení kopie (podkladových materiálů, s výjimkou části doplňující bezpečnostního dotazníku) základní části bezpečnostního dotazníku, při určování pro ostatní stupně utajení,

  2. žádost o vydání osvědčení,

  3. osvědčení nebo jeho ověřená kopie,13)

  4. záznam o určení,

  5. záznam o zániku určení,

  6. další skutečnosti oznámené na základě tohoto zákona.

(2) Spis k navrhované osobě zakládá statutární orgán při zahájení bezpečnostní prověrky. Statutární orgán tento spis rovněž vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje. Spis k navrhované osobě není součástí personálního spisu, do kterého se zakládá pouze kopie záznamu o určení osoby.

(3) Spis k navrhované osobě se nezakládá u osob určených podle § 43.

(4) Spis k navrhované osobě je nutno chránit před neoprávněným nakládáním.

(5) Při zániku určení podle § 39 odst. 1 písm. a) až d) je statutární orgán povinen osobě, ke které byl spis k navrhované osobě založen, vydat podkladové materiály.

(6) V případě, že k určení navrhované osoby po dobu platnosti osvědčení nedošlo, postupuje statutární orgán podle odstavce 5.

§ 46

Zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost

(1) V řízení před orgánem státu může na jeho žádost osobu zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost (dále jen „zproštění mlčenlivosti“) ministr nebo vedoucí ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) V případě, že ústřední úřad zanikl a nemá právního nástupce, může zproštění mlčenlivosti provést ředitel Úřadu.

(3) Týká-li se povinnost zachovávat mlčenlivost věci, kterou projednává orgán Parlamentu České republiky, může zprostit mlčenlivosti Poslanecká sněmovna nebo Senát svým usnesením. V těchto případech je třeba požádat o vyjádření příslušného ministra nebo vedoucího ústředního úřadu.

(4) V případě zakázky, která obsahuje utajované skutečnosti, zprošťuje mlčenlivosti objednatel, nemůže-li tak učinit, ředitel Úřadu.

(5) Zproštění mlčenlivosti provádí

  1. prezident republiky u předsedy vlády, prezidenta, viceprezidenta a členů Prezídia Nejvyššího kontrolního úřadu, předsedy a místopředsedy Ústavního soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu (a), vedoucího Kanceláře prezidenta republiky a Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,

  2. Poslanecká sněmovna u poslanců,

  3. Senát u senátorů,

  4. předseda Poslanecké sněmovny u vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny,

  5. předseda Senátu u vedoucího Kanceláře Senátu,

  6. předseda vlády u ministrů a vedoucích ostatních ústředních úřadů,

  7. předseda Ústavního soudu u soudců Ústavního soudu,

  8. ministr spravedlnosti u soudců všech soudů, státních zástupců a přísedících.

(6) Před zproštěním mlčenlivosti podle odstavce 5 je třeba požádat o vyjádření ministra nebo vedoucího ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží.

(7) Zproštění mlčenlivosti se nevyžaduje u prezidenta republiky.

(8) Zproštění mlčenlivosti se vztahuje pouze na příslušnou utajovanou skutečnost, a to v nezbytně nutném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou. O tomto zproštění se pořizuje písemný záznam. Zproštěním mlčenlivosti není dotčen stupeň utajení.

(9) Zproštění mlčenlivosti lze odepřít v případech, kdy by tím mohlo dojít k mimořádně vážné nebo vážné újmě zájmům České republiky anebo k ohrožení života či zdraví osob. Ani v těchto případech však nesmí být v trestním řízení dotčeno právo osoby na obhajobu.

(10) Jedná-li se o utajovanou skutečnost cizí moci, k jejíž ochraně se Česká republika zavázala, je třeba požádat o vyjádření k zproštění mlčenlivosti Úřad. Úřad je povinen vyžádat si závazné stanovisko cizí moci.

§ 67

(1) Poskytování utajovaných skutečností mezi Českou republikou a cizí mocí se uskutečňuje v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo podle zvláštního zákona.14)

(2) Poskytování utajovaných skutečností mezi organizací a zahraničním partnerem povoluje Úřad. Před povolením si Úřad vyžádá stanovisko Ministerstva zahraničních věcí, zpravodajských služeb a ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží.

(3) Souhlas podle odstavce 2 lze udělit pouze v případě, že zahraniční partner tuzemské organizace předloží Úřadu bezpečnostní oprávnění vydané příslušným úřadem cizí moci.

(4) Poskytování utajovaných skutečností se uskutečňuje prostřednictvím ústředních registrů vedených Úřadem, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

(5) V souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, vydává Úřad certifikát, ve kterém uvede stupeň utajení, na který bylo osobě vydáno osvědčení nebo organizaci potvrzení. (Certifikát se vydává na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na jeden rok, přičemž dobu platnosti osvědčení nebo potvrzení nelze překročit.) Certifikát se vydává na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu platnosti osvědčení nebo potvrzení.

(6) Uznat bezpečnostní oprávnění o způsobilosti osoby nebo organizace seznamovat se s utajovanými skutečnostmi vydané cizí mocí lze, pouze pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo na základě vzájemnosti.

(7) V souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, jsou Úřad a příslušný úřad cizí moci oprávněny provádět kontrolu ochrany vzájemně poskytnutých utajovaných skutečností.

(8) Na poskytování utajovaných skutečností mezi zpravodajskými službami a zpravodajskými službami cizí moci v rámci spolupráce, uskutečňované podle zvláštního zákona,14) se odstavce 1 až 7 nevztahují. O poskytování utajovaných skutečností v těchto případech rozhodují statutární orgány zpravodajských služeb, které vedou evidenci takto poskytnutých utajovaných skutečností.

(9) Na poskytování utajovaných skutečností mezi Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, soudy, státními zastupitelstvími, Policií České republiky nebo celními orgány a obdobnými orgány cizí moci se odstavce 2 až 7 vztahují, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Evidenci takto poskytnutých utajovaných skutečností vedou uvedené orgány státu samy.

§ 78

Platnost určení podle dosavadní právní úpravy

(1) Fyzickou osobu, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona určena ke styku se státním tajemstvím podle dosavadní právní úpravy,17) lze v případě potřeby považovat za určenou osobu podle tohoto zákona do 31. prosince 2000.

(2) Fyzickou osobu, která byla ke dni účinnosti tohoto zákona určena ke styku s hospodářským nebo služebním tajemstvím podle dosavadní právní úpravy,18) lze v případě potřeby považovat za určenou osobu pro styk s utajovanými skutečnostmi stupně utajení „Vyhrazené“, „Důvěrné“ nebo „Tajné“ podle tohoto zákona po dobu šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

(3) V případech podle odstavce 1 nebo 2 je nutno provést záznam o určení způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 a 2, nejdéle však na dobu uvedenou v odstavci 1 nebo 2.

(4) Určením provedeným podle § 38 zaniká určení provedené podle odstavce 3.

1) Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

2) § 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

5) § 4 zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

6) § 10 zákona č. 269/1994 Sb.

76) § 10 zákona č. 269/1994 Sb.

6a) § 16 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

7) § 6 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.

§ 18 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky.

§ 10 a 11 zákona č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 88/1995 Sb.

§ 10 a 11 zákona č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 88/1995 Sb.

8) Zákon č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9) § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

6) § 10 zákona č. 269/1994 Sb.

2) § 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

10) § 24 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

11) Zákon č. 256/1992 Sb.

13) Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou, ve znění pozdějších předpisů.

14) Např. zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

14) Např. zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17) § 9 zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb.

18) § 3 nařízení vlády č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění nařízení vlády č. 420/1990 Sb.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací