Vládní návrh zákona o bankách - EU

K článku I

K bodu 1.

Do ustanovení § 1 odstavce 1 se doplňuje text, který jednoznačně deklaruje, že tento zákon je speciální právní úpravou pro oblast podnikání bank a vztahuje se i na organizační složky (pobočky) tuzemských bank působící v zahraničí a na působení poboček zahraničních bank v tuzemsku. V této souvislosti je třeba upozornit na odlišný režim poboček bank ze států Evropské unie a ostatních poboček, což dále zákon upravuje.

Banky samozřejmě musejí respektovat obecnou právní úpravu, zejména obchodní zákoník, který má vůči tomuto zákonu vztah obecného předpisu k předpisu zvláštnímu.

K bodu 2.

Zákon zavádí mezinárodně srozumitelný pojem "bankovní licence" ve všech ustanoveních zákona, kde se doposud hovořilo o "povolení působit jako banka". Vzhledem k tomu, že pojem "bankovní licence" je v zákoně pojmem velice frekventovaným, zavádí se pro něj legislativní zkratka "licence".

K bodům 3., 7. a 11.

Změny provedené v § 1 odstavcích 3 a 7 souvisejí s novým pojetím bankovní licence a též s přelicencováním bank (viz. přechodná ustanovení). Bankám budou vydány nové licence, ve kterých budou povolené činnosti jmenovitě vymezeny včetně případného omezení rozsahu, ve kterém je bude možno vykonávat. Stejně tomu bude i licencí vydaných nově vzniknuvším bankám. V licenci mohou být stanoveny i podmínky, které je nutno splnit před zahájením činnosti, popř. je dodržovat v průběhu podnikání. Končí dosavadní praxe, kdy je vymezení povolených činností provedeno negativně, tedy tak, že v licenci je např. stanoveno, že banka smí vykonávat veškeré v zákoně uvedené činnosti s výjimkou činností podle § 1 odst. 3 písm. i), m) a n). Tato koncepce spolu se skutečností, že některé banky vůbec licenci v papírové podobě nemají, přinášela v praxi problémy a proto je třeba přistoupit ke změnám. Výčet činností uvedený v odstavci 3 ztrácí v důsledku nového písmene n) svou taxativní povahu. To ovšem neznamená, že v bankovní licenci lze povolit jakoukoliv činnost, bez ohledu na to, zda má či nemá vztah k podnikání v bankovním sektoru. Z textu písmene n) vyplývá, že regulátor (tedy ČNB) je při licencování limitován tím způsobem, že nemůže povolit v licenci činnost, která nemá přímou souvislost s činnostmi uvedenými písmenech a) až m) a v odstavci 1. Nespornou výhodou takto pojatého výčtu bankovních činností je však to, že umožní povolovat v bankovní licenci i případné nově se objevivší činnosti související s novými bankovními produkty, jejichž existenci nemůže zákon zatím předpokládat.

K bodům 4. až 6.

V odstavci 3 se doplňuje dikce písmen d) , h) a i) tak, aby formulace lépe vystihovala text přílohy ke směrnici 89/646/EHS (II. bankovní směrnice) a taktéž terminologii zákona o cenných papírech ve znění jeho poslední novely (pojem investiční služby). Ke zrušení některých písmen dochází z toho důvodu, že pojem investiční služby v sobě zahrnuje činnosti doposud uvedené pod těmito písmeny.

K bodu 8.

Banky nesmějí vykonávat jiné podnikatelské činnosti, než které mají povoleny v licenci. Zejména si nemohou obstarávat živnostenské listy na provozování restaurací, pohostinství apod., což se v dosavadní praxi nezřídka stávalo.

Z původního odstavce 4 se přesouvá do odstavce 3 činnost spočívající ve vydávání hypotečních zástavních list. Uvedení této činnosti v samostatném odstavci ztrácí opodstatnění poté, co se negativní pojetí licence mění na pojetí pozitivní (povolené činnosti musí být v licenci uvedeny).

K bodu 9.

Doplnění ustanovení odstavce § 1 odst. 5 je potřebné s ohledem na skutečnost, že podle dosavadní úpravy nebylo zcela zřejmé, zda si má žadatel o licenci nejprve obstarat zvláštní povolení a teprve pak žádat o licenci nebo zvolit postup opačný. To se podle platné právní úpravy týká poskytování investičních služeb - licenci uděluje Komise pro cenné papíry.

K bodům 10., 16., 18., 24., 26., 27., 30., 64., 99., 102., a 105.

Jde o změnu legislativně technického charakteru (viz komentář k bodu 2.)

K bodu 12.

Návrh směrnice o elektronických bankách přikazuje buď vydávání předplacených elektronických platebních prostředků vyhradit bankám a nebo nebankovní instituce, kterým to bude umožněno, podřídit pravidlům a dohlížet je. V souladu s kontinentální praxí se zakotvuje v § 2 odst. 1 písm. b) první varianta. Odstavec 2 přináší definici elektronického platebního prostředku.

Nový odstavec 3 vyplývá z požadavku čl. 3 směrnice 89/646/EHS, explicitně rozvedeného v její preambuli, a je namířen proti obcházení zákazu přijímat vklady od veřejnosti vydáváním dluhopisů.

K bodu 13.

Vyhrazení názvů "banka" a "spořitelna" pouze pro subjekty s bankovní licencí chrání veřejnost před uvedením v omyl. Drobná úprava v odstavci 1 umožní sankcionovat i případy, kdy sice není zneužito samotné slovo "banka" či "spořitelna", přitom se však operuje s odvozeninami těchto slov se stejným nežádoucím efektem. V souladu s návrhem novely obchodního zákoníku se pojem "obchodní jméno" nahrazuje pojmem "obchodní firma".

K bodu 14.

Ustanovení § 3 odst. 2 je přeformulováno tak, aby text zcela vyhovoval požadavku směrnice 77/780/EHS.

K bodu 15.

Nově zařazený odstavec 3 vychází z požadavku článku 5 směrnice 77/780/EHS. Ustanovení písmene a) chrání veřejnost před uvedením v omyl, kdy 2 právnické osoby používají zaměnitelnou obchodní firmu. Cílem ustanovení písm. b) je garantovat pobočce zahraniční banky možnost užívat svou obchodní firmu a zároveň chránit veřejnost před uvedením v omyl v důsledku podobných názvů dvou osob. Požadavek na rozlišovací dodatek je směrnicí vyžadovaným kompromisem mezi zájmem pobočky podnikat pod svou obchodní firmou a zájmem veřejnosti, aby na trhu nepodnikaly subjekty se zaměnitelnými obchodními firmami.

K bodu 17.

V ustanovení § 4 odst. 1 je reagováno na změnu terminologie, kterou přináší návrh novely obchodního zákoníku (namísto pojmu "základní jmění" se používá pojem "základní kapitál") a na změny, které přinesl nový zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv. Ten již v dlouhodobém horizontu nepočítá s vydáváním opatření, která jsou vyhlašována ve Sbírce zákonů. Česká národní banka proto v případech, kdy regulace směřuje k subjektům, které nejsou bankami, bude využívat formu vyhlášky. V případech, kdy regulace směřuje do bankovního sektoru, bude ČNB využívat nový operativní nástroj- opatření vyhlašovaná ve Věstníku ČNB. Tím se zmocnění uvedou do souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění poslední předložené novely.

Nově se přímo v zákoně stanovuje požadavek na minimální výši základního kapitálu banky (v souladu s dosavadní praxí se jedná o 500 mil. Kč). Doposud byl tento požadavek zakotven pouze v opatření ČNB.

K bodu 19.

Doplnění odstavce 2 v § 4 vyplývá z požadavku článku 7 směrnice 89/646/EHS. Cílem ustanovení je zakotvení mezinárodní spolupráce požadované směrnicí. Tento doplněk ustanovení odstavce 2 nabývá účinnosti až dnem vstupu ČR do EU (viz. článek IV) .

K bodu 20.

V § 4 odst. 3 se zpřesňuje a rozšiřuje výčet podmínek, při jejichž splnění lze udělit licenci. Proti dosavadní dikci zákona jde zejména o požadavek na funkční řídící a kontrolní systém, kvalitní strategii a obchodní plán a o prevenci vzniku netransparentních a nekontrolovatelných skupin, jakož i o prevenci obcházení zákonů tím, že se banka registruje v zemích s liberálním (zejména daňovým) režimem a činnost provádí na území České republiky. Ustanovení je v souladu s požadavkem směrnice 95/26/ES. V souvislosti s tím, že podmínkou pro udělení licence je splacení základního jmění v plné výši, vypouští se z odstavce 1 před slovy "základního jmění" slovo "upsaného".

K bodu 21.

Definice pojmu "úzké propojení" v § 4 odst. 4 odpovídá směrnici 95/26/ES.

K bodu 22.

Cílem ustanovení § 5 odst. 2 je zakotvení mezinárodní spolupráce v souladu s pojetím bankovních směrnic. Spolupráce se zahraničním bankovním dohledem již ve fázi před udělením licence může do licenčního procesu vnést poznatky, které jsou relevantní pro udělení či bankovní licence či zamítnutí žádosti.

Dikce § 5 odst. 4 koresponduje s dikcí § 4 odst. 3.

Zmocnění na vydání vyhlášky (odst. 5) koresponduje s obdobným zmocněním pro náležitosti žádosti o licenci v případě tuzemské banky.

Třebaže tuzemské banky mohou mít pouze formu akciové společnosti, nelze totéž vyžadovat od zahraničních bank, které mají zájem o podnikání jejich pobočky na našem území. Jde o výslovný požadavek článku 4 směrnice 77/780/EHS (tzv. první bankovní směrnice), který byl zohledněn v odstavci 6.

Požadavky související s licencováním poboček zahraničních bank se nevztahují na případy uvedené v § 5a, který poskytuje zvýhodněné zacházení pobočkám bank z členských států Evropské unie.

K bodu 23.

V § 5a odstavci 1 se s účinností ode dne vstupu České republiky do EU zavádí jednotná bankovní licence včetně výkonu bankovního dohledu domovským státem tak, jak ji požaduje směrnice 89/646/EHS. Stejné výhody požívají i ostatní státy tvořící Evropský hospodářský prostor (Island, Lichtenštejnsko, Norsko), neboť tak stanoví mezinárodní smlouva o Evropském hospodářském prostoru, která bude pro Českou republiku závazná. Jednotná bankovní licence se v souladu s předpisy ES vztahuje jak na poskytování služeb prostřednictvím pobočky (tzv. freedom of establishment), tak i na poskytování přes hranice bez založení pobočky (tzv. freedom to provide services). Pouhé inzerování služeb poskytovaných mimo území ČR se nepovažuje za poskytování služeb na území ČR a podléhá pouze předpisům o reklamě. Jednotná bankovní licence však nemůže platit v případě, že členský stát vyjednal výjimku, ať již pro sebe nebo pro některou právnickou osobu se sídlem na svém území (odst. 2). Pokud je banka obchodníkem s cennými papíry, dává jí právo ES možnost vybrat si, zda bude poskytovat služby v oblasti obchodování s cennými papíry prostřednictvím jednotné bankovní licence podle zákona o bankách nebo prostřednictvím jednotné licence na poskytování investičních služeb podle zákona o cenných papírech.

Odstavec 3 zajišťuje, aby nebylo třeba měnit zákon o bankách v případě, že bude uzavřena mezinárodní smlouva , která poskytne výhodu jednotné bankovní licence dalšímu státu (v současné době je v jednání smlouva mezi státy EU a Švýcarskem). Výhody jednotné bankovní licence musí podle směrnice 89/646/EHS za určitých podmínek požívat i dceřiná společnost banky, která této výhody sama požívá. Pokud je tato dceřiná společnost obchodníkem s cennými papíry, dává jí právo ES možnost vybrat si, zda bude poskytovat služby v oblasti obchodování s cennými papíry prostřednictvím jednotné bankovní licence podle zákona o bankách nebo prostřednictvím jednotné licence na poskytování investičních služeb podle zákona o cenných papírech.

V odstavci 4 je vyjádřen obsah pojmu jednotná bankovní licence a je konkrétně specifikováno, která ustanovení zákona se za jakých podmínek vztahují na zahraniční subjekty podnikající na našem území. Ustanovení je v plném souladu se směrnicí 89/646/EHS. Totéž platí pro ustanovení odstavce 5 a odstavce 6, věta prvá.

Ustanovení odstavce 6 zmocňuje Českou národní banku v souladu se směrnicí k aplikaci sankcí, ale jen za určitých podmínek, které přesně stanoví směrnice a přebírá tento zákon.

Ustanovení odstavce 7 upravuje zvláštní oprávnění ČNB vůči pobočkám zahraničních bank ze zemí EU. Jde o výkon dohlídky na místě.

V ustanovení § 5b je zajištěno splnění povinnosti České republiky respektovat tzv. černou listinu, kterou vede Evropská komise. V případě, kdy se jedná o osobu se sídlem na území Evropské unie, která je pod kontrolou osoby, která je na černé listině, má závazek umožnit volně poskytovat služby osobě se sídlem na území Evropské unie přednost před povinností respektovat černou listinu. Obdobně má přednost závazek vůči osobě se sídlem na území dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ale pouze v případě, že tato osoba byla pod kontrolou osoby, která je na černé listině, ještě před tím, než se tato ovládající osoba na černé listině ocitla.

V § 5c až 5m je detailně popsán princip jednotné licence, tak jak jej zakotvuje právo ES. Základní myšlenka jednotné licence tkví v tom, že banka z členského státu EU může provozovat některé činnosti (vyjmenované v § 5d) i na území ostatních členských států EU, a to bez nutnosti žádat v těchto státech o další licenci. To vše samozřejmě za předpokladu splnění určitých podmínek. Stejné možnosti má při splnění kumulativních podmínek uvedených v §5e i finanční instituce. V § 5f až 5i je popsán režim komunikace mezi bankou (finanční institucí) a orgánem bankovního dohledu a mezi orgány zainteresovaných dohledů příslušných států před tím, než banka (finanční instituce) začne podnikat na území hostitelského státu.

Součástí principu jednotné licence je i výkon dohledu nad bankou (finanční institucí) ze strany domovského státu (to tedy znamená, že pobočku francouzské banky působící na území Německa dohlíží francouzský bankovní dohled) - § 5k a 5l. Ingerence orgánu dohledu hostitelského státu je omezena na minimum a pokrývá pouze případy, kdy by mohlo dojít ke škodě vlivem nežádoucí časové prodlevy od zjištění nedostatku do zásahu dohledu domovského státu.

V § 5l je zakotvena informační povinnost mezi zainteresovanými orgány dohledu pro případ odnětí licence bance, která má pobočku na území druhého státu. V § 5m je garantována svoboda reklamního působení.

Ustanovení § 5a až 5m nabudou účinnosti až dnem vstupu ČR do EU (viz čl. IV).

K bodu 25.

V § 6 se vypouští odstavec 2 pro nadbytečnost. Jeho smysl přebírá nově koncipovaný odst. 7 v § 1.

K bodům 28. a 29.

Doplnění § 7a písm. b) a d) činí text jasnějším a srozumitelnějším.

K bodu 31.

V § 8 v novém odstavci 6 se zakotvuje povinnost banky mít útvar vnitřního auditu, což je dalším příspěvkem k požadavku bankovních směrnic na bezpečné a obezřetné fungování bank. Odstavec 7 zabraňuje možnému konfliktu zájmů a odstavec 8 pak zabezpečuje, aby informace byly ze strany vedoucího tohoto útvaru předávány dozorčí radě banky, která tak dostává důležitý nástroj pro plnění svých kontrolních funkcí v bance.

K bodu 32.

Stanovy by měly postihovat základní organizační prvky vytvořeného vnitřního kontrolního systému, což předchozí dikce § 9 odstavce 1 písm. d) nenaplňovala (ve stanovách nelze upravit "systém", je možno v tomto dokumentu pouze popsat jeho organizační strukturu a zajištění). Nová dikce je konzistentní s pojmoslovím, nově používaným v ustanoveních § 4 odst. 3, § 5 odst. 4 a v nově pojatém § 22.

K bodům 33. až 38.

Změny provedené v ustanovení § 11 prohlubují informační povinnost bank vůči veřejnosti, což je bezesporu správný trend posilující na druhé straně odpovědnost každé osoby za výběr banky pro své úspory. Takovou odpovědnost ovšem nelze po veřejnosti vyžadovat bez poskytnutí všech potřebných informací. Rozšíření informační povinnosti vychází z požadavku směrnic 94/19/ES a 98/26/ES a týká se účasti bank v platebních systémech a v systémech pojištění pohledávek z vkladů. Požadavek na informování o struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, souvisí se zakotvením konsolidovaného dohledu (§ 26c a násl.). Požadavek na zavedení efektivních mechanismů pro vyřizování stížností klientů (odst. 5) naplňuje požadavek směrnice 97/05/ES a doporučení o elektronických platebních prostředcích . Ustanovení § 11 odst. 2 věta druhá a odst. 5 nabudou účinnosti až dnem vstupu ČR do EU (viz čl. IV).

K bodu 39.

Doplnění § 12 odst. 1 vyplývá z praxe bankovního dohledu. Účast banky na podnikání komanditní společnosti a veřejné obchodní společnosti může banku vystavit povinnosti krýt ztrátu těchto společností až do výše majetku banky. Tím by mohli být postiženi vkladatelé.

K bodům 40. a 41.

Změny v § 12 odst. 3 jsou jednak odrazem zastaralosti dosavadní v zákoně užívané terminologie, jednak důsledkem zakotvení konsolidovaného dohledu (§ 26c a násl.).

Nový odstavec 4 zakotvuje bezpečnostní pravidlo vycházející z požadavku čl. 10 směrnice 89/646/EHS .

K bodu 42.

Regulace úvěrové angažovanosti se již neubírá směrem, který předpokládalo dosavadní znění § 13 písm. a) a b). Proto je zakotvuje souhrnný pojem úvěrová angažovanost zahrnující systém vnitřní kontroly a řízení rizik, přičemž konkretizace pravidel bude provedena v opatření ČNB (§ 15). V souvislosti se zakotvením konsolidovaného dohledu je třeba rozlišovat úvěrovou angažovanost na individuálním základě (tedy angažovanost banky samotné) a na konsolidovaném základě (angažovanost konsolidačního celku, jehož je banka součástí).

K bodu 43.

Drobná úprava v § 14 odst. 1 souvisí se zakotvením konsolidovaného dohledu (§ 26c a násl.).

K bodu 44.

S ohledem na to, že zákon operuje s pojmem kapitál, zůstává v § 15 pouze zmínka o definování tohoto pojmu, a to jak na individuálním, tak na konsolidovaném základě. Definice pojmů spadá de facto do stanovení pravidel. Navíc je potřeba definovat i jiné pojmy než v zákoně uvedené. Proto budou další pojmy vymezeny v opatření České národní banky. Jak již bylo uvedeno dříve, je třeba ukončit režim opatření vyhlašovaných ve Sbírce zákonů. Česká banka bude ve vztahu k bankám využívat nový operativní nástroj, kterým bude opatření vyhlašované ve Věstníku České národní banky.

K bodům 46. až 48.

Drobná úprava v § 16 odst. 1 písm. c) respektuje novou terminologii obchodního zákoníku. V odstavci 2 písm. b) se doplňuje požadavek na předložení dokladů dokumentujících nezávadnost osob, o které se jedná. Jde o požadavek vyplývající z praxe bankovního dohledu. Vypuštění dosavadního písmene c) z odstavce 2 souvisí s ustanovením nového § 16a, který věcně přebírá obsah vypouštěného písmene.

K bodu 49.

Úvod ustanovení § 16a odst. 1 je přesunut z původního § 16 odst. 2 písm. c), následný text ustanovení pojednávající o povinném informování o diskriminačních opatřeních cizích států vůči pobočkám nebo bankám hodlajícím poskytovat služby na území cizího státu bez založení pobočky, koresponduje s článkem 9 směrnice 89/646/EHS.

V odstavci 2, jehož účinnost je odložena na den vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (viz. čl. IV), je stanoven postup banky v případě záměru otevřít pobočku nebo poskytovat služby bez založení pobočky v členském státě Evropské unie nebo v dalším státě tvořícím Evropský hospodářský prostor. Ustanovení koresponduje s pasáží zákona pojednávající o principu jednotné licence. Po obdržení oznámení o záměru otevřít pobočku banky nebo finanční instituce v zahraničí rozhodne Česká národní banka ve správním řízení, zda jsou splněny podmínky stanovené právem Evropského společenství pro tyto případy. Není-li rozhodnutí doručeno do tří měsíců od obdržení informace, může se žadatel domáhat nápravy u soudu.

K bodu 50.

Drobná formulační úprava v § 17 odst. 2 písm. a) a b) souvisí se zavedením konsolidovaného dohledu.

K bodům 51. a 52.

Článek 12 směrnice 89/646/EHS neumožňuje vyjmout z limitů kvalifikované majetkové účasti každou kapitalizovanou pohledávku, ale pouze případy záchranné operace a finanční rekonstrukce. Tyto pojmy bylo tudíž nutno zapracovat do § 17 odstavce 3. Výklad těchto pojmů, resp. podřazení konkrétní situace těmto pojmům, přísluší regulátorovi případ od případu. Půjde zpravidla o situaci, kdy v důsledku neschopnosti firmy dostát svým závazkům vůči bance dojde ke kapitalizaci pohledávky a banka následně realizuje ve firmě ozdravný proces, čímž podstatně sníží či eliminuje ztrátu, kterou by jinak utrpěla.

Druhou výjimkou z aplikace omezení vyplývajících z odstavce 2 je situace, kdy kvalifikovaná účast banky vznikne v důsledku účasti na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb, pokud banka drží kvalifikovanou účast nejdéle rok od jejího nabytí. Ustanovení odstavce 4 je opět v souladu se směrnicí 89/646/EHS.

K bodům 53. až 57.

Definice kontroly (§ 17a odst. 1) se nahrazuje odkazem na obchodní zákoník, který operuje s pojmy ovládaná a ovládající osoba. Pojem "kontrola" jako takový však v zákoně, především z gramatických důvodů, na mnoha místech zůstává, ovšem s obsahem, který dává obchodní zákoník pojmu "ovládající osoba". Bylo by nesystematické definovat kontrolu odlišným způsobem. Definice obchodního zákoníku vyhovuje požadavku směrnice 83/349/EHS.

V dalších odstavcích jde o formulační úpravy, které lépe odrážejí terminologii směrnice a terminologii obchodního zákoníku. U definice kvalifikované účasti se novou formulací jasněji dává najevo, že přímé a nepřímé podíly je třeba pro účely posouzení kvalifikované účasti sčítat.

Mezi finanční instituce se nově zařazuje tzv. finanční holdingová společnost, což souvisí se zakotvením konsolidovaného dohledu (§ 26c a násl.) a definicí konsolidačního celku (§ 26c ).

K bodům 58. až 61.

V § 19 odst. 1 písm. c) a f) se vypouští nadbytečný pojem "hlavní akcoinář" a tam, kde se dříve vyskytoval, používá se nadále směrnicemi zavedený pojem "kvalifikovaná účast". Tento pojem se zavádí i v dikci písmene e).

Nadbytečná definice v odstavci 2 se vypouští.

K bodu 62.

Změny v odstavcích 3 a 4 jsou převážně formulačního charakteru a mají za cíl přesnější převzetí požadavku článku 11 směrnice 89/646/EHS. Drobná změna v souvisí s dikcí bankovních směrnic, které si ve všech případech, kdy jde o majetkovou účast jedné osoby na druhé, všímají dvou kriterií- základního jmění a hlasovacích práv. Prvé kriterium doposud v tomto ustanovení chybělo.

V odstavci 4 se oznamovací povinnost vztahuje v souladu s požadavkem směrnice nově i na situace, kdy má být převeden takový objem akcií nebo jiných práv, který sám o sobě představuje kvalifikovanou účast na bance. To se tedy bude např. týkat situace, kdy někdo drží 70% akcií s hlasovacím právem z jejich celkového objemu a hodlá svůj podíl snížit na 58%. Předmětem prodeje bude tedy 12% akcií s hlasovacím právem z jejich celkového objemu, což je balík akcií, který sám o sobě představuje kvalifikovanou účast na bance.

K bodu 63.

V § 20 odst. 6 jde pouze o změnu legislativně technického charakteru.

K bodu 65.

Nový odstavec 9 v § 20 časově omezuje oprávnění investora nabýt akcie banky po udělení souhlasu. Souhlas je Českou národní bankou udělován po prověření způsobilosti investora být akcionářem banky. Tato způsobilost se v čase může měnit (zejm. u právnických osob). Bylo by tedy nesprávné, aby udělený souhlas dával např. možnost nabýt akcie banky za 10 let po jeho udělení. Marné uplynutí roční lhůty pro nabytí akcií bude mít za následek, že investor bude muset požádat o souhlas znovu (pokud jeho zájem o akcie banky trvá).

V novém odstavci 10 je zakotvena právní fikce ve prospěch žadatele o souhlas. Ustanovení je namířeno proti případné nečinnosti České národní banky a je v souladu se směrnicí 89/646/EHS.

V novém odstavci 11 je řešena situace, kdy žadatel neplní své povinnosti. Výsledkem může být zastavení správního řízení.

Ustanovení odstavce 12 zaručuje regulátorovi další zdroj potřebných informací o struktuře akcionářů. Informace od banky samotné mají velký význam především v situaci, kdy sami akcionáři zákonné povinnosti neplní.

K bodu 66.

Oprávnění regulátora pozastavit hlasovací práva za určité situace se nahrazuje povinností tak učinit. To lépe splňuje požadavek vyplývající z článku 11 směrnice 89/646/EHS, která vyžaduje po regulátorovi konkrétní zákrok. Tituly pro pozastavení akcionářských práv se rozšiřují v souvislosti s novým odstavcem 9 v § 20.

K bodu 67.

V § 20a odst. 2 se upravuje povinnost banky předložit výpis z registru emitenta zaknihovaných akcií tak, aby byla reálně splnitelná. Výpis k určitému dni lze totiž obdržet až den následující.

K bodu 68.

Oprávnění České národní banky navrhnout soudu, aby vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, se upřesňuje v tom smyslu, že je nutno respektovat podmínky stanovené obchodním zákoníkem.

K bodu 69.

Změny v § 20b odst. 1 v podstatě ukončují monopol České národní banky na mezibankovní zúčtování. Konec tohoto monopolu fakticky nastane v okamžiku, kdy bude přijat zákon o platebním styku, který je ve fázi rozpracovanosti. Zákon zavádí pojem "platební systém", který se již objevil v novele zákona o České národní bance.

Nový odstavec 2 v podstatě přebírá část dosavadního textu odstavce 1 s tím, že ustanovení se bude dotýkat pouze účastníků platebního systému provozovaného Českou národní bankou. Nadále trvá oprávnění bank zřizovat si vzájemně v České republice účty v české měně v souladu s vyhláškou České národní banky.

Změna v odstavci 3 je legislativně technického charakteru- z původního odstavce 6 se text přesouvá do odstavce 3.

K bodu 70.

Text ustanovení § 20c je převzat z dosavadního § 20b. Bylo žádoucí oddělit ustanovení o platebních systémech od ustanovení o opravném zúčtování. Je třeba zdůraznit, že institut opravného zúčtování je přípustný pouze u korunových plateb na území ČR. Drobné změny oproti dosavadní dikci jsou převážně legislativně technického charakteru.

K bodu 71.

Odstavec 2 se z § 21 vypouští pro nadbytečnost, neboť problematiku upravuje zákon o účetnictví.

K bodu 72.

Nová dikce § 22 vypouští povinnost bank ověřovat prostřednictvím auditorů zpracovávat zprávu o hospodaření banky za příslušný rok. Smysl původních zpráv o hospodaření banky se v průběhu minulých let značně změnil a rychlý vývoj v bankovnictví vystavuje banky kvalitativně novým rizikům. Regulátor musí mít možnost požadovat ověření o schopnosti banky tato rizika adekvátně řídit. Smyslem nové úpravy je rovněž možnost specifikovat (resp. zúžit) okruh ověřovaných skutečností v případě potřeby regulátora až na jednotlivé banky v závislosti na rozsahu a obsahu podstoupených rizik (odst. 2). V zájmu lepších výsledků auditu zákon stanoví povinnost zabezpečit jej prostřednictvím auditorské společností.

V odstavci 3 se prodlužuje lhůta stanovená pro banku pro oznámení nové auditorské společnosti po zamítnutí té původní ze stany České národní banky. Prodloužení lhůty je v zájmu bank, nalezení vhodné auditorské společnosti vyžaduje delší čas než dosavadních 15 dní.

Ustanovení odstavce 4 vylučuje vznik konfliktu zájmů. Odstavec 5 klade specifické požadavky na auditorské zprávy v souladu s potřebami bankovního dohledu. V odstavci 6 je zabezpečeno postoupení relevantních informací ze strany auditorské společnosti bankovnímu dohledu.

Regulace obsažená v dosavadním odstavci 5 se vypouští, neboť do problematiky vnějšího auditu nepatří. Obdobná dikce se zakotvuje na jiném místě v zákoně (v § 8 ).

K bodu 73.

Dosavadní terminologie se nahrazuje novou terminologií obchodního zákoníku.

K bodům 74. a 75.

Změny souvisejí s novým členěním této pasáže zákona.

K bodu 76.

V ustanovení § 25 se promítají požadavky směrnic 77/780/ES, ve znění směrnice 89/646/ES a směrnice 95/26/ES a směrnice 98/31/ES. Ustanovení stanovuje příslušnost bankovních dohledů jednotlivých států v případech, kdy podnikání banky přesahuje hranice domovského státu, jakož i možnost bankovního dohledu domovského státu požádat bankovní dohled hostitelského státu o provedení dohlídky na místě. Cílem této "výpomoci" mezi bankovními dohledy je zlevnění a zefektivnění výkonu bankovního dohledu.

K bodu 77.

Směrnice ES 77/780/EHS, 89/646/EHS a 95/26/EHS kladou velký důraz na mlčenlivost orgánů bankovního dohledu. Výjimky (průlomy do mlčenlivosti) jsou v § 25a stanoveny taxativně a orgán bankovního dohledu nesmí informace poskytnout jiným orgánům nebo pro jiné účely, než stanoví zákon. Tyto případy jsou popsány v odstavcích 2 až 5.

V odstavci 4 písm. h) se pod pojmem zúčtovací centrum rozumí zejména osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry a zúčtovací centrum platebního systému. Ustanovení § 25a odst. 4 věta druhá a odst. 5 nabudou účinnosti až dnem vstupu ČR do EU (viz čl. IV).

Odstavec 6 naplňuje požadavek práva ES, aby k nepovolenému průlomu nedošlo poskytnutím informace někomu, kdo sám není vázán mlčenlivostí.

Odstavce 7 a 8 naplňují požadavky práva ES, bez jejichž zakotvení do našeho právního řádu by orgány dohledu členských států Evropské unie nemusely (a v některých případech ani nemohly) umožnit zaměstnancům bankovního dohledu České národní banky přístup ke svým utajovaným informacím.

K bodu 78.

Jde o změnu legislativně technického charakteru v souvislosti se změnou členění zákona.

K bodům 79. a 81.

Dosavadní terminologie se nahrazuje novou terminologií obchodního zákoníku.

K bodu 80.

Úprava v § 26 odst. 1 písm. b) souvisí se změnou pojetí bankovní licence.

K bodům 82. a 89.

V § 26 odst. 1 písm. g) se doplňuje nové opatření k nápravě spočívající v zákazu provádění operací se spřízněnými právnickými osobami. Banka bývá často členem finanční skupiny (zastřešené např. finanční holdingovou společností). Pokud se banka vlivem provádění operací se spřízněnými právnickými osobami dostává sama do nežádoucí situace, může být použití tohoto opatření ze strany regulátora velmi praktické. Uložení tohoto opatření bude probíhat ve správním řízení, což vyplývá z upravené dikce odstavce 4.

K bodu 83.

Opatření popsané v bodě 82. nebude možno využít ve vztahu k pobočkám zahraničních bank (vzhledem k citlivosti takového zásahu do podnikání a vzhledem k tomu, že konsolidovaný dohled nad pobočkou bude vykonáván v zemi sídla zahraniční banky).

K bodu 84.

V § 26 odst. 3 písm. a) se doplňuje nedostatek v činnosti spočívající v neplnění podmínek, za nichž byla udělena licence. Stanovené podmínky podle § 4 odst. 3 a § 5 odst. 4 platí nejen pro udělení licence, ale musí být samozřejmě dodržovány po celou dobu existence banky.

K bodu 85.

Obcházení právních předpisů je stejně negativním jevem jako jejich porušování. Proto se rozšiřuje výčet nedostatků v činnosti v § 26 odst 3 o tyto případy. To umožní bankovnímu dohledu proti těmto praktikám zasáhnout.

K bodu 86.

V § 26 odst. 3 písm. c) se nahrazují slova "bankovního systému" slovem "banka" neboť možnost ohrožení celého bankovního sektoru lze předpokládat pouze v případě velkých bank a není možno toto ustanovení uplatnit v praxi obecně (vůči malé bance, která nemusí poškozovat přímo zájmy svých vkladatelů, ale může svými špatnými obchody ohrožovat svou vlastní bezpečnost a stabilitu). Tato dikce rovněž váže na dikci ustanovení § 12 odst. 1, kde je použit pojem "bezpečnost a stabilita banky" . Dikce písmen c) a d) se nově vztahuje i na pobočky zahraničních bank, neboť pro jejich vyloučení z působnosti ustanovení není důvod.

K bodu 87.

Je žádoucí, aby nejen banky, ale i pobočky zahraničních bank byly řízeny osobami, které jsou důvěryhodné a odborně na výši. Proto se nedostatek v činnosti popisovaný v § 26 odst. 3 písm. d) nově vztahuje i na pobočky zahraničních bank. Další změna v tomto ustanovení se týká nahrazení pojmu "občanská bezúhonnost" širším pojmem "důvěryhodnost", což koresponduje s terminologií na jiných místech zákona.

K bodu 88.

V § 26 odst. 3 písmeno f) je zakotveno ustanovení reagující na zavedení jednotné bankovní licence. Zajišťuje se jím převzetí zásady výkonu bankovního dohledu domovským státem ve vztahu k českým bankám.

Ustanovení písmene g) je se může jevit jako nadbytečné- jde samozřejmě o porušení tohoto zákona , tedy o nedostatek popsaný v písmenu a). Důvodem pro zakotvení je skutečnost, že se soudy brání zápisům poklesu kapitálu pod zákonem stanovené hranice s tím, že takový pokles není možný, neboť je v rozporu se zákonem. Jde o určité nepochopení, neboť jde pouze o zaregistrování reálně uskutečněného ekonomického procesu v bance, který reálně nastal. Nové ustanovení by mělo jasně deklarovat, že situace může nastat, jde však o nedostatek v činnosti, neboť tím, že situace nastala, byl porušen zákon.

K bodům 90., 91. a 93.

V ustanoveních § 26a a § 26b se nahrazuje věcně nepřesný a terminologicky zastaralý pojem "poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům" standardním pojmem "kapitálová přiměřenost".

K bodu 92.

Dosavadní terminologie se nahrazuje novou terminologií obchodního zákoníku.

K bodu 94.

Nově se zakotvuje komplexní úprava bankovního dohledu na konsolidovaném základě (dále jen "konsolidovaný dohled"). Tento krok je nezbytný k zajištění úplné harmonizace se směrnicí 92/30/EHS o dohledu nad úvěrovými institucemi na konsolidovaném základě (dále v této pasáži jen "směrnice"). Návrh pouze pasivně nepřejímá znění příslušné směrnice ES (ta některé aspekty konsolidovaného dohledu neupravuje podrobně, ale pouze je naznačuje), nýbrž usiluje o vytvoření funkčního rámce konsolidovaného dohledu v podmínkách ČR. Na novelu zákona o bankách bude navazovat novela opatření ČNB č. 2/1999, kterým se stanoví podmínky pro výkon dohledu na konsolidovaném základě, která bude danou problematiku dále podrobně rozpracovávat. V této souvislosti je třeba poznamenat, že konsolidovaný dohled nenahrazuje dohled na individuálním základě prováděný orgány dohledu v České republice i v zahraničí.

V úvodním paragrafu 26c je vymezen účel konsolidovaného dohledu. Jeho účelem je ochrana banky nebo bank, které jsou součástí širších skupin (konsolidačních celků). Paragraf 26d definuje tzv. konsolidační celky, na které se vztahuje konsolidovaný dohled. V této souvislosti jsou nově zavedeny základní pojmy jako ovládající banka, přidružená společnost, finanční a smíšená holdingová společnost a některé další. Paragraf 26e pak stanoví některá základní pravidla pro vymezení konsolidačních celků. Konsolidovaný dohled bude ČNB vykonávat nad konsolidačními celky, které jsou buď vedeny bankou nebo finanční holdingovou společností nebo smíšenou holdingovou společností. Konsolidační celky vedené smíšenou holdingovou společností budou podléhat pouze modifikovanému konsolidovanému dohledu s ohledem na jejich strukturu a převažující nefinanční činnosti (příkladem takového konsolidačního celku může být např. skupina GE).

V souladu s článkem 3 výše uvedené směrnice je Česká národní banka v paragrafu 26f zmocněna stanovit obezřetnostní limity na konsolidovaném základě. Konkrétní obezřetnostní limity budou stanoveny vyhláškou České národní banky. V praxi jde především o kapitálovou přiměřenost, úvěrovou angažovanost a limity na majetkové podíly v nebankovních a nefinančních institucích. Obezřetnostní limity se budou vztahovat pouze na skupiny vedené bankou a skupiny finanční holdingové společnosti. Smíšené holdingové společnosti budou povinny pouze předkládat všechny informace potřebné pro efektivní dohled na konsolidovaném základě.

V souladu s článkem 3 příslušné směrnice ES zákon v § 26g odst. 1 umožní České národní bance vyjmout za určitých okolností banku z konsolidovaného dohledu České národní banky, pokud tato banka je součástí jiného konsolidačního celku, na který je dohlíženo jiným dozorovým orgánem. Ustanovení dále upravuje některé pravomoci bankovního dohledu vůči konsolidačním celkům a povinnosti auditorů.

Ovládající společnosti v konsolidačním celku jsou povinny podle § 26g odst. 2 v souladu s příslušnou směrnicí zajistit odpovídající kontrolní mechanismy (článek 3 směrnice). Zároveň se požaduje, aby společnosti v konsolidačním celku byly řízeny výhradně osobami, které mají dostatečnou odbornou způsobilost a jsou občansky bezúhonné.

V § 26g odst. 3 a 4 umožňuje provádění kontrol na místě ze strany bankovního dohledu, příp. možnost požádat o kontrolu jiný orgán dohledu, příp. na náklady mateřské společnosti požadovat provedení externího auditu. Příslušná směrnice v článku 6 zmiňuje explicitně pouze možnost provádět kontrolu na místě ve společnostech, které jsou součástí skupiny vedené smíšenou holdingovou společností. Vzhledem k tomu, že kontroly na místě jsou standardní nástroje bankovního dohledu, považujeme za logické, že toto právo musí být bankovnímu dohledu přiznáno i v případě skupin vedených bankou nebo finanční holdingovou společností. Tak je tomu i v členských zemích ES.

K zajištění efektivního toku informací mezi společnostmi v konsolidačním celku je nutná i spolupráce mezi auditory mateřské společnosti a dalších společností v konsolidačním celku, jakož i jejich spolupráce s Českou národní bankou. Vzhledem k tomu, že tato povinnost je obecně upravena pouze ve standardech Komory auditorů, je třeba tuto povinnost stanovit zákonem (viz. § 26g odst. 5).

V § 26h jsou upravena nápravná opatření a pokuty ve vztahu k ovládajícím společnostem a dalším společnostem v konsolidačním celku. V odst. 1 je zakotvena možnost uložit pokutu až do výše 50 mil. Kč v případech, kdy právnická osoba v konsolidačním celku neposkytne informace nutné pro výkon konsolidovaného dohledu (vztahuje se na všechny typy konsolidačních celků bez rozdílu). V odst. 2 se hovoří o použití vybraných standardních nápravných opatření, která jsou aplikována i na individuálním základě (požadavek na sjednání nápravy ve stanovené lhůtě, mimořádný audit, pokuta) vůči ovládající bance, příp. finanční holdingové společnosti. Nově byla zapracována možnost zákazu nebo omezení operací ovládající banky nebo finanční holdingové společnosti s dalšími společnostmi v konsolidačním celku (v zahraničí označován jako tzv. ring-fencing). V odst. 3 se dále stanoví, co je považováno za nedostatek v činnosti právnické osoby, která je součástí konsolidačního celku. Oproti nedostatkům v činnosti banky samotné vymezeným v § 26 stávajícího zákona o bankách je nedostatek vymezen úžeji, a to s ohledem na problematickou aplikovatelnosti některých opatření na nebankovní subjekty.

V § 26i jsou stanoveny základní spolupráce s ostatními dozorovými orgány v ČR i v zahraničí. Půjde především o výměnu informací.

K bodům 95. a 98.

Změny souvisí s novým členěním zákona a se zavedením nové terminologie.

K bodům 96. a 97.

V dosavadní právní úpravě citelně chybělo právní zakotvení zástupce správce vykonávajícího nucenou správu. Jde o praktickou záležitost, jelikož správce čerpá dovolenou, může onemocnět apod.

K bodu 100.

V § 34 odst. 2 písm. a) se doplňuje zpřesnění titulu pro odnětí licence tak, aby byl lépe vyjádřen smysl příslušného ustanovení v článku 8 směrnice 77/780/EHS, která hovoří o "nepodnikání" banky.

K bodu 101.

V § 34 odst. 4 se používá dříve zavedená nová terminologie.

K bodu 103.

Doplnění nových odstavců 3 a 4 do § 35 odstraňuje některé nejasnosti ohledně osob, kterým se doručuje rozhodnutí o odnětí licence. Je zakotven též požadavek na informování orgánu bankovního dohledu země, ve které má dotčená banka pobočky. Tímto postupem bude bezesporu snadněji naplněn požadavek směrnice 77/780/EHS, která stanoví povinné odnětí licence pobočky v případě, že o licenci přijde banka, o jejíž pobočku se jedná (tento zákon to ve vztahu k pobočkám zahraničních bank řeší zákonným zánikem licence v § 7a).

K bodu 104.

Změna souvisí s novým členěním zákona.

K bodu 106.

V § 36 odst. 2 se omezuje pětiletou lhůtou doposud nadčasový zákaz pro působení auditorů a osob podílejících se na auditu v roli likvidátora banky. Trvalý zákaz by postupně mohl způsobit akutní nedostatek potencionálních likvidátorů bank. Problémem doposud bylo stanovení odměny likvidátora. Zákon tuto úlohu nyní svěřuje České národní bance. Kriteriem pro výši odměny bude rozsah činnosti likvidátora.

K bodu 107.

V praxi se ukazuje, že dokumenty předkládané likvidátorem České národní bance podle § 36 odst. 4 nemusejí vždy v plném rozsahu vyhovovat potřebám bankovního dohledu pro plnění úlohy ochrany vkladatelů. Zákon tudíž nově umožňuje České národní bance vyžádat si i další podklady.

K bodu 108.

Modifikuje se dikce § 36 odst. 5, jehož dosavadní formulace nekorespondovala se skutečnosti, že právní úkony učiněné v rozporu s ustanovením § 12 odst. 2 jsou neplatné absolutně (není tedy nutné žádat soud, aby tuto neplatnost určil) a nikoliv relativně.

K bodu 109.

Změna souvisí s novým členěním zákona.

K bodu 110.

Působnost ustanovení § 37 se rozšiřuje i na pobočky zahraničních bank, jejich vynětí zde nemá opodstatnění.

K bodům 111. až 114.

Úpravy provedené v ustanovení § 38 vycházejí z připomínek uplatněných v mezirezortním připomínkovém řízení. Formulační úprava v odstavci 3 písm. c a v odstavci 6 je výsledkem připomínky uplatněné Ministerstvem financí (jde o provázanost pojmů s ostatními předpisy) a úprava provedená v odst. 3 písmeno f) a text nového odstavce 4 jsou reakcí na zásadní připomínky Ministersva práce a sociálních věcí. Současná úprava bankovního tajemství bránila orgánům sociálního zabezpečení efektivně vymáhat některé pohledávky a objem obtížně vymahatelných částek zatěžoval státní rozpočet.

K bodu 115.

Nový odstavec 10 zabraňuje případným konfliktů mezi tímto zákonem a zahraničními právními předpisy v oblasti bankovního tajemství, které musí pobočka banky působící v cizině též respektovat.

K bodu 116.

Mezibankovní výměny údajů o klientech se budou moci zúčastnit i pobočky zahraničních bank. V opačném případě by mohlo jít o diskriminaci poboček. Proto dochází k drobné úpravě odstavce 1 v § 38a.

K bodu 117.

Zakotvuje se možnost, aby ČNB vedla registr úvěrů (založený na povinném přispívání bank do něj), který by měl být další možností monitorování nespolehlivých bankovních klientů. Povinné přispívání do registru zabezpečí jeho úplnost, které se jen obtížně dosáhne při provozování systémů na dobrovolné komerční bázi.

K bodu 118.

Ustanovení § 38b a následujících naplňují požadavek směrnic 89/646/EHS a 92/30/EHS a zakotvují další možné průlomy do bankovního tajemstvím v případech s mezinárodním prvkem.

V § 38c se zakotvuje se konzultační a informační povinnost ČNB, která souvisí s úlohou ČNB jako regulátora bankovního sektoru. Vzhledem ke značným možnostem v oblasti podnikání v zahraničí, které dává bankám princip jednotné bankovní licenci, je nezbytně nutné, aby orgány bankovních dohledů mezi sebou velmi účinně spolupracovaly a eliminovaly včas rizika plynoucí z podnikání bank.

V § 38d jsou stanoveny případy informační povinnosti České národní banky vůči Evropské komisi- v odstavci 1 jde o automatické poskytování informací, v odstavci 2 pak o poskytování informací na žádost Evropské komise.

V § 38e jsou stanoveny případy informační povinnosti České národní banky vůči orgánům dohledu členských států EU (odst. 1) a případy, kdy je ČNB povinna určité záležitosti s těmito orgány konzultovat (odst. 2). Další případy jsou uvedeny v § 38f.

V § 38g se zakotvuje oprávnění ČNB provést ohlídku na místě na území členského státu EU po jeho předchozím informování. Další případy spolupráce jsou zakotveny v § 38h. Ustanovení § 38c až 38h nabudou účinnosti až dnem vstupu ČR do EU (viz čl. IV).

K bodu 119.

Z § 39 odstavce 1 se vypouštějí osoby provádějící bankovní dohled, jelikož mlčenlivost těchto osob je nově upravena zvláštním ustanovením (§ 25a). Důvod pro zproštění mlčenlivosti je nově obsažen i v § 38 odst. 4.

K bodu 120.

Jde o změnu legislativně technického charakteru.

K bodům 121. a 122.

V § 40 odst. 3 jsou v souladu s požadavkem článku 3 směrnice 77/780/EHS nově stanoveny lhůty pro správní rozhodnutí o udělení licence, změnu licence či zamítnutí žádosti o licenci. Směrnice požaduje též zakotvení opatření proti nečinnosti licencujícího orgánu. To je zařazeno do odstavce 5.

V odstavci 4 je řešena situace, kdy nejsou žadatelem splněny náležitosti žádosti a následně není situace včas napravena. V těchto případech je Česká národní banka oprávněna řízení zastavit.

Nový odstavec 6 přejímá zčásti dikci dosavadního odstavce 3, ovšem s jednou úpravou. Rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu musí být vydáno do 3 měsíců od doručení žádosti (resp. od zahájení správního řízení) a nikoli od doručení úplné žádosti. Nová dikce je v souladu s příslušnou směrnicí.

K bodu 123.

Změna souvisí s novým členěním zákona a s novým obsahem této jeho části.

K bodům 124. a 125.

O systémech záruk za vklady pojednává směrnice 94/19/ES. Ta požaduje, aby pojištěn nebyl pouze vklad jako takový, ale jakýkoliv dluh banky s ním související. V dosavadním systému pojištění vkladů bylo tudíž nutno přistoupit k zásadní koncepční změně. Oprávněnou osobou totiž nemusí být pouze vkladatel, ale i jiné osoby. Proto se mění název části deváté plus veškerá ustanovení, ve kterých bylo doposud hovořeno o pouhém "pojištění vkladů". Na všech těchto místech se zavádí nový pojem "pojištění pohledávek z vkladů". Poprvé se nové pojetí objevuje v § 41a.

Dílčí doplnění odstavce 3 v § 41a souvisí s novým § 41l, který pobočkám zahraničních bank za určitých podmínek umožňuje nezúčastnit se systému pojištění pohledávek za vklady podle tohoto zákona.

K bodu 126.

Drobné úpravy v odstavci 4 mají souvislost s dikcemi § 41i .

k bodu 127.

V odstavci 5 se vypouští možnost použít prostředky Fondu na splácení bezúročných úvěrů od ČNB a návratných finančních výpomocí od státu. Směrnice 94/19/ES zakazuje, aby centrální banka poskytovala veřejným podnikům, což je i Fond pojištění vkladů. Jestliže tedy úvěry nesmějí být poskytovány, nemohou být ani spláceny. Bezúročné úvěrové výpomoci od státu by byly diskriminující pro ostatní finanční instituce, proto ani tyto výpomoci zřejmě již nebudou moci být poskytovány, tudíž ani spláceny.

Nahrazení nepřesného pojmu "vlastník vkladu" pojmem "oprávněná osoba" souvisí se skutečností, že osobou, které bude vyplacena náhrada, nemusí být v souladu s novým pojetím této části zákona pouze vkladatel, ale i jiné osoby.

K bodu 128.

V souladu s požadavkem směrnice 94/19/ES se upřesňuje okruh pojištěných pohledávek z vkladů. Nad rámec dosavadní právní úpravy jsou zařazeny do výčtu zařazeny pohledávky potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem. Podstatné je, že tyto produkty se dostávají naroveň ostatním vkladům (dosud byly nepojištěné a byly vydávány převážně na doručitele). Pojištěny naproti tomu nejsou nad rámec dosavadní úpravy pohledávky z vkladů zdravotních pojišťoven, státních fondů a pohledávky z vkladů, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu (podřízený dluh). Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na cenné papíry, které nejsou potvrzením o vkladu, např. směnky. Podstatnou změnou oproti dosavadní právní úpravě je skutečnost, že budou pojištěny i pohledávky z vkladů vedených v cizí měně. To vše je v souladu s požadavkem směrnice 94/19/ES.

Jak příspěvek banky, tak vypořádání pojištěné pohledávky ze strany Fondu ovšem bude probíhat v českých korunách; proto je nutno stanovit rozhodný den pro přepočet kurzu. Pro přepočet příspěvku banky bude rozhodných dní více- dosavadní systém , kdy se výše příspěvku odvozovala od jediného dne v roce (31.12.), je nahrazen systémem, kdy rozhodných dnů bude 12, a to ultima každého kalendářního měsíce. Důvodem pro přechod na systém odvodu propočítávaný dle průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů je skutečnost, že existuje podezření na umělé snižování objemu pojištěných vkladů ke dni 31.12. ze strany některých bank (účelové přelévání peněz z pojištěných produktů na nepojištěné).

Klíčovým kurzem pro vypořádání pojištěné pohledávky vedené v cizí měně bude kurz stanovený ke dni, který o 7 dní předchází den zahájení plateb (§ 41e odst. 2). Kurzem se vždy rozumí kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou.

Vzhledem k podstatnému navýšení základny pro odvod příspěvku (devizové vklady, depozitní certifikáty aj.) a vzhledem k určité konsolidaci bankovního sektoru, se snižuje příspěvek do Fondu z 0,5 na 0,3 %, a to nikoli z objemu vkladů k 31. 12., jak již bylo výše řečeno, ale z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů.

K bodu 129.

V § 41d odst. 1 se stanoví 21 denní lhůta, ve které musí být po zjištění rozhodné skutečnosti oznámena Fondu neschopnost banky dostát svým závazkům. Jde o pořádkovou lhůtu, kterou je vázána ČNB a Ministerstvo financí. Lhůta je vyžadována směrnicí 94/19/ES a jejím stanovením jsou hájeny zájmy oprávněných osob (zejm. vkladatelů).

Další směrnicí vyžadovaná lhůta je stanovena v odstavci 2. Jde o 3 měsíční lhůtu, ve které musí být Fond schopen vyplatit náhradu oprávněným osobám. Stanovením lhůty jsou opět hájeny zájmy oprávněných osob. Směrnice 94/19/ES i tento zákon pamatují na možné komplikace a připouští až dvojnásobné prodloužení této lhůty, vždy až o tři měsíce.

Aby lhůta stanovená v odstavci 2 byla reálná, stanoví zákon v odstavci 3 povinnosti bance, pokud jde o přípravu potřebných podkladů. Je stanovena odpovědnost konkrétních osob za splnění povinnosti a sankce za jejich nesplnění (odst. 4).

Pozastavení výplaty vkladů v rámci nucené správy neuznává směrnice 94/19/ES jako důvod pro nezahájení plateb z Fondu. Proto se předmětné ustanovení ze zákona vypouští.

Dříve nevyvratitelná právní domněnka o shodné výši podílu spoluvlastníků (spolumajitelů) účtu se mění v domněnku vyvratitelnou. Je tedy možno v souladu § 41e doložit jinou výši podílu, nikoliv však až poté, co banka přestala uhrazovat své splatné závazky. Takové doložení není relevantní, neboť je s vysokou pravděpodobností čistě účelové a jeho cílem je obejít ustanovení o limitech pro náhradu jedné oprávněné osobě. Při výpočtu náhrady se od pohledávek oprávněné osoby odečítají závazky oprávněné osoby v české a nově i v cizí měně. Samotné pohledávky v cizí měně se též přepočítají na českou měnu. Rozhodným dnem pro přepočet na českou měnu v obou případech je den, který o 7 dní předchází den zahájení plateb. Duchu příslušné směrnice ES by lépe odpovídalo, aby rozhodným dnem byl první den, kdy si oprávněná osoba může přijít pro náhradu za pohledávku z vkladu- tedy den zahájení plateb. Úprava však respektuje zásadní připomínku Ministerstva financí, ve které bylo konstatováno, že Fond nebude schopen ze dne na den přepočítat veškeré pohledávky na českou měnu. Aby bylo směrnici učiněno zadost, je dána možnost oprávněným osobám žádat na Fondu doplatek, jestliže kurzový pohyb české koruny v mezidobí ode dne, který o 7 dní předchází den zahájení plateb, do dne zahájení plateb, způsobil, že byla poskytnuta nižší náhrada, než by byla poskytnuta v případě, že rozhodným dnem by byl den zahájení plateb. Kurzem se rozumí kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou.

Maximální limit se v souladu s požadavkem směrnice 94/19/ES zvyšuje ode dne vstupu ČR do EU na 20 000 euro pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky (viz přechodná ustanovení). Do doby vstupu ČR do EU platí limit 15 000 euro. Ekvivalent limitu v českých korunách se přepočte ke dni, který o 7 dní předchází den zahájení plateb, podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k tomuto dni. Limit je stanoven v eurech a nikoliv v Kč z důvodů možných kurzových pohybů, které by následně mohly zapříčinit potřebu novelizace zákona, neboť limit v korunách by již nekorespondoval s požadavkem směrnice.

V § 41f odst. 1 až 4 je řešena situace, kdy na jednom účtu jsou uloženy prostředky více osob. Může jít např. o peníze složené do úschovy, podnikatelským subjektem vybrané zálohy na poskytnutí služby či obstarání věci apod. Na rozdíl od účtu spoluvlastníků bude mít dispoziční právo zpravidla jen vkladatel, který přitom na účtu může mít i své peníze (odst. 1), ale ani nemusí (odst. 5). Zákon klade důraz na identifikaci osob, z jejichž majetku složené peněžní prostředky pocházejí (ony a nikoliv složitel částky jsou oprávněnými osobami pro účely pojištění pohledávek z vkladů) a přesnou evidenci jimi poskytnutých peněžních částek, aby byla v případě insolvence banky poskytnuta náhrada všem oprávněným osobám ve správné výši.

V odstavci 6 je zakotveno opatření proti zneužití možností daných v předchozích odstavcích.

K bodu 130.

Úprava v § 41g odst. 3 souvisí s požadavky směrnice.

Opatření proti zneužití systému (odst. 6) se doplňuje v tom smyslu, že nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů v důsledku postoupení pohledávky z vkladu učiněného po dni, kdy je Fondu oznámena neschopnost banky dostát svým závazkům. Zakotvení tohoto ustanovení si vyžaduje praxe.

K bodům 131. až 133.

Změny obsažené v § 41h jsou formulačního charakteru, což souvisí se změnou koncepce pojištění popsanou dříve.

K bodu 134.

V § 41i se vypouští možnost bezúročně úvěrovat Fond pojištění vkladů, a to jak ze strany České národní banky, tak i ze strany státu. Směrnice 94/19/ES zakazuje, aby centrální banka poskytovala výpomoci tzv. veřejným podnikům. Bezúročné úvěrování ze strany státu může být shledáno diskriminačním vůči jiným segmentům finančního trhu (např. pojišťovnictví), kterým takovou podporu stát negarantuje. Principům tržního hospodářství s volnou soutěží více odpovídá, aby si Fond obstaral potřebné chybějící zdroje na trhu.

K bodu 135.

Možnosti investování volných prostředků fondu se rozšiřují s ohledem na potřebu nediskriminovat cizí státy, které nabízejí stejně bezpečné investiční příležitosti, jako Česká republika. S rozšířením možností investování se posiluje role statutu Fondu, kde by měly být investiční možnosti specifikovány.

K bodu 136.

Změny v ustanovení § 41k korespondují se změnami v § 41i.

K bodu 137.

V souladu s požadavkem směrnice 94/19/ES se umožňuje v § 41l pobočkám zahraničních bank (z jiných států než z členských států EU) neúčastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů. Tato možnost je vázána na podmínku, že svůj záměr oznámí České národní bance a současně jí prokáží, že systém pojištění pohledávek z vkladů, na kterém jsou účastny, zaručuje oprávněným osobám minimálně stejný stupeň ochrany jako systém pojištění pohledávek z vkladů podle tohoto zákona. Prokázání těchto skutečností je v zájmu klientů takové pobočky.

V souladu s požadavkem směrnice 94/19/ES se zakotvuje v § 41m možnost připojištění u Fondu pojištění vkladů pro pobočky bank ze zemí Evropské unie. Půjde zpravidla o pobočky ze zemí, které nemusejí zabezpečit pojištění do limitu 20 000 eur. Zánik připojištění (odst.2) je koncipován v souladu s dikcí výše uvedené směrnice.

K bodu 138.

Změna souvisí s novým členěním zákona.

K článku II

V přechodných ustanoveních se v bodě 1. konstatuje vyloučení aplikace zákona, byl -li by tím porušen mezinárodní závazek České republiky.

V bodě 2. se zakotvuje proces přelicencování bank. Přelicencování je nutným postupem, neboť některé banky, založené před účinností zákona č. 21/1992 Sb., nedisponují licencí, která by vyhovovala parametrům tohoto zákona. Před vstupem ČR do EU je nezbytné tuto situaci napravit a vybavit všechny banky licencí, která bude odpovídat tomuto zákonu a tím i požadavkům evropského práva.

V bodě 3. se stanoví povinnost bank a poboček zahraničních bank dodržovat opatření České národní banky, vyhlašovaná ve Věstníku České národní banky, která budou vydávána Českou národní bankou v případech, kdy je k tomu zákonem zmocněna. Tento nový operativní nástroj, který bude využíván výhradně k regulaci bankovního sektoru, nahradí dosavadní opatření vyhlašovaná ve Sbírce zákonů, jelikož nový zákon o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv s vydáváním těchto opatření v delším časovém horizontu nepočítá.

Se zavedením výše uvedeného nového operativního nástroje ČNB je nutno vyřešit postupné nahrazování dosavadních opatření opatřeními v novém pojetí. Postup je upraven v bodě 4.

V bodě 5. se stanoví přiměřená lhůta pro zřízení útvaru vnitřního auditu.

V bodě 6. se stanoví přiměřená lhůta pro úpravu stanov bank v souladu s tímto zákonem. Totéž platí pro majetkové účasti bank ve veřejných obchodních společnostech a komanditních společnostech (zákon tyto účasti zakazuje v § 12 odst. 1)

V bodě 7 se stanoví, že dohled na konsolidovaném základě se začne uplatňovat až o rok později oproti ostatním ustanovením novely, a to z důvodů vysoké náročnosti této problematiky, kdy je třeba nejen zpracovat příslušné prováděcí předpisy, ale podrobně je projednat s bankami a dalšími subjekty. V odkladu účinnosti je třeba vidět upřednostnění kvality před rychlostí. Navíc je potřebné poskytnout bankám určitý čas na přizpůsobení se novým požadavkům.

V bodě 8 se s ohledem na požadavek příslušné směrnice ES zakotvuje zvýšení limitu pro maximální náhradu z Fondu pojištění vkladů na 20 000 eur, a to ode dne vstupu České republiky do Evropské unie.

K článku III

Vzhledem k rozsahu novely se zmocňuje předseda vlády k vyhlášení úplného znění zákona ve Sbírce zákonů České republiky.

K článku IV

Zákon nabývá účinnosti dne 1. ledna 2001 s výjimkou některých ustanovení, jejichž účinnost se odkládá na den vstupu České republiky do Evropské unie. Jde o ustanovení, u kterých nejsou důvody pro dřívější aplikaci.

V Praze dne 3. května 2000

předseda vlády

v.z. JUDr. Pavel Rychetský, v. r.

místopředseda vlády a ministr financí

doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc., v. r.

guvernér České národní banky

doc. Ing. Josef Tošovský, v. r.

Úplné znění

ZÁKON

č. 21/1992 Sb., o bankách

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

Základní ustanovení

§ 1

(1) Tento zákon upravuje některé vztahy související se vznikem, podnikáním a zánikem bank se sídlem na území České republiky včetně jejich působení mimo území České republiky a dále některé vztahy související s působením zahraničních bank na území České republiky.Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice založené jako akciová společnost ¹⁾, které

a) přijímají vklady od veřejnosti a

b) poskytují úvěry

a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají (povolení působit jako banka) bankovní licenci (dále jen "licence") (§ 4).

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu,

b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky.

(3) (Kromě činností uvedených v § 1 odst. 1 písm. a) a b) může banka , pokud z povolení působit jako banka nevyplývá něco jiného, vykonávattyto další činnosti) Banka může kromě činností uvedených v odstavci 1 písmeno a) a b) vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci:

a) investování do cenných papírů na vlastní účet,

b) finanční pronájem (finanční leasing),

c) platební styk a zúčtování,

d) vydávání a správu platebních prostředků, např. platebních karet, cestovních šeků,

e) poskytování záruk,

f) otvírání akreditivů,

g) obstarávání inkasa,

(h) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta

1. s devizovými hodnotami,

2. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kursových a úrokových obchodů,)

3. s převoditelnými cennými papíry,)

h) poskytování investičních služeb^1a),

(i) účast na vydávání akcií a poskytování souvisejících služeb,)

i) vydávání hypotečních zástavních listů,

j ) finanční makléřství,

(k) poskytování porad ve věcech podnikání,

l) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství (portfolio management),

m) uložení a správa cenných papírů nebo jiných hodnot, )

(n)) k) výkon funkce depozitáře,

(o)) l) směnárenskou činnost (nákup devizových prostředků),

(p)) m) poskytování bankovních informací,

n) činnosti, které přímo souvisí s činnostmi uvedenými v písmenech a) až m) a v odstavci 1.

(r)pronájem bezpečnostních schránek. )

(4) (Vydávat hypoteční zástavní listy podle zvláštního zákona^1a) může jen banka, v jejímž povolení působit jako banka je oprávnění k této činnosti výslovně uvedeno.) Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci.

(5) Výkon některých činností uvedených v odstavci 3 (a 4) může být zvláštním zákonem vázán na udělení povolení. Pokud zvláštní zákon podmiňuje výkon některé činnosti udělením povolení, lze takovou činnost povolit v licenci až poté, kdy bude uděleno povolení podle zvláštního zákona.

(6) Bankovní činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 3 mohou vykonávat prostřednictvím svých poboček také zahraniční banky, které k tomu mají (povolení) licenci podle § 5.

(7) (Povolení působit jako banka může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti a stanovení podmínek, které musí banka splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.) Licence obsahuje jmenovité vymezení povolené činnosti a může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti, nikoliv však ve smyslu omezení počtu jednotlivých obchodních případů, a dále může obsahovatstanovení podmínek, které musí banka nebo pobočka zahraniční banky splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.

(8) Právní postavení České národní banky upravuje zvláštní zákon.²⁾

-----------------------------------------------------------------

1. Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb.

1a) § 8 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 152/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. …/2000 Sb.

2) Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.

§ 2

(Bez povolení působit jako banka nesmí nikdo přijímat vklady od veřejnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.) (1) Bez licence nesmí nikdo

a) přijímat vklady od veřejnosti,

b) vydávat předplacené elektronické platební prostředky,

pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Elektronickým platebním prostředkem se rozumí platební prostředek, který uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě a který je přijímán jako platební prostředek i jinými osobami, než jeho vydavatelem.

(3) Za přijímání vkladů od veřejnosti se považuje též soustavné vydávání dluhopisů, pokud

a) představuje hlavní činnost emitenta,

b) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je poskytování úvěrů nebo

c) předmětem podnikatelské činnosti emitenta je některá z činností uvedených v § 1 odst. 3.

§ 3

(1) Slovo "banka" nebo "spořitelna", jeho překlady nebo slova(, v jejichž základě se tato slova vyskytují,) od nich odvozená smí užívat v (obchodním jménu) obchodní firmě pouze právnická osoba, které (bylo uděleno povolení působit jako banka) byla udělena licence, pokud není zřejmé ze souvislosti, v níž se slovo "banka" nebo "spořitelna" používá, že tato osoba se nezabývá činností uvedenou v § 1 odst. 1.

((2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na právnické osoby, jejichž obchodní jméno nebo název je zaveden nebo uznáván zákonem nebo mezinárodní smlouvou. )

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, jejichž obchodní firma nebo název jsou zavedeny nebo uznávány zákonem nebo na základě mezinárodní smlouvy, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(3) Česká národní banka může požadovat

a) změnu navrhované obchodní firmy zakládané banky v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její organizační složky,

b) změnu obchodní firmy pobočky zahraniční banky spočívající v doplnění rozlišovacího dodatku v případech, kdy existuje nebezpečí záměny s obchodní firmou jiné již existující právnické osoby nebo její organizační složky.

ČÁST DRUHÁ

(Povolení působit jako banka) Licence

§ 4

(1) (Žádost o povolení působit jako banka) se předkládá České národní bance. Se žádostí o povolení se předkládá návrh stanov. Náležitosti žádosti, jakož i minimální výši upsaného základního jmění (dále jen "základní jmění"), která je podmínkou pro udělení povolení, stanoví Česká národní banka opatřením³⁾ , které vyhlásí ve Sbírce zákonů.)Žádost o licenci se předkládá České národní bance. S žádostí o licenci se předkládá návrh stanov. Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 000 000 Kč. Náležitosti žádosti o licenci stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(2) O udělení (povolení působit jako banka) licence rozhoduje Česká národní banka, která si před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem bankovního či jiného dohledu příslušného státu, pokud to vyžaduje mezinárodní smlouva, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(3) (O udělení povolení se rozhoduje po posouzení

a) původu, dostatečnosti a složení základního jmění a dalších finančních zdrojů banky;

b) odborné způsobilosti a občanské bezúhonnosti osob navrhovaných pro řízení banky;

b) odborné způsobilosti a občanské bezúhonnosti osob, které jsou na základě pracovní, mandátní či jiné smlouvy navrhovány v bance na výkonné řídící funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami (dále jen "vedoucí zaměstnanci banky"),

c) technických a organizačních předpokladů pro výkon navrhovaných činností banky;

d) reálnosti ekonomických kalkulací o budoucí likviditě a rentabilitě banky;

e) způsobilosti zakladatele s podílem 10 % a více na hlasovacích právech banky k výkonu práv akcionáře při podnikání banky.)

Pro udělení licence musejí být splněny tyto podmínky

a) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba,

b) splacení základního kapitálu v plné výši,

c) způsobilost a vhodnost osob s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst. 4) na bance k výkonu práv akcionáře při podnikání banky,

d) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob, které jsou na základě pracovní, nebo jiné smlouvy navrhovány v bance na výkonné řídící funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami (dále jen "vedoucí zaměstnanci banky") a členů statutárních orgánů,

e) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností banky, funkční řídící a kontrolní systém banky včetně systému řízení rizik,

f) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,

g) průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zakladatel s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst. 4) na bance,

h) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene g) nebrání výkonu bankovního dohledu,

i) právní řád a způsob jeho uplatňování ve státě, na jehož území má skupina podle písmene g) úzké propojení, nebrání výkonu bankovního dohledu,

j) sídlo a skutečné sídlo budoucí banky musí být na území České republiky.

(4) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí vztah mezi dvěma nebo více osobami, při kterém má jedna z osob na druhé osobě přímý nebo nepřímý podíl 20 a více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv nebo tuto osobu přímo či nepřímo ovládá nebo vztah dvou nebo více osob ovládaných stejnou osobou.

((4)) (5) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány na vedoucí zaměstnance banky. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená za úmyslný trestný čin nesmí působit jako vedoucí zaměstnanec banky.

§ 5

((1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky, předkládá žádost o povolení působit jako banka České národní bance.

(2)O udělení povolení podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka, která si před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí.

(3) O udělení povolení se rozhoduje po posouzení

a) výše kapitálu a ostatních finančních zdrojů poskytnutých zahraniční bankou její pobočce;

b) technických a organizačních předpokladů pro výkon navrhovaných činností;

c) odborné způsobilosti a občanské bezúhonnosti osob navrhovaných pro řízení pobočky;

d) reálnosti ekonomických kalkulací;

(4) Náležitosti žádosti, jakož i minimální výši poskytnutého kapitálu, stanoví Česká národní banka opatřením, které vyhlásí ve Sbírce zákonů. )

(1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky, předkládá žádost o licenci České národní bance.

(2) Zahraniční banka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření orgánu bankovního dohledu ze země sídla zahraniční banky k záměru založit pobočku v České republice a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonáván bankovní dohled.

(3) O udělení licence podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka, která si před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí.

(4)Pro udělení licence podle odstavce 1 musejí být splněny tyto podmínky

a) dostatečný objem a průhlednost původu finančních zdrojů poskytnutých zahraniční bankou její pobočce s ohledem na rozsah a rizikovost podnikání pobočky,

b) důvěryhodnost zahraniční banky a její dostatečná finanční síla s ohledem na rozsah podnikání pobočky,

c) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob navrhovaných do vedení pobočky,

d) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností pobočky, funkční řídící a kontrolní systém pobočky včetně systému řízení rizik,

e) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,

f) průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zahraniční banka,

g) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene f) nebrání výkonu bankovního dohledu,

h) právní řád a způsob jeho uplatňování ve státě, na jehož území má skupina podle písmene f) úzké propojení, nebrání výkonu bankovního dohledu,

i) zahraniční banka hodlající působit prostřednictvím své pobočky na území České republiky, musí mít sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě.

(5) Náležitosti žádosti podle odstavce 1, jakož i minimální výši poskytnutých finančních zdrojůstanoví Česká národní banka vyhláškou.

(6) Důvodem pro zamítnutí žádosti o licenci nemůže být skutečnost, že právní forma zahraniční banky neodpovídá právní formě akciové společnosti.

(7) Postup podle odstavců 1 až 5 se nepoužije na případy uvedené v § 5a.

§ 5a

(1) Banky se sídlem v členských státech Evropské unie a osoby oprávněné k vydávání předplacených elektronických platebních prostředků se sídlem v členských státech Evropské unie mohou vykonávat na území České republiky prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční osoba dodržela postup stanovený právem Evropských společenství podle § 5c až 5m. Na tyto pobočky se vztahuje registrační povinnost podle zvláštního zákona³⁾. Banky se sídlem v členských státech Evropské unie a osoby oprávněné k vydávání předplacených elektronických platebních prostředků se sídlem v členských státech Evropské unie jsou dále za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o osoby, které nepožívají výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství nebo o osoby se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství.

(3) Česká národní banka může v souladu s mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena, vyhláškou rozšířit okruh států, jejichž banky nebo osoby oprávněné k vydávání předplacených elektronických platebních prostředků požívají při podnikání na území České republiky stejné výhody jako banky a osoby oprávněné k vydávání předplacených elektronických platebních prostředků se sídlem ve členských státech Evropské unie.

(4) Pobočky zahraničních bank, které podle odstavce 1 mohou na území České republiky vykonávat činnosti podle tohoto zákona bez licence udělené pro ně příslušné zahraniční bance, nepodléhají tomuto zákonu s výjimkou ustanovení § 11 odst. 5, povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 6, ustanovení týkajících se likvidity banky, provádění měnové politiky a opravného zúčtování bank (§ 20c).

(5) Pokud se pobočka zahraniční banky podle odstavce 1 rozhodne účastnit platebního systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b), vztahují se na ni právní předpisy upravující provoz tohoto systému. Pokud se pobočka zahraniční banky rozhodne využít možnosti podle § 38a odst. 1, vztahuje se na ni ustanovení § 38a.

(6) Ustanovení tohoto zákona související s pojištěním pohledávek z vkladů se na tyto pobočky vztahují, jen pokud využijí možnosti stanovené v § 41m. Postup podle § 26 lze vůči pobočkám zahraničních bank podle odstavce 1 uplatnit pouze za podmínky, že pobočka nezjedná na výzvu České národní banky nápravu sama a na žádost České národní banky nezjednal nápravu po jeho předchozím informování ani orgán bankovního dohledu země sídla příslušné zahraniční banky, a za podmínky, že protiprávní stav trvá. To neplatí v případě porušení ustanovení § 11 odst. 5, ustanovení o opravném zúčtování bank, v případě porušení právních předpisů upravujících provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b), pokud je pobočka účastníkem tohoto systému, v případě porušení ustanovení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až 6 nebo nesnese- li věc odkladu a je- li to nutné v zájmu vkladatelů. Postup podle § 26 aplikovaný z důvodů, že věc nesnese odkladu a je- li to nutné v zájmu vkladatelů, musí Česká národní banka bez zbytečného odkladu nebo ve lhůtě stanovené Evropskou komisí přehodnotit, pokud Evropská komise tak rozhodne v souladu s § 5k odst. 4.

(7) Česká národní banka může v pobočkách zahraničních bank, které podle odstavce 1 mohou na území České republiky vykonávat činnosti podle tohoto zákona bez licence udělené pro ně příslušné zahraniční bance nebo v osobách tvořících konsolidační celek, jehož členem je zahraniční banka podle odstavce 1 provést kontrolu na místě, je-li o to požádána orgánem dohledu země sídla zahraniční banky. Orgán dohledu země sídla banky nebo osoby oprávněné k vydávání předplacených elektronických platebních prostředků podle odstavce 1 může po předchozím oznámení České národní bance provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce zahraniční banky podle odstavce 1, u osoby oprávněné k vydávání předplacených elektronických platebních prostředků podle odstavce 1 nebo ve finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1.

-----------------------------------------------

3) § 33 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb.

§ 5b

Licence nesmí být udělena, jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

Princip jednotné licence

§ 5c

(1) Banky se sídlem na území členského státu Evropské unie (dále jen "domovský stát") mohou vykonávat na území jiného členského státu Evropské unie (dále jen "hostitelský stát") prostřednictvím své pobočky činnosti vyjmenované v § 5d bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu bylo těmto bankám uděleno v domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písmeno a) se vztahuje i na finanční instituce splňující podmínky uvedené v § 5e odst. 1 (dále jen "oprávněná finanční instituce").

(2) Banky podle odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností vyjmenovaných v § 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské činnosti. Totéž platí pro oprávněné finanční instituce podle odstavce 1 s výjimkou činnosti uvedené v § 5d písmeno a).

(3) Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky činnosti bez licence nemůže banka nebo finanční instituce, která nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství nebo banka nebo finanční instituce se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropských společenství.

§ 5d

Banky nebo oprávněné finanční instituce mohou vykonávat na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených právem Evropských společenství a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti:

a) přijímání vkladů od veřejnosti,

b) poskytování úvěrů,

c) finanční pronájem (finanční leasing),

d) platební styk a zúčtování,

e) vydávání a správa platebních prostředků,

f) poskytování záruk,

g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta

1. s nástroji peněžního trhu,

2. s peněžními prostředky v cizích měnách,

3. v oblasti termínovaných obchodů (futures) a opcí (options) včetně kursových a úrokových obchodů,

4. s převoditelnými cennými papíry,

h) účast na vydávání akcií a poskytování souvisejících služeb,

i) poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí podniků,

j) peněžní makléřství,

k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství (portfolio management),

l) uložení a správa cenných papírů,

m) poskytování bankovních informací,

n) úschova cenností.

§ 5e

(1) Finanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v § 5c, musí splňovat současně následující podmínky

a) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90% hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční instituci a musí se řídit právem stejného státu jako tato finanční instituce,

b) činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí provozovat i na území svého domovského státu,

c) musí být zahrnuta do konsolidovaného dohledu vykonávaného nad bankou nebo bankami podle § 5 odst. 1 v souladu s předpisy Evropských společenství,

d) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 společně a nerozdílně se souhlasem domovského orgánu dohledu ručí za její závazky,

e) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 splňují požadavky domovského orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční instituce.

(2) Splnění podmínek podle odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.

(3) V případě, že oprávněná finanční instituce přestane plnit některou z podmínek podle odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě informuje hostitelský orgán dohledu a finanční instituce pozbývá výhody jednotné licence.

§ 5f

Banka nebo oprávněná finanční instituce, která hodlá založit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu domovského státu a sdělí mu písemně následující informace

a) na území kterého členského státu hodlá založit pobočku,

b) obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností,

c) organizační strukturu pobočky,

d) adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty,

e) jména osob zodpovědných za řízení pobočky,

f) v případě oprávněné finanční instituce též podklady pro ověření skutečností uvedených v § 5e odst. 1.

§ 5g

(1) Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační struktuře a finanční situaci banky nebo finanční instituce ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do tří měsíců od obdržení informací podle § 5f tyto informace spolu s výší kapitálu banky nebo oprávněné finanční instituce, její kapitálovou přiměřeností, podrobnostmi o pojištění vkladů a předáním potvrzení podle § 5e odst. 2, hostitelskému orgánu dohledu, o čemž informuje i banku nebo finanční instituci.

(2) V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán dohledu domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku nebo finanční instituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno hostitelskému orgánu dohledu a svůj postup odůvodní. V případě, kdy není ve lhůtě podle odstavce 1 banka nebo finanční instituce ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se domáhat nápravy u soudu.

§ 5h

(1) Orgán dohledu hostitelského státu se do dvou měsíců od obdržení informace podle § 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankou nebo finanční institucí, a je-li to nutné, sdělí jí ustanovení svých předpisů přijatých ve veřejném zájmu, která se na její činnost budou vztahovat.

(2) Po obdržení informací podle odstavce 1 nebo po marném uplynutí dvou měsíců může banka nebo oprávněná finanční instituce začít podnikat na území hostitelského státu.

(3) Změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1 oznámí banka nebo oprávněná finanční instituce s měsíčním předstihem orgánu dohledu domovského i hostitelského státu.

§ 5i

V případě, že banka nebo oprávněná finanční instituce hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle § 5d bez založení pobočky, oznámí zamýšlené činnosti před prvním poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu, který toto oznámení do jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu.

§ 5j

(1) Dohled nad pobočkou banky nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu domovského státu. Dohled nad likviditou pobočky banky nebo oprávněné finanční instituce vykonává orgán dohledu hostitelského státu. Pobočka podléhá opatřením přijatým hostitelským státem v rámci jeho měnové politiky; v případě států, které zavedly euro jako svou měnu, opatřením přijatým Evropskou centrální bankou. Tato opatření nesmějí být diskriminační.

(2) Při výkonu své působnosti podle odstavce 1 a v oblasti monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančním trhu na území tohoto státu může hostitelský stát od pobočky banky nebo oprávněné finanční instituce požadovat stejné informace jako od bank nebo finančních institucí se sídlem na jeho území. Hostitelský stát může od banky nebo oprávněné finanční instituce mající pobočku na jeho území požadovat pravidelné hlášení o jejích podnikatelských činnostech na svém území ke statistickým účelům.

§ 5k

(1) Pokud příslušný orgán hostitelského státu zjistí, že banka nebo oprávněná finanční instituce při poskytování služeb na jeho území porušuje ustanovení právních předpisů v oblastech, které spadají do působnosti hostitelského státu, požádá banku nebo oprávněnou finanční instituci o ukončení tohoto protiprávního stavu.

(2) Neučiní-li banka nebo oprávněná finanční instituce potřebná opatření, požádá příslušný orgán hostitelského státu orgán dohledu domovského státu, který neprodleně přijme potřebná opatření k zajištění ukončení protiprávního stavu a informuje o nich příslušný orgán hostitelského státu.

(3) Jestliže přes opatření podle odstavce 2 banka nebo oprávněná finanční instituce setrvává ve stavu porušení výše uvedených právních předpisů, může příslušný orgán hostitelského státu po předchozím informování orgánu dohledu domovského státu přijmout potřebná opatření k ukončení protiprávního stavu, a je-li to nutné, k ukončení činnosti banky nebo oprávněné finanční instituce na území hostitelského státu.

(4) Nesnese-li věc odkladu, může příslušný orgán hostitelského státu přijmout opatření na ochranu klientů banky. O přijetí takových opatření informuje příslušný orgán domovského státu Evropskou komisi a orgány dohledu dotčených států. Po konzultaci s orgány dohledu dotčených států může Evropská komise přikázat orgánu hostitelského státu zrušit nebo změnit přijatá opatření.

(5) Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k zamezení či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího právní předpisy tohoto státu v oblasti veřejného zájmu včetně opatření k ukončení činnosti banky nebo finanční instituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích odstavců se v tomto případě nepoužijí.

§ 5l

(1) V případě odnětí licence bance nebo oprávněné finanční instituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu. Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti banky nebo oprávněné finanční instituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.

(2) Orgány dohledu informují Evropskou komisi o počtu a povaze případů, kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení pobočky nebo kdy použily svého oprávnění k  ukončení protiprávního stavu podle § 5k odstavců 1 až 3.

§ 5m

Banky a oprávněné finanční instituce smějí volně inzerovat své služby ve státech Evropské unie při respektování předpisů o reklamě přijatých příslušným státem ve veřejném zájmu.

§ 6

((1)) (Povolení působit jako banka) Licence se uděluje na dobu neurčitou a není (převoditelné) převoditelná na jinou osobu.

((2) V povolení působit jako banka může být výkon některých činností uvedených v § 1 odst. 3 vyloučen nebo omezen.)

§ 7

Úplný seznam bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky vede Česká národní banka. Seznam je k nahlédnutí v ústředí a pobočkách České národní banky.

§ 7a

(1) (Povolení působit jako banka) Licence zaniká dnem

a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí (povolení působit jako banka) licence,

b) ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,

c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba (povolení působit jako banka) licence,

d) výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace.

(2) (Povolení působit jako banka udělené) Licenceudělená zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky a dále dnem, ke kterému zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako banka.

ČÁST TŘETÍ

Organizace banky

§ 8

(1) Banka musí mít statutární orgán¹⁾ a dozorčí radu.

(2) Statutární orgán musí být nejméně tříčlenný a musí být složen z vedoucích zaměstnanců banky.

(3) Člen statutárního orgánu banky nesmí být současně statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem dozorčí rady jiné právnické osoby, která je podnikatelem. Zaměstnanec banky nesmí být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu takové právnické osoby. To neplatí pro členství

a) člena statutárního orgánu banky ve statutárním orgánu nebo dozorčí radě finanční instituce pod kontrolou banky, právnické osoby oprávněné organizovat poptávku a nabídku cenných papírů a podniku pomocných bankovních služeb (§ 17a odst. 5),

b) zaměstnance ve statutárním orgánu podniku pomocných bankovních služeb nebo pro výkon funkce statutárního orgánu v tomto podniku.

(4) Pravomoci statutárního orgánu a dozorčí rady musí být uvedeny ve stanovách.

(5) Na dozorčí radu banky nesmějí být přenášeny pravomoci, které obchodní zákoník svěřuje představenstvu akciové společnosti.

(6) Banka je povinna zřídit útvar vnitřního auditu, který zkoumá a hodnotí zejména

a) funkčnost a účinnost řídícího a kontrolního systému banky,

b) systém řízení rizik a dodržování zásad obezřetného podnikání banky.

(7) Vedoucím tohoto útvaru nesmí být člen statutárního orgánu banky ani člen dozorčí rady banky.

(8) Po oznámení statutárnímu orgánu banky je vedoucí útvaru vnitřního auditu povinen informovat o zjištěných skutečnostech dozorčí radu a v případě zjištění, která mohou záporně ovlivnit hospodaření banky, je povinen dát podnět k mimořádnému zasedání dozorčí rady.

§ 8a

Členové statutárního orgánu banky, kteří porušili své povinnosti z titulu člena statutárního orgánu banky vyplývající pro ně z právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům banky tím, že v důsledku porušení povinnosti těmito členy statutárního orgánu banka není schopna plnit své splatné závazky.

§ 9

(1) Banka je povinna ve stanovách upravit také

a) strukturu a organizaci banky,

b) pravomoc a odpovědnost vedoucích zaměstnanců banky,

c) pravomoc a odpovědnost dalších zaměstnanců ústředí a poboček, popřípadě jiných organizačních jednotek banky, oprávněných k provádění bankovních obchodů,

d) (systém vnitřní kontroly) organizační zajištění vnitřního kontrolního systému.

(2) Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u České národní banky.

§ 10

Banky a pobočky zahraničních bank se zapisují do obchodního rejstříku a jsou povinny uložit u České národní banky výpis z obchodního rejstříku.

ČÁST ČTVRTÁ

Provozní požadavky

§ 11

(1) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny informovat ve svých provozních prostorách písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a služeb a o své účasti v platebních systémech. Na vyžádání jsou povinny poskytnout informaci o pravidlech příslušného platebního systému. Ustanovení § 273 odst. 1 obchodního zákoníku tím není dotčeno.

(2) (V informaci o službách, které spočívají v převzetí peněžních prostředků od klienta, musí být výslovně uveden vztah této služby k pojištění vkladů.) V informaci o službách, které spočívají v převzetí peněžních prostředků od klienta, nebo při poskytování těchto služeb musí být výslovně a srozumitelně uveden vztah této služby k pojištění pohledávek z vkladů včetně limitů pro výplatu jedné oprávněné osobě. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna písemně informovat v úředním jazyku, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, o způsobu výplaty náhrad z Fondu pojištění vkladů (§ 41a)nebo z jiného systému pojištění, na kterém je účastna a o způsobu uplatnění nároku u Fondu pojištění vkladů nebo u jiného obdobného systému pojištění, na kterém je účastna.

(3) Banka je povinna čtvrtletně uveřejňovat údaje o složení akcionářů,o struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí,o své činnosti a finanční ukazatele v rozsahu a způsobem stanoveným opatřením České národní banky, vyhlášeným ve Věstníku České národní banky. O své činnosti a finančních ukazatelích je povinna v rozsahu a způsobem stanoveným opatřením České národní banky, vyhlášeným ve Věstníku České národní banky,informovat i pobočka zahraniční banky.

(4) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.

(5) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny zavést účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyku, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informovat ve svých provozních prostorách.

§ 11a

(1) Banka, která je oprávněna vydávat hypoteční zástavní listy, je povinna vydat obchodní podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů podle zvláštního zákona,^1a) v nichž stanoví zejména postup při prodlení dlužníka se splácením úvěrů nebo úroků a případy změn na straně dlužníka, za kterých je banka oprávněna požadovat předčasné splacení úvěru.

(2) Banka si nesmí vymínit předčasné splacení úvěru podle odstavce 1 v případě svého zrušení, následuje-li po něm likvidace banky.

1a) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů

§ 12

(1) Banka je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky. Banka nesmí být společníkem komanditní společnosti nebo veřejné obchodní společnosti.

(2) Banka nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro banku, zejména takové, které zavazují banku k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

(3) (Banky jsou povinny zachovávat stanovený poměr kapitálu a rezerv k aktivům, popřípadě závazkům banky (§ 15))Banky jsou povinny dodržovat kapitálovou přiměřenost na individuálním i konsolidovaném základě.

(4) Kapitál banky nesmí klesnout pod minimální výši základního kapitálu stanovenou v § 4 odst. 1.

§ 13

(Banky jsou povinny zabezpečovat, aby

a) částka úvěrů poskytnutých jednomu dlužníkovi, popřípadě ekonomicky spjaté skupině dlužníků, nepřekročila stanovené procento z kapitálu a rezerv (§ 15);

b) celková částka úvěrů poskytnutých deseti největším dlužníkům, popřípadě ekonomicky spjatým skupinám dlužníků, nepřekročila stanovené procento z celkového objemu kapitálu a rezerv banky.) Banky jsou povinny dodržovat pravidla úvěrové angažovanosti na individuálním i konsolidovaném základě.

§ 14

(1) Banky jsou povinny udržovat trvale svou platební schopnost v české měně i cizích měnách na individuálním i konsolidovaném základě. Za tím účelem jsou povinny dodržovat stanovená pravidla likvidity a bezpečného provozu (§ 15); tato pravidla mohou upravovat zejména

a) minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků, ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasívům, popřípadě ke skupině aktiv nebo pasív; této povinnosti lze vyhovět i udržováním stanovené části zdrojů u České národní banky,

b) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků,

c) omezení a podmínky směřující ke sladění splatnosti aktiv a pasív banky,

d) omezení a podmínky pro nezajištěné devizové pozice.

§ 15

(Pravidla podle § 12 až 14, jakož i co se rozumí kapitálem, rezervami, aktivy a nezajištěnými devizovými pozicemi a rozsah, v jakém těmto pravidlům podléhají pobočky zahraničních bank, stanoví Česká národní banka a vyhlašuje je jako svá opatření³⁾ ve Sbírce zákonů).

Pravidla podle § 12 až 14 a rozsah, v jakém těmto pravidlům podléhají pobočky zahraničních bank, jakož i vymezení pojmu kapitál na individuálním a na konsolidovaném základě, stanoví Česká národní banka opatřením, vyhlášeným ve Věstníku České národní banky.

§ 16

(1) Banka je povinna vyžádat si předchozí souhlas České národní banky

a) k uzavření smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části,

b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,

c) (ke sloučení banky se zrušovanou bankou) k fúzi banky,

d) (ke snížení základního jmění banky, nejedná-li se o snížení základního jmění banky k úhradě ztráty,) ke snížení základního kapitálu banky, nejedná-li se o snížení základního kapitálu banky k úhradě ztráty,

e) k usnesení valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).

K rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu podle písmen b) a c) si Česká národní banka před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí. Právní úkony a usnesení valné hromady učiněné bez požadovaného předchozího souhlasu jsou neplatné.

(2) Banka je povinna informovat Českou národní banku

a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku obchodního zákoníku nebo tohoto zákona,

b) o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu banky a na místech vedoucích zaměstnanců banky, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení jejich odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti,

(c) o záměru otevřít pobočku nebo zastoupení v zahraničí)

(d)) c)o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově podílet.

(3) Ustanovením odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení zvláštního předpisu.⁴⁾

4) Např. zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.

§ 16a

(1) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o záměru otevřít pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby v zahraničí bez založení pobočky a o případných diskriminačních opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo zastoupení v zahraničí působí nebo mají působit nebo na jehož území jsou nebo mají být poskytovány služby bez založení pobočky.

(2) Banka postupuje v případě záměru otevřít pobočku nebo poskytovat služby bez založení pobočky v členském státě Evropské unie v souladu s § 5c až 5m. Totéž platí v případě záměru poskytovat služby podle § 5d prostřednictvím finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím své pobočky nebo bez založení pobočky. Po obdržení oznámení o záměru otevřít pobočku banky nebo finanční instituce v zahraničí rozhodne Česká národní banka ve správním řízení, zda jsou splněny podmínky stanovené právem Evropských společenství pro tyto případy podle § 5c až 5m. V případě, že rozhodnutí nebude vydáno a doručeno do 3 měsíců ode dne obdržení oznámení o záměru otevřít pobočku banky nebo finanční instituce v zahraničí, lze se jeho vydání domáhat u soudu.

§ 17

(1) Banka nesmí vykonávat kontrolu nad jinou právnickou osobou, která není bankou podle tohoto zákona, finanční institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb.

(2) Kvalifikovaná účast banky v právnické osobě, která není bankou podle tohoto zákona, finanční institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb nesmí překročit

a) v jedné právnické osobě 15 % kapitálu banky na individuálním a konsolidovaném základě,

b) v souhrnu vůči všem právnickým osobám 60 % kapitálu banky na individuálním a konsolidovaném základě.

(3) (Omezení podle odstavce 2 neplatí u

a) kvalifikované účasti banky v právnické osobě vzniklé z titulu pohledávky banky za touto právnickou osobou, pokud banka drží kvalifikovanou účast nejdéle jeden rok od jejího nabytí,

b) kvalifikované účasti banky z titulu účasti na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb, pokud banka drží kvalifikovanou účast nejdéle šest měsíců od jejího nabytí.) Zákaz podle odstavce 1 a omezení podle odstavce 2 neplatí u kvalifikované účasti banky v právnické osobě vzniklé z titulu pohledávky banky za touto právnickou osobou, pokud banka drží kvalifikovanou účast po dobu záchranné operace nebo finanční rekonstrukce této právnické osoby nejdéle 3 roky od jejího nabytí.

(4) Omezení podle odstavce 2 neplatí u kvalifikované účasti banky z titulu účasti na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb, pokud banka drží kvalifikovanou účast nejdéle 12 měsíců od jejího nabytí.

((4)) (5)Banka je povinna oznámit České národní bance bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované účasti na právnické osobě.

§ 17a

(1) (Kontrolou se rozumí přímý nebo nepřímý podíl vyšší než 50 % na základním jmění právnické osoby nebo na hlasovacích právech v právnické osobě, nebo právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů statutárního orgánu, dozorčí rady, ředitelů právnické osoby, nebo možnost vykonávat rozhodující vliv na řízení právnické osoby, ve které je osoba společníkem, akcionářem nebo členem, na základě smlouvy s právnickou osobou, ustanovení ve stanovách právnické osoby, dohody osoby s ostatními společníky, akcionáři nebo členy právnické osoby, nebo možnost vykonávat rozhodující vliv jiným způsobem.) Kontrolu nad osobou vykonává ten, kdoje ve vztahu k této osobě ovládající osobou ve smyslu obchodního zákoníku.

(2) Nepřímým podílem se rozumí podíl držený zprostředkovaně, a to prostřednictvím právnické osoby (, nad kterouje vykonávána kontrola) nebo osob, nad kterou nebo nad kterými je vykonávána kontrola..

(3) Finanční institucí se rozumí jiná právnická osoba než banka podle tohoto zákona, která v rámci svého podnikáníprovádí jako svourozhodující či podstatnoučinnost některou z činností, uvedených v § 1 odst. 1 a 3 tohoto zákona, a dále investiční společnost, investiční fond, penzijní fond a pojišťovna, které vykonávají činnosti podle zvláštních zákonů ^4a) , jakož i finanční holdingová společnost, to vše včetně osob se sídlem v zahraničí a s obdobnou náplní činnosti.

(4) Kvalifikovanou účastí se rozumí přímý nebo nepřímý podíl (vyšší než) nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % na (základním jmění) základního kapitáluprávnické osoby nebo na hlasovacích právech v právnické osobě nebo možnost uplatňování významného vlivu na řízení této právnické osoby.

(5) Podnikem pomocných bankovních služeb se rozumí právnická osoba, která poskytuje služby sloužící k podpoře podnikání bank.

4a) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákon ČNR č.185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

§ 18

(1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními klienty.

(2) Banka poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků, jen rozhodne-li o tom statutární orgán na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční situace žadatele.

(3) Ustanovení obchodního zákoníku o konfliktu zájmů, upravující poskytování úvěrů, půjček a zajištění závazků akciovou společností ^4b) se pro banky nepoužije.

4b) § 161e, 161f a 196a obchodního zákoníku

§ 19

((1)) Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se pro účely tohoto zákona považují

a) členové statutárního orgánu a vedoucí zaměstnanci banky,

b) členové dozorčí rady banky,

c) právnické osoby mající kontrolu nad bankou, (jejich hlavní akcionáři)osoby s kvalifikovanou účastína těchto společnostech a členové vedení těchto společností,

d) osoby blízké ⁵⁾ členům statutárního orgánu, dozorčí rady, vedoucím zaměstnancům banky a osobám majícím kontrolu nad bankou,

e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a), b) a c) má (podíl na základním jmění přesahující 10 %) kvalifikovanou účast,

f) (hlavní akcionáři banky) osoby s kvalifikovanou účastí na bance a jakákoliv právnická osoba pod jejich kontrolou,

g) členové bankovní rady České národní banky,

h) právnické osoby, nad kterými má banka kontrolu.

((2) Hlavními akcionáři jsou osoby, které mají samy nebo na základě jednání ve shodě5b) s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance.)

5) § 116 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 19a

(1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů podle zvláštního zákona ^5a) na vlastní účet nebo ze svého majetku může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu, které jemožno při vynaložení odborné péče dosáhnout.

(2) Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že

a) u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky cen, případnědoloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek,

b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát,

c) provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných informací,

d) vypracuje investiční a obchodní strategii, které jsou podkladem pro provádění jednotlivých operací.

(3) Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro banku a její klienty.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku zahraniční banky.

5a) § 14 a 15 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon

§ 19b

(1) Banka je povinna zabránit

a) při provádění investičních obchodů využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchody a naopak,

b) při provádění investičních obchodů na vlastní účet využívání informací získaných v souvislosti s jejími investičními obchody na účet klienta a naopak,

nejde-li o informace veřejně přístupné.

(2) Ke splněnípovinností uvedených v odstavci 1 je banka povinna zejména učinit ve svém organizačním, řídícím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení úvěrových a investičních obchodů.

(3) Úvěrovými obchody se rozumí činnosti týkající se poskytování úvěrů a záruk.

(4) Investičními obchody se rozumí činnosti týkající se

a) investování do cenných papírů,

b) obchodování s cennými papíry,

c) obchodování s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů,

d) účastí na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb,

e) obhospodařování cenných papírů včetně poradenské činnosti.

(5) Investiční obchody na účet klienta může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro klienta, zejména za nejvýhodnější cenu pro klienta, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.

(6) Banka vede samostatnou evidenci o investičních obchodech prováděných na účet klienta.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují i na pobočku zahraniční banky.

§ 20

(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované.

(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech, kdy obchodní zákoník stanoví jinak.

(3) (Právnická nebo fyzická osoba, která má v úmyslu nabýt přímý nebo nepřímý podíl na bance, který představuje nejméně 10 %, 20 %, 33 % nebo 50 % hlasovacích práv, nebo zvýšit svůj přímý nebo nepřímý podíl tak, že dosáhne nebo překročí tyto limity, je povinna požádat o předchozí souhlas Českou národní banku. Stejnou povinnost mají i osoby jednající ve shodě5b). Náležitosti žádosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.) Před nabytím kvalifikované účasti na bance nebo před zvýšením kvalifikované účasti tak, že dosáhne alespoň 20 %, 33 % nebo 50 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, musí mít právnická osoba, fyzická osoba či osoby jednající ve shodě ^5b) souhlas České národní banky. Totéž platí i pro případ, že by se v důsledku nabytí či zvýšení kvalifikované účasti stala banka ovládanou osobou ve vztahu k osobě či osobám jednajícím ve shodě. Náležitosti žádosti stanoví Česká národní banka vyhláškou. Česká národní banka souhlas neudělí, pokud by jeho udělení bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(4) (Osoba, která snížila svůj podíl na bance, který představoval více než 50 %, 33 %, 20 % nebo 10% hlasovacích práv, pod tyto limity, je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance. Stejnou oznamovací povinnost má i skupina osob jednajících ve shodě5b). Náležitosti oznámení stanoví Česká národní banka vyhláškou.) Před zamýšleným snížením kvalifikované účasti na bance, která představovala alespoň 50 %, 33 %, 20 % nebo 10% základního kapitálu nebo hlasovacích práv, pod tyto limity, nebo před snížením kvalifikované účasti na bance, v jehož důsledku banka přestane být ovládanou osobou, je právnická osoba, fyzická osoba nebo osoby jednající ve shodě^5b) povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance. Stejnou povinnost má i osoba, která hodlá převést takový objem akcií nebo jiných práv, který sám o sobě představuje kvalifikovanou účast na bance. Náležitosti oznámení stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(5) V případech, kdy jsou překročeny limity uvedené v odstavci 3 v důsledku přechodu práva, je osoba, o jejíž podíl se jedná, povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance.

(6) V řízení o (povolení) udělení souhlasu podle odstavce 3 je žadatel posuzován obdobně jako zakladatel banky v řízení o (povolení působit jako banka) licenci.

(7) Souhlas ve smyslu odstavce 3 lze v případech zvláštního zřetele hodných udělit i následně.

(8) Nabytí podílu v rozporu s ustanovením odstavce 3 nemá za následek neplatnost právního úkonu.

(9) Podíl na základě souhlasu podle odstavce 3 lze nabýt nejpozději do 1 roku od udělení souhlasu.

(10) Pokud Česká národní banka ve lhůtě podle § 40 odst. 6 nevydá k žádosti podle odstavce 3 alespoň rozhodnutí v prvním stupni, platí, že souhlas byl udělen.

(11) V případě, že není dodržena lhůta pro předložení úplné žádosti, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení souhlasu zastavit.

(12) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o všech změnách v osobách majitelů akcií banky, pokud tyto změny podléhají postupu podle ustanovení odstavce 3 nebo 4, a to neprodleně po zjištění rozhodných skutečností.

5b) § 66b obchodního zákoníku.

§ 20a

(1) V případech, kdy podíl na bance byl nabyt bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle § 20 odst. 9a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 7, a dále v případech, kdy Česká národní banka zjistí, že působení majitele akcií s hlasovacím právem je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení akcionáře důvodně očekávat, (může)Česká národní banka ve správním řízení(pozastavit) pozastaví majiteli akcií výkon těchto akcionářských práv:

a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,

b) požádat o svolání mimořádné valné hromady,

c) podat soudu návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady.

Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá odkladný účinek.

(2) Banka je povinna předložit České národní bance výpis z registru emitenta zaknihovaných akcií, pořízený ke dni, který o sedm dní předchází dni konání valné hromady. Výpis z registru emitenta musí být bankou doručen České národní bance (tentýž den, kdy byl pořízen) nejpozději 6 dní před konáním valné hromady. Česká národní banka schválí seznam akcionářů uvedených ve výpisu z registru emitenta nebo označí bez zbytečného odkladu ty akcionáře, kterým byla již dříve pozastavena jejich akcionářská práva nebo u kterých nově shledala důvod pro pozastavení akcionářských práv, a výpis vrátí bance nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady.

(3) Banka nesmí na valné hromadě připustit účast osoby označené Českou národní bankou ve výpisu z registru emitenta podle odstavce 2, jakož i účast osoby neuvedené ve výpisu z registru emitenta nebo osob těmito osobami zmocněných. Jestliže Česká národní banka označí osoby, u kterých nově shledala důvod pro pozastavení akcionářských práv, je tím zahájeno správní řízení podle odstavce 1 a označení těchto osob má účinky předběžného opatření ¹¹⁾.

(4) Bez písemného vyjádření České národní banky k výpisu z registru emitenta se valná hromada banky nesmí konat.

(5) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem neplatnost usnesení valné hromady banky, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami.

(6)Akcie, jejichž majiteli byla pozastavena akcionářská práva, se po dobu, po kterou je nadále drží tento majitel, nepovažují za akcie s hlasovacím právem.Na takto vzniklé zvýšení podílu ostatních akcionářů na hlasovacích právech se nevztahuje povinnost vyžádat si předchozí souhlas České národní banky podle § 20 odst. 3 tohoto zákona.

(7) Na vyžádání České národní banky je Středisko cenných papírů povinno, stejně jako ostatní osoby, oprávněné vykonávat činnosti svěřené zvláštním zákonem^4c) Středisku cenných papírů, kdykoli poskytnout České národní bance výpis z registru emitenta, kterým je banka.

4c) zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů,

11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

§ 20b

(1) (Banky si na území České republiky převádějí navzájem peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě příkazů svých klientů výlučně prostřednictvím technického systému pro mezibankovní platební styk, který provozuje Česká národní banka. K tomu účelu vede Česká národní banka každé bance účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření. Banky si v České republice mohou vzájemně zřizovat účty v české měně v souladu s vyhláškou České národní banky.) Banky si na území České republiky převádějí navzájem peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů a příkazů svých klientů prostřednictvím platebních systémů provozovaných podle zvláštního zákona nebo prostřednictvím platebního systému, který provozuje Česká národní banka.

(2) (Jestliže banka nezúčtovala částku nebo nepoužila bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobila tím chybu v zúčtování, je povinna ji opravit opravným zúčtováním. Tato banka je povinna bez odkladu převést na účet oprávněného příjemce peněžní prostředky ve správné výši a úrok vyplývající ze smlouvy za období, kdy s nimi nemohl nakládat. Vede-li účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby jiná banka, je banka, která chybu způsobila, oprávněna dát této bance podnět k odepsání částky z jeho účtu, a to do tří měsíců od vzniku chyby v zúčtování.) Česká národní banka vede bance, která je účastníkem platebního systému provozovaného Českou národní bankou, účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření. Banky si v České republice mohou vzájemně zřizovat účty v české měně v souladu s vyhláškou České národní banky.

(3) (Banka, která vede účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby, je při dodržení zásad stanovených v odstavci 2 oprávněna odepsat z jeho účtu částku ve výši opravného zúčtování a přepočítat úroky z peněžních prostředků tak,aby byl na účtu zachycen stav, jako by chybně zúčtovanou platbu neobdržel; pokud byla chyba v zúčtování způsobena jinou bankou, je povinna odepsat peněžní prostředky z jeho účtu na podnět této banky a vydat je této bance.) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na pobočky zahraničních bank.

((4)Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která chybu v zúčtování způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.)

((5) (Technické postupy bank při opravném zúčtování stanoví Česká národní banka vyhláškou.)

((6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank.)

§ 20c

(1) Jestliže banka na území České republiky nezúčtovala částku v české měně nebo nepoužila bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobila tím chybu v zúčtování, je povinna ji opravit opravným zúčtováním. Tato banka je povinna bez odkladu převést na účet oprávněného příjemce peněžní prostředky ve správné výši a úrok vyplývající ze smlouvy za období, kdy s nimi nemohl nakládat. Úrok se nepřevádí, nepřesahuje-li částku 10 Kč, ledaže by jeho vrácení oprávněný příjemce výslovně požadoval. Opravné zúčtování odepsáním částky z účtu neoprávněného příjemce lze provést do 3 měsíců ode dne vzniku chyby v zúčtování. Vede-li účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby jiná banka, je banka, která chybu způsobila, oprávněna dát této bance podnět k odepsání částky z jeho účtu.

(2) Banka, která vede účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby, je při dodržení zásad stanovených v odstavci 1 oprávněna odepsat z jeho účtu částku ve výši opravného zúčtování a přepočítat úroky z peněžních prostředků tak, aby byl na účtu zachycen stav, jako by chybně zúčtovanou platbu neobdržel; pokud byla chyba v zúčtování způsobena jinou bankou, je povinna odepsat peněžní prostředky z jeho účtu na podnět této banky a vydat je této bance.

(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která chybu v zúčtování způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně.

(4) Technické postupy bank při opravném zúčtování stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na pobočky zahraničních bank.

ČÁST PÁTÁ

Účetnictví a obchodní dokumentace

§ 21

(1) Banka, jakož i pobočka zahraniční banky, je povinna vést účetnictví podle zvláštního zákona.⁶⁾

((2) V případě, že banka má podílovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách větší než 20 % základního jmění, musí její účetní výkazy poskytovat také souhrnné údaje o těchto obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách.)

((3)) (2) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky nebo zahraniční banky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.

6) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

§ 22

((1) Banka je povinna prostřednictvím auditorů podle zvláštního zákona zajistit

a) ověření účetní závěrky banky,

b) ověření hospodaření banky za příslušný rok;

c) vypracování zprávy o ověření účetní závěrky a hospodaření banky

(2) Vybrané auditory je banka povinna oznámit České národní bance, která je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditory odmítnout. Banka je povinna oznámit do 15 dnů po odmítnutí Českou národní bankou nové auditory.

(3) Za auditory nemohou být vybrány osoby, které mají k bance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1.

(4) Při zjištění nedostatků musí být ve zprávě podle odstavce 1 písm. c) vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu banky a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku.

(5) Osoba odpovědná za vnitřní kontrolu banky, podřízena statutárnímu orgánu, může s jeho vědomím v případě potřeby dát podnět k mimořádnému jednání dozorčí rady a informovat ji o zjištěných skutečnostech.

(6) S vědomím banky informuje auditor bez zbytečného odkladu Českou národní banku o závažných skutečnostech, které by mohly negativně ovlivnit hospodaření banky

(7) Povinnosti podle odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank.)

(1) Banka zajistí, aby právnická osoba vykonávající auditorskou činnost podle zvláštního zákona (dále jen" auditorská společnost ") provedla

a) ověření účetní závěrky banky,

b) ověření řídícího a kontrolního systému banky včetně systému řízení rizik,

c) vypracování zpráv o ověření účetní závěrky a systémů podle písmene b) a předložení těchto zpráv České národní bance ve stanovených termínech.

(2) Česká národní banka může ověření systémů podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo požadavek omezit pouze na některé jejich součásti.

(3) Vybranou auditorskou společnost je banka povinna oznámit České národní bance, která je oprávněna do 30 dnů po obdržení tohoto oznámení auditorskou společnost odmítnout. Banka je povinna oznámit do 30 dnů po odmítnutí Českou národní bankou novou auditorskou společnost.

(4) Ověření skutečností podle odstavce 1 nesmí v bance vykonávat auditorská společnost, která má k bance zvláštní vztah podle § 19 odst. 1. Totéž platí pro fyzické osoby vykonávající jménem auditorské společnosti auditorskou činnost.

(5) Při zjištění nedostatků musí být ve zprávách podle odstavce 1 písm. c) vyjádřeno, jaký vliv měly tyto nedostatky na hospodaření a likviditu banky a na tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku.

(6) S vědomím banky informuje auditorská společnost bez zbytečného odkladu Českou národní banku o závažných skutečnostech, které by mohly negativně ovlivnit hospodaření banky.

(7) Povinnosti podle odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank.

§ 23

(1) Banka je povinna zveřejňovat údaje z účetní závěrky ověřené podle § 22 způsobem stanoveným zvláštním předpisem a vydávat za účelem zveřejnění výroční zprávu.

(2) Vykáže-li banka v běžném roce ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky banky za tento rok o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů banky.

§ 24

(1) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž obsah, formu, členění, termíny a způsob předkládání stanoví Česká národní banka.

(2) V případě, že banka má majetkovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách nejméně 20 % (základního jmění) základního kapitálu, musí informace a podklady podle odstavce 1 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto obchodních společností nebo jiných právnických osob.

ČÁST ŠESTÁ

(Opatření k nápravě a pokuty) Bankovní dohled a povinnost mlčenlivosti

(HLAVA PRVNÍ)

§ 25

(Činnost bank a poboček zahraničních bank podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou.)

(1)Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu a poboček zahraničních bank podléhá bankovnímu dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost konsolidačních celků (§ 26c odst. 2), jejichž součástí je banka, podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě vykonávanému Českou národní bankou včetně kontrol na místě. Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě mimo území České republiky orgán dohledu příslušného státu. Činnost poboček zahraničních bank podléhá zároveň i dohledu země sídla banky. Činnost bank, které jsou součástí konsolidačního celku, jehož součástí je i banka nebo finanční instituce se sídlem v zahraničí, podléhá dohledu na konsolidovaném základě vykonávanému orgánem dohledu země sídla banky nebo finanční instituce. Provádění kontrol na místě orgánem dohledu země sídla banky nebo finanční instituce Česká národní banka umožní na základě reciprocity.

(2) Orgán dohledu země sídla banky nebo finanční instituce je oprávněn požádat Českou národní banku o provedení kontroly na místě u jím dohlížené banky či pobočky zahraniční banky.

§ 25a

(1) Všechny osoby provádějící bankovní dohled nebo nucenou správu jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.

(2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů bankovního dohledu, nucené správy nebo v soudním řízení o žalobě proti rozhodnutí učiněnému v souvislosti s výkonem bankovního dohledu nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.

(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu orgánu dohledu nad finančními institucemi a finančními trhy v tuzemsku a orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi a finančními trhy v jiném státě.

(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem bankovního dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice.Totéž platí ve vztahu k veřejným orgánům a dalším osobám ve státech Evropské unie, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce

a) orgánů působících při likvidaci nebo konkursu u banky nebo finanční instituce,

b) dohledu nad orgánem podle písmene a),

c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,

d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,

e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,

f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,

g) dohledu nad platebními systémy,

h) zúčtovacího centra,

i) orgánu činného v trestním řízení,

j) centrální banky zodpovědné za měnovou politiku,

k) systémů pojištění pohledávek z vkladů a pojištění investorů.

(5) Informace získané v souvislosti s výkonem bankovního dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

(6) Poskytnutí informací podle odstavců 3 a 4 je možné pouze za podmínky, že pro příslušnou instituci je zaveden režim ochrany informací nejméně v rozsahu tohoto zákona.

(7) Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.

(8) Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánu bankovního dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.

ČÁST SEDMÁ

Opatření k nápravě a pokuty

§ 26

(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky, je oprávněna podle povahy zjištěného nedostatku

a) vyžadovat, aby banka nebo pobočka zahraniční banky ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, zejména omezila některé povolené činnosti nebo ukončila nepovolené činnosti, vyměnila osoby ve vedení banky nebo pobočky zahraniční banky, vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv, nebo aby banka snížila (základní jmění) základní kapitál ve stanoveném rozsahu, vyměnila členy dozorčí rady banky nebo použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení (základního jmění) základního kapitálu,

b) změnit (povolení působit jako banka) licencivyloučením nebo omezením některých činností v níuvedených (v § 1 odst. 3),

c) nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo pobočky zahraniční banky,

d) zavést nucenou správu,

e) uložit pokutu do 50 000 000 Kč,

f) snížit (základní jmění) základní kapitál banky o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu banky,

g) zakázat nebo omezit provádění operací s právnickými osobami, které jsou spjaty úzkými vazbami s bankou nebo které jsou součástí stejného konsolidačního celku jako bankanebo mají k bance zvláštní vztah (§ 19).

(2) Postup podle odstavce 1 písm. b) až f) se uplatní při nesplnění požadavku podle odstavce 1 písm. a); podle povahy zjištěného nedostatku, zejména nesnese-li věc odkladu, lze tento postup uplatnit i bez předchozího požadavku podle odstavce 1 písm. a). Postup podle odstavce 1 písm. d) a g)nelze uplatnit vůči pobočce zahraniční banky.

(3) Nedostatkem v činnosti se rozumí

a) porušení podmínek stanovených v (povolení působit jako banka) licenci či neplnění podmínek, za nichž byla udělena licence podle § 4 odst. 3 nebo § 5 odst. 4,

b) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních předpisů a opatření vydaných Českou národní bankou,

c) provádění obchodů bankou nebo pobočkou zahraniční banky způsobem, který poškozuje zájmy jejích vkladatelů nebo ohrožuje bezpečnost a stabilitu (bankovního systému)banky nebo pobočky zahraniční banky,

d) řízení banky nebo pobočky zahraniční banky osobami, které nemají dostatečnou odbornou způsobilost nebo nejsou (občansky bezúhonné)důvěryhodné ,

e) jestliže bankou vytvořený souhrn rezerv a opravných položek nepostačuje k pokrytí rizik vyplývajících z bankou vykázaného objemu klasifikovaných aktiv,

f) porušení právního předpisu státu, na jehož území má banka pobočku, a to při podnikání na území tohoto státu,

g) pokles kapitálu pod minimální výši základního kapitálu (§ 12 odst. 4).

(4) Na řízení o změně (povolení působit jako banka) licence, zavedení nucené správy, skončení nucené správy, o nařízení mimořádného auditu, uložení pokuty (a), snížení (základního jmění) základního kapitálua zákazu nebo omezení provádění operacíse vztahují předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(5) Účastníkem řízení je pouze dotčená banka.

(6) Řízení může být zahájeno též doručením rozhodnutí.

(7) Doručení do vlastních rukou provede Česká národní banka předáním rozhodnutí členovi představenstva banky nebo členovi dozorčí rady banky nebo osobě pověřené řízením banky nebo pobočky zahraniční banky. Odmítne-li některá z těchto osob rozhodnutí převzít, je doručeno okamžikem tohoto odmítnutí.

(8) Proti rozhodnutí lze podat rozklad. Podaný rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky.

(9) Lhůta k plnění doručeného rozhodnutí činí alespoň 24 hodin.

(10) Pokutu podle odstavce 1 písm. e) může Česká národní banka uložit i osobám, které porušily ustanovení § 3.

(11) Uložením pokuty podle odstavce 1 písm. e) není dotčena odpovědnost podle jiných právních předpisů.

(12) Pokuta podle odstavce 1 písm. e) je příjmem státního rozpočtu. Tuto pokutu lze uložit do jednoho roku od zjištění nedostatku, nejpozději však do 10 let ode dne, v němž nedostatek vznikl.

§ 26a

(1) Zjistí-li Česká národní banka, že (poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům banky) kapitálová přiměřenost banky na individuálním základěje menší než dvě třetiny poměru stanoveného Českou národní bankou, ^6a) uloží bance ve správním řízení jedno nebo více z těchto opatření k nápravě

a) zvýšit (základní jmění) základní kapitál tak, aby byl dosažen (poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům banky) ukazatelkapitálové přiměřenosti bankyna individuálním základě stanovený Českou národní bankou ^6a),

b) pořizovat pouze aktiva s rizikovou vahou nižší než 100 % ^6a),

c) nezískávat žádný podíl na (základním jmění) základním kapitálu a na hlasovacích právech v žádné právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených před uložením tohoto opatření, nezaložit ani nezískat žádnou další právnickou osobu nebo její organizační jednotku,

d) neposkytovat žádný úvěr osobě se zvláštním vztahem k bance,

e) neposkytovat úrokové sazby z vkladů převyšující současné běžné úrokové sazby z vkladů srovnatelných částek a se srovnatelnou splatností tak, jak budou zjištěny Českou národní bankou.

(2) Souběžně s opatřeními podle odstavce 1 může Česká národní banka uplatnit opatření k nápravě a sankce podle § 26 odst. 1.

6a) Opatření České národní banky č. 3 ze dne 5. října 1995 o kapitálové přiměřenosti bank, oznámené v částce 72/1995 Sb., ve znění opatření České národní banky č. 4 ze dne 4. července 1995, oznámeného v částce 61/1996 Sb.

§ 26b

V případě, že statutární orgán nebo dozorčí rada zjistí, že banka je nebo se stane platebně neschopnou nebo že bance vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles (poměru kapitálu k rizikově váženým aktivům) kapitálové přiměřenosti bankyna individuálním základě pod dvě třetiny poměru stanoveného Českou národní bankou, ^6a) informuje o tom neprodleně Českou národní banku.

ČÁST OSMÁ

Bankovní dohled na konsolidovaném základě

§ 26c

(1) Bankovním dohledem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je banka, za účelem omezení rizik, kterým je banka vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku.

(2) Konsolidačními celky se rozumí skupina ovládající banky nebo skupina finanční holdingové společnosti anebo skupina smíšené holdingové společnosti.

(3) Bankovní dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon bankovního dohledu na individuálním základě nad bankami podle tohoto zákona ani dozor nad finančními institucemi podle zvláštních právních předpisů.

(4) Česká národní banka nevykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem, podléhá-li ovládající osoba dozoru podle zvláštního zákona.

§ 26d

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) ovládající bankou banka, jejíž ovládané společnosti jsou bankami, finančními institucemi nebo podniky pomocných bankovních služeb,

b) přidruženou společností právnická osoba, ve které má jiná osoba přímý nebo nepřímý podíl nejméně 20% na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, pokud tuto právnickou osobu neovládá,

c) finanční holdingovou společností ovládající osoba, jejíž ovládané osoby jsou výlučně nebo převážně bankami nebo finančními institucemi, přičemž alespoň jedna ovládaná osoba musí být bankou,

d) smíšenou holdingovou společností ovládající osoba, která není finanční holdingovou společností nebo bankou, a jí ovládané osoby zahrnují alespoň jednu banku,

e) skupinou ovládající banky skupina tvořená bankou, jí ovládanými osobami a přidruženými společnostmi, které jsou bankami, finančními institucemi nebo podniky pomocných bankovních služeb,

f) skupinou finanční holdingové společnosti skupina tvořená finanční holdingovou společností a jí ovládanými osobami podle písmene c),

g) skupinou smíšené holdingové společnosti skupina tvořená smíšenou holdingovou společností a jí ovládanými osobami podle písmene d).

§ 26e

(1) V případě, kdy vazby v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru, že není možné jednoznačně určit ovládající osobu, je Česká národní banka oprávněna určit v dohodě s příslušným orgánem dohledu nad finančními institucemi ovládající osobu konsolidačního celku.

(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou další doplňková kritéria pro zahrnutí nebo vyjmutí osob z bankovního dohledu na konsolidovaném základě.

(3) Česká národní banka je oprávněna podřadit skupinu smíšené holdingové společnosti nebo její část pravidlům obezřetného podnikání, která jsou uplatňována na skupinu finanční holdingové společnosti.

(4) Česká národní banka je oprávněna zahrnout do konsolidačního celku pro účely provádění bankovního dohledu na konsolidovaném základě i přidružené společnosti finanční holdingové společnosti a smíšené holdingové společnosti, pokud to považuje za vhodné.

(5) Konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby.

§ 26f

(1) Osoby zahrnuté do konsolidačních celků jsou povinny sdělovat České národní bance přímo nebo prostřednictvím ovládající osoby nebo banky určené Českou národní bankou veškeré informace potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě. Způsob předávání informací, rozsah a periodicitu stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla obezřetného podnikání ovládajících osob na konsolidovaném základě a rozsah, v jakém těmto pravidlům podléhají jejich jednotlivé typy (§ 26d).

§ 26g

(1) Česká národní banka může vyjmout z bankovního dohledu na konsolidovaném základě skupinu ovládající banky, skupinu finanční holdingové společnosti nebo skupinu smíšené holdingové společnosti, která je součástí jiného konsolidačního celku, nad nímž je vykonáván bankovní dohled na konsolidovaném základě Českou národní bankou nebo zahraničním bankovním dohledem.

(2) Osoby zahrnuté do skupiny ovládající banky a skupiny finanční holdingové společnosti musí vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě a musí být řízeny výhradně fyzickými osobami, které mají dostatečnou odbornou způsobilost a jsou důvěryhodné.

(3) Česká národní banka může provést kontrolu na místě nebo požádat o její provedení jiný orgán dozoru v osobách zahrnutých do konsolidačního celku za účelem výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě.

(4) Česká národní banka může požadovat provedení auditu v osobách zahrnutých do konsolidačního celku na náklady ovládající banky nebo osoby zahrnuté do konsolidačního celku pro účely výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě.

(5) Auditoři a auditorské společnosti osob zahrnutých do konsolidačního celku spolupracují s Českou národní bankou a auditorem ovládající osoby za účelem výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě.

(6) Ovládající osoba oznámí České národní bance auditory a auditorské společnosti, které budou provádět audit osob v konsolidačním celku nejpozději do konce běžného roku, za který má být audit prováděn.

§ 26h

(1) Česká národní banka může ve správním řízení uložit osobě zahrnuté do konsolidačního celku pokutu do výše 50 000 000 Kč v případech, kdy neposkytne požadované informace pro účely bankovního dohledu na konsolidovaném základě nebo poskytne informace neúplné, nepravdivé či zkreslené, popřípadě nedodrží lhůty pro jejich předložení.

(2) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, které mohou negativně ovlivnit hospodaření banky, která je součástí konsolidačního celku, je oprávněna ve vztahu k ovládající bance nebo finanční holdingové společnosti podle povahy zjištěného nedostatku

a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí konsolidačního celku, na náklady ovládající osoby v konsolidačním celku,

c) uložit pokutu do 50 000 000 Kč,

d) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejného konsolidačního celku.

(3) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku se rozumí

a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních předpisů a opatření vydaných Českou národní bankou a právních předpisů podle § 5k,

b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy vkladatelů banky, která je součástí konsolidačního celku nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.

(4) Na řízení o uložení opatření podle odstavce 2 písm. b) až d) se vztahují předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak. Ustanovení § 26 odst. 6 až 9, 11 a 12 se použijí obdobně; účastníkem řízení je pouze dotčená ovládající osoba.

§ 26i

(1) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu nad finančními institucemi v České republice a s orgány dohledu nad bankami a finančními institucemi v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(2) Pokud je banka součástí konsolidačního celku, jehož ovládající banka, finanční holdingová společnost nebo smíšená holdingová společnost má sídlo v zahraničí, Česká národní banka má právo dohodnout podmínky bankovního dohledu na konsolidovaném základě s příslušným orgánem dohledu.

(HLAVA DRUHÁ) ČÁST DEVÁTÁ

Nucená správa

§ 27

(1) Rozhodnutí, kterým se zavádí nucená správa, obsahuje:

a) důvody pro zavedení nucené správy,

b) jméno, příjmení a rodné číslo správce a jméno, příjmení a rodné číslo zástupce správce,

c) případné omezení nebo zákaz přijímání vkladů, poskytování úvěrů nebo jiných činností.

(2) Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou placeny z majetku banky a jsou nákladem banky na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro účely daně z příjmů právnických osob podle zvláštního zákona ^6b).

(3)Zástupce správce zastupuje správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu. Ustanovení tohoto zákona, týkající se správce, platí obdobně i pro zástupce správce.

(3) (4) Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno notářským zápisem, musí mít rozhodnutí správce v takové věci formu notářského zápisu.

6b) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 28

(1) Správce jmenuje a odvolává bankovní rada České národní banky, která rovněž stanoví výši jeho odměny za výkon nucené správy. Správce je zaměstnancem České národní banky.

(2) Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy v bance další osoby s výjimkou osob, které mají zvláštní vztah k bance podle § 19 tohoto zákona. K výkonu nucené správy nesmí být přibrány osoby, které jsou v dlužnické pozici vůči bance nebo které jsou v zaměstnaneckém poměru k jiné bance. Přibrané osoby jsou oprávněny se seznamovat se záležitostmi, které jsou v příslušné bance předmětem bankovního tajemství. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.

§ 29

(1) Okamžikem doručení písemného vyhotovení rozhodnutí o zavedení nucené správy se pozastavuje výkon funkce všech orgánů banky. Tímto okamžikem je toto rozhodnutí účinné vůči každému. Postavení statutárního orgánu má správce, který svolává valnou hromadu a má právo se jí zúčastnit.

(2) O věcech v působnosti valné hromady rozhoduje správce. Rozhodnutí o věcech v působnosti valné hromady činí s předchozím souhlasem České národní banky.

(3) Jestliže to situace banky vyžaduje, může správce s předchozím souhlasem České národní banky, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí částečně nebo úplně pozastavit nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance.

(4) Zjistí-li správce předlužení banky, je oprávněn s předchozím souhlasem České národní banky podat návrh na vyrovnání nebo na prohlášení konkurzu.

§ 30

Nucenou správu může Česká národní banka zavést za situace, kdy nedostatky v činnosti banky ohrožují stabilitu bankovního systému a akcionáři neučinili potřebné kroky k odstranění těchto nedostatků. K zavedení nucené správy si Česká národní banka vyžádá stanovisko Ministerstva financí.

§ 31

(1) Nucená správa se zapisuje do obchodního rejstříku.^7a) Návrhy na zápisy týkající se nucené správy podává Česká národní banka.

(2) Soud zapíše do obchodního rejstříku na návrh České národní banky zavedení nucené správy, a dále odvolání správce a jmenování nového správce.

(3) Soud je povinen rozhodnout do 3 dnů od doručení o návrzích správce na zápis do obchodního rejstříku.

7a) § 27 a následující obchodního zákoníku.

§ 32

(1) Během nucené správy může Česká národní banka poskytnout bance finanční pomoc k odstranění dočasného nedostatku likvidity.

(2) Nárok na vrácení finanční pomoci poskytnuté podle odstavce 1 má přednost před všemi ostatními závazky banky.

§ 33

Nucená správa končí

a) doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy,

b) prohlášením konkurzu, nebo

c) uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy.

(HLAVA TŘETÍ) ČÁST DESÁTÁ

Odnětí (povolení působit jako banka) licence

§ 34

(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky Česká národní banka, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí, (povolení působit jako banka) licenci odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.

(2) (Povolení působit jako banka) Licencemůže být dále (odňato) odňata, jestliže

a) banka nezahájila činnost do dvanácti měsíců ode dne udělení (povolení působit jako banka) licencenebo jestliže po dobu šesti měsíců nepřijímá vklady od veřejnostinebo neposkytuje úvěry,

b) (povolení působit jako banka) licence(bylozískáno) byla získána na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti.

(3) Česká národní banka je povinna odejmout (povolení působit jako banka) licenci, jestliže zjistí, že (poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům banky) kapitálová přiměřenostbankyna individuálním základě je menší než jedna třetina poměru stanoveného Českou národní bankou. ^6a)

§ 35

(1) V rozhodnutí o odnětí (povolení) licence podle § 34 se stanoví datum, ke kterému se odnímá (povolení působit jako banka) licence; rozhodnutí se zveřejní v Obchodním věstníku, u pobočky zahraniční banky se navíc oznámí orgánu pověřenému bankovním dohledem v příslušném státě.

(2) Ode dne právní moci rozhodnutí o odnětí (povolení působit jako banka) licence nesmí dotčená právnická osoba přijímat vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za banku podle tohoto zákona.

(3) Rozhodnutí o odnětí licence doručí Česká národní banka statutárnímu orgánu banky. Současně informuje o tomto rozhodnutí orgán bankovního dohledu států, ve kterých má banka pobočky.

(4) Rozhodnutí o odnětí licence udělené pro pobočku zahraniční banky doručí Česká národní banka osobě pověřené řízením pobočky.

(ČÁST SEDMÁ) ČÁST JEDENÁCTÁ

Likvidace banky

§ 36

(1) Zrušuje-li se banka s likvidací, návrh na jmenování likvidátora může podat pouze Česká národní banka. Pouze Česká národní banka podává též návrh na odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora a dále návrh na zrušení akciové společnosti, (bylo-li bance odňato povolení působit jako banka) byla-li bance odňata licence. Soud rozhodne o návrhu České národní banky do 24 hodin od podání návrhu.

(2) Likvidátorem může být fyzická nebo právnická osoba. (Ustanovení § 71 odst. 1 poslední věty obchodního zákoníku se nepoužije.) Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k bance, která (byla nebo) je nebo v posledních 5 letech byla auditorem banky nebo se jakýmkoli způsobem na auditu v bance podílela. S přihlédnutím k rozsahu činnosti likvidátora stanoví Česká národní banka výši a splatnost jeho odměny.

(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci banky seznámily s údaji, na které se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat mlčenlivost podle § 39 tohoto zákona obdobně.

(4) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady, zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s obchodním zákoníkem a na písemné vyžádání České národní banky další podklady nezbytné k posouzení činnosti likvidátora a průběhu likvidace.

(5) (Likvidátor je povinen podat u soudu návrh na určení neplatnosti právních úkonů učiněných jménem banky v rozporu s ustanovením § 12 odst. 2 v období 12 měsíců přede dnem, ke kterému bylo odňato povolení působit jako banka. Plnění poskytnuté na základě smluv prohlášených soudem za neplatné musí být vráceno do likvidační podstaty.) Likvidátor je povinen vymáhat vydání plnění z neplatných právních úkonů (§ 12 odst. 2).

(ČÁST OSMÁ) ČÁST DVANÁCTÁ

Společná ustanovení

§ 37

Banky a pobočky zahraničních bankposkytují klientům služby na smluvním základě. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna požadovat prokázání totožnosti klienta u každého obchodu, jehož hodnota převyšuje 100 000 Kč a při pronájmu bezpečnostních schránek. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka a pobočka zahraniční banky odmítnout.

§ 38

(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.

(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství, je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního dohledu a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho obchodech při podání trestního oznámení nebo při plnění oznamovací povinnosti podle zvláštního zákona.¹⁰⁾

(3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání

a) soudu pro účely občanského soudního řízení,⁸⁾

b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon,⁹⁾

c) (finančních orgánů ve věci daňového řízení, jehož je klient účastníkem,) správcům daně za podmínek podle zvláštního zákona o správě daní a poplatků,

d) Ministerstva financí a Komise pro cenné papíry při výkonu zákonem stanoveného dozoru,^9a)

e) Ministerstva financí za podmínek, které stanoví zvláštní zákon,¹⁰⁾

f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, orgánů sociálního zabezpečení nebo okresních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního zabezpečení a státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného (a) ,příspěvku a přeplatku,

g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení a o pojištění ne veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného.

Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou záležitost identifikovat.

(4) Banka je povinna sdělit na písemné vyžádání orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky poukázané na účet po úmrtí příjemce dávky včetně jejího vymáhání identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu a osobách oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.

(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) náleží bance úhrada věcných nákladů.

(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí nebo daňové exekuce bankovní spojení svého klienta, tedy číslo účtu a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů.

(7) Ustanovení odstavců 1až 6 se vztahují i na pobočky zahraničních bank.

(8) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může informovat jiné banky nebo třetí osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemž smí uvést jen název klienta a označení porušené povinnosti.

(9) Uplatnění tohoto práva banky může klient předejít tím, že do 30 dnů od porušení svých povinností vůči bance s bankou uzavře dohodu o nápravě. Banka není povinna na dohodu přistoupit. Pokud v této lhůtě dohodu neuzavře nebo uzavřenou dohodu následně nedodrží, může banka bez dalšího využít svého práva podle odstavce 8. Klient může možnosti tohoto odstavce využít ze zákona jenom jednou v kalendářním roce.

(10) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta , které jsou předmětem bankovního tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem tohoto státu, na jehož území podniká.

8) Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

9a) Např. zákon č. 530/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů.

§ 38a

(1) Banky a pobočky zahraničních bankse mohou vzájemně informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit před zneužitím. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky apobočky zahraniční banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.

(2) Česká národní banka může z údajů získaných od bank a poboček zahraničních bank^10a) v rozsahu podle odstavce 1 vytvářet informační databázi. K informacím v této databázi mají přístup banky a pobočky zahraničních bank za podmínek stanovených vyhláškou České národní banky. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna k údajům o klientech jiné banky nebo pobočky zahraniční banky získaných z informační databáze přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.

((2)) (3) Klient má právo seznámit se s informacemi, které jsou o něm vedeny v příslušné databázi, pokud se týkají jeho osoby nebo právnické osoby, kterou zastupuje. Za úhradu věcných nákladů má právo na pořízení výpisu.

((3)) (4) Oznámení banky o podezření, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.

^10a) § 41 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů

§ 38b

(1) Údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, může banka, na níž má kvalifikovanou účast zahraniční právnická osoba, nad níž je v zemi jejího sídla vykonáván dohled na konsolidovaném základě, poskytnout orgánům vykonávajícím tento dohled.

(2) Údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, může banka, která je součástí konsolidačního celku, poskytnout ovládající osobě za účelem přípravy výkazů na konsolidovaném základě.

§ 38c

(1) Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům bankovního dohledu jiných států, orgánům mezinárodních organizací a dalším osobám v rozsahu mezinárodní smlouvy, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. Výčet základních oznamovaných a konzultovaných skutečností je uveden v § 38d až 38h.

(2) Česká národní banka spolupracuje s orgány bankovního dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území mají banky pobočky nebo na jejichž území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky.

§ 38d

(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi zejména o

a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území ČR zřízení pobočky v jiném státě Evropské unie nebo kdy použila vůči pobočce uvedené v § 5a odst. 1 postup podle § 26,

b) udělených a odňatých licencích,

c) udělení licence bance ovládané osobou řídící se právem státu, který není členem Evropské unie, a o struktuře konsolidačního celku, jehož je tato banka součástí,

d) skutečnosti, že se banka stala osobou ovládanou osobou řídící se právem státu, který není členem Evropské unie, a o struktuře konsolidačního celku, jehož je tato banka součástí,

e) diskriminačních opatřeních, která jsou uplatňována vůči bankám při zakládání poboček ve státech, které nejsou členem Evropské,

f) finančních holdingových společnostech,

g) dohodách podle § 26i,

h) použití postupu podle § 26 vůči pobočce uvedené § 5a odst. 1 v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů.

(2) Česká národní banka informuje Evropskou komisi na její žádost o žádosti

a) osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členem Evropské unie, o licenci,

b) osoby řídící se právem státu, který není členem Evropské unie nebo osoby ovládané osobou řídící se právem státu, který není členem Evropské unie, o nabytí takového podílu na bance, v jehož důsledku by se žadatel stal osobou ovládající banku.

§ 38e

(1) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie o

a) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je banka a zároveň i banka se sídlem na území členského státu Evropské unie nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území členského státu Evropské unie,

b) informaci banky nebo finanční instituce splňující podmínky podle § 5e odst. 1 že hodlá na území členského státu Evropské unie založit pobočku nebo zde poskytovat služby a o změně v oznámených údajích,

c) skutečnosti, že finanční instituce přestala splňovat podmínky podle § 5e odst. 1,

d) použití postupu podle § 26 vůči pobočce uvedené v § 5a odst. 1 v případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů.

(2) Česká národní banka konzultuje s orgánem bankovního dohledu členského státu Evropské unie udělení

a) licence bance, která je pod kontrolou banky se sídlem na území tohoto státu nebo pod kontrolou stejné osoby jako banka se sídlem na území tohoto státu,

b) souhlasu s nabytím kvalifikované majetkové účasti na bance, v jehož důsledku by se banka stala součástí konsolidačního celku, jehož součástí je i banka se sídlem na území tohoto státu.

§ 38f

Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku na území členského státu Evropské unie, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem bankovního dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně nebo odnětí licence neprodleně orgány bankovního dohledu států, v nichž má banka pobočku. Totéž platí v případě záměru odebrat licenci pobočce zahraniční banky, která má pobočku také na území členského státu Evropské unie.

§ 38g

Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského státu Evropské unie po předchozím informování orgánu bankovního dohledu tohoto státu nebo jej o provedení této kontroly požádat.

§ 38h

(1) Česká národní banka spolupracuje s orgány bankovního dohledu jiných států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky.

(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 zejména informace

a) o podílech na bance nebo zahraniční bance,

b) o řízení banky nebo zahraniční banky,

c) o kapitálu bankou nebo zahraniční bankou ovládaných finančních společností,

d) o ukazateli kapitálové přiměřenosti a konsolidovaném ukazateli kapitálové přiměřenosti,

e) o finančních holdingových společnostech,

f) důležité pro dohled nad těmito bankami nebo zahraničními bankami, zejména v oblasti likvidity, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálové přiměřenosti, konsolidovaného dohledu, účetnictví, vnitřní kontroly a monitorování rizik vzniklých z otevřených pozic na finančních trzích na území České republiky nebo na území státu, na jehož území banka tato rizika podstoupila.

§ 39

(1) Zaměstnanci banky(, jakož i) a členové dozorčí rady (a osoby provádějící bankovní dohled) jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2, 3, 4 a 6 je statutární orgán této povinnosti zprostí.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.

§ 40

(1) Žádost o udělení (povolení působit jako banka) licence,o (jeho) jejízměnu nebo o udělení souhlasu podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.

(2) O změně (povolení působit jako banka) licence rozhoduje Česká národní banka, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí.

(3) (O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do tří měsíců, o žádosti o udělení povolení působit jako banka nebo žádosti o změnu povolení působit jako banka se rozhodne nejpozději do šesti měsíců od doručení úplné žádosti.) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do šesti měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, Česká národní banka vydá rozhodnutí do dvanácti měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.

(4) V případě, že po vyžádání doplnění žádosti ze strany České národní banky je znovu předložena žádost neúplná nebo není-li dodržena ze strany žadatele lhůta poskytnutá Českou národní bankou pro její doplnění, je Česká národní banka oprávněna správní řízení o udělení licence zastavit.

(5) V případě, že rozhodnutí nebude ve lhůtě stanovené v odstavci 3 vydáno, lze se jeho vydání domáhat u soudu.

(6) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců ode dne zahájení správního řízení.

((4)) (7) V řízení o udělení (povolení působit jako banka) licence a v řízení o udělení souhlasu podle § 20 odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.

§ 41

(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada České národní banky. O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky učiněném po vyžádání stanoviska Ministerstva financí rozhoduje bankovní rada České národní banky, která si vyžádá stanovisko ministra financí. Podaný rozklad nemá odkladný účinek.

(2) Na řízení o žádostech a o odnětí (povolení působit jako banka) licence podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,¹¹⁾ pokud tento zákon nestanoví jinak.

(ČÁST DEVÁTÁ) ČÁSTTŘINÁCTÁ

Pojištění pohledávek z vkladů

§ 41a

(1) Tímto zákonem se zřizuje Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond"), který je právnickou osobou. Fond se zapisuje do obchodního rejstříku.

(2) Fond není státním fondem ve smyslu zvláštního zákona¹²⁾. Na pojištění pohledávek z vkladů se nevztahují zvláštní předpisy o pojišťovnictví.

(3) Všechny banky a pobočky zahraničních bank (dále v této části jen "banky") jsou povinny účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívat v rozsahu stanoveném tímto zákonem do Fondu. Ustanovení § 41l tím není dotčeno.

(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank, výnosy z investování peněžních prostředků, peněžní prostředky, které si Fond obstaral podle § 41i (, bezúročné úvěry) a výtěžky z ukončených konkurzních a likvidačních řízení.

(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady (vlastníkům vkladů) za pohledávky z vkladů oprávněným osobám,poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů (návratných finančních výpomocí a bezúročných úvěrů). Náklady na činnost Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků.

12) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.

§ 41b

(1) Fond je řízen pětičlennou správní radou.

(2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy správní rady Fondu jmenuje a odvolává ministr financí.

(3) Členové správní rady jsou jmenováni ministrem financí na období pěti let, a to i opakovaně. Každý rok je jmenován jeden člen. Za výkon funkce člena správní rady nenáleží odměna.

(4) Pokud některý z členů správní rady ukončí členství ve správní radě před uplynutím svého funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.

(5) Nejméně jeden člen správní rady je jmenován z řad zaměstnanců České národní banky, a to na návrh České národní banky. Nejméně dva členové správní rady jsou jmenováni z řad členů představenstev bank. Člen správní rady má právo na náhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s výkonem jeho funkce.

(6) Podrobnosti o činnosti a působnosti Fondu upraví statut Fondu, který vydá správní rada po předchozím souhlasu Ministerstva financí.

§ 41c

((1) Pojištěnými vklady jsou vklady včetně úroků

a) fyzických osob vedené v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození nebo rodné číslo vkladatele, popřípadě identifikační číslo,

b) právnických osob vedené v českých korunách na obchodní jméno nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo, s výjimkou vkladů bank, poboček zahraničních bank a finančních institucí.

(2) Roční příspěvek banky do Fondu činí 0,5 % z objemu pojištěných vkladů ke dni 31. prosince uplynulého roku včetně úroků, na které vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Nákup cenného papíru emitovaného bankou (např. depozitní certifikát, vkladní list nebo jiný dluhopis) není pojištěným vkladem.

(3) Roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu pojištění vkladů činí 0,1% z průměru objemu pojištěných vkladů za předchozí rok, včetně úroků, na které vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. Průměrný objem pojištěných vkladů stavební spořitelna propočítává podle čtvrtletních stavů pojištěných vkladů v předchozím roce bez započítání zálohy na státní podporu.

(4) Příspěvek do Fondu je banka povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok nejpozději do 31. ledna běžného roku.)

(1) Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky uvedené v odstavci 2.

(2) Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů bank, finančních institucí, zdravotních pojišťoven a státních fondů. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 41f. Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu (podřízený dluh).

(3) Banka je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu a identifikační údaje o vkladateli vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí

a) u fyzických osob jméno, příjmení, adresa a datum narození nebo rodné číslo, popřípadě identifikační číslo,

b) u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo.

(4) Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu, ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu.

(5) Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry.

(6) Roční příspěvek banky do Fondu činí 0, 3 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů banka propočítává podle stavů pojištěných pohledávek z vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v předchozím roce, a to včetně úroků, na které vznikl vkladateli nárok k témuž dni. Výpočet se provádí v české měně. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni, ke kterému je prováděn výpočet.

(7) Roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu pojištění vkladů činí 0,1% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků, na které vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů stavební spořitelna propočítává podle čtvrtletních stavů pojištěných pohledávek z vkladů v předchozím roce bez započítání zálohy na státní podporu.

(8) Příspěvek do Fondu je banka povinna zaplatit za předchozí kalendářní rok nejpozději do 31. ledna běžného roku. Příspěvek se platí v českých korunách. O nezaplacení příspěvku informuje Fond neprodleně Českou národní banku.

§ 41d

((1) Náhrada za pojištěný vklad se vkladateli z Fondu poskytne v případě, že Fond obdrží písemné oznámení České národní banky učiněné v dohodě s Ministerstvem financí o neschopnosti banky dostát závazkům vůči vkladateli za zákonných a smluvních podmínek.

(2) Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou stanoví den zahájení plateb Fondu a vhodným způsobem jej zveřejní.

(3) Důvodem pro výplatu náhrady z Fondu není pozastavení nakládání vkladatelů s jejich vklady v rámci nucené správy podle § 27 nebo § 29 odst. 3 v případě, že netrvá déle než 90 dnů.)

(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, co Fond obdrží písemné oznámení České národní banky o neschopnosti banky dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek. Takové oznámení musí být vydáno nejpozději do 21 dní ode dne zjištění rozhodné skutečnosti a bance nebo bývalé bance musí být písemně sděleno.

(2) Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou stanoví den zahájení plateb Fondu a vhodným způsobem jej zveřejní. Fond musí být schopen vyplatit náhradu oprávněným osobám do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení podle odstavce 1 vydáno. Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí může ve zcela mimořádných případech lhůtu prodloužit na žádost Fondu o další 3 měsíce, a to nejvýše dvakrát.

(3) Banka, popřípadě bývalá banka, je povinna ve lhůtě stanovené Fondem poskytnout Fondu podklady potřebné pro zahájení výplaty náhrady za pohledávky z vkladů. Podklady musí obsahovat údaje o výši pohledávky, titulu pohledávky a výši odpočitatelných pohledávek banky. Za splnění povinnosti odpovídá představenstvo banky nebo bývalé banky, popřípadě likvidátor nebo správce konkurzní podstaty.

(4) V důsledku nesplnění povinnosti podle odstavce 3 může být odpovědným osobám uložena Českou národní bankou ve správním řízení pokuta do výše 500 000 Kč, a to i opakovaně.

(5) Nesplnění povinnosti podle odstavce 3 oznámí Fond bezodkladně České národní bance.

§ 41e

(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné vklady klienta u banky včetně jeho podílů na účtech vedených pro dva a více spoluvlastníků. Podíl spoluvlastníka účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spoluvlastníků. Od výsledné částky se odečtou vkladatelovy splatné závazky v českých korunách vůči bance. Součástí pojištěného vkladu jsou i úroky vypočtené ke dni zahájení plateb.

(2) Náhrada vkladateli se poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však 400 000 Kč pro jednoho vkladatele u jedné banky.)

(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky včetně jejích podílů na účtech vedených pro dva a více spolumajitelů. Podíl spolumajitele účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spolumajitelů, pokud oprávněné osoby při založení či dispozici s účtem nedoloží jinou výši podílu. Banka vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1, se nepřihlíží. Od výsledné částky se odečtou splatné závazky téže osoby vůči bance. Výpočet se provádí v české měně ke dni zahájení plateb, přepočet na českou měnu se provádí podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, který o 7 dní předchází den zahájení plateb. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené ke dni zahájení plateb. Náhrada se vyplácí v české měně. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu. U pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se pro přepočet na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni, který o 7 dní předchází den zahájení plateb.

(2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje ve výši 90 % částky vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však částka odpovídající 15 000 eurům pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky. Ekvivalent limitu v českých korunách se přepočte podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni, který o 7 dní předchází den zahájení plateb.

(3) Pokud by bylo pro účely výplaty náhrady z Fondu pro oprávněnou osobu výhodnější použít kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni zahájení plateb, má oprávněná osoba nárok na doplacení příslušného rozdílu.

§ 41f

((1) Peněžní prostředky fyzických osob uložené do úřední úschovy¹³⁾ a uložené na jeden účet jsou pojištěným vkladem se zvláštním režimem.

(2) Při zakládání tohoto účtu nebo při nejbližší dispozici s účtem již existujícím je vkladatel povinen bance písemně oznámit, že na účtu jsou uloženy peněžní prostředky více osob. Od okamžiku tohoto oznámení banka nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakýmkoli jiným pojištěným vkladem.

(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za vklad na tomto účtu je vkladatel povinen předložit Fondu rozčlenění vkladů podle jednotlivých osob a částek, připadajících na každou z nich, a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Fondu.

(4) Náhrada za vklad se poskytne ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky uložené na vlastním účtu.)

(1) Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem.

(2) Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto již existujícím účtem je vkladatel povinen bance písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.

(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle odstavce 1 je banka povinna předložit Fondu rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek, připadajících na každou z nich, a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Fondu.

(4) Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.

(5) Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od vkladatele, náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Vkladatel má povinnost oznámit tuto skutečnost bance při založení či nejbližší dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a banka zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí vkladu, a ve své evidenci.

(6) K oznámení vkladatele podle odstavců 2 a 5, učiněném po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1, se nepřihlíží.

§ 41g

(1) Místo a způsob vyplácení náhrad z Fondu stanoví Fond v dohodě s Ministerstvem financí a Českou národní bankou.

(2) Fond ve spolupráci s Ministerstvem financí zajistí vhodným způsobem informování veřejnosti o skutečnostech uvedených v odstavci 1.

(3) Na poskytnutí náhrady za (vklad) pohledávku z vkladů z Fondu nemají nárok

(a) osoby, které svou trestnou činností, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny, částečně nebo úplně způsobily neschopnost dotčené banky dostát svým závazkům,)

(b)) a) osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah, s výjimkou osob uvedených v § 19 odst. 1 písm. e),

(c)) b) vlastníci vkladů vzniklých v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny.

((4) Fond pozastaví výplatu náhrady za vkladů osobám uvedeným v odstavci 3 písm. a) po dobu trestního řízení vedeného proti těmto osobám v souvislosti s jejich trestnou činností, která může mít vztah k neschopnosti banky dostát svým závazkům. Fond dále pozastaví výplatu náhrad za ty vklady, o kterých je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde o vklady ve smyslu odstavce 3 písm. c).

(5) Povinnost odvádět příspěvek do Fondu z vkladů osob uvedených v odstavci 3 zůstává nedotčena.

(6) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena vkladateli nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných vkladů, ke kterým dojde na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky´po dni, kdy banka z důvodu platební neschopnosti přestala uhrazovat své závazky.)

(4) Fond pozastaví výplatu náhrad za ty pohledávky z vkladů, o kterých je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde o pohledávky z vkladů ve smyslu odstavce 3 písm. b).

(5) Povinnost odvádět příspěvek do Fondu z pohledávek z vkladů osob uvedených v odstavci 3 zůstává nedotčena.

(6) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde

a) na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky učiněného po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1,

b) v důsledku postoupení pohledávky z vkladu učiněného po dni, kdy byla Fondu písemně oznámena skutečnost podle § 41d odst. 1.

§ 41h

(1) Ke dni zahájení plateb se snižuje pohledávka (vkladatele) oprávněné osoby vůči bance o částku rovnající se jeho právu na náhradu z Fondu.

(2) Fond se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem banky ve výši práv (vkladatelů) oprávněných osob na plnění z Fondu.

(3) Právo (vkladatele) oprávněné osobyna plnění z Fondu se promlčí uplynutím pěti let ode dne stanoveného jako den zahájení plateb.

§ 41i

(V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, poskytne 50% potřebných peněžních prostředkůdo Fondu stát ve formě návratné finanční výpomoci a 50 % potřebných peněžních prostředků Česká národní banka ve formě bezúročného úvěru.)V případě, že prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, obstará si Fond potřebné peněžní prostředky na trhu. Fond je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžních prostředky Fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější.

§ 41j

((1)) Fond může investovat peněžní prostředky pouze bezpečným způsobem v souladu se svým statutem. (do

a) státních cenných papírů,

b) cenných papírů se státní zárukou,

c) poukázek České národní banky.

(2) Peněžní prostředky může Fond také bezúročně uložit u České národní banky.)

§ 41k

(V případě, že Fondu byla poskytnuta návratná finanční výpomoc a bezúročný úvěr podle § 41i, zvyšuje se příspěvek bank do Fondu od roku následujícího po poskytnutí půjčkyna dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 41c odst. 1. V roce následujícím po splacení návratné finanční výpomoci a bezúročného úvěru podle § 41i se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 41c odst. 1.) V případě, že Fondu byl poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci (§ 41i), zvyšuje se příspěvek bank do Fondu od roku následujícího po poskytnutí úvěru nebo jiné formě návratné finanční výpomoci na dvojnásobek procentní sazby uvedené v § 41c odst. 6 a 7. V roce následujícím po splacení úvěru nebo jiné formě návratné finanční výpomoci se příspěvek snižuje na procentní sazbu uvedenou v § 41c odst. 6 a 7.

§ 41l

(1) Pobočky zahraničních bank se nemusí účastnit systému pojištění pohledávek z vkladů, pokud svůj záměr oznámí České národní bance a současně jí prokáží, že systém pojištění pohledávek z vkladů, na kterém jsou účastny, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň ochrany jako systém pojištění pohledávek z vkladů podle tohoto zákona.

(2) Povinnost pobočky zahraniční banky zaplatit příspěvek do Fondu za příslušnou část kalendářního roku, ve kterém učinila oznámení podle odstavce 1, tím není dotčena.

§ 41m

(1) Pobočky zahraničních bank podle § 5a mohou pohledávky z vkladů připojistit na základě smlouvy u Fondu. Příspěvek do Fondu je roven příspěvku podle § 41c vynásobenému zlomkem, v jehož čitateli je rozdíl mezi 20 000 eury a limitem pro maximální náhradu podle systému pojištění pohledávek z vkladů, jehož je pobočka účastna, vyjádřený v eurech, a ve jmenovateli 20 000 eur.

(2) Připojištění podle odstavce 1 zaniká výpovědí smlouvy s roční výpovědní lhůtou, která počíná běžet prvým dnem roku následujícího poté, kdy byla výpověď doručena. Fond může vypovědět smlouvu pouze při neplnění povinností pobočkou zahraniční banky vůči Fondu, přestože bylo postupováno v souladu s § 5a odst. 5. Pobočka zahraniční banky může vypovědět smlouvu bez udání důvodů. O těchto skutečnostech je pobočka zahraniční banky povinna informovat klienty ve svých provozních prostorách.

(ČÁST DESÁTÁ) ČÁST ČTRNÁCTÁ

Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 42

Právnické osoby působící jako banky nebo spořitelny podle zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za banky podle tohoto zákona.

§ 43

Půjčky poskytnuté bankami podle dosavadních předpisů se považují za úvěry podle tohoto zákona.

§ 44 zrušen

§ 44a

Za závazky Konsolidační banky Praha, státního peněžního ústavu, ručí stát.

§ 45

Jestliže banka je povinna podle právního předpisu vydaného před účinností tohoto zákona poskytovat úvěry za stanovených podmínek a vznikne jí tím majetková újma, má banka nadále právo na úhradu této újmy ze státního rozpočtu, ke kterému má odvodovou nebo daňovou povinnost.

§ 46

Zrušuje se zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.

§ 47

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1992.

Havel v.r.

Dubček v.r.

Čalfa v.r.