Základním smyslem zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů /dále jen transformační zákon/ bylo stanovit způsob přizpůsobení vnitřních právních poměrů družstev obchodnímu zákoníku eventuelně přeměny družstev na jiné podnikatelské subjekty dle obchodního zákoníku, tj. zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dále stanovit a vypořádat majetkové nároky oprávněných osob vůči družstvům nebo jejich právním nástupcům.
Transformační zákon bývá zařazován mezi právní předpisy, které upravují restituce v oblasti zemědělství. Jde však o právní předpis, který se vymyká jak koncepčně, tak i obsahově ostatním předpisům, které upravují nápravu majetkových křivd minulosti. Transformační zákon rozdělením čistého jmění družstva na majetkové podíly oprávněných osob stanovil pro určitý okruh oprávněných osob majetkové nároky přesahující nároky vůči ostatním povinným osobám než jsou družstva a současně tím stanovil pro určitý okruh povinných osob, konkrétně pro družstva a jejich právní nástupce povinnost vypořádat majetkové nároky oprávněných osob v mnohonásobně větším rozsahu než ostatní zákony stanovily jiným právnickým osobám. Transformační zákon tak v oblasti zemědělství stanovil značnou disproporci mezi oprávněnými osobami, jejichž majetkové nároky směřují vůči družstvům a osobami, které své nároky uplatnily u ostatních povinných osob, nejtypičtěji státních podniků představovaných v oblasti zemědělství především státními statky. Při naprosto totožném rozsahu restitučních nároků v případě obou výše uvedených povinných osob (v ustanovení § 23 zákona o půdě, tj. zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů/ navíc pro nestátní organizace s povinností vypořádat nárok ve formě finanční) navíc oprávněná osoba, jejíž restituční nároky směřovaly vůči družstvu, měla nárok ze zákona transformačního na výpočet dalšího majetkového podílu na majetku družstva. Přitom v minulosti nebylo možno zpravidla ovlivnit, zda zemědělský majetek přejde do zemědělského družstva a nebo do státního statku, neboť toto bylo věcí direktivního rozhodování a nikoliv projevu svobodné vůle vlastníka tohoto majetku. Transformační zákon tak založil při splnění naprosto totožných podmínek naprosto rozdílný rozsah majetkových nároků vůči družstvům ve srovnání s ostatními povinnými osobami.
Důvodem k úvahám novelizovat transformační zákon je obava z možných vážných důsledků hromadného vypořádání podílů z transformace, které se očekává na přelomu let 1999/2000. Dnes je zcela zřejmé, že zemědělská družstva, popř. jejich právní nástupci v postavení dlužníků nejsou a do stanovené doby ani nebudou schopny transformační podíly vypořádat. Jak již bylo uvedeno výše, závazky tohoto druhu byla ze zákona zatížena pouze zemědělská družstva, na rozdíl např. od státních podniků, což svědčí o snaze vystavit zemědělská družstva silnému ekonomickému i politickému tlaku a dokázat, že tato forma podnikání není životaschopná. Po šesti letech od nabytí účinnosti transformačního zákona se však ukázalo, že zemědělskou výrobu v tomto státě zajišťují z většiny zase družstva nebo jejich právní nástupci. Pokud by tudíž došlo v důsledku tlaku na vypořádání majetkových podílů z transformace k jejich zániku, mělo by to negativní dopad na ekonomiku naší země včetně negativních dopadů při vstupu do Evropské unie.
Proto se v Programovém prohlášení vlády ze srpna 1998 uvádí, že budou přijata potřebná legislativní a další opatření pro dokončení restitučních a transformačních procesů.
Majetkové podíly z transformace vznikly rozdělením čistého jmění družstva. Toto čisté jmění družstva představuje věcné plnění, oceněné v účetních cenách dle zákona o účetnictví, nikoliv rozdělení peněžní hotovosti. Tržní cena většiny tohoto majetku dosahuje pouze zlomku ceny účetní. Přesto však většina oprávněných osob striktně požaduje po družstvech peníze a odmítá nabízené plnění věcné. Reálná hodnota rozděleného majetku však dosahuje pouze zlomku ceny účetní s tím, že v době přijímání zákona o půdě, jakož i zákona transformačního se navíc počítalo s každoročním povýšením alokace zemědělského kapitálu o 5%, realita se však pohybuje v záporných číslech.
Z výše uvedených důvodů se navrhuje řešit transformační zadlužení družstev formou vydání cenných papírů, které nemají povahu státních dluhopisů, tzv. majetkových listů. V tržní ekonomice se jedná o zcela standartní řešení, které umožňuje zákon o cenných papírech, tj. zákon č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Navrhované řešení by přispělo k zreálnění hodnoty majetku, který byl předmětem transformace družstev. Možnosti vypořádání majetkových nároků oprávněných osob formou cenných papírů, které nemají povahu státního dluhopisu, bylo přitom využito i v případě zákona o půdě a část restitučních nároků oprávněných osob se vypořádává právě tímto způsobem. Navrhované řešení tak nepoškozuje ani oprávněné osoby v postavení věřitelů ani právnické osoby v postavení dlužníků. Navrhované řešení se přitom netýká soukromých zemědělců, pro které zvolil zákonodárce zcela jiný právní režim a skutečně hospodařící soukromí zemědělci jsou ve svých nárocích vyrovnáni kromě sporných případů, které jsou předmětem soudních sporů.
Zachování současného stavu by znamenalo, že uplynutím lhůty sedmi let od schválení transformačních projektů se stane drtivá většina pohledávek za družstvy a jejich právními nástupci dospělými a že z hlediska zákona o konkursu a vyrovnání bude muset většina těchto subjektů vyhlásit konkurs. Důsledkem bude, že žádný z věřitelů nakonec uspokojen nebude, protože po vypořádání závazků státu, by na ně zřejmě již nic nezbylo. Pohledávky věřitelů v transformace družstev neuspokojené v procesu likvidace družstev nebo konkursu a vyrovnání přitom na nikoho nepřecházejí, ale zanikají. Pro řadu vlastníků půdy bude navíc velice obtížné sehnat nového nájemce jejich pozemků, nehovoře o dalších negativních faktorech spojených s neobdělávanou půdou, neudržovanou krajinou, výraznou ztrátou pracovních příležitostí na vesnici apod.
Návrh zákona dále obsahuje některé daňové úlevy pro ty subjekty, které již počaly vypořádávat nároky oprávněných osob před zákonnou lhůtou k jejich vypořádání.