Zhodnocení platného právního stavu
Regulace reklamy je v České republice upravena zákonem č. 40/1995 Sb., který nabyl účinnosti 1. 4. 1995. Obsahem právní úpravy je zejména definování pojmu reklama jako přesvědčovacího procesu, jehož účelem je získání zájmu spotřebitelů o nabízené výrobky a služby, a dále stanovení zákazu nebo omezujících podmínek pro reklamu v oblasti tabákových výrobků, alkoholických nápojů, léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a zbraní a střeliva. Současně se zakazuje reklama některých druhů výrobků a služeb a v obecné rovině se zakazuje každá reklama, která by mohla svými důsledky ohrožovat zejména lidskou důstojnost a morální vývoj mladé generace, reklama skrytá a reklama založená na podprahovém vnímání člověka.
Odpovědnost za dodržování omezení vyplývajících z právní úpravy klade zákon na šiřitele, přičemž tento pojem nijak nedefinuje, a za šiřitele může být považována každá osoba, která se na šíření reklamy podílí.
Dozor nad dodržováním zákona o regulaci reklamy není svěřen jednomu orgánu, ale je vymezen tak, že pro reklamu šířenou prostřednictvím rozhlasu a televize je dozorovým orgánem Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, pro reklamu na léčiva a zdravotnické prostředky potom Ministerstvo zdravotnictví a pro ostatní reklamu jsou dozorovými orgány okresní živnostenské úřady.
Právní úprava umožňuje za porušení zákona ukládat pokuty ve správním řízení a v odůvodněných případech nařídit ukončení reklamy v přiměřených lhůtách.
Dosavadní právní úprava již není vyhovující zejména s ohledem na nepřetržitý vývoj reklamy a její vzrůstající vliv v ekonomickém prostředí, změny v komunikačních prostředcích, kterými je reklama šířena a soustavný vývoj legislativy Evropských společenství v dané oblasti. Významný vliv na potřebu urychlené změny dosavadní právní úpravy má i závazek České republiky implementovat do právního řádu právo platné v Evropské unii. Jedná se zejména o oblast srovnávací a klamavé reklamy, která je upravena směrnicemi 84/450/EHS a 97/55/ES, reklamy na léčivé přípravky podle směrnice 92/28/EHS, na tabákové výrobky podle směrnice 98/43/ES, reklamy na potraviny podle směrnice 79/112/EHS a reklamy na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu podle směrnice 91/321/EHS. Dále se doplňují v souladu s uvedenými směrnicemi některé povinnosti dotčených osob týkající se důkazního břemene při porušení povinností stanovených zákonem o regulaci reklamy, stanovuje se možnost dozorového orgánu zakázat reklamu před zahájením jejího veřejného šíření a doplňuje se v souvislosti se zákazem šíření reklamy možnost, aby dozorový orgán takové rozhodnutí zveřejnil.
Současně s tím se odstraňují některé nedostatky současné právní úpravy, které se projevily v praxi, jako např. nevyhovující určení dozorového orgánu v oblasti léčivých přípravků. Dále se zpřesňuje vymezení místní příslušnosti okresních živnostenských úřadů jako obecných orgánů dozoru.
Hlavní principy navrhované právní úpravy
Hlavní principy navrhované právní úpravy vycházejí ze směrnic ES. Cílem navržené právní úpravy je implementace těchto směrnic do českého právního řádu.
K dosažení uvedeného cíle se navrhuje :
definovat reklamu jako formu oznámení, které má za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu výroby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, včetně poskytování služeb, propagaci ochranné známky či obchodní značky. Vzhledem k tomu, že směrnice 98/43/ES (tabákové výrobky) a 92/28/EHS (humánní léčivé přípravky) upravují spolu s reklamou i sponzorování a v určitém rozsahu jej omezují, je třeba vymezit pojem sponzorování pro tyto oblasti. Sponzorování v televizním vysílání vymezit samostatně, a to v souladu se směrnicí 89/552/EHS; sponzorování v rozhlasovém vysílání upravit obdobně.
definovat reklamu v televizním vysílání v souladu se směrnicí 89/552/EHS, v souvislosti s tím definovat též tzv. teleshopping a reklamu včetně teleshoppingu v rozhlasovém vysílání upravit obdobně;
definovat zadavatele, zpracovatele a šiřitele reklamy a stanovit jejich odpovědnost za soulad reklamy s právní úpravou;
zakázat skrytou a omezit srovnávací reklamu podle směrnic 89/552/EHS, 84/450/EHS a 97/55/ES, přičemž vymezení pojmu ponechat v úpravě obchodního zákoníku a na tento odkázat ;
u některých komodit (léčivé přípravky, zdravotnické prostředky, zbraně, tabákové výrobky) rozlišovat reklamu určenou široké veřejnosti a reklamu určenou odborníkům a současně stanovit omezení pro způsob šíření reklamy,
omezit využívání osob mladších 18 let v reklamě,
zpřísnit reklamu na tabákové výrobky a omezit sponzorování, jehož účelem nebo přímým anebo nepřímým účinkem je propagace tabákových výrobků podle právní úpravy vyplývající ze směrnice 98/43/ES;
v televizním vysílání zakázat sponzorování pořadů právnickými nebo fyzickými osobami, jejichž hlavní činností je výroba nebo prodej tabákových výrobků podle směrnice 89/552/EHS a pro rozhlasové vysílání přijmout úpravu obdobnou;
zpřesnit regulaci reklamy na alkoholické nápoje v souladu se směrnicí 89/552/EHS;
regulovat reklamu na potraviny podle směrnice 79/112/EHS a omezit reklamu na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu podle směrnice 91/321/EHS;
upravit regulaci reklamy na střelné zbraně a střelivo a stanovit prostředky, kterými může být reklama na tyto komodity šířena;
vymezit a upřesnit působnost jednotlivých dozorových orgánů s vyčleněním specializovaného dozorového orgánu pro oblast reklamy na humánní léčivé přípravky;
v souladu se směrnicí 84/450/ES rozšířit zmocnění dozorových orgánů kromě ukládání pokut i k vyslovení zákazu veřejně šířit reklamu porušující závažným způsobem ustanovení zákona o regulaci reklamy a takové rozhodnutí o zákazu po nabytí právní moci zveřejnit;
v souvislosti s nutností v plném rozsahu implementovat směrnici 92/28/EHS provést novelizaci zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
Odůvodnění navrhované právní úpravy
Cílem navrhované úpravy je úplná kompatibilita české právní úpravy v oblasti reklamy s právní úpravou platnou v Evropské unii. S ohledem na stále se rozvíjející vnitřní trh a mezinárodní spolupráci je nutno, bez ohledu na datum vstupu České republiky do Evropské unie, legislativní cestou stanovit srovnatelná pravidla pro reklamu s pravidly platnými v zemích Evropské unie.
Do návrhu se dále zařazují některá specifická ustanovení ve vztahu k reklamě v rozhlasovém a televizním vysílání. Stalo se tak v důsledku skutečnosti, že Legislativní rada vlády při projednávání návrhu zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání a o změně nekterých dalších zákonů, který předkládalo Ministerstvo kultury, uložila vypustit z návrhu některá ustanovení s tím, že mají být začleněna do obecné úpravy regulace reklamy v rámci novelizace zákona č. 40/1995 Sb. Návrh novely zákona o regulaci reklamy proto pro reklamu a sponzorování v televizním vysílání přebírá vybraná ustanovení směrnice 89/552EHS, o koordinaci určitých ustanovení stanovených zákony, předpisy nebo administrativním opatřením v členských státech, pokud jde o provozování televizního vysílání (tzv. směrnice „Televize bez hranic“, dále jen „Televize bez hranic“). Reklamu a sponzorování v rozhlasovém vysílání upravuje obdobně.
Navrženou novelou zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, se stanovují některá oprávnění a povinnosti obchodním zástupcům v souladu se směrnicí 92/28/EHS. Návrhem se zejména rozšiřují povinnosti držitelů rozhodnutí o registraci o povinnost zřídit a provozovat veřejně přístupné odborné informační služby o léčivých přípravcích, zajistit vyhodnocování informací o léčivých přípravcích včetně údajů o jejich nežádoucích účincích, zajistit dostatečnou kvalifikaci obchodních zástupců.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy
s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem ES
Navrhovaná právní úprava vychází ze směrnic Evropských společenství, které upravují reklamu jednotlivých rizikových komodit a oblastí a dále z těch směrnic, které upravují srovnávací a klamavou reklamu, jejichž obsah je Česká republika povinna převzít do svého právního řádu.
Jedná se o následující směrnice:
směrnice Rady č. 79/112/EHS ze dne 18.12. 1978, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se značení poživatin, jejich uvádění na trh a provádění reklamy, ve znění směrnic č. 85/7/EHS ze dne 19. 12. 1984, č. 86/197/EHS ze dne 26. května 1986, směrnice č. 89/395/EHS ze dne 14. 6. 1989, směrnice č. 91/72/EHS ze dne 16. 1. 1991, směrnice č. 93/102/ES ze dne 16. 11. 1993, směrnice č. 97/4/ES ze dne 27. 1. 1997, směrnice č. 99/10/ES ze dne 8. 3. 1999;
směrnice Rady č. 84/450/EHS ze dne 10.9.1984, o sbližování zákonů, jiných
právních předpisů a administrativních opatření členských států ve věci klamavé reklamy, ve znění směrnice č. 97/55/ES ze dne 6. 10. 1997, která doplnila právní úpravu reklamy srovnávací;
směrnice Rady č. 89/552/EHS ze dne 3.10.1989 o koordinaci určitých ustanovení stanovených zákony, předpisy nebo administrativním opatřením v členských státech, pokud jde o provozování televizního vysílání, ve znění směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 97/36/ES ze dne 30.6.1997;
směrnice Komise č. 91/321/EEC ze dne 14.5.1991 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě, ve znění směrnice č. 96/4/ES ze dne 16.2.1996 a směrnice 99/50/ES ze dne 25. 5. 1999;
směrnice Rady č. 92/28/EHS ze dne 31.3.1992, o reklamě humánních léčiv;
směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 98/43 ze dne 6.7.1998, o aproximaci zákonů, předpisů a administrativních nařízení členských států ve vztahu k reklamě na tabákové výrobky a sponzorství tabákových výrobků.
Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s legislativou Evropských společenství a s Evropskou dohodou o přidružení České republiky k Evropské unii.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy
s mezinárodními smlouvami
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a je plně v souladu s Evropskou dohodou o přidružení České republiky k Evropské unii.
Hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava se dotýká zejména obsahu právní úpravy regulace reklamy a nepředpokládá se žádný negativní dopad do hospodářské a finanční oblasti. V otázce působnosti jednotlivých dozorových orgánů je změna pouze v dozorovém orgánu pro reklamu na humánní léčivé přípravky, jímž se navrhuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Nárůst agendy u tohoto orgánu, který by vyžadoval další finanční prostředky, se nepředpokládá.
Důvodová zpráva
K bodu 1:
Ustanovení § 1 mění stávající definici reklamy tak, aby zahrnovala všechny formy oznámení mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména výroby, spotřeby nebo prodeje zboží a služeb včetně propagace ochranné známky a obchodní značky; definice vychází ze směrnice 89/552/EHS (dále jen „Televize bez hranic“), směrnice 98/43/ES a 84/450/EHS. Vzhledem ke specifičnosti reklamy v rozhlasovém a televizním vysílání, je reklama v těchto médiích definována samostatně podle směrnice „Televize bez hranic“. Ačkoliv se uvedená směrnice vztahuje pouze na televizní vysílání, je nutné její úpravu vztáhnout i na rozhlasové vysílání, aby byly vytvořeny rovnocenné podmínky pro reklamu v komunikačních prostředcích stejného charakteru. Charakteristickým rysem reklamy v těchto komunikačních prostředcích je úplatnost, pokud se nejedná o vlastní propagaci provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání.
Obecná definice reklamy je v některých ustanoveních novely rozšířena o další činnosti, které se za reklamu považují ve smyslu směrnic EHS resp. ES (viz § 3 - Tabákové výrobky, § 5 - Humánní léčivé přípravky).
Vzhledem k tomu, že podle směrnice „Televize bez hranic“ a směrnice 98/43/ES má sponzorování obdobné účinky jako reklama a tyto směrnice sponzorování v určitém rozsahu omezují, je nutné definovat v zákoně i tento pojem, a to včetně zvláštní úpravy pro sponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání. Směrnice „Televize bez hranic“ se dotýká i teleshoppingu, a proto je nutno v zákoně definovat i tento pojem a podřídit teleshopping právní úpravě tohoto zákona.
Upřesňuje se výčet komunikačních médií, kterými lze reklamu šířit.
Definuje se zadavatel, zpracoval a šiřitel reklamy a teleshoppingu. Za zadavatele je považován ten, kdo si vyhotovení reklamy nebo teleshoppingu objedná, za zpracovatele ten, kdo pro sebe nebo pro jiného reklamu nebo teleshopping zpracuje a šiřitelem je osoba, která reklamu nebo teleshopping šíří.
K bodu 2:
Ustanovení § 2 obsahuje obecné zákazy stanovené pro reklamu a rozšiřuje a upřesňuje omezení podle dosavadní právní úpravy. Zásadně se stanovuje (v podstatě shodně s dosavadní právní úpravou), zákaz reklamy zboží, služeb nebo jiných výkonů, jejichž prodej nebo poskytování anebo šíření je v rozuporu s právními předpisy. V souladu s úpravou směrnice 84/450/EHS se zakazuje reklama klamavá, přičemž se u pojmu odkazuje na obchodní zákoník, aby nedocházelo k rozdílům v obsahu pojmů v oblasti práva veřejného a soukromého. Dále se zakazuje skrytá reklama, přičemž její definice vychází ze směrnice „Televize bez hranic“. Na rozdíl od jiných reklam v rozhlasovém a televizním vysílání nemusí tento druh reklamy v uvedených médiích splňovat podmínku úplatnosti. Ve smyslu směrnice 97/55/ES se zakazuje reklama srovnávací, s výjimkou uvedenou v § 2a. Stejně jako u reklamy klamavé je obsah pojmu srovnávací reklamy uveden v návrhu novely obchodního zákoníku, projednávané nyní v PSP ČR, a proto se na obchodní zákoník pouze odkazuje.
Na základě stanoviska Legislativní rady vlády k věcnému záměru novely zákona o regulaci reklamy se dále zakazuje šíření nevyžádané reklamy, vede-li k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje. V souladu se směrnicí 89/552/EHS, ve znění směrnice 97/36/ES se zakazuje teleshopping týkající se zdravotní péče, zdravotnických prostředků a léčivých přípravků určených k podávání lidem. Zakazuje se televizní reklama na tyto léčivé prostředky a na zdravotní péči, mohou-li být poskytovány pouze na lékařský předpis. Současně se zavádí legislativní zkratka „humánní léčivé přípravky“.
Odstavce 2 a 3 obsahují obecné zákazy v souladu se stávají právní úpravou upřesněné o požadavky směrnice „Televize bez hranic“.
K zajištění možnosti osob svobodně se rozhodnout, zda reklamu sledovat či nikoliv, musí být každá reklama zřetelně oddělena od ostatního sdělení, šířeného stejným komunikačním médiem. Tato úprava je v souladu s požadavky směrnice „Televize bez hranic“.
K bodu 3:
Nový § 2a se týká srovnávací reklamy upravené směrnicí 97/55/EHS. Podmínky, za jakých je tato reklama přípustná, nejsou uváděny v zákoně o regulaci reklamy, neboť jsou uvedeny v návrhu novely obchodního zákoníku, na který je odkázáno v § 2. Obecná úprava je pro humánní léčivé přípravky doplněna podle Směrnice 92/28/EHS a na základě věcného záměru a požadavku Ministerstva zdravotnictví vzneseného v připomínkovém řízení se pro srovnávací reklamu na zdravotnické prostředky stanovuje obdobná úprava jako pro humánní léčivé přípravky. Podle této úpravy je srovnávací reklama na humánní léčivé přípravky a zdravotnické prostředky povolena pouze za předpokladu, že splňuje stanovená kritéria přípustnosti a je určena výlučně osobám oprávněným tyto přípravky nebo prostředky předepisovat a vydávat. Současně se pro tyto osoby zavádí legislativní zkratka „odborníci“.
V souladu se směrnicí 97/55/ES se v § 2b stanovují pravidla pro reklamu uvádějící zvláštní nabídku tak, aby tato reklama vždy obsahovala jednoznačné údaje o trvání nabídky.
V § 2c se rozšiřují požadavky na reklamu ve vztahu k osobám mladším 18 let, a to s ohledem na jejich menší životní zkušenosti a možný nedostatek schopnosti eliminovat vliv reklamy. Úprava vychází ze směrnice „Televize bez hranic“.
K bodu 4:
Ustanovení § 3 obsahuje regulaci reklamy na tabákové výrobky v souladu se směrnicemi 98/43/ES a „Televize bez hranic“. V odst. 1 se reklama tabákových výrobků zakazuje. Zákaz se v souladu se směrnicí 98/43/ES podle odst. 4 nevztahuje na oznámení určená výlučně profesionálům v oblasti obchodu s tabákovými výrobky (s výjimkou reklamy v rozhlasovém a televizním vysílání), na reklamu ve specializovaných prodejnách tabákových výrobků a na reklamu v provozovnách, ve kterých se poskytuje široký sortiment zboží nebo služeb s určitým omezením možnosti umístit reklamu. Dále se zákaz nevztahuje na prodej publikací obsahujících reklamu, pokud byly publikovány a tištěny v třetích zemích a nejsou určeny především pro trh Evropských společenství nebo České republiky. Stejně jako reklama se zásadně zakazuje i sponzorování, jehož účelem nebo přímým anebo nepřímým účinkem je propagace tabákových výrobků.
V přechodných ustanoveních je umožněno po stanovenou dobu, a to v souladu se směrnicí 98/43/ES, pokračovat v šíření reklamy na tabákové výrobky v tisku a ve sponzorování, jehož účelem nebo účinkem je propagace tabákových výrobků. Volnější přístup umožněný úpravou v přechodných ustanoveních se nevztahuje na reklamu a sponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání, a to podle směrnice 98/43/ES.
§ 3 odst. 2 doplňuje obecnou definici reklamy pro oblast tabákových výrobků podle požadavku směrnice 98/43/ES a v souladu s touto směrnicí se v odst. 3 stanovuje i negativní vymezení reklamy na tabákové výrobky.
Odstavce 5 a 7 obsahují upřesnění stávající právní úpravy a na základě požadavku Ministerstva zdravotnictví se mění text povinného varování tak, aby jeho účinek byl vyšší. V odst. 8 se zakazuje bezplatné dodávání vzorků tabákových výrobků široké veřejnosti, a to i v prostorách, na které se zákaz reklamy nevztahuje.
Podle směrnice 89/552/EHS ve znění 97/36/ES se v odst. 9 zakazuje sponzorování televizních pořadů fyzickými nebo právnickými osobami, jejichž hlavním předmětem podnikání je výroba nebo prodej tabákových výrobků.
K bodu 5:
Ustanovení § 4 obsahuje regulaci reklamy na alkoholické nápoje. Stávající právní úprava se v souladu s věcným záměrem doplňuje ve smyslu čl. 15 „Televize bez hranic“. K zajištění jednotné úpravy regulace reklamy na alkoholické nápoje je navržena obecná regulace reklamy na alkoholické nápoje bez ohledu na druh komunikačního prostředku, kterým je reklama šířena. Legislativa ES takovému postupu nebrání, neboť směrnice ES se dotýkají reklamy na alkoholické nápoje jen v televizním vysílání. S ohledem na možný negativní vliv alkoholu se zvyšuje ochrana nezletilých osob před působením této reklamy.
K bodu 6:
Ustanovení § 5 obsahuje rozšíření definice reklamy na humánní léčivé přípravky podle směrnice 92/28/EHS, včetně negativního vymezení. Na rozdíl od směrnice 98/43/ES (tabákové výrobky), která nepovažuje sponzorování za reklamu, ale zakazuje ho, pokud je jeho účelem nebo přímým anebo nepřímým účinkem propagace tabákového výrobku, směrnice 92/28/EHS výslovně považuje sponzorování profesionálních setkání odborníků v oblasti humánních léčivých přípavků za reklamu a stanovuje pro sponzorování takových akcí určitá omezení.
Při sponzorování televizních a rozhlasových pořadů subjekty, jejichž činnost zahrnuje výrobu nebo prodej humánních léčivých přípravků a zdravotní péči, může být propagováno jméno nebo symbol podniku, ale nesmí být propagován určitý humánní léčivý přípravek nebo zdravotní péče dostupné pouze na předpis. Tento požadavek vychází z „Televize bez hranic“ ve znění směrnice 97/36/ES.
K bodu 7:
Tento bod zahrnuje reklamu na humánní léčivé přípravky rozlišenou podle subjektů, k nimž je směrována, na reklamu zaměřenou na širokou veřejnost a na reklamu zaměřenou na odborníky, tj. na osoby oprávněné tyto přípravky předepisovat a vydávat.
Dále je zde obsažena regulace reklamy na zdravotnické prostředky, reklamy na potraviny a kojeneckou výživu. Právní úprava regulace reklamy na kojeneckou výživu je dále rozdělena na reklamu na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu.
Úprava navržená v § 5 rozpracovává cíle směrnice 92/28/EHS, kterými je především ochrana veřejného zdraví a podpora racionálního používání léků. Pro oblast reklamy na humánní léčivé přípravky se doplňuje obecná definice reklamy. S ohledem na obsah směrnice 92/28/EHS návrh rozděluje reklamu na reklamu zaměřenou na širokou veřejnost a reklamu zaměřenou na odborníky.
Ustanovení § 5a stanovuje regulaci reklamy zaměřené na širokou veřejnost v souladu se směrnicí 92/28/EHS. Ustanovení § 5b reguluje reklamu na humánní léčivé přípravky zaměřenou na odborníky a vzhledem k nutnosti implementovat směrnici 92/28/EHS v plném rozsahu, upravuje podle požadavku Ministerstva zdravotnictví uplatněného v připomínkovém řízení i povinnosti obchodních zástupců v souvislosti s reklamou a některá omezení vztahující se k přijímání darů nebo jiného prospěchu odborníky, tj. osobami oprávněnými předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.
Ustanovení § 5c zahrnuje úpravu reklamy na zdravotnické prostředky. V platné právní úpravě je regulace jejich reklamy upravena v podstatě shodně s regulací léčivých přípravků. Směrnice ES tuto problematiku pomíjejí, ale v souladu s věcným záměrem novelizace obsahujícím regulaci reklamy na zdravotnické prostředky a na základě požadavku Ministerstva zdravotnictví je reklama zdravotnických prostředků upravena obdobným způsobem jako reklama na humánní léčivé přípravky tak, aby bylo zajištěno zejména jejich racionální užívání.
Dozorovým orgánem pro reklamu na zdravotnické prostředky se podle požadavku Ministerstva zdravotnictví v § 7 stanovuje Ministerstvo zdravotnictví.
V § 5d je obsažena regulace reklamy na potraviny podle směrnice 79/112/EHS, ve znění jejích doplňků a změn.
V § 5e a 5f je obsažena regulace reklamy na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu podle směrnice 91/321/EHS. Obsah pojmů není v návrhu novely uveden, ale odkazuje se na vyhláškou č. 336/1997 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a jejich způsob použití, která uvedené pojmy obsahuje.
Účelem regulace reklamy v uvedených oblastech je, podle úvodních ustanovení směrnice 79/112/EHS, zajištění řádné informovanosti a ochrany spotřebitele a zamezení takové reklamy, v jejímž důsledku by docházelo k neodůvodněnému závěru, že počáteční kojenecká výživa je rovnocenná mateřskému mléku nebo je lepší.
K bodu 8:
Bod 8 návrhu novely se vztahuje k § 6 zákona a obsahuje regulaci reklamy na střelné zbraně a střelivo. Vzhledem k tomu, že legislativa ES tuto problematiku neupravuje, vychází se v návrhu z dosavadní právní úpravy a v souladu s věcným záměrem novelizace se stávající právní úprava mění. Oproti dosavadní právní úpravě, která umožňuje jen reklamu na zbraně lovecké, sportovní a historické, se umožňuje reklama na všechny střelné zbraně a střelivo. Mění se však okruh subjektů, kterým může být tato reklama šířena a v určitém rozsahu se omezují prostředky a místa, v nichž může být reklama šířena. Reklama na střelné zbraně a střelivo může být šířena vůči odborníkům a podnikatelům v oblasti výroby a prodeje střelných zbraní a střeliva jakýmikoliv komunikačními prostředky, vůči ostatním subjektům může být šířena jen ve vyhrazených prostorách nebo v odborném tisku.
K bodu 9 :
Nový § 6a stanovuje rozsah odpovědnosti zadavatele, zpracovatele a šiřitele reklamy a teleshoppingu za porušení povinností podle zákona o regulaci reklamy.
Při stanovení odpovědnosti za soulad reklamy a teleshoppingu se zákonem se vychází z toho, že zpracovatel a zadavatel zásadně odpovídají společně a nerozdílně. Pokud zpracovatel vytvoří reklamu nebo teleshopping pro své vlastní potřeby, nese odpovědnost za jejich soulad se zákonem sám. Šiřiteli se stanovuje odpovědnost výhradně za dodržení způsobu šíření reklamy nebo teleshoppingu, který je stanovený zákonem.
Příjemci sponzorského příspěvku se stanovuje odpovědnost za jeho využití v souladu se zákonem.
Zároveň se pro zadavatele a zpracovatele reklamy stanovují podmínky vyvinění. Zadavatel se zprostí odpovědnosti pokud prokáže, že zpracovatel se neřídil při zpracování reklamy nebo teleshoppingu jeho pokyny a v důsledku toho je jejich obsah v rozporu se zákonem. Zpracovatel se zprostí odpovědnosti za závadnou reklamu nebo teleshopping pouze tehdy, pokud mu zadavatel poskytl nesprávné údaje, jejichž pravdivost není zpracovatel schopen posoudit ani s vynaložením veškerého úsilí, které na něm lze požadovat - např. bude-li se jednat o speciální údaje technického charakteru. V jiných případech se zpracovatel zprostit odpovědnosti poukazem na zadání reklamy nemůže.
K bodu 10:
Ustanovení § 7 vymezuje soustavu orgánů, jimž je svěřen dozor nad dodržováním zákona o regulaci reklamy. Původní konstrukce tohoto ustanovení zůstává v podstatě zachována, pouze v oblasti humánních léčivých přípravků, v souladu s věcným záměrem novelizace, se stanovuje, že orgánem dozoru je Státní ústav pro kontrolu léčiv. Na základě požadavku Ministerstva zdravotnictví uplatněného v připomínkovém řízení se stanovuje, že pro oblast zdravotnických prostředků je orgánem dozoru Ministerstvo zdravotnictví, neboť zdravotnické prostředky nejsou v působnosti Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Pro oblast rozhlasového a televizního vysílání je orgánem dozoru nadále Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
V ostatních případech jsou dozorovými orgány okresní živnostenské úřady příslušné podle sídla nebo bydliště osoby odpovědné za dodržování zákona. Tím dochází i k upřesnění místní příslušnosti úřadů v tom směru, že se stanovuje úřad příslušný k dozoru pro fyzickou osobu. Tato úprava dosud v zákoně chyběla. Dále se stanovují kritéria pro určení místní příslušnosti dozorového úřadu u zahraničních osob, přičemž se vychází z právní úpravy postavení těchto osob podle nově přijaté novely zákona o živnostenském podnikání.
K bodu 11:
Ustanovení § 7a stanovuje zpracovateli, zadavateli a šiřiteli některé povinnosti nezbytné k umožnění výkonu dozoru nad dodržováním zákona. Jedná se o povinnost zpracovatele uchovávat vzorek reklamy po dobu nejméně 18 měsíců ode dne, kdy byla reklama naposledy šířena, a to za účelem možnosti získat důkazní prostředky pro správní řízení. Dále se stanovuje zadavateli, šiřiteli a zpracovateli povinnost uvést na výzvu orgánu dozoru údaje o osobách, které si šíření reklamy objednaly, resp. kterým bylo šíření reklamy zadáno nebo o osobách, které zpracování reklamy zadaly. I tyto povinnosti jsou stanoveny za účelem zajištění důkazů pro účely výkonu dozoru. Povinnosti podle tohoto ustanovení se vztahují i na oblast teleshoppingu. Jejich nesplnění je sankcionováno podle § 8 odst. 2 návrhu.
Ustanovení § 7b stanovuje, která kritéria je orgán dozoru povinen zkoumat při posuzování reklamy z hlediska její případné klamavosti. Dále umožňuje, aby orgán dozoru požadoval na zadavateli reklamy předložení důkazů o správnosti údajů v reklamě obsažených, a to za podmínky, že takový požadavek je přiměřený vzhledem k okolnostem případu a s ohledem na oprávněné zájmy zadavatele nebo jiných osob. Zároveň se stanovuje, že orgán dozoru může faktická tvrzení v reklamě považovat za nesprávná, nebyly-li důkazy předloženy ve stanovené lhůtě nebo v požadovaném rozsahu. Požadavky obsažené v tomto ustanovení vycházejí z čl. 3 směrnice 84/450/EHS ve znění směrnice 97/55/ES.
K bodu 12:
Dosavadní ustanovení § 8 je měněno v tom smyslu, že v odstavci 1 se upřesňuje v souladu s již provedenými změnami výčet subjektů, kterým lze uložit pokutu za porušení stanovených povinností. Oproti původní právní úpravě se orgánu dozoru stanovuje povinnost uložit pokutu osobě, která nesplnila povinnosti uvedené v § 7a týkající se důkazů. Pokuty se ukládají ve správním řízení.
V odstavci 3) a 4) se doplňuje možnost daná stávající právní úpravou nařídit ukončení závadné reklamy v souladu s povinnostmi podle směrnice 97/55/ES. V souladu s cit. směrnicí se stanovuje, že orgán dozoru může nařídit odstranění nebo ukončení závadné reklamy a je oprávněn i k zákazu šíření závadné reklamy ještě před zahájením veřejného šíření. Zároveň se orgánu dozoru umožňuje, za účelem informování veřejnosti, zveřejnit vhodným způsobem rozhodnutí o sankcích podle tohoto zákona.
Dosavadní odstavce 2), 3) a 4) zůstávají zachovány, pouze se v návaznosti na předchozí změny se přečíslovávají.
K bodům 13 a 14:
Dosavadní úprava se upřesňuje o vymezení právního předpisu, podle kterého postupuje orgán dozoru při vybírání pokut uložených podle tohoto zákona.
Změnou provedenou v nově označeném odstavci 8 se stanovuje dozorovému orgánu povinnost, namísto dosavadní možnosti, vyžádat si v pochybnostech stanovisko samoregulačního orgánu působícího v oblasti reklamy. Účelem úpravy je, v souladu s postupem obvyklým v zemích ES, zapojit ve větší míře samoregulační orgány do posuzování souladu reklamy se zákonem.
K části druhé:
Přímou novelou zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, se implementuje směrnice 92/28/EHS v části, která se přímo netýká regulace reklamy léčivých přípravků a dosahuje se toho, že obchodním zástupcům pověřeným držitelem rozhodnutí o registraci, jedná-li se o reklamní vzorky léčivých přípravků registrovaných tímto držitelem, je umožněno tyto vzorky obdržet od distributorů léčiv.
Dále se novelou rozšiřují povinnosti držitelů rozhodnutí o registraci o povinnost zřídit a provozovat veřejně přístupné odborné informační služby o léčivých přípravcích, zajistit vyhodnocování informací o léčivých přípravcích včetně údajů o jejich nežádoucích účincích, získaných prostřednictvím obchodních zástupců, zajistit dostatečnou kvalifikaci obchodních zástupců a zajistit ověřování plnění povinností obchodních zástupců. Dalšími povinnostmi držitele rozhodnutí o registraci jsou zavedení a udržování systému zaručujícího evidenci každého reklamního vzorku a jeho dohledatelnost a dále i zajištění uchovávání vzorků všech dalších reklamních materiálů spolu s některými vymezenými údaji.
K části třetí:
V přechodných ustanoveních zákona se určuje, že správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Vzhledem k tomu, že navržená právní úprava stanovuje nové podmínky pro šíření reklamy, určuje se v bodě 2. Přechodných ustanovení, že šíření reklamy na základě smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti novely, se posuzuje po dobu 2 let podle dosavadní právní úpravy. Výjimku tvoří reklama na tabákové výrobky v tisku, kde se šíření posuzuje podle původní právní úpravy po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro reklamu na tyto výrobky v rozhlasovém a televizním vysílání není přechodné období stanoveno.
Přechodné období je stanoveno za účelem poskytnutí možnosti smluvním stranám plnit z již uzavřených smluv tak, aby nedocházelo ke vzniku škody a zároveň, aby byl dán prostor pro změnu smluv podle nové právní úpravy. Při stanovování přechodného období se vycházelo z čl. 6 směrnice 98/43/ES (šíření reklamy na tabákové výrobky v periodickém tisku a neperiodických publikacích). Na šíření reklamy na tabákové výrobky v rozhlasovém a televizním vysílání se přechodná ustanovení nevztahují, a to v souladu se směrnicí „Televize bez hranic“.
V bodě 3. se stanovuje, že sponzorování, jehož účelem nebo přímým anebo nepřímým účinkem je propagace tabákových výrobků, se po dobu dvou let posuzuje podle dosavadní právní úpravy, s výjimkou sponzorování pořadů v rozhlasovém a televizním vysílání a s výjimkou sponzorování akcí mezinárodního významu podle bodu 4. Úprava plyne ze směrnice „Televize bez hranic“ a směrnice 98/43/ES.
Dále se v souladu s čl. 6 směrnice 98/43/ES povoluje do 1. října 2006 pokračování sponzorování, jehož účelem nebo přímým nebo nepřímým účinkem je reklama na tabákové výrobky, a to za podmínky, že se jedná o akce nebo činnosti mezinárodního významu a že částky věnované na sponzorování budou během přechodného období klesat a budou zavedena dobrovolná opatření k omezení viditelnosti reklamy na sponzorovaných akcích.
K části čtvrté:
Účinnost zákona se navrhuje ke dni 1. 4. 2001.
V Praze dne 26. dubna 2000
Předseda vlády, v. z.
JUDr. Pavel R y c h e t s k ý, v. r.
Ministr průmyslu a obchodu
Doc. Ing. Miroslav G r é g r, v.r.
Platné znění zákona č.40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č.468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání,ve znění pozdějších předpisů, a vybrané části zákona č.79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, s vyznačením navrhovaných změn
ČÁST PRVNÍ
Zákon o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č.468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání,ve znění pozdějších předpisů, v platném znění s vyznačením navrhovaných změn
40/1995 Sb.
ZÁKON
ze dne 9. února 1995
o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona
č. 468/1991 Sb.,o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
( (1) Reklamou se pro účely tohoto zákona rozumí přesvědčovací proces, kterým jsou hledáni uživatelé zboží, služeb nebo jiných výkonů či hodnot prostřednictvím komunikačních médií.
(2) Komunikačními médii se pro účely tohoto zákona rozumí televize, rozhlas, nosiče audiovizuálních děl, periodický tisk) a neperiodické publikace,2) dopravní prostředky, plakáty a letáky, jakož i další komunikační prostředky umožňující přenos informací.
_____________________________
1) Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 1 zákona ČNR č. 106/1991 Sb., o neperiodických publikacích.)
(1) Reklamou se rozumí oznámení šířené komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky1) nebo obchodní značky, pokud není dále stanoveno jinak. V rozhlasovém a televizním vysílání2) se reklamou rozumí veřejné oznámení vysílané za úplatu nebo jinou protihodnotu, určené k podpoře prodeje, nákupu nebo pronájmu výrobků, služeb, včetně nemovitostí, nebo k podpoře nabývání práv a závazků, popřípadě k dosažení jiného účinku sledovaného zadavatelem reklamy nebo provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání. Reklamou v rozhlasovém a televizním vysílání je i vlastní propagace provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání, která nesplňuje podmínku úplatnosti nebo jiné poskytnuté protihodnoty.
(2) Komunikačními médii, kterými je reklama šířena, se rozumí prostředky umožňující přenášení reklamy, zejména periodický tisk3) a neperiodické publikace4),rozhlasové a televizní vysílání, audiovizuální představení5), počítačové sítě, nosiče audiovizuálních děl, plakáty, letáky a dopravní prostředky.
(3) Teleshoppingem se rozumí nabídky šířené rozhlasovým a televizním vysíláním a vysílané za úplatu nebo jinou protihodnotu za účelem získání zákazníků pro dodávky zboží nebo služeb, nemovitého majetku nebo získání práv nebo závazků.
(4) Sponzorováním se rozumí příspěvek, poskytnutý s cílem přímo nebo nepřímo podporovat výrobu nebo prodej zboží, poskytování služeb nebo jiné výkony sponzora, pokud není dále stanoveno jinak. V rozhlasovém a televizním vysílání se sponzorováním rozumí příspěvek poskytnutý právnickou nebo fyzickou osobou, která neprovozuje rozhlasové nebo televizní vysílání nebo nevyrábí zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové záznamy, a příspěvek je poskytnut za účelem financování rozhlasových nebo televizních pořadů s cílem propagovat obchodní firmu6), název právnické osoby7) nebo jméno a příjmení fyzické osoby7) , obchodní značku, sponzora , jeho služby, výrobky nebo jiné výkony.
(5) Zadavatelem reklamy nebo teleshoppingu (dále jen „zadavatel“) je pro účely tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která objednala u jiné právnické nebo fyzické osoby reklamu nebo teleshopping.
(6) Zpracovatelem reklamy nebo teleshoppingu (dále jen „zpracovatel“) je pro účely tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která pro sebe nebo pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu zpracovala reklamu nebo teleshopping.
(7) Šiřitelem reklamy nebo teleshoppingu (dále jen „šiřitel“) je pro účely tohoto zákona právnická nebo fyzická osoba, která reklamu nebo teleshopping veřejně šíří;je-li reklama šířena rozhlasovým nebo televizním vysíláním, je jím provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání.
(8) Ustanovení tohoto zákona, týkající se reklamy, se vztahují na teleshopping a sponzorování přiměřeně, pokud tento zákon nestanoví jinak.
________________________________
1) § 1 zákona č.137/1995 Sb., o ochranných známkách.
2) Zákon č..... /2000 Sb., o rozhlasovém a televizním vysílání.
3) §3 písm.a)zákona č.46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon).
4) § 1 zákona č.37/1995 Sb., o neperiodických publikacích.
5) § 1 písm.d) zákona č.273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č..../2000 Sb..
6) § 8 odst.1 zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník , ve znění zákona č. .../2000 Sb.
7) § 8 odst.2 zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č...../2000 Sb.
§ 2
((1) Reklama zboží nebo služeb nebo jiných výkonů či hodnot, jejichž prodej nebo poskytování nebo šíření není dovoleno, je zakázána.
(2) Reklama nesmí obsahovat nepravdivé údaje, prvky, které by byly v rozporu s dobrými mravy, zejména prvky urážející národnostní nebo náboženské cítění, ohrožující obecně nepřijatelným způsobem mravnost nebo propagující násilí, prvky snižující lidskou důstojnost nebo využívající motiv strachu.
(3) Reklamy určené osobám do 15 let, nebo v nichž vystupují osoby mladší 15 let, pokud podporují chování ohrožující jejich zdraví, psychický nebo morální vývoj, se zakazují.
(4) Zakazuje se:
a) reklama založená na podprahovém vnímání člověka,
b) reklama skrytá.)
(1) Zakazuje se:
a) reklama zboží, služeb nebo jiných výkonů či hodnot, jejichž prodej, poskytování nebo šíření je v rozporu s právními předpisy,
b) reklama založená na podprahovém vnímání. Takovou reklamou se pro účely tohoto zákona rozumí reklama, která byla s využitím technických prostředků záměrně zpracována tak, aby měla vliv na podvědomí diváka nebo posluchače, aniž by ji mohl divák nebo posluchač vědomě vnímat,
c) reklama klamavá 8),
d) reklama skrytá. Takovou reklamou se pro účely tohoto zákona rozumí reklama , u níž je obtížné rozlišit, že se jedná o reklamu, zejména proto, že není jako reklama označena; skrytá reklama v rozhlasovém a televizním vysílání nemusí splňovat podmínku úplatnosti nebo poskytnutí jiné protihodnoty ve smyslu § 1 odst. 1,
e) reklama srovnávací9) , pokud tento nebo zvláštní právní předpis9) nestanoví jinak,
f) šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje,
g) teleshopping týkající se léčivých přípravků určených k podávání lidem (dále jen „humánní léčivé přípravky“), zdravotnických prostředků10) a zdravotní péče11),
h) televizní reklama na humánní léčivé přípravky a na zdravotní péči dostupných jen na lékařský předpis nebo poukaz.
(2) Reklama nesmí být v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí obsahovat jakoukoliv diskriminaci z důvodů rasy, pohlaví nebo národnosti nebo napadat náboženské nebo národnostní cítění, ohrožovat obecně nepřijatelným způsobem mravnost, snižovat lidskou důstojnost, obsahovat prvky pornografie, násilí nebo prvky využívající motivu strachu. Reklama nesmí napadat politické přesvědčení.
(3) Reklama nesmí podporovat chování škodící zdraví nebo bezpečnosti, podporovat chování poškozující zájmy na ochranu životního prostředí, přírody nebo živých zvířat .
(4) Reklama šířená společně s jiným sdělením musí být zřetelně rozlišitelná a vhodným způsobem oddělena od ostatního sdělení.
(5) Sponzorované televizní a rozhlasové pořady nesmějí vybízet k nákupu nebo pronájmu výrobků nebo služeb sponzora anebo takový nákup, pronájem nebo služby doporučovat.
____________________________________
8) § 45 zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
9) § 50a zákona č.513/1991 Sb., ve znění zákona č..../2000 Sb.
10) § 2 zákona č..../2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů
11) Hlava první části třetí zákona č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č.210/1990 Sb., zákona č.425/1990 Sb., zákona č.548/1991 Sb., zákona č.590/1992 Sb., zákona č.15/1993 Sb., zákona č.161/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., zákona č.60/1995 Sb., zákona č.14/1997 Sb., zákona č.79/1997 Sb., zákona č.110/1997 Sb., zákona č.83/1998 Sb., a zákona č.167/1998 Sb.
§ 2a
Srovnávací reklama na humánní léčivé přípravkya zdravotnické prostředky10) je při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem9) dovolena, je-li zaměřena na osoby oprávněné tyto léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky předepisovat nebo vydávat 12) (dále jen „odborníci“).
§ 2b
Reklama uvádějící zvláštní nabídku
Reklama uvádějící zvláštní nabídku musí jasným a jednoznačným způsobem uvádět datum, ke kterému nabídka končí, případně musí uvést údaj o tom, že zvláštní nabídka platí až do vyčerpání zásob nabízeného zboží. Jestliže zvláštní nabídka nezačala ještě působit , musí být v reklamě také uvedeno datum začátku období, během kterého zvláštní cena nebo jiné zvláštní podmínky budou platit.
§ 2c
(1) Reklama nesmí
a) podporovat chování ohrožující zdraví osob mladších 18 let nebo jejich psychický nebo morální vývoj,
b) přímo vybízet osoby mladší 18 let k zakoupení výrobku nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti,
c) přímo povzbuzovat osoby mladší 18 let, aby přemlouvaly své rodiče nebo zákonné zástupce nebo jiné osoby k nákupu výrobku nebo využití služby, které jsou předmětem reklamy,
d) využívat zvláštní důvěry osob mladších 18 let vůči jejich rodičům nebo zákonným zástupcům, pedagogickým pracovníkům nebo jiným osobám,
e) bezdůvodně ukazovat osoby mladší 18 let v nebezpečných situacích.
(2) Teleshopping musí být v souladu s ustanovením odstavce 1 a nesmí vybízet osoby mladší 18 let k uzavírání smluv o prodeji nebo pronájmu zboží a služeb.
____________________________
12) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
§ 3
Tabákové výrobky
((1) Reklama tabákových výrobků v televizním vysílání3) je zakázána a v rozhlasovém vysílání3) nesmí být zařazena mezi 6. a 22. hodinou.
(2) Reklama tabákových výrobků4) nesmí:
a) být zaměřena na nezletilé osoby, zejména užitím prvků, prostředků či akcí, které jsou takovým osobám převážně určené,a nesmí v ní být využito nezletilé osoby,
b) nabádat ke kouření; o nabádání se nejedná tehdy, když se v reklamě použije pouze logo, obchodní jméno nebo ochranná známka výrobce tabákových výrobků.
(3) Reklama tabákových výrobků musí obsahovat zřetelný text velkým černým písmem na bílém podkladě, zdravotní varování variabilního znění: "Ministr zdravotnictví varuje: kouření způsobuje rakovinu; kouření způsobuje srdeční onemocnění; kouření způsobuje předčasnou úmrtnost; kouření v těhotenství ohrožuje zdraví plodu; nedobrovolné kouření ohrožuje zdraví", a to v rozsahu nejméně deset procent plochy reklamy.
_______________________
3) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
4) § 2 písm. b) zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících.)
(1) Reklama na tabákové výrobky13) a rovněž sponzorování, jehož účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je reklama na tabákové výrobky, jsou zakázány, pokud není dále stanoveno jinak.
(2) Za reklamu na tabákové výrobky se pro účely tohoto zákona považuje také:
a) distribuce tabákových výrobků zdarma, jejímž účelem nebo přímým či nepřímým účinkem je propagace tabákového výrobku,
b) reklama, která se nezmiňuje přímo o tabákovém výrobku, ale využívá ochranné známky1), emblému nebo jiného charakteristického rysu tabákového výrobku, pokud dále není stanoveno jinak.
(3) Za reklamu na tabákové výrobky se nepovažuje užití ochranné známky1) tabákového výrobku, registrované nebo užívané pro tabákové nebo jiné výrobky nebo služby před účinností tohoto zákona na reklamu jiných než tabákových výrobků nebo služeb.Přitom způsob, jakým je informace o výrobku nebo službě šířena, musí být zřetelně odlišen od způsobu šíření informace o tabákovém výrobku a nesmí užít další charakteristický rys již použitý pro tabákový výrobek.
(4) Zákaz reklamy podle odstavce 1 se nevztahuje na
a) oznámení určená výlučně profesionálům v oblasti obchodu s tabákovými výrobky,
b) reklamu na tabákové výrobky ve specializovaných prodejnách tabákových výrobků nebo ve výloze a na vývěsním štítu těchto prodejen,
c) reklamu na tabákové výrobky v provozovnách, ve kterých se prodává nebo poskytuje široký sortiment zboží nebo služeb, jedná-li se o reklamu umístěnou v té části provozovny, která je určena k prodeji tabákových výrobků,
d) prodej publikací obsahujících reklamu na tabákové výrobky, které jsou publikované a tištěné v třetích zemích, pokud nejsou především určeny pro trh Evropských společenství nebo pro trh České republiky.
(5) Reklama na tabákové výrobky podle odstavce 4 písm. a) až c) musí obsahovat zřetelné varování tohoto znění: „Ministerstvo zdravotnictví varuje: kouření způsobuje rakovinu“, a to v rozsahu nejméně 10% reklamního sdělení. U písemné reklamy musí být text varování uveden na bílém podkladu uspořádaném podél spodního okraje reklamní plochy v rozsahu nejméně 10% této plochy, a to výrazným (tučným) černým písmem o velikosti nejméně 30% výšky bílého podkladu. Reklama šířená audiovizuálním způsobem musí obsahovat titulky s varováním podle věty první a druhé.
(6) Reklama podle odstavce 4 písm. a) nesmí být šířena prostřednictvím rozhlasového a televizního vysílání.
(7) Reklama na tabákové výrobky podle odstavce 4 písm. a) až c)
a) nesmí být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména zobrazením těchto osob nebo užitím prvků, prostředků nebo akcí, které takové osoby převážně oslovují
b) nesmí nabádat ke kouření, zejména zobrazením kouřících osob.
(8) V reklamě podle odstavce 4 se zakazuje bezplatné dodávání vzorků tabákových výrobků širokéveřejnosti, mající za cíl propagaci tabákového výrobku.
(9) Televizní pořady nesmějí být sponzorovány právnickými nebo fyzickými osobami, jejichž hlavním předmětem podnikání je výroba nebo prodej tabákových výrobků.
____________________
13) § 2 písm. u) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
§ 4
Alkoholické nápoje
(Reklama alkoholických nápojů5) nesmí:
a) být zaměřena na nezletilé osoby, zejména užitím prvků, prostředků či akcí, které jsou takovým osobám převážně určené, a nesmí v ní být využito nezletilé osoby,
b) nabádat k nemírnému či jinak škodlivému užívání alkoholických nápojů.
__________________
5) § 1 odst. 2 zákona č. 37/1989 Sb., o ochran před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.)
Reklama na alkoholické nápoje14) :
a) nesmí nabádat k nestřídmému nebo jinak škodlivému užívání alkoholických nápojů anebo záporně či ironicky hodnotit abstinenci nebo zdrženlivost,
b) nesmí být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména nesmí tyto osoby ani osoby, které jako mladší 18 let vyhlížejí, zobrazovat při spotřebě alkoholických nápojů, nebo nesmí využívat prvky, prostředky nebo akce, které převážně osoby mladší 18 let oslovují ,
c) nesmí spojovat spotřebu alkoholu se zvýšenými výkony nebo být užita v souvislosti s řízením vozidla,
d) nesmí vytvářet dojem, že spotřeba alkoholu přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu,
e) nesmí tvrdit, že alkohol má léčebné vlastnosti nebo povzbuzující nebo uklidňující účinek anebo že je prostředkem řešení osobních problémů,
f) nesmí zdůrazňovat obsah alkoholu jako kladnou vlastnost nápoje.
_________________
14) § 1 odst. 2 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
§ 5
( Léčivé přípravky
a prostředky zdravotnické techniky
(1) Předmětem reklamy nesmějí být, není-li dále stanoveno jinak:
a) léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky, které nejsou v České republice registrovány nebo schváleny,
b) léčivé přípravky a vybrané prostředky zdravotnické techniky, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis,
c) léčivé přípravky obsahující omamné, psychotropní a ostatní návykové látky,6)
d) léčivé přípravky, z jejichž nabídky lze odvodit hromadný výskyt závažných přenosných onemocnění,
e) ceny léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky.
(2) Reklama nesmí obsahovat údaje vedoucí k mylnému hodnocení vlastního zdravotního stavu nebo dojmu, že pouhým užíváním léčivého přípravku nebo prostředku zdravotnické techniky lze ovlivnit svůj zdravotní stav, nebo údaje o neškodnosti léčivého přípravku, protože je přírodního původu.
(3) Reklama musí obsahovat:
a) název léčiva nebo prostředku zdravotnické techniky,
b) informaci nezbytnou pro jeho správné užívání,
c) výzvu k přečtení příbalové informace a instrukce na obalech léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky,
d) upozornění, že používání léčivého přípravku nebo prostředků zdravotnické techniky může být spojeno s nežádoucími účinky, které je možné konzultovat s lékařem nebo lékárníkem.
(4) Reklama se provádí pouze prostřednictvím:
a) hromadných informačních prostředků,1)
b) reklamních materiálů vydaných výrobci.
(5) V reklamě nesmějí vystupovat osoby, které vzhledem ke svým funkcím mohou ovlivnit spotřebu léčivých přípravků nebo prostředků zdravotnické techniky.
(6) Zákaz reklamy uvedený v odstavci 1 písm. b), c) a d) se nevztahuje na reklamu uvedenou v odborných audiovizuálních pořadech, odborném periodickém tisku a v odborných neperiodických publikacích, určených pro zdravotnické
pracovníky a veterinární lékaře. Tuto reklamu mohou výhradně rozšiřovat výrobci a distributoři léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky a jejich zástupci.
_________________________
1) Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích, ve znění pozdějších předpisů.
6) Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění nařízení vlády ČR č. 182/1990 Sb., nařízení vlády ČR č. 33/1992 Sb. a nařízení vlády č. 278/1993 Sb.)
Humánní léčivé přípravky
(1) Za reklamu na humánní léčivé přípravky se považují také všechny informace, přesvědčování nebo pobídky určené k podpoře předepisování, dodávání, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků. Dále se za reklamu považují :
a) návštěvy obchodních zástupců za účelem reklamy na humánní léčivé přípravky u odborníků,
b) poskytování vzorků humánních léčivých přípravků,
c) podpora předepisování nebo vydávání humánních léčivých přípravků pomocí daru, nabídkou nebo příslibem jakéhokoli prospěchu nebo finanční či věcné odměny,
d) sponzorování setkání navštěvovaných odborníky,
e) sponzorování vědeckých kongresů navštěvovaných odborníky, včetně úhrady související s cestovními a ubytovacími náklady.
(2) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na:
a) označování humánních léčivých přípravků a na příbalové informace podle zvláštních právních předpisů15),
b) korespondenci nutnou k zodpovězení specifických dotazů na konkrétní humánní léčivý přípravek a případné doprovodné materiály nereklamní povahy,
c) informativní oznámení a odkazy na skutečnosti, týkající se například změn balení, varování před nežádoucími účinky, jakož i na prodejní katalogy a ceníky, pokud neobsahují popis vlastností humánních léčivých přípravků,
d) údaje o lidském zdraví nebo onemocněních, pokud neobsahují žádný odkaz, a to ani nepřímý, na humánní léčivý přípravek.
(3) Předmětem reklamy může být pouze humánní léčivý přípravek registrovaný podle zvláštního právního předpisu16) ; zadavatelem reklamy může být pouze držitel rozhodnutí o registraci17) tohoto přípravku.
(4) Všechny součásti reklamy na humánní léčivý přípravek musí odpovídat údajům uvedeným v souhrnu údajů18) o tomto přípravku.
(5) Reklama na humánní léčivý přípravek má podporovat jeho racionální používání objektivním představením tohoto přípravku bez přehánění jeho vlastností.
(6) Sponzorování televizních a rozhlasových pořadů právnickými nebo fyzickými osobami, jejichž činnost zahrnuje výrobu nebo prodej humánních léčivých přípravků a zdravotní péči, může propagovat jméno nebo symbol obchodní firmy, ale nesmí propagovat určitý humánní léčivý přípravek nebo zdravotní péči dostupné pouze na předpis.
__________________________
15) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů , ve znění zákona č..../2000 Sb.
Vyhláška č. 289/1998 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o registraci léčivých přípravků a rozsah zveřejňovaných údajů o povolení použití neregistrovaného léčivého přípravku.
16) Zákon č.79/1997 Sb.,o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů,ve znění pozdějších předpisů.
17) Hlava třetí zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů,ve znění pozdějších předpisů.
18) § 2 odst. 13 zákona č. 79/1997 Sb.
§ 5a
Reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na širokou veřejnost
(1) Předmětem reklamy zaměřené na širokou veřejnost nesmí být:
a) humánní léčivé přípravky dostupné pouze na lékařský předpis,
b) humánní léčivé přípravky plně hrazené z prostředků veřejného zdravotního pojištění,
c) humánní léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky19) ,
d) homeopatické přípravky20), u nichž nebyla posuzována v rámci registračního řízení účinnost.
(2) Reklama zaměřená na širokou veřejnost nesmí obsahovat zmínky o indikacích závažných onemocnění; za taková onemocnění se považují zejména tuberkulóza, pohlavně přenosné choroby, jiná závažná infekční onemocnění, rakovina a jiná nádorová onemocnění, chronická nespavost, cukrovka a jiná metabolická onemocnění; ustanovení odstavce 1, písm. a) a b) a ustanovení tohoto odstavce se nevztahují na vakcinační akce schválené Ministerstvem zdravotnictví.
(3) Zakazuje se poskytování vzorků humánních léčivých přípravků široké veřejnosti.
(4) Reklama zaměřená na širokou veřejnost musí:
a) být formulována tak, aby bylo zřejmé, že výrobek je humánním léčivým přípravkem,
b) obsahovat název humánního léčivého přípravku tak, jak je uveden v rozhodnutí o registraci. Pokud humánní léčivý přípravek obsahuje jen jednu léčivou látku, i její obecný název,
c) obsahovat informace nezbytné pro správné použití humánního léčivého přípravku,
d) obsahovat zřetelnou, v případě tištěné reklamy dobře čitelnou, výzvu k pečlivému pročtení příbalové informace a k případné konzultaci s lékařem nebo lékárníkem.
(5) Reklama zaměřená na širokou veřejnost nesmí:
a) vyvolávat dojem, že porada s lékařem, lékařský zákrok nebo léčba nejsou potřebné, zvláště nabídkou stanovení diagnózy nebo léčby na dálku,
b) naznačovat, že účinky podávání humánního léčivého přípravku jsou zaručené, nejsou spojeny s nežádoucími účinky nebo jsou lepší či rovnocenné účinkům jiné léčby nebo jiného humánního léčivého přípravku,
c) naznačovat, že pouhým podáváním humánního léčivého přípravku se upevní zdraví toho, kdo jej užívá,
d) naznačovat, že nepoužitím humánního léčivého přípravku může být nepříznivě ovlivněn zdravotní stav osob, s výjimkou vakcinačních akcí schválených Ministerstvem zdravotnictví,
e) být zaměřena převážně nebo výhradně na osoby mladší 18 let,
f) doporučovat humánní léčivý přípravek s odvoláním na doporučení vědců, zdravotnických odborníků nebo osob, které jimi nejsou, ale které by díky svému společenskému postavení mohly podpořit spotřebu léků,
g) naznačovat, že humánní léčivý přípravek je potravinou nebo kosmetickým výrobkem,
h) naznačovat, že bezpečnost či účinnost humánního léčivého přípravku je zaručena tím, že je přírodního původu,
i) popisem nebo podrobným vylíčením konkrétního průběhu určitého případu vést k možnému chybnému stanovení vlastní diagnózy,
j) poukazovat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem na tvrzení o uzdravení,
k) používat nevhodným, přehnaným nebo zavádějícím způsobem vyobrazení změn na lidském těle způsobených nemocí či úrazem nebo působení humánního léčivého přípravku na lidské tělo nebo jeho části ,
l) uvádět, že humánní léčivý přípravek je registrován.
___________________________
19) § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.
20) § 25 odst.3 zákona č.79/1997 Sb.,o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů,ve znění zákona č..../2000 Sb.
§ 5b
Reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na odborníky
(1) Reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na odborníky může být šířena pouze prostřednictvím komunikačních prostředků určených převážně pro tyto odborníky (například odborných publikací, odborného periodického tisku).
(2) Reklama podle odstavce 1 musí obsahovat
a) přesné, aktuální, ověřitelné a dostatečně úplné údaje, umožňující odborníkům vytvořit si vlastní názor o terapeutické hodnotě léčivého přípravku. Údaje převzaté z odborných publikací nebo z odborného tisku musí být přesně reprodukovány a musí být uveden jejich zdroj,
b) základní informace podle schváleného souhrnu údajů o přípravku, včetně data schválení nebo poslední revize,
c) informaci o způsobu výdeje humánního léčivého přípravku podle rozhodnutí o registraci,
d) informaci o způsobu hrazení z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
(3) Obchodní zástupce 21) musí při každé návštěvě provedené za účelem reklamy poskytnout navštívené osobě na její vyžádání souhrn údajů o každém humánním léčivém přípravku, který je předmětem reklamy, a způsobu hrazení z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
(4) V souvislosti s reklamou na humánní léčivé přípravky zaměřenou na odborníky se zakazuje jim nabízet, slibovat nebo poskytovat dary nebo jiný prospěch, majících souvislost s jimi vykonávanou odbornou činností.
(5) Rozsah bezplatně poskytovaného pohoštění při provádění reklamy musí být přiměřený hlavnímu účelu setkání a nesmí být rozšířen na jiné osoby než odborníky. Pokud je toto pohoštění nabízeno, ať již přímo nebo nepřímo, při setkáních prováděných za výlučně profesionálním nebo vědeckým účelem, má přiměřený rozsah, je podřízeno hlavnímu účelu setkání a není rozšířeno na jiné osoby než na odborníky, nevztahuje se na ně zákaz podle odstavce 4.
(6) Odborníci nesmí v souvislosti s reklamou humánních léčivých přípravků vyžadovat ani přijímat dary nebo jiný prospěch zakázané podle odstavce 4 nebo které jsou v rozporu s odstavcem 5.
(7) Vzorky humánních léčivých přípravků mohou být poskytnuty pouze lékařům, a to v omezeném množství a pokud nejde o přípravky obsahující omamné a psychotropní látky19). Vzorky lze poskytnout na písemnou žádost lékaře a pouze v nejmenší registrované velikosti balení a označené nápisem "Neprodejný vzorek".
§ 5c
Zdravotnické prostředky
(1) Reklama na zdravotnické prostředky10) se provádí prostřednictvím
a) hromadných sdělovacích prostředků ,
b) reklamních materiálů vydaných výrobci a dovozci zdravotnických prostředků,
c) osobního jednání výrobců a dovozců zdravotnických prostředků a jejich zástupců se zákazníky.
(2) V reklamě nesmějí vystupovat osoby, které mohou vzhledem ke svému společenskému postavení ovlivnit spotřebu zdravotnických prostředků.
(3) Reklama na zdravotnické prostředky musí obsahovat:
a) název a označení zdravotnického prostředku,
b) určený účel použití zdravotnického prostředku, který nesmí být v rozporu s jeho označením a návodem k použití,
c) informaci nezbytnou pro jeho správné používání a výzvu k přečtení a dodržování této informace včetně instrukce na obalu zdravotnického prostředku,
d) upozornění pro případ, že zdravotnický prostředek může vyvolat i nežádoucí účinky a jeho použití vyžaduje zvláštní bezpečnostní opatření, popřípadě konzultaci s lékařem. Provádí-li se reklama zvukovými nebo audiovizuálními sdělovacími prostředky, musí toto upozornění být také zvukově zřetelné,
e) uspořádání údajů uvedených v předchozích písmenech tak, aby byl zřetelně vyjádřen reklamní charakter a skutečnost, že předmětem reklamy je zdravotnický prostředek.
(4) Jestliže se pro účely předvádění zdravotnického prostředku na výstavách, veletrzích i jinak použije zdravotnický prostředek, který neodpovídá zvláštním právním předpisům22), musí být tento prostředek viditelně označen tak, aby bylo patrné, že nemůže být uveden na trh.
(5) Reklama na zdravotnické prostředky nesmí obsahovat
a) cenu zdravotnického prostředku a
b) údaje, které
1. vedou k mylnému hodnocení vlastního zdravotního stavu nebo dojmu, že pouhým používáním zdravotnického prostředku lze příznivě ovlivnit svůj zdravotní stav a z tohoto důvodu není třeba odborné lékařské péče,
2. vyvolávají dojem, že při používání zdravotnického prostředku v souladu s jeho určeným účelem použití nemohou vzniknout žádné škodlivé účinky a lze očekávat s jistotou zlepšení zdravotního stavu.
3. vyvolávají dojem, že jsou určeny pro děti,
4. přisuzují zdravotnickému prostředku účinek, který nemá,
5. lze vyložit tak, že účinek zdravotnického prostředku se vyrovná účinku jiného zdravotnického prostředku nebo jej převyšuje,
6. neodpovídají skutečnosti a jsou schopné uvádět uživatele a třetí osoby v omyl, zejména v důsledku neoprávněně označeného zdravotnického prostředku před jeho uvedením na trh,
7. z hlediska odborného neodpovídajícím způsobem znázorňují kladné účinky zdravotnického prostředku, popřípadě se odvolávají na hodnocení o docíleném vyléčení zásluhou použití určitého zdravotnického prostředku nebo které neodpovídajícím způsobem z hlediska odborného používají zobrazení změn lidského těla způsobených chorobami, úrazy nebo zdravotním postižením.
(6) V rámci reklamy na zdravotnické prostředky se zakazuje poskytovat, nabízet nebo slibovat finanční nebo jiné výhody osobám, které jsou oprávněny tyto prostředky předepisovat, distribuovat nebo nakupovat pro zdravotnická zařízení a lůžková zařízení sociální péče, instalovat, uvádět do provozu nebo používat je při poskytování zdravotní péče. Uvedeným osobám se v souvislosti s tím zakazuje požadovat nebo přijímat finanční nebo jiné výhody.
(7) Předmětem reklamy nemohou být zdravotnické prostředky
a) u kterých nebyla posouzena shoda podle zvláštních právních předpisů23)
b) jejichž výdej je vázán na lékařský předpis nebo poukaz ,
c) které mohou být dodávány pouze zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče,popřípadě zdravotnickým pracovníkům24 ),kteří je mohou aplikovat podle návodu k použití,
d) jejichž aplikaci mohou uživatelé provádět podle návodu k použití pouze ve spojitosti s léčbou nebo kontrolou prováděnou lékařem.
Zákaz reklamy uvedený v tomto odstavci se nevztahuje na reklamu v odborných neperiodických publikacích, určených pro zdravotnické pracovníky24). Tuto reklamu mohou výhradně rozšiřovat výrobci a dovozci zdravotnických prostředků a jejich zástupci.
____________________________
21) § 652 zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník,ve znění zákona č.../2000 Sb.
22) § 13 odst.l zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,ve znění zákona č.../2000 Sb.
23) Zákon č.22/1997 Sb.,o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,ve znění zákona č..../2000 Sb. a nařízení vlády vydaná na základě uvedeného zákona ,kterými se stanoví technické požadavky na prostředky zdravotnické techniky.
24) Vyhláška č.77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a o jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.
Potraviny a kojenecká výživa
§5d
Reklama na potraviny25) nesmí uvádět v omyl zejména
a) pokud jde o charakteristiku potravin, jejich vlastností, složení, množství, trvanlivosti, původu nebo vzniku a ve způsobu zpracování nebo výroby,
b) pokud jde o přisuzování účinků nebo vlastností, které potravina nevykazuje,
c) vyvoláním dojmu, že potraviny vykazují zvláštní charakteristické vlastnosti, když ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny,
d) tím, že přisuzuje potravině schopnost předcházet, ošetřovat nebo léčit lidské choroby nebo na takové schopnosti odkazovat; to neplatí pro minerální vody a pro potraviny určené podle zvláštních právních předpisů26) pro zvláštní výživu.
§5e
(1) Reklama na počáteční kojeneckou výživu 27) musí obsahovat pouze vědecké a věcně správné údaje, může být uváděna pouze v publikacích zaměřených na péči o kojence a ve vědeckých publikacích a nesmí vést k závěru, že počáteční kojenecká výživa je rovnocenná mateřskému mléku nebo je lepší.
(2) V prodejnách je zakázána reklama, která je způsobilá podněcovat širokou veřejnost ke koupi počáteční kojenecké výživy, zejména rozdáváním vzorků, způsobem vystavení , poukazem na slevu nebo zvláštní výhodou .
(3) Výrobcům a prodejcům počáteční kojenecké výživy se zakazuje předávat široké veřejnosti bezplatně nebo se slevou výrobky, vzorky nebo dary na podporu prodeje. Zákaz podle věty první se vztahuje i na předávání výrobků se slevou, vzorků nebo jiných propagačních dárků těhotným ženám, matkám a členům jejich rodin na jakémkoliv místě; zákaz podle věty první se nevztahuje na dary nebo poskytnutí se slevou zdravotnickým, charitativním nebo humanitárním institucím ať již pro jejich interní použití nebo pro distribuci vně těchto institucí a organizací.
§ 5f
(1) Reklama na počáteční a pokračovací28) kojeneckou výživu
a) musí obsahovat potřebné informace o správném užití výrobku a nesmí působit proti kojení,
b) nesmí obsahovat pojem jako „humanizované“ nebo „maternizované“ nebo podobný výraz, vyvolávajícím dojem, že se plně nahrazuje přirozené kojení.
(2) Reklama na počáteční kojeneckou výživu
a) musí obsahovat zřetelný text: „Důležité upozornění“ poukazující na přednost kojení a doporučující, aby výrobek byl užíván jen na radu nezávislých odborníků z oboru medicíny, výživy nebo léčiv nebo jiných osob profesionálně se zabývajících péčí o kojence a malé děti,
b) nesmí obsahovat vyobrazení kojence ani jiný obrázek nebo tvrzení, které by mohlo idealizovat náhradu mateřského mléka. Může však obsahovat grafické znázornění pro snadnou identifikaci výrobku a pro ilustraci způsobu přípravy.
(3) Reklama na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu zaměřená na těhotné ženy a matky malých dětí musí vždy obsahovat jednoznačné informace uvedené ve zvláštním právním předpise.29)
______________________________
25) § 2 písm. a) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
26) Vyhláška č. 336/1997 Sb., kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a jejich způsob použití.
Vyhláška č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění vyhlášky č.241/1998 Sb.
27) § 1 odst.5 písm. a) vyhlášky č.336/1997 Sb.,kterou se stanoví druhy potravin určené pro zvláštní výživu a jejich způsob použití.
28) § 1 odst.5 písm. b) vyhlášky č.336/1997 Sb.
29) § 6 zákona č.110/1997 Sb.
§ 3 a 4 vyhlášky č.336/1997 Sb.
§ 6
(Zbraně a střelivo
Reklama zbraní a střeliva, s výjimkou zbraní a střeliva určených
pro lovecké nebo sportovní účely a zbraní historických, se
zakazuje.)
Střelné zbraně a střelivo
Reklama na střelné zbraně a střelivo30) může být šířena jen
a) odborníkům a podnikatelům v oblasti výroby a prodeje střelných zbraní a střeliva ,
b) v prostorách, v nichž se střelné zbraně nebo střelivo nabízí, prodává, vystavuje nebo v nichž dochází k uzavírání smluv na dodávky střelných zbraní a střeliva,
c) v odborných publikacích a periodickém tisku3) zaměřených obecně na problematiku střelných zbraní a střeliva a v dalších tištěných materiálech určených pro prodejce a držitele střelných zbraní a střeliva.
_______________________________
30) Zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb.
§ 6a
(1) Zpracovatel odpovídá za obsah reklamy nebo teleshoppingu v plném rozsahu, byly-li zpracovány pro jeho vlastní potřebu. Pokud byly reklama nebo teleshopping zpracovány pro potřeby jiné právnické nebo fyzické osoby, odpovídají za jejich soulad se zákonem zpracovatel a zadavatel společně a nerozdílně, není-li dále stanoveno jinak.
(2) Šiřitel odpovídá za dodržení způsobu šíření reklamy nebo teleshoppingu, který je stanovený zákonem. Šiřitel je povinen oznámit osobě,která prokáže oprávněný zájem, kdo je zadavatelem a zpracovatelem reklamy.
(3) Zadavatel se zprostí odpovědnosti za obsah reklamy nebo teleshoppingu, který je v rozporu se zákonem, prokáže-li, že zpracovatel nedodržel při jejich zpracování jeho pokyny a v důsledku toho je jejich obsah v rozporu se zákonem. Zpracovatel se nemůže zprostit odpovědnosti za obsah reklamy nebo teleshoppingu poukazem na jejich zadání zadavatelem, ledaže by se jednalo o údaje, jejichž pravdivost není schopen posoudit ani s vynaložením veškerého úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat.
(4) Příjemce příspěvku podle § 1 odst. 2 odpovídá za jeho využití v souladu s tímto zákonem.
Dozor nad dodržováním zákona
§ 7
(Orgánem příslušným k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona je:
a) Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání7) pro reklamu rozšiřovanou v rozhlasovém a televizním vysílání 8) s výjimkou reklamy na léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky,
b) Ministerstvo zdravotnictví pro reklamu na léčivé přípravky
a prostředky zdravotnické techniky,
c) okresní živnostenské úřady9) příslušné podle sídla toho, kdo rozšiřuje reklamy v ostatních případech, (dále jen "orgán dozoru").
______________________________
7) Zákon ČNR č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 468/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon ČNR č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech.)
Orgánem příslušným k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto zákona ( dále jen „orgán dozoru“ ), je:
a) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání31) pro reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání, teleshopping a sponzorování v rozhlasovém a televizním vysílání, s výjimkou působnosti podle písmene b) a c),
b) Státní ústav pro kontrolu léčiv32) pro reklamu na humánní léčivé přípravky, teleshopping těchto přípravků a sponzorování v této oblasti,
c) Ministerstvo zdravotnictví33) pro reklamu na zdravotnické prostředky, teleshopping těchto prostředků a sponzorování v této oblasti,
d) okresní živnostenské úřady34) příslušné podle sídla35) nebo bydliště osoby odpovědné za dodržování tohoto zákona v ostatních případech . Je-li osobou odpovědnou za dodržování tohoto zákona zahraniční osoba, řídí se příslušnost živnostenského úřadu umístěním organizační složky zahraniční osoby na území České republiky; nemá-li zahraniční fyzická osoba na území České republiky zřízenu organizační složku, řídí se místní příslušnost živnostenského úřadu místem povoleného pobytu na území České republiky; nemá-li zahraniční fyzická osoba na území České republiky ani organizační složku ani jí nebyl povolen pobyt, řídí se místní příslušnost živnostenského úřadu místem podnikání35) této osoby na území České republiky.
_______________________________
31) Zákon č..../2000 Sb., o rozhlasovém a televizním vysílání.
32) § 9 zákona č. 79/1997 Sb. o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů,ve znění zákona č..../2000 Sb.
33) Zákon č..... /2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů.
34) Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech.
35) § 2 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,ve znění zákona č...../2000 Sb.
§7a
(1) Zpracovatel reklamy je povinen uchovávat ukázku (vzorek) každé reklamy nejméně po dobu 18 měsíců ode dne, kdy byla reklama naposledy šířena. V případě, že bylo zahájeno správní řízení36) podle tohoto zákona před uplynutím lhůty ve větě první, je zpracovatel reklamy povinen uchovávat ukázku (vzorek) reklamy, která je předmětem správního řízení, až do pravomocného rozhodnutí ve věci. Na vyžádání je povinen bezplatně zapůjčit na dobu nezbytně nutnou ukázku nebo vzorek reklamy orgánům dozoru.
(2) Zadavatel reklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely řízení podle tohoto zákona sdělit bez zbytečného odkladu údaje o šiřiteli a o zpracovateli jím zadané reklamy.
(3) Zpracovatel reklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely řízení podle tohoto zákona sdělit bez zbytečného odkladu údaje o zadavateli reklamy a o šiřiteli reklamy, je-li mu znám.
(4) Šiřitel reklamy je povinen na výzvu orgánů dozoru pro účely řízení podle tohoto zákona sdělit bez zbytečného odkladu údaje o osobě, která u něj šíření reklamy objednala.
(5) Povinnosti podle odstavce 1 až 4 se vztahují i na zpracovatele, zadavatele a šiřitele teleshoppingu.
______________________________
36) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
§ 7b
(1) Při určování, zda je reklama klamavá, orgán dozoru bere v úvahu všechny její rysy a především všechny informace, které obsahuje. Přitom posuzuje zejména :
a) charakteristiky zboží nebo služeb, jichž se reklama týká, zejména jejich dostupnost, provedení, původ, způsob využití, vhodnost k využití, výsledky, které lze od využití očekávat, a výsledky zkoušek nebo prověrek prováděných na zboží nebo službách,
b) způsob, jakým je v reklamě uváděna nebo vypočtena cena a podmínky, za nichž je zboží dodáváno nebo služby poskytovány,
c) charakteristiku a hodnocení zadavatele reklamy, zejména jeho kvalifikaci, držení průmyslových a jiných práv a jeho ocenění na výstavách a soutěžích.
(2) Orgán dozoru je oprávněn požadovat na zadavateli reklamy podle odstavce 1 předložení důkazů o správnosti faktických tvrzení v reklamě, je-li takový požadavek přiměřený s ohledem na okolnosti případu nebo na oprávněné zájmy zadavatele reklamy nebo jiné osoby.
(3) Orgán dozoru může považovat faktická tvrzení v reklamě za nesprávná, jestliže důkazy požadované podle odstavce 2 nebyly poskytnuty ve stanovené lhůtě nebo v požadovaném rozsahu.
§ 8
((1) Tomu, kdo rozšiřuje reklamu v rozporu s tímto zákonem, uloží orgán dozoru ve správním řízení10) pokutu do výše 2 000 000 Kč podle závažnosti porušení povinnosti a rozsahu případně způsobené škody, a to i opakovaně. Za porušení ustanovení § 2 odst. 4 písm. a) uloží orgán dozoru pokutu od 2 000 000 Kč do 5 000 000 Kč. Orgán dozoru může nařídit ukončení závadné reklamy v přiměřených lhůtách.)
(1) Zadavateli, zpracovateli nebo šiřiteli reklamy, která je v rozporu s tímto zákonem, uloží orgán dozoru ve správním řízení36) pokutu do výše 2 000 000 Kč podle závažnosti porušení povinnosti, a to i opakovaně. Za porušení ustanovení o zákazu reklamy založené na podprahovém vnímání podle § 2 odst. 1 písm. b) uloží orgán dozoru pokutu od 2 000 000 Kč do 5 000 000 Kč. Orgán dozoru uloží právnické nebo fyzické osobě, která porušila podmínky pro sponzorování nebo pro teleshopping stanovené tímto zákonem, pokutu až do výše 2 000 000,- Kč.
(2) Orgán dozoru uloží ve správním řízení fyzické nebo právnické osobě, která nesplnila povinnost podle § 7a odst. 1 až 4 pokutu až do výše 500 000,- Kč.
(3) Orgán dozoru může před zahájením veřejného šíření reklamy zakázat její šíření , je-li je v rozporu se zákonem.
(4) Orgán dozoru může nařídit odstranění nebo ukončení reklamy,která je v rozporu se zákonem , v přiměřených lhůtách.
(5) Orgán dozoru může rozhodnutí podle odstavce 1, 3 a 4 vhodným způsobem zveřejnit.
(2) (6) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy orgán dozoru zjistil porušení zákona, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení zákona došlo.
(3) (7) Pokuta je příjmem státního rozpočtu. Pokutu je oprávněn vybrat ten orgán dozoru, který ji podle odstavce 1 uložil. Při vybírání pokut postupuje orgán dozoru podle zvláštního právního předpisu37).
(4) (8) Orgán dozoru si ( může vyžádat) v pochybnostech vyžádá odborná stanoviska od příslušných orgánů státní správy a profesních sdružení, která působí v oblasti reklamy.
________________________
(10) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).)
37) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č.35/1993 Sb., zákona č.157/1993 Sb., zákona č.302/1993 Sb., zákona č.315/1993 Sb., zákona č.323/1993 Sb., zákona č.85/1994 Sb., zákona č.225/1994 Sb., zákona č.59/1995 Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 168/1998 Sb.
§ 9
Závěrečná ustanovení
Zrušují se:
1. § 4 odst. 1 písm. g) a § 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
2. § 20 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb.
3. § 5 odst. 2 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů.
4. § 6 a § 7 odst. 3 a 5 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících; v § 7 odst. 4 se vypouštějí slova "nebo v § 6".
Čl.II
Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 253/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 6 odst. 1 se vypouštějí písmena c) a d). Dosavadní písmena e) a f ) se označují jako písmena c) a d).
2. V § 6 odst. 2 se vypouštějí písmena b), c) a d) včetně poznámek pod čarou č. 3) a 4). Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno b).
3. Vkládá se nový § 6a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 3) a 4) zní:
"§ 6a
Zařazování reklam do pořadů
(1) Provozovatelé vysílání jsou povinni zajistit, aby reklamy byly zařazeny mezi jednotlivé pořady s výjimkou pořadů složených ze samostatných, v rámci jednotlivého pořadu obsahově ucelených a oddělitelných částí nebo sportovních přenosů a přenosů z akcí a představení, které obsahují přestávky, a s výjimkou
audiovizuálních pořadů podle odstavce 2.
(2) Držitelé licence k televiznímu vysílání jsou povinni zajistit, aby při vysílání audiovizuálních pořadů byly reklamy zařazeny:
a) při vysílání filmového díla nebo díla vyjádřeného podobným způsobem,3) jen pokud trvá včetně zařazené reklamy déle než 45 minut, ne více než jednou během každého dovršeného 45minutového časového úseku; další přerušení je přípustné, jestliže trvání takového filmu včetně reklamy je nejméně o 20 minut delší než dva či více dovršených 45minutových časových úseků; mezi dvěma po sobě jdoucími přerušeními musí uplynout nejméně 20 minut,
b) při vysílání ostatních audiovizuálních pořadů s výjimkou ustanovení odstavce 3, jen trvá-li pořad včetně zařazené reklamy déle než 30 minut a ne více než jednou v průběhu každého dovršeného 30minutového časového úseku; mezi dvěma po sobě jdoucími přerušeními musí uplynout nejméně 20 minut.
(3) Přerušování pořadů zpravodajských, náboženských a pořadů pro děti reklamou není povoleno.
(4) Práva chráněná autorským zákonem4) zůstávají nedotčena.
____________________________
3) § 6 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 89/1990 Sb.
4) Zákon č. 35/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4. V § 8 písm. d) se vypouštějí slova v závorce.
Čl.III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1995.
ČÁST DRUHÁ
Část platného znění zákona č.79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů,ve znění zákona č..../2000 Sb. s vyznačenými změnami
§ 20
Další povinnosti a oprávnění distributora
(1) Distributor musí vedle povinností stanovených v § 18
a) mít ustanovenu nejméně jednu kvalifikovanou osobu [§ 4 odst. 4 písm. b)] pro každou provozovnu,
b) odebírat léčiva pouze od výrobce nebo jiného distributora; tímto ustanovením není dotčeno vrácení léčiv distributorovi lékárnou,
c) dodržovat správnou distribuční praxi, včetně požadavků na zaměstnance, prostory, technická zařízení, dokumentaci a na systém pro stažení léčiv z oběhu, a distribuovat pouze léčiva balená a označená způsobem stanoveným prováděcím předpisem..
(2) Distributor dodává léčiva pouze
a) distributorům,
b) lékárnám,
c) zařízením hygienické služby, jde-li o imunologické přípravky,
d) veterinárním lékařům, jde-li o veterinární léčivé přípravky, včetně medikovaných krmiv a medikovaných premixů,
e) pracovištím nukleární medicíny zdravotnických zařízení, jde-li o radiofarmaka,
f) výrobcům, jde-li o surovinu nebo meziprodukt pro výrobu léčivých přípravků,
g) prodejcům vyhrazených léčiv, jde-li o vyhrazená léčiva,
h) zdravotnickým zařízením, jestliže jde o plyny používané při poskytování zdravotní péče,
i) zařízením transfúzní služby, jde-li o krevní deriváty, a to za podmínek stanovených vyhláškou,
j) obchodním zástupcům pověřeným držitelem rozhodnutí o registraci, jde-li o reklamní vzorky léčivých přípravků registrovaných tímto držitelem.
(3) Distributor je oprávněn smluvně sjednat část distribuce léčiv u jiné osoby; jeho odpovědnost za jakost, účinnost a bezpečnost léčiv zůstává nedotčena. Distributor si ve smlouvě sjedná právo kontrolovat u této osoby dodržování správné distribuční praxe.
§ 26
Rozhodnutí o registraci
(1) Rozhodnutí o registraci platí pět let ode dne nabytí právní moci. Rozhodnutí obsahuje vždy údaj o tom, zda
a) výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis nebo jej lze vydat i bez lékařského předpisu a zda jde o vyhrazené léčivo,
b) léčivý přípravek obsahuje omamnou látku nebo psychotropní látku.
(2) Součástí rozhodnutí o registraci může být uložení povinnosti dokládat ve stanovených lhůtách vybrané vlastnosti léčivého přípravku nebo další údaje, jakož i uložení povinnosti předkládat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, jde-li o humánní léčivý přípravek, anebo Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, jde-li o veterinární léčivý přípravek, před uvedením do oběhu vzorky šarže léčivého přípravku nebo příslušnou dokumentaci. Každá z těchto povinností může být tím, kdo ji uložil, kdykoli odvolána.
(3) Přílohou rozhodnutí o registraci je schválený souhrn údajů o léčivém přípravku s výjimkou homeopatických přípravků, a příbalová informace potřebná pro užívání léčivého přípravku a zacházení s ním.
(4) Držitel o rozhodnutí o registraci je povinen
a) zajistit, aby vlastnosti registrovaného léčivého přípravku odpovídaly dokumentaci předložené v rámci registračního řízení a aby pokyny k zacházení s léčivým přípravkem v českém jazyce odpovídaly schválenému souhrnu údajů o léčivém přípravku a byly k němu připojeny,
b) zaznamenávat podezření na nežádoucí účinky registrovaného léčivého přípravku, vést a uchovávat o nich podrobné záznamy a poskytovat je na požádání Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, jde-li o humánní léčivý přípravek, anebo Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, jde-li o veterinární léčivý přípravek,
c) oznamovat neprodleně nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděl, podezření na závažný neočekávaný nežádoucí účinek registrovaného léčivého přípravku Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, jde-li o humánní léčivý přípravek, anebo Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, jde-li o veterinární léčivý přípravek; tato povinnost se považuje za splněnou, jestliže nežádoucí účinek byl již prokazatelně příslušnému ústavu oznámen lékařem,
d) vyhodnocovat nežádoucí účinky registrovaného léčivého přípravku a předkládat o nich Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, jde-li o humánní léčivý přípravek, anebo Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, jde-li o veterinární léčivý přípravek, souhrnnou zprávu doplněnou kvalifikovaným rozborem, a to způsobem stanoveným rozhodnutím o registraci,
e) provést v případě výskytu nežádoucího účinku a závady v jakosti registrovaného léčivého přípravku všechna dostupná opatření směřující k zajištění nápravy a k omezení nepříznivého působení registrovaného léčivého přípravku na nejnižší možnou míru, včetně jeho případného stažení z oběhu, a tato opatření neprodleně oznámit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, jde-li o humánní léčivý přípravek, a nebo Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, jde-li o veterinární léčivý přípravek,
f) zavádět potřebné změny, které umožňují výrobu, kontrolu jakosti a používání registrovaného léčivého přípravku ve shodě s dostupnými vědeckými poznatky,
g) zřídit a provozovat veřejně přístupnou odbornou informační službu o léčivých přípravcích, pro něž je držitelem rozhodnutí o registraci,
h) zajistit vyhodnocování informací o léčivých přípravcích a o jejich použití, včetně údajů o nežádoucích účincích, získaných prostřednictvím obchodních zástupců,
i) zajistit dostatečnou kvalifikaci obchodních zástupců a ověřovat, zda obchodní zástupci plní své povinnosti podle zvláštního právního předpisu15a),
j) zajistit zavedení a udržování systému zaručujícího evidenci každého reklamního vzorku a jeho dohledatelnost a dále zajistit uchovávání vzorků všech dalších reklamních materiálů spolu s údaji o tom, na které osoby je každá reklama zaměřena, o způsobu jejího šíření a datem jejího prvního zveřejnění,
g) k vyhovovat dožádáním Státního ústavu pro kontrolu léčiv, jde-li o humánní léčivý přípravek, anebo Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, jde-li o veterinární léčivý přípravek, včetně poskytování vzorků registrovaného léčivého přípravku a informací o objemu jeho prodeje.
(5) Držitel rozhodnutí o registraci odpovídá za škody způsobené zvláštní povahou registrovaného léčivého přípravku.
(6) Ustanovení § 24 odst. 3 platí pro držitele rozhodnutí o registraci obdobně.
______________________________
15a) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č..../2001 Sb.
I. Směrnice ES, které jsou zapracovány do návrhu novelizace
II. Srovnávací tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES
Předkladatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu
Datum zpracování: květen 2000
I. Směrnice Evropských společenství, které jsou zapracovány do návrhu novely zákona o regulaci reklamy
379L0112 - o sbližování právních předpisů členských států týkající se označování potravin určených k prodeji, jejich nabízení k prodeji a související reklamy
384L0450 - o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klamavé reklamy
397L0055 - kterou se mění směrnice 84/450/EHS o klamavé reklamě tak, aby zahrnovala srovnávací reklamu
389L0552 o koordinaci určitých ustanovení stanovených zákony, předpisy nebo administrativním opatřením v členských státech, pokud jde o provozování televizního vysílání
397L0036 - pozměňující směrnici Rady 89/552/EHS o koordinaci určitých ustanovení stanovených zákony, předpisy nebo administrativním opatřením v členských státech, pokud jde o provozování televizního vysílání
391L0321 o počáteční a následné kojenecké výživě
392L0028 o reklamě na humánní léčiva
398L0043 o aproximaci zákonů, předpisů a administrativnách nařízení členských států ve vztahu k reklamě na tabákové výrobky a sponzorství tabákových výrobků