Česká republika se po roce 1989 dostala velmi rychle do tak zvaného druhého demografického přechodu. Začal prudce klesat počet živě narozených dětí a začala narůstat průměrná doba dožití u žen i mužů. Vše nasvědčuje tomu, že tento trend bude pokračovat i v budoucnosti. Zatím co pokles počtu narozených dětí se bude v důchodovém systému projevovat až po roce 2015, kdy začne klesat potenciální počet plátců pojistného, tak zvyšování délky dožití se projevuje bezprostředně.
Výše uvedená tvrzení lze doložit několika čísly, která se dotýkají důchodového pojištění. V roce 1989 se narodilo 128 tisíc dětí, od roku 1996 se rodí okolo 90 tisíc dětí a nedá se předpokládat, že by se v České republice v následujícím desetiletí rodilo výrazně přes 100 tisíc dětí.
Průměrná délka dožití byla v roce 1989 u žen 75 let, v letošním roce již tato doba překročí 78 let a v roce 2010 by se měla pohybovat nad 81 rokem. Ještě větší pokrok jsme zaznamenali u mužů. V roce 1989 byla průměrná délka dožití u mužů 67,5 let, dnes je to již 71,5 let a demografické studie říkají, že v roce 2010 to bude okolo 75 let.
Populační vývoj přímo ovlivňuje situaci v penzijním systému a proto po přijetí zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění se zdálo, že problémy začnou postupně narůstat až po roce 2005. Ani největší pesimista nepředpokládal, že již v roce 2000 bude důchodový systém v tak hluboké krizi. Podle původních předpokladů měl počet důchodců do roku 2000 dokonce mírně klesat.
Je samozřejmé, že zhoršující se vzájemný poměr počtu důchodců a plátců pojistného se musí odrazit na důchodovém účtu, který byl ještě v roce 1996 přebytkový /4 mld. Kč/. Od roku 1997 začíná postupně narůstat deficit na důchodovém účtu /1997–7mld. Kč, 1998–13 mld. Kč, 1999–20,5 mld. Kč/. Z předchozích skutečností vyplývá, že deficit na důchodovém účtu bude do roku 2004 každoročně narůstat o 7 až 10 mld. Kč a po tomto roce se jeho zvyšování v důsledku demografického vývoje ještě urychlí. Pokud neuskutečníme alespoň stabilizaci stávajícího důchodového pojištění a budeme chtít udržet relaci průměrného důchodu k vyměřovacímu základu na úrovni 45%, tak se dá předpokládat, že deficit na
důchodovém účtu již v roce 2003 překročí 50 mld. Kč a v roce 2010 se tento deficit dostane výrazně nad hranici 100 mld. Kč.
Skutečná reforma důchodového systému je spojena se zřízením druhého povinného pilíře založeného na individuálním spořením /kapitálové pojištění/. Toto řešení ovšem vyžaduje široký souhlas sociálních partnerů i rozhodujících politických stran, protože je spojeno s vysokými a dlouhodobými transformačními náklady. Výše transformačních nákladů se bude odvíjet od modelu přijaté reformy penzijního systému. Předkladatelé navrhovaného zákona se domnívají, že zavedení povinného kapitálového pojištění se má provést tzv. jednogeneračním přechodem. To znamená, že občané ve věkové skupině od osmnácti let do čtyřiceti tří let by si část současného důchodového pojištění ukládali na svůj individuální účet u vybraného penzijního fondu. Zbylou část by jako dosud odváděli do solidárního průběžného systému. Je samozřejmé, že odváděním části pojistného na individuální účty dojde k deficitu v průběžném důchodovém systému. Výše tohoto deficitu je závislá na procentní výši odvodů na individuální účty a na tom zda bude zvolen rychlejší /jednogenerační/ přechod na vícepilířové financování důchodů, či zda bude zvolen pomalejší způsob /dvougenerační/. Při jednogeneračním přechodu, který navrhovatelé zákona preferují, odborníci odhadují roční transformační náklady ve výši 40 až 50 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že z individuálních účtů se bude moci čerpat nejdříve za 25 let, představují přímé transformační náklady částku přesahující bilion Kč.
Předkladatelé navrhovaného zákona jsou přesvědčení, že jsme povinni umožnit i budoucí generaci, aby užila prostředky z privatizace národního majetku, a že nejvhodnější způsob je použít část získaných prostředků z privatizace na zásadní reformu důchodového systému. Proto se navrhuje uchovat 200 mld. Kč právě pro tuto reformu. Je pravdou, že tato částka nepokryje transformační náklady, ale je dostatečná na spuštění celého procesu. Mechanismus použití vyčleněné částky z privatizovaného majetku může být například takový, že částka 200 mld. Kč bude vložena do penzijních fondů, kde se bude po několik let zhodnocovat a odpis této částky bude probíhat na účtu průběžného financování důchodů. Tím by došlo ke zmírnění transformačních nákladů celé reformy a k možnosti krytí transformačních nákladů v dalších letech.
Předkladatelé návrhu zákona jsou přesvědčeni, že částka 200 mld. Kč, kterou navrhují ponechat na účtu státních aktiv k zahájení transformace penzijního systému na vícepilířový systém, je zcela reálná a umožní, aby FNM splnil i další úkoly, které mu ukládá zákon. Předseda vlády a někteří politici uvádějí, že bude privatizován majetek v hodnotě až 500 mld.
Realita je asi o něco nižší, ale jen privatizace podílů v Telecom a. s. a Škoda auto a. s. představuje částku zhruba 200 mld. Kč. Mimo to budou privatizovány přenosové sítě, Unipetrol a. s. další.
Pokud jde o vlastní legislativní úpravu, jsou předkladatelé návrhu zákona přesvědčení, že způsob, kdy se určuje, že Fond národního majetku musí ve svém rozpočtu počítat s tím, že musí z privatizace uspořit 200 mld. Kč a odvést je na "Účet reformy důchodového pojištění", který je součástí státních finančních aktiv, zaručuje nezcizitelnost těchto prostředků. Jako pojistka se určuje, že užití prostředků na "Účtu reformy důchodového pojištění", určí zvláštní zákon.
Návrh zákona se nedotýká práva EU a nemá žádný dopad na státní rozpočet ČR.
K čl. I:
Bod 1:
Dosavadní text se doplňuje tak, že v rozsahu určeném rozpočtem musí Fond národního majetku (kromě uchování prostředků k úhradě nákladů spojených s projednáváním a realizací privatizačních projektů jako tomu bylo dosud) přednostně nově vyčlenit i prostředky k převodu pro účely důchodového pojištění.
Bod 2:
Určuje se, že prostředky Fondu národního majetku ve výši 200 mld. Kč se převedou na nový zvláštní účet státních finančních aktiv k použití na základě zvláštního zákona.
K čl. II:
Zřizuje se nový zvláštní účet státních finančních aktiv "Účet reformy důchodového pojištění", jehož užití určí zvláštní zákon.
K čl III:
Platnost zákona se stanoví dnem, kdy vstoupí v platnost nový zákon o rozpočtových pravidlech, který přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu dne 14. 4. 2000.
Václav Krása v. r. Stanislav Volák v. r. Jan Kasal v. r. Josef Janeček v.r.
Dotčená část stávající úpravy zákona s vyznačením navrhované změny.
Stávající stav, Navrhované změny.
Zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisu:
Majetek fondu
§ 18
(1) Majetek Fondu tvoří majetek převedený na něj podle 5 a zisk
jeho účasti na podnikání obchodních společností.
(2) Majetek Fondu netvoří součást státního rozpočtu České
republiky a lze jej použít pouze k těmto účelům:
a) v souladu s rozhodnutím o privatizaci
1. k vyrovnání nároků oprávněných osob podle zvláštních předpisů4)
a k převodu na Restituční investiční fond,
2. k vložení do akciové společnosti nebo společnosti s ručením
omezeným a k nakládání s účastmi na těchto společnostech,
3. k prodeji majetku podniku nebo jeho části nebo k prodeji
majetkové účasti na podnikání jiné právnické osoby,
4. k převodu na obce nebo na dobrovolné svazky obcí,4a)
5. k převodu pro účely nemocenského, důchodového a zdravotního
pojištění a pojištění v zaměstnanosti,
6. k převodu na Nadační investiční fond pro účely podpory nadací
určených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu na návrh vlády,
7. k převodu na Pozemkový fond České republiky, jde-li o majetek
sloužící zemědělské výrobě,
8. k převodu na neziskové právnické osoby zřízené podle zvláštního
zákona.
b) v souladu s rozhodnutím vlády
1. k plnění závazků podniků určených k privatizaci, zejména závazků
z úvěrů zajištěných zástavním právem,
2. k posílení zdrojů bank a dalších právnických osob v souvislosti
s jejich činností v procesu konkurzního a vyrovnávacího řízení,
3. k financování výdajů na činnost státních podniků, jejichž část
byla zprivatizována a které je nezbytně nutné zachovat, např. z důvodů
nedořešených nároků oprávněných osob podle zvláštních předpisů,4)
4. k úhradě nákladů spojených s odstraňováním škod na životním
prostředí způsobených dosavadní činností podniku,
5. k poskytování zajištění úvěrů podnikům, u nichž činí majetková
účast Fondu alespoň 50 %,
6. k vyrovnání rozpočtu Pozemkového fondu České republiky,
7. k financování rozvoje železniční dopravní cesty, jde-li o
majetek fondu získaný privatizací majetku Českých drah,
8. k úhradě ztrát vzniklých státnímu peněžnímu ústavu Konsolidační
banka Praha, s.p.ú., v souvislosti s plněním úkolů stanovených mu
rozhodnutím vlády,
9. k doplnění zdrojů České inkasní, s.r.o., na úhradu jejích
závazků v souvislosti s plněním úkolů stanovených jí rozhodnutím vlády.
c) v rozsahu určeném rozpočtem Fondu přednostně
1. k úhradě nákladů spojených s projednáváním a realizací privatizačních
projektů,
2. k převodu pro účely reformy důchodového pojištění ,"
d) k nákupu majetku a majetkových účastí, ke kterým má fond
předkupní právo,
e) k úhradě nákladů restitučních a privatizačních soudních sporů,
které je povinno hradit ministerstvo nebo Fond, případně i k úhradě
souvisejících škod způsobených ministerstvem či fondem,
f) k úhradě poplatků spojených s prodejem akcií na organizovaném
trhu cenných papírů nebo prostřednictvím zprostředkovatele,
"g) k převodu 200 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k použití podle zvláštního zákona v souvislosti s reformou důchodového pojištění."
Zákon č. …./2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
Díl 2
Státní finanční aktiva a pasíva
§ 36
(1) Ministerstvo vykonává správu státních finančních aktiv a pasív.
(2) Státními finančními aktivy jsou
peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna nebo peněžní prostředky stanovené zvláštním zákonem,1)
majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát, se kterými není oprávněn hospodařit některý správce kapitoly,
pohledávky státu z poskytnutých úvěrů, návratných finančních výpomocí poskytnutých z kapitoly Všeobecná pokladní správa nebo ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky z realizovaných státních záruk.
(3) Součástí státních finančních aktiv je “Zvláštní účet důchodového pojištění” na kterém se vedou peněžní prostředky převedené ve výši kladného rozdílu mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění podle stavu ke dni 31. prosince běžného rozpočtového roku. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na zvýšení dávek důchodového pojištění a na úhradu záporného salda pojistného na důchodové pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění.
"(4 Součástí státních finančních aktiv je dále "Účet reformy důchodového pojištění" na kterém se vedou peněžní prostředky převedené z Fondu národního majetku České republiky podle zvláštního zákona. Použití prostředků vedených na tomto účtu upraví zvláštní zákon."
(4) (5) Státní finanční aktiva vytvořená z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let lze použít pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny. O použití ostatních státních finančních aktiv rozhoduje vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv. Na poskytnutí dotací a návratných finančních výpomocí ze státních finančních aktiv a jejich odnětí se vztahuje § 14 odst. 1 a 3 až 5 a § 15.
(5) (6) Peněžní operace státních finančních aktiv jsou operacemi státního rozpočtu.
(6) (7) Státními finančními pasívy jsou
závazky státu vzniklé ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů,
jiné závazky státu.
(7) (8) Souhrn státních finančních pasív tvoří státní dluh.
(8) (9) Vláda předkládá Poslanecké sněmovně zprávu o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasív spolu s návrhem zákona o státním rozpočtu.
1) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku.