Novela zákona o daních z příjmů

:

1. K § 18 odstavec 3 :

Ze zákona byla vypuštěna speciální úprava pro poplatníky, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání (dále jen neziskové organizace ), a to výčet těch příjmů, které jsou doposud předmětem daně vždy, neboť novela navrhuje, aby předmětem daně těchto poplatníků byly všechny příjmy, pokud není stanoveno jinak. Takto obecně definovaný předmět daně pro všechny poplatníky je obsažen v odstavci 1 zákona.

Návrh na osvobození příjmů obcí vychází z osobitého charakteru jejich příjmů a výdajů. Podstatnou část příjmů tvoří podíly na daních a dotace ze státního rozpočtu, na straně výdajů se jedná o zajištění úkolů státu v přenesené působnosti státu a poskytování příspěvků na činnost jiných organizací. Celá daň z příjmu, kterou obec přizná v daňovém přiznání tak postrádá svůj smysl. Zejména u malých obcí vytváří prostor pro výskyt zbytečných a nesmyslných doměrků daně. Jedinými příjmy, které jsou u obcí navrženy ponechat předmětem daně jsou úrokové příjmy z dluhopisů, vkladních listů a vkladů jim na roveň postavených na vkladových listech a příjmy z úroků a jiných výnosů z depozitní směnky vystavených bankou. Důvodem ke zdaňování úroků je skutečnost, že daň z těchto příjmů je u všech poplatníků vybírána u zdroje ve formě daně vybírané zvláštní sazbou podle § 36. Takto vybraná daň se započítává jako záloha na daňovou povinnost, a proto i tato daň je nakonec příjmem obce. Vynětí těchto příjmů z předmětu daně pro obce by znamenalo nesystémový zásah při srážení a placení této daně finačními ústavy, a proto je procesně jednodušší, aby obce podaly na tento druh příjmů daňové přiznání.

2. K § 18 odstavec 4, písm. a) :

Vyloučení úroků z vkladů na běžném účtu, pokud jsou jejich jedinými příjmy mimo příjmů osvobozených a příjmů, které nejsou předmětem daně je pro organizaci i stát administrativně jednodušší a navíc je velmi malá pravděpodobnost, že by tyto příjmy přesáhly hodnotu odečitatelné položky v § 20 odst. 7 v navržené výši 300 000 Kč.

K § 18 odstavec 4, písm. b) :

Příjmy z pronájmu státního majetku jsou příjmem státního rozpočtu republiky dle § 4 odst. 1 písm. f) zákona č.576/1999 Sb., tzv. rozpočtová pravidla republiky. Toto ustanovení bylo v nezměněné podobě převzato z platné právní úpravy ZDP.

K § 18 odst. 4 písm. c)

Vyloučení příjmů ve formě investičních dotací ( transferů ) bylo převzato ze stávající úpravy zákona v podobě speciálního ustanovení pro veřejné vysoké školy. Vyloučení tohoto druhu příjmu je logické, neboť zdaňování dotací na investice by znamenalo neodůvodněné snížení poskytnutých účelových prostředků. Termín transfer není definován žádným právním předpisem, a proto by bylo vhodné terminologii sjednotit na známý termín investiční dotace nebo dotace na investice a slovo transfer vypustit.

3. K § 18 odst. 5

Nová koncepce počítá s tím, že veškeré dotace a příspěvky má nezisková organizace určeny na vymezené účely a proti nim (viz. navrh. § 18 odst.6.) má i dostatek výdajů (nákladů) souvisejících s dotovanou činností. Vytváří zároveň prostor pro úsporu nákladů. Cílem tohoto ustanovení je umožnit neziskovým organizacím převádět účelově určené prostředky ve formě provozních dotací, příspěvků a grantů, které nebyly v běžném roce spotřebovány do následujícího zdaňovacího období, neboť účelem těchto příjmů a dotací je jejich hospodárné využití a ne vždy lze potřebnou částku správně stanovit . Mnohdy jsou přislíbené prostředky poskytovány až v závěru roku a nezisková organizace již nemá možnost utratit je účelným způsobem. Vrácení nespotřebovaných a uspořených částek poskytovateli v závěru roku ( a jejich opětovné poskytnutí začátkem následujícího období ) je zcela zbytečným administrativním opatřením ( někdy s ohledem na rozpočet poskytovatele neproveditelným řešením), a proto se navrhuje možnost zdanění těchto prostředků v následujícím zdaňovacím období. Zřizovatel má potom možnost upravit rozpočet tohoto období, nařídit vrácení těchto prostředků nebo účelově vymezit jejich nové určení. Do výčtu dotací, příspěvků a grantů byly zahrnuty příjmy ze zahraničí, neboť doposud jsou tyto příjmy zcela nesmyslně zdaňovány, což má za následek mimo jiné i stále se snižující podporu neziskových organizací ze zahraničních soukromých zdrojů a jejich diskvalifikaci v porovnání s podobnými organizacemi v zahraničí.

4. K § 18 odst. 6

Výslovná úprava, co se považuje za výdaje neziskových organizací pro účely stanovení daně, má zvýšit alespoň částečně právní jistotu neziskových organizací a zjednodušit práci správcům daně. Snaha definovat výdaje jakýmkoliv jiným způsobem je velmi obtížná s ohledem na obrovskou rozmanitost výdajů neziskových organizací. Případná obava o zneužití a možnosti daňových úniků je lichá, neboť všechny právní formy neziskových organizací mají dnes státem pevně podchycený a kontrolovaný režim vzniku (u občanských sdružení je připraven nový zákon o spolcích) a rovněž v právních předpisech velmi restriktivně vymezené možnosti pro činnost a nakládání s majetkem ( viz. např. zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech).

5. K § 18 odst. 7

Ustanovení o odděleném vedení účetnictví podle druhů je vypuštěno jako nadbytečné.

6. K § 18 odst. 7

Nově označený jako § 18 odst. 7. Výčet organizací, které se považují za poplatníky, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání se proti stávajícímu znění nemění. Poslední věta se navrhuje vypustit jako nadbytečná, neboť družstvo podle zvláštního předpisu (§ 56 odst. 1 obch.zák.) nemůže být neziskovou organizací.

7. K § 20 odst.7

Zvýšení spodní hranice odečitatelné od základu daně ze 100 000 Kč na 300 000 Kč je navrhováno mj. i proto, že tato hranice platí již od roku 1995. Daň ze základu daně ve výši 100 000 Kč při sazbě 31% platné od roku 1999 a snížení základu daně o 30% znamená daň 21 700 Kč ze 300 000Kč pak 65 100, což je z pohledu státního rozpočtu zanedbatelná částka, ale významná pro nejmenší organizace. Návrh na zvýšení spodní hranice vychází ze skutečnosti, že cena na správu takovéto výše daně je pro stát neefektivní a také neziskové organizace mohou použít tyto prostředky na vlastní činnost a nemusí je vynakládat na služby daňových poradců. Je navíc kompenzací za některé stávající výhody ( např. úroky z BÚ viz. § 18 odst. 4 písm. a) ) horní hranice se nemění.

Dosavadní text o použití takto získaných prostředků na vyjmenované účely je v současné koncepci nesmyslný. Navíc v praxi byla dosavadní dikce nepoužitelná ( nebyla lhůta pro vyčerpání ) a stávající text sledoval jen jediný účel - totiž aby osvobozené prostředky v případě ukončení činnosti nebyly zneužity. Tento důvod respektuje preciznější textace v návrhu.

8. K § 25 odst. 1 písm. w)

S ohledem na změny znění § 18 odst.3 a 4 bylo třeba upravit odkazy ve změněných ustanoveních.

9. K § 29 odst. 1

Zatímco snížení vstupní ceny investičního majetku má u podnikatelů svoje oprávnění, neboť dotace na investice je mimořádnou formou příjmů a možnost daňového odpisování majetku by znevýhodnila ostatní subjekty, není tomu tak u neziskových organizací. Stejné ustanovení pro neziskové organizace v podstatě znamená, že do cen svých služeb by musela kalkulovat jako nákladovou položku daň z hodnoty odpisů, v důsledku toho by její služby a výrobky byly dražší v porovnání s konkurencí a staly by se tak neprodejnými. Neziskové organizace by tak měly omezenou možnost tvorby vlastních zdrojů na investice z odpisů a staly by se trvale závislé na investičních dotacích. Navrhovaná změna v konečném důsledku snižuje závislost na státním rozpočtu a poskytnutá dotace má dlouhodobý ekonomický dopad pro příjemce.

10. K § 38m odst. 1

S ohledem na změny znění § 18 odst.3 a 4 bylo třeba upravit odkazy ve změněných ustanoveních.

Platné znění části zákona č.586/1992 Sb.,o daních z příjmu

s vyznačením navrhovaných změn

§ 18

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen"příjmy"),není-li dále stanoveno jinak.

(2) Předmětem daně nejsou

a) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona,1) zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů,

b) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního zákona, 15b) příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů,2) do výše nároků na vydání základního podílu,13) a dále příjmy z vydání dalšího podílu13) v nepeněžní formě,

c) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů19e) s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36 tohoto zákona.

(3) U obcí nejsou předmětem daně příjmy obcí podle zvláštního zákona 17b) s výjimkou úrokových příjmů z dluhopisů, vkladních listů a vkladů jim na roveň postavených na vkladových účtech a z úroků a jiných výnosů z depozitní směnky vystavené bankou.

(4) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání 17) (nezisková organizace) nejsou předmětem daně příjmy

1. úroky z vkladů na běžném účtu, pokud jsou jejich jedinými příjmy mimo příjmů od daně osvobozených a příjmů, které nejsou předmětem daně,

2. z pronájmu státního majetku, které jsou podle zvláštního předpisu 17b) příjmem státního rozpočtu,

3. z investičních dotací (transferů).

(5) Vyčerpané provozní dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, vyšších územních samosprávných celků, státních fondů a dotace poskytnutá přidělením grantu, obdobné příjmy z rozpočtů jiných států a zahraničních organizací účelově určené na činnost, která je posláním neziskové organizace, jsou součástí základu daně toho zdaňovacího období, na jehož financování byly určeny. Nevyčerpané prostředky běžného roku se převádějí do následujícího zdaňovacího období a jsou předmětem daně až tohoto zdaňovacího období.

(6) Za výdaje (náklady) dle § 24 se u poplatníků Za výdaje (náklady) dle § 24 se u poplatníků Za výdaje (náklady) dle § 24 se u poplatníků Za výdaje (náklady) dle § 24 se u poplatníků Za výdaje (náklady) dle § 24 se u poplatníků Top of Form 1

uvedených v odstavci 4 považují všechny takové výdaje (náklady), které souvisejí s činnostmi, ke kterým byla organizace založena nebo zřízena a slouží k dosažení, zajištění a udržení cíle v souladu se zřizovací, zakládací listinou, statutem nebo stanovami organizace.

(7) Za poplatníky podle odstavce 4 se považují zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud mají právní subjektivitu, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, okresní úřady, rozpočtové a příspěvkové organizace a státní fondy.

(8) U Fondu národního majetku České republiky18) a veřejné obchodní společnosti jsou předmětem daně pouze příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36).

(9) U Pozemkového fondu České republiky jsou předmětem daně pouze příjmy uvedené ve zvláštním předpise.18b)

(10) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je předmětem daně také část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b)

(11) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je předmětem daně také část základu daně komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c)

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

9b) § 82 obchodního zákoníku.

9c) § 100 odst. 2 obchodního zákoníku.

15b) § 33a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

17) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.

17a) Např. zákon ČNR č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon ČNR č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákony o profesních komorách.

17b) Např. zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.

17c) § 20f občanského zákoníku.

18) Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

18b) § 15 odst. 4 zákona ČNR č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb.

19e) § 26 odst. 8 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.

§ 20

Základ daně a položky snižující základ daně

(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení odstavců 2 až 6.

(2) U poplatníků, u nichž dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji z likvidace obchodního jmění19b) poplatníka upravený podle § 23 až 33. Součástí tohoto hospodářského výsledku je i odpis opravné položky20) k úplatně nabytému majetku; aktivní opravná položka k úplatně nabytému majetku se odepisuje při zahájení likvidace a pasivní položka při ukončení likvidace. Při ukončení likvidace se hospodářský výsledek, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období), upraví o zůstatky vytvořených rezerv a opravných položek,22a) výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období. Součástí tohoto hospodářského výsledku není odpis opravné položky k majetku nabytému vkladem společníka nebo člena družstva.

(3) U investiční společnosti vytvářející podílové fondy16) se základ daně stanoví samostatně za investiční společnost a odděleně za jednotlivé podílové fondy. Základ daně stanovený odděleně za jednotlivý podílový fond lze snížit o rozdíl, o který v předchozím zdaňovacím období výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšovaly jeho příjmy upravené podle § 23. O tento rozdíl lze u jednotlivého podílového fondu snížit základ daně nejdéle ve třech zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém byl tento rozdíl vykázán.*)

------------------------------------------------------------------

*) Podle čl. III bodu 1. zákona č. 210/1997 Sb. se nové znění ust.

odst. 3 použije již pro zdaňovací období 1997.

(4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33 snižuje o částku připadající komplementářům.19c)

(5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9b)

(6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, jako je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.9c)

(7) Poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně, zjištěný podle odstavce 1 a snížený podle § 34 dále snížit až o 30%, maximálně však o 3 000 000 Kč. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze od základu daně odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Základ daně nelze takto snížit za zdaňovací období předcházející ukončení činnosti.

(8) Od základu daně sníženého podle § 34 lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii,15a) na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 2 % ze základu daně sníženého podle § 34. Jsou-li v úhrnu obsaženy i dary na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární a charitativní v souvislosti s živelní pohromou (§ 24 odst. 10), může být o hodnotu těchto darů překročen limit 2 % ze základu daně sníženého podle § 34, nejvýše však lze v úhrnu odečíst 4 % ze základu daně sníženého podle § 34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.

(9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst od základu daně podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých veřejnou obchodní společností na účely vymezené v odstavci 8, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle odstavce 5.

(10) Hodnota darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8 se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně podle odstavce 4. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí hodnoty darů, kterou lze odečíst podle odstavce 8, i část hodnoty darů poskytnutých komanditní společností na účely vymezené v odstavci 8, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta podle odstavce 6.

(11) Základ daně snížený podle odstavců 7 a 8 a § 34 se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.

------------------------------------------------------------------

9b) § 82 obchodního zákoníku.

9c) § 100 odst. 2 obchodního zákoníku.

15a) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.

Zákon ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii.

16) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

19b) § 6 odst. 2 obchodního zákoníku.

19c) § 100 odst. 1 obchodního zákoníku.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví, vyhlašované ve

Sbírce zákonů.

22a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 25

(1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účelynelze uznat zejména

1. výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku, nehmotného majetku (§ 26) a pozemků včetně splátek a úroků z úvěrů spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich pořizovací ceny,

2. výdaje na zvýšení základního jmění včetně splácení půjček,

3. cena pořízení20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), w) a ze) a dále s výjimkou opčních listů při uplatnění přednostního práva,

4. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob a dále peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví zvláštní předpis, nebo část tohoto plnění, která překračuje nárok stanovený zvláštním předpisem,

5. vyplácené podíly na zisku,

6. penále a pokuty s výjimkou smluvních pokut a úroků z prodlení (poplatků z prodlení), přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění,21) regulační a sankční opatření ve mzdové oblasti 26c) a částka rozdílu mezi pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti zaplaceným podle zvýšené sazby 26d) a pojistným včetně příspěvku vypočteným podle sazby bez jejího zvýšení,26e)

7. přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší,27)

8. přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,28)

9. výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně anebo na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění,

10. výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy,5),23)

11. výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j), přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení samostatně,

12. tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

13. vklad do základního jmění a nákup podílů na základním jmění společnosti nebo družstva s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. w),

14. manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,

15. zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního předpisu,

16. technické zhodnocení (§ 33),

18. daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a u),

19. daň dědickou, darovací, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch),

20. výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje předmět opatřený obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč, a zároveň nepodléhá spotřební dani,

21. výdaje na osobní potřebu poplatníka,

22. tvorbu opravných položek na vrub nákladů,20) s výjimkou uvedenou v § 24,

23. úroky z úvěrů, půjček, vydaných dluhopisů, vkladních listů, vkladových certifikátů a vkladů jim na roveň postavených a ze směnek, jejichž vydáním získává směnečný dlužník peněžní prostředky (dále jen "úvěry a půjčky"), a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček poskytnutých subjekty, které se účastní přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole či jmění příjemce úvěru a půjčky, v průběhu zdaňovacího období přesahuje šestinásobek výše vlastního jmění, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního jmění u ostatních příjemců úvěru a půjčky. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Účastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním jmění nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním jmění nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky uvedené v § 18 odst. 4, na burzu cenných papírů,28a) na Fond národního majetku18) a na poplatníky uvedené v § 2,

24. úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů přesahující průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné zdaňovací období. Průměrná výše obvyklých úroků se určí srovnáním s úroky za úvěry požadovanými bankou, u které má zaměstnavatel zřízen běžný účet, nebo s bankami v místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele. Pokud je uzavírána smlouva na více let, vychází se z průměrné výše úroků v době uzavření smlouvy,

25. úroky z odložených částek daní za dobu posečkání, zvýšení daní a exekuční náklady podle zvláštních předpisů 28b) a dále úroky z odložené částky za dobu posečkání cla a úroky z prodlení, které jsou příslušenstvím cla,28c)

26. hodnota pohledávky nebo cena pořízení20) postoupené pohledávky s výjimkou uvedenou v § 24,

za) nájemné za umělecká díla30) a výdaje (náklady) za restaurování uměleckých děl, 30)

která nejsou součástí staveb a budov, a to u poplatníků, u nichž není výstavní, muzejní a galerijní činnost předmětem činnosti, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zf),*)

----------------------------------------------------------

*) Podle čl. III bodu 1. zákona č. 210/1997 Sb. se nové znění ust. písm. za) použije již pro zdaňovací období 1997.

zb) u poplatníků neúčtujících v soustavě podvojného účetnictví výdaje na pořízení uměleckých děl, 30) která nejsou součástí staveb a budov a v jednotlivém případě, že přesáhnou částku 40 000 Kč,

zc) odpis pohledávky22b) nebo tvorbu opravné položky22a) u pohledávky nabyté obchodní společností nebo družstvem na základě vkladu22d) uskutečněného od 1. července 1996, s výjimkou pohledávek nabytých vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace,22c)

zd) závazek, s výjimkou závazku vzniklého z důvodu pořízení hmotného a nehmotného majetku (§ 26), vzniklý ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst.9 nebo § 9 odst. 4.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. w) se nepoužije u poplatníků, a to v roce jejich vzniku a v následujících třech letech. U právních nástupců vzniklých ze subjektů zrušených bez provedení likvidace se za rok vzniku považuje rok, ve kterém vznikl subjekt zrušený bez provedení likvidace.

(3) Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu

(přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely

zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků

a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda.

------------------------------------------------------------------

5) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb.

16) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

18) Zákon ČNR č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví, vyhlašované ve Sbírce zákonů.

21) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

22b) Čl. V zákona č. 149/1995 Sb., ve znění zákona č. 248/1995 Sb.

22c) § 69 obchodního zákoníku.

22d) § 59 obchodního zákoníku.

26b) Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

26c) Např. nařízení vlády ČR č. 186/1993 Sb., o regulačním a sankčním opatření ve mzdové oblasti.

26d) § 7 odst. 2 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

26e) § 7 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb.

23) Např. vyhláška ministerstva zdravotnictví České republiky č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu (úplné znění s působností pro Českou republiku č. 86/1992 Sb.).

27) Zákon č. 309/1991 Sb., ve znění zákona č. 218/1992 Sb. Zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování.

28) Nařízení vlády ČSSR č. 35/1979 Sb., o úplatách ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.

28a) Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů.

28b) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb.

28c) Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

§ 29

1. Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku se rozumí

1. pořizovací cena,31) je-li pořízen úplatně. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny s výjimkou uvedenou v odstavci 4 i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. U majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než pět let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než pět let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než pět let před zahájením pronájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,

2. vlastní náklady,31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii. Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou. U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než pět let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než pět let před zahájením pronájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,

3. hodnota nesplacené pohledávky, zajištěné převodem práva,29c) a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele,

4. reprodukční pořizovací cena v ostatních případech zjištěná podle zvláštního předpisu;1a) přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby zjištěná podle zvláštního předpisu31b) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu,

5. při nabytí majetku zděděním nebo darováním cena stanovená pro účely daně dědické, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 12 písm. a) nebo daně darovací, pokud neuplynula od nabytí doba delší než pět let, zvýšená u nemovitostí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než pět let, rozumí se vstupní cenou cena podle písmene d).

Součástí vstupní ceny podle písmen a) až e) je i technické zhodnocení provedené po zaevidování hmotného majetku a nehmotného majetku v majetku poplatníka, s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce, nejpozději však v prvním roce odpisování. Pokud původní vlastník v případech uvedených v § 30 odst. 12 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku vstupní cena, z níž by původní vlastník odpisy uplatňoval. Vstupní cena hmotného majetku a nehmotného majetku, na jehož pořízení nebo na jehož technické zhodnocení byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů měst, obcí, vyšších územních celků, státních fondů a dotace poskytnuta přidělením grantu, se snižuje o dotaci přijatou po 1. lednu 1997. Obdobně se postupuje i u hmotného majetku a nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností.U poplatníků, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se vstupní cena o přijatou dotaci neupravuje a odpisy se stanovují z původní pořizovací ceny, toto ustanovení se nevztahuje na hmotný investiční majetek.

2. Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku nebo nehmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů [§ 24 odst. 2 písm. a)] zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 7 nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů.

3. Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (dále jen "zvýšená vstupní cena") a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu (dále jen "zvýšená zůstatková cena") příslušného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení uvedeno do užívání podle zvláštního předpisu.20) Ustanovení předchozí věty se nepoužije u technického zhodnocení v případech uvedených v odstavcích 1, 4 a 6 a u technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce odpisovaného podle § 30 odst. 7.

4. Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení a výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování, související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování.

5. Vstupní cenou hmotného majetku a nehmotného majetku ve spoluvlastnictví je u spoluvlastníka vstupní cena podle odstavce 1 ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu. Hodnota technického zhodnocení provedeného na hmotném a nehmotném majetku ve spoluvlastnictví se u jednotlivých spoluvlastníků určí podle jejich spoluvlastnického podílu.52)

5. Odpisuje-li technické zhodnocení nájemce, zvyšuje se vstupní cena (zůstatková cena) u vlastníka (pronajímatele) v roce ukončení pronájmu, a to

1. o částku nepeněžního příjmu stanoveného podle § 23 odst. 6 písm. b), je-li technické zhodnocení provedeno nad rámec nájemného,

2. o zůstatkovou cenu technického zhodnocení evidovanou u nájemce, je-li jím plněno nájemné.

Provede-li nájemce technické zhodnocení nad rámec smluveného nájemného se souhlasem vlastníka (pronajímatele) a neodpisuje-li je nájemce ani vlastník (pronajímatel), zvyšuje se vstupní (zůstatková) cena příslušného majetku u vlastníka (pronajímatele) v roce ukončení pronájmu o částku nepeněžního příjmu podle § 23 odst. 6 písm. a). Po zvýšení vstupní (zůstatkové) ceny podle tohoto odstavce pokračuje vlastník (pronajímatel) v odpisování ze

zvýšené vstupní ceny nebo ze zvýšené zůstatkové ceny.

5. Při zvýšení nebo snížení vstupní ceny, ke kterému dochází u již odpisovaného majetku z jiného důvodu, než je jeho technické zhodnocení (dále jen "změněná vstupní cena"), se odpis stanoví ze změněné vstupní (zůstatkové) ceny při zachování platné sazby (koeficientu) podle § 31 nebo § 32.

------------------------------------------------------------------

1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

29c) § 553 občanského zákoníku.

31) § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb.

31b) § 13 vyhlášky Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů.

52) § 137 odst. 1 občanského zákoníku.

§ 38m

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob

(1) Poplatník je povinen po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části, za které se daň vyměřuje, podat daňové přiznání, a to i v případě, že nevykáže základ daně nebo vykáže daňovou ztrátu. Tuto povinnost nemají poplatníci uvedení v § 18 odst. 4, pokud nemají příjmy, které jsou předmětem daně, nebo mají pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 odst. 2 kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a), u kterých provedením srážky není daňová povinnost splněna. Dále se tato povinnost nevztahuje na veřejné obchodní společnosti.

(2) Investiční společnost vytvářející podílové fondy je dále povinna po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy, a to i v případě, že podílový fond nevykáže základ daně. Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovými fondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období.