Protokol o změně Mez. úmluvy o zjed. a slad. celních režimů

KAPITOLA 7

UPLATŇOVÁNÍ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

KAPITOLA 7

UPLATŇOVÁNÍ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

7.1. Norma

Celní orgány budou na podporu celních operací uplatňovat informační technologii tam, kde to bude hospodárné a účinné pro celní orgány a pro obchod. Celní orgány stanoví podmínky pro jejich uplatňování.

7.2. Norma

Při zavádění informačních systémů budou celní orgány uplatňovat příslušné mezinárodně uznávané normy.

7.3. Norma

Informační technologie bude zaváděna v nejvyšší možné míře po poradách se všemi v úvahu přicházejícími stranami, které tím budou dotčeny.

7.4. Norma

Nový nebo pozměněný národní právní řád stanoví:

- metody elektronické výměny jakožto alternativu zpracování dokumentace na papíře;

- metody prokazování pravosti elektronické i na papíře vedené dokumentace;

- právo celních orgánů uchovávat informace pro vlastní použití a dle potřeby si tyto informace vyměňovat s dalšími celními správami a se všemi dalšími oprávněnými stranami, a to s využitím technik elektronické výměny.

VŠEOBECNÁ

C Vývoz

Kapitola 1 Přímý vývoz

D Celní sklady a svobodná celní pásma

Kapitola 1 Celní sklady

Kapitola 2 Svobodná celní pásma

E Tranzit

Kapitola 1 Tranzit

Kapitola 2 Překládka

Kapitola 3 Přeprava zboží podél pobřeží

F Přepracování

Kapitola 1 Aktivní zušlechťovací styk

Kapitola 2 Pasivní zušlechťovací styk

Kapitola 3 Systém navracení

Kapitola 4 Přepracování zboží do volného oběhu

G Dočasné použití

Kapitola 1 Dočasné použití

H Přestupky

Kapitola 1 Celní přestupky

J Zvláštní režimy

Kapitola 1 Cestující

Kapitola 2 Poštovní styk

Kapitola 3 Dopravní prostředky k obchodnímu použití

Kapitola 4 Zásoby

Kapitola 5 Humanitární zásilky

K Původ

Kapitola 1 Pravidla původu

Kapitola 2 Listinný důkaz původu

Kapitola 3 Kontrola listinného důkazu původu

Specifická

A

Vstup zboží na celní území

Specifická

A

Kapitola 1

Formality před podáním celního prohlášení

Vstoupila v platnost :

Specifická

A

Kapitola 1

Formality před podáním celního prohlášení

Definice

Pro účely této kapitoly:

E3./F2. ”Celní formality před podáním celního prohlášení” znamenají úkony, které musí provést daná osoba a celní orgány v období mezi vstupem zboží na celní území a propuštěním zboží do příslušného celního režimu;

E2./F3. ”Dopravce” je osoba, která skutečně přepravuje dané zboží nebo má na starosti či odpovídá za provoz daného dopravního prostředku;

E1./F1. ”Seznam zásilek” jsou informace podávané před nebo při vstupu či výstupu dopravního prostředku k obchodnímu použití, které přinášejí údaje požadované celními orgány a týkající se nákladu přepraveného na celní území nebo z celního území.

Zásady

1. Norma

Celní formality před podáním celního prohlášení se budou řídit ustanoveními této kapitoly a, když to bude přicházet v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

2. Doporučená praxe

Celní formality před podáním celního prohlášení by měly být stejné, bez ohledu na zemi původu zboží nebo zemi, odkud bylo zboží přepraveno.

Vstup zboží na celní území

(a) Místa, přes která může zboží vstupovat na celní území

3. Norma

Národní právní řad určí místa, přes která může být zboží přepraveno na celní území. Pouze když to budou považovat za nezbytné pro kontrolní účely, budou celní orgány předepisovat trasy, které musí být použity pro přepravu zboží přímo k určenému celního úřadu nebo na jiná místa předepsaná celními orgány. K faktorům, které budou brány v úvahu při určování těchto míst a tras, budou zejména patřit požadavky obchodu.

Tato norma nebude platit pro zboží na palubě lodí nebo letadel protínajících celní území bez přistání v přístavu nebo na letišti na daném celním území.

(b) Povinnosti dopravce

4. Norma

Dopravce bude odpovídat celním orgánům za záruku, že veškeré zboží je skutečně uvedeno v seznamu zásilek, nebo že celní orgány o něm budou informovány jiným schváleným způsobem.

5. Norma

Jestliže zboží vstoupilo na celní území, je dopravce povinen uskutečnit jeho přímou přepravu po určených trasách, pokud jsou určeny, neprodleně k určenému celnímu úřadu nebo na jiné místo, které celní orgány předepsaly. Přitom nesmí dojít ke změně povahy zboží nebo jeho obalu, ani nesmí být manipulováno se závěrami.

Tato norma nebude platit pro zboží na palubě lodí nebo letadel protínajících celní území bez přistání v přístavu nebo na letišti na daném celním území.

6. Norma

Jestliže bude přeprava zboží z místa jeho vstupu na celní území do určeného celního úřadu nebo na jiné předepsané místo přerušena v důsledku nehody nebo v důsledku vyšší moci, bude na dopravci požadováno, aby uskutečnil přiměřená předchozí opatření, která zabrání v tom, aby se zboží dostalo do neschváleného oběhu a aby informoval celní orgány nebo jiné příslušné úřady o povaze nehody či jiných okolnostech, které byly příčinou přerušení přepravy.

Předložení zboží celním orgánům

(a) Dokumentace

7. Doporučená praxe

Jestliže se celní úřad, kterému má být zboží předloženo, nenachází v místě, přes které zboží vstoupilo na celní území, mělo by být požadováno předložení dokladu celním orgánům v tomto místě jen tehdy, budou-li to celní orgány považovat za nezbytné pro kontrolní účely.

8. Norma

Když celní orgány požadují v souvislosti s předložením zboží celnímu úřadu doklady, nebude přitom požadováno, aby tyto doklady obsahovaly více informací, než bude nezbytné ke ztotožnění zboží a dopravního prostředku

9. Doporučená praxe

Celní orgány by měly omezit požadavky na informace na ty, které jsou obsaženy v běžných dokladech dopravce a měly by své požadavky založit na těch, které jsou stanoveny v mezinárodních dopravních úmluvách.

10. Doporučená praxe

Celní orgány by měly běžně přijímat seznamy zásilek jako jediný požadovaný doklad při předložení zboží.

11. Doporučená praxe

Celní úřad odpovědný za přijetí dokladů požadovaných při předložení zboží by měl být zároveň příslušný k přijetí celního prohlášení.

12. Doporučená praxe

Když jsou doklady předložené celním orgánům vypracovány v jazyce, který není pro tento účel předepsán, nebo v jazyce, který není jazykem země, do které zboží vstupuje, neměl by být v každém případě požadován překlad údajů uvedených v těchto dokladech.

(b) Příjezd mimo pracovní dobu

13. Norma

Celní orgány stanoví, jaká předchozí opatření má učinit dopravce, aby zabránil vstupu zboží do nezákonného oběhu na celním území, když bude přepraveno k celnímu úřadu mimo jeho pracovní dobu.

14. Doporučená praxe

Na žádost dopravce a z důvodů, které celní orgány uznají za oprávněné, by celní orgány měly, nakolik to bude možné, dovolit, aby celní formality před podáním celního prohlášení byly provedeny i mimo stanovenou pracovní dobu celních orgánů.

Vykládka

(a) Místa vykládky

15. Norma

Národní právní řád určí místa, která budou schválena pro umístění nebo vykládku.

16. Doporučená praxe

Na žádost dané osoby a z důvodů, které celní orgány uznají za oprávněné, by celní orgány měly dovolit, aby bylo zboží vyloženo i na jiném místě, než bylo schváleno pro vykládku.

(b) Zahájení vykládky

17. Norma

Zahájení vykládky bude povoleno co nejdříve po dojezdu dopravního prostředku na místo vykládky.

18. Doporučená praxe

Na žádost dané osoby a z důvodů, které celní orgány uznají za oprávněné, by celní orgány, nakolik to bude možné, měly dovolit, aby vyložení probíhalo i mimo pracovní dobu celních orgánů.

Poplatky

19. Norma

Veškeré výdaje, požadované celními orgány v souvislosti s:

- provedením celních formalit před podáním celního prohlášení mimo určenou pracovní dobu celních orgánů;

- vyložením zboží na jiném místě než schváleném pro vykládku; nebo

- vyložením zboží mimo určenou pracovní dobu celních orgánů,

budou omezeny na přibližné náklady na poskytnuté služby.

Specifická

A

Kapitola 2

Dočasné uskladnění zboží

Vstoupila v platnost :

Specifická

A

Kapitola 2

Dočasné uskladnění zboží

Definice

Pro účely této kapitoly:

E2./F2. ”Dočasné uskladnění zboží” znamená uskladnění zboží pod celním dohledem v budovách a uzavřených nebo neuzavřených prostorách, schválených celními orgány (dále jen ”dočasné sklady”), před podáním celního prohlášení.

E1./F1. ”Seznam zásilek” jsou informace podávané před nebo při vstupu či výstupu dopravního prostředku k obchodnímu použití, které přinášejí údaje požadované celními orgány a týkající se nákladu přepraveného na celní území nebo z celního území.

Zásady

1. Norma

Dočasné uskladnění zboží se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, nakolik to bude přicházet v úvahu, ustanoveními Všeobecné přílohy.

2. Norma

Celní orgány budou povolovat zřízení dočasných skladů, kdykoliv to uznají za nezbytné ke splnění požadavků obchodu.

3. Doporučená praxe

Dočasné uskladnění by mělo být povolováno pro veškeré zboží, bez ohledu na množství, zemi původu nebo zemi, odkud bylo přepraveno. Ovšem zboží představující nebezpečí, které by pravděpodobně mohlo ohrozit jiné zboží, nebo které by potřebovalo speciální zařízení, by mělo být uskladněno jen ve skladech speciálně vybavených a určených příslušnými orgány k uskladnění takového zboží.

Doklady

4. Norma

Jediným dokladem, který má být požadován, když je zboží umístěno do dočasného skladu, bude doklad určený k popisu zboží, když je předkládáno celním orgánům.

5. Doporučená praxe

Celní orgány by měly přijmout seznam zásilek nebo jiný obchodní doklad jako jediný doklad, požadovaný pro umístění zboží do dočasného skladu, pokud bude do dočasného skladu umístěno veškeré zboží uvedené v seznamu zásilek nebo v jiném příslušném obchodním dokladu.

Správa dočasných skladů

6. Norma

Celní orgány stanoví požadavky na stavbu, uspořádání a správu dočasných skladů, na způsob uskladnění zboží, skladové hospodářství a účetnictví a na celní dohled.

Oprávněné operace

7. Norma

Z důvodů uznaných celními orgány za oprávněnébude dovoleno, aby dočasně uskladněné zboží bylo podrobeno běžným úkonům, nezbytným pro jeho zachování v nezměněném stavu.

8. Doporučená praxe

Z důvodů uznaných celními orgány za oprávněné by mělo být dovoleno, aby dočasně uskladněné zboží bylo podrobeno běžným úkonům, nezbytným k usnadnění jeho odebrání z dočasného skladu a k jeho další přepravě.

Doba dočasného uskladnění

9. Norma

Když národní právní řád stanovuje lhůtu pro dočasné uskladnění, musí být tato lhůta dostatečně dlouhá, aby umožnila dovozci provést nezbytné formality k propuštění zboží do jiného celního režimu.

10. Doporučená praxe

Na žádost dané osoby a z důvodů, které celní orgány uznají za oprávněné, by celní orgány měly původně stanovenou lhůtu prodloužit.

Znehodnocené nebo poškozené zboží

11. Doporučená praxe

Zboží, které bylo znehodnoceno, zkazilo se, nebo bylo poškozeno v důsledku nehody nebo vyšší moci před opuštěním dočasného skladu, by mělo být připuštěno k celnímu řízení, jakoby by bylo dovezeno v daném znehodnoceném, zkaženém nebo poškozeném stavu, pokud bude takové znehodnocení, zkažení nebo poškození řádně prokázáno ke spokojenosti celních orgánů.

Odebrání z dočasného skladu

12. Norma

Každá osoba, která má právo nakládat se zbožím, bude oprávněna odebrat je z dočasného skladu, pokud přitom budou dodrženy podmínky a náležitosti v každém konkrétním případu.

13. Norma

Národní právní řád stanoví postup, který bude zvolen, nebude-li zboží odebráno z dočasného skladu do stanovené lhůty.

Specifická

B

Kapitola 1

Celní řízení k propuštění do volného oběhu

Vstoupila v platnost :

Specifická

B

Kapitola 1

Celní řízení k propuštění do volného oběhu

Definice

Pro účely této kapitoly:

E1./F2. ”Celní řízení k propuštění do volného oběhu” je celní režim, který umožňuje propuštění dovezeného zboží do volného oběhu na celním území se zaplacením v úvahu přicházejících dovozních cel a daní a s vyřízením všech nezbytných celních formalit;

E2./F1. ”Zboží ve volném oběhu” je zboží, se kterým může být nakládáno bez celních omezení.

Zásada

1. Norma

Celní řízení k propuštění do volného oběhu se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

Dokumentace

2. Doporučená praxe

Národní právní řád by měl stanovit, že zboží může být deklarováno i jiným způsobem než standardním celním prohlášením, ale s podmínkou, že tento způsob zaručí poskytnutí nezbytných údajů o zboží, které má být propuštěno do volného oběhu.

Specifická

B

Kapitola 2

Zpětný dovoz v nezměněném stavu

Vstoupila v platnost :

Specifická

B

Kapitola 2

Zpětný dovoz v nezměněném stavu

Definice

Pro účely této kapitoly:

E1./F3. ”Celní řízení k propuštění do volného oběhu” je celní režim, který umožňuje propuštění dovezeného zboží do volného oběhu na celním území se zaplacením v úvahu přicházejících dovozních cel a daní a s vyřízením všech nezbytných celních formalit;

E2./F5. ”Zušlechtěné výrobky” jsou výrobky, které jsou výsledkem zpracování, přepracování nebo opravy zboží, pro které byl povolen režim aktivního zušlechťovacího styku;

E4./F1. ”Zboží ve volném oběhu” je zboží, se kterým může být nakládáno bez celních omezení;

E3./F2. ”Zboží vyvezené s výhradou zpětného dovozu” je zboží, které deklarant označil, že má být zpětně dovezeno a které mohou celní orgány ztotožnit, aby se tak usnadnil jeho zpětný dovoz v nezměněném stavu;

E5./F4. ”Zpětný dovoz v nezměněném stavu” představuje celní režim, podle něhož zboží, které bylo vyvezeno, může být propuštěno do volného oběhu bez vyměření dovozních cel a daní, pokud nebylo v zahraničí podrobeno žádnému zpracování, přepracování nebo opravě a s podmínkou, že veškeré částky, které přicházejí v úvahu v důsledku vracení či prominutí nebo podmíněného osvobození od cel a daní, případně veškeré subvence nebo jiné částky poskytnuté v souvislosti s vývozem, musejí být zaplaceny. Zbožím, které je způsobilé ke zpětnému dovozu v nezměněném stavu, může být zboží, které bylo ve volném oběhu, nebo které bylo zušlechtěnými výrobky.

Zásada

1. Norma

Zpětný dovoz v nezměněném stavu se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

Působnost

2. Norma

Zpětný dovoz v nezměněném stavu bude povolen i v případech, kdy bude zpětně dovezena jen část vyvezeného zboží.

3. Norma

Když to bude odůvodněno okolnostmi, bude zpětný dovoz v nezměněném stavu povolen i v případech, kdy je zboží dováženo zpět jinou osobou, než která je vyvezla.

4. Norma

Zpětný dovoz v nezměněném stavu nebude odmítán z důvodu, že zboží bylo použito nebo poškozeno, nebo že bylo během pobytu v zahraničí znehodnoceno.

5. Norma

Zpětný dovoz v nezměněném stavu nebude odmítán z důvodu, že během pobytu v zahraničí bylo zboží podrobeno úkonům nezbytným pro jeho ochranu nebo údržbu, pokud se přitom jeho hodnota v okamžiku vývozu v důsledku těchto úkonů nezvýšila.

6. Norma

Možnost zpětného dovozu v nezměněném stavu nebude omezena na zboží, které bylo přímo dovezeno ze zahraničí, ale bude rovněž poskytnuta zboží, které už bylo propuštěno do jiného celního režimu.

7. Norma

Zpětný dovoz v nezměněném stavu nebude odmítán z důvodu, že zboží bylo vyvezeno bez oznámení záměru je zpětně dovézt.

Časová lhůta pro zpětný dovoz v nezměněném stavu

8. Norma

Jestliže jsou stanoveny lhůty, po jejichž překročení nebude povolen zpětný dovoz v nezměněném stavu, musí být tyto lhůty dostatečně dlouhé, aby bylo možné postihnout různé okolnosti týkající se jednotlivých případů.

Příslušné celní úřady

9. Norma

Jestliže to usnadní zpětný dovoz, celní orgány budou požadovat, aby zboží zpětně dovážené v nezměněném stavu bylo předloženo tomu celnímu úřadu, přes který bylo vyvezeno, a to jen tehdy, usnadní-li se tím jeho zpětný dovoz.

Celní prohlášení

10. Norma

Při zpětném dovozu v nezměněném stavu obalů, kontejnerů, palet a dopravních prostředků k obchodnímu použití, které slouží pro mezinárodní přepravu zboží, nebude požadováno písemné celní prohlášení, pokud se celní orgány ujistí, že obaly, kontejnery, palety a dopravní prostředky k obchodnímu použití byly v okamžiku vývozu ve volném oběhu.

Zboží vyvezené s výhradou zpětného dovozu

11. Norma

Celní orgány na žádost deklaranta povolí, aby bylo vyvezeno zboží s výhradou zpětného dovozu a učiní veškeré nezbytné kroky k usnadnění jeho zpětného dovozu v nezměněném stavu.

12. Norma

Celní orgány stanoví podmínky týkající se ztotožnění zboží vyváženého s výhradou zpětného dovozu. Přitom budou brát náležitě do úvahy povahu zboží a význam v úvahu přicházejících zájmů.

13. Doporučená norma

Zboží vyvážené s výhradou zpětného dovozu by mělo být podmíněně osvobozeno od všech v úvahu přicházejících vývozních cel a daní.

14. Norma

Na žádost dané osoby povolí celní orgány, aby vývoz s výhradou zpětného dovozu byl změněn na vývoz, pokud budou splněny příslušné podmínky a formality.

15. Doporučená praxe

Jestliže má být s výhradou zpětného dovozu vyvezeno a skutečně zpětně dovezeno stejné zboží několikrát opakovaně, měly by celní orgány na žádost deklaranta povolit, aby celní prohlášení k vývozu s výhradou zpětného dovozu, které bylo podáno při prvním vývozu, platilo i pro následné zpětné dovozy a vývozy zboží po stanovenou dobu.

Specifická

B

Kapitola 3

Osvobození od dovozních cel a daní

Vstoupila v platnost :

Specifická

B

Kapitola 3

Osvobození od dovozních cel a daní

Definice

Pro účely této kapitoly:

E2./F1. ”Osvobození od dovozních cel a daní” znamená propuštění zboží do volného oběhu bez dovozních cel a daní, nezávisle na jejich normální sazební zařazení nebo v úvahu přicházejících cel a daní, je-li ale toto zboží dováženo za určených podmínek a pro vymezené účely;

E1./F2. ”Celní řízení k propuštění do volného oběhu” je celní režim, který umožňuje propuštění dovezeného zboží do volného oběhu na celním území s úhradou v úvahu přicházejících dovozních cel a daní a s vyřízením všech nezbytných celních formalit;

Zásada

1. Norma

Osvobození od dovozních cel a daní pro zboží navržené k propuštění do volného oběhu se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

Působnost

2. Norma

Národní právní řád vymezí případy, kdy se povoluje osvobození od dovozních cel a daní.

3. Norma

Možnost osvobození od dovozních cel a daní nebude omezena na zboží dovezené přímo ze zahraničí, ale bude platit i pro zboží propuštěné do jiného celního režimu.

4. Doporučená praxe

Osvobození od dovozních cel a daní by mělo být poskytnuto bez ohledu na zemi původu zboží nebo na zemi, odkud bylo dovezeno, s výjimkou případů, kdy mezinárodní dohoda předpokládá vzájemnost.

5. Norma

Národní právní řád vymezí případy, kdy bude pro osvobození od dovozních cel a daní požadováno předchozí schválení a určí orgány zmocněné takové schválení poskytovat. Těchto případů bude co nejméně.

6. Doporučená praxe

Smluvní strany by měly zvažovat možnost osvobodit od dovozních cel a daní zboží, vymezené v mezinárodních dohodách, a to za podmínek tam stanovených a rovněž pečlivě zvážit možnost přistoupení k takovým mezinárodním dohodám.

7. Doporučená praxe

Osvobození od dovozních cel a daní a od ekonomických zákazů a omezení by mělo být poskytnuto na níže uvedené zboží za stanovených podmínek, ale s tím, že budou splněny všechny další požadavky předepsané pro takové osvobození národním právním řádem:

(a) Terapeutické látky lidského původu, činidla pro určování krevních skupin a určování tkání, jestliže jsou zasílány institucím nebo laboratořím schváleným k tomu příslušnými orgány;

(b) Vzorky bez obchodní hodnoty, jejichž hodnota je celními orgány považována za nepatrnou a které mají sloužit jen k získání objednávek zboží toho druhu, jež představují;

(c) Hmotné věci movité, s výjimkou věcí průmyslové, obchodní nebo zemědělské povahy, určené k osobnímu použití a výkonu povolání osoby nebo členů její rodiny, které jsou do země dovezeny danou osobou nebo samostatně při stěhování jejího bydliště do dané země;

(d) Majetek, který zdědila osoba, jež má v době smrti zesnulého své hlavní bydliště v zemi dovozu a pokud tento osobní majetek sloužil k osobního použití zesnulého;

(e) Osobní dárky, kromě alkoholu, alkoholických nápojů a tabákových výrobků, nepřekračující úhrnnou hodnotu, která má být stanovena národním právním řádem na základě maloobchodní ceny;

(f) Zboží jako potraviny, léky, ošacení a pokrývky, zaslané jako dárek uznaným charitativním a humanitárním organizacím, aby bylo bezplatně rozdáváno touto organizací nebo pod její kontrolou potřebným osobám;

(g) Ceny udělené osobám s bydlištěm v zemi dovozu, s podmínkou předložení všech průkazních dokladů, požadovaných celními orgány;

(h) Materiály pro výstavbu, udržování a ozdobu vojenských hřbitovů, rakví, pohřebních uren a ozdobných pohřebních předmětů, dovážené organizacemi, které jsou k tomu schválené příslušnými orgány;

(ij) Dokumenty, tiskopisy, publikace, zprávy a další věci bez obchodní hodnoty, citované v národním právním řádu;

(k) Náboženské předměty používané při bohoslužbách; a

(l) Výrobky dovážené ke zkouškám, pokud dovezené množství nepřekračuje množství nezbytně nutné ke zkouškám a pokud budou tyto výrobky spotřebovány v průběhu zkoušek, nebo pokud budou zbylé výrobky zpětně vyvezeny, případně pod celním dohledem zbaveny obchodní hodnoty.

Specifická

C

Kapitola 1

Přímý vývoz

Vstoupila v platnost :

Specifická

C

Kapitola 1

Přímý vývoz

Definice

Pro účely této kapitoly:

E1./F1. “Přímý vývoz” je celní režim, vztahující se na zboží, které poté, co bylo ve volném oběhu, opouští celní území a je určeno k tomu, aby natrvalo zůstalo mimo toto území.

Zásada

1. Norma

Přímý vývoz se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

Dokumentace

2. Doporučená praxe

Národní právní řád by měl stanovit, že zboží může být deklarováno jiným způsobem než standardním celním prohlášením za podmínky, že tento způsob zaručí poskytnutí nezbytných údajů o zboží, které má být propuštěno do režimu přímého vývozu.

Důkaz o dojití na místo určení

3. Norma

Celní orgány nebudou automaticky požadovat důkazy o dojití zboží do zahraničí.

Specifická

D

Celní sklady a svobodná celní pásma

Specifická

D

Kapitola 1

Celní sklady

Vstoupila v platnost :

Specifická

D

Kapitola 1

Celní sklady

Definice

Pro účely této kapitoly:

E1./F1. ”Režim uskladnění v celním skladu” je celní režim, při němž je dovezené zboží uskladněno pod celním dohledem na určeném místě (v celním skladu) bez úhrady dovozních cel a daní.

Zásada

1. Norma

Režimu uskladnění v celním skladu se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

Kategorie celních skladů

2. Norma

Národní právní řád bude počítat s celními sklady, které budou otevřeny všem osobám, které mají právo nakládat se zbožím (veřejné celní sklady).

3. Norma

Národní právní řád bude počítat s celními sklady, které budou využívat výhradně určené osoby (soukromé celní sklady), když to bude nezbytné ke splnění zvláštních požadavků obchodu.

Zřízení, správa a dohled

4. Norma

Celní orgány vyhlásí požadavky na zřizování, vhodnost a správu celních skladů a na organizování celního dohledu.

Předpisy pro skladování zboží v celních skladech a pro vedení skladů a jejich účetnictví budou podléhat schválení celními orgány.

Uskladnění zboží

5. Doporučená praxe

Uskladnění ve veřejných celních skladech by mělo být povoleno pro všechny druhy dovezeného zboží, které podléhá jiným dovozním clům a daním nebo zákazům či omezením, než ukládaným z důvodů:

- veřejné mravnosti nebo veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti, veřejné hygieny nebo zdraví, případně důvodů veterinárních nebo rostlinolékařských; nebo

- ochrany patentů, ochranných známek a autorských práv,

bez ohledu na množství, zemi původu, zemi, odkud bylo přepraveno nebo zemi určení.

Zboží představující nebezpečí, které by pravděpodobně mohlo ohrozit jiné zboží, nebo které by vyžadovalo zvláštní zařízení, by mělo být přijímáno jen do celních skladů speciálně pro takové zboží určených.

6. Norma

Celní orgány vymezí druhy zboží, které mohou být přijímány do soukromých celních skladů.

7. Doporučená praxe

Přijetí do celního skladu by mělo být povoleno pro zboží, které má nárok na vracení dovozních cel a daní v případě vývozu, aby se tak stalo způsobilé pro vracení cla okamžitě, pokud má být následně vyvezeno.

8. Doporučená praxe

Přijetí do celního skladu s předpokladem následného vývozu nebo jiného oprávněného nakládání by mělo být povoleno pro zboží v režimu dočasného použití, kdy pak závazky z titulu tohoto režimu budou přerušeny nebo zrušeny.

9. Doporučená praxe

Přijetí do celního skladu by mělo být povoleno pro zboží určené k vývozu, které podléhá nebo už bylo zatíženo vnitřními cly či daněmi, aby se tak stalo způsobilé pro osvobození nebo vracení těchto vnitřních cel a daní, pokud má být následně vyvezeno.

Povolené úkony

10. Norma

Každé osobě s oprávněním nakládat s uskladněným zbožím bude z důvodů uznaných celními orgány za platné dovoleno:

- zboží si prohlédnout;

- odebrat z něj vzorky, proti úhradě dovozních cel a daní, kdykoliv to bude přicházet v úvahu;

- provádět úkony nezbytné pro ochranu zboží; a

- vykonávat další obvyklé operace, které jsou nezbytné ke zlepšení obalů zboží nebo jeho prodejní jakosti nebo k jeho přípravě na odeslání, jako je rozdělování nákladu hromadného zboží, sdružování nákladových kusů, třídění podle jakosti a přebalování.

Doba uskladnění

11. Norma

Celní orgány stanoví nejdelší povolenou dobu uskladnění v celním skladu, a to s náležitým ohledem na potřeby obchodu, přitom v případě zboží nepodléhajícího zkáze by tato doba neměla být kratší než jeden rok.

Převod vlastnictví

12. Norma

Bude povolován převod vlastnictví uskladněného zboží.

Znehodnocení zboží

13. Norma

Zboží znehodnocenému nebo zkaženému v důsledku nehody nebo vyšší moci v době, kdy se nachází v režimu celního skladu, bude povoleno propuštění do volného oběhu, jako kdyby bylo dovezeno ve znehodnoceném nebo zkaženém stavu, pokud bude toto znehodnocení nebo zkažení náležitě prokázáno ke spokojenosti celních orgánů.

Odebrání zboží

14. Norma

Každá osoba, oprávněná nakládat se zbožím, bude moci přemístit část nebo veškeré zboží z jednoho celního skladu do jiného skladu nebo do jiného celního režimu, pokud budou v každém takovém případě splněny příslušné podmínky a formality.

15. Norma

Národní právní řád předepíše postup, který bude následovat, jestliže zboží nebude z celního skladu odebráno ve stanovené lhůtě.

Uzavření celního skladu

16. Norma

V případě uzavření celního skladu bude daným osobám poskytnut dostatek času, aby mohly své zboží přemístit do jiného celního skladu nebo do jiného celního režimu, pokud budou v každém takovém případě splněny příslušné podmínky a formality.

Specifická

D

Kapitola 2

Svobodná celní pásma

Vstoupila v platnost :

Specifická

D

Kapitola 2

Svobodná celní pásma

Definice

Pro účely této kapitoly:

E1./F1. ”Svobodné celní pásmo” je část území smluvní strany, kde veškeré sem umístěné zboží je z hlediska dovozních cel a daní obecně považováno za nacházející se mimo celní území.

Zásada

1. Norma

Celní předpisy platné pro svobodná celní pásma se budou řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

Zřízení a dohled

2. Norma

Národní právní řád stanoví požadavky kladené na zřizování svobodných celních pásem, na to, které druhy zboží mohou být do těchto pásem umísťovány a na povahu úkonů, kterým může být zboží v nich podrobováno.

3. Norma

Celní orgány vyhlásí pravidla pro celní dohled, včetně odpovídajících požadavků na vhodnost, stavbu a uspořádání svobodných celních pásem.

4. Norma

Celní orgány budou oprávněny provést kdykoliv kontrolu zboží uloženého ve svobodném celním pásmu.

Umísťování zboží

5. Norma

Do svobodného celního pásma bude povoleno umístění nejen zboží dovezeného přímo ze zahraničí, ale také zboží dopraveného z celního území dané smluvní strany.

6. Doporučená praxe

Povolení umístění do svobodného celního pásma pro zboží dovezené ze zahraničí by nemělo být odpíráno jen z těch důvodů, že na zboží se vztahují jiné zákazy nebo omezení, než uložená s ohledem na:

- veřejnou mravnost nebo pořádek, veřejnou bezpečnost, veřejnou hygienu nebo zdraví, případně z důvodů veterinárních nebo rostlinolékařských; nebo

- ochranu patentů, ochranných známek a autorských práv,

bez ohledu na zemi původu, zemi, odkud bylo zboží přepraveno nebo zemi určení.

Zboží představující nebezpečí, které může pravděpodobně ohrozit jiné zboží, nebo které potřebuje zvláštní zařízení, by mělo být přijato jen do těch svobodných celních pásem, která jsou speciálně pro takové zboží určena.

7. Norma

Zboží, přijatelné do svobodného celního pásmo, které má nárok na osvobození nebo vracení dovozních cel a daní při vývozu, se stane způsobilým pro osvobození nebo vracení ihned po umístění do svobodného celního pásma.

8. Norma

Zboží, přijatelné do svobodného celního pásma, které má nárok na osvobození nebo vracení vnitřních cel a daní při vývozu, se stane způsobilým pro osvobození nebo vracení po umístění do svobodného celního pásma.

9. Doporučená praxe

Celní orgány by neměly požadovat celní prohlášení za zboží přepravené do svobodného celního pásma přímo ze zahraničí, pokud je tato informace dostupná z dokladů doprovázejících zboží.

Zajištění

10. Doporučená praxe

Celní orgány by neměly požadovat zajištění za umístění zboží do svobodného celního pásma.

Povolené úkony

11. Norma

Bude povoleno, aby zboží umístěné do svobodného celního pásma bylo podrobeno úkonům nezbytným pro jeho ochranu a obvyklým způsobům nakládání s ním, určeným ke zlepšení jeho obalu nebo prodejní jakosti, případně k jeho přípravě na odeslání, jako je rozdělování nákladu hromadného zboží, sdružování nákladových kusů, třídění podle jakosti a přebalování.

12. Norma

Když příslušné orgány povolují provádět ve svobodném celním pásmu zpracovatelské nebo opracovatelské úkony, musí stanovit, kterým zpracovatelským nebo opracovatelským úkonům může být podrobeno, obecně anebo podrobně předpisem platným pro celé svobodné celní pásmo, případně zmocněním uděleným podniku, který takové úkony provádí.

Zboží spotřebované uvnitř svobodného celního pásma

13. Norma

Národní právní řád vymezí případy, kdy může být do svobodného celního pásma bez cel a daní umístěno zboží, které má být spotřebováno uvnitř tohoto pásma a vyhlásí požadavky, které přitom musejí být splněny.

Doba umístění

14. Norma

Lhůta pro dobu umístění zboží ve svobodném celním pásmu bude stanovena jen za výjimečných okolností.

Převod vlastnictví

15. Norma

Bude povolován převod vlastnictví zboží umístěného do svobodného celního pásma.

Odebrání zboží

16. Norma

Bude povolenozboží přijaté do svobodného celního pásma nebo v něm zhotovené, zčásti nebo zcela přemístit do jiného svobodného celního pásma nebo do jiného celního režimu, pokud budou v každém takovém případě splněny příslušné podmínky a formality.

17. Norma

Jediným prohlášením vyžadovaným za zboží k odebrání ze svobodného celního pásma bude celní prohlášení, které je běžně požadováno pro celní režim, do kterého má být toto zboží propuštěno.

18. Doporučená praxe

Když má být celním orgánům předložen doklad ke zboží, které je po odebrání ze svobodného celního pásma zasíláno přímo do zahraničí, neměly by celní orgány požadovat jiné informace, kromě těch, které jsou už obsaženy v dokladech doprovázejících zboží.

Vyměření cel a daní

19. Norma

Národní právní řád stanoví okamžik, který se bude brát do úvahy při určování celní hodnoty a množství zboží, které může být propuštěno do volného oběhu při odebrání ze svobodného celního pásma a sazeb dovozních cel a daní nebo vnitřních cel a daní, které přicházejí v úvahu.

20. Norma

Národní právní řád stanoví pravidla vztahující se na určování částky dovozních cel a daní nebo vnitřních cel a daní, které přicházejí v úvahu ze zboží propuštěného do volného oběhu poté, co bylo ve svobodném pásmu zpracováno nebo přepracováno.

Uzavření svobodného celního pásma

21. Norma

V případě uzavření svobodného celního pásma bude daným osobám poskytnut dostatek času, aby mohly své zboží přemístit do jiného svobodného celního pásma nebo do jiného celního režimu, pokud budou v každém takovém případě splněny příslušné podmínky a formality.

Specifická

E

Tranzit

Specifická

E

Kapitola 1

Tranzit

Vstoupila v platnost :

Specifická

E

Kapitola 1

Tranzit

Definice

Pro účely této kapitoly:

E3./F1. ”Dohlížecí úřad” je celní úřad, který má na starosti jednoho či více ”oprávněných odesilatelů” nebo ”oprávněných příjemců” a z tohoto titulu plní zvláštní dohlížecí funkci pro všechny tranzitní operace;

E6./F2. ”Celní úřad odeslání” je celní úřad, u něhož tranzitní operace začíná;

E7./F3. ”Celní úřad určení” je celní úřad, ve kterém tranzitní operace končí.

E8./F8. ”Dopravní jednotka” znamená:

(a) kontejnery o vnitřním objemu jeden kubický metr a více, včetně demontovatelné konstrukce;

(b) silniční vozidla, včetně přívěsů a návěsů;

(c) osobní a nákladní železniční vozy;

(d) námořní a říční nákladní čluny a další plavidla; a

(e) letadla.

(E2./F5. ”Oprávněný odesilatel” je osoba zmocněná celními orgány k odesílání zboží přímo ze svých prostorů bez nutnosti je předložit celnímu úřadu odeslání;

E1./F4. ”Oprávněný příjemce” je osoba zmocněná celními orgány přijímat zboží přímo ve svých prostorech bez nutnosti je předložit celnímu úřadu určení;

E4./F7. ”Tranzit” je celní režim, v jehož rámci je zboží přepravováno pod celním dohledem od jednoho celního úřadu k druhému;

E5./F6. ”Tranzitní operace” znamená přepravu zboží od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení v rámci režimu tranzitu.

Zásada

1. Norma

Tranzit se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

Působnost

2. Norma

Celní orgány povolí, aby zboží bylo přepravováno po jejich území v režimu tranzitu:

- od vstupního k výstupnímu celnímu úřadu;

- od vstupního celního úřadu k vnitrozemskému celnímu úřadu;

- od vnitrozemského celního úřadu k výstupnímu celnímu úřadu; a

- od jednoho vnitrozemského k jinému vnitrozemskému celnímu úřadu.

3. Norma

Zboží přepravované v režimu tranzitu nebude podléhat clu a daním, pokud budou splněny podmínky předepsané celními orgány a pokud bude poskytnuto požadované zajištění.

4. Norma

Národní právní řád bude vymezí osoby, které budou celním orgánům odpovídat za splnění povinností vzniklých z režimu tranzitu, zejména za záruku, že zboží bude celnímu úřadu určení předloženo nedotčené, v souladu s podmínkami vyhlášenými celními orgány.

5. Doporučená praxe

Celní orgány by měly schvalovat osoby jako oprávněné odesilatele a oprávněné příjemce, pokud budou přesvědčeny, že přitom budou splněny celními orgány předepsané podmínky.

Formality v celním úřadu odeslání

(a) Celní prohlášení pro tranzit

6. Norma

Ve funkci popisné části celního prohlášení pro účely tranzitu bude přijat jakýkoliv obchodní nebo přepravní doklad, obsahující nezbytné údaje, a toto přijetí bude na tomto dokladu zaznamenáno.

7. Doporučená praxe

Celní orgány by měly přijmout jako celní prohlášení pro účely tranzitu jakýkoliv obchodní nebo přepravní doklad k dané zásilce, který bude splňovat požadavky celních orgánů. Toto přijetí by mělo být na tomto dokladu zaznamenáno.

(b) Přiložení závěry a zajištění totožnosti zásilek

8. Norma

Celní úřad odeslání provede všechny nezbytné úkony, aby celnímu úřadu určení bylo umožněno zajištění totožnosti zásilky a zjištění případné neoprávněné manipulace.

9. Doporučená praxe

S výhradou platných ustanovení dalších mezinárodních úmluv by celní orgány neměly zpravidla požadovat, aby dopravní jednotky pro přepravu zboží pod celní závěrou byly schvalovány předem.

10. Norma

Jestliže je zásilka přepravována v dopravní jednotce a je požadována celní závěra, budou celní závěry přiloženy na samotnou dopravní jednotku, pokud je tato konstruována a vybavena tak, aby:

(a) celní závěry mohly být na tuto jednotku přiloženy snadno a účinně;

(b) z uzavřené části dopravní jednotky nemohlo být vyňato žádné zboží, případně do ní vloženo bez zanechání patrných stop pokusu o otevření nebo bez porušení celní závěry;

(c) neobsahovala žádné tajné prostory, v nichž by bylo možné ukrýt zboží; a

(d) všechny prostory vhodné pro uchovávání zboží byly pro celní kontrolu snadno přístupné.

Celní orgány rozhodnou, zda jsou dopravní jednotky pro potřeby tranzitu bezpečné.

11. Doporučená praxe

Pokud doprovodné doklady umožňují jednoznačné ztotožnění zboží, mělo by být zboží zpravidla přepravováno bez celní závěry. Celní závěry mohou být nicméně požadovány:

(a) když to celní úřad odeslání považuje za nezbytné na základě metody řízení rizik;

(b) když díky tomu bude celkově usnadněna tranzitní operace; nebo

(c) když to stanovuje mezinárodní dohoda.

12. Norma

Jestliže zásilka má být v zásadě přepravována pod celní závěrou a na dopravní jednotku není přitom možné závěru účinně přiložit, musí být zajištěna totožnost a snadné zjištění neoprávněné manipulace, a to na základě:

- úplné kontroly zboží a zaznamenání jejích výsledků v tranzitním dokladu;

- přiložení celních závěr na jednotlivé nákladové kusy;

- přesného popisu zboží s pomocí vzorků, plánků, náčrtů, fotografií nebo podobných prostředků, které se přiloží k tranzitnímu dokladu;

- stanovení závazné trasy a závazné lhůty; nebo

- celního doprovodu.

Rozhodnutí vzdát se přiložení celní závěry na dopravní jednotku bude ale výsadou samotných celních orgánů.

13. Norma

Jestliže celní orgány stanovují lhůtu pro tranzit, musí být dostatečná pro účely dané tranzitní operace.

14. Doporučená praxe

Na žádost dané osoby a z důvodů uznaných celními orgány za oprávněné by celní orgány měly povolovat případné prodloužení původně stanovené lhůty.

15. Norma

Pouze v případě, kdy budou takové opatření považovat za nezbytné, budou celní orgány:

(a) požadovat, aby zboží bylo přepravováno po předepsané trase; nebo

(b) požadovat, aby bylo zboží přepravováno s celním doprovodem.

Celní závěry

16. Norma

Celní závěry používané při tranzitu budou splňovat nejmenší požadavky předepsané v dodatku k této kapitole.

17. Doporučená praxe

Pro účely tranzitu by měly být uznávány celní závěry a znaky totožnosti, přiložené zahraničními celními orgány, pokud:

- budou považovány za dostatečné;

- budou bezpečné; nebo

- celní orgány nepřistoupí ke kontrole zboží.

Když byly na daném celním území uznávány zahraniční celní závěry, měla by jim být na tomto území přisouzena stejná právní ochrana jako národním závěrám.

18. Doporučená praxe

Jestliže se příslušné celní úřady rozhodnou prověřit celní závěry nebo vykonat kontrolu zboží, měly by výsledky zaznamenat do tranzitního dokladu.

Formality v průběhu cesty

19. Norma

Změna celního úřadu určení bude uznána bez předchozího oznámení s výjimkou případů, kdy celní orgány stanovily, že podmínkou je předchozí souhlas.

20. Norma

Přeložení zboží z jednoho dopravního prostředku na jiný bude povoleno bez schvalování celními orgány, pokud přitom nebudou porušeny celní závěry, případně pokud s nimi nebude neoprávněně manipulováno.

21. Doporučená praxe

Celní orgány by měly povolit, aby bylo zboží přepravováno v režimu tranzitu na dopravní jednotce, přepravující zároveň i jiné zboží, pokud se přesvědčí, že tranzitní zboží může být ztotožněno a že budou splněny i ostatní celní požadavky.

22. Doporučená praxe

Celní orgány by měly od dané osoby požadovat, aby okamžitě ohlásila nehodu nebo jinou nepředvídanou událost bezprostředně ovlivňující tranzitní operaci nejbližšímu celními úřadu nebo jinému příslušnému orgánu.

Ukončení tranzitu

23. Norma

Národní právní řád bude v souvislosti s ukončením tranzitní operace požadovat jen předložení zboží a příslušného celního prohlášení na celním úřadu určení, a to ve stanovené lhůtě, aniž by zboží bylo nějak pozměněno nebo použito a s neporušenými celními závěrami a znaky totožnosti.

24. Norma

Jakmile bude zboží pod jeho dohledem, zařídí celní úřad určení poté, co se ujistí o splnění všech podmínek, neprodlené ukončení tranzitní operace.

25. Doporučená praxe

Nedodržení předepsané trasy nebo předepsané lhůty by nemělo vést k výběru cel a daní, jestliže se celní orgány ujistily, že všechny ostatní podmínky byly splněny.

Mezinárodní dohody týkající se tranzitu

26. Doporučená praxe

Smluvní strany by měly pečlivě zvážit možnost přístupu k mezinárodním dohodám týkajícím se tranzitu. Nejsou-li s to k těmto mezinárodním dohodám přistoupit, měly by při navrhování dvoustranných nebo mnohostranných dohod směřujících k ujednání o režimu mezinárodního tranzitu vzít do úvahy normy a doporučené praxe z této kapitoly.

DODATEK

Minimální požadavky, které musí splňovat celní závěry a upevňovací prvky

A. Celní závěry musí splňovat tyto nejmenší požadavky:

1. Všeobecné požadavky kladené na celní závěry:

Celní závěry a upevňovací prvky:

(a) musí být pevné a trvanlivé;

(b) musí být schopné snadného a rychlého přiložení;

(c) musí být snadno kontrolovatelné a ztotožnitelné;

(d) nesmí umožňovat sejmutí nebo rozebrání bez porušení, případně manipulaci bez zanechání stop;

(e) nesmí být použitelné více než jednou, s výjimkou celních závěr určených pro vícenásobné použití (např. elektronických závěr);

(f) musí být zhotoveny tak, aby jejich napodobení nebo padělání bylo co nejobtížnější.

2. Fyzické vlastnosti celních závěr:

(a) celní závěra musí mít takový tvar a rozměry, aby všechny znaky totožnosti byly snadno zjistitelné;

(b) všechna ouška celní závěry musí mít rozměry odpovídající používanému upevňovacímu prvku a musí být rozmístěna tak, aby upevňovací prvek držel pevně na svém místě po přiložení celní závěry;

(c) použitý materiál musí být dostatečně pevný, aby bylo vyloučeno náhodné porušení, brzké znehodnocení (v důsledku povětrnostních vlivů, chemických účinků atd.), případně aby byla vyloučena nezjistitelná neoprávněná manipulace;

(d) použitý materiál musí být zvolen s ohledem na uplatňovaný uzavírací systém.

3. Fyzické vlastnosti upínacích prvků:

(a) upínací prvek musí být pevný a trvanlivý a odolný povětrnostním vlivům a korozi;

(b) délka použitého upevňovacího prvku nesmí umožňovat, aby uzavíraný otvor zůstal zčásti otevřený, aniž by došlo k porušení celní závěry nebo upevňovacího prvku nebo jinému zřejmému poškození;

(c) použitý materiál musí být zvolen s ohledem na uplatňovaný uzavírací systém.

4. Znaky totožnosti:

Celní závěra musí být označena tak, aby :

(a) bylo zřejmé, že jde o celní závěru, tj. slovem ”celní”, nejlépe v jednom z oficiálních jazyků Rady (v angličtině nebo francouzštině);

(b) byla zřejmá země, která celní závěru přiložila, nejlépe tedy symbolem používaným pro označení země, kde jsou evidována silniční motorová vozidla pro mezinárodní přepravu;

(c) se dalo poznat, který celní úřad celní závěru přiložil, nebo jehož jménem byla celní závěra přiložena, například kódem složeným z písmen nebo číslic.

B. Celní závěry, přiložené schválenými odesilateli a jinými oprávněnými osobami pro účely tranzitu a s cílem zaručit bezpečnost tohoto celního režimu, musí skýtat fyzickou bezpečnost srovnatelnou s bezpečností celních závěr, přikládaných samotnými celními orgány a musí umožnit ztotožnit osobu, která danou celní závěru přiložila, a to řadou číslic zapsaných do tranzitního dokladu.

Specifická

E

Kapitola 2

Překládka

Vstoupila v platnost :

Specifická

E

Kapitola 2

Překládka

Definice

Pro účely této kapitoly:

E1./F1. ”Překládka” je celní režim, v jehož rámci je zboží pod celním dohledem přeloženo z dovozního dopravního prostředku na vývozní dopravní prostředek v prostoru celního úřadu, který je celním úřadem jak vstupním tak výstupním.

Zásady

1. Norma

Překládka se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

2. Norma

Zboží propuštěné do režimu překládky nebude podléhat clu a daním, pokud budou splněny podmínky předepsané celními orgány.

3. Doporučená praxe

Překládka by neměla být zamítnuta jen s ohledem na zemi původu zboží, zemi, odkud bylo zboží přepraveno nebo zemi určení.

Propuštění do režimu překládky

(a) Prohlášení

4. Norma

Pro účely překládky bude požadováno jen celní prohlášení.

5. Norma

Ve funkci popisné části celního prohlášení pro překládku bude přijat jakýkoliv obchodní nebo přepravní doklad, který jasně uvádí nezbytné údaje a toto přijetí bude do tohoto dokladu zaznamenáno.

6. Doporučená praxe

Celní orgány by měly jako celní prohlášení pro překládku přijmout jakýkoliv obchodní nebo přepravní doklad k předmětné zásilce, který splňuje veškeré celní požadavky. Přijetí je třeba do tohoto dokladu zaznamenat.

(b) Kontrola a ztotožnění zboží

7. Norma

Když to budou celní orgány považovat za nezbytné, učiní při dovozu opatření k záruce, že zboží, které má být přeloženo, bude při vývozu ztotožnitelné a že bude snadno zjistitelná neoprávněná manipulace s ním.

(c) Další kontrolní opatření

8. Norma

Jestliže celní orgány stanoví lhůtu pro vývoz zboží navrženého do režimu překládky, musí být pro účely dané překládky dostatečná.

9. Doporučená praxe

Na žádost dané osoby a z důvodů uznaných celními orgány za oprávněné by celní orgány měly prodloužit původně stanovenou lhůtu.

10. Doporučená praxe

Nedodržení předepsané lhůty by nemělo vést k výběru cel a daní, pokud se celní orgány ujistí, že byly splněny všechny ostatní požadavky.

(d) Povolené úkony

11. Doporučená praxe

Na žádost dané osoby a při platnosti podmínek, jaké celní orgány případně stanoví, by celní orgány měly, nakolik to bude možné, povolovat, aby zboží propuštěné do režimu překládky, bylo podrobeno úkonům, které zřejmě usnadní jeho vývoz.

Specifická

E

Kapitola 3

Přeprava zboží podél pobřeží

Vstoupila v platnost :

Specifická

E

Kapitola 3

Přeprava zboží podél pobřeží

Definice

Pro účely této kapitoly:

E1./F1. ”Režim přepravy zboží podél pobřeží” je celní režim, při kterém je:

(a) zboží ve volném oběhu a

(b) dovezené zboží, které nebylo deklarováno s podmínkou, že musí být přepraveno jinou lodí než dovozní, kterou bylo přepraveno na celní území,

je naloženo na palubu lodě v místě nacházejícím se na celním území a je přepraveno na jiné místo téhož celního území, kde je pak vyloženo.

Zásada

1. Norma

Režim přepravy zboží podél pobřeží se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

Působnost

2. Norma

Celní orgány povolí, aby bylo zboží přepravováno v rámci režimu přepravy zboží podél pobřeží na palubě lodi, která zároveň dopravuje i jiné zboží, pokud se ubezpečí, že dané zboží může být ztotožněno a že budou splněny i ostatní podmínky.

3. Doporučená praxe

Celní orgány by měly požadovat, aby zboží, které je dopravováno v rámci režimu přepravy zboží podél pobřeží, bylo odděleno od ostatního zboží, přepravovaného na palubě lodi, jen tehdy, když to považují za nezbytné pro kontrolní účely.

4. Doporučená praxe

Na žádost dané osoby a při platnosti podmínek, které budou celní orgány považovat za nezbytné, by celní orgány měly povolit, aby zboží, které má být přepravováno v rámci režimu přepravy zboží podél pobřeží, bylo přepravováno na palubě lodi, která se má v průběhu své plavby podél pobřeží zastavit v zahraničním přístavu.

5. Doporučená praxe

Jestliže bylo povoleno, aby loď, která má zastavit na místě nebo místech mimo celní území, přepravila zboží v rámci režimu přepravy zboží podél pobřeží, mělo by být toto zboží opatřeno závěrou jen na žádost dané osoby nebo když budou celní orgány považovat přiložení celní závěry za nezbytné k záruce, že zboží nemůže být z lodi odebráno, ani k němu nemůže být přidáno další zboží, aniž by to bylo zřejmě patrné.

6. Doporučená praxe

Jestliže je loď, přepravující zboží v rámci režimu přepravy zboží podél pobřeží, nucena odchýlit se od své zamýšlené trasy a zastavit v místě mimo celní území, měly by celní orgány toto zboží nadále považovat za zboží v režimu přepravy podél pobřeží, pokud se ujistily, že jde o totéž zboží, které bylo původně do daného režimu propuštěno.

Nakládka a vykládka

7. Norma

Národní právní řád určí místa, která budou schválena pro nakládku a vykládku zboží propuštěného do režimu přepravy zboží podél pobřeží a dobu, kdy se může nakládka a vykládka uskutečnit.

8. Doporučená praxe

Na žádost dané osoby by celní orgány měly v případě lodě, která přepravuje v režimu přepravy zboží podél pobřeží jen zboží ve volném oběhu, povolit, aby bylo takové zboží nakládáno nebo vykládáno kdekoliv a kdykoliv.

9. Doporučená praxe

Na žádost dané osoby by měly celní orgány povolit, aby zboží v režimu přepravy zboží podél pobřeží bylo naloženo nebo vyloženo na jiném místě, než je pro tyto účely schválené, a to i v případě, kdy loď přepravuje také další dovezené zboží, které nebylo deklarováno nebo zboží, propuštěné do jiného celního režimu. Případné účtované výdaje budou přitom omezeny přibližnými náklady za poskytnuté služby.

10. Doporučená praxe

Jestliže se loď přepravující zboží v režimu přepravy zboží podél pobřeží v průběhu své plavby odchýlí od trasy, měly by celní orgány na žádost dané osoby povolit, aby bylo toto zboží v rámci daného režimu vyloženo na jiném místě, než bylo původně zamýšleno. Případné účtované výdaje budou přitom omezeny přibližnými náklady za poskytnuté služby.

11. Norma

Jestliže byla přeprava zboží v režimu přepravy zboží podél pobřeží přerušena v důsledku nehody nebo vyšší moci, požádají celní orgány kapitána nebo jinou příslušnou osobu, aby přijala přiměřená předchozí opatření, která zabrání tomu, aby se zboží dostalo do nedovoleného oběhu a aby informovala celní orgány nebo jiné příslušné orgány o povaze nehody či dalších okolnostech, kvůli kterým byla plavba přerušena.

12. Norma

Jestliže loď přepravující zboží v režimu přepravy zboží podél pobřeží přepravuje dovezené zboží, které nebylo deklarováno nebo zboží, které bylo propuštěno do jiného celního režimu, celní orgány povolí, aby zboží v režimu přepravy podél pobřeží bylo naloženo nebo vyloženo co nejdříve po doplutí lodě na místo nakládky nebo vykládky.

Doklady

13. Norma

Celní orgány budou na kapitánovi nebo jiné příslušné osobě požadovat předložení jen jednoho dokladu s údaji o lodi, který bude obsahovat seznam zboží, jež má být přepravováno v rámci přepravy zboží podél pobřeží a uvádět přístav nebo přístavy na celním území, kde má být toto zboží vyloženo. Jakmile bude tento doklad celními orgány potvrzen, bude představovat povolení pro přepravu zboží v režimu přepravy zboží podél pobřeží.

14. Doporučená praxe

Celní orgány by měly poskytovat lodím, které konají pravidelné obchodní plavby mezi určenými přístavy, všeobecné povolení na přepravu zboží v režimu přepravy zboží podél pobřeží.

15. Doporučená praxe

Jestliže bylo lodi poskytnuto všeobecné povolení, měly by celní orgány před naložením zboží požadovat jen seznam zboží, které má být přepraveno v režimu přepravy zboží podél pobřeží.

16. Doporučená praxe

U zboží vykládaného z lodi, vybavené specifickým povolením, by celní orgány na kapitánovi nebo jiné příslušné osobě měly požadovat jen předložení kopie povolení, která bude obsahovat seznam zboží, jež má být v daném přístavu vyloženo. V případě lodě vybavené všeobecným povolením by měl být požadován jen seznam vyloženého zboží.

Zajištění

17. Norma

Jen když to budou celní orgány považovat za nezbytné, bude požadováno zajištění na zboží ve volném oběhu, které je dopravováno v rámci režimu přepravy zboží podél pobřeží a které v případě vývozu podléhá vývozním clům a daním, případně vývozním zákazům nebo omezením.

Specifická

F

Přepracování

Specifická

F

Kapitola 1

Aktivní zušlechťovací styk

Vstoupila v platnost :

Specifická

F

Kapitola 1

Aktivní zušlechťovací styk

Definice

Pro účely této kapitoly:

E3./F2. ”Aktivní zušlechťovací styk” je celní režim, v jehož rámci může určité zboží vstoupit na celní území s podmíněným osvobozením od dovozního cla a daní na základě toho, že toto zboží je určeno pro zpracování, přepracování nebo opravu a následný vývoz;

E2./F1. ”Náhradní zboží” je domácí nebo dovezené zboží, které je podle svého popisu, jakosti a technických vlastností shodné se zbožím dovezeným za účelem aktivního zušlechťovacího styku, které nahrazuje;

E1./F3. ”Zušlechtěné výrobky” jsou výrobky, které jsou výsledkem zpracování, přepracování nebo opravy zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku.

Zásada

1. Norma

Aktivní zušlechťovací styk se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

Působnost

2. Norma

Zboží propuštěnému do režimu aktivního zušlechťovacího styku bude poskytnuto úplné podmíněné osvobození od dovozních cel a daní. Dovozní cla a daně mohou být nicméně vybírány z jakéhokoliv výrobku, včetně odpadu, získaného zpracováním nebo přepracováním zboží propuštěného do režimu aktivního zušlechťovacího styku, které nebylo vyvezeno nebo nebylo upraveno způsobem, který by je zbavil obchodní hodnoty.

3. Norma

Aktivní zušlechťovací styk nebude určen jen pro zboží, které bylo dovezeno přímo ze zahraničí, ale také pro zboží, které už bylo propuštěno do jiného celního režimu.

4. Doporučená praxe

Propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku by nemělo být odmítnuto jen kvůli zemi původu zboží, zemi, odkud bylo zboží dovezeno nebo zemi určení.

5. Norma

Právo dovážet zboží do aktivního zušlechťovacího styku nebude vyhrazeno jen pro vlastníka dovezeného zboží.

6. Doporučená praxe

Jestliže při provádění smlouvy, uzavřené s osobou se sídlem v zahraničí, bude zboží, které má být takto použito, dodáno touto osobou, neměl by být aktivní zušlechťovací styk odmítnut jen kvůli tomu, že na celním území dovozu je zboží shodného popisu, jakosti a technických vlastností.

7. Doporučená praxe

Možnost zjištění dovezeného zboží v náhradních výrobcích by neměla být předepsána jako nezbytná podmínka aktivního zušlechťovacího styku, pokud:

(a) je možné prokázat totožnost zboží:

- předložením údajů o vstupech a o zpracovatelském postupu zušlechtěných výrobků; nebo

- celní kontrolou v průběhu zpracovatelských operací;

nebo

(b) je režim ukončen vývozem výrobků získaných zpracováním zboží shodného popisu, jakosti a technických vlastností s těmi, které byly propuštěny do režimu aktivního zušlechťovacího styku.

Propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku

(a) Povolení aktivního zušlechťovacího styku

8. Norma

Národní právní řád stanoví okolnosti, za kterých bude pro aktivní zušlechťovací styk požadováno předchozí povolení a orgány zmocněné k vydávání takového povolení.

9. Norma

Povolení aktivního zušlechťovacího styku bude určovat způsob, jakým mají být prováděny povolené úkony v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku.

10. Doporučená praxe

Když je žádost o aktivní zušlechťovací styk podána po dovozu zboží a splňuje přitom znaky povolení, mělo by být povolení vydáno se zpětnou platností.

11. Doporučená praxe

Osobám, které pravidelně provádějí úkony v rámci aktivního zušlechťovacího styku, by mělo být na jejich žádost vydáno všeobecné povolení na tyto úkony.

12. Norma

Má-li být zboží propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku podrobeno zpracování nebo přepracování, příslušné orgány stanoví nebo dojednají stupeň takového přepracování, a to s ohledem na současné podmínky, za nichž tyto úkony probíhají. Popis, jakost a množství různých zušlechtěných výrobků bude určen při stanovení nebo dojednání daného stupně.

13. Doporučená praxe

Jestliže úkony prováděné v rámci aktivního zušlechťovacího styku:

- se uplatňují na zboží, jejichž vlastnosti zůstanou v podstatě nezměněny;

- se obvykle provádějí za jasně vymezených technických podmínek; a

- poskytují stálou jakost zušlechtěných výrobků;

měly by příslušné orgány stanovit standardní stupeň přepracování těchto úkonů.

(b) Zajištění totožnosti

14. Norma

Požadavky na ztotožnění zboží pro aktivní zušlechťovací styk stanoví celní orgány. Přitom náležitě přihlédnou k povaze zboží, prováděného úkonu a významu dotčených zájmů.

Doba pobytu zboží na celním území

15. Norma

Celní orgány stanoví pro každý případ aktivního zušlechťovacího styku příslušnou lhůtu.

16. Doporučená praxe

Na žádost dané osoby a z důvodů uznaných celními orgány za oprávněné by celní orgány měly souhlasit s prodloužením původně stanovené lhůty.

17. Doporučená praxe

Měla by být formulována ustanovení o pokračování režimu aktivního zušlechťovacího styku v případě převodu vlastnictví k dovezenému zboží a zušlechtěným výrobkům na třetí osobu, pokud tato osoba převezme na sebe závazky osoby, které bylo povolení vydáno.

18. Doporučená praxe

Příslušné orgány by měly povolit, aby zpracovatelské úkony provedla jiná osoba, než které byl aktivní zušlechťovací styk povolen. Převod vlastnictví ke zboží, propuštěnému do režimu aktivního zušlechťovacího styku, by přitom nemělo být nezbytnou podmínkou, pokud bude osoba, které byla výsada aktivního zušlechťovacího styku udělena, nadále odpovídat celním orgánům za dodržování podmínek předepsaných v povolení po celou dobu průběhu příslušných úkonů.

19. Norma

Bude umožněno, aby zušlechtěné výrobky byly vyvezeny přes jiný celní úřad, než přes který bylo dovezeno zboží, propuštěné do režimu aktivního zušlechťovacího styku.

Ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku

(a) Vývoz

20. Norma

Bude umožněno, aby režimy aktivního zušlechťovacího styku byly ukončeny vývozem zušlechtěných výrobků v jedné či více zásilkách.

21. Norma

Na žádost dané osoby povolí příslušné orgány zpětný vývoz zboží do téhož státu, z něhož bylo dovezeno, a tím bude režim aktivního zušlechťovacího styku ukončen.

(b) Další způsoby ukončení

22. Doporučená praxe

Mělo by být umožněno přerušit nebo zastavit režim aktivního zušlechťovacího styku propuštěním dovezeného zboží nebo zušlechtěných výrobků do jiného celního režimu, pokud budou v každém takovém případě dodrženy příslušné podmínky a formality.

23. Doporučená praxe

Národní právní řád by měl stanovit, aby částka dovozních cel a daní v případě, kdy zušlechtěné výrobky nebudou vyvezeny, nepřekročila částku dovozních cel a daní příslušnou pro dovezené zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku.

24. Norma

Bude umožněno ukončit režim aktivního zušlechťovacího styku u zboží ztraceného v důsledku povahy zboží, pokud budou zušlechtěné výrobky přitom vyvezeny a pokud bude tato ztráta náležitě prokázána ke spokojenosti celních orgánů.

25. Doporučená praxe

Výrobky získané zpracováním náhradního zboží by měly být pro účely této kapitoly považovány za zušlechtěné výrobky (zušlechtěné náhradní zboží).

26. Doporučená praxe

Jestliže bude povoleno zušlechtění náhradního zboží, celní orgány by měly povolit vývoz zušlechtěných výrobků před dovozem zboží k aktivnímu zušlechťovacímu styku.

Specifická

F

Kapitola 2

Pasivní zušlechťovací styk

Vstoupila v platnost :

Specifická

F

Kapitola 2

Pasivní zušlechťovací styk

Definice

Pro účely této kapitoly:

E1./F2. ”Zušlechtěné výrobky” jsou výrobky, které byly získány v zahraničí a které jsou výsledkem zpracování, přepracování nebo opravy zboží, které bylo propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku.

E2./F1. ”Pasivní zušlechťovací styk” je celní režim, při kterém zboží, jež je ve volném oběhu na celním území, může být dočasně vyvezeno ke zpracování, přepracování nebo opravě v zahraničí a pak znovu dovezeno s úplným nebo částečným osvobozením od dovozních cel a daní.

Zásada

1. Norma

Režim pasivního zušlechťovacího styku se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

Působnost

2. Doporučená praxe

Pasivní zušlechťovací styk by neměl být odmítnut jen proto, že zboží má být zpracováno, přepracováno nebo opraveno v dané zemi.

3. Norma

Dočasný vývoz zboží k pasivnímu zušlechťovacímu styku nebude vyhrazen jen pro vlastníky zboží.

Propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku

(a) Formality před dočasným vývozem zboží

4. Norma

Národní právní řád vymezí případy, kdy bude pro pasivní zušlechťovací styk požadováno předchozí povolení a určí orgány zmocněné takové povolení vydávat. Těchto případů bude co nejméně.

5. Doporučená praxe

Osobám, které pravidelně provádějí úkony v rámci pasivního zušlechťovacího styku, by mělo být uděleno všeobecné povolení na tyto úkony.

6. Doporučená praxe

Příslušné orgány by měly stanovit stupeň přepracování při úkonech v rámci pasivního zušlechťovacího styku, když to budou považovat za nezbytné nebo když to daný úkon usnadní. Při určování tohoto stupně bude také předepsán popis, jakost a množství různých zušlechtěných výrobků.

(b) Zajištění totožnosti

7. Norma

Požadavky na ztotožnění zboží pro pasivní zušlechťovací styk vyhlásí celní orgány. Přitom náležitě přihlédnou k povaze zboží, prováděného úkonu a významu dotčených zájmů.

Doba pobytu zboží mimo celní území

8. Norma

Celní orgány stanoví pro každý případ pasivního zušlechťovacího styku příslušnou lhůtu.

16. Doporučená praxe

Na žádost dané osoby a z důvodů uznaných celními orgány za oprávněné by celní orgány měly souhlasit s prodloužením původně stanovené lhůty.

Dovoz zušlechtěných výrobků

10. Norma

Bude umožněno, aby zušlechtěné výrobky byly dovezeny přes jiný celní úřad, než přes který bylo zboží dočasně vyvezeno k pasivnímu zušlechťovacímu styku.

11. Norma

Bude umožněno, aby zušlechtěné výrobky byly dovezeny v jedné či více zásilkách.

12. Norma

Na žádost dané osoby příslušné orgány povolí, aby zboží dočasně vyvezené v rámci pasivního zušlechťovacího styku bylo znovu dovezeno s osvobozením od dovozních cel a daní, když se má vrátit do téhož státu.

Toto osvobození se nebude vztahovat na dovozní cla a daně, které byly vráceny nebo prominuty z titulu dočasného vývozu zboží k pasivnímu zušlechťovacímu styku.

13. Norma

Pokud národní právní řád nepožaduje zpětný dovoz zboží, které bylo dočasně vyvezeno v rámci pasivního zušlechťovacího styku, bude umožněno ukončit režim pasivního zušlechťovacího styku prohlášením zboží k přímému vývozu, a to s dodržením podmínek a formalit potřebných v takovém případě.

Cla a daně vztahující se na zušlechtěné výrobky

14. Norma

Národní právní řád stanoví rozsah osvobození od dovozních cel a daní, poskytovaného v případě, kdy jsou zušlechtěné výrobky propuštěny do volného oběhu a dále způsoby výpočtu takového osvobození.

15. Norma

Osvobození od dovozních cel a daní poskytnuté zušlechtěným výrobkům se nebude vztahovat na cla a daně, které už byly zaplaceny nebo prominuty z titulu dočasného vývozu zboží v rámci pasivního zušlechťovacího styku.

16. Doporučená praxe

Jestliže bylo zboží, dočasně vyvezené v rámci pasivního zušlechťovacího styku, v zahraničí opraveno bezplatně, mělo by být umožněno, aby byly toto zboží znovu dovezeno s úplným osvobozením od dovozních cel a daní, a to za podmínek stanovených v národním právním řádu.

17. Doporučená praxe

Osvobození od dovozních cel a daní by mělo být poskytnuto, i když byly zušlechtěné výrobky propuštěny do jiného celního režimu před prohlášením do volného oběhu.

18. Doporučená praxe

Osvobození od dovozních cel a daní by mělo být poskytnuto, i když k převodu vlastnictví zušlechtěných výrobků došlo před jejich propuštěním do volného oběhu.

Specifická

F

Kapitola 3

Systém navracení

Vstoupila v platnost :

Specifická

F

Kapitola 3

Systém navracení

Definice

Pro účely této kapitoly:

E3./F1. ”Náhradní zboží” je domácí nebo dovezené zboží, které je podle svého popisu, jakosti a technických vlastností shodné se zbožím v režimu navracení, které nahrazuje;

El./F1. ”Vrácené clo a daně” je částka dovozních cel a daní, která je vrácena v systému navracení;

E2./F3. ”Systém navracení” je celní režim, který v případě vývozu zboží zaručuje, že budou (úplně nebo zčásti) vráceny dovozní cla a daně, vyměřené ze zboží nebo materiálu v něm obsažených, případně spotřebovaných při jeho výrobě.

Zásada

1. Norma

Systém navracení se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

Působnost

2. Norma

Národní právní řád vymezí případy, kdy může být uplatněn nárok na vrácení.

3. Doporučená praxe

Národní právní řád by měl obsahovat ustanovení o uplatnění systému navracení v případech, kdy zboží, zatížené dovozním clem a daněmi, bylo nahrazeno náhradním zbožím, použitým při výrobě vyváženého zboží.

Podmínky, které je nutné splnit

4. Norma

Celní orgány neodmítnou vrácení cla jen proto, že v okamžiku dovozu zboží do volného oběhu dovozce neuvedl svůj záměr uplatnit při vývozu nárok na vrácení. Obdobně vývoz nebude povinný, když bylo takové prohlášení učiněno při dovozu.

Doba pobytu zboží na celním území

5. Doporučená praxe

Když je stanovena lhůta pro vývoz zboží, po jejímž uplynutí zaniká nárok na vrácení, měla by být tato lhůta na žádost prodloužena, jestliže důvody žádosti uznají celní orgány za oprávněné.

6. Doporučená praxe

Když je stanovena lhůta, po jejímž uplynutí nebudou žádosti o vrácení přijímány, mělo by být umožněno prodloužení této lhůty z obchodních či jiných důvodů, které celní orgány uznají za oprávněné.

Platba vráceného cla

7. Norma

Clo bude vráceno co nejdříve po ověření nároku.

8. Doporučená praxe

Národní právní řád by měl umožnit využívání elektronického převodu prostředků při vrácení cla.

9. Doporučená praxe

Clo by mělo být rovněž vráceno ze zboží uskladněného v celním skladu nebo ze zboží umístěného ve svobodném celním pásmu, pokud má být následně vyvezeno.

10. Doporučená praxe

Celní orgány by měly, jestliže budou o to požádány, vracet clo pravidelně ze zboží, které bylo vyvezeno během stanoveného období.

Specifická

F

Kapitola 4

Přepracování zboží do volného oběhu

Vstoupila v platnost :

Specifická

F

Kapitola 4

Přepracování zboží do volného oběhu

Definice

Pro účely této kapitoly:

E1./F1. ”Přepracování zboží do volného oběhu” je celní režim, při němž může být dovezené zboží zpracováno, přepracováno nebo opracováno pod celním dohledem před propuštěním do volného oběhu v takovém rozsahu, že částka dovozních cel a daní z výrobků takto získaných, je nižší, než by byla jejich částka z dovezeného zboží.

Zásady

1. Norma

Přepracování do volného oběhu se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

2. Norma

Režim přepracování zboží do volného oběhu bude povolen za podmínek, že:

- celní orgány budou schopny se ujistit, že výrobky, které jsou výsledkem přepracování zboží do volného oběhu, byly získány z dovezeného zboží; a

- po zpracování, přepracování nebo opracování není možné hospodárně uvést zboží do původního stavu.

Působnost

3. Norma

Národní právní řád stanoví, které třídy zboží a jaké úkony budou povoleny pro přepracování zboží do volného oběhu.

4. Norma

Přepracování zboží do volného oběhu nebude omezeno na zboží, které bylo dovezeno přímo ze zahraničí, ale může být povoleno rovněž u zboží, které už bylo propuštěno do jiného celního režimu.

5. Norma

Právo na přepracování zboží do volného oběhu nebude vyhrazeno jen vlastníkovi dovezeného zboží.

6. Doporučená praxe

Osobám, které provádějí pravidelně přepracování zboží do volného oběhu, by mělo být na jejich žádost poskytnuto všeobecné povolení na takové úkony.

Ukončení režimu přepracování zboží do volného oběhu

7. Norma

Režim přepracování zboží do volného oběhu bude ukončen, jakmile budou výrobky, které jsou výsledkem přepracování, propuštěny do volného oběhu.

8. Norma

Bude-li to odůvodněno okolnostmi, na žádost dané osoby vysloví celní orgány souhlas s ukončením daného režimu, jestliže výrobky získané takovým zpracováním, přepracováním nebo opracováním budou propuštěny do jiného celního režimu a budou-li přitom splněny podmínky a formality, potřebné v každém případě.

9. Norma

Veškerý odpad nebo zbytky po přepracování zboží do volného oběhu budou v případě propuštění do volného oběhu podléhat dovoznímu clu a daním, které by byly z takového odpadu nebo zbytků vyměřeny, kdyby byly do daného státu dovezeny.

Specifická

G

Dočasné použití

Specifická

G

Kapitola 1

Dočasné použití

Vstoupila v platnost :

Specifická

G

Kapitola 1

Dočasné použití

Definice

Pro účely této kapitoly:

E1./F1. ”Dočasné použití” je celní režim, ve kterém může být určité zboží dovezeno na celní území s podmíněným úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla a daní; musí jít o zboží, které je dováženo pro specifický účel a musí být určeno k zpětnému vývozu ve stanovené lhůtě, aniž by bylo nějak pozměněno, kromě běžného opotřebení jeho použitím.

Zásada

1. Norma

Dočasné použití se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

Působnost

2. Norma

Národní právní řád vymezí případy, kdy bude dočasné použití povoleno.

3. Norma

Zboží v režimu dočasného použití bude poskytnuto úplné podmíněné osvobození od dovozních cel a daní s výjimkou případů, pro které národní právní řád stanoví, že osvobození může být jen částečné.

4. Norma

Dočasné použití nebude vyhrazeno jen pro zboží, které bylo dovezeno přímo ze zahraničí, ale bude poskytnuto také na zboží, které už bylo propuštěno do jiného celního režimu.

5. Doporučená praxe

Dočasné použití by mělo být poskytováno bez ohledu na zemi původu zboží, zemi, odkud bylo zboží přepraveno nebo zemi určení.

6. Norma

Zboží v režimu dočasného použití může být podrobeno úkonům nezbytným k jeho ochraně po dobu pobytu na celním území.

Formality před propuštěním do režimu dočasného použití

7. Norma

Národní právní řád vymezí případy, kdy bude pro propuštění do režimu dočasného použití požadováno předchozí povolení a určí orgány zmocněné takové povolení vydávat. Těchto případů bude co nejméně.

8. Doporučená praxe

Celní orgány by měly požadovat, aby zboží bylo předloženo určitému celnímu úřadu pouze v případě, kdy to usnadní režim dočasného použití.

9. Doporučená praxe

Celní orgány by měly umožnit dočasné použití bez podání písemného celního prohlášení, pokud nebudou mít pochybnosti o následném zpětném vývozu zboží.

10. Doporučená praxe

Smluvní strany by měly pečlivě zvážit možnost přistoupení k mezinárodním dohodám týkajícím se dočasného použití, které jim umožní přijímat místo dokladů a záruk celních orgánů doklady a záruky vystavené mezinárodními organizacemi.

Zajištění totožnosti

11. Norma

Dočasné použití zboží bude podmíněno přesvědčením se celních orgánů, že budou schopny ztotožnit zboží při ukončení režimu dočasného použití.

12. Doporučená praxe

Pro účely ztotožnění zboží v režimu dočasného použití by celní orgány měly vlastní zajištění totožnosti uplatňovat jen v případech, kdy obchodní prostředky zajištění totožnosti budou nedostatečné.

Lhůta pro zpětný vývoz

13. Norma

Celní orgány stanoví v každém případě lhůtu pro trvání režimu dočasného použití.

14. Doporučená praxe

Na žádost dané osoby a z důvodů uznaných celními orgány za oprávněné by celní orgány měly povolit prodloužení původně stanovené lhůty.

15. Doporučená praxe

Jestliže zboží, propuštěné do režimu dočasného použití, nemůže být znovu vyvezeno kvůli zajištění jinému než zajištění na základě žaloby soukromých osob, měl by být požadavek na zpětný vývoz po dobu tohoto zajištění přerušen.

Převod práva na dočasné použití

16. Doporučená praxe

Celní orgány by měly na požádání povolit převod práva na dočasné použití na jakoukoliv osobu, pokud tato osoba:

(a) splňuje stanovené podmínky; a

(b) převezme na sebe závazky původní osoby s právem na dočasné použití.

Ukončení režimu dočasného použití

17. Norma

Bude umožněno, aby zboží propuštěné do režimu dočasného použití bylo zpětně vyvezeno přes jiný celní úřad, než přes který bylo dovezeno.

18. Norma

Bude umožněno, aby zboží propuštěné do režimu dočasného použití bylo zpětně vyvezeno v jedné či více zásilkách.

19. Doporučená praxe

Mělo by být umožněno přerušit nebo zastavit režim dočasného použití tím, že dovezené zboží bude propuštěno do jiného celního režimu, pokud budou v každém případě splněny příslušné podmínky a formality.

20. Doporučená praxe

Budou-li zákazy nebo omezení, platné v okamžiku propuštění do režimu dočasného použití, v průběhu doby platnosti dokladu o dočasném použití odvolány, měly by celní orgány vyhovět žádosti o ukončení propuštěním zboží do režimu volného oběhu.

21. Doporučená praxe

Když bylo zajištění poskytnuto celní jistotou, mělo by být umožněno, aby tato jistota byla vrácena na celním úřadu zpětného vývozu, i když zboží nebylo přes tento celní úřad dovezeno.

Případy dočasného použití

(a) Úplné podmíněné osvobození od dovozního cla a daní

22. Doporučená praxe

Dočasné použití s úplným podmíněným osvobozením od cel a daní by mělo být poskytnuto zboží, uvedenému v dále uvedených přílohách k Úmluvě o dočasném použití (Istanbulská úmluva) z 26. června 1990:

(1) ”Zboží k vystavení, předvedení nebo používání na výstavách, veletrzích, kongresech a podobných událostech”, uvedené v Příloze B.1.

(2) ”Zařízení k výkonu povolání”, uvedené v Příloze B.2.

(3) ”Kontejnery, palety, obaly, vzorky a další zboží dovezené v souvislosti s obchodní operací”, uvedené v Příloze B.3.

(4) ”Zboží dovezené pro pedagogické, vědecké nebo kulturní účely”, uvedené v Příloze B.5.

(5) ”Osobní svršky cestujících a zboží dovezené ke sportovním účelům”, uvedené v Příloze B.6.

(6) ”Turistický propagační materiál”, uvedené v Příloze B.7.

(7) ”Zboží dovážené v pohraničním styku”, uvedené v Příloze B.8.

(8) ”Zboží dovezené pro humanitární účely”, uvedené v Příloze B.9.

(9) ”Dopravní prostředky”, uvedené v Příloze C.

(10) ”Zvířata”, uvedená v Příloze D.

(b) Částečné osvobození od dovozního cla a daní

23. Doporučená praxe

Pro zboží, které není zahrnuto do doporučené praxe 22 a zboží zahrnuté do doporučené praxe 22, které nesplňuje podmínky pro úplné podmíněné osvobození, by mělo být povoleno dočasné použití alespoň s částečným podmíněným osvobozením od dovozních cel a daní.

Specifická

H

Přestupky

Specifická

H

Kapitola 1

Celní přestupky

Vstoupila v platnost :

Specifická

H

Kapitola 1

Celní přestupky

Definice

Pro účely této kapitoly:

E3./F1. ”Celní přestupek” znamená jakékoliv porušení nebo pokus o porušení celních předpisů;

E2./F3. ”Narovnání” představuje dohodu, podle níž zmocněné celní orgány upustí od řízení o celním přestupku, pokud osoba (osoby), pachatel daného přestupku splní určité podmínky;

E1./F2. ”Správní řízení o celním přestupku” je postup stanovený národním právním řádem, podle něhož jsou celní orgány zmocněny vyřídit celní přestupek buď svým výrokem nebo narovnáním.

Zásady

1. Norma

Vyšetřování, prokazování a správní řízení o celních přestupcích celními orgány se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

2. Norma

Národní právní řád vymezí celní přestupky a stanoví podmínky, za nichž mohou být vyšetřovány, prokazovány a, když to bude přicházet v úvahu, projednávány ve správním řízení.

Působnost

3. Norma

Národní právní řád určí, které osoby mohou být činěny odpovědnými za spáchání celního přestupku.

4. Norma

Národní právní řád stanoví lhůtu, po které nelze zahájit řízení o celním přestupku a určí začátek této lhůty.

Vyšetřování a prokazování celních přestupků

5. Norma

Národní právní řád stanoví podmínky, za nichž jsou celní orgány zmocněny:

- kontrolovat zboží a dopravní prostředky;

- požadovat předložení dokladů nebo korespondence;

- vyžadovat přístup do počítačových databází;

- prohlížet osoby a provozní prostory; a

- zajišťovat důkazy.

6. Norma

Osobní prohlídky pro celní účely budou prováděny jen v případech dostatečně důvodného podezření z podloudnictví nebo jiných závažných celních přestupků.

7. Norma

Celní orgány nebudou prohlížet provozní prostory, pokud nebudou mít dostatečně důvodné podezření z podloudnictví nebo jiných závažných celních přestupků.

8. Norma

Celní orgány budou danou osobu co nejdříve informovat o povaze údajného přestupku, právních ustanoveních, která byla údajně porušena a, když to bude případné, o možných sankcích.

Postup po odhalení celního přestupku

9. Norma

Národní právní řád stanoví postup, který budou celní orgány dodržovat poté, co zjistily, že byl spáchán celní přestupek a opatření, která mohou přitom přijímat.

10. Doporučená praxe

Celní orgány by měly uvádět údaje o celních přestupcích a přijatých opatřeních v protokolu nebo zprávách o přestupcích a o správním řízení.

Zajištění nebo zadržení zboží nebo dopravních prostředků

11. Norma

Celní orgány zajistí zboží anebo zadrží dopravní prostředek, pokud:

- podléhá propadnutí nebo zabrání; nebo

- může být požadováno, aby bylo předloženo jako důkaz v pozdějším stadiu řízení.

12. Norma

Jestliže se celní přestupek týká jen části zásilky, bude zajištěna nebo zadržena jen tato část, pokud se celní orgány ujistí, že zbytek zásilky nesloužil, přímo či nepřímo, ke spáchání přestupku.

13. Norma

Když se celní orgány rozhodnou zajistit nebo zadržet zboží anebo dopravní prostředek, vydají předmětné osobě doklad udávající:

- popis a množství zajištěného nebo zadrženého zboží a dopravních prostředků;

- důvody zajištění nebo zadržení; a

- povahu přestupku.

14. Doporučená praxe

Celní orgány by měly uvolnit zajištěné nebo zadržené zboží proti přiměřené záruce, pokud se ovšem na toto zboží nevztahují nějaké zákazy nebo omezení, nebo pokud nebude potřebné jako důkaz v pozdějším stadiu řízení.

15. Doporučená praxe

Celní orgány by měly uvolnit zajištěný nebo zadržený dopravní prostředek, který byl použit při spáchání celního přestupku, když se ujistí, že:

- dopravní prostředek nebyl žádným způsobem zkonstruován, upraven nebo pozměněn či vybaven za účelem ukrytí zboží;

- nepožaduje se, aby byl dopravní prostředek předložen jako důkaz v pozdějším stadiu řízení; a

- v případě požadavku může být poskytnuta přiměřená záruka.

16. Doporučená praxe

Dopravní prostředek by měl být zajištěn nebo zadržen jen v případě, kdy:

- vlastník, provozovatel nebo za něj odpovídající osoba se podílela na celním přestupku nebo byla do něho zasvěcená, případně neučinila všechny přiměřené kroky k tomu, aby bylo zabráněno spáchání přestupku;

- dopravní prostředek byl speciálně zkonstruován, upraven, pozměněn nebo vybaven způsobem zvoleným s cílem ukrýt zboží; nebo

- uvedení do původního stavu dopravního prostředku, který byl speciálně upraven nebo pozměněn, už není možné.

17. Doporučená praxe

Nehrozí-li, s ohledem na jeho povahu, rychlé znehodnocení, nebylo by pro celní orgány praktické, aby uchovávaly zajištěné nebo zadržené zboží, a nemělo by být prodáno nebo s ním jinak naloženo dříve, než bude prohlášeno za propadlé nebo zabrané, případně přenechané ve prospěch státu.

Zadržení osob

18. Norma

Národní právní řád vyhlásí pravomoci celních orgánů v souvislosti se zadržením osob a předepíše k tomu příslušné podmínky, zejména lhůtu, po jejímž uplynutí zadržení podléhá přezkoumání soudními orgány.

Správní řízení o celních přestupcích

19. Norma

Celní orgány přijmou nezbytná opatření k záruce, když to bude přicházet v úvahu, že co nejrychleji po odhalení celního přestupku:

- bude zahájeno správní řízení; a

- daná osoba bude informována o podmínkách řízení, možnostech odvolání a lhůtách pro podání odvolání.

20. Doporučená praxe

Jestliže byl v průběhu celního řízení o propuštění zboží zjištěn celní přestupek, který je považován za méně významný, mělo by být možné, aby přestupek vyřídil celní úřad, který přestupek odhalil.

21. Doporučená praxe

V případě zjištění, že cestující spáchal méně závažný přestupek, by mělo být možné, aby tento přestupek neprodleně vyřídil celní úřad, který ho odhalil.

22. Norma

Národní právní řád stanoví sankce, ukládané za celní přestupky různých tříd, které mohou být vyřízeny ve správním řízení a vymezí celní úřady způsobilé je ukládat.

23. Norma

Přísnost sankcí a výše případných pokut, ukládaných v rámci správního řízení o celním přestupku, bude záviset na závažnosti a významu spáchaného celního přestupku a na dosavadních zkušenostech celních orgánů z jednání s předmětnou osobou.

24. Norma

Když jsou v celním prohlášení obsaženy nepravdivé údaje, a deklarant je přitom schopen doložit, že učinil veškeré potřebné kroky k zajištění správných a přesných informací, vezmou celní orgány tuto skutečnost v úvahu při rozhodování o případné sankci.

25. Norma

Jestliže k celnímu přestupku dojde v důsledku projevu vyšší moci nebo jiných okolností, které jsou mimo kontrolu dané osoby a nejde přitom z její strany o nedbalost nebo o úmysl, nebude žádná sankce uložena, pokud budou tyto skutečnosti náležitě prokázány ke spokojenosti celních orgánů.

26. Norma

Zboží, které bylo zajištěno nebo zadrženo, nebo výnosy z prodeje takového zboží budou po odečtení případných cel a daní i všech dalších poplatků a vzniklých výdajů:

- předány osobě oprávněné k jejich převzetí, a to co nejdříve poté, kdy byl celní přestupek konečně vyřízen; nebo

- pokud to není možné, uchovávány k jejich dispozici po stanovenou dobu,

to vše s podmínkou, že zboží nebylo prohlášeno za propadlé nebo zabrané ani za přenechané ve prospěch státu, jako výsledek řízení.

Právo na odvolání

27. Norma

Každá osoba, obviněná z celního přestupku, který je předmětem správního řízení, bude mít právo na odvolání k orgánu, který je nezávislý na celních orgánech, pokud se nerozhodla přistoupit na vyřízení narovnáním.

Specifická

J

Zvláštní režimy

Specifická

J

Kapitola 1

Cestující

Vstoupila v platnost :

Specifická

J

Kapitola 1

Cestující

Definice

Pro účely této kapitoly:

E3./F5. ”Cestující” je

(1) každá osoba, která dočasně vstoupí na území země, ve které nemá obvyklé místo pobytu (”není obyvatelem země”), nebo která opouští toto území; a

(2) každá osoba, která opouští území země, ve které má obvyklé místo pobytu (”odjíždějící obyvatel”), nebo která se vrací na toto území (”vracející se obyvatel”);

E5./F1. ”Dočasné použití” je celní režim, ve kterém může být určité zboží dovezeno na celní území s podmíněným osvobozením od dovozních cel a daní; musí jít o zboží, které je dováženo pro specifický účel a musí být určeno k zpětnému vývozu ve stanovené lhůtě, aniž by bylo nějak pozměněno, kromě běžného opotřebení jeho použitím;

E4./F3. ”Osobní svršky” jsou veškeré předměty (nové nebo použité), které může cestující v přiměřeném rozsahu potřebovat pro své osobní použití v průběhu cesty, když se vezmou do úvahy všechny okolnosti cesty, ale s vyloučením zboží, dováženého nebo vyváženého pro obchodní účely;

E2./F4. ”Dopravní prostředky k soukromému použití” jsou silniční vozidla a přívěsy, čluny a letadla, spolu s jejich náhradními díly a běžným příslušenstvím a vybavením, dovážené nebo vyvážené výhradně pro osobní použití ze strany dané osoby a nikoliv pro přepravu osob za odměnu nebo pro průmyslovou či obchodní přepravu zboží, ať za odměnu nebo bezplatně;

E1./F5. ”Systém červená-zelená” je zjednodušený systém celního dohledu, který umožňuje cestujícím na vstupu učinit prohlášení volbou mezi dvěma průjezdními pruhy. Jeden, který je označen zelenou značkou, je určen pro cestující, kteří přepravují zboží v množství nebo hodnotě, nepřekračující hodnoty stanovené pro osvobození od cla a které nepodléhá dovozním zákazům nebo omezením.. Druhý pruh, který je označen červenou značkou, je určen pro všechny ostatní cestující.

Zásady

1. Norma

Celní výhody, dostupné pro cestující, se budou řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

2. Norma

Celní výhody, poskytnuté v této kapitole, se budou vztahovat na cestující bez ohledu na jejich státní příslušnost nebo národnost.

Působnost

3. Norma

Celní orgány určí celní úřady, které mohou provádět celní formality týkající se cestujících. Při stanovování působnosti a místa těchto celních úřadů a dále jejich pracovní doby budou celní orgány brát do úvahy zejména zeměpisnou polohu a stávající rozsah cestovního styku.

4. Norma

Pokud budou splňovat příslušné požadavky celního dohledu, budou moci cestující, přijíždějící do země nebo opouštějící zemi dopravním prostředkem k soukromému použití, vykonat všechny nezbytné celní formality, aniž by museli současně vystupovat z dopravního prostředku, kterým cestují.

5. Doporučená praxe

Cestující přijíždějící do země nebo opouštějící zemi silničním vozidlem k obchodnímu použití nebo vlakem, by měli mít možnost vykonat všechny nezbytné celní formality, aniž by museli soustavně vystupovat z dopravního prostředku, kterým cestují.

6. Doporučená praxe

Systém červená-zelená by měl být využíván pro celní dohled nad cestujícími, zbožím, které přepravují a, pokud to bude přicházet v úvahu, také nad dopravními prostředky k soukromému použití.

7. Doporučená praxe

Bez ohledu na způsob zvolené dopravy by neměl být pro celní účely požadován zvláštní seznam cestujících nebo jejich zavazadel.

8. Doporučená praxe

Celní orgány by měly ve spolupráci s dalšími orgány a obchodem usilovat o využívání mezinárodních vzorových, předem zasílaných informací o cestujících, kdykoliv budou k dispozici, aby tak usnadnily celní dohled cestujících a celní řízení o zboží, které přepravují.

9. Doporučená praxe

Cestujícím by mělo být umožněno podávat ústní prohlášení o zboží, které přepravují. Celní orgány mohou ale požadovat písemné nebo elektronické prohlášení o dováženém nebo vyváženém zboží obchodní povahy přepravované cestujícími, nebo které svou hodnotou nebo množstvím překračuje limity stanovené národním právním řádem.

10. Norma

Osobní prohlídky cestujících v rámci celního dohledu budou prováděny jen ve výjimečných případech a pokud je dostatečně důvodné podezření z podloudnictví nebo jiných přestupků.

11. Norma

Zboží přepravované cestujícími bude v níže uvedených případech uloženo nebo uchováváno za podmínek předepsaných celními orgány, než bude provedeno celní řízení k propuštění do příslušného celního režimu, než bude znovu vyvezeno nebo než s ním bude naloženo v souladu s národním právním řádem:

- na žádost cestujícího;

- jestliže dané zboží nemůže být celnímu řízení podrobeno ihned; nebo

- jestliže se na toto zboží nevztahují další ustanovení této kapitoly.

12. Norma

Cestovní zavazadla (tj. zavazadla, která došla před příjezdem cestujícího nebo po jeho příjezdu) budou podléhat celnímu řízení k propuštění do režimu, příslušného pro zavazadla nebo v rámci jiného zjednodušeného celního režimu.

13. Norma

Každé oprávněné osobě bude dovoleno předložit cestovní zavazadlo k celnímu řízení jménem cestujícího.

14. Doporučená praxe

Na zboží navržené do volného oběhu na základě výhod příslušných pro cestující by měl být uplatňován systém jednotné celní sazby, pokud půjde o dovoz neobchodní povahy a pokud celková hodnota nebo množství zboží nepřekročí výši stanovenou národním právním řádem.

15. Doporučená praxe

Kdykoliv to bude možné, měly by být úvěrové nebo bankovní karty přijatelné jako platební prostředek za služby poskytnuté celními orgány a za cla a daně.

Vstup

16. Doporučená praxe

Množství tabákových výrobků, vína, lihovin a parfému, které budou moci cestující dovážet v rámci osvobození od cla a daní, by nemělo být nižší než:

(a) 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250 gramů tabáku, případně souprava těchto výrobků o celkové hmotnosti nepřekračující 250 gramů;

(b) 2 litry vína nebo 1 litr lihovin;

(c) 1/4 litru toaletní vody nebo 50 gramů parfému.

Výhody poskytované na tabákové výrobky a alkoholické nápoje mohou být ale vyhrazeny jen pro osoby, které dosáhly určitého věku a nemusí být vůbec poskytnuty nebo mohou být poskytnuty jen v omezeném množství osobám, které překračují hranice často, nebo které byly v příslušné zemi po dobu kratší 24 hodin.

17. Doporučená praxe

Kromě spotřebních výrobků, kterým má být umožněn dovoz v rámci osvobození od cla a daní v rámci stanovených množstevních limitů, by mělo být cestujícím dovoleno dovážet osvobozené od cla a daní zboží výlučně neobchodní povahy, a to až do celkové hodnoty 75 zvláštních práv čerpání (ZPČ). Menší hodnota může být stanovena pro osoby, které nedosáhly určitého věku nebo pro osoby, které překračují hranice často, nebo které byly v příslušné zemi po dobu kratší 24 hodin.

18. Norma

Vracejícím se vlastním obyvatelům bude povoleno dovážet od cla a daní osvobozené osobní věci a své dopravní prostředky k soukromému použití, které si vzali sebou při výstupu ze země a které byly v dané zemi ve volném oběhu.

19. Norma

Celní orgány nebudou požadovat celní doklad nebo zajištění v případě dočasného použití osobních svršků od osob, které nejsou obyvateli, pokud:

- tyto věci nepřekračují svou hodnotou nebo množstvím limity stanovené národním právním řádem; a

- je celní orgány nepovažují za ohrožení pro státní pokladnu.

20. Norma

Kromě ošacení, kosmetiky a dalších věcí zřejmě osobní povahy budou za osobní svršky těch, kdož nemají obvyklé místo pobytu v dané zemi, považovány zejména tyto:

- osobní šperky;

- fotografické přístroje a kamery spolu s přiměřeným množstvím filmů, pásek a příslušenství;

- přenosné projektory diapozitivů a filmové promítací přístroje a příslušenství, spolu s přiměřeným množstvím diapozitivů nebo filmů;

- dalekohledy;

- přenosné hudební nástroje;

- přenosné zvukové přehrávací zařízení, včetně magnetofonů, přehrávačů kompaktních disků a diktafonů s páskami, deskami a disky;

- přenosné radiové přijímače;

- celulární nebo mobilní telefony;

- přenosné televizory;

- přenosné psací stroje;

- přenosné osobní počítače a příslušenství;

- přenosné kalkulačky;

- dětské kočárky a skládací kočárky;

- vozíky pro invalidy;

- sportovní nářadí.

21. Norma

Jestliže je pro osobu, která není obyvatelem dané země, nutné podat prohlášení s návrhem na dočasné použití osobních věcí, bude lhůta pro dočasné použití stanovena s ohledem na délku pobytu cestujícího v dané zemi, pokud se tím ale nepřekročí lhůta případně stanovená národním právním řádem.

22. Norma

Na žádost cestujícího a z důvodů uznaných celními orgány za oprávněné prodlouží celní orgány lhůtu pro dočasné použití, původně stanovenou pro osobní svršky osoby, která není obyvatelem dané země, pokud se tím ale nepřekročí lhůta případně stanovená národním právním řádem.

23. Norma

Osobám, které nejsou obyvateli dané země, bude umožněno dočasné použití dopravních prostředků k soukromému použití.

24. Norma

Palivo přepravované v normálních palivových nádržích dopravních prostředků k soukromému použití bude propuštěno v rámci osvobození od cla a daní.

25. Norma

Výhody poskytované pro dopravní prostředky k soukromému použití budou dostupné jak v případě, kdy dopravní prostředek vlastní nebo si osoba, která není obyvatelem dané země pronajala nebo vypůjčila, tak bez ohledu na to, zda tento dopravní prostředek vstupuje současně s cestujícím, před nebo po jeho příjezdu.

26. Doporučená praxe

Celní orgány by neměly požadovat celní doklad nebo zajištění pro dočasné použití dopravních prostředků k soukromému použití osob, které nejsou obyvateli dané země.

27. Doporučená praxe

Jestliže je pro dočasné použití dopravních prostředků k soukromému použití osob, které nejsou obyvateli dané země, požadován celní doklad nebo zajištění, měly by celní orgány přijímat vzorové mezinárodní doklady a formy zajištění.

28. Norma

Jestliže je pro osoby, které nejsou obyvateli dané země, nutné podat prohlášením návrh na dočasné použití dopravních prostředků k soukromému použití, bude lhůta pro dočasné použití stanovena s ohledem na délku pobytu takových osob v zemi, pokud se ale tím nepřekročí lhůta případně stanovená národním právním řádem.

29. Norma

Na žádost dané osoby a z důvodů uznaných celními orgány za oprávněné prodlouží celní orgány původně stanovenou lhůtu pro dočasné použití dopravních prostředků k soukromému použití osobami, které nejsou obyvateli dané země, pokud se tím ale nepřekročí lhůta případně stanovená národním právním řádem.

30. Norma

Všechny náhradní díly, potřebné pro opravu dopravního prostředku k soukromému použití v dané zemi, budou propuštěny do režimu dočasného použití.

Zpětný vývoz

31. Norma

Celní orgány umožní, aby zboží dočasně používané osobami, které nejsou obyvateli dané země, bylo zpětně vyvezeno přes jiný celní úřad, než přes který bylo dovezeno.

32. Norma

Celní orgány nebudou na osobách, které nejsou obyvateli dané země, vyžadovat zpětný vývoz soukromých dopravních prostředků nebo osobních věcí, které byly v důsledku nehody nebo vyšší moci vážně poškozeny nebo zničeny.

Odjezd

33. Norma

Celní formality požadované na odjíždějících cestujících budou co nejjednodušší.

34. Norma

Cestujícím bude dovoleno vyvážet zboží pro obchodní účely, pokud splní nezbytné formality a zaplatí všechna v úvahu přicházející vývozní cla a daně.

35. Norma

Na žádost obyvatel opouštějících zemi celní orgány zajistí totožnost určitých věcí, pokud to usnadní zpětný dovoz bez cel a daní.

36. Norma

Jen ve výjimečných případech budou celní orgány požadovat na obyvatelích opouštějících danou zemi doklad o dočasném vývozu osobních věcí a soukromých dopravních prostředků.

37. Doporučená praxe

Jestliže bylo zajištění poskytnuto celní jistotou, mělo by být umožněno, aby pak byla vrácena celním úřadem při zpětném vývozu, i kdyby zboží nebylo přes tento celní úřad dovezeno.

Tranzitní cestující

38. Norma

Tranzitní cestující, kteří neopustí tranzitní prostor, nebudou muset procházet celní kontrolou. Celním orgánům bude ale dovoleno vykonávat všeobecný dohled nad tranzitním prostorem a přijímat nezbytná opatření v případě podezření z celního přestupku.

Informace o celních výhodách dostupných pro cestující

39. Doporučená praxe

Informace o celních výhodách, které jsou příslušné pro cestující, by měly být dostupné v úředním jazyku nebo jazycích dané země nebo v jakémkoliv jiném jazyce, považovaném za účelný.

Specifická

J

Kapitola 2

Poštovní styk

Vstoupila v platnost :

Specifická

J

Kapitola 2

Poštovní styk

Definice

Pro účely této kapitoly:

E2./F3. ”Celní formality u poštovních zásilek” znamenají souhrn úkonů prováděných zainteresovanou stranou a celními orgány v rámci poštovního styku;

E1./F1. ”CN 22/23” jsou zvláštní tiskopisy prohlášení pro poštovní zásilky, jak jsou popsány v současně platných Aktech Světové poštovní unie;

E4./F5. ”Poštovní služba” je veřejná nebo soukromá organizace, zmocněná vládou k poskytování mezinárodních služeb, které se řídí současně platnými Akty Světové poštovní unie;

E3./F2. ”Poštovní zásilky” zahrnují listovní zásilky a balíky, jak jsou popsány v současně platných Aktech Světové poštovní unie, které přepravují poštovní služby;

E5./F4. ”Světová poštovní unie” je vládní organizace, založená v roce 1874 Bernskou smlouvou pod názvem ”Všeobecná poštovní unie”, která se v roce 1878 přejmenovala na ”Světovou poštovní unii (UPU)” a která se od roku 1948 stala odbornou organizací Organizace spojených národů.

Zásady

1. Norma

Celní formality pro poštovní zásilky se budou řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

2. Norma

Národní právní řád stanoví příslušné povinnosti a odpovědnost celních orgánů a poštovních služeb při celním řízení, kterému budou podrobovány poštovní zásilky.

Celní řízení s poštovními zásilkami

3. Norma

Celní řízení s poštovními zásilkami bude prováděno co možná nejrychleji.

(a) Celní statut zboží

4. Norma

Vývoz zboží v poštovních zásilkách bude povolen bez ohledu na to, zda je toto zboží ve volném oběhu nebo zda je propuštěno do jiného celního režimu.

5. Norma

Dovoz zboží v poštovních zásilkách bude povolen bez ohledu na to, zda je zboží zamýšleno pro volný oběh nebo k propuštění do jiného celního režimu.

(b) Předložení celním orgánům

6. Norma

Celní orgány poštovní službě určí, které poštovní zásilky jim budou předkládány za účelem celní kontroly a způsoby předkládání těchto zásilek.

7. Norma

Celní orgány nebudou požadovat, aby byly pro účely celní kontroly předkládány poštovní zásilky při vývozu, pokud tyto neobsahují:

- zboží, jehož vývoz musí být ověřen;

- zboží, pro které platí vývozní zákazy nebo omezení, případně vývozní cla a daně;

- zboží s hodnotou překračující částku stanovenou národním právním řádem; nebo

- zboží, které bylo vybráno k celní kontrole na základě namátkového výběru.

8. Doporučená praxe

Celní orgány by neměly soustavně požadovat, aby jim byly předkládány tyto třídy dovážených poštovních zásilek:

(a) pohlednice a dopisy obsahující jen osobní sdělení;

(b) literatura pro slepce;

(c) tiskoviny nepodléhající dovozním clům a daním.

(c) Celní řízení na základě tiskopisů CN22, CN23 nebo na základě celního prohlášení

9. Norma

Jestliže jsou veškeré informace, požadované celními orgány, obsaženy na CN22 nebo CN23 a v doprovodných dokladech, budou tiskopisy CN22 nebo CN23 považovány za celní prohlášení, s výjimkou:

- zboží o hodnotě překračující částku stanovenou národním právním řádem;

- zboží podléhajícího zákazům nebo omezením, případně vývozním clům a daním;

- zboží, jehož vývoz musí být ověřen;

- dovezeného zboží, které má být propuštěno do jiného celního režimu než volného oběhu.

V těchto případech bude požadováno samostatné celní prohlášení.

Tranzitní poštovní zásilky

10. Norma

Jestliže jsou přepravovány v rámci tranzitu, nebudou poštovní zásilky podléhat celním formalitám.

Výběr cel a daní

11. Norma

Celní orgány stanoví co možná nejjednodušší postupy pro výběr cel a daní ze zboží v poštovních zásilkách.

Specifická

J

Kapitola 3

Dopravní prostředky k obchodnímu použití

Vstoupila v platnost :

Specifická

J

Kapitola 3

Dopravní prostředky k obchodnímu použití

Definice

Pro účely této kapitoly:

E1./F2. ”Celní formality platné pro dopravní prostředky k obchodnímu použití” znamenají souhrn všech úkonů, prováděných danou osobou a celními orgány v souvislosti se vstupem dopravního prostředku k obchodnímu použití na celní území, s jeho výstupem z toho území a s jeho pobytem na tomto území;

E3./F3. ”Dopravní prostředek k obchodnímu použití” je jakékoliv plavidlo (včetně námořních a říčních nákladních plavidel, vlečných či ostatních a plavidel na nosných křídlech), vznášedlo, letadlo, silniční vozidlo (včetně přívěsů, návěsů a soupravy vozidel) nebo železniční vozy, používané v mezinárodní přepravě osob za odměnu nebo v průmyslové a obchodní přepravě zboží, za odměnu či bezplatně, spolu s jejich běžnými náhradními díly, příslušenstvím a vybavením, stejně jako s mazacími oleji a palivem obsaženým v normálních palivových nádržích, pokud jsou tyto položky přepravovány spolu s dopravním prostředkem k obchodnímu použití;

E2./F1. ”Vstupní seznam”) nebo ”Výstupní seznam”, podle toho, co přichází v úvahu, je prohlášení, které má být učiněno nebo předloženo celním orgánům při vstupu nebo výstupu dopravního prostředku k obchodnímu použití, a to osobou odpovědnou za daný dopravní prostředek k obchodnímu použití a které má obsahovat nezbytné údaje o dopravním prostředku k obchodnímu použití a cestě, nákladu, zásobách, posádce nebo cestujících.

Zásady

1. Norma

Celní formality platné pro dopravní prostředky k obchodnímu použití se budou řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

2. Doporučená praxe

Celní formality platné pro obchodní dopravní prostředky by měly být uplatňovány spravedlivě, bez ohledu na zemi registrace nebo vlastnictví dopravního prostředku k obchodnímu použití, případně na zemi, odkud přijel či na zemi určení.

Dočasné použití dopravního prostředku k obchodnímu použití

3. Doporučená praxe

Dopravním prostředkům k obchodnímu použití, naloženým či nenaloženým, by měl být dovolen dočasný vstup na celní území s podmíněným osvobozením od dovozních cel a daní, pokud tyto dopravní prostředky k obchodnímu použití nebudou využívány na celním území země dočasného použití k vnitřní přepravě. Musí být určeny ke zpětnému vývozu, aniž by byly nějak pozměněny kromě běžného opotřebení jejich používáním, kromě běžné spotřeby mazacích olejů a pohonných hmot a nezbytných oprav.

4. Norma

Celní orgány budou požadovat na dopravní prostředky k obchodnímu použití, řádně registrované v zahraničí, zajištění nebo doklad o dočasném použití jen tehdy, když to budou považovat za nezbytné pro účely celního dohledu.

5. Norma

Když celní orgány stanovují lhůtu pro zpětný vývoz dopravního prostředku k obchodnímu použití, budou přitom brát v úvahu všechny okolnosti zamýšlených přepravních operací.

6. Doporučená praxe

Na žádost dané osoby a z důvodů uznaných celními orgány za oprávněné by celní orgány měly povolit prodloužení původně stanovené lhůty.

Dočasné použití dílů a vybavení

7. Doporučená praxe

Dočasný vstup na celní území s podmíněným osvobozením od dovozních cel a daní by měl být umožněn pro speciální vybavení pro nakládku, vykládku, manipulaci a ochranu nákladu, použitelného nebo nepoužitelného odděleně od dopravního prostředku k obchodnímu použití, které je dováženo spolu s obchodním dopravním prostředkem a má s ním být zpětně vyvezeno.

8. Doporučená praxe

Mělo by být umožněno, aby díly a vybavení, které mají být použity k opravě nebo údržbě jako náhrada za díly a vybavení zabudované nebo používané na dopravním prostředku k obchodnímu použití, který už byl dočasně dovezen na celní území, mohly dočasně vstoupit na dané celní území s podmíněným osvobozením od dovozních cel a daní.

Příjezd

9. Norma

Když se požaduje, aby při vstupu dopravního prostředku k obchodnímu použití bylo celním orgánům předloženo prohlášení při vstupu, budou v něm požadované údaje omezeny na nejmenší míru, nezbytnou pro záruku dodržování celních předpisů.

10. Norma

Celní orgány v nejvyšší možné míře sníží počet kopií prohlášení při vstupu, které jim má být předáno.

11. Norma

Nebude požadováno, aby při vstupu dopravního prostředku k obchodnímu použití celním orgánům předkládané nebo podávané doklady byly potvrzeny, ověřeny, ztotožněny nebo předem projednány se zahraničními zástupci země, do které dopravní prostředek k obchodnímu použití vstupuje.

Následné zastávky na celním území

12. Norma

Jestliže bude dopravní prostředek k obchodnímu použití zastavovat na dalších místech na celním území, aniž by zastavoval v jiné zemi, budou celní formality prováděny co nejjednodušeji a bude se přitom přihlížet k případným celním kontrolním opatřením, která už byla přijata.

Výstup

13. Norma

Celní formality platné pro výstup dopravních prostředků k obchodnímu použití z celního území budou omezeny na opatření zaručující, že:

(a) v případě potřeby bude prohlášení při výstupu řádně podáno příslušnému celnímu úřadu;

(b) v případě potřeby budou přiloženy celní závěry;

(c) když to bude požadováno pro kontrolní účely, budou dodržovány předepsané celní trasy; a

(d) při výstupu dopravního prostředku k obchodnímu použití nedojde k žádnému neodůvodněnému zdržení.

14. Doporučená praxe

Celní orgány by měly povolit na prohlášení při výstupu používat stejných tiskopisů, jaké jsou předepsány pro prohlášení při vstupu, pokud přitom bude jasně vyznačeno jejich použití pro účely výstupu.

15. Norma

Dopravním prostředkům k obchodnímu použití bude dovoleno vystoupit z celního území přes jiný celní úřad, než přes který vstoupily.

Specifická

J

Kapitola 4

Zásoby

Vstoupila v platnost :

Specifická

J

Kapitola 4

Zásoby

Definice

Pro účely této kapitoly:

E2./F1. ”Celní formality vztahující se na zásoby” znamenají souhrn úkonů, které mají u zásob provést dané osoby a celní orgány;

E3./F5. ”Celní řízení o zásobách” vyjadřuje veškeré poskytované výhody a veškeré celní formality vztahující se na zásoby;

E1./F6. ”Dopravce” je osoba, která skutečně přepravuje zboží, nebo která odpovídá za provoz dopravního prostředku;

E4/F2. ”Zásoby” zahrnují:

- zásoby ke spotřebě; a

- zásoby k odebrání;

E5./F3. ”Zásoby ke spotřebě” znamenají:

- zboží určené ke spotřebě cestujícími a posádkou na palubě lodí, letadla nebo vlaků, a to zboží prodávané nebo neprodávané; a

- zboží nezbytné pro provoz a údržbu lodí, letadla nebo vlaků, včetně paliva a mazacích olejů, ale bez náhradních dílů a výstroje;

které se nachází buď na palubě při příjezdu, nebo je dodáno na palubu při mezipřistání nebo zastávce lodí, letadla nebo vlaků na celním území, nebo které má být použito v mezinárodní osobní dopravě za odměnu nebo v průmyslové nebo obchodní přepravě zboží buď za odměnu nebo bezplatně;

E6./F4. ”Zásoby k odebrání” znamenají zboží na prodej cestujícím a posádkám lodí a letadel, která mají přistát, zboží, které se buď při vstupu nachází na palubě, nebo je na palubu dodáno v průběhu přistání lodí a letadla na celním území a které je použito nebo má být použito v mezinárodní osobní přepravě za odměnu nebo v průmyslové nebo obchodní přepravě zboží za odměnu nebo bezplatně.

Zásady

1. Norma

Celní řízení o zásobách se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

2. Doporučená praxe

Celní řízení o zásobách by mělo být uplatňováno spravedlivě, bez ohledu na zemi registrace nebo vlastnictví lodí, letadla nebo vlaků.

Zásoby na palubě přistávajících lodí, letadel a přijíždějících vlaků

(a) Osvobození od dovozních cel a daní

3. Norma

Zásoby, které jsou přepravovány na lodi nebo v letadle přistávajícím na celním území, budou osvobozeny od dovozních cel a daní, pokud zůstanou na palubě.

4. Doporučená praxe

Zásoby ke spotřebě pro cestující a osádku, dovážené jako zásoby v mezinárodních rychlících, by měly být osvobozeny od dovozních cel a daní, pokud:

(a) je toto zboží nakupováno jen v zemích, přes které daný mezinárodní vlak projíždí; a

(b) jsou uhrazena veškerá v úvahu přicházející cla a daně z tohoto zboží v zemi, kde se nakupuje.

5. Norma

Zásoby ke spotřebě, které jsou nezbytné pro provoz a údržbu lodí, letadla a vlaků a které se nacházejí na palubě dopravních prostředků přistávajících nebo přijíždějících na celní území, budou osvobozeny od dovozních cel a daní, pokud zůstanou na celním území na palubě těchto dopravních prostředků.

(b) Dokumentace

6. Norma

Když celní orgány požadují prohlášení o zásobách na palubě lodí připlouvajících na celní území, budou přitom požadovány jen nejstručnější informace, nezbytné pro účely celní kontroly.

7. Doporučená praxe

Množství, které celní orgány ze zásob držených na palubě povolí vydat, by mělo být zaznamenáno v prohlášení o zásobách, předkládaného celním orgánům při připlutí lodě na celní území a celní orgány by pak neměly požadovat předložení žádného zvláštního tiskopisu.

8. Doporučená praxe

Množství zásob, dodané na loď v průběhu její zastávky na celním území, by mělo být zaznamenáno do prohlášení o zásobách, které celní orgány požadovaly.

9. Norma

Celní orgány nebudou požadovat předložení zvláštního prohlášení o zásobách, které zůstanou na palubě letadla.

(c) Výdej zásob ke spotřebě

10. Norma

Celní orgány povolí výdej zásob ke spotřebě, nacházejících se na palubě v průběhu zastavení lodě na celním území, a to v množství, které budou celní orgány považovat za přiměřené s ohledem na počet cestujících a posádky a dále trvání zastávky lodě na celním území.

11. Doporučená praxe

Celní orgány by měly povolit výdej zásob ke spotřebě posádce, nacházejících se na palubě v průběhu opravy lodě v docích nebo loděnicích, pokud budou považovat délku pobytu v docích nebo loděnicích za přiměřenou.

12. Doporučená praxe

Má-li letadlo přistát na jednom či více letištích na celním území, měly by celní orgány povolit výdej zásob ke spotřebě, nacházejících se na palubě jak během pobytu letadla na takových mezilehlých letištích, tak během jeho letu mezi těmito letišti.

(d) Celní dohled

13. Norma

Celní orgány budou požadovat na dopravci, aby přijal vhodná opatření k předcházení jakéhokoliv neoprávněného užití zásob, včetně uzavření zásob celní závěrou, když to bude nutné.

14. Norma

Celní orgány budou požadovat přemístění zásob z lodi, letadla nebo vlaku ke skladování jinam během jejich zastávky na celním území jen v případě, kdy to uznají za nezbytné.

Dodávka zásob osvobozených od cel a daní

15. Norma

Lodě, které vyplouvají a letadla, která odlétají do konečného místa určení v zahraničí, budou oprávněna vzít na palubu osvobozené od cla a daní:

(a) zásoby v množství, které celní orgány uznají za přiměřené s ohledem na počet cestujících a posádku, na délku plavby nebo letu a na případné množství zásob, které už na palubě bylo; a

(b) zásoby ke spotřebě, nezbytné k provozu a údržbě těchto dopravních prostředků, a to v množství považovaném za přiměřené pro provoz a údržbu během plavby nebo letu, s přihlédnutím také k případnému množství zásob, které už na palubě bylo.

16. Norma

Doplnění zásob ke spotřebě, osvobozených od cel a daní, bude povoleno pro lodě a letadla přistávající na celním území, která potřebují své zásoby doplnit pro cestu na svoje konečné místo určení na celním území.

17. Norma

Celní orgány povolí, aby zásoby ke spotřebě, dodané na lodě a letadla během jejich zastávky na celním území, byly vydávány za stejných podmínek, jaké v této kapitole platí pro zásoby ke spotřebě držené na palubě přistávajících lodí a letadel.

Odjezd

18. Doporučená praxe

Při vyplouvání lodí z celního území by nemělo být požadováno žádné zvláštní prohlášení o zásobách.

19. Norma

Když je požadováno prohlášení o zásobách, dodaných na palubu lodí nebo letadel při opouštění celního území, budou požadovány jen nejstručnější informace, nezbytné pro účely celní kontroly.

Jiné celně schválené určení zásob

20. Norma

Bude umožněno, aby zásoby na palubě lodí, letadel a vlaků, které připluly, přiletěly nebo přijely na celní území:

(a) byly propuštěno do volného oběhu nebo do jiného celního režimu, pokud budou splněny podmínky a formality příslušné v daném případu; nebo

(b) byly s podmínkou předchozího povolení celních orgánů případně přepraveny na jiné lodě, letadla nebo vlaky v rámci mezinárodní přepravy.

Specifická

J

Kapitola 5

Humanitární zásilky

Vstoupila v platnost :

Specifická

J

Kapitola 5

Humanitární zásilky

Definice

Pro účely této kapitoly:

E1./F1. ”Humanitární zásilky” zahrnují:

- zboží, včetně vozidel a dalších dopravních prostředků, potraviny, léky, ošacení, pokrývky, stany, prefabrikované domy, potřeby k čištění a jímání vody nebo jiné zboží představující základní potřeby, zasílané jako pomoc těm, kdož byli postižení katastrofami; a

- veškeré vybavení, vozidla a další dopravní prostředky, speciálně vycvičená zvířata, zásoby potravin, dodávky, osobní věci a další zboží pro pracovníky humanitární pomoci, potřebné pro plnění jejich úkolů, pro jejich obživu a práci na území postiženém katastrofou, a to po celou dobu trvání jejich poslání.

Zásady

1. Norma

Celní řízení s humanitárními zásilkami se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

2. Norma

Celní řízení s humanitárními zásilkami určenými pro vývoz, tranzit, dočasné použití a dovoz bude prováděno přednostně.

Působnost

3. Norma

V případě humanitárních zásilek budou celní orgány umožňovat:

- podání zjednodušeného celního prohlášení nebo předběžného nebo neúplného celního prohlášení s podmínkou, že do stanovené lhůty bude prohlášení doplněno;

- podávání, evidování nebo ověřování celního prohlášení a průvodních dokladů před vstupem zboží a jejich uvolnění při vstupu;

- provádění celního řízení mimo stanovou pracovní dobu nebo mimo celní úřady a zřeknutí se všech poplatků za to; a

- provádění kontroly anebo odběru vzorků zboží jen za výjimečných okolností.

4. Doporučená praxe

Humanitární zásilky by měly být propuštěny bez ohledu na zemi původu, zemi, odkud byly dovezeny nebo zemi určení.

5. Doporučená praxe

V případě humanitárních zásilek by bylo žádoucí se vzdát veškerých ekonomických vývozních zákazů nebo omezení a všech vývozních cel nebo daní, které by jinak přicházely v úvahu.

6. Doporučená praxe

Humanitární zásilky, přijaté jako dary schválených organizací, které mají být použity těmito organizacemi nebo pod jejich dohledem, nebo které mají být rozdělovány těmito organizacemi nebo pod jejich dohledem bezplatně, by měly být propuštěny s osvobozením od dovozních cel a daní a bez ekonomických dovozních zákazů nebo omezení.

Specifická

K

Kapitola 1

Pravidla původu

Vstoupila v platnost :

Specifická

K

Kapitola 1

Pravidla původu

Definice

Pro účely této kapitoly:

E3./F1. ”Měřítko podstatného přepracování” je měřítko, na jehož základě je stanoven původ podle země původu, ve které se uskutečnilo poslední podstatné opracování nebo zpracování, považované za dostatečné pro to, aby zboží nabylo své zásadní povahy;

E2./F3. ”Pravidla původu” jsou specifická ustanovení, odvozená ze zásad vyhlášených národním právním řádem nebo mezinárodními dohodami (”měřítka původu”) a uplatňovaná danou zemí ke stanovení původu zboží;

E1./F2. ”Země původu zboží” je země, ve které bylo zboží vyrobeno nebo zpracováno, podle měřítek vyhlášených pro uplatňování celního sazebníku, množstevních omezení nebo dalších opatření týkajících se obchodu.

Zásada

1. Norma

Pravidla původu, která jsou nezbytná pro uplatňování opatření, za jejichž provádění jsou celní orgány zodpovědné jak při dovozu tak při vývozu, budou vyhlášena v souladu s ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také s ustanoveními Všeobecné přílohy.

Pravidla původu

2. Norma

Zboží, které bylo zcela vyrobeno v určité zemi, bude považováno za pocházející z této země. Za zcela vyrobené v dané zemi budou brány jen tyto výrobky:

a) nerostné produkty vytěžené z její půdy, z jejích územních vod a z jejího mořského dna;

b) rostlinné výrobky sklizené nebo sesbírané v této zemi;

c) živá zvířata narozená a odchovaná v této zemi;

d) výrobky z živých zvířat v této zemi;

e) produkty získané lovem a rybolovem v této zemi;

f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty získané z moře plavidly této země;

g) výrobky zhotovené na rybářských zpracovatelských plavidlech této země výhradně z produktů uvedených výše pod písmenem (f);

h) produkty vytěžené z mořského dna nebo podmořské půdy mimo územní vody této země, pokud má tato země výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo podmořské půdy;

ij) odpad a šrot z výrobních a zpracovatelských operací a vyřazené věci, sebrané v této zemi a použitelné jen k opětovnému získání surovin;

k) zboží vyrobené v této zemi výhradně z produktů uvedených výše v odstavcích (a) až (ij).

3. Doporučená praxe

Jestliže se na výrobě zboží podílely dvě nebo více zemí, měl by být původ zboží určen na základě měřítka dostatečného opracování.

4. Doporučená praxe

Při uplatňování měřítka dostatečného opracování by měla být využívána Mezinárodní úmluva o harmonizovaném popisu a označování zboží.

5. Doporučená praxe

Když se měřítko dostatečného opracování vyjadřuje pomocí pravidla procentního podílu hodnoty, měly by být do úvahy brány tyto hodnoty:

- v případě dovezených materiálů celní hodnota při dovozu, nebo v případě materiálů neurčeného původu první zjistitelná cena, která byla za ně zaplacena na území země, ve které se uskutečnila výroba; a

- v případě vyrobeného zboží buď cena ze závodu nebo vývozní cena, v souladu s ustanoveními národního právního řádu.

6. Doporučená praxe

Úkony, které nepřispívají, nebo přispívají jen v malém rozsahu k zásadní povaze nebo vlastnostem zboží a zejména úkony, které se omezují na jednu čí více níže uvedených operací, by neměly být považovány za úkony znamenající dostatečné opracování nebo zpracování;

a) úkony nezbytné k ochraně zboží v průběhu přepravy nebo skladování;

b) úkony ke zdokonalení obalu nebo prodejní jakosti zboží, nebo k jeho přípravě na odeslání, jako je rozdělení nákladu hromadného zboží, sdružování nákladových kusů, třídění podle jakosti či přebalení;

c) jednoduché montážní úkony;

d) složení zboží různého původu, pokud nebudou vlastnosti výsledného výrobku v podstatě odlišné od vlastnosti zboží, které bylo takto složeno.

Zvláštní případy stanovení původu

7. Doporučená praxe

Příslušenství, náhradní díly a nástroje používané se strojem, spotřebičem, přístrojem nebo vozidlem, by měly být považovány za zboží stejného původu jako stroj, spotřebič, přístroj nebo vozidlo, pokud se s nimi zpravidla dovážejí a prodávají a pokud, co do druhu a počtu odpovídají běžnému vybavení těchto zařízení.

8. Doporučená praxe

Nesložené nebo rozložené zboží, které je dováženo ve více než jedné zásilce, protože není z dopravních nebo výrobních důvodů vhodné jej dovést v jediné zásilce, by mělo být, pokud o to dovozce požádá, pro účely stanovení původu chápáno jako jeden předmět.

9. Doporučená praxe

Pro účely stanovení původu by obaly měly být považovány za věci stejného původu jako zboží, které obsahují, pokud národní právní řád země dovozu nepožaduje, aby byly pro účely sazebního zařazení prohlášeny samostatně a v takovém případě by pak měl být jejich původ stanoven odděleně od zboží.

10. Doporučená praxe

Pro účely stanovení původu zboží, kdy jsou obaly považovány za zboží stejného původu jako zboží, by měly být brány v úvahu, zejména v případě uplatnění pravidla procentního podílu, jen ty obaly, v nichž je zboží obvykle prodáváno v maloobchodě.

11. Norma

Pro účely stanovení původu zboží se nebude brát ohled na původ energie, zařízení a vybavení a strojů a nástrojů používaných při výrobě nebo zpracování zboží.

Pravidlo přímé dopravy

12. Doporučená praxe

Jestliže bylo vyhlášeno ustanovení, které požaduje přímou přepravu zboží ze země původu, měly by být povoleny odchylky od tohoto ustanovení, zejména ze zeměpisných důvodů (například v případě zemí ze všech stran obklopených pevninou) a v případě zboží, které zůstává pod celním dohledem v třetích zemích (například v případě zboží vystavovaného na veletrzích nebo výstavách, nebo umístěného v celních skladech).

Informace týkající se pravidel původu

13. Norma

Změny pravidel původu nebo postupů pro jejich uplatňování vstoupí v platnost jen poté, co byly dostatečně oznámeny, aby tak bylo umožněno zainteresovaným osobám jak na vývozních trzích, tak v dodavatelských zemích vzít ohled na nová ustanovení.

Specifická

K

Kapitola 2

Listinný důkaz původu

Vstoupila v platnost :

Specifická

K

Kapitola 2

Listinný důkaz původu

Definice

Pro účely této kapitoly:

E4./F5. ”Listinný důkaz původu” znamená osvědčení o původu, ověřené prohlášení o původu nebo prohlášení o původu;

E1./F1. ”Osvědčení o původu” je specifický tiskopis pro ztotožnění zboží, na němž úřad nebo orgán zmocněný k jeho vydávání výslovně osvědčuje, že zboží, na které se osvědčení vztahuje, má původ v určité zemi. Toto osvědčení může zahrnovat i prohlášení výrobce, zpracovatele, dodavatele, vývozce nebo jiné příslušné osoby;

E5./F3. ”Osvědčení o zeměpisném označení” je osvědčení připravené podle pravidel vyhlášených úřadem nebo schváleným orgánem, kterým se osvědčuje, že zboží na něm popisované je způsobilé pro označení specifické pro určitou oblast (např. Champagne, portské víno, sýr parmazán);

E2./F2. ”Ověřené prohlášení o původu” je ”prohlášení o původu”, které bylo ověřeno k tomu zmocněným úřadem nebo orgánem.

E3./F4. ”Prohlášení o původu” je příslušné prohlášení o původu zboží, které podává v souvislosti s jeho vývozem výrobce, zpracovatel, dodavatel, vývozce nebo jiná příslušná osoba na obchodní faktuře nebo jiném dokladu ke zboží.

Zásada

1. Norma

Požadavek na listinný důkaz původu zboží, jeho vyhotovení a vydání se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

Požadavek na listinný důkaz původu

2. Doporučená praxe

Listinný důkaz původu by měl být požadován jen když to bude nezbytné pro uplatnění preferenčních cel, ekonomických nebo obchodních opatření, přijatých jednostranně nebo na základě dvoustranných či mnohostranných dohod, nebo opatření přijatých s ohledem na zdravotní předpisy nebo veřejný pořádek.

3. Doporučená praxe

Listinný důkaz původu by neměl být požadován v těchto případech:

a) je-li zboží zasíláno v malých zásilkách, adresovaných soukromým osobám nebo když je přepravováno v zavazadlech cestujícího, pokud přitom jde o dovoz neobchodní povahy a celková hodnota dovozu nepřekračuje stanovenou částku, která nebude nižší jak USD 100;

b) jde-li o obchodní zásilky, jejichž celková hodnota nepřekračuje stanovenou částku. Tato částka bude stanovena nejméně ve výši USD 60;

c) jde-li o zboží propuštěné k dočasného použití;

d) jde-li o zboží přepravované v tranzitu;

e) jde-li o zboží doprovázené osvědčením o zeměpisném označení a nebo o určité specifické zboží, jestliže podmínky, které mají platit na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod, týkajících se takového zboží, jsou takové, že listinný důkaz nemusí být požadován.

Když je několik zásilek druhu zmíněného v písmenu (a) nebo (b), zasíláno ve stejnou dobu a stejným dopravním prostředkem, stejnému příjemci stejným odesilatelem, bude za celkovou hodnotu považována celková hodnota všech takových zásilek.

4. Doporučená praxe

Jestliže byla pravidla, týkající se požadavku na listinný důkaz původu, vyhlášena jednostranně, měly by být přehodnocena nejméně jednou za tři roky, s cílem ujistit se, že jsou nadále vhodná vzhledem ke změnám ekonomických a obchodních podmínek, za nichž byla vyhlášena.

5. Doporučená praxe

Listinný důkaz od příslušných orgánů země původu by měl být požadován jen v případech, kdy celní orgány země dovozu mají důvody pro podezření z podvodu.

Žádosti a různé typy tiskopisů listinného důkazu původu

a) Osvědčení o původu

Tiskopis a jeho obsah

6. Doporučená praxe

Při revizi stávajících tiskopisů nebo při přípravě nových tiskopisů osvědčení o původu by měly smluvní strany vycházet ze vzorového tiskopisu uvedeného v Dodatku I k této kapitole, postupovat v souladu s poznámkami uvedenými v Dodatku II a přihlížet přitom k pravidlům uvedeným v Dodatku III.

Smluvní strany, které sladily své tiskopisy osvědčení o původu se vzorovým tiskopisem v Dodatku I k této kapitole, by měly tuto skutečnost oznámit generálnímu tajemníkovi Rady.

Používané jazykové verze

7. Doporučená praxe

Tiskopisy osvědčení o původu by měly být vytištěny v jazyce (jazycích), který si zvolí země vývozu, a pokud to není angličtina ani francouzština, pak také v angličtině nebo francouzštině.

8. Doporučená praxe

Když je osvědčení o původu vytištěno v jazyce, který není jazykem země dovozu, celní orgány této země by neměly samozřejmě požadovat překlad údajů uvedených v osvědčení o původu.

Úřady a další orgány zmocněné k vydávání osvědčení o původu

9. Norma

Smluvní strany, které přijmou tuto kapitolu, uvedou buď ve svém oznámení o přijetí nebo později úřady a orgány zmocněné k vydávání osvědčení o původu.

10. Doporučená praxe

Není-li zboží dovezeno přímo ze země původu, ale je zasíláno přes území třetí země, mělo by být umožněno, aby osvědčení o původu vystavily úřady nebo orgány zmocněné k vydávání těchto osvědčení v dané třetí zemi, a to na základě osvědčení o původu, které bylo předtím vydáno v zemi původu zboží.

11. Doporučená praxe

Úřady nebo orgány zmocněné k vydávání osvědčení o původu by měly uchovávat žádosti o osvědčení, osvědčení o původu nebo jejich kontrolní kopie po dobu nejméně dvou let.

b) Jiný listinný důkaz než osvědčení o původu

12. Doporučená praxe

Když je požadován listinný důkaz původu, mělo by být v těchto případech přijatelné prohlášení o původu:

a) když je zboží zasíláno v malých zásilkách, adresovaných soukromým osobám nebo když je přepravováno v zavazadlech cestujícího, pokud přitom jde o dovoz neobchodní povahy a celková hodnota dovozu nepřekračuje stanovenou částku, která nebude nižší jak USD 500;

b) když jde o obchodní zásilky, jejichž celková hodnota nepřekračuje stanovenou částku, která nebude nižší jak USD 300.

Když je několik zásilek toho druhu, který je zmíněn v písmenu (a) nebo (b), zasíláno ve stejnou dobu a stejným dopravním prostředkem, stejnému příjemci stejným odesilatelem, bude za celkovou hodnotu považována celková hodnota všech takových zásilek.

Sankce

13. Norma

Budou přijata ustanovení o sankcích proti osobám, které s úmyslem získat listinný důkaz původu vypracují nebo nechají vypracovat doklad obsahující nepravdivé informace.

DODATEK I

1. Vývozce (jméno, adresa, země)	2. Číslo
3. Příjemce (jméno, adresa, země)	OSVĚDČENÍ O PŮVODU
4. Údaje o přepravě (jsou-li požadovány)
5. Značky a čísla; počet a druh nákladových kusů; popis zboží			6. Hrubá hmotnost	7.
8. Další informace		Tímto se osvědčuje, že výše zmíněné zboží má původ v:
		OVĚŘUJÍCÍ ORGÁN:
Razítko		Místo a datum vydání
		Oprávněný podpis

DODATEK II

Poznámky

1. Rozměry osvědčení by měly odpovídat mezinárodním rozměrům ISO pro A4 (210 x 297 mm, 8,27 x 11,69 palců). Tiskopis by měl mít horní okraj 10 mm a levý okraj 20 mm. Řádkování by mělo být založeno na násobcích 4,24 mm (1/6 palce) a odraz na násobcích 2,54 mm (1/10 palce). Rozvržení tiskopisu by se mělo shodovat s rozvržením EHK, jak je to zobrazeno v dodatku I. Menší odchylky v přesné velikosti kolonek atd. by měly být možné, pokud budou ve vydávající zemi potřebné z určitých důvodů, například když se používá jiný systém než metrické míry, nebo když existuje celostátně sladěný systém vydávaných dokladů atd.

2. Když je nutné předepsat podávání žádostí o osvědčení o původu, tiskopis žádosti a tiskopis osvědčení by měly být sloučeny, aby je bylo možné vyplnit najednou.

3. Jednotlivé země mohou stanovit normy pro hmotnost m² papíru a pro používání strojem vyhotoveného vodotisku jako předcházení falšování.

4. Jako návod pro uživatele mohou být pokyny pro vypracování osvědčení o původu vytištěny na zadní straně osvědčení.

5. Když mohou být na základě dohody o vzájemné správní pomoci podávány žádosti o následnou kontrolu, může být prostor pro to vyhrazen na zadní straně osvědčení.

6. K vzorovému tiskopisu se vztahuje tento komentář:

Kolonka č. 1: ”Vývozce” může být nahrazen ”odesilatelem”, ”výrobcem”, ”dodavatelem” atd.

Kolonka č. 2: Mělo by být pouze jediné originální osvědčení o původu, označené slovem ”Originál”, umístěným vedle názvu dokladu. Když se osvědčení o původu vydává jako náhrada originálního osvědčení, které bylo ztraceno, bude náhradní osvědčení označeno slovem ”Duplikát”, umístěným vedle názvu dokladu. Kopie originálního a duplikátního osvědčení ponesou slovo ”Kopie”, umístěné vedle názvu.

Tato kolonka je také určena pro jméno (logo, emblém atd.) vydávajícího orgánu a mělo by zde být místo pro další úřední účely.

Kolonka č. 3: Údaje uváděné v této kolonce mohou být nahrazeny výrazem ”podle příkazu” a případně uvedením země určení.

Kolonka č. 4: Tato kolonka může sloužit pro další informace o dopravním prostředku, trase atd., které se sem mohou v případě potřeby doplnit, například vydávajícím orgánem.

Kolonka č. 5: Když je požadováno uvedení ”Čísla položky”, je možné tento údaj vložit, nejlépe z kraje kolonky nebo na začátek každého řádku kolonky. ”Značky a čísla” je možné oddělit od ”Počtu a druhu nákladových kusů” a od ”Popisu zboží” svislou čárou. V opačném případě by měly být tyto jednotlivé údaje odděleny přiměřenými odrazy. Popis zboží je možné doplnit přidáním příslušné položky harmonizovaného systému, nejlépe po pravé straně kolonky. V případě potřeby je zde také možné uvést údaje o měřítcích původu, které by ale bylo žádoucí od ostatních informací oddělit svislou čárou.

Kolonka č.6: Pro ztotožnění zboží by měla zpravidla stačit hrubá hmotnost.

Kolonka č.7: Tato kolonka je ponechána prázdná a je určená pro případné další údaje, které by mohly být požadovány, například míry, nebo odkazy na jiné doklady (např. na obchodní faktury).

Kolonky č. 6 a 7: Do kolonky 6 nebo 7 je možné zapsat jiná množství, uváděná vývozcem s cílem usnadnit totožnost.

Kolonka č. 8: Tento prostor je vyhrazen pro údaje o osvědčení, uváděné příslušným orgánem (popis k osvědčení, razítka, podpisy, datum a místo vydání atd.). Přesné znění takového textu aj. je ponecháno na rozhodnutí vydávajícího orgánu, znění ve vzorovém tiskopisu slouží jen jako příklad. Tato kolonka může být rovněž určena pro podepsané prohlášení vývozce (nebo dodavatele či výrobce).

DODATEK III

Pravidla pro vypracování osvědčení o původu

Pravidla pro vypracování osvědčení o původu (a bude-li to přicházet v úvahu pro formulaci žádosti o toto osvědčení) jsou věcí národních orgánů, které přitom budou brát náležitý ohled na výše uvedené poznámky. Přesto může být potřebné zachovat shodu mezi jiným s těmito ustanoveními:

1. Tiskopisy mohou být vyplňovány jakýmkoliv způsobem, pokud budou záznamy neodstranitelné a čitelné.

2. Na osvědčení (ani na žádosti) by nemělo být dovoleno mazat ani přepisovat. Případné změny by se měly provádět vyškrtnutím chybné části a dopsáním správného textu. Tyto úpravy by přitom měly být schváleny osobou, která je provedla a ověřeny příslušným úřadem nebo orgánem.

3. Nevyužité prostory by měly být proškrtnuty, aby se tak zabránilo pozdějšímu vpisování.

4. Když to bude odůvodněno požadavky zahraničního obchodu, je možné kromě originálu pořídit jednu či více kopií.

Specifická

K

Kapitola 3

Kontrola listinného důkazu původu

Vstoupila v platnost :

Specifická

K

Kapitola 3

Kontrola listinného důkazu původu

Definice

Pro účely této kapitoly:

E4./F4. ”Listinný důkaz původu” znamená osvědčení o původu, ověřené prohlášení o původu nebo prohlášení o původu;

E1./F1. ”Osvědčení o původu” je specifický tiskopis pro ztotožněni zboží, jímž úřad nebo orgán zmocněný k jeho vydávání výslovně osvědčuje, že zboží, na které se osvědčení vztahuje, má původ v určité zemi. Toto osvědčení může zahrnovat i prohlášení výrobce, zpracovatele, dodavatele, vývozce nebo jiné příslušné osoby;

E2./F2. ”Ověřené prohlášení o původu” je ”prohlášení o původu”, které bylo ověřeno k tomu zmocněným úřadem nebo orgánem.

E3./F3. ”Prohlášení o původu” je příslušné prohlášení o původu zboží, které podává v souvislosti s jeho vývozem výrobce, zpracovatel, dodavatel, vývozce nebo jiná příslušná osoba na obchodní faktuře nebo jiném dokladu ke zboží.

Zásada

1. Norma

Správní pomoc při kontrole listinného důkazu původu se bude řídit ustanoveními této kapitoly a, pokud to přichází v úvahu, také ustanoveními Všeobecné přílohy.

Reciprocita

2. Norma

Příslušný orgán smluvní strany, který obdržel žádost o provedení kontroly, nemusí této žádosti vyhovět, kdyby příslušný orgán žádající smluvní strany nebyl schopen takovou pomoc poskytnout v případě, jestliže by byla situace obrácená.

3. Doporučená praxe

Celní správa smluvní strany, která přijala tuto kapitolu, může požádat příslušný orgán smluvní strany, která přijala tuto kapitolu a na jejímž území byl listinný důkaz původu zjištěn, o provedení kontroly tohoto důkazu:

a) jestliže jsou oprávněné důvody pro pochybnost o pravosti dokladu;

b) jestliže jsou oprávněné důvody pro pochybnost o správnosti údajů v něm uvedených;

c) při uplatnění metody namátkového výběru.

4. Norma

Žádosti o provedení kontroly z důvodů namátkového výběru, s nimiž počítá předchozí doporučená praxe pod písmenem (c), budou jako takové označeny a předkládány jen v nejmenším rozsahu potřebném pro zajištění odpovídající kontroly.

5. Norma

Žádosti o kontrolu:

a) budou uvádět důvody pochybností žádající celní správy o pravosti předloženého dokladu nebo správnosti údajů v něm uvedených, pokud není kontrola požadována v rámci metody namátkového výběru;

b) budou uvádět, když to bude potřebné, pravidla původu vztahující se na zboží v zemi dovozu a všechny další informace, které se v této zemi požadují;

c) budou doprovázeny listinným důkazem původu, který má být ověřen, nebo jeho fotokopií a když to bude žádoucí dalšími doklady, jako jsou faktury, korespondence atd., které mohou danou kontrolu usnadnit.

6. Norma

Každý příslušný orgán, který obdržel žádost o kontrolu od smluvní strany, která přijala tuto kapitolu, odpoví na tuto žádost poté, kdy sám provede potřebná šetření, nebo si nechá potřebná šetření provést jinými správními orgány nebo úřady, které jsou k takovým účelům zmocněné.

7. Norma

Orgán, který obdržel žádost o kontrolu, odpoví na otázky položené žádající celní správou a poskytne všechny další informace, které bude považovat za příslušné.

8. Norma

Odpovědi na žádosti o kontrolu budou poskytnuty v předepsané lhůtě nepřekračující šest měsíců. Nemůže-li orgán, který obdržel žádost, odpovědět do šesti měsíců, musí o tom informovat žádající celní správu.

9. Norma

Žádosti o kontrolu musí být podány v předepsané lhůtě, s výjimkou zvláštních okolností. kdy by tato lhůta neměla překročit jeden rok, počínaje dnem, kdy byl doklad předložen celnímu úřadu smluvní strany podávající žádost.

Propuštění zboží

10. Norma

Žádost o kontrolu nebude bránit v propuštění zboží, pokud není zadržováno z titulu dovozních zákazů nebo omezení a pokud není podezření z podvodu.

Různá ustanovení

11. Norma

S veškerými informacemi sdělovanými na základě ustanovení této kapitoly bude nakládáno jako s utajovanými a budou používány jen pro celní účely.

12. Norma

Doklady potřebné pro kontrolu listinného důkazu původu, vydané příslušnými orgány nebo oprávněnými úřady, budou jimi uchovávány po přiměřenou dobu, která by neměla být kratší než dva roky ode dne, kdy byl listinný důkaz vydán.

13. Norma

Smluvní strany, které přijmou tuto kapitolu, budou jmenovat orgány, které budou příslušné pro přijetí žádostí o kontrolu a sdělí jejich adresy generálnímu tajemníkovi Rady, který tyto informace rozešle ostatním smluvním stranám, které přijaly tuto kapitolu.

PROTOCOL OF AMENDMENT

TO THE INTERNATIONAL CONVENTION ON

THE SIMPLIFICATION AND HARMONIZATION OF

CUSTOMS PROCEDURES

(done at Brussels on 26^th June 1999)

The Contracting Parties to the International Convention on the simplification and harmonization of Customs procedures (done at Kyoto on 18th May 1973 and entered into force on 25th September 1974), hereinafter "the Convention", established under the auspices of the Customs Co-operation Council, hereinafter "the Council",

CONSIDERING that to achieve the aims of : eliminating divergence between the Customs procedures and practices of Contracting Parties that can hamper international trade and other international exchanges; meeting the needs of international trade and the Customs for facilitation, simplification and harmonization of Customs procedures and practices; ensuring appropriate standards of Customs control; and enabling the Customs to respond to major changes in business and administrative methods and techniques, the Convention must be amended,

CONSIDERING also that the amended Convention : must provide that the core principles for such simplification and harmonization are made obligatory on Contracting Parties to the amended Convention; must provide the Customs with efficient procedures supported by appropriate and effective control methods; and will enable the achievement of a high degree of simplification and harmonization of Customs procedures and practices which is an essential aim of the Council, and thus make a major contribution to facilitation of international trade,

Have agreed as follows :

ARTICLE 1

The Preamble and the Articles of the Convention are amended as set out in the text contained in Appendix I hereto.

ARTICLE 2

The Annexes of the Convention are replaced by the General Annex contained in Appendix II and by the Specific Annexes contained in Appendix III hereto.

ARTICLE 3

1. Any Contracting Party to the Convention may express its consent to be bound by this Protocol, including Appendices I and II, by :

(a) signing it without reservation of ratification;

(b) depositing an instrument of ratification after signing it subject to ratification; or

(c) acceding to it.

2. This Protocol shall be open until 30^th June 2000 for signature at the Headquarters of the Council in Brussels by the Contracting Parties to the Convention. Thereafter, it shall be open for accession.

3. This Protocol, including Appendices I and II, shall enter into force three months after forty Contracting Parties have signed this Protocol without reservation of ratification or have deposited their instrument of ratification or accession.

4. After forty Contracting Parties have expressed their consent to be bound by this Protocol in accordance with paragraph 1, a Contracting Party to the Convention shall accept the amendments to the Convention only by becoming a party to this Protocol. For such a Contracting Party, this Protocol shall come into force three months after it signs this Protocol without reservation of ratification or deposits an instrument of ratification or accession.

ARTICLE 4

Any Contracting Party to the Convention may, when it expresses its consent to be bound by this Protocol, accept any of the Specific Annexes or Chapters therein contained in Appendix III hereto and shall notify the Secretary General of the Council of such acceptance and of the Recommended Practices in respect of which it enters reservations.

ARTICLE 5

After the entry into force of this Protocol, the Secretary General of the Council shall not accept any instrument of ratification or accession to the Convention.

ARTICLE 6

In relations between the Parties hereto, this Protocol with its Appendices shall supersede the Convention.

ARTICLE 7

The Secretary General of the Council shall be the depositary of this Protocol and shall perform the functions as provided for in Article 19 contained in Appendix I to this Protocol.

ARTICLE 8

This Protocol shall be open for signature by the Contracting Parties to the Convention at the Headquarters of the Council in Brussels from 26^th June 1999.

ARTICLE 9

In accordance with Article 102 of the Charter of the United Nations, this Protocol and its Appendices shall be registered with the Secretariat of the United Nations at the request of the Secretary General of the Council.

In witness whereof the undersigned, being duly authorized thereto, have signed this Protocol.

Done at Brussels, this twenty-sixth day of June nineteen hundred and ninety-nine, in the English and French languages, both texts being equally authentic, in a single original which shall be deposited with the Secretary General of the Council who shall transmit certified copies to all the entities referred to in paragraph 1 of Article 8 contained in Appendix I to this Protocol.

x

x x

CONVENTION INTERNATIONALE

POUR LA SIMPLIFICATION ET L'HARMONISATION

DES REGIMES DOUANIERS

(amendée)

Conseil de Coopération douanière

( Organisation Mondiale des Douanes )

Rue du Marché 30

B-1210 Bruxelles

INTERNATIONAL CONVENTION

ON THE SIMPLIFICATION AND HARMONIZATION

OF CUSTOMS PROCEDURES

(as amended)

Customs Co-operation Council

( World Customs Organization )

Rue du Marché 30

B-1210 Bruxelles

APPENDIX I

INTERNATIONAL CONVENTION ON

THE SIMPLIFICATION AND HARMONIZATION OF

CUSTOMS PROCEDURES

(as amended)

PREAMBLE

The Contracting Parties to the present Convention established under the auspices of the Customs Co-operation Council,

ENDEAVOURING to eliminate divergence between the Customs procedures and practices of Contracting Parties that can hamper international trade and other international exchanges,

DESIRING to contribute effectively to the development of such trade and exchanges by simplifying and harmonizing Customs procedures and practices and by fostering international co-operation,

NOTING that the significant benefits of facilitation of international trade may be achieved without compromising appropriate standards of Customs control,

RECOGNIZING that such simplification and harmonization can be accomplished by applying, in particular, the following principles :

• the implementation of programmes aimed at continuously modernizing Customs procedures and practices and thus enhancing efficiency and effectiveness,

• the application of Customs procedures and practices in a predictable, consistent and transparent manner,

• the provision to interested parties of all the necessary information regarding Customs laws, regulations, administrative guidelines, procedures and practices,

• the adoption of modern techniques such as risk management and audit-based controls, and the maximum practicable use of information technology,

• co-operation wherever appropriate with other national authorities, other Customs administrations and the trading communities,

• the implementation of relevant international standards,

• the provision to affected parties of easily accessible processes of administrative and judicial review,

CONVINCED that an international instrument incorporating the above objectives and principles that Contracting Parties undertake to apply would lead to the high degree of simplification and harmonization of Customs procedures and practices which is an essential aim of the Customs Co-operation Council, and so make a major contribution to facilitation of international trade,

Have agreed as follows :

CHAPTER I

Definitions

Article 1

For the purposes of this Convention :

(a) ”Standard” means a provision the implementation of which is recognized as necessary for the achievement of harmonization and simplification of Customs procedures and practices;

(b) ”Transitional Standard” means a Standard in the General Annex for which a longer period for implementation is permitted;

(c) ”Recommended Practice” means a provision in a Specific Annex which is recognized as constituting progress towards the harmonization and the simplification of Customs procedures and practices, the widest possible application of which is considered to be desirable;

(d) ”National legislation” means laws, regulations and other measures imposed by a competent authority of a Contracting Party and applicable throughout the territory of the Contracting Party concerned, or treaties in force by which that Party is bound;

(e) ”General Annex” means the set of provisions applicable to all the Customs procedures and practices referred to in this Convention;

(f) ”Specific Annex” means a set of provisions applicable to one or more Customs procedures and practices referred to in this Convention;

(g) ”Guidelines” means a set of explanations of the provisions of the General Annex, Specific Annexes and Chapters therein which indicate some of the possible courses of action to be followed in applying the Standards, Transitional Standards and Recommended Practices, and in particular describing best practices and recommending examples of greater facilities;

(h) ”Permanent Technical Committee” means the Permanent Technical Committee of the Council;

(ij) ”Council” means the Organization set up by the Convention establishing a Customs Co-operation Council, done at Brussels on 15 December 1950;

11. ”Customs or Economic Union” means a Union constituted by, and composed of, States which has competence to adopt its own regulations that are binding on those States in respect of matters governed by this Convention, and has competence to decide, in accordance with its internal procedures, to sign, ratify or accede to this Convention.

CHAPTER II

SCOPE AND STRUCTURE

Scope of the Convention

Article 2

Each Contracting Party undertakes to promote the simplification and harmonization of Customs procedures and, to that end, to conform, in accordance with the provisions of this Convention, to the Standards, Transitional Standards and Recommended Practices in the Annexes to this Convention. However, nothing shall prevent a Contracting Party from granting facilities greater than those provided for therein, and each Contracting Party is recommended to grant such greater facilities as extensively as possible.

Article 3

The provisions of this Convention shall not preclude the application of national legislation with regard to eitherprohibitions or restrictions on goods which are subject to Customs control.

Structure of the Convention

Article 4

1. The Convention comprises a Body, a General Annex and SpecificAnnexes.

2. The General Annex and each Specific Annex to this Convention consist, in principle, of Chapters which subdivide an Annex and comprise :

(a) definitions; and

(b) Standards, some of which in the General Annex are Transitional Standards.

3. Each Specific Annex also contains Recommended Practices.

4. Each Annex is accompanied by Guidelines, the texts of which are not binding upon Contracting Parties.

Article 5

For the purposes of this Convention, any Specific Annex(es) or Chapter(s) therein to which a Contracting Party is bound shall be construed to be an integral part of the Convention, and in relation to that Contracting Party any reference to the Convention shall be deemed to include a reference to such Annex(es) or Chapter(s).

CHAPTER III

Management of the Convention

Management Committee

Article 6

1. There shall be established a Management Committee to consider the implementation of this Convention, any measures to secure uniformity in the interpretation and application thereof, and any amendments proposed thereto.

2. The Contracting Parties shall be members of the Management Committee.

3. The competent administration of any entity qualified to become a Contracting Party to this Convention under the provisions of Article 8 or of any Member of the World Trade Organization shall be entitled to attend the sessions of the Management Committee as an observer. The status and rights of such Observers shall be determined by a Council Decision. The aforementioned rights cannot be exercised before the entry into force of the Decision.

4. The Management Committee may invite the representatives of international governmental and non-governmental organizations to attend the sessions of the Management Committee as observers.

5. The Management Committee :

(a) shall recommend to the Contracting Parties :

1. amendments to the Body of this Convention;

(ii) amendments to the General Annex, the Specific Annexes and Chapters therein and the incorporation of new Chapters to the General Annex; and

(iii) the incorporation of new Specific Annexes and new Chapters to Specific Annexes;

(b) may decide to amend Recommended Practices or to incorporate new Recommended Practices to Specific Annexes or Chapters therein in accordance with Article 16;

(c) shall consider implementation of the provisions of this Convention in accordance with Article 13, paragraph 4;

(d) shall review and update the Guidelines;

(e) shall consider any other issues of relevance to this Convention that may be referred to it;

(f) shall inform the Permanent Technical Committee and the Council of its decisions.

6. The competent administrations of the Contracting Parties shall communicate to the Secretary General of the Council proposals under paragraph 5 (a), (b), (c) or (d) of this Article and the reasons therefor, together with any requests for the inclusion of items on the Agenda of the sessions of the Management Committee. The Secretary General of the Council shall bring proposals to the attention of the competent administrations of the Contracting Parties and of the observers referred to in paragraphs 2, 3 and 4 of this Article.

7. The Management Committee shall meet at least once each year. It shall annually elect a Chairman and Vice-Chairman. The Secretary General of the Council shall circulate the invitation and the draft Agenda to the competent administrations of the Contracting Parties and to the observers referred to in paragraphs 2, 3 and 4 of this Article at least six weeks before the Management Committee meets.

8. Where a decision cannot be arrived at by consensus, matters before the Management Committee shall be decided by voting of the Contracting Parties

present. Proposals under paragraph 5 (a), (b) or (c) of this Article shall be approved by a two-thirds majority of the votes cast. All other matters shall be decided by the Management Committee by a majority of the votes cast.

9. Where Article 8, paragraph 5 of this Convention applies, the Customs or Economic Unions which are Contracting Parties shall have, in case of voting, only a number of votes equal to the total votes allotted to their Members which are Contracting Parties.

10. Before the closure of its session, the Management Committee shall adopt a report. This report shall be transmitted to the Council and to the Contracting Parties and observers mentioned in paragraphs 2, 3 and 4.

11. In the absence of relevant provisions in this Article, the Rules of Procedure of the Council shall be applicable, unless the Management Committee decides otherwise.

Article 7

For the purpose of voting in the Management Committee, there shall be separate voting on each Specific Annex and each Chapter of a Specific Annex.

1. Each Contracting Party shall be entitled to vote on matters relating to the interpretation, application or amendment of the Body and General Annex of the Convention.

2. As regards matters concerning a Specific Annex or Chapter of a Specific Annex that is already in force, only those Contracting Parties that have accepted that Specific Annex or Chapter therein shall have the right to vote.

3. Each Contracting Party shall be entitled to vote on drafts of new Specific Annexes or new Chapters of a Specific Annex.

CHAPTER IV

Contracting Party

Ratification of the Convention

Article 8

1. Any Member of the Council and any Member of the United Nations or its specialized agencies may become a Contracting Party to this Convention :

(a) by signing it without reservation of ratification;

(b) by depositing an instrument of ratification after signing it subject to ratification; or

(c) by acceding to it.

2. This Convention shall be open until 30^th June 1974 for signature at the Headquarters of the Council in Brussels by the Members referred to in paragraph 1 of this Article. Thereafter, it shall be open for accession by such Members.

3. Any Contracting Party shall, at the time of signing, ratifying or acceding to this Convention, specify which if any of the Specific Annexes or Chapters therein it accepts. It may subsequently notify the depositary that it accepts one or more Specific Annexes or Chapters therein.

4.Contracting Parties accepting any new Specific Annex or any new Chapter of a Specific Annex shall notify the depositary in accordance with paragraph 3 of this Article.

5. (a) Any Customs or Economic Union may become, in accordance with paragraphs 1, 2 and 3 of this Article, a Contracting Party to this Convention. Such Customs or Economic Union shall inform the depositary of its competence with respect to the matters governed by this Convention. Such Customs or Economic Union shall also inform the depositary of any substantial modification in the extent of its competence.

(b) A Customs or Economic Union which is a Contracting Party to this Convention shall, for the matters within its competence, exercise in its own name the rights, and fulfil the responsibilities, which the Convention confers on the Members of such a Union which are Contracting Parties to this Convention. In such a case, the Members of such a Union shall not be entitled to individually exercise these rights, including the right to vote.

Article 9

1. Any Contracting Party which ratifies this Convention or accedes thereto shall be bound by any amendments to this Convention, including the General Annex, which have entered into force at the date of deposit of its instrument of ratification or accession.

2. Any Contracting Party which accepts a Specific Annex or Chapter therein shall be bound by any amendments to the Standards contained in that Specific Annex or Chapter which have entered into force at the date on which it notifies its acceptance to the depositary. Any Contracting Party which accepts a Specific Annex or Chapter therein shall be bound by any amendments to the Recommended Practices contained therein, which have entered into force at the date on which it notifies its acceptance to the depositary, unless it enters reservations against one or more of those Recommended Practices in accordance with Article 12 of this Convention.

Application of the Convention

Article 10

1. Any Contracting Party may, at the time of signing this Convention without reservation of ratification or of depositing its instrument of ratification or accession, or at any time thereafter, declare by notification given to the depositary that this Convention shall extend to all or any of the territories for whose international relations it is responsible. Such notification shall take effect three months after the date of the receipt thereof by the depositary. However, this Convention shall not apply to the territories named in the notification before this Convention has entered into force for the Contracting Party concerned.

2. Any Contracting Party which has made a notification under paragraph 1 of this Article extending this Convention to any territory for whose international relations it is responsible may notify the depositary, under the procedure of Article 19 of this Convention, that the territory in question will no longer apply this Convention.

Article 11

For the application of this Convention, a Customs or Economic Union that is aContracting Party shall notify to the Secretary General of the Council the territories which form the Customs or Economic Union, and these territories are to be taken as a single territory.

Acceptance of the provisions and reservations

Article 12

1. All Contracting Parties are hereby bound by the General Annex.

2. A Contracting Party may accept one or more of the Specific Annexes or one or more of the Chapters therein. A Contracting Party which accepts a Specific Annex or Chapter(s) therein shall be bound by all the Standards therein. A Contracting Party which accepts a Specific Annex or Chapter(s) therein shall be bound by all the Recommended Practices therein unless, at the time of acceptance or at any time thereafter, it notifies the depositary of the Recommended Practice(s) in respect of which it enters reservations, stating the differences existing between the provisions of its national legislation and those of the Recommended Practice(s) concerned. Any Contracting Party which has entered reservations may withdraw them, in whole or in part, at any time by notification to the depositary specifying the date on which such withdrawal takes effect.

3. Each Contracting Party bound by a Specific Annex or Chapter(s) therein shall examine the possibility of withdrawing any reservations to the Recommended Practices entered under the terms of paragraph 2 and notify the Secretary General of the Council of the results of that review at the end of every three-year period commencing from the date of the entry into force of this Convention for that Contracting Party, specifying the provisions of its national legislation which, in its opinion, are contrary to the withdrawal of the reservations.

Implementation of the provisions

Article 13

1. Each Contracting Party shall implement the Standards in the General Annex and in the Specific Annex(es) or Chapter(s) therein that it has accepted within 36 months after such Annex(es) or Chapter(s) have entered into force for that Contracting Party.

2. Each Contracting Party shall implement the Transitional Standards in the General Annex within 60 months of the date that the General Annex has entered into force for that Contracting Party.

3. Each Contracting Party shall implement the Recommended Practices in the Specific Annex(es) or Chapter(s) therein that it has accepted within 36 months after such Specific Annex(es) or Chapter(s) have entered into force for that Contracting Party, unless reservations have been entered as to one or more of thoseRecommended Practices.

4. (a) Where the periods provided for in paragraph 1 or 2 of this Article would, in practice, be insufficient for any Contracting Party to implement the provisions of the General Annex, that Contracting Party may request the Management Committee, before the end of the period referred to in paragraph 1 or 2 of this Article, to provide an extension of that period. In making the request, the Contracting Party shall state the provision(s) of the General Annex with regard to which an extension of the period is required and the reasons for such request.

(b) In exceptional circumstances, the Management Committee may decide to grant such an extension. Any decision by the Management Committee granting such an extension shall state the exceptional circumstances justifying the decision and the extension shall in no case be more than one year. At the expiry of the period of extension, the Contracting Party shall notify the depositary of the implementation of the provisions with regard to which the extension was granted.

Settlement of disputes

Article 14

1. Any dispute between two or more Contracting Parties concerning the interpretation or application of this Convention shall so far as possible be settled by negotiation between them.

2. Any dispute which is not settled by negotiation shall be referred by the Contracting Parties in dispute to the Management Committee which shall thereupon consider the dispute and make recommendations for its settlement.

3. The Contracting Parties in dispute may agree in advance to accept the recommendations of the Management Committee as binding.

Amendments to the Convention

Article 15

1. The text of any amendment recommended to the Contracting Parties by the Management Committee in accordance with Article 6, paragraph 5 (a) (i) and (ii) shall be communicated by the Secretary General of the Council to all Contracting Parties and to those Members of the Councilthat are not Contracting Parties.

2. Amendments to the Body of the Convention shall enter into force for all Contracting Parties twelve months after deposit of the instruments of acceptance by those Contracting Parties present at the session of the Management Committee during which the amendments were recommended, provided that no objection is lodged by any of the Contracting Parties within a period of twelve months from the date of communication of such amendments.

3. Any recommended amendment to the General Annex or the Specific Annexes or Chapters therein shall be deemed to have been accepted six months after the date the recommended amendment was communicated to Contracting Parties, unless :

(a) there has been an objection by a Contracting Party or, in the case of a Specific Annex or Chapter, by a Contracting Party bound by that Specific Annex or Chapter; or

(b) a Contracting Party informs the Secretary General of the Council that, although it intends to accept the recommended amendment, the conditions necessary for such acceptance are not yet fulfilled.

4. If a Contracting Party sends the Secretary General of the Council a communication as provided for in paragraph 3 (b) of this Article, it may, so long as it has not notified the Secretary General of the Council of its acceptance of the recommended amendment, submit an objection to that amendment within a period of eighteen months following the expiry of the six-month period referred to in paragraph 3 of this Article.

5. If an objection to the recommended amendment is notified in accordance with the terms of paragraph 3 (a) or 4 of this Article, the amendment shall be deemed not to have been accepted and shall be of no effect.

6. If any Contracting Party has sent a communication in accordance with paragraph 3 (b) of this Article, the amendment shall be deemed to have been accepted on the earlier of the following two dates :

(a) the date by which all the Contracting Parties which sent such communications have notified the Secretary General of the Council of their acceptance of the recommended amendment, provided that, if all the acceptances were notified before the expiry of the period of six months referred to in paragraph 3 of this Article, that date shall be taken to be the date of expiry of the said six-month period;

(b) the date of expiry of the eighteen-month period referred to in paragraph 4 of this Article.

7. Any amendment to the General Annex or the Specific Annexes or Chapters therein deemed to be accepted shall enter into force either six months after the date on which it was deemed to be accepted or, if a different period is specified in the recommended amendment, on the expiry of that period after the date on which the amendment was deemed to be accepted.

8. The Secretary General of the Council shall, as soon as possible, notify the Contracting Parties to this Convention of any objection to the recommended amendment made in accordance with paragraph 3 (a), and of any communication received in accordance with paragraph 3 (b), of this Article. The Secretary General of the Council shall subsequently inform the Contracting Parties whether the Contracting Party or Parties which have sent such a communication raise an objection to the recommended amendment or accept it.

Article 16

1. Notwithstanding the amendment procedure laid down in Article 15 of this Convention, the Management Committee in accordance with Article 6 may decide to amend any Recommended Practice or to incorporate new Recommended Practices to any Specific Annex or Chapter therein. Each Contracting Party shall be invited by the Secretary General of the Council to participate in the deliberations of the Management Committee. The text of any such amendment or new Recommended Practice so decided upon shall be communicated by the Secretary General of the Council to the Contracting Parties and those Members of the Council that are not Contracting Parties to this Convention.

2. Any amendment or incorporation of new Recommended Practices decided upon under paragraph 1 of this Article shall enter into force six months after their communication by the Secretary General of the Council. Each Contracting Party bound by a Specific Annex or Chapter therein forming the subject of such amendments or incorporation of new Recommended Practices shall be deemed to have accepted those amendments or new Recommended Practices unless it enters a reservation under the procedure of Article 12 of this Convention.

Duration of accession

Article 17

1. This Convention is of unlimited duration but any Contracting Party may denounce it at any time after the date of its entry into force under Article 18 thereof.

2. The denunciation shall be notified by an instrument in writing, deposited with the depositary.

3. The denunciation shall take effect six months after the receipt of the instrument of denunciation by the depositary.

4. The provisions of paragraphs 2 and 3 of this Article shall also apply in respect of the Specific Annexes or Chapters therein, for which any Contracting Party may withdraw its acceptance at any time after the date of the entry into force.

5. Any Contracting Party which withdraws its acceptance of the General Annex shall be deemed to have denounced theConvention. In this case, the provisions of paragraphs 2 and 3 also apply.

CHAPTER V

FINAL PROVISIONS

Entry into force of the Convention

Article 18

1. This Convention shall enter into force three months after five of the entities referred to in paragraphs 1 and 5 of Article 8 thereof have signed the Convention without reservation of ratification or have deposited their instruments of ratification or accession.

2. This Convention shall enter into force for any Contracting Party three months after it has become a Contracting Party in accordance with the provisions of Article 8.

3. Any Specific Annex or Chapter therein to this Convention shall enter into force three months after five Contracting Parties have accepted that Specific Annex or that Chapter.

4. After any Specific Annex or Chapter therein has entered into force in accordance with paragraph 3 of this Article, that Specific Annex or Chapter therein shall enter into force for any Contracting Party three months after it has notified its acceptance. No Specific Annex or Chapter therein shall, however, enter into force for a Contracting Party before this Convention has entered into force for that Contracting Party.

Depositary of the Convention

Article 19

1. This Convention, all signatures with or without reservation of ratification and all instruments of ratification or accession shall be deposited with the Secretary General of the Council.

2. The depositary shall :

(a) receive and keep custody of the original texts of this Convention;

(b) prepare certified copies of the original texts of this Convention and transmit them to the Contracting Parties and those Members of the Council that are not Contracting Parties and the Secretary General of the United Nations;

(c) receive any signature with or without reservation of ratification, ratification or accession to this Convention and receive and keep custody of any instruments, notifications and communications relating to it;

(d) examine whether the signature or any instrument, notification or communication relating to this Convention is in due and proper form and, if need be, bring the matter to the attention of the Contracting Party in question;

(e) notify the Contracting Parties, those Members of the Council that are not Contracting Parties, and the Secretary General of the United Nations of :

• signatures, ratifications, accessions and acceptances of Annexes and Chapters under Article 8 of this Convention;

• new Chapters of the General Annex and new Specific Annexes or Chapters therein which the Management Committee decides to recommend to incorporate in this Convention;

• the date of entry into force of this Convention, of the General Annex and of each Specific Annex or Chapter therein in accordance with Article 18 of this Convention;

• notifications received in accordance with Articles 8, 10, 11,12 and 13 of this Convention;

• withdrawals of acceptances of Annexes/Chapters by Contracting Parties;

• denunciations under Article 17 of this Convention; and

• any amendment accepted in accordance with Article 15 of this Convention and the date of its entry into force.

3.In the event of any difference appearing between a Contracting Party and the depositary as to the performance of the latter's functions, the depositary or that Contracting Party shall bring the question to the attention of the other Contracting Parties and the signatories or, as the case may be, the Management Committee or the Council.

Registration and authentic texts

Article 20

In accordance with Article 102 of the Charter of the United Nations, this Convention shall be registered with the Secretariat of the United Nations at the request of the Secretary General of the Council.

In witness whereof the undersigned, being duly authorized thereto, have signed this Convention.

Done at Kyoto, this eighteenth day of May nineteen hundred and seventy-three in the English and French languages, both texts being equally authentic, in a single original which shall be deposited with the Secretary General of the Council who shall transmit certified copies to all the entities referred to in paragraph 1 of Article 8 of this Convention.

x

x x

GENERAL ANNEX

TABLE OF CONTENTS

CHAPTER 1	GENERAL PRINCIPLES	1
CHAPTER 2	DEFINITIONS………………………………………………………………...	2
CHAPTER 3	CLEARANCE AND OTHER CUSTOMS FORMALITIES……………….	5
CHAPTER 4	DUTIES AND TAXES……………………………………………………….	17
	A. ASSESSMENT, COLLECTION AND PAYMENT OF DUTIES AND TAXES…………………………………………………………………………….	17
	B. DEFERRED PAYMENT OF DUTIES AND TAXES…………………………..	19
	C. REPAYMENT OF DUTIES AND TAXES………………………………………	20
CHAPTER 5	SECURITY……………………………………………………………………	22
CHAPTER 6	CUSTOMS CONTROL………………………………………………………	24
CHAPTER 7	APPLICATION OF INFORMATION TECHNOLOGY……………………	26
CHAPTER 8	RELATIONSHIP BETWEEN THE CUSTOMS AND THIRD PARTIES..	27
CHAPTER 9	INFORMATION, DECISIONS AND RULINGS SUPPLIED BY THE CUSTOMS……………………………………………………………………	29
	A. INFORMATION OF GENERAL APPLICATION………………………………	29
	B. INFORMATION OF A SPECIFIC NATURE…………………………………...	29
	C. DECISIONS AND RULINGS……………………………………………………	30
CHAPTER 10	APPEALS IN CUSTOMS MATTERS……………………………………..	31
	A. RIGHT OF APPEAL……………………………………………………………..	31
	B. FORM AND GROUNDS OF APPEAL…………………………………………	32
	C. CONSIDERATION OF APPEAL……………………………………………….	33

CHAPTER 1

GENERAL PRINCIPLES

1.1. Standard

The Definitions, Standards and Transitional Standards in this Annex shall apply to Customs procedures and practices specified in this Annex and, insofar as applicable, to procedures and practices in the Specific Annexes.

1.2. Standard

The conditions to be fulfilled and Customs formalities to be accomplished for procedures and practices in this Annex and in the Specific Annexes shall be specified in national legislation and shall be as simple as possible.

1.3. Standard

The Customs shall institute and maintain formal consultative relationships with the trade to increase co-operation and facilitate participation in establishing the most effective methods of working commensurate with national provisions and international agreements.

x

x x

CHAPTER 2

DEFINITIONS

For the purposes of the Annexes to this Convention :

E1/F23	”appeal” means the act by which a person who is directly affected by a decision or omission of the Customs and who considers himself to be aggrieved thereby seeks redress before a competent authority;
E2/F19	”assessment of duties and taxes” means the determination of the amount of duties and taxes payable;
E3/F4	”audit-based control” means measures by which the Customs satisfy themselves as to the accuracy and authenticity of declarations through the examination of the relevant books, records, business systems and commercial data held by persons concerned;
E4/F15	”checking the Goods declaration” means the action taken by the Customs to satisfy themselves that the Goods declaration is correctly made out and that the supporting documents required fulfil the prescribed conditions;
E5/F9	”clearance” means the accomplishment of the Customs formalities necessary to allow goods to enter home use, to be exported or to be placed under another Customs procedure;
E6/F10	”Customs” means the Government Service which is responsible for the administration of Customs law and the collection of duties and taxes and which also has the responsibility for the application of other laws and regulations relating to the importation, exportation, movement or storage of goods;
E7/F3	”Customs control” means measures applied by the Customs to ensure compliance with Customs law;
E8/F11	”Customs duties” means the duties laid down in the Customs tariff to which goods are liable on entering or leaving the Customs territory;
E9/F16	”Customs formalities” means all the operations which must be carried out by the persons concerned and by the Customs in order to comply with the Customs law;
E10./ F18.	”Customs law” means the statutory and regulatory provisions relating to the importation, exportation, movement or storage of goods, the administration and enforcement of which are specifically charged to the Customs, and any regulations made by the Customs under their statutory powers;
E11./ F2.	”Customs office” means the Customs administrative unit competent for the performance of Customs formalities, and the premises or other areas approved for that purpose by the competent authorities;
E12./ F25.	”Customs territory” means the territory in which the Customs law of a Contracting Party applies;
E13./ F6.	”decision” means the individual act by which the Customs decide upon a matter relating to Customs law;
E14./ F7.	”declarant” means any person who makes a Goods declaration or in whose name such a declaration is made;
E15./ F5.	”due date” means the date when payment of duties and taxes is due;
E16./ F12.	”duties and taxes” means import duties and taxes and/or export duties and taxes;
E17./ F27.	”examination of goods” means the physical inspection of goods by the Customs to satisfy themselves that the nature, origin, condition, quantity and value of the goods are in accordance with the particulars furnished in the Goods declaration;
E18./ F13.	”export duties and taxes” means Customs duties and all other duties, taxes or charges which are collected on or in connection with the exportation of goods, but not including any charges which are limited in amount to the approximate cost of services rendered or collected by the Customs on behalf of another national authority;
E19./ F8.	”Goods declaration” means a statement made in the manner prescribed by the Customs, by which the persons concerned indicate the Customs procedure to be applied to the goods and furnish the particulars which the Customs require for its application;
E20./ F14.	”import duties and taxes” means Customs duties and all other duties, taxes or charges which are collected on or in connection with the importation of goods, but not including any charges which are limited in amount to the approximate cost of services rendered or collected by the Customs on behalf of another national authority;
E21./ F1.	”mutual administrative assistance” means actions of a Customs administration on behalf of or in collaboration with another Customs administration for the proper application of Customs law and for the prevention, investigation and repression of Customs offences;

E22./ F21.	”omission” means the failure to act or give a decision required of the Customs by Customs law within a reasonable time on a matter duly submitted to them;
E23./ F22.	”person” means both natural and legal persons, unless the context otherwise requires;
E24./ F20.	”release of goods” means the action by the Customs to permit goods undergoing clearance to be placed at the disposal of the persons concerned;
E25./ F24.	”repayment” means the refund, in whole or in part, of duties and taxes paid on goods and the remission, in whole or in part, of duties and taxes where payment has not been made;
E26./ F17.	”security” means that which ensures to the satisfaction of the Customs that an obligation to the Customs will be fulfilled. Security is described as ”general” when it ensures that the obligations arising from several operations will be fulfilled;
E27./ F26.	”third party” means any person who deals directly with the Customs, for and on behalf of another person, relating to the importation, exportation, movement or storage of goods.

CHAPTER 3

CLEARANCE AND OTHER CUSTOMS FORMALITIES

Competent Customs offices

3.1. Standard

The Customs shall designate the Customs offices at which goods may be produced or cleared. In determining the competence and location of these offices and their hours of business, the factors to be taken into account shall include in particular the requirements of the trade.

3.2. Standard

At the request of the person concerned and for reasons deemed valid by the Customs, the latter shall, subject to the availability of resources, perform the functions laid down for the purposes of a Customs procedure and practice outside the designated hours of business or away from Customs offices. Any expenses chargeable by the Customs shall be limited to the approximate cost of the services rendered.

3.3. Standard

Where Customs offices are located at a common border crossing, the Customs administrations concerned shall correlate the business hours and the competence of those offices.

3.4. Transitional Standard

At common border crossings, the Customs administrations concerned shall, whenever possible, operate joint controls.

3.5. Transitional Standard

Where the Customs intend to establish a new Customs office or to convert an existing one at a common border crossing, they shall, wherever possible, co-operate with the neighbouring Customs to establish a juxtaposed Customs office to facilitate joint controls.

The declarant

(a) Persons entitled to act as declarant

3.6. Standard

National legislation shall specify the conditions under which a person is entitled to act as declarant.

3.7. Standard

Any person having the right to dispose of the goods shall be entitled to act as declarant.

(b) Responsibilities of the declarant

3.8. Standard

The declarant shall be held responsible to the Customs for the accuracy of the particulars given in the Goods declaration and the payment of the duties and taxes.

(c) Rights of the declarant

3.9. Standard

Before lodging the Goods declaration the declarant shall be allowed, under such conditions as may be laid down by the Customs :

(a) to inspect the goods; and

(b) to draw samples.

3.10. Standard

The Customs shall not require a separate Goods declaration in respect of samples allowed to be drawn under Customs supervision, provided that such samples are included in the Goods declaration concerning the relevant consignment.

The Goods declaration

(a) Goods declaration format and contents

3.11. Standard

The contents of the Goods declaration shall be prescribed by the Customs. The paper format of the Goods declaration shall conform to the UN-layout key.

For automated Customs clearance processes, the format of the electronically lodged Goods declaration shall be based on international standards for electronic information exchange as prescribed in the Customs Co-operation Council Recommendations on information technology.

3.12. Standard

The Customs shall limit thedata required in the Goods declaration to only such particulars as are deemed necessary for the assessment and collection of duties and taxes, the compilation of statistics and the application of Customs law.

3.13. Standard

Where, for reasons deemed valid by the Customs, the declarant does not have all the information required to make the Goods declaration, a provisional or incomplete Goods declaration shall be allowed to be lodged, provided that it contains the particulars deemed necessary by the Customs and that the declarant undertakes to complete it within a specified period.

3.14. Standard

If the Customs register a provisional or incomplete Goods declaration, the tariff treatment to be accorded to the goods shall not be different from that which would have been accorded had a complete and correct Goods declaration been lodged in the first instance.

The release of the goods shall not be delayed provided that any security required has been furnished to ensure collection of any applicable duties and taxes.

3.15. Standard

The Customs shall require the lodgement of the original Goods declaration and only the minimum number of copies necessary.

(b) Documents supporting the Goods declaration

3.16. Standard

In support of the Goods declaration the Customs shall require only those documents necessary to permit control of the operation and to ensure that all requirements relating to the application of Customs law have been complied with.

3.17. Standard

Where certain supporting documents cannot be lodged with the Goods declaration for reasons deemed valid by the Customs, they shall allow production of those documents within a specified period.

3.18. Transitional Standard

The Customs shall permit the lodgement of supporting documents by electronic means.

3.19. Standard

The Customs shall not require a translation of the particulars of supporting documents except when necessary to permit processing of the Goods declaration.

Lodgement, registration and checking of the Goods declaration

3.20. Standard

The Customs shall permit the lodging of the Goods declaration at any designated Customs office.

3.21. Transitional Standard

The Customs shall permit the lodging of the Goods declaration by electronic means.

3.22. Standard

The Goods declaration shall be lodged during the hours designated by the Customs.

3.23. Standard

Where national legislation lays down a time limit for lodging the Goods declaration, the time allowed shall be sufficient to enable the declarant to complete the Goods declaration and to obtain the supporting documents required.

3.24. Standard

At the request of the declarant and for reasons deemed valid by the Customs, the latter shall extend the time limit prescribed for lodging the Goods declaration.

3.25. Standard

National legislation shall make provision for the lodging and registering or checking of the Goods declaration and supporting documents prior to the arrival of the goods.

3.26. Standard

When the Customs cannot register the Goods declaration, they shall state the reasons to the declarant.

3.27. Standard

The Customs shall permit the declarant to amend the Goods declaration that has already been lodged, provided that when the request is received they have not begun to check the Goods declaration or to examine the goods.

3.28. Transitional Standard

The Customs shall permit the declarant to amend the Goods declaration if a request is received after checking of the Goods declaration has commenced, if the reasons given by the declarant are deemed valid by the Customs.

3.29. Transitional Standard

The declarant shall be allowed to withdraw the Goods declaration and apply for another Customs procedure, provided that the request to do so is made to the Customs before the goods have been released and that the reasons are deemed valid by the Customs.

3.30. Standard

Checking the Goods declaration shall be effected at the same time or as soon as possible after the Goods declaration is registered.

3.31. Standard

For the purpose of checking the Goods declaration, the Customs shall take only such action as they deem essential to ensure compliance with Customs law.

Special procedures for authorized persons

3.32. Transitional Standard

For authorized persons who meet criteria specified by the Customs, including having an appropriate record of compliance with Customs requirements and a satisfactory system for managing their commercial records, the Customs shall provide for :

- release of the goods on the provision of the minimum information necessary to identify the goods and permit the subsequent completion of the final Goods declaration;

- clearance of the goods at the declarant's premises or another place authorized by the Customs;

and, in addition, to the extent possible, other special procedures such as :

- allowing a single Goods declaration for all imports or exports in a given period where goods are imported or exported frequently by the same person;

- use of the authorized persons’ commercial records to self-assess their duty and tax liability and, where appropriate, to ensure compliance with other Customs requirements;

- allowing the lodgement of the Goods declaration by means of an entry in the records of the authorized person to be supported subsequently by a supplementary Goods declaration.

Examination of the goods

(a) Time required for examination of goods

3.33. Standard

When the Customs decide that goods declared shall be examined, this examination shall take place as soon as possible after the Goods declaration has been registered.

3.34. Standard

When scheduling examinations, priority shall be given to the examination of live animals and perishable goods and to other goods which the Customs accept are urgently required.

3.35. Transitional Standard

If the goods must be inspected by other competent authorities and the Customs also schedules an examination, the Customs shall ensure that the inspections are co-ordinated and, if possible, carried out at the same time.

(b) Presence of the declarant at examination of goods

3.36. Standard

The Customs shall consider requests by the declarant to be present or to be represented at the examination of the goods. Such requests shall be granted unless exceptional circumstances exist.

3.37. Standard

If the Customs deem it useful, they shall require the declarant to be present or to be represented at the examination of the goods to give them any assistance necessary to facilitate the examination.

(c) Sampling by the Customs

3.38. Standard

Samples shall be taken only where deemed necessary by the Customs to establish the tariff description and/or value of goods declared or to ensure the application of other provisions of national legislation. Samples drawn shall be as small as possible.

Errors

3.39. Standard

The Customs shall not impose substantial penalties for errors where they are satisfied that such errors are inadvertent and that there has been no fraudulent intent or gross negligence. Where they consider it necessary to discourage a repetition of such errors, a penalty may be imposed but shall be no greater than is necessary for this purpose.

Release of goods

3.40. Standard

Goods declared shall be released as soon as the Customs have examined them or decided not to examine them, provided that :

- no offence has been found;

- the import or export licence or any other documents required have been acquired;

- all permits relating to the procedure concerned have been acquired; and

- any duties and taxes have been paid or that appropriate action has been taken to ensure their collection.

3.41. Standard

If the Customs are satisfied that the declarant will subsequently accomplish all the formalities in respect of clearance they shall release the goods, provided that the declarant produces a commercial or official document giving the main particulars of the consignment concerned and acceptable to the Customs, and that security, where required, has been furnished to ensure collection of any applicable duties and taxes.

3.42. Standard

When the Customs decide that they require laboratory analysis of samples, detailed technical documents or expert advice, they shall release the goods before the results of such examination are known, provided that any security required has been furnished and provided they are satisfied that the goods are not subject to prohibitions or restrictions.

3.43. Standard

When an offence has been detected, the Customs shall not wait for the completion of administrative or legal action before they release the goods, provided that the goods are not liable to confiscation or forfeiture or to be needed as evidence at some later stage and that the declarant pays the duties and taxes and furnishes security to ensure collection of any additional duties and taxes and of any penalties which may be imposed.

Abandonment or destruction of goods

3.44. Standard

When goods have not yet been released for home use or when they have been placed under another Customs procedure, and provided that no offence has been detected, the person concerned shall not be required to pay the duties and taxes or shall be entitled to repayment thereof :

- when, at his request, such goods are abandoned to the Revenue or destroyed or rendered commercially valueless under Customs control, as the Customs may decide. Any costs involved shall be borne by the person concerned;

- when such goods are destroyed or irrecoverably lost by accident or force majeure, provided that such destruction or loss is duly established to the satisfaction of the Customs;

- on shortages due to the nature of the goods when such shortages are duly established to the satisfaction of the Customs.

Any waste or scrap remaining after destruction shall be liable, if taken into home use or exported, to the duties and taxes that would be applicable to such waste or scrap imported or exported in that state.

3.45. Transitional Standard

When the Customs sell goods which have not been declared within the time allowed or could not be released although no offence has been discovered, the proceeds of the sale, after deduction of any duties and taxes and all other charges and expenses incurred, shall be made over to those persons entitled to receive them or, when this is not possible, held at their disposal for a specified period.

x

x x

CHAPTER 4

DUTIES AND TAXES

A. ASSESSMENT, COLLECTION AND PAYMENT OF DUTIES AND TAXES

4.1. Standard

National legislation shall define the circumstances when liability to duties and taxes is incurred.

4.2. Standard

The time period within which the applicable duties and taxes are assessed shall be stipulated in national legislation. The assessment shall follow as soon as possible after the Goods declaration is lodged or the liability is otherwise incurred.

4.3. Standard

The factors on which the assessment of duties and taxes is based and the conditions under which they are determined shall be specified in national legislation.

4.4. Standard

The rates of duties and taxes shall be set out in official publications.

4.5. Standard

National legislation shall specify the point in time to be taken into consideration for the purpose of determining the rates of duties and taxes.

4.6. Standard

National legislation shall specify the methods that may be used to pay the duties and taxes.

4.7. Standard

National legislation shall specify the person(s) responsible for the payment of duties and taxes.

4.8. Standard

National legislation shall determine the due date and the place where payment is to be made.

4.9. Standard

When national legislation specifies that the due date may be after the release of the goods, that date shall be at least ten days after the release. No interest shall be charged for the period between the date of release and the due date.

4.10. Standard

National legislation shall specify the period within which the Customs may take legal action to collect duties and taxes not paid by the due date.

4.11. Standard

National legislation shall determine the rate of interest chargeable on amounts of duties and taxes that have not been paid by the due date and the conditions of application of such interest.

4.12. Standard

When the duties and taxes have been paid, a receipt constituting proof of payment shall be issued to the payer, unless there is other evidence constituting proof of payment.

4.13. Transitional Standard

National legislation shall specify a minimum value and/or a minimum amount of duties and taxes below which no duties and taxes will be collected.

4.14. Standard

If the Customs find that errors in the Goods declaration or in the assessment of the duties and taxes will cause or have caused the collection or recovery of an amount of duties and taxes less than that legally chargeable, they shall correct the errors and collect the amount underpaid. However, if the amount involved is less than the minimum amount specified in national legislation, the Customs shall not collect or recover that amount.

B. DEFERRED PAYMENT OF DUTIES AND TAXES

4.15. Standard

Where national legislation provides for the deferred payment of duties and taxes, it shall specify the conditions under which such facility is allowed.

4.16. Standard

Deferred payment shall be allowed without interest charges to the extent possible.

4.17. Standard

The period for deferred payment of duties and taxes shall be at least fourteen days.

C. REPAYMENT OF DUTIES AND TAXES

4.18. Standard

Repayment shall be granted where it is established that duties and taxes have been overcharged as a result of an error in their assessment.

4.19. Standard

Repayment shall be granted in respect of imported or exported goods which are found to have been defective or otherwise not in accordance with the agreed specifications at the time of importation or exportation and are returned either to the supplier or to another person designated by the supplier, subject to the following conditions :

- the goods have not been worked, repaired or used in the country of importation, and are re-exported within a reasonable time;

• the goods have not been worked, repaired or used in the country to which they were exported, and are re-imported within a reasonable time.

Use of the goods shall, however, not hinder the repayment if such use was indispensable to discover the defects or other circumstances which caused the re-exportation or re-importation of the goods.

As an alternative to re-exportation or re-importation, the goods may be abandoned to the Revenue or destroyed or rendered commercially valueless under Customs control, as the Customs may decide. Such abandonment or destruction shall not entail any cost to the Revenue.

4.20. Transitional Standard

Where permission is given by the Customs for goods originally declared for a Customs procedure with payment of duties and taxes to be placed under another Customs procedure, repayment shall be made of any duties and taxes charged in excess of the amount due under the new procedure.

4.21. Standard

Decisions on claims for repayment shall be reached, and notified in writing to the persons concerned, without undue delay, and repayment of amounts overcharged shall be made as soon as possible after the verification of claims.

4.22. Standard

Where it is established by the Customs that the overcharge is a result of an error on the part of the Customs in assessing the duties and taxes, repayment shall be made as a matter of priority.

4.23. Standard

Where time limits are fixed beyond which claims for repayment will not be accepted, such limits shall be of sufficient duration to take account of the differing circumstances pertaining to each type of case in which repayment may be granted.

4.24. Standard

Repayment shall not be granted if the amount involved is less than the minimum amount specified in national legislation.

x

x x

Chapter 5

SECURITY

5.1. Standard

National legislation shall enumerate the cases in which security is required and shall specify the forms in which security is to be provided.

5.2. Standard

The Customs shall determine the amount of security.

5.3. Standard

Any person required to provide security shall be allowed to choose any form of security provided that it is acceptable to the Customs.

5.4. Standard

Where national legislation provides, the Customs shall not require securitywhen they are satisfied that an obligation to the Customs will be fulfilled.

5.5. Standard

When security is required to ensure that the obligations arising from a Customs procedure will be fulfilled, the Customs shall accept a general security, in particular from declarants who regularly declare goods at different offices in the Customs territory.

5.6. Standard

Where security is required, the amount of security to be provided shall be as low as possible and, in respect of the payment of duties and taxes, shall not exceed the amount potentially chargeable.

5.7. Standard

Where security has been furnished, it shall be discharged as soon as possible after the Customs are satisfied that the obligations under which the security was required have been duly fulfilled.

x

x x

CHAPTER 6

CUSTOMS CONTROL

6.1. Standard

All goods, including means of transport, which enter or leave the Customs territory, regardless of whether they are liable to duties and taxes, shall be subject to Customs control.

6.2. Standard

Customs control shall be limited to that necessary to ensure compliance with the Customs law.

6.3. Standard

In the application of Customs control, the Customs shall use risk management.

6.4. Standard

The Customs shall use risk analysis to determine which persons and which goods, including means of transport, should be examined and the extent of the examination.

6.5. Standard

The Customs shall adopt a compliance measurement strategy to support risk management.

6.6. Standard

Customs control systems shall include audit-based controls.

6.7. Standard

The Customs shall seek to co-operate with other Customs administrations and seek to conclude mutual administrative assistance agreements to enhance Customs control.

6.8. Standard

The Customs shall seek to co-operate with the trade and seek to conclude Memoranda of Understanding to enhance Customs control.

6.9. Transitional Standard

The Customs shall use information technology and electronic commerce to the greatest possible extent to enhance Customs control.

6.10. Standard

The Customs shall evaluate traders’ commercial systems where those systems have an impact on Customs operations to ensure compliance with Customs requirements.

x

x x

CHAPTER 7

APPLICATION OF INFORMATION TECHNOLOGY

7.1. Standard

The Customs shall apply information technology to support Customs operations, where it is cost-effective and efficient for the Customs and for the trade. The Customs shall specify the conditions for its application.

7.2. Standard

When introducing computer applications, the Customs shall use relevant internationally accepted standards.

7.3. Standard

The introduction of information technology shall be carried out in consultation with all relevant parties directly affected, to the greatest extent possible.

7.4. Standard

New or revised national legislation shall provide for :

- electronic commerce methods as an alternative to paper-based documentary requirements;

- electronic as well as paper-based authentication methods;

- the right of the Customs to retain information for their own use and, as appropriate, to exchange such information with other Customs administrations and all other legally approved parties by means of electronic commerce techniques.

x

x x

CHAPTER 8

RELATIONSHIP BETWEEN THE CUSTOMS AND THIRD PARTIES

8.1. Standard

Persons concerned shall have the choice of transacting business with the Customs either directly or by designating a third party to act on their behalf.

8.2. Standard

National legislation shall set out the conditions under which a person may act for and on behalf of another person in dealing with the Customs and shall lay down the liability of third parties to the Customs for duties and taxes and for any irregularities.

8.3. Standard

The Customs transactions where the person concerned elects to do business on his own account shall not be treated less favourably or be subject to more stringent requirements than those Customs transactions which are handled for the person concerned by a third party.

8.4. Standard

A person designated as a third party shall have the same rights as the person who designated him in those matters related to transacting business with the Customs.

8.5. Standard

The Customs shall provide for third parties to participate in their formal consultations with the trade.

8.6. Standard

The Customs shall specify the circumstances under which they are not prepared to transact business with a third party.

8.7. Standard

The Customs shall give written notification to the third party of a decision not to transact business.

x

x x

CHAPTER 9

INFORMATION, DECISIONS AND RULINGS SUPPLIED BY THE CUSTOMS

A. INFORMATION OF GENERAL APPLICATION

9.1. Standard

The Customs shall ensure that all relevant information of general application pertaining to Customs law is readily available to any interested person.

9.2. Standard

When information that has been made available must be amended due to changes in Customs law, administrative arrangements or requirements, the Customs shall make the revised information readily available sufficiently in advance of the entry into force of the changes to enable interested persons to take account of them, unless advance notice is precluded.

9.3. Transitional Standard

The Customs shall use information technology to enhance the provision of information.

B. INFORMATION OF A SPECIFIC NATURE

9.4. Standard

At the request of the interested person, the Customsshall provide, as quickly and asaccuratelyas possible, information relating to the specific matters raised by the interested person and pertaining to Customs law.

9.5. Standard

The Customsshall supply not only the information specifically requested but also any other pertinent information which they consider the interested person should be made aware of.

9.6. Standard

When theCustomssupply information, they shall ensure that they do not divulge details of a private or confidential nature affecting the Customs or third parties unless such disclosure is required or authorized by national legislation.

9.7. Standard

When theCustoms cannot supply information free of charge, any charge shallbe limited to the approximate cost of the services rendered.

C. DECISIONS AND RULINGS

9.8. Standard

At the written request of the person concerned, the Customs shall notify their decision in writing within a period specified in national legislation. Where the decision is adverse to the person concerned, the reasons shall be given and the right of appeal advised.

9.9. Standard

The Customs shall issue binding rulings at the request of the interested person, provided that the Customs have all the information they deem necessary.

x

x x

CHAPTER 10

APPEALS IN CUSTOMS MATTERS

A. RIGHT OF APPEAL

10.1. Standard

National legislation shall provide for a right of appeal in Customs matters.

10.2. Standard

Any person who is directly affected by a decision or omission of the Customs shall have a right of appeal.

10.3. Standard

The person directly affected by a decision or omission of the Customs shall be given, after having made a request to the Customs, the reasons for such decision or omission within a period specified in national legislation. This may or may not result in an appeal.

10.4. Standard

National legislation shall provide for the right of an initial appeal to the Customs.

10.5. Standard

Where an appeal to theCustoms is dismissed, the appellant shall have the right of a further appeal to an authority independent of the Customs administration.

10.6. Standard

In the final instance, the appellant shall have the right of appeal to a judicial authority.

B. FORM AND GROUNDS OF APPEAL

10.7. Standard

An appeal shall be lodged in writing and shall state the grounds on which it is being made.

10.8. Standard

A time limit shall be fixed for the lodgement of an appeal against a decision of the Customs and it shall be such as to allow the appellant sufficient time to study the contested decision and to prepare an appeal.

10.9. Standard

Where an appeal is to the Customs they shall not, as a matter of course, require that any supporting evidence be lodged together with the appeal but shall, in appropriate circumstances, allow a reasonable time for the lodgement of such evidence.

C. CONSIDERATION OF APPEAL

10.10. Standard

The Customs shall give its ruling upon an appeal and written notice thereof to the appellant as soon as possible.

10.11. Standard

Where an appeal to the Customs is dismissed, the Customs shall set out the reasons therefor in writing and shall advise the appellant of his right to lodge any further appeal with an administrative or independent authority and of any time limit for the lodgement of such appeal.

10.12. Standard

Where an appeal is allowed, the Customs shall put their decision or the ruling of the independent or judicial authority into effect as soon as possible, except in cases where the Customs appeal against the ruling.

x

x x

SPECIFIC ANNEXES

SPECIFIC ANNEXES

TABLE OF CONTENTS

Annex A	Arrival of goods in a Customs territory
Chapter 1	Formalities prior to the lodgement of the Goods declaration
Chapter 2	Temporary storage of goods
Annex B	Importation
Chapter 1	Clearance for home use
Chapter 2	Re-importation in the same state
Chapter 3	Relief from import duties and taxes
Annex C	Exportation
Chapter 1	Outright exportation
Annex D	Customs warehouses and free zones
Chapter 1	Customs warehouses
Chapter 2	Free zones
Annex E	Transit
Chapter 1	Customs transit
Chapter 2	Transhipment
Chapter 3	Carriage of goods coastwise
Annex F	Processing
Chapter 1	Inward processing
Chapter 2	Outward processing
Chapter 3	Drawback
Chapter 4	Processing of goods for home use
Annex G	Temporary admission
Chapter 1	Temporary admission
Annex H	Offences
Chapter 1	Customs offences
Annex J	Special procedures
Chapter 1	Travellers
Chapter 2	Postal traffic
Chapter 3	Means of transport for commercial use
Chapter 4	Stores
Chapter 5	Relief consignments
Annex K	Origin
Chapter 1	Rules of origin
Chapter 2	Documentary evidence of origin
Chapter 3	Control of documentary evidence of origin

Specific Annex A

Arrival of goods in a Customs territory

Specific Annex A

Chapter 1

Formalities prior to the lodgement

of the Goods declaration

Entered into force :

Specific Annex A

Chapter 1

Formalities prior to the lodgement of the Goods declaration

Definitions

For the purposes of this Chapter :

E1./ F1.	”cargo declaration” means information submitted prior to or on arrival or departure of a means of transport for commercial use that provides the particulars required by the Customs relating to cargo brought to or removed from the Customs territory;
E2./ F3.	”carrier” means the person actually transporting goods or in charge of or responsible for the operation of the means of transport;
E3./ F2.	”Customs formalities prior to the lodgement of the Goods declaration” means all the operations to be carried out by the person concerned and by the Customs from the time goods are introduced into the Customs territory until goods are placed under a Customs procedure.

Principles

1. Standard

Customs formalities prior to the lodgement of the Goods declaration shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

2. Recommended Practice

Customs formalities prior to the lodgement of the Goods declaration should apply equally, without regard to the country of origin of the goods or the country from which they arrived.

Introduction of goods into the Customs territory

(a) Places at which goods may be introduced into the Customs territory

3. Standard

National legislation shall specify the places at which goods may be introduced into the Customs territory. Only when they consider it necessary for control purposes shall the Customs specify the routes which must be used to convey the goods directly to a designated Customs office or other places specified by the Customs. In determining these places and routes the factors to be taken into account shall include the particular requirements of the trade.

This Standard shall not apply to goods on board vessels or aircraft crossing the Customs territory that do not call at a port or airport situated in that Customs territory.

(b) Obligations of the carrier

4. Standard

The carrier shall be held responsible to the Customs for ensuring that all goods are included in the cargo declaration or are brought to the attention of the Customs in another authorized manner.

5. Standard

The fact of having introduced goods into the Customs territory shall entail the obligation for the carrier to convey them directly using designated routes, where required, and without delay to a designated Customs office or other place specified by the Customs. In doing so the nature of the goods or their packaging shall not be altered nor shall any seals be interfered with.

This Standard shall not apply to goods on board vessels or aircraft crossing the Customs territory that do not call at a port or airport situated in that Customs territory.

6. Standard

Where the conveyance of the goods from the place of their introduction into the Customs territory to a designated Customs office or other specified place is interrupted by accident or force majeure, the carrier shall be required to take reasonable precautions to prevent the goods from entering into unauthorized circulation and to advise the Customs or other competent authorities of the nature of the accident or other circumstance which has interrupted the journey.

Production of goods to the Customs

(a) Documentation

7. Recommended Practice

Where the Customs office at which the goods are to be produced is not located at the place where the goods are introduced into the Customs territory, a document should be required to be lodged with the Customs at that place only when the Customs consider it necessary for control purposes.

8. Standard

Where the Customs require documentation in respect of the production of the goods to the Customs, this shall not be required to contain more than the information necessary to identify the goods and the means of transport.

9. Recommended Practice

The Customs should limit their information requirements to that available in carriers’ normal documentation and should base their requirements on those set out in the relevant international transport agreements.

10. Recommended Practice

The Customs should normally accept the cargo declaration as the only required documentation for the production of the goods.

11. Recommended Practice

The Customs office responsible for the acceptance of the documentation required for the production of the goods should also be competent for acceptance of the Goods declaration.

12. Recommended Practice

Where the documents produced to the Customs are made out in a language which is not specified for this purpose or in a language which is not a language of the country into which the goods are introduced, a translation of the particulars given in those documents should not be required as a matter of course.

(b) Arrival outside working hours

13. Standard

The Customs shall specify the precautions to be taken by the carrier to prevent the goods from entering into unauthorized circulation in the Customs territory when they arrive at a Customs office outside working hours.

13. Recommended Practice

At the request of the carrier, and for reasons deemed valid by the Customs, the latter should, insofar as possible, allow the Customs formalities prior to the lodgement of the Goods declaration to be accomplished outside the designated hours of business of the Customs.

Unloading

(a) Places of unloading

13. Standard

National legislation shall specify the places which are approved for unloading.

13. Recommended Practice

At the request of the person concerned, and for reasons deemed valid by the Customs, the latter should allow goods to be unloaded at a place other than the one approved for unloading.

(b) Commencement of unloading

13. Standard

The commencement of unloading shall be permitted as soon as possible after the arrival of the means of transport at the place of unloading.

13. Recommended Practice

At the request of the person concerned and for reasons deemed valid by the Customs, the latter should, insofar as possible, allow unloading to proceed outside the designated hours of business of the Customs.

Charges

13. Standard

Any expenses chargeable by the Customs in connection with :

- accomplishment of Customs formalities prior to the lodgement of the Goods

declaration outside the designated hours of business of the Customs;

• unloading goods at a place other than the one approved for unloading; or

- unloading goods outside the designated hours of business of the Customs,

shall be limited to the approximate cost of the services rendered.

x

x x

Specific Annex A

Chapter 2

Temporary storage of goods

Entered into force :

Specific Annex A

Chapter 2

Temporary storage of goods

Definitions

For the purposes of this Chapter :

E1./ F1.	”cargo declaration” means information submitted prior to or on arrival or departure of a means of transport for commercial use providing the particulars required by the Customs relating to cargo brought to or removed from the Customs territory thereon;
E2./ F2.	”temporary storage of goods” means the storing of goods under Customs control in premises and enclosed or unenclosed spaces approved by the Customs (hereinafter called temporary stores) pending lodgement of the Goods declaration.

Principles

1. Standard

Temporary storage of goods shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

2. Standard

The Customs shall authorize the establishment of temporary stores whenever they deem it necessary to meet the requirements of the trade.

3. Recommended Practice

Temporary storage should be allowed for all goods irrespective of quantity, country of origin or country from which they arrived. However, goods which constitute a hazard, which are likely to affect other goods or which require special installations should be admitted only into temporary stores specially equipped and designated by the competent authorities to receive them.

Documentation

4. Standard

The only document to be required when goods are placed under temporary storage shall be that used to describe the goods when they are produced to the Customs.

5. Recommended Practice

The Customs should accept the cargo declaration or another commercial document as the only document to be required to place the goods under temporary storage, provided that all the goods mentioned in that cargo declaration or that other commercial document are placed in a temporary store.

Management of temporary stores

6. Standard

The Customs shall lay down the requirements as regards the construction, layout and management of temporary stores and the arrangements for the storage of goods, for stock-keeping and accounting and for Customs control.

Authorized operations

7. Standard

Goods under temporary storage shall be allowed, for reasons deemed valid by the Customs, to undergo normal operations necessary for their preservation in their unaltered state.

8. Recommended Practice

Goods under temporary storage should be allowed, for reasons deemed valid by the Customs, to undergo normal operations necessary to facilitate their removal from the temporary store and their further transport.

Duration of temporary storage

9. Standard

Where national legislation lays down a time limit for temporary storage, the time allowed shall be sufficient to enable the importer to complete the necessary formalities to place the goods under another Customs procedure.

10. Recommended Practice

At the request of the person concerned, and for reasons deemed valid by the Customs, the latter should extend the period initially fixed.

Goods deteriorated or damaged

11. Recommended Practice

Goods deteriorated, spoiled or damaged by accident or force majeure before leaving the temporary store should be allowed to be cleared as if they had been imported in their deteriorated, spoiled or damaged state provided that such deterioration, spoilage or damage is duly established to the satisfaction of the Customs.

Removal from a temporary store

12. Standard

Any person having the right to dispose of the goods shall be entitled to remove them from a temporary store subject to compliance with the conditions and formalities in each case.

13. Standard

National legislation shall specify the procedure to be followed when goods are not removed from a temporary store within the period allowed.

x

Specific Annex B

Chapter 1

Clearance for home use

Entered into force :

Specific Annex B

Chapter 1

Clearance for home use

Definitions

For the purposes of this Chapter :

E1./ F2.	”clearance for home use” means the Customs procedure which provides that imported goods enter into free circulation in the Customs territory upon the payment of any import duties and taxes chargeable and the accomplishment of all the necessary Customs formalities;
E2./ F1.	”goods in free circulation” means goods which may be disposed of without Customs restriction.

Principle

1. Standard

Clearance for home use shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

Documentation

2. Recommended Practice

National legislation should provide that goods may be declared in an alternative manner to the standard Goods declaration on the condition that it provides the necessary particulars relating to the goods to be cleared for home use.

x

x x

Specific Annex B

Chapter 2

Re-importation in the same state

Entered into force :

Specific Annex B

Chapter 2

Re-importation in the same state

Definitions

For the purposes of this Chapter :

E1./ F3.	”clearance for home use” means the Customs procedure which provides that imported goods enter into free circulation in the Customs territory upon the payment of any import duties and taxes chargeable and the accomplishment of all the necessary Customs formalities;
E2./ F5.	”compensating products” means the products resulting from the manufacturing, processing or repair of the goods for which the use of the inward processing procedure is authorized;
E3./ F2.	”goods exported with notification of intended return” means goods specified by the declarant as intended for re-importation, in respect of which identification measures may be taken by the Customs to facilitate re-importation in the same state;
E4./ F1.	”goods in free circulation” means goods which may be disposed of without Customs restriction;

E5./ F4.

”re-importation in the same state” means the Customs procedure under which goods which were exported may be taken into home use free of import duties and taxes, provided they have not undergone any manufacturing, processing or repairs abroad and provided that any sums chargeable as a result of repayment or remission of or conditional relief from duties and taxes or of any subsidies or other amounts granted in connection with exportation must be paid. The goods that are eligible for re-importation in the same state can be goods that were in free circulation or were compensating products.

Principle

1. Standard

Re-importation in the same state shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

Field of application

2. Standard

Re-importation in the same state shall be allowed even if only a part of the exported goods is re-imported.

3. Standard

When circumstances so justify, re-importation in the same state shall be allowed even if the goods are re-imported by a person other than the person who exported them.

4. Standard

Re-importation in the same state shall not be refused on the grounds that the goods have been used or damaged or have deteriorated during their stay abroad.

5. Standard

Re-importation in the same state shall not be refused on the grounds that, during their stay abroad, the goods have undergone operations necessary for their preservation or maintenance provided, however, that their value at the time of exportation has not been enhanced by such operations.

6. Standard

Re-importation in the same state shall not be limited to goods imported directly from abroad but shall also be granted for goods already placed under another Customs procedure.

7. Standard

Re-importation in the same state shall not be refused on the grounds that the goods were exported without notification of intended return.

Time limit for re-importation in the same state

8. Standard

Where time limits are fixed beyond which re-importation in the same state will not be granted, such limits shall be of sufficient duration to take account of the differing circumstances pertaining to each type of case.

Competent Customs offices

9. Standard

The Customs shall only require that goods re-imported in the same state be declared at the Customs office through which they were exported where this will facilitate the re-importation procedure.

Goods declaration

10. Standard

No written Goods declaration shall be required for the re-importation in the same state of packings, containers, pallets and means of transport for commercial use which are in use for the international transport of goods, subject to the satisfaction of the Customs that the packings, containers, pallets and means of transport for commercial use were in free circulation at the time of exportation.

Goods exported with notification of intended return

11. Standard

The Customs shall, at the request of the declarant, allow goods to be exported with notification of intended return, and shall take any necessary steps to facilitate re-importation in the same state.

12. Standard

The Customs shall specify the requirements relating to the identification of goods exported with notification of intended return. In carrying this out, due account shall be taken of the nature of the goods and the importance of the interests involved.

13. Recommended Practice

Goods exported with notification of intended return should be granted conditional relief from any export duties and taxes applicable.

14. Standard

At the request of the person concerned, the Customs shall allow exportation with notification of intended return to be converted to outright exportation, subject to compliance with the relevant conditions and formalities.

15. Recommended Practice

Where the same goods are to be exported with notification of intended return and re-imported in the same state several times, the Customs should, at the request of the declarant, allow the declaration for exportation with notification of intended return that is lodged on the first exportation to cover the subsequent re-importations and exportations of the goods during a specified period.

x

x x

Specific Annex B

Chapter 3

Relief from import duties and taxes

Entered into force :

Specific Annex B

Chapter 3

Relief from import duties and taxes

Definitions

For the purposes of this Chapter :

E1./ F2.	”clearance for home use” means the Customs procedure which provides that imported goods enter into free circulation in the Customs territory upon the payment of any import duties and taxes chargeable and the accomplishment of all the necessary Customs formalities;
E2./ F1.	”relief from import duties and taxes” means the clearance of goods for home use free of import duties and taxes, irrespective of their normal tariff classification or normal liability, provided that they are imported in specified circumstances and for specified purposes.

Principle

1. Standard

Relief from import duties and taxes in respect of goods declared for home use shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

Field of application

2. Standard

National legislation shall enumerate the cases in which relief from import duties and taxes is granted.

3. Standard

Relief from import duties and taxes shall not be limited to goods imported directly from abroad but shall also be granted for goods already placed under another Customs procedure.

4. Recommended Practice

Relief from import duties and taxes should be granted without regard to the country of origin of the goods or the country from which they arrived, except where an international instrument provides for reciprocity.

5. Standard

National legislation shall enumerate the cases in which prior authorization is required for relief from import duties and taxes and specify the authorities empowered to grant such authorization. Such cases shall be as few as possible.

6. Recommended Practice

Contracting Parties should consider granting relief from import duties and taxes for goods specified in international instruments under the conditions laid down therein, and also give careful consideration to the possibility of acceding to those international instruments.

7. Recommended Practice

Relief from import duties and taxes and from economic prohibitions and restrictions should be granted in respect of the following goods under the conditions specified, and provided that any other requirements set out in national legislation for such relief are complied with :

(a) therapeutic substances of human origin, blood grouping and tissue typing reagents, where they are consigned to institutions or laboratories approved by the competent authorities;

(b) samples of no commercial value which are regarded by the Customs to be of negligible value and which are to be used only for soliciting orders for goods of the kind they represent;

(c) removable articles other than industrial, commercial or agricultural plant or equipment, intended for the personal and professional use of a person or members of his family which are brought into the country with that person or separately for the purpose of removal of his residence to the country;

(d) effects inherited by a person who, at the time of the death of the deceased, has his principal residence in the country of importation and provided that such personal effects were for the personal use of the deceased;

(e) personal gifts, excluding alcohol, alcoholic beverages and tobacco goods, not exceeding a total value to be specified in national legislation on the basis of retail value;

(f) goods such as foodstuffs, medicaments, clothing and blankets sent as gifts to an approved charitable or philanthropic organization for distribution free of charge to needy persons by the organization or under its control;

(g) awards to persons resident in the country of importation subject to the production of any supporting documents required by the Customs;

(h) materials for the construction, upkeep or ornamentation of military cemeteries; coffins, funerary urns and ornamental funerary articles imported by organizations approved by the competent authorities;

(ij) documents, forms, publications, reports and other articles of no commercial value specified in national legislation;

(k) religious objects used for worship; and

(l) products imported for testing, provided that the quantities imported do not exceed those strictly necessary for testing, and that the products are used up during testing or that remaining products are re-exported or rendered commercially valueless under Customs control.

x

x x

Specific Annex C

Chapter 1

Outright exportation

Entered into force :

Specific Annex C

Chapter 1

Outright exportation

Definition

For the purposes of this Chapter :

E1./ F1.

”outright exportation” means the Customs procedure applicable to goods which, being in free circulation, leave the Customs territory and are intended to remain permanently outside it.

Principle

1. Standard

Outright exportation shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

Documentation

2. Recommended Practice

National legislation should provide that goods may be declared in an alternative manner to the standard Goods declaration on the condition that it provides the necessary particulars relating to the goods to be cleared for outright exportation.

Evidence of arrival at destination

3. Standard

The Customs shall not require evidence of the arrival of the goods abroad as a matter of course.

x

x x

Specific Annex D

Customs warehouses and free zones

Specific Annex D

Chapter 1

Customs warehouses

Entered into force :

Specific Annex D

Chapter 1

Customs warehouses

Definition

For the purpose of this Chapter :

E1./ F1.

”Customs warehousing procedure” means the Customs procedure under which imported goods are stored under Customs control in a designated place (a Customs warehouse) without payment of import duties and taxes.

Principle

1. Standard

The Customs warehousing procedure shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

Classes of Customs warehouses

2. Standard

National legislation shall provide for Customs warehouses open to any person having the right to dispose of the goods (public Customs warehouses).

3. Standard

National legislation shall provide for Customs warehouses to be used solely by specified persons (private Customs warehouses) when this is necessary to meet the special requirements of the trade.

Establishment, management and control

4. Standard

The Customs shall lay down the requirements for the establishment, suitability and management of the Customs warehouses and the arrangements for Customs control.

The arrangements for storage of goods in Customs warehouses and for stock-keeping and accounting shall be subject to the approval of the Customs.

Admission of goods

5. Recommended Practice

Storage in public Customs warehouses should be allowed for all kinds of imported goods liable to import duties and taxes or to prohibitions or restrictions other than those imposed on grounds of :

- public morality or order, public security, public hygiene or health, or for veterinary or phytosanitary considerations; or

- the protection of patents, trade marks and copyrights,

irrespective of quantity, country of origin, country from which arrived or country of destination.

Goods which constitute a hazard, which are likely to affect other goods or which require special installations should be accepted only by Customs warehouses specially designed to receive them.

6. Standard

The Customs shall specify the kinds of goods which may be admitted to private Customs warehouses.

7. Recommended Practice

Admission to Customs warehouses should be allowed for goods which are entitled to repayment of import duties and taxes when exported, so that they may qualify for such repayment immediately, on condition that they are to be subsequently exported.

8. Recommended Practice

Admission to Customs warehouses, with a view to subsequent exportation or other authorized disposal, should be allowed for goods under the temporary admission procedure, the obligations under that procedure thereby being suspended or discharged.

9. Recommended Practice

Admission toCustoms warehouses should be allowed for goods intended for exportation that are liable to or have borne internal duties or taxes, in order that they may qualify for exemption from or repayment of such internal duties and taxes, on condition that they are to be subsequently exported.

Authorized operations

10. Standard

Any person entitled to dispose of the warehoused goods shall be allowed, for reasons deemed valid by the Customs :

(a) to inspect them;

(b) to take samples, against payment of import duties and taxes wherever applicable;

(c) to carry out operations necessary for their preservation; and

(d) to carry out such other normal handling operations as are necessary to improve their packaging or marketable quality or to prepare them for shipment, such as breaking bulk, grouping of packages, sorting and grading, and repacking.

Duration of stay

11. Standard

The Customs shall fix the authorized maximum duration of storage in a Customs warehouse with due regard to the needs of the trade, and in the case of non-perishable goods it shall be not less than one year.

Transfer of ownership

12. Standard

The transfer of ownership of warehoused goods shall be allowed.

Deterioration of goods

13. Standard

Goods deteriorated or spoiled by accident or force majeure while under the Customs warehouse procedure shall be allowed to be declared for home use as if they had been imported in their deteriorated or spoiled state, provided that such deterioration or spoilage is duly established to the satisfaction of the Customs.

Removal of goods

14. Standard

Any person entitled to dispose of the goods shall be authorized to remove all or part of them from one Customs warehouse to another or to place them under another Customs procedure, subject to compliance with the conditions and formalities applicable in each case.

15. Standard

National legislation shall specify the procedure to be followed where goods are not removed from the Customs warehouse within the period laid down.

Closure of a Customs warehouse

16. Standard

In the event of the closure of a Customs warehouse, the persons concerned shall be given sufficient time to remove their goods to another Customs warehouse or to place them under another Customs procedure, subject to compliance with the conditions and formalities applicable in each case.

x

x x

Specific Annex D

Chapter 2

Free zones

Entered into force :

Specific Annex D

Chapter 2

Free zones

Definition

For the purpose of this Chapter :

E1./ F1.

”free zone” means a part of the territory of a Contracting Party where any goods introduced are generally regarded, insofar as import duties and taxes are concerned, as being outside the Customs territory.

Principle

1. Standard

The Customs regulations applicable to free zones shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

Establishment and control

2. Standard

National legislation shall specify the requirements relating to the establishment of free zones, the kinds of goods admissible to such zones and the nature of the operations to which goods may be subjected in them.

3. Standard

The Customs shall lay down the arrangements for Customs control including appropriate requirements as regards the suitability, construction and layout of free zones.

4. Standard

The Customs shall have the right to carry out checks at any time on the goods stored in a free zone.

Admission of goods

4. Standard

Admission to a free zone shall be authorized not only for goods imported directly from abroad but also for goods brought from the Customs territory of the Contracting Party concerned.

4. Recommended Practice

Admission to a free zone of goods brought from abroad should not be refused solely on the grounds that the goods are liable to prohibitions or restrictions other than those imposed on grounds of :

- public morality or order, public security, public hygiene or health, or for veterinary or phytosanitary considerations; or

- the protection of patents, trade marks and copyrights,

irrespective of country of origin, country from which arrived or country of destination.

Goods which constitute a hazard, which are likely to affect other goods or which require special installations should be admitted only to free zones specially designed to receive them.

4. Standard

Goods admissible to a free zone which are entitled to exemption from or repayment of import duties and taxes when exported shall qualify for such exemption or repayment immediately after they have been introduced into the free zone.

8. Standard

Goods admissible to a free zone which are entitled to exemption from or repayment of internal duties and taxes when exported shall qualify for such exemption or repayment after they have been introduced into the free zone.

8. Recommended Practice

No Goods declaration should be required by the Customs in respect of goods introduced into a free zone directly from abroad if the information is already available on the documents accompanying the goods.

Security

8. Recommended Practice

The Customs should not require security for the admission of goods to a free zone.

Authorized operations

8. Standard

Goods admitted to a free zone shall be allowed to undergo operations necessary for their preservation and usual forms of handling to improve their packaging or marketable quality or to prepare them for shipment, such as breaking bulk, grouping of packages, sorting and grading, and repacking.

8. Standard

Where the competent authorities allow processing or manufacturing operations in a free zone, they shall specify the processing or manufacturing operations to which goods may be subjected in general terms and/or in detail in a regulation applicable throughout the free zone or in the authority granted to the enterprise carrying out these operations.

Goods consumed within the free zone

8. Standard

National legislation shall enumerate the cases in which goods to be consumed inside the free zone may be admitted free of duties and taxes and shall lay down the requirements which must be met.

Duration of stay

8. Standard

Only in exceptional circumstances shall a time limit be imposed on the duration of the stay of goods in a free zone.

Transfer of ownership

8. Standard

The transfer of ownership of goods admitted to a free zone shall be allowed.

Removal of goods

8. Standard

Goods admitted to or produced in a free zone shall be permitted to be removed in part or in full to another free zone or placed under a Customs procedure, subject to compliance with the conditions and formalities applicable in each case.

8. Standard

The only declaration required for goods on removal from a free zone shall be the Goods declaration normally required for the Customs procedure to which those goods are assigned.

8. Recommended Practice

Where a document must be produced to the Customs in respect of goods which on removal from a free zone are sent directly abroad, the Customs should not require more information than already available on the documents accompanying the goods.

Assessment of duties and taxes

8. Standard

National legislation shall specify the point in time to be taken into consideration for the purpose of determining the value and quantity of goods which may be taken into home use on removal from a free zone and the rates of the import duties and taxes or internal duties and taxes, as the case may be, applicable to them.

8. Standard

National legislation shall specify the rules applicable for determining the amount of the import duties and taxes or internal duties and taxes, as the case may be, chargeable on goods taken into home use after processing or manufacturing in a free zone.

Closure of a free zone

8. Standard

In the event of the closure of a free zone, the persons concerned shall be given sufficient time to remove their goods to another free zone or to place them under a Customs procedure, subject to compliance with the conditions and formalities applicable in each case.

x

x x

Specific Annex E

Transit

Specific Annex E

Chapter 1

Customs transit

Entered into force :

Specific Annex E

Chapter 1

Customs transit

Definitions

For the purposes of this Chapter :

E1./ F4.	”authorized consignee” means a person empowered by the Customs to receive goods directly at his premises without having to present them at the office of destination;
E2./ F5.	”authorized consignor” means a person empowered by the Customs to send goods directly from his premises without having to present them at the office of departure;
E3./ F1.	”control office” means the Customs office responsible for one or more ”authorized consignors” or ”authorized consignees” and, in this respect, performing a special control function for all Customs transit operations;
E4./ F7.	”Customs transit” means the Customs procedure under which goods are transported under Customs control from one Customs office to another;
E5./ F6.	”Customs transit operation” means the transport of goods from an office of departure to an office of destination under Customs transit;

E6./ F2.	”office of departure” means any Customs office at which a Customs transit operation commences;
E7./ F3.	”office of destination” means any Customs office at which a Customs transit operation is terminated;
E8./ F8.	”transport-unit” means : (a) containers having an internal volume of one-cubic metre or more, including demountable bodies; (b) road vehicles, including trailers and semi-trailers; (c) railway coaches or wagons; (d) lighters, barges and other vessels; and (e) aircraft.

Principle

1. Standard

Customs transit shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

Field of application

2. Standard

The Customs shall allow goods to be transported under Customs transit in their territory :

(a) from an office of entry to an office of exit;

(b) from an office of entry to an inland Customs office;

(c) from an inland Customs office to an office of exit; and

(d) from one inland Customs office to another inland Customs office.

3. Standard

Goods being carried under Customs transit shall not be subject to the payment of duties and taxes, provided the conditions laid down by the Customs are complied with and that any security required has been furnished.

4. Standard

National legislation shall specify the persons who shall be responsible to the Customs for compliance with the obligations incurred under Customs transit, in particular for ensuring that the goods are produced intact at the office of destination in accordance with the conditions imposed by the Customs.

5. Recommended Practice

The Customs should approve persons as authorized consignors and authorized consignees when they are satisfied that the prescribed conditions laid down by the Customs are met.

Formalities at the office of departure

(a) Goods declaration for Customs transit

6. Standard

Any commercial or transport document setting out clearly the necessary particulars shall be accepted as the descriptive part of the Goods declaration for Customs transit and this acceptance shall be noted on the document.

7. Recommended Practice

The Customs should accept as the Goods declaration for Customs transit any commercial or transport document for the consignment concerned which meets all the Customs requirements. This acceptance should be noted on the document.

(b) Sealing and identification of consignments

8. Standard

The Customs at the office of departure shall take all necessary action to enable the office of destination to identify the consignment and to detect any unauthorized interference.

9. Recommended Practice

Subject to the provisions of other international conventions, the Customs should not generally require that transport‑units be approved in advance for the transport of goods under Customs seal.

10. Standard

When a consignment is conveyed in a transport-unit and Customs sealing is required, the Customs seals shall be affixed to the transport-unit itself provided that the transport-unit is so constructed and equipped that :

(a) Customs seals can be simply and effectively affixed to it;

(b) no goods can be removed from or introduced into the sealed part of the transport-unit without leaving visible traces of tampering or without breaking the Customs seal;

(c) it contains no concealed spaces where goods may be hidden; and

(d) all spaces capable of holding goods are readily accessible for Customs inspection.

The Customs shall decide whether transport-units are secure for the purposes of Customs transit.

11. Recommended Practice

Where the accompanying documents make it possible unequivocally to identify the goods, the latter should generally be transported without a Customs seal or fastening. However, a Customs seal or fastening may be required :

- where the Customs office of departure considers it necessary in the light of risk management;

- where the Customs transit operation will be facilitated as a whole; or

- where an international agreement so provides.

12. Standard

If a consignment is, in principle, to be conveyed under Customs seal and the transport-unit cannot be effectively sealed,identification shall be assured and unauthorized interference rendered readily detectableby :

- full examination of the goods and recording the results thereof on the transit document;

- affixing Customs seals or fastenings to individual packages;

- a precise description of the goods by reference to samples, plans, sketches, photographs, or similar means, to be attached to the transit document;

- stipulation of a strict routing and strict time limits; or

- Customs escort.

The decision to waive sealing of the transport-unit shall, however, be the prerogative of the Customs alone.

13. Standard

When the Customs fix a time limit for Customs transit, it shall be sufficient for the purposes of the transit operation.

14. Recommended Practice

At the request of the person concerned, and for reasons deemed valid by the Customs, the latter should extend any period initially fixed.

15. Standard

Only when they consider such a measure to be indispensable shall the Customs :

1. require goods to follow a prescribed itinerary; or

2. require goods to be transported under Customs escort.

Customs seals

16. Standard

Customs seals and fastenings used in the application of Customs transit shall fulfil the minimum requirements laid down in the Appendix to this Chapter.

17. Recommended Practice

Customs seals and identification marks affixed by foreign Customs should be accepted for the purposes of the Customs transit operation unless :

• they are considered not to be sufficient;

• they are not secure; or

• the Customs proceed to an examination of the goods.

When foreign Customs seals and fastenings have been accepted in a Customs territory, they should be afforded the same legal protection in that territory as national seals and fastenings.

18. Recommended Practice

Where the Customs offices concerned check the Customs seals and fastenings or examine the goods, they should record the results on the transit document.

Formalities en route

19. Standard

A change in the office of destination shall be accepted without prior notification except where the Customs have specified that prior approval is necessary.

20. Standard

Transfer of the goods from one means of transport to another shall be allowed without Customs authorization, provided that any Customs seals or fastenings are not broken or interfered with.

21. Recommended Practice

The Customs should allow goods to be transported under Customs transit in a transport-unit carrying other goods at the same time, provided that they are satisfied that the goods under Customs transit can be identified and the other Customs requirements will be met.

22. Recommended Practice

The Customs should require the person concerned to report accidents or other unforeseen events directly affecting the Customs transit operation promptly to the nearest Customs office or other competent authorities.

Termination of Customs transit

23. Standard

National legislation shall not, in respect of the termination of a Customs transit operation, require more than that the goods and the relevant Goods declaration be presented at the office of destination within any time limit fixed, without the goods having undergone any change and without having been used, and with Customs seals, fastenings or identification marks intact.

24. Standard

As soon as the goods are under its control, the office of destination shall arrange without delay for the termination of the Customs transit operation after having satisfied itself that all conditions have been met.

25. Recommended Practice

Failure to follow a prescribed itinerary or to comply with a prescribed time limit should not entail the collection of any duties and taxes potentially chargeable, provided the Customs are satisfied that all other requirements have been met.

International agreements relating to Customs transit

26. Recommended Practice

Contracting Parties should give careful consideration to the possibility of acceding to international instruments relating to Customs transit. When they are not in a position to accede to such international instruments they should, when drawing up bilateral or multilateral agreements with a view to setting up an international Customs transit procedure, take account therein of Standards and Recommended Practices in the present Chapter.

APPENDIX

Minimum requirements to be met by Customs seals and fastenings

1. Customs seals and fastenings shall meet the following minimum requirements :

1. General requirements in respect of seals and fastenings :

The seals and fastenings shall :

(a) be strong and durable;

(b) be capable of being affixed easily and quickly;

(c) be capable of being readily checked and identified;

(d) not permit removal or undoing without breaking or tampering without leaving traces;

(e) not permit use more than once, except seals intended for multiple use (e.g. electronic seals);

(f) be made as difficult as possible to copy or counterfeit.

2. Physical specification of seals :

(a) the shape and size of the seal shall be such that any identifying marks are readily distinguishable;

(b) each eyelet in a seal shall be of a size corresponding to that of the fastening used, and shall be positioned so that the fastening will be held firmly in place when the seal is closed;

© the material used shall be sufficiently strong to prevent accidental breakage, early deterioration (due to weather conditions, chemical action, etc.) or undetectable tampering;

(d) the material used shall be selected by reference to the sealing system used.

3. Physical specification of fastenings :

(a) the fastening shall be strong and durable and resistant to weather and corrosion;

(b) the length of the fastening used shall not enable a sealed aperture to be opened or partly opened without the seal or fastening being broken or otherwise showing obvious damage;

(c) the material used shall be selected by reference to the sealing system used.

4. Identification marks :

The seal or fastening shall be marked :

(a) to show that it is a Customs seal, by application of the word "Customs" preferably in one of the official languages of the Council (English or French);

(b) to show the country which affixed the seal, preferably by means of the sign used to indicate the country of registration of motor vehicles in international traffic;

(c) to enable the Customs office which affixed the seal, or under whose authority the seal was affixed, to be identified, for example, by means of code letters or numbers.

B. Seals or fastenings affixed by authorized consignors and other authorized persons for Customs transit purposes to ensure security for Customs purposes shall offer physical security comparable to that of seals affixed by the Customs and shall make it possible to identify the person who affixed those seals, by means of numbers to be entered on the transit document.

x

x x

Specific Annex E

Chapter 2

Transhipment

Entered into force :

Specific Annex E

Chapter 2

Transhipment

Definition

For the purposes of this Chapter :

E1./ F1.

”transhipment” means the Customs procedure under which goods are transferred under Customs control from the importing means of transport to the exporting means of transport within the area of one Customs office which is the office of both importation and exportation.

Principles

1. Standard

Transhipment shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

2. Standard

Goods admitted to transhipment shall not be subject to the payment of duties and taxes, provided the conditions laid down by the Customs are complied with.

3. Recommended Practice

Transhipment should not be refused solely on the grounds of the country of origin of the goods, the country from which they arrived or their country of destination.

Admission to transhipment

(a) Declaration

4. Standard

Only one Goods declaration shall be required for the purposes of transhipment.

5. Standard

Any commercial or transport document setting out clearly the necessary particulars shall be accepted as the descriptive part of the Goods declaration for transhipment and this acceptance shall be noted on the document.

6. Recommended Practice

The Customs should accept as the Goods declaration for transhipment any commercial or transport document for the consignment concerned which meets all the Customs requirements. This acceptance should be noted on the document.

(b) Examination and identification of goods

7. Standard

When the Customs consider it necessary, they shall take action at importation to ensure that the goods to be transhipped will be identifiable at exportation and that unauthorized interference will be readily detectable.

(c) Additional control measures

8. Standard

When the Customs fix a time limit for the exportation of goods declared for transhipment, it shall be sufficient for the purposes of transhipment.

9. Recommended Practice

At the request of the person concerned, and for reasons deemed valid by the Customs, the latter should extend any period initially fixed.

10. Recommended Practice

Failure to comply with a prescribed time limit should not entail the collection of any duties and taxes potentially chargeable, provided the Customs is satisfied that all other requirements have been met.

(d) Authorized operations

11. Recommended Practice

At the request of the person concerned, and subject to such conditions asthe Customs mayspecify, the Customs should as far as possible allow goods in transhipment to undergo operations likely to facilitate their exportation.

x

x x

Specific Annex E

Chapter 3

Carriage of goods coastwise

Entered into force :

Specific Annex E

Chapter 3

Carriage of goods coastwise

Definition

For the purpose of this Chapter :

E1./ F1.

”the carriage of goods coastwise procedure” means the Customs procedure under which : (a) goods in free circulation, and (b) imported goods that have not been declared under the condition that they must be transported in a vessel other than the importing vessel in which they arrived in the Customs territory are loaded on board a vessel at a place in the Customs territory and are transported to another place in the same Customs territory where they are then unloaded.

Principle

1. Standard

The carriage of goods coastwise procedure shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

Field of application

2. Standard

The Customs shall allow goods to be transported under the carriage of goods coastwise procedure on board a vessel carrying other goods at the same time, provided that they are satisfied that the goods can be identified and other requirements will be met.

3. Recommended Practice

The Customs should require goods in free circulation being transported under the carriage of goods coastwise procedure to be segregated from other goods carried on board the vessel only when they consider it to be necessary for control purposes.

4. Recommended Practice

At the request of the person concerned, and subject to such conditions as the Customs deem necessary, the latter should allow goods to be transported under the carriage of goods coastwise procedure on board a vessel which is to call at a foreign port during its voyage coastwise.

5. Recommended Practice

When a vessel which is to call at a place or places outside the Customs territory has been authorized to convey goods under the carriage of goods coastwise procedure, those goods should be sealed only at the request of the person concerned or when the Customs consider sealing to be necessary to ensure that goods cannot be removed therefrom or other goods added thereto without this being readily apparent.

6. Recommended Practice

When a vessel transporting goods under the carriage of goods coastwise procedure is forced to deviate from its intended route and to call at a place outside the Customs territory, the Customs should regard those goods as remaining under the carriage of goods coastwise procedure provided they are satisfied that the goods are those which were originally placed under the procedure.

Loading and unloading

7. Standard

National legislation shall specify the places which are approved for the loading and unloading of goods under the carriage of goods coastwise procedure and the times during which loading and unloading may be carried out.

8. Recommended Practice

At the request of the person concerned, the Customs should, in the case of a vessel carrying only goods in free circulation under the carriage of goods coastwise procedure, allow such goods to be loaded or unloaded at any place and at any time.

9. Recommended Practice

At the request of the person concerned, the Customs should allow goods under the carriage of goods coastwise procedure to be loaded or unloaded at a place other than that normally approved for that purpose even if the vessel is also carrying imported goods that have not been declared or goods placed under any other Customs procedure. Any expenses chargeable shall be limited to the approximate cost of the services rendered.

10. Recommended Practice

When a vessel transporting goods under the carriage of goods coastwise procedure is diverted during the voyage, the Customs should, at the request of the person concerned, allow such goods to be unloaded under the procedure at a place other than that originally intended. Any expenses chargeable shall be limited to the approximate cost of the services rendered.

11. Standard

When the transport of goods under the carriage of goods coastwise procedure is interrupted by accident or force majeure, the Customs shall require the master or other person concerned to take reasonable precautions to prevent the goods from entering into unauthorized circulation and to advise the Customs or other competent authorities of the nature of the accident or other circumstance which has interrupted the journey.

12. Standard

When a vessel transporting goods under the carriage of goods coastwise procedure is conveying imported goods that have not been declared or goods placed under any other Customs procedure, the Customs shall allow goods under the carriage of goods coastwise procedure to be loaded or unloaded as soon as possible after the arrival of the vessel at the place of loading or unloading.

Documentation

13. Standard

The Customs shall require the master or other person concerned to present only a single document giving details of the vessel, listing the goods to be carried under the carriage of goods coastwise procedure and stating the port or ports in the Customs territory at which they are to be unloaded. This document, once endorsed by the Customs, shall constitute the authorization for the conveyance of the goods under the carriage of goods coastwise procedure.

14. Recommended Practice

The Customs should grant a general authorization to convey goods under the carriage of goods coastwise procedure for vessels which trade regularly between specified ports.

15. Recommended Practice

When a general authorization has been granted for a vessel, the Customs should require only a list of the goods to be conveyed under the carriage of goods coastwise procedure before the goods are loaded.

16. Recommended Practice

In relation to goods unloaded from a vessel covered by a specific authorization, the Customs should require the master or other person concerned to present only a copy of the authorization listing the goods to be unloaded at that port. In the case of a vessel granted a general authorization, only a list of the goods unloaded should be required.

Security

17. Standard

Only when the Customs consider it indispensable shall security be required in respect of goods in free circulation being transported under the carriage of goods coastwise procedure which would be liable to export duties and taxes if exported or which are subject to export prohibitions or restrictions.

x

x x

Specific Annex F

Processing

Specific Annex F

Chapter 1

Inward processing

Entered into force :

Specific Annex F

Chapter 1

Inward processing

Definitions

For the purposes of this Chapter :

E1./ F3.	”compensating products” means the products resulting from the manufacturing, processing or repair of goods for which the use of the inward processing procedure is authorized;
E2./ F1.	”equivalent goods” means domestic or imported goods identical in description, quality and technical characteristics to those imported for inward processing which they replace;
E3./ F2.	”inward processing” means the Customs procedure under which certain goods can be brought into a Customs territory conditionally relieved from payment of import duties and taxes, on the basis that such goods are intended for manufacturing, processing or repair and subsequent exportation.

Principle

1. Standard

Inward processing shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

Field of application

2. Standard

Goods admitted for inward processing shall be afforded total conditional relief from import duties and taxes. However, import duties and taxes may be collected on any products, including waste, deriving from the processing or manufacturing of goods admitted for inward processing that are not exported or treated in such a way as to render them commercially valueless.

3. Standard

Inward processing shall not be limited to goods imported directly from abroad, but shall also be granted for goods already placed under another Customs procedure.

4. Recommended Practice

Inward processing should not be refused solely on the grounds of the country of origin of the goods, the country from which arrived or the country of destination.

5. Standard

The right to import goods for inward processing shall not be limited to the owner of the imported goods.

6. Recommended Practice

When, in the execution of a contract entered into with a person established abroad, the goods to be used are supplied by that person, inward processing should not be refused on the grounds that goods identical in description, quality and technical characteristics are available in the Customs territory of importation.

7. Recommended Practice

The possibility of determining the presence of the imported goods in the compensating products should not be imposed as a necessary condition of inward processing when :

(a) the identity of the goods can be established :

- by submitting the details of the inputs and the process of manufacture of the compensating products; or

• during the processing operations by Customs control;

or

(b) the procedure is terminated by the exportation of products obtained from the treatment of goods identical in description, quality and technical characteristics to those admitted for inward processing.

Placing goods under inward processing

(a) Authorization for inward processing

8. Standard

National legislation shall specify the circumstances in which prior authorization is required for inward processing and the authorities empowered to grant such authorization.

9. Standard

The inward processing authorization shall specify the manner in which operations permitted under inward processing shall be carried out.

10. Recommended Practice

When an application for inward processing is made after the importation of the goods and meets the criteria for authorization, the authorization should be granted retrospectively.

11. Recommended Practice

Persons who carry out regular inward processing operations should, on request, be granted a general authorization covering such operations.

12. Standard

Where goods admitted for inward processing are to undergo manufacturing or processing, the competent authorities shall fix or agree to the rate of yield of the operation by reference to the actual conditions under which it is effected. The description, quality and quantity of the various compensating products shall be specified upon fixing or agreeing to that rate.

13. Recommended Practice

Where the inward processing operations :

- relate to goods whose characteristics remain reasonably constant;

- are customarily carried out under clearly defined technical conditions; and

- give compensating products of constant quality;

the competent authorities should lay down standard rates of yield applicable to the operations.

(b) Identification measures

14. Standard

The requirements relating to the identification of goods for inward processing shall be laid down by the Customs. In carrying this out, due account shall be taken of the nature of the goods, of the operation to be carried out and of the importance of the interests involved.

Stay of the goods in the Customs territory

15. Standard

The Customs shall fix the time limit for inward processing in each case.

16. Recommended Practice

At the request of the person concerned, and for reasons deemed valid by the Customs, the latter should extend the period initially fixed.

17. Recommended Practice

Provision should be made for continuing inward processing in the event of transfer of ownership of the imported goods and the compensating products to a third person, provided that that person assumes the obligations of the person granted the authorization.

18. Recommended Practice

The competent authorities should permit processing operations to be carried out by a person other than the person accorded the facilities for inward processing. Transfer of ownership of the goods admitted for inward processing should not be necessary, provided that the person accorded the inward processing facilities remains responsible to the Customs for compliance with the conditions set out in the authorization for the entire duration of the operations.

19. Standard

Provision shall be made to permit compensating products to be exported through a Customs office other than that through which the goods placed under inward processing were imported.

Termination of inward processing

(a) Exportation

20. Standard

Provision shall be made to permit inward processing procedures to be terminated by exportation of the compensating products in one or more consignments.

21. Standard

Upon request by the person concerned, the competent authorities shall authorize the re-exportation of the goods in the same state as imported, with termination of inward processing.

(b) Other methods of disposal

22. Recommended Practice

Provision should be made for suspending or teminating inward processing by placing the imported goods or the compensating products under another Customs procedure, subject to compliance with the conditions and formalities applicable in each case.

23. Recommended Practice

National legislation should provide that the amount of import duties and taxes applicable in the case where the compensating products are not exported shall not exceed the amount of import duties and taxes applicable to the imported goods admitted for inward processing.

24. Standard

Provision shall be made for terminating inward processing in respect of goods lost as a consequence of the nature of the goods, insofar as the compensating products are exported, provided that such loss is duly established to the satisfaction of the Customs.

25. Recommended Practice

The products obtained from the treatment of equivalent goods should be deemed to be compensating products for the purposes of this Chapter (setting-off with equivalent goods).

26. Recommended Practice

When setting-off with equivalent goods is allowed, the Customs should permit the exportation of compensating products prior to the importation of goods for inward processing.

x

x x

Specific Annex F

Chapter 2

Outward processing

Entered into force :

Specific Annex F

Chapter 2

Outward processing

Definitions

For the purposes of this Chapter :

E1./ F2.	”compensating products” means the products obtained abroad and resulting from the manufacturing, processing or repair of goods for which the use of the outward processing procedure is authorized;
E2./ F1.	”outward processing” means the Customs procedure under which goods which are in free circulation in a Customs territory may be temporarily exported for manufacturing, processing or repair abroad and then re-imported with total or partial exemption from import duties and taxes.

Principle

1. Standard

Outward processing shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

Field of application

2. Recommended Practice

Outward processing should not be refused solely on the grounds that the goods are to be manufactured, processed or repaired in a given country.

3. Standard

Temporary exportation of goods for outward processing shall not be restricted to the owner of the goods.

Placing goods under outward processing

(a) Formalities prior to temporary exportation of the goods

4. Standard

National legislation shall enumerate the cases in which prior authorization is required for outward processing and specify the authorities empowered to grant such authorization. Such cases shall be as few as possible.

5. Recommended Practice

Persons who carry out regular outward processing operations should, on request, be granted a general authorization covering such operations.

6. Recommended Practice

The competent authorities should fix a rate of yield for an outward processing operation when they deem it necessary or when it will facilitate the operation. The description, quality and quantity of the various compensating products shall be specified upon fixing that rate.

(b) Identification measures

7. Standard

The requirements relating to the identification of goods for outward processing shall be laid down by the Customs. In carrying this out, due account shall be taken of the nature of the goods, of the operation to be carried out and of the importance of the interests involved.

Stay of the goods outside the Customs territory

8. Standard

The Customs shall fix the time limit for outward processing in each case.

9. Recommended Practice

At the request of the person concerned, and for reasons deemed valid by the Customs, the latter should extend the period initially fixed.

Importation of compensating products

10. Standard

Provision shall be made to permit compensating products to be imported through a Customs office other than that through which the goods were temporarily exported for outward processing.

11. Standard

Provision shall be made to permit compensating products to be imported in one or more consignments.

12. Standard

Upon request by the person concerned, the competent authorities shall allow goods temporarily exported for outward processing to be re-imported with exemption from import duties and taxes if they are returned in the same state.

This exemption shall not apply to import duties and taxes which have been repaid or remitted in connection with the temporary exportation of the goods for outward processing.

13. Standard

Unless national legislation requires the re-importation of goods temporarily exported for outward processing, provision shall be made for terminating the outward processing by declaring the goods for outright exportation subject to compliance with the conditions and formalities applicable in such case.

Duties and taxes applicable to compensating products

14. Standard

National legislation shall specify the extent of the exemption from import duties and taxes granted when compensating products are taken into home use, and the methods of calculation of that exemption.

15. Standard

The exemption from import duties and taxes provided for in respect of compensating products shall not apply to duties and taxes which have been repaid or remitted in connection with the temporary exportation of the goods for outward processing.

16. Recommended Practice

Where goods temporarily exported for outward processing have been repaired abroad free of charge, provision should be made for them to be re-imported with total exemption from import duties and taxes under the conditions laid down in national legislation.

17. Recommended Practice

The exemption from import duties and taxes should be granted if the compensating products were placed under another Customs procedure prior to being declared for home use.

18. Recommended Practice

The exemption from import duties and taxes should be granted if the ownership of the compensating products is transferred before they are taken into home use.

x

x x

Specific Annex F

Chapter 3

Drawback

Entered into force :

Specific Annex F

Chapter 3

Drawback

Definitions

For the purposes of this Chapter :

E1./ F1.	”drawback” means the amount of import duties and taxes repaid under the drawback procedure;
E2./ F3.	”drawback procedure” means the Customs procedure which, when goods are exported, provides for a repayment (total or partial) to be made in respect of the import duties and taxes charged on the goods, or on materials contained in them or consumed in their production;
E3./ F1.	”equivalent goods” means domestic or imported goods identical in description, quality and technical characteristics to those under the drawback procedure which they replace.

Principle

1. Standard

The drawback procedure shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

Field of application

2. Standard

National legislation shall enumerate the cases in which drawback may be claimed.

3. Recommended Practice

National legislation should include provision for the application of the drawback procedure in cases where the goods which have borne import duties and taxes have been replaced by equivalent goods used in the production of exported goods.

Conditions to be fulfilled

4. Standard

The Customs shall not withhold payment of drawback solely because, at the time of importation of the goods for home use, the importer did not state his intention of claiming drawback at exportation. Similarly, exportation shall not be mandatory when such a statement has been made at importation.

Duration of stay of the goods in the Customs territory

5. Recommended Practice

Where a time limit for the exportation of the goods is fixed beyond which they no longer qualify for drawback, this should, upon request, be extended if the reasons are deemed valid by the Customs.

6. Recommended Practice

Where a time limit is fixed beyond which claims for drawback will not be accepted, provision should be made for its extension for commercial or other reasons deemed valid by the Customs.

Payment of drawback

7. Standard

Drawback shall be paid as soon as possible after the claim has been verified.

8. Recommended Practice

National legislation should provide for the use of electronic funds transfer for the payment of drawback.

9. Recommended Practice

Drawback should also be paid on deposit of the goods in a Customs warehouse or introduction of the goods into a free zone, on condition that they are subsequently to be exported.

10. Recommended Practice

The Customs should, if so requested, pay drawback periodically on goods exported during a specified period.

x

x x

Specific Annex F

Chapter 4

Processing of goods for home use

Entered into force :

Specific Annex F

Chapter 4

Processing of goods for home use

Definition

For the purposes of this Chapter :

E1./ F1.

”processing of goods for home use” means the Customs procedure under which imported goods may be manufactured, processed or worked, before clearance for home use and under Customs control, to such an extent that the amount of the import duties and taxes applicable to the products thus obtained is lower than that which would be applicable to the imported goods.

Principles

1. Standard

Processing of goods for home use shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

2. Standard

The granting of the procedure of processing of goods for home use shall be subject to the conditions that :

- the Customs are able to satisfy themselves that the products resulting from the processing of goods for home use have been obtained from the imported goods; and

- the original state of the goods cannot be economically recovered after the manufacturing, processing or working.

Field of application

3. Standard

National legislation shall specify the categories of goods and operations allowed for processing of goods for home use.

4. Standard

Processing of goods for home use shall not be limited to goods imported directly from abroad, but shall also be granted for goods already placed under another Customs procedure.

5. Standard

The right to process goods for home use shall not be limited to the owner of the imported goods.

6. Recommended Practice

Persons who carry out regular processing of goods for home use should, on request, be granted a general authorization covering such operations.

Termination of processing of goods for home use

7. Standard

Processing of goods for home use shall be terminated when the products resulting from the processing are cleared for home use.

8. Standard

Where justified by the circumstances and at the request of the person concerned, the Customs shall approve termination of the procedure when the products obtained from the manufacturing, processing or working are placed under another Customs procedure, subject to compliance with the conditions and formalities applicable in each case.

9. Standard

Any waste or scrap resulting from the processing of goods for home use shall be liable, if cleared for home use, to the import duties and taxes that would be applicable to such waste or scrap imported in that state.

x

x x

Specific Annex G

Chapter 1

Temporary admission

Entered into force :

Specific Annex G

Chapter 1

Temporary admission

Definition

For the purposes of this Chapter :

E1./ F1.

”temporary admission” means the Customs procedure under which certain goods can be brought into a Customs territory conditionally relieved totally or partially from payment of import duties and taxes; such goods must be imported for a specific purpose and must be intended for re-exportation within a specified period and without having undergone any change except normal depreciation due to the use made of them.

Principle

1. Standard

Temporary admission shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

Field of application

2. Standard

National legislation shall enumerate the cases in which temporary admission may be granted.

3. Standard

Goods temporarily admitted shall be afforded total conditional relief from import duties and taxes, except for those cases where national legislation specifies that relief may be only partial.

4. Standard

Temporary admission shall not be limited to goods imported directly from abroad, but shall also be granted for goods already placed under another Customs procedure.

5. Recommended Practice

Temporary admission should be granted without regard to the country of origin of the goods, the country from which they arrived or their country of destination.

6. Standard

Temporarily admitted goods shall be allowed to undergo operations necessary for their preservation during their stay in the Customs territory.

Formalities prior to the granting of temporary admission

7. Standard

National legislation shall enumerate the cases in which prior authorization is required for temporary admission and specify the authorities empowered to grant such authorization. Such cases shall be as few as possible.

8. Recommended Practice

The Customs should require that the goods be produced at a particular Customs office only where this will facilitate the temporary admission.

9. Recommended Practice

The Customs should grant temporary admission without a written Goods declaration when there is no doubt about the subsequent re-exportation of the goods.

10. Recommended Practice

Contracting Parties should give careful consideration to the possibility of acceding to international instruments relating to temporary admission that will enable them to accept documents and guarantees issued by international organizations in lieu of national Customs documents and security.

Identification measures

11. Standard

Temporary admission of goods shall be subject to the condition that the Customs are satisfied that they will be able to identify the goods when the temporary admission is terminated.

12. Recommended Practice

For the purpose of identifying goods temporarily admitted, the Customs should take their own identification measures only where commercial means of identification are not sufficient.

Time limit for re-exportation

13. Standard

The Customs shall fix the time limit for temporary admission in each case.

14. Recommended Practice

At the request of the person concerned, and for reasons deemed valid by the Customs, the latter should extend the period initially fixed.

15. Recommended Practice

When the goods granted temporary admission cannot be re-exported as a result of a seizure other than a seizure made at the suit of private persons, the requirement of re-exportation should be suspended for the duration of the seizure.

Transfer of temporary admission

16. Recommended Practice

On request, the Customs should authorize the transfer of the benefit of the temporary admission to any other person, provided that such other person :

(a) satisfies the conditions laid down; and

(b) accepts the obligations of the first beneficiary of the temporary admission.

Termination of temporary admission

17. Standard

Provision shall be made to permit temporarily admitted goods to be re-exported through a Customs office other than that through which they were imported.

18. Standard

Provision shall be made to permit temporarily admitted goods to be re-exported in one or more consignments.

19. Recommended Practice

Provision should be made for suspending or terminating temporary admission by placing the imported goods under another Customs procedure, subject to compliance with the conditions and formalities applicable in each case.

20. Recommended Practice

If prohibitions or restrictions in force at the time of temporary admission are rescinded during the period of validity of the temporary admission document, the Customs should accept a request for termination by clearance for home use.

21. Recommended Practice

If security has been given in the form of a cash deposit, provision should be made for it to be repaid at the office of re-exportation, even if the goods were not imported through that office.

Cases of temporary admission

(a) Total conditional relief from import duties and taxes

22. Recommended Practice

Temporary admission with total conditional relief from duties and taxesshould be granted to the goods referred to in the following Annexes to the Convention on Temporary Admission (Istanbul Convention) of 26 June 1990 :

(1) ”Goods for display or use at exhibitions, fairs, meetings or similar events” referred to in Annex B.1.

(2)”Professional equipment” referred to in Annex B.2.

(3) ”Containers, pallets, packings, samples and other goods imported in connection with a commercial operation” referred to in Annex B.3.

(4)”Goods imported for educational, scientific or cultural purposes” referred to in Annex B.5.

(5)”Travellers’ personal effects and goods imported for sports purposes” referred to in Annex B.6.

(6)”Tourist publicity material” referred to in Annex B.7.

(7) ”Goods imported as frontier traffic” referred to in Annex B.8.

(8) ”Goods imported for humanitarian purposes” referred to in Annex B.9.

(9) ”Means of transport” referred to in Annex C.

(10) ”Animals” referred to in Annex D.

(b) Partial conditional relief from import duties and taxes

23. Recommended Practice

Goods which are not included in Recommended Practice 22 and goods in Recommended Practice 22 which do not meet all the conditions for total conditional reliefshould be granted temporary admission with at least partial conditional relief from import duties and taxes.

x

x x

Specific Annex H

Chapter 1

Customs offences

Entered into force :

Specific Annex H

Chapter 1

Customs offences

Definitions

For the purposes of this Chapter :

E1./ F2.	”administrative settlement of a Customs offence” means the procedure laid down by national legislation under which the Customs are empowered to settle a Customs offence either by ruling thereon or by means of a compromise settlement;
E2./ F3.	”compromise settlement” means an agreement under which the Customs, being so empowered, consent to waive proceedings in respect of a Customs offence subject to compliance with certain conditions by the person(s) implicated in that offence;
E3./ F1.	”Customs offence” means any breach, or attempted breach, of Customs law.

Principles

1. Standard

The investigation, establishment and administrative settlement of Customs offences by the Customs shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

2. Standard

National legislation shall define Customs offences and specify the conditions under which they may be investigated, established and, where appropriate, dealt with by administrative settlement.

Field of application

3. Standard

National legislation shall specify which persons can be held responsible in connection with the commission of a Customs offence.

4. Standard

National legislation shall specify a period beyond which proceedings in connection with Customs offences may no longer be taken and shall fix the date from which that period shall run.

Investigation and establishmentof Customs offences

5. Standard

National legislation shall specify the conditions under which the Customs are empowered to :

- examine goods and means of transport;

- require the production of documents or correspondence;

- require access to computerized databases;

- search persons and premises; and

- secure evidence.

6. Standard

Personal searches for Customs purposes shall be carried out only when there are reasonable grounds to suspect smuggling or other Customs offences which are regarded as serious.

7. Standard

The Customs shall not search premises unless they have reasonable grounds to suspect smuggling or other Customs offences which are regarded as serious.

8. Standard

The Customs shall inform the person concerned as soon as possible of the nature of the alleged offence, the legal provisions that may have been contravened and, as appropriate, the possible penalties.

Procedure to be followed when a Customs offence is discovered

9. Standard

National legislation shall specify the procedure to be followed by the Customs after it has been discovered that a Customs offence has occurred and the measures they may take.

10. Recommended Practice

The Customs should set out the particulars of Customs offences and the measures taken in offence reports or administrative records.

Seizure or detention of the goods or means of transport

11. Standard

The Customs shall seize goods and/or means of transport only when :

- they are liable to forfeiture or confiscation; or

- they may be required to be produced as evidence at some later stage in the procedure.

12. Standard

If a Customs offence relates only to part of a consignment, only that part shall be seized or detained, provided that the Customs are satisfied that the remainder of the consignment did not serve, directly or indirectly, in the commission of the offence.

13. Standard

When the Customs seize or detain goods and/or means of transport, they shall furnish the person concerned with a document showing :

- the description and quantity of the goods and means of transport seized or detained;

- the reason for the seizure or detention; and

- the nature of the offence.

14. Recommended Practice

The Customs should release seized or detained goods against adequate security, provided that the goods are not subject to any prohibitions or restrictions or needed as evidence at some later stage in the procedure.

15. Recommended Practice

The Customs should release from seizure or detention means of transport that have been used in the commission of a Customs offence where they are satisfied that :

- the means of transport have not been constructed, adapted or altered or fitted in any manner for the purpose of concealing goods; and

- the means of transport are not required to be produced as evidence at some later stage in the procedure; and

- where required, adequate security can be given.

16. Recommended Practice

Means of transport should only be forfeited or confiscated where :

- the owner, operator or person in charge was, at the time, a consenting party or privy to the Customs offence, or had not taken all reasonable steps to prevent the commission of the offence; or

- the means of transport has been specially constructed, adapted or altered or fitted in any manner for the purpose of concealing goods; or

- restoration of the means of transport which has been specially altered or adapted is not possible.

17. Recommended Practice

Unless they are likely to deteriorate quickly or it would, due to their nature, be impracticable for the Customs to store them, seized or detained goods should not be sold or otherwise disposed of by the Customs before they have been definitively condemned as forfeited or confiscated or have been abandoned to the Revenue.

Detention of persons

18. Standard

National legislation shall specify the powers of the Customs in connection with detention of persons and shall lay down the conditions therefor, in particular the period after which detention becomes subject to a review by a judicial authority.

Administrative settlement of Customs offences

19. Standard

The Customs shall take the necessary measures to ensure, where applicable, that as soon as possible after a Customs offence is discovered :

- the administrative settlement of the latter is initiated; and

- the person concerned is informed about the terms and conditions of the settlement, the avenues of appeal and the time limits for such appeals.

20. Recommended Practice

Where during clearance of the goods a Customs offence has been discovered which is regarded as of minor importance, it should be possible for the offence to be settled by the Customs office which discovers it.

21. Recommended Practice

Where a traveller is regarded as having committed a Customs offence of minor importance, it should be possible for the offence to be settled without delay by the Customs office which discovers it.

22. Standard

National legislation shall lay down the penalties applicable to each category of Customs offence that can be dealt with by administrative settlement and shall designate the Customs offices competent to apply them.

23. Standard

The severity or the amount of any penalties applied in an administrative settlement of a Customs offence shall depend upon the seriousness or importance of the Customs offence committed and the record of the person concerned in his dealings with the Customs.

24. Standard

Where untrue particulars are furnished in a Goods declaration and the declarant can show that all reasonable steps had been taken to provide accurate and correct information, the Customs shall take that factor into account in considering the imposition of any penalty.

25. Standard

Where a Customs offence occurs as a result of force majeure or other circumstances beyond the control of the person concerned and there is no question of negligence or fraudulent intent on his part, no penalty shall be applied provided that the facts are duly established to the satisfaction of the Customs.

26. Standard

Goods that have been seized or detained, or the proceeds from the sale of such goods after deduction of any duties and taxes and all other charges and expenses incurred, shall be :

- turned over to the person entitled to receive them as soon as possible after the Customs offence has been definitively settled; or

- when this is not possible, held at their disposal for a specified period,

provided that the goods have neither been condemned as forfeited or confiscated nor abandoned to the Revenue as a result of a settlement.

Right of Appeal

27. Standard

Any person implicated in a Customs offence that is the subject of an administrative settlement shall have the right of appeal to an authority independent of the Customs unless he has chosen to accept the compromise settlement.

x

x x

Specific Annex J

Chapter 1

Travellers

Entered into force :

Specific Annex J

Chapter 1

Travellers

Definitions

For the purpose of this Chapter :

E1./ F2.	“dual-channel system” means a simplified Customs control system allowing travellers on arrival to make a declaration by choosing between two types of channel. One, identified by green symbols, is for the use of travellers carrying goods in quantities or values not exceeding those admissible duty-free and which are not subject to import prohibitions or restrictions. The other, identified by red symbols, is for other travellers;
E2./ F4.	“means of transport for private use” means road vehicles and trailers, boats and aircraft, together with their spare parts and normal accessories and equipment, imported or exported exclusively for personal use by the person concerned and not for the transport of persons for remuneration or the industrial or commercial transport of goods, whether or not for remuneration;
E3./ F5.	“traveller” means : (1) any person who temporarily enters the territory of a country in which he or she does not normally reside (“non-resident”) or who leaves that territory; and any person who leaves the territory of a country in which he or she normally resides (“departing resident”) or who returns to that territory (“returning resident”);
E4./ F3.	“personal effects” means all articles (new or used) which a traveller may reasonably require for his or her personal use during the journey, taking into account all the circumstances of the journey, but excluding any goods imported or exported for commercial purposes;

E5./ F1.

“temporary admission” means the Customs procedure under which certain goods can be brought into a Customs territory conditionally relieved from payment of import duties and taxes; such goods must be imported for a specific purpose and must be intended for re-exportation within a specified period and without having undergone any change except normal depreciation due to the use made of the goods.

Principles

1. Standard

The Customs facilities applicable to travellers shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

2. Standard

The Customs facilities provided for in this Chapter shall apply to travellers irrespective of their citizenship/nationality.

Field of application

3. Standard

The Customs shall designate the Customs offices at which Customs formalities relating to travellers may be accomplished. In determining the competence and location of these offices, and their hours of business, the Customs shall take into account in particular the geographical situation and existing volumes of passenger traffic.

4. Standard

Subject to compliance with the appropriate Customs controls, travellers entering or leaving the country by their means of transport for private use shall be permitted to accomplish all necessary Customs formalities without, as a matter of course, having to leave the means of transport in which they are travelling.

5. Recommended Practice

Travellers entering or leaving the country by road vehicle for commercial use or train should be permitted to accomplish all necessary Customs formalities without, as a matter of course, having to leave the means of transport in which they are travelling.

6. Recommended Practice

The dual-channel system should be used for the Customs control of travellers and the clearance of goods carried by them and, where appropriate, their means of transport for private use.

7. Recommended Practice

Regardless of the mode of transport used, a separate list of travellers or of their accompanying baggage should not be required for Customs purposes.

8. Recommended Practice

The Customs, in co-operation with other agencies and the trade, should seek to use internationally standardized advance passenger information, where available, in order to facilitate the Customs control of travellers and the clearance of goods carried by them.

9. Recommended Practice

Travellers should be permitted to make an oral declaration in respect of the goods carried by them. However, the Customs may require a written or electronic declaration for goods carried by travellers which constitute an importation or exportation of a commercial nature or which exceed, in value or quantity, the limits laid down in national legislation.

10. Standard

Personal searches of travellers for the purposes of Customs control shall be carried out only in exceptional cases and when there are reasonable grounds to suspect smuggling or other offences.

11. Standard

Goods carried by travellers shall be stored or kept, subject to the conditions prescribed by the Customs, pending clearance under the appropriate Customs procedure, re-exportation or other disposal in accordance with national legislation in the following cases :

- at the traveller’s request;

- when the goods concerned cannot be cleared immediately; or

- where the other provisions of this Chapter do not apply to such goods.

12. Standard

Unaccompanied baggage (i.e. baggage arriving or leaving before or after the traveller) shall be cleared under the procedure applicable to accompanied baggage or under another simplified Customs procedure.

13. Standard

Any authorized person shall be allowed to present unaccompanied baggage for clearance on behalf of the traveller.

14. Recommended Practice

A system of flat-rate assessment should be applied to goods declared for home use under the facilities applicable to travellers, provided that the importation is of a non-commercial nature and that the aggregate value or quantity of the goods does not exceed the amounts laid down in national legislation.

15. Recommended Practice

Wherever possible, the use of credit cards or bank cards should be acceptable as a means of payment for services rendered by the Customs and for duties and taxes.

Entry

16. Recommended Practice

The quantities of tobacco goods, wine, spirits and perfume allowed to be imported free of import duties and taxes by travellers should be not less than :

(a) 200 cigarettes or 50 cigars or 250 grams of tobacco, or an assortment of these products of a total weight not exceeding 250 grams;

(b) 2 litres of wine or 1 litre of spirits;

(c) ¼ litre of toilet water and 50 grams of perfume.

The facilities provided for tobacco goods and alcoholic beverages may, however, be restricted to persons who have reached a certain age and may not be granted, or may be granted in reduced quantities only, to persons who cross the border frequently or who have been out of the country for less than 24 hours.

17. Recommended Practice

In addition to the consumable products allowed to be imported free of import duties and taxes within specified quantitative limits, travellers should be permitted to import, free of import duties and taxes, goods of a strictly non-commercial nature up to an aggregate value of 75 Special Drawing Rights (SDRs). A lower amount may be fixed for persons less than a certain age or for persons who cross the frontier frequently or who have been out of the country for less than 24 hours.

18. Standard

Returning residents shall be permitted to re-import free of import duties and taxes personal effects and their means of transport for private use which they took with them at the time of their departure from the country and which were in free circulation in that country.

19. Standard

The Customs shall not require a Customs document or security for the temporary admission of personal effects of non-residents unless :

• they exceed, in value or quantity, the limits laid down in national legislation; or

- they are deemed by the Customs to be a risk to the Revenue.

1. Standard

In addition to clothing, toilet articles and other articles obviously of a personal nature, the following shall in particular be considered to be non-residents’ personal effects :

- personal jewellery;

- still and motion picture cameras together with a reasonable supply of films, tapes and accessories therefor;

- portable slide or film projectors and accessories therefor together with a reasonable quantity of slides or films;

- binoculars;

- portable musical instruments;

• portable sound reproduction devices including tape recorders, compact disc players and dictating machines with tapes, records and discs;

- portable radio receivers;

- cellular or mobile telephones;

- portable television sets;

- portable typewriters;

- portable personal computers and accessories;

- portable calculators;

- baby carriages and strollers;

- wheelchairs for invalids;

- sporting equipment.

1. Standard

Where it is necessary to lodge a temporary admission declaration for non-residents' personal effects, the time limit for temporary admission shall be fixed by reference to the length of the traveller's stay in the country, provided that any limit laid down in national legislation is not exceeded.

2. Standard

At the request of the traveller, and for reasons deemed valid by the Customs, the latter shall extend the period of temporary admission initially fixed for a non-resident’s personal effects, provided that any limit laid down in national legislation is not exceeded.

3. Standard

Non-residents shall be granted temporary admission in respect of their means of transport for private use.

4. Standard

Fuel carried in the normal tanks of the means of transport for private use shall be admitted free of import duties and taxes.

5. Standard

The facilities granted in respect of means of transport for private use shall apply whether the means of transport are owned, rented or borrowed by non-residents and whether they arrive with, before or after the traveller.

6. Recommended Practice

The Customs should not require a Customs document or security for the temporary admission of non-residents' means of transport for private use.

7. Recommended Practice

Where a Customs document or security is required for the temporary admission of non-residents' means of transport for private use, the Customs should accept standard international documents and securities.

8. Standard

Where it is necessary to lodge a temporary admission declaration for temporary admission of non-residents' means of transport for private use, the time limit for temporary admission shall be fixed by reference to the length of the non-resident’s stay in the country, provided that any limit laid down in national legislation is not exceeded.

9. Standard

At the request of the person concerned, and for reasons deemed valid by the Customs, the latter shall extend the period of temporary admission initially fixed for a non-resident’s means of transport for private use, provided that any limit laid down in national legislation is not exceeded.

10. Standard

Any replacement parts required for the repair of a means of transport for private use temporarily in the country shall be granted temporary admission.

Re-exportation

11. Standard

The Customs shall allow non-residents’ temporarily admitted goods to be re-exported through a Customs office other than that through which they were imported.

12. Standard

The Customs shall not require the re-exportation of non-residents' means of transport for private use or personal effects which have been seriously damaged or destroyed through accident or force majeure.

Departure

13. Standard

The Customs formalities applicable to departing travellers shall be as simple as possible.

14. Standard

Travellers shall be permitted to export goods for commercial purposes, subject to compliance with the necessary formalities and payment of any export duties and taxes chargeable.

15. Standard

At the request of residents leaving the country, the Customs shall take identification measures for certain articles when it will facilitate the re-importation free of duties and taxes.

16. Standard

Only in exceptional cases shall the Customs require a temporary exportation document for the personal effects and means of transport for private use of residents leaving the country.

17. Recommended Practice

If security has been given in the form of a cash deposit, provision should be made for it to be repaid at the office of re-exportation, even if the goods were not imported through that office.

Transit passengers

18. Standard

Transit passengers who do not leave the transit area shall not be required to pass through any Customs control. However, the Customs shall be allowed to maintain general surveillance of transit areas and to take any action necessary when a Customs offence is suspected.

Information concerning the Customs facilities applicable to travellers

19. Recommended Practice

Information concerning the Customs facilities applicable to travellers should be made available in the official language or languages of the country concerned and in any other language deemed to be useful.

x

x x

Specific Annex J

Chapter 2

Postal traffic

Entered into force :

Specific Annex J

Chapter 2

Postal traffic

Definitions

For the purposes of this Chapter :

E1./ F1.	“CN22/23” means the special declaration forms for postal items as described in the Acts of the Universal Postal Union currently in force;
E2./ F3.	“Customs formalities in respect of postal items” means all the operations to be carried out by the interested party and the Customs in respect of postal traffic;
E3./ F2.	“postal items” means letter-post and parcels, as described in the Acts of the Universal Postal Union currently in force, when carried by or for postal services;
E4./ F5.	“postal service” means a public or private body authorized by the government to provide the international services governed by the Acts of the Universal Postal Union currently in force;
E5./ F4.	“the Universal Postal Union” means the inter-governmental organization founded in 1874 by the Treaty of Bern as the “General Postal Union” which, in 1878, was renamed the “Universal Postal Union (UPU)” and which since 1948 has been a specialized agency of the United Nations.

Principles

1. Standard

The Customs formalities in respect of postal items shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

2. Standard

National legislation shall specify the respective responsibilities and obligations of the Customs and of the postal service in connection with the Customs treatment of postal items.

Clearance of postal items

3. Standard

The clearance of postal items shall be carried out as rapidly as possible.

(a) Customs status of goods

4. Standard

The exportation of goods in postal items shall be allowed regardless of whether they are in free circulation or are under a Customs procedure.

5. Standard

The importation of goods in postal items shall be allowed irrespective of whether they are intended to be cleared for home use or for another Customs procedure.

(b) Production to the Customs

6. Standard

The Customs shall designate to the postal service the postal items which shall be produced to them for the purposes of Customs control and the methods of production of these items.

7. Standard

The Customs shall not require postal items to be produced to them at exportation for the purposes of Customs control, unless they contain :

• goods the exportation of which must be certified;

• goods which are subject to export prohibitions or restrictions or to export duties and taxes;

• goods having a value exceeding an amount specified in national legislation; or

• goods which are selected for Customs control on a selective or random basis.

8. Recommended Practice

The Customs should not, as a general rule, require the following categories of imported postal items to be produced to them :

(a) postcards and letters containing personal messages only;

(b) literature for the blind;

(c) printed papers not subject to import duties and taxes.

(c) Clearance against forms CN22 or CN23 or against a Goods declaration

9. Standard

When all the information required by the Customs is available from the CN22 or CN23 and supporting documents, the form CN22 or CN23 shall be the Goods declaration, except in the case of :

• goods having a value exceeding an amount specified in national legislation;

• goods which are subject to prohibitions or restrictions or to export duties and taxes;

• goods the exportation of which must be certified;

• imported goods intended to be placed under a Customs procedure other than clearance for home use.

In these cases, a separate Goods declaration shall be required.

Postal items in transit

10. Standard

Postal items shall not be subject to Customs formalities whilst they are being conveyed in transit.

Collection of duties and taxes

11. Standard

The Customs shall make the simplest possible arrangements for the collection of duties and taxes on the goods contained in postal items.

x

x x

Specific Annex J

Chapter 3

Means of transport for commercial use

Entered into force :

Specific Annex J

Chapter 3

Means of transport for commercial use

Definitions

For the purposes of this Chapter :

E1./ F2.	“Customs formalities applicable to means of transport for commercial use” means all the operations to be carried out by the person concerned and by the Customs in respect of means of transport for commercial use arriving in or departing from the Customs territory and during their stay therein;
E2./ F1.	“declaration of arrival” or “declaration of departure”, as the case may be, means any declaration required to be made or produced to the Customs upon the arrival or departure of means of transport for commercial use, by the person responsible for the means of transport for commercial use, and containing the necessary particulars relating to the means of transport for commercial use and to the journey, cargo, stores, crew or passengers;
E3./ F3.	“means of transport for commercial use” means any vessel (including lighters and barges, whether or not ship-borne, and hydrofoils), hovercraft, aircraft, road vehicle (including trailers, semi-trailers and combinations of vehicles) or railway rolling stock, which is used in international traffic for the transport of persons for remuneration or for the industrial or commercial transport of goods, whether or not for remuneration, together with their normal spare parts, accessories and equipment, as well as lubricants and fuel contained in their normal tanks, when carried with the means of transport for commercial use.

Principles

1. Standard

Customs formalities applicable to means of transport for commercial use shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

2. Recommended Practice

Customs formalities applicable to means of transport for commercial use should apply equally, regardless of the country of registration or ownership of the means of transport for commercial use, of the country from which they arrived or their country of destination.

Temporary admission of means of transport for commercial use

3. Recommended Practice

Means of transport for commercial use, whether loaded or not, should be allowed to be brought temporarily into a Customs territory conditionally relieved from payment of import duties and taxes, provided that such means of transport for commercial use are not used for internal transport in the Customs territory of the country of temporary admission. They must be intended for re-exportation without having undergone any change except normal depreciation due to their use, normal consumption of lubricants and fuel and necessary repairs.

4. Standard

The Customs shall require security or a temporary admission document for means of transport for commercial use duly registered abroad only when they consider it essential for the purposes of Customs control.

5. Standard

Where the Customs fix a time limit for the re-exportation of means of transport for commercial use, they shall take into account all the circumstances of the transport operations intended.

6. Recommended Practice

At the request of the person concerned, and for reasons deemed valid by the Customs, the latter should extend any period initially fixed.

Temporary admission of parts and equipment

7. Recommended Practice

Special equipment for the loading, unloading, handling and protection of cargo, whether or not it is capable of being used separately from the means of transport for commercial use, which is imported with the means of transport for commercial use and is intended to be re-exported therewith, should be allowed to be brought temporarily into a Customs territory conditionally relieved from payment of import duties and taxes.

8. Recommended Practice

Parts and equipment which are to be used, in the course of repair or maintenance, as replacements for parts and equipment incorporated in or used on a means of transport for commercial use already temporarily imported in a Customs territory, should be allowed to be brought temporarily into that territory conditionally relieved from payment of import duties and taxes.

Arrival

9. Standard

When a declaration of arrival is required to be lodged with the Customs on arrival of means of transport for commercial use, the particulars required to be given thereon shall be limited to the minimum necessary to ensure compliance with Customs law.

10. Standard

The Customs shall reduce, as far as possible, the number of copies of the declaration of arrival required to be submitted to them.

11. Standard

No documents to be produced to or lodged with the Customs in connection with the arrival of means of transport for commercial use shall be required to be legalized, verified, authenticated or previously dealt with by any representatives abroad of the country into which means of transport for commercial use arrive.

Subsequent calls in the Customs territory

12. Standard

Where means of transport for commercial use call at subsequent places in the Customs territory without intermediate calls in another country, the applicable Customs formalities shall be kept as simple as possible and shall take into account any Customs control measures already taken.

Departure

13. Standard

Customs formalities applicable upon the departure of means of transport for commercial use from the Customs territory shall be limited to measures to ensure that :

(a) where required, a declaration of departure is duly lodged with the competent Customs office;

(b) where appropriate, Customs seals are affixed;

(c) where required for control purposes, specified Customs routes are followed; and

(d) no unauthorized delay occurs in the departure of means of transport for commercial use.

14. Recommended Practice

The use of declaration of departure forms identical to those prescribed for declaration of arrival forms should be allowed by the Customs provided that their use for purposes of departure is clearly indicated.

15. Standard

Means of transport for commercial use shall be permitted to depart from the Customs territory through a Customs office other than that through which they arrived.

x

x x

Specific Annex J

Chapter 4

Stores

Entered into force :

Specific Annex J

Chapter 4

Stores

Definitions

For the purposes of this Chapter :

E1./ F6.	“carrier” means the person actually transporting goods or in charge of or responsible for the operation of the means of transport;
E2./ F1.	“Customs formalities applicable to stores” means all the operations to be carried out by the person concerned and by the Customs in respect of stores;
E3./ F5.	“Customs treatment of stores” means all the facilities to be accorded and all the Customs formalities applicable to stores;
E4./ F2.	“stores” means : - stores for consumption; and - stores to be taken away;
E5./ F3.	“stores for consumption” means : - goods intended for consumption by the passengers and the crew on board vessels, aircraft or trains, whether or not sold; and - goods necessary for the operation and maintenance of vessels, aircraft or trains including fuel and lubricants but excluding spare parts and equipment; which are either on board upon arrival or are taken on board during the stay in the Customs territory of vessels, aircraft or trains used, or intended to be used, in international traffic for the transport of persons for remuneration or for the industrial or commercial transport of goods, whether or not for remuneration;
E6./ F4.	“stores to be taken away” means goods for sale to the passengers and the crew of vessels and aircraft with a view to being landed, which are either on board upon arrival or are taken on board during the stay in the Customs territory of vessels and aircraft used, or intended to be used, in international traffic for the transport of persons for remuneration or for the industrial or commercial transport of goods, whether or not for remuneration.

Principles

1. Standard

Customs treatment of stores shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

2. Recommended Practice

Customs treatment of stores should apply equally, regardless of the country of registration or ownership of vessels, aircraft or trains.

Stores on board arriving vessels, aircraft or trains

(a) Exemption from import duties and taxes

3. Standard

Stores which are carried in a vessel or aircraft arriving in the Customs territory shall be exempted from import duties and taxes provided that they remain on board.

4. Recommended Practice

Stores for consumption by the passengers and the crew imported as provisions on international express trains should be exempted from import duties and taxes provided that :

1. such goods are purchased only in the countries crossed by the international train in question; and

2. any duties and taxes chargeable on such goods in the country where they were purchased are paid.

1. Standard

Stores for consumption necessary for the operation and maintenance of vessels, aircraft and trains which are on board these means of transport arriving in the Customs territory shall be exempted from import duties and taxes provided that they remain on board while these means of transport are in the Customs territory.

(b) Documentation

2. Standard

When a declaration concerning stores on board vessels arriving in the Customs territory is required by the Customs, the information required shall be kept to the minimum necessary for the purposes of Customs control.

3. Recommended Practice

The quantities of stores which are allowed by the Customs to be issued from the stores held on board should be recorded on the declaration concerning stores produced to the Customs upon arrival of the vessel in the Customs territory and no separate form should be required to be lodged with the Customs in respect thereof.

4. Recommended Practice

The quantities of stores which are supplied to vessels during their stay in the Customs territory should be recorded on any declaration concerning stores which has been required by the Customs.

5. Standard

The Customs shall not require the presentation of a separate declaration of stores remaining on board aircraft.

1. Issue of stores for consumption

1. Standard

The Customs shall allow the issue of stores for consumption on board during the stay of a vessel in the Customs territory in such quantities as the Customs deem reasonable having regard to the number of the passengers and the crew and to the length of the stay of the vessel in the Customs territory.

2. Recommended Practice

The Customs should allow the issue of stores for consumption on board by the crew while the vessel is undergoing repairs in a dock or shipyard, provided that the stay in a dock or shipyard is considered to be of reasonable duration.

3. Recommended Practice

When an aircraft is to land at one or more airports in the Customs territory, the Customs should allow the issue of stores for consumption on board both during the stay of the aircraft at such intermediate airports and during its flight between such airports.

1. Customs control

1. Standard

The Customs shall require the carrier to take appropriate measures to prevent any unauthorized use of the stores including sealing of the stores, when necessary.

2. Standard

The Customs shall require the removal of stores from the vessel, aircraft or train for storage elsewhere during their stay in the Customs territory only when they consider it necessary.

Supply of stores exempted from duties and taxes

3. Standard

Vessels and aircraft which depart for an ultimate foreign destination shall be entitled to take on board, exempted from duties and taxes :

1. stores in such quantities as the Customs deem reasonable having regard to the number of the passengers and the crew, to the length of the voyage or flight and to any quantities of such stores already on board; and

2. stores for consumption necessary for their operation and maintenance, in such quantities as are deemed reasonable for operation and maintenance during the voyage or flight having regard also to any quantities of such stores already on board.

1. Standard

Replenishment of stores exempted from duties and taxes shall be allowed for vessels and aircraft which have arrived in the Customs territory and which need to replenish their stores for the journey to their final destination in the Customs territory.

2. Standard

The Customs shall allow stores for consumption supplied to vessels and aircraft during their stay in the Customs territory to be issued under the same conditions as are applicable in this Chapter to stores for consumption held on board arriving vessels and aircraft.

Departure

3. Recommended Practice

No separate declaration concerning stores should be required upon departure of vessels from the Customs territory.

4. Standard

When a declaration is required concerning stores taken on board vessels or aircraft upon departure from the Customs territory, the information required shall be kept to the minimum necessary for the purpose of Customs control.

Other disposal of stores

5. Standard

Stores on board vessels, aircraft and trains having arrived in the Customs territory shall be allowed :

1. to be cleared for home use or to be placed under another Customs procedure, subject to compliance with the conditions and formalities applicable in each case; or

2. subject to prior authorization by the Customs, to be transferred respectively to other vessels, aircraft or trains in international traffic.

x

x x

Specific Annex J

Chapter 5

Relief consignments

Entered into force :

Specific Annex J

Chapter 5

Relief consignments

Definition

For the purposes of this Chapter :

E1./ F1.

“relief consignments” means : - goods, including vehicles and other means of transport, foodstuffs, medicaments, clothing, blankets, tents, prefabricated houses, water purifying and water storage items, or other goods of prime necessity, forwarded as aid to those affected by disaster; and - all equipment, vehicles and other means of transport, specially trained animals, provisions, supplies, personal effects and other goods for disaster relief personnel in order to perform their duties and to support them in living and working in the territory of the disaster throughout the duration of their mission.

Principles

1. Standard

Clearance of relief consignments shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

2. Standard

Clearance of relief consignments for export, transit, temporary admission and import shall be carried out as a matter of priority.

Field of application

3. Standard

In the case of relief consignments the Customs shall provide for :

- lodging of a simplified Goods declaration or of a provisional or incomplete Goods declaration subject to completion of the declaration within a specified period;

- lodging and registering or checking of the Goods declaration and supporting documents prior to the arrival of the goods, and their release upon arrival;

- clearance outside the designated hours of business or away from Customs offices and the waiver of any charges in this respect; and

- examination and/or sampling of goods only in exceptional circumstances.

4. Recommended Practice

Clearance of relief consignments should be granted without regard to the country of origin, the country from which arrived or country of destination.

5. Recommended Practice

In the case of relief consignments any economic export prohibitions or restrictions and any export duties or taxes otherwise payable should be waived.

6. Recommended Practice

Relief consignments received as gifts by approved organizations for use by or under the control of such organizations, or for distribution free of charge by them or under their control, should be admitted free of import duties and taxes and free of economic import prohibitions or restrictions.

x

x x

Specific Annex K

Chapter 1

Rules of origin

Entered into force :

Specific Annex K

Chapter 1

Rules of origin

Definitions

For the purposes of this Chapter :

E1./ F2.	“country of origin of goods” means the country in which the goods have been produced or manufactured, according to the criteria laid down for the purposes of application of the Customs tariff, of quantitative restrictions or of any other measure related to trade;
E2./ F3.	“rules of origin” means the specific provisions, developed from principles established by national legislation or international agreements ("origin criteria"), applied by a country to determine the origin of goods;
E3./ F1.	“substantial transformation criterion” means the criterion according to which origin is determined by regarding as the country of origin the country in which the last substantial manufacturing or processing, deemed sufficient to give the commodity its essential character, has been carried out.

Principle

1. Standard

The rules of origin necessary for the implementation of the measures which the Customs are responsible for applying both at importation and at exportation shall be laid down in accordance with the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions in the General Annex.

Rules of origin

2. Standard

Goods produced wholly in a given country shall be taken as originating in that country. The following only shall be taken to be produced wholly in a given country :

(a) mineral products extracted from its soil, from its territorial waters or from its sea-bed;

(b) vegetable products harvested or gathered in that country;

(c) live animals born and raised in that country;

(d) products obtained from live animals in that country;

5. products obtained from hunting or fishing conducted in that country;

(f) products obtained by maritime fishing and other products taken from the sea by a vessel of that country;

(g) products obtained aboard a factory ship of that country solely from products of the kind covered by paragraph (f) above;

(h) products extracted from marine soil or subsoil outside that country's territorial waters, provided that the country has sole rights to work that soil or subsoil;

(ij) scrap and waste from manufacturing and processing operations, and used articles, collected in that country and fit only for the recovery of raw materials;

(k) goods produced in that country solely from the products referred to in paragraphs (a) to (ij) above.

3. Recommended Practice

Where two or more countries have taken part in the production of the goods, the origin of the goods should be determined according to the substantial transformation criterion.

4. Recommended Practice

In applying the substantial transformation criterion, use should be made of the International Convention on the Harmonized Commodity Description and Coding System.

5. Recommended Practice

Where the substantial transformation criterion is expressed in terms of the ad valorem percentage rule, the values to be taken into consideration should be :

- for the materials imported, the dutiable value at importation or, in the case of materials of undetermined origin, the first ascertainable price paid for them in the territory of the country in which manufacture took place; and

- for the goods produced, either the ex-works price or the price at exportation, according to the provisions of national legislation.

6. Recommended Practice

Operations which do not contribute or which contribute to only a small extent to the essential characteristics or properties of the goods, and in particular operations confined to one or more of those listed below, should not be regarded as constituting substantial manufacturing or processing :

(a) operations necessary for the preservation of goods during transportation or storage;

(b) operations to improve the packaging or the marketable quality of the goods or to prepare them for shipment, such as breaking bulk, grouping of packages, sorting and grading, repacking;

(c) simple assembly operations;

(d) mixing of goods of different origin, provided that the characteristics of the resulting product are not essentially different from the characteristics of the goods which have been mixed.

Special cases of qualification for origin

7. Recommended Practice

Accessories, spare parts and tools for use with a machine, appliance, apparatus or vehicle should be deemed to have the same origin as the machine, appliance, apparatus or vehicle, provided that they are imported and normally sold therewith and correspond, in kind and number, to the normal equipment thereof.

8. Recommended Practice

An unassembled or disassembled article which is imported in more than one consignment because it is not feasible, for transport or production reasons, to import it in a single consignment should, if the importer so requests, be treated as one article for the purpose of determining origin.

9. Recommended Practice

For the purpose of determining origin, packings should be deemed to have the same origin as the goods they contain unless the national legislation of the country of importation requires them to be declared separately for tariff purposes, in which case their origin should be determined separately from that of the goods.

10. Recommended Practice

For the purpose of determining the origin of goods, where packings are deemed to have the same origin as the goods, account should be taken, in particular where a percentage method is applied, only of packings in which the goods are ordinarily sold by retail.

11. Standard

For the purpose of determining the origin of goods, no account shall be taken of the origin of the energy, plant, machinery and tools used in the manufacturing or processing of the goods.

Direct transport rule

12. Recommended Practice

Where provisions requiring the direct transport of goods from the country of origin are laid down, derogations therefrom should be allowed, in particular for geographical reasons (for example, in the case of landlocked countries) and in the case of goods which remain under Customs control in third countries (for example, in the case of goods displayed at fairs or exhibitions or placed in Customs warehouses).

Information concerning rules of origin

13. Standard

Changes in the rules of origin or in the procedures for their application shall enter into force only after sufficient notice has been given to enable the interested persons, both in export markets and in supplying countries, to take account of the new provisions.

x

x x

Specific Annex K

Chapter 2

Documentary evidence of origin

Entered into force :

Specific Annex K

Chapter 2

Documentary evidence of origin

Definitions

For the purposes of this Chapter :

E1./ F2.	“certificate of origin” means a specific form identifying the goods, in which the authority or body empowered to issue it certifies expressly that the goods to which the certificate relates originate in a specific country. This certificate may also include a declaration by the manufacturer, producer, supplier, exporter or other competent person;
E2./ F3.	“certified declaration of origin” means a “declaration of origin” certified by an authority or body empowered to do so;
E3./ F4.	“declaration of origin” means an appropriate statement as to the origin of the goods made, in connection with their exportation, by the manufacturer, producer, supplier, exporter or other competent person on the commercial invoice or any other document relating to the goods;
E4./ F5.	“documentary evidence of origin” means a certificate of origin, a certified declaration of origin or a declaration of origin;
E5./ F1.	“regional appellation certificate” means a certificate drawn up in accordance with the rules laid down by an authority or approved body, certifying that the goods described therein qualify for a designation specific to the given region (e.g. Champagne, Port wine, Parmesan cheese).

Principle

1. Standard

The requirement, establishment and issue of documentary evidence relating to the origin of goods shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

Requirement of documentary evidence of origin

2. Recommended Practice

Documentary evidence of origin should be required only when it is necessary for the application of preferential Customs duties, of economic or trade measures adopted unilaterally or under bilateral or multilateral agreements or of measures adopted for reasons of health or public order.

3. Recommended Practice

Documentary evidence of origin should not be required in the following cases :

(a) goods sent in small consignments addressed to private individuals or carried in travellers' baggage, provided that such importations are of a non-commercial nature and the aggregate value of the importation does not exceed an amount which shall not be less than US$100;

(b) commercial consignments the aggregate value of which does not exceed an amount which shall not be less than US$60;

(c) goods granted temporary admission;

(d) goods carried in Customs transit;

(e) goods accompanied by a regional appellation certificate as well as certain specific goods, where the conditions to be met by the supplying countries under bilateral or multilateral agreements relating to those goods are such that documentary evidence need not be required.

Where several consignments of the kind referred to in (a) or (b) are sent at the same time, by the same means, to the same consignee, by the same consignor, the aggregate value shall be taken to be the total value of those consignments.

4. Recommended Practice

When rules relating to the requirement of documentary evidence of origin have been laid down unilaterally, they should be reviewed at least every three years to ascertain whether they are still appropriate in the light of changes in the economic and commercial conditions under which they were imposed.

5. Recommended Practice

Documentary evidence from the competent authorities of the country of origin should be required only in cases where the Customs of the country of importation have reason to suspect fraud.

Applications and form of the various types of documentary evidence of origin

(a) Certificate of origin

Form and content

6. Recommended Practice

When revising present forms or preparing new forms of certificates of origin, Contracting Parties should use the model form in Appendix I to this Chapter, in accordance with the Notes in Appendix II, and having regard to the Rules in Appendix III.

Contracting Parties which have aligned their forms of certificate of origin on the model form in Appendix I to this Chapter should notify the Secretary General of the Council accordingly.

Languages to be used

7. Recommended Practice

Certificate of origin forms should be printed in the language(s) selected by the country of exportation and, if these languages are neither English nor French, also in English or French.

8. Recommended Practice

Where the certificate of origin is made out in a language that is not a language of the country of importation, the Customs of that country should not require, as a matter of course, a translation of the particulars given in the certificate of origin.

Authorities and other bodies empowered to issue certificates of origin

9. Standard

Contracting Parties accepting this Chapter shall indicate, either in their notification of acceptance or subsequently, the authorities or bodies empowered to issue certificates of origin.

10. Recommended Practice

Where goods are not imported directly from the country of origin but are forwarded through the territory of a third country, certificates of origin should be allowed to be drawn up by the authorities or bodies empowered to issue such certificates in that third country, on the basis of a certificate of origin previously issued in the country of origin of the goods.

11. Recommended Practice

Authorities or bodies empowered to issue certificates of origin should retain for not less than two years the applications for, or control copies of, the certificates of origin issued by them.

(b) Documentary evidence other than certificates of origin

12. Recommended Practice

Where documentary evidence of origin is required, a declaration of origin should be accepted in the following cases :

(a) goods sent in small consignments addressed to private individuals or carried in travellers' baggage, provided that such importations are of a non-commercial nature and the aggregate value of the importation does not exceed an amount which shall not be less than US$500;

(b) commercial consignments the aggregate value of which does not exceed an amount which shall not be less than US$300.

Where several consignments of the kind referred to in (a) or (b) are sent at the same time, by the same means, to the same consignee, by the same consignor, the aggregate value shall be taken to be the total value of those consignments.

Sanctions

13. Standard

Provision shall be made for sanctions against any person who prepares, or causes to be prepared, a document containing false information with a view to obtaining documentary evidence of origin.

APPENDIX I

Exporter (name, address, country) Exportateur (nom, adresse, pays)	Number – Numéro CERTIFICATE OF ORIGIN CERTIFICAT D'ORIGINE
Consignee (name, address, country) Destinataire (nom, adresse, pays)
Particulars of transport (where required) Renseignements relatifs au transport (le cas échéant)
Marks & Numbers : Number and kind of packages : Description of the goods Marques et numéros : Nombre et nature des colis : Désignation des marchandises			Gross weight Poids brut
Other information – Autres renseignements Stamp – Timbre		It is hereby certified that the above-mentioned goods originate in : Il est certifié par la présente que les marchandises mentionnées ci-dessus sont originaires de : ------------------------------------------------------------------------------ CERTIFYING BODY ORGANISME AYANT DELIVRE LE CERTIFICAT. ------------------------------------------------------------------------------ Place and date of issue – Lieu et date de délivrance ------------------------------------------------------------------------------ Authorised signature – Signature autorisée

APPENDIX II

Notes

1. The size of the certificate should be the international ISO size A4 (210 x 297 mm, 8.27 x 11.69 inches). The form should be provided with a 10 mm top margin and a 20 mm left-hand filing margin. Line spacing should be based on multiples of 4.24 mm (1/6 inch) and width-spacing on multiples of 2.54 mm (1/10 inch). The layout should be in conformity with the ECE layout key, as illustrated in Appendix I. Minor deviations in the exact size of boxes, etc., should be permissible if required for particular reasons in the issuing country, such as the existence of systems other than metric measurement, features of national aligned systems of documents, etc.

2. Where it is necessary to provide for applications for certificates of origin, the form of application and the form of certificate should be compatible to permit completion in one run.

3. Countries may determine standards concerning the weight per m² of the paper, and the use of a machine-turned background to prevent falsification.

4. For the guidance of users, rules for the establishment of the certificate of origin may be printed on the back of the certificate.

5. Where requests for post-facto control may be submitted under a mutual administrative assistance agreement, a space may be provided for that purpose on the back of the certificate.

6. The following comments refer to the boxes in the model form :

Box No. 1: "Consignor", "producer", "supplier", etc. may be substituted for "exporter".

Box No. 2: There should be only one original certificate of origin, identified by the word "Original" adjacent to the document title. If a certificate of origin is issued in replacement of an original certificate that has been lost, the replacement certificate shall be identified by the word "Duplicate" adjacent to the document title. Copies of an original or of a duplicate certificate shall bear the word "copy" adjacent to the title.

This box is also intended for the name (logotype, emblem, etc.) of the issuing authority and should leave space for other official purposes.

Box No. 3: The particulars provided for in this box may be replaced by " to order " and, possibly, the country of destination.

Box No. 4: This box can be used for additional information on means of transport, route, etc., which can be inserted if so desired by, for example, the issuing authority.

Box No. 5: If an indication of "Item No." is required this can be inserted, preferably in the margin to this box or at the beginning of each line in the box. "Marks and Nos." can be separated from "Number and kind of packages" and "Description of the goods" by a vertical line. If a line is not used, these particulars should be distinguished by adequate spacing. The description of the goods can be supported by adding the number of the applicable Harmonized System heading, preferably in the right-hand part of the column. Particulars of the origin criteria, if required, should be given in this box and should be separated from the other information by a vertical line.

Box No. 6: Normally, gross weight should suffice for the identification of the goods.

Box No. 7: This column is left blank for any additional details that might be required, such as measurements, or for reference to other documents (e.g., commercial invoices).

Boxes Nos. 6 and 7: Other quantities which the exporter may state in order to facilitate identification can be entered in either box 6 or box 7, as appropriate.

Box No. 8: This area is reserved for the details of the certification by the competent body (certification legend, stamps, signatures, date and place of issue, etc.). The precise wording of texts, etc., is left to the discretion of the issuing authority, the wording used in the model form serving only as an example. This box may also be used for a signed declaration by the exporter (or the supplier or manufacturer).

APPENDIX III

Rules for the establishment of certificates of origin

The rules for the establishment of certificates of origin (and where applicable, of applications for such certificates) are left to the discretion of national authorities, due account being taken of the Notes set out above. However, it may be necessary to ensure compliance with, inter alia, the following provisions :

1. The forms may be completed by any process, provided that the entries are indelible and legible.

2. Neither erasures nor superimpositions should be allowed on the certificates (or applications). Any alterations should be made by striking out the erroneous material and making any additions required. Such alterations should be approved by the person who made them and certificated by the appropriate authority or body.

3. Any unused spaces should be crossed out to prevent any subsequent addition.

4. If warranted by export trade requirements, one or more copies may be drawn up in addition to the original.

x

x x

Specific Annex K

Chapter 3

Control of documentary evidence of origin

Entered into force :

Specific Annex K

Chapter 3

Control of documentary evidence of origin

Definitions

For the purposes of this Chapter :

E1./ F1.	“certificate of origin” means a specific form identifying the goods, in which the authority or body empowered to issue it certifies expressly that the goods to which the certificate relates originate in a specific country. This certificate may also include a declaration by the manufacturer, producer, supplier, exporter or other competent person;
E2./ F2.	“certified declaration of origin” means a “declaration of origin” certified by an authority or body empowered to do so;
E3./ F3.	“declaration of origin” means an appropriate statement as to the origin of the goods made, in connection with their exportation, by the manufacturer, producer, supplier, exporter or other competent person on the commercial invoice or any other document relating to the goods;
E4./ F4.	“documentary evidence of origin” means a certificate of origin, a certified declaration of origin or a declaration of origin.

Principle

1. Standard

Administrative assistance for the control of documentary evidence of origin shall be governed by the provisions of this Chapter and, insofar as applicable, by the provisions of the General Annex.

Reciprocity

2. Standard

The competent authority of the Contracting Party which has received a request for control need not comply with it if the competent authority of the requesting Contracting Party would be unable to furnish that assistance if the positions were reversed.^.

Requests for control

3. Recommended Practice

The Customs administration of a Contracting Party which has accepted this Chapter may request the competent authority of a Contracting Party which has accepted this Chapter and in whose territory documentary evidence of origin has been established to carry out control of such evidence :

(a) where there are reasonable grounds to doubt the authenticity of the document;

(b) where there are reasonable grounds to doubt the accuracy of the particulars given therein;

(c) on a random basis.

4. Standard

Requests for control on a random basis, as provided for in Recommended Practice

3 (c) above, shall be identified as such and be kept to the minimum necessary to ensure adequate control.

5. Standard

Requests for control shall :

(a) specify the reasons for the requesting Customs administration's doubts about the authenticity of the document produced or the accuracy of the particulars given therein, unless the control is requested on a random basis;

(b) specify, where appropriate, the rules of origin applicable to the goods in the country of importation and any additional information requested by that country;

(c) be accompanied by the documentary evidence of origin to be checked, or a photocopy thereof, and where appropriate any other documents such as invoices, correspondence, etc. that might facilitate control.

6. Standard

Any competent authority receiving a request for control from a Contracting Party having accepted this Chapter shall reply to the request after having carried out the necessary controls itself or having had the necessary investigations made by other administrative authorities or by bodies authorized for the purpose.

7. Standard

An authority receiving a request for control shall answer the questions put by the requesting Customs administration and furnish any other information it may consider relevant.

8. Standard

Replies to requests for control shall be furnished within a prescribed period not exceeding six months. If the authority receiving the request cannot reply within six months, it shall so inform the requesting Customs administration.

9. Standard

Requests for control shall be made within a prescribed period which, except in special circumstances, should not exceed one year, commencing with the date on which the document was produced to the Customs office of the Contracting Party making the request.

Release of the goods

10. Standard

A request for control shall not prevent the release of the goods, provided that they are not held to be subject to import prohibitions or restrictions and there is no suspicion of fraud.

Miscellaneous provisions

11. Standard

Any information communicated in accordance with the provisions of this Chapter shall be treated as confidential and used for Customs purposes only.

12. Standard

The documents needed for control of documentary evidence of origin issued by the competent authorities or authorized bodies shall be retained by them for an adequate period which should not be less than two years following the date on which the documentary evidence was issued.

13. Standard

The Contracting Parties that accept this Chapter shall specify the authorities which are competent to receive requests for control and communicate their address to the Secretary General of the Council who will transmit such information to the other Contracting Parties having accepted this Chapter.

x

x x