Důchodové pojištění bylo v České republice nově upraveno od 1. ledna 1996, kdy nabyl účinnosti zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Tento zákon přinesl mj. novou úpravu přiznávání předčasných starobních důchodů. Možnost přiznání předčasného starobního důchodu byla zavedena již v roce 1988 v zákoně o sociálním zabezpečení a smyslem zavedení této možnosti bylo řešit sociální situaci občanů, kteří v relativně krátké době před dosažením důchodového věku ztratili zaměstnání (původně se vyžadovaly ještě kvalifikované důvody skončení zaměstnání) a nemohli získat zaměstnání nové. Rozšíření možností přiznání předčasného starobního důchodu od 1. ledna 1996 bylo kromě toho určitou kompenzací za postupné zvyšování důchodového věku.
Podle zákona o důchodovém pojištění se rozlišují dva typy předčasných starobních důchodů, a to tzv. dočasně snížený předčasný starobní důchod, který je podle § 30 zákona o důchodovém pojištění přiznáván jen na základě kvalifikovaných důvodů (nezaměstnanost, nárok na částečný invalidní důchod nebo odnětí plného invalidního důchodu) a který nevylučuje přiznání obecného starobního důchodu při dosažení důchodového věku, a tzv. trvale snížený předčasný starobní důchod, který je podle § 31 zákona o důchodovém pojištění přiznáván až tři roky před dosažením důchodového věku jen za podmínky získání aspoň 25 let doby pojištění. Výše procentní výměry obou typů předčasného starobního důchodu se stanoví tak, že za každý celý rok doby pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu s tím, že takto stanovená výše se snižuje v závislosti na typu předčasného starobního důchodu a době, která schází do dosažení důchodového věku. U dočasně sníženého předčasného starobního důchodu činí výše redukce procentní výměry 1 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku. U trvale sníženého předčasného starobního důchodu závisí výše redukce procentní výměry na tom, do jakého období spadá den, od něhož se přiznává tento předčasný starobní důchod. Spadá-li tento den do období před dosažením dřívějšího důchodového věku (tj. 60 let u mužů a 53 až 57 let u žen podle počtu vychovaných dětí), činí výše redukce procentní výměry 0,6 % výpočtového základu; spadá-li tento den do období po dosažení dřívějšího důchodového věku, činí výše redukce procentní výměry jen 0,3 % výpočtového základu za každé chybějící období. Tato diference u trvale sníženého předčasného starobního důchodu podle období přiznání důchodu byla do zákona o důchodovém pojištění doplněna novelou v roce 1997; před novelou byla redukce procentní výměry jednotná a činila u trvale sníženého předčasného starobního důchodu 0,6 % výpočtového základu.
Dosavadní vývoj ukazuje, že možnost odchodu do předčasného starobního důchodu je stále více využívána. Z celkového počtu všech starobních důchodů přiznaných v roce 1999 činily předčasné starobní důchody 53 %, zatímco v roce 1998 činil tento podíl 48 % a v roce 1996 jen 18 %. Na počtu nově přiznávaných předčasných starobních důchodů se významněji podílejí trvale snížené předčasné starobní důchody (zhruba 67 % z celkového počtu předčasných starobních důchodů v roce 1996 i v roce 1997 a 78 % v roce 1998 byly trvale snížené předčasné starobní důchody; tento trend pokračoval i v roce 1999). Doba, o kterou se odcházelo dříve do předčasného starobního důchodu v roce 1998 a 1999, byla v průměru 8 čtvrtletí (zhruba 2 roky) v případě trvale sníženého předčasného starobního důchodu a 7 čtvrtletí v případě dočasně sníženého předčasného starobního důchodu (oba údaje jsou stejné pro muže i ženy).
Náklady na předčasné starobní důchody velmi rychle narůstají. V roce 1997 činily 0,9 mld Kč (cca 0,5 % celkových výdajů na důchody), v roce 1998 2,5 mld Kč (cca 1,5 % celkových výdajů na důchody) a v roce 1999 již 4,7 mld Kč, tj. cca 2,8 % z výdajů na všechny vyplácené důchody. Při stanovení nákladů na předčasné starobní důchody byly zohledněny i „úspory“ vyplývající z toho, že po dosažení důchodového věku je důchodcům vyplácen nižší důchod (trvale snížený předčasný starobní důchod), než na který by získali nárok v případě odchodu do starobního důchodu až po dosažení důchodového věku. V roce 1998 byla tato úspora cca 104 mil. Kč a v roce 1999 činila cca 207 mil. Kč (tj. cca 4 % z celkových výdajů na předčasné starobní důchody).
Hlavní příčinu rostoucího počtu předčasných starobních důchodů lze spatřovat vedle zhoršující se situace na trhu práce ve výhodné konstrukci stanovení výše předčasného starobního důchodu v porovnání se starobním důchodem přiznaným až ode dne dosažení důchodového věku. Dočasně snížený předčasný starobní důchod je pro jeho poživatele mimořádně výhodný, neboť úhrn „celoživotního důchodu“ je cca o 10 % vyšší než v případě odchodu do starobního důchodu až po dosažení důchodového věku (i když redukční procentní sazba bude zvýšena, zůstane tento typ důchodu pro občany stále výhodný, neboť při dosažení důchodového věku mohou požádat o přiznání obecného starobního důchodu podle § 29 zákona o důchodovém pojištění). Teoretická výše redukční procentní sazby u trvale sníženého předčasného starobního důchodu závisí podle pojistně matematických zásad na době dožití ke dni odchodu do tohoto důchodu, na době pojištění, osobním vyměřovacím základu a výši základní výměry důchodu. Je vyšší pro muže (s postupným snižováním rozdílných věkových hranic se bude snižovat i tento rozdíl), při delší době pojištění a vyšší základní výměře důchodu; klesá s počtem let dřívějšího odchodu do předčasného starobního důchodu a u vyššího osobního vyměřovacího základu. Pojistně-matematická hlediska stanovení redukčních procentních sazeb jsou blíže popsána v příloze důvodové zprávy; výpočet těchto sazeb podle pojistně matematických zásad je uveden v tabulce 4.
V zájmu udržitelnosti veřejného průběžně financovaného systému se navrhují, ve shodě s doporučeními řady mezinárodních organizací, opatření k odstranění motivace k předčasnému odchodu do starobního důchodu. Proto se navrhuje:
v případě dočasně sníženého předčasného starobního důchodu zvýšit procentní sazbu redukce procentní výměry za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku z 1 % na 1,3 % výpočtového základu,
v případě trvale sníženého předčasného starobního důchodu zvýšit procentní sazbu redukce procentní výměry za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku z 0,3 % a 0,6 % jednotně na 0,9 % výpočtového základu.
Pokud jde o podmínky nároku na předčasné starobní důchody, změny se nenavrhují, neboť platná právní úprava v podstatě vyhovuje.
V případě, že občan odloží odchod do starobního důchodu, je zvýhodňován ve výši svého důchodu. Podle současné úpravy se pojištěnci, který po vzniku nároku na starobní důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani plný invalidní důchod, zvyšuje za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti výše procentní výměry starobního důchodu o 1 % výpočtového základu. Při takto stanovené výši důchodu je však celková částka finančních prostředků čerpaná po celou dobu pobírání důchodu nižší než částka, která by odpovídala celkové dosažené době pojištění a nevyplaceným splátkám důchodu po vzniku nároku na starobní důchod. Navrhuje se proto zvýšit částku zvýšení procentní výměry za odložený odchod do starobního důchodu, a to z 1 % na 1,5 % výpočtového základu. Tato úprava povede ke zvýšení starobních důchodů na úroveň odpovídající pojistně matematickým principům stanovení výše odloženého důchodu. Od tohoto opatření lze očekávat také posílení motivace pojištěnců k odložení odchodu do starobního důchodu na dobu po vzniku nároku na důchod. Rozdíl mezi výší důchodu při odchodu do důchodu 3 roky před vznikem nároku na důchod a výší důchodu při odchodu do důchodu 3 roky po vzniku nároku na důchod bude činit v průměru cca 2500 Kč měsíčně.
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Předpisy Evropských společenství způsob výpočtu předčasných starobních důchodů konkrétně neupravují; návrh zákona je slučitelný s Nařízením Rady (EEC)1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, samostatně výdělečně činné a členy jejich rodin pohybující se v rámci Společenství, a Nařízením Rady (EEC)574/72 stanovující postup provádění Nařízení (EEC)1408/71 o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, samostatně výdělečně činné a členy jejich rodin pohybující se v rámci Společenství. Problematikou přechodu ze zaměstnání do starobního důchodu, odchodu do předčasného starobního důchodu a sociální ochranou osob, které předčasně odešly do starobního důchodu, se zabývá též několik rezolucí a doporučení Rady ministrů ES (např. Rezoluce o opatřeních k pružnému odchodu do důchodu z roku 1993 a Doporučení o zásadách politiky Společenství, pokud jde o věk pro odchod do důchodu, z roku 1982), které mj. doporučují, aby návrh a reforma důchodových systémů odrazovaly od časného odchodu z trhu práce, podporovaly flexibilitu v přístupech k odchodu do důchodu a podporovaly aktivní účast starších lidí na životě společnosti. Předložená novela zákona o důchodovém pojištění je v souladu s těmito doporučeními.
Návrh zákona je též v souladu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z ratifikovaných mezinárodních úmluv o sociálním zabezpečení (úmluva MOP č. 102 o minimálních normách sociálního zabezpečení a úmluva MOP č. 128 o dávkách invalidních, starobních a pozůstalostních), neboť novela se netýká okruhu chráněných osob ani pravidel pro výpočet dávek a sčítání předchozích výdělků.
Finanční dopad
Úspora výdajů na důchody v důsledku navrhovaného opatření u předčasných starobních důchodů by při zachování současného počtu přiznávaných předčasných starobních důchodů činila v roce 2001 cca 0,1 mld Kč (tj. jedna polovina promile z celkových výdajů na vyplácené důchody). V druhém roce po účinnosti by se úspora zvýšila na cca 0,3 mld Kč a od roku 2003 by činila cca 2,5 promile z výdajů na vyplácené důchody a dále by se již nezvyšovala.
Je třeba počítat s tím, že před účinností navrhovaného opatření výdaje na předčasné starobní důchody vzrostou v důsledku nárůstu počtu odchodů do předčasných starobních důchodů před zpřísněním podmínek. Za předpokladu, že by koncem roku 2000 odešlo do předčasného starobního důchodu o cca 6 tis. osob více (tj. o cca 10 % přiznaných předčasných starobních důchodů v roce 1998), zvýší se v roce 2000 náklady na důchody o cca 30 – 50 mil. Kč.
Na základě zvýšení zájmu o pozdější odchod do starobního důchodu lze očekávat v prvních cca 4 letech po účinnosti tohoto opatření snížení výdajů na důchody (nejvíce ve 2. roce cca o 30 mil. Kč) a mírný nárůst výdajů od 5. roku.
K článku I
K bodu 1
Jde o legislativně-technickou úpravu, která navazuje na změny provedené zákonem č. 224/1999 Sb.; tento zákon nahradil pojem „Armáda České republiky“ pojmem „ozbrojené síly České republiky“, avšak opomněl provést tuto úpravu též v § 25 zákona o důchodovém pojištění.
K bodu 2
V § 34 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se zvyšuje zvýhodnění za odložený odchod do starobního důchodu o 50 %. Dále se doplňuje okruh dob, kdy ke zvýšení za další výdělečnou činnost nedochází o další situace, kdy tato činnost není fakticky vykonávána, i když pracovní vztah trvá; dosavadní úprava pamatuje na situace, kdy v době pracovní neschopnosti náleží nemocenské (za tuto dobu ke zvýšení starobního důchodu nedochází), avšak nepamatuje na situace, kdy v době pracovní neschopnosti nemocenské nenáleží.
K bodu 3
Zvyšuje se procentní sazba redukce procentní výměry z 1 % na 1,3 % výpočtového základu u dočasně sníženého předčasného starobního důchodu. Navrhovaná úprava bude znamenat omezení neúměrně zvýhodněného předčasného odchodu do starobního důchodu.
K bodům 4 a 5
V případě trvale sníženého předčasného starobního důchodu by procentní sazba redukce procentní výměry měla podle pojistně matematických zásad činit cca 0,9 % výpočtového základu, a proto se návrhem zákona takto zvyšuje. Celková částka finančních prostředků čerpaná důchodcem po celou dobu pobírání starobního důchodu by při předčasném odchodu do důchodu měla být v zásadě stejná, jako při odchodu do důchodu až po dosažení důchodového věku. Její teoretická výše závisí na průměrné době dožití ke dni odchodu do důchodu a klesá s počtem let dřívějšího odchodu do starobního důchodu.
Návrhem se současně ruší možnost snižovat procentní výměru trvale sníženého předčasného starobního důchodu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání tohoto důchodu do dne dosažení důchodového věku pouze o 0,3 % výpočtového základu, pokud je tento důchod přiznán po dosažení věkové hranice stanovené pro nárok na starobní důchod právními předpisy platnými před 1. lednem 1996. Tuto možnost původní právní úprava, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 1996, neobsahovala a byla zavedena dodatečně až s účinností od 1. ledna 1998 a pouze jako přechodné opatření pro případy, kdy nárok na trvale snížený předčasný starobní důchod vznikne před 1. lednem 2007. Výše procentní výměry důchodu je v tomto případě zcela v rozporu s pojistně matematickými pravidly. Proto se v souvislosti se změnami týkajícími se redukce procentní výměry předčasných starobních důchodů navrhuje současně i zrušit možnost snižovat za stanovené období procentní výměru předčasného starobního důchodu pouze o 0,3 % výpočtového základu.
K bodu 6
Jde o legislativně-technickou úpravu, která reaguje na dřívější novelizaci provedenou zákonem č. 134/1997 Sb.
K bodu 7
Sjednocují se podmínky pro pobírání starobního důchodu při výdělečné činnosti konané po dosažení důchodového věku. Zatímco pro starobní důchody přiznané podle § 29 zákona o důchodovém pojištění platí vedle podmínky nepřesáhnutí určité hranice příjmu též podmínka sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou, neplatí tato druhá podmínka pro předčasné starobní důchody.
K článku II
K bodu 1
V tomto ustanovení se řeší otázka zhodnocení doby výdělečné činnosti konané po dosažení důchodového věku vzhledem k tomu, že dochází ke zvýšení zvýhodnění. Zvýhodnění ve výši 1,5 % výpočtového základu bude náležet jen za dobu výdělečné činnosti konané za účinnosti navrhovaného zákona s tím, že nezhodnocená část se přičte k době této výdělečné činnosti konané před účinností navrhovaného zákona.
K bodům 2 až 4
Vzhledem ke změněným pravidlům redukce procentní výměry předčasného starobního důchodu se stanoví, podle jakých předpisů se má postupovat, vznikl-li nárok na důchod před účinností tohoto zákona a důchod je přiznáván ode dne, který spadá do období ode dne účinnosti tohoto zákona, nebo dochází-li k přepočtu důchodu přiznaného před účinností tohoto zákona vzhledem k výdělečné činnosti konané již za účinnosti tohoto zákona.
K bodu 5
Ustanovení reaguje na novou podmínku stanovenou v čl. I bodu 7; jde o ustanovení analogické úpravě obsažené v zákoně č. 289/1997 Sb. (čl.V odst.4), která se týkala zavedení této podmínky od 1. ledna 1998; občanům i zaměstnavatelům je poskytována dostatečná doba k případné úpravě pracovněprávního vztahu a zamezuje se zbytečným přeplatkům na důchodech.
K článku III
Navrhovaná účinnost vychází z optimálního předpokladu zavést novou právní úpravu od počátku kalendářního roku a současně z naléhavosti předloženého řešení odchodu do předčasného starobního důchodu.
V Praze dne 21. června 2000
předseda vlády
Ing. Miloš Zeman v.r.
1. místopředseda vlády
a ministr práce a sociálních věcí
PhDr. Vladimír Špidla v.r.
Předčasné a odložené starobní důchody
stanovení sazeb upravujících procentní výměru důchodu
Z pojistně matematického hlediska a z hlediska nutnosti vyrovnanosti příjmů a výdajů důchodového pojištění by objem prostředků do systému vložených měl odpovídat objemu prostředků ze systému vyplacených. Tento základní princip ekvivalence zajišťující vyrovnanost důchodového systému je však ze sociálních důvodů modifikován základní výměrou důchodu a redukčními sazbami pro výpočtový základ, takže platná důchodová formule v konkrétních případech tomuto principu téměř nikde neodpovídá. Objemem prostředků do systému vložených je zaplacené pojistné. Měly by do něj být správně zahrnuty i výnosy z těchto prostředků, ty však v průběžném systému ani reálně nevznikají. Jejich zohlednění ve výpočtech by tedy bylo pouhou spekulací, přinášející jen komplikovanější vzorce bez podstatného vlivu na výsledek. Obtížnost objektivizovat objem vložených prostředků a zejména modifikovanost základního principu uplatňovanými sociálními aspekty vede k nutnosti odvozovat stanovení opravných sazeb z údaje, který by charakterizoval jak výši placeného pojistného, tak i vliv základní výměry a redukčních sazeb. Takovým údajem je výše důchodu stanovená podle formule pro výpočet starobního důchodu při dosažení důchodového věku a to ze skutečně získané doby pojištění.
Objem prostředků vyplacených z důchodového systému je pak součin doby dožití po dosažení důchodového věku a výše důchodu odpovídající skutečně získané době pojištění. Tento objem „disponibilních“ prostředků pro konkrétní osobu současně představuje objem vložených prostředků podle základního principu ekvivalence modifikovaného sociálními aspekty, tedy objem vložených prostředků upravený o částku uplatňované sociální redistribuce.
Předčasný důchod
Na předčasném důchodu by mělo být za celou dobu jeho pobírání vyplaceno stejně, jako na starobním důchodu pobíraném po dosažení důchodového věku, neboť disponibilní prostředky na výplatu důchodu jsou stejné vzhledem ke stejným výdělkům a stejné době pojištění. Redukční sazba při předčasném odchodu do důchodu o T let by tedy měla snížit důchod tak, aby součin doby dožití po dosažení důchodového věku a výše důchodu odpovídající skutečně získané době pojištění se rovnal součinu doby dožití po dosažení důchodového věku zvýšené o T let a výše předčasného důchodu odpovídající skutečně získané době pojištění. Z hlediska nákladů na důchody jsou pak po dobu T let náklady vyšší o výši předčasného důchodu a za dobu od dosažení věkové hranice do smrti jsou náklady nižší o rozdíl mezi výši předčasného důchodu a výši standardního starobního důchodu.
Redukční sazba se tedy vypočte ze vztahu :
VDvh * DDvh
= VDpredc * DDpredc
(ZV + VZ*DP*0,015) * DDvh = (ZV + VZ*DP*0,015 - VZ* RS(T)) * DDpredc
RS(T) =
*
RS(T) = (
+ DP*0,015 ) * ( 1 -
) =
*
=
*
Odložený důchod – přesluhování
Objem disponibilních prostředků po přesluhování se skládá ze dvou částí. Jednak je to výše důchodu odpovídající skutečně odpracované době a z části odpovídající nevyplaceným splátkám důchodu v době přesluhování. Při přesluhování odpracuje pojištěnec delší dobu než k věkové hranici (pravidla pro výpočet důchodu zohledňují jen dobu do věkové hranice) a výši důchodu je proto třeba odvozovat od této delší doby pojištění. Dále je třeba zohlednit, že příslušný počet let po věkové hranici nebyl důchod vyplácen.
Zvyšovací sazba se tedy vypočte ze vztahu :
VDodl * DDodl = VDvh+T * DDodl + T * VDvh
( ZV + VZ*DPvh*0,015 + VZ*ZS(T) ) * DDodl =
= ( ZV + VZ*( DPvh + T )*0,015 ) * DDodl + T * ( ZV + VZ*DPvh*0,015 )
ZS(T)
=
ZV + VZ * 0,015 * ( DDodl
+ DPvh
)
*
=
=
T * 0,015 * ( 1 +
)
Pozn: Při výpočtech se předpokládá, že výpočtový základ VZ je stejný k věkové hranici i po přesluhování. U všech výpočtů se také předpokládá, že základní výměra důchodu se nezměnila.
Používané symboly :
VD výše důchodu VZ výpočtový základ
ZV základní výměra důchodu PPV podíl procentní výměry důchodu
DD doba dožití DP doba pojištění
RS(T) redukční sazba pro předčasné ZS(T) zvyšovací sazba pro odložené
VDO výše důchodu odpovídající celkové době pojištění do přiznání odloženého důchodu
T počet let předčasného odchodu do důchodu, resp. přesluhování
vh údaj se vztahuje k věkové hranici
predc údaj se vztahuje k předčasnému odchodu do důchodu
odl údaj se vztahuje k odloženému odchodu do důchodu
Úplné znění částí zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
ve znění zákona č.134/1997 Sb., zákona č.289/1997 Sb., zákona č.224/1999 Sb., zákona č.18/2000 Sb., zákona č.118/2000 Sb. a zákona č.132/2000 Sb.
* * *
§ 25
Pracovní úraz a nemoc z povolání
(1) Pracovním úrazem se pro účely tohoto zákona rozumí úraz, který utrpěl pojištěnec při činnosti zakládající účast na pojištění a který se za pracovní nebo služební považuje podle pracovněprávních předpisů nebo předpisů upravujících služební poměry platných v době vzniku plné nebo částečné invalidity následkem tohoto úrazu. Za pracovní úraz se považuje též úraz, který pojištěnec utrpěl při přípravě k obraně České republiky nebo pojištěnec, který není vojákem z povolání ani vojákem v další službě,5) při výkonu služby v (Armádě) ozbrojených silách České republiky anebo pojištěnec při výkonu činnosti prováděné v rámci civilní služby podle pokynů osoby, u níž se koná civilní služba, nebo v přímé souvislosti s takovým výkonem; to platí obdobně pro onemocnění vzniklé při výkonu těchto služeb.
(2) Kde se v tomto zákoně dále hovoří o pracovním úrazu, rozumí se tím též nemoc z povolání. Prováděcí předpis stanoví, které nemoci se považují za nemoci z povolání.
* * *
Díl druhý
Výše starobního důchodu
§ 33
(1) Výše základní výměry starobního důchodu činí 1310 Kč měsíčně.
(2) Výše procentní výměry starobního důchodu se stanoví procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na tento důchod. Do doby pojištění získané do 18 let věku a po vzniku nároku na starobní důchod se nezahrnují náhradní doby pojištění. Výše procentní výměry starobního důchodu činí nejméně 770 Kč měsíčně.
§ 34
(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob
pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. p), r) a s) a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.
(2) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se zvyšuje pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní ani plný invalidní důchod, za každých 90 kalendářních dnů této výdělečné činnosti (o 1 %) o 1,5 % výpočtového základu. Doba kratší než 90 kalendářních dnů, která nebyla zhodnocena podle předchozí věty jako doba pojištění, se přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na starobní důchod, pokud se tak získá celý rok doby pojištění, a to v rozsahu potřebném pro toto přičtení; na žádost pojištěnce se doba uvedená ve větě první nezvýší podle věty první a přičte se k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod, a to v rozsahu uvedeném v žádosti pojištěnce. Za výkon výdělečné činnosti se pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu nepovažují doby pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doby (uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) ) dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti k službě).
§ 35
(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 30, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje (o 1 %) o 1,3 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku; výše procentní výměry po snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí.
(2) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1 se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní ani plný invalidní důchod, přepočte po skončení této výdělečné činnosti na žádost tak, že se doba této výdělečné činnosti po dni, od kterého byl přiznán starobní důchod, přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a současně se o tuto dobu zkrátí doba, za kterou se snižovala výše procentní výměry starobního důchodu podle odstavce 1. Ustanovení § 34 odst. 2 věty třetí platí zde obdobně.
(3) Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavců 1 a 2 se ode dne dosažení důchodového věku zvyšuje obdobně podle § 34 odst. 2.
§ 36
((1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31 před 1. lednem 2007, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje u pojištěnců, kteří ke dni, od něhož se starobní důchod přiznává,
a) nedosáhli věkových hranic uvedených v § 32 odst. 1, popřípadě snížených věkových hranic uvedených v § 74, 76 a § 94 písm. a), o 0,6 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku [§ 32 odst. 2 a 3, § 74, 76 a § 94 písm. a)],
b) dosáhli věkových hranic uvedených v § 32 odst. 1, o 0,3 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku (§ 32 odst. 2 a 3);
výše procentní výměry po snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí.)
((2)) (1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31 (po 31. prosinci 2006), se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje o (0,6) 0,9 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku; výše procentní výměry po snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí.
((3)) (2) Ustanovení § 34 odst. 2 a § 35 odst. 2 platí zde obdobně; výkonem výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod podle § 34 odst. 2 se přitom rozumí výkon této činnosti ode dne dosažení důchodového věku.
Díl třetí
Souběh starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti
§ 37
(1) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, nenáleží
a) v období dvou let po vzniku nároku na tento důchod v těch kalendářních měsících, v nichž
1. příjem z výdělečné činnosti, s výjimkou samostatné výdělečné činnosti, přesáhl dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu,22) k prvnímu dni kalendářního měsíce výkonu této činnosti; příjmem se zde rozumí též dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem,
2. poživatel starobního důchodu je výdělečně činný v cizině, a to i po část měsíce, nebo
b) v období dvou let po vzniku nároku na tento důchod, pokud poživatel starobního důchodu vykonává samostatnou výdělečnou činnost, a to v těch kalendářních měsících, ve kterých je povinen platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění z měsíčního vyměřovacího základu, který je vyšší než dvojnásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu, ke dni 1. ledna příslušného kalendářního roku.
(2) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 30 nebo § 31, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytováno hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle odstavce 1 písm. a) a b) a odstavce 5.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pojištěnce, který dosáhl věku 65 let.
(4) Období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod podle odstavce 1 se počítá od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém vznikl nárok na starobní důchod; tímto obdobím se přitom rozumí 24 kalendářních měsíců. K příjmu z výdělečné činnosti [odstavec 1 písm. a) bod 1] dosaženému v kalendářním měsíci, do něhož spadá den, od něhož se přiznává starobní důchod, se nepřihlíží, je-li tato činnost ukončena před tímto dnem. Ke mzdovým nárokům podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů se přihlíží v kalendářním měsíci, v němž byly vyplaceny, pokud trvá pracovněprávní vztah, z něhož tyto nároky vznikly.
(5) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, lze-li jej podle zvláštních předpisů na tuto dobu sjednat; ustanovení odstavce 1 není přitom dotčeno.
* * *
5) Zákon č.221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
22) § 3 odst. 2 písm. e) a § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.