Důvodová zpráva

Novela zákona o zadávání veřejných zakázek

Sněmovní tisk: č. 673, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
Důvodová zpráva

k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 199/1994 Sb., o zadávaní veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů

    Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávaní veřejných zakázek byl naposledy novelizován zákonem č. 28/2000 Sb., kterým byl významně změněn §2 zákona. Touto změnou byl rozšířen počet subjektů považovaných za zadavatele podle tohoto zákona. Ustanovení §2 písm. b odst. 2 stanovuje, že zadavatelem je též „provozovatel veřejných telekomunikačních sítí nebo provozovatel telekomunikačních služeb“.

    Předkladatelé zákona vycházeli ze Směrnice Rady EHS č. 93/38/EEC ze dne 14.6.1993 (dále jen „směrnice“) o zadávání veřejných zakázek. Zákon č. 28/2000 je však zjevně v nesouladu s touto Směrnicí (ač překladatelé garantovali přesný opak). Článek 8.Směrnice jednoznačně vyjímá ze svého režimu takové veřejné zakázky, neboli úplatné smlouvy, které upravují nákup či poskytování telekomunikačních služeb a to v případě, že je mohou na stejném území nabízet i jiné subjekty za podstatně stejných podmínek (existence konkurence). Tímto opomenutím tak byl přijat zákon, který není v souladu s právem EU a současně vážně komplikuje situaci subjektům působícím na telekomunikačním trhu, kde by naopak stát měl aktivně všechny obtíže a bariéry odstraňovat.

    V době přijetí zmiňované direktivy EU nebyl telekomunikační sektor plně liberalizován ani ve státech dnešní EU. Direktiva zastarala jako celek a proto nejenom s ohledem na článek 8, ale i s ohledem na celkové liberalizační trendy v EU, je navrhována novela zákona o zadávání veřejných zakázek i ve vztahu k pevným sítím. Dokumentuje to i vystoupení komisaře rady EHD pana Fritse Bolkesteina dne 22.5.2000 na konferenci v Kodani, jež se týkala právě zadávání veřejných zakázek. Jednoznačně zde byl prezentován záměr rady EHS vyjmout z působnosti nově připravované směrnice, jež by měla určovat pravidla pro zadávání veřejných zakázek, celý telekomunikační sektor. K základnímu odůvodnění patří, že liberalizace v daném sektoru přinese dostatečné konkurenční prostředí. Komise bude tento postup prosazovat, i když si uvědomuje, že v některých členských státech zatím nedošlo k úplné liberalizaci. Tento krok naopak považuje za další stimul k jejímu urychlení.

    Předložená novela má za cíl vyjmout provozovatele veřejných telekomunikačních sítí a provozovatele telekomunikačních služeb z působnosti zákona o zadávání veřejných zakázek a to i přesto, že v současnosti panuje v případě provozovatelů pevných sítí monopol. Autoři návrhu jsou si toho vědomi. Klíčový je však fakt, že s ohledem na ustanovení zákona o telekomunikacích ve znění zákona 151/2000 s účinností od 1.července 2000 je liberalizace v oblasti pevných sítí časově vymezena. Z tohoto důvodu by nebylo účelné z navrhované novely provozovatele pevných sítí vylučovat a posléze přijímat další novelu.

    Navrhovaná změna zákona nijak finančně nezatíží státní rozpočet. Odstraněním komplikací pro provozovatele veřejných telekomunikačních sítí nebo provozovatele telekomunikačních služeb lze naopak očekávat jejich zvýšený hospodářský růst.

    Navrhovaná změna je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem ČR. Tato změna uvádí zákon o zadávání veřejných zakázek v soulad s příslušnou směrnicí EU.

    ad 1) V textu zákona dochází k odstranění slov „provozovatel veřejných telekomunikačních sítí nebo provozovatel telekomunikačních služeb“. Podstatou návrhu je, aby vyjmenované subjekty nebyly nadále považovány za zadavatele podle §2 zákona.

    ad 2) Změna v § 3 odstavce 3 zákona logicky navazuje na změnu §2. Odstraněn je bod pod písmenem a) stávajícího zákona, jež se týká pouze provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí nebo provozovatelů telekomunikačních služeb. V případě, že vyjmenované subjekty nebudou považovány za zadavatele veřejné zakázky, nebylo by logické, aby pro ně byl stanoven zvláštní způsob zadávání zakázek, tedy aby byly zmiňovány v §3 zákona.

    Vybrané části z platného znění zákona s vyznačením navrhovaných změn a doplnění,(změny jsou uvedeny v pravém odstavci tlustě, vynechané části jsou přeškrtnuty):

    § 2 Pojmy

    Pro účely tohoto zákona se rozumí

    popřípadě koupi věci nemovité či souboru strojů a zařízení

    tvořících samostatný funkční celek, použije prostředky

    státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních

    organizací (např. "PHARE"), rozpočtu okresních úřadů nebo

    rozpočtů územních samosprávných celků (dále jen "zadavatel").

    Veřejnou zakázkou je rovněž nájem nebytových prostor,4f)

    a) veřejnou zakázkou úplatná smlouva uzavřená mezi zadavatelem

    a vybraným uchazečem, jejímž předmětem jsou dodávky, provedení

    prací nebo poskytování služeb,

    b) zadavatelem

    1. ministerstvo, jiný správní úřad, územní samosprávný celek,

    v případě statutárních měst a hlavního města Prahy též

    městský obvod a městská část,4c) a jimi zřízené rozpočtové

    a příspěvkové organizace, Úřad vlády České republiky,

    Nejvyšší kontrolní úřad, soudy, státní zastupitelství,

    státní fondy, Fond národního majetku České republiky,

    Pozemkový fond České republiky, České dráhy, jakož

    i právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, které v souladu

    s rozpočtovými pravidly hospodaří s prostředky státního

    rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních

    organizací, rozpočtů okresních úřadů nebo rozpočtů územních

    samosprávných celků,

    2. výrobce, přepravce nebo distributor pitné vody, elektrické

    energie, plynu nebo tepla, který je dodavatelem do veřejných

    sítí, provozovatel veřejných dopravních sítí a poskytovatel

    služeb veřejnosti v oblasti železniční, tramvajové,

    trolejbusové nebo autobusové dopravy a lanových drah,

    provozovatel veřejných telekomunikačních sítí nebo

    provozovatel telekomunikačních služeb, provozovatel

    kanalizačních sítí a čističek odpadních vod, pokud poskytuje

    služby veřejnosti,

    3. obchodní společnost provádějící průzkum nebo těžbu ropy,

    plynu, uhlí nebo jiných paliv,

    4. provozovatel letišť a přístavů,

    5. zdravotní pojišťovna,4f) nebo

    6. právnická nebo fyzická osoba, která k úhradě zakázky, která

    je veřejnou zakázkou podle písmene a), použije prostředky

    státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních

    organizací, rozpočtů okresních úřadů nebo rozpočtů územních

    samosprávných celků,

    § 2 Pojmy

    Pro účely tohoto zákona se rozumí

    popřípadě koupi věci nemovité či souboru strojů a zařízení

    tvořících samostatný funkční celek, použije prostředky

    státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních

    organizací (např. "PHARE"), rozpočtu okresních úřadů nebo

    rozpočtů územních samosprávných celků (dále jen "zadavatel").

    Veřejnou zakázkou je rovněž nájem nebytových prostor,4f)

    a) veřejnou zakázkou úplatná smlouva uzavřená mezi zadavatelem

    a vybraným uchazečem, jejímž předmětem jsou dodávky, provedení

    prací nebo poskytování služeb,

    b) zadavatelem

    1. ministerstvo, jiný správní úřad, územní samosprávný celek,

    v případě statutárních měst a hlavního města Prahy též

    městský obvod a městská část,4c) a jimi zřízené rozpočtové

    a příspěvkové organizace, Úřad vlády České republiky,

    Nejvyšší kontrolní úřad, soudy, státní zastupitelství,

    státní fondy, Fond národního majetku České republiky,

    Pozemkový fond České republiky, České dráhy, jakož

    i právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, které v souladu

    s rozpočtovými pravidly hospodaří s prostředky státního

    rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních

    organizací, rozpočtů okresních úřadů nebo rozpočtů územních

    samosprávných celků,

    2. výrobce, přepravce nebo distributor pitné vody, elektrické

    energie, plynu nebo tepla, který je dodavatelem do veřejných

    sítí, provozovatel veřejných dopravních sítí a poskytovatel

    služeb veřejnosti v oblasti železniční, tramvajové,

    trolejbusové nebo autobusové dopravy a lanových drah,

    provozovatel veřejných telekomunikačních sítí nebo

    provozovatel telekomunikačních služeb, provozovatel

    kanalizačních sítí a čističek odpadních vod, pokud poskytuje

    služby veřejnosti,

    3. obchodní společnost provádějící průzkum nebo těžbu ropy,

    plynu, uhlí nebo jiných paliv,

    4. provozovatel letišť a přístavů,

    5. zdravotní pojišťovna,4f) nebo

    6. právnická nebo fyzická osoba, která k úhradě zakázky, která

    je veřejnou zakázkou podle písmene a), použije prostředky

    státního rozpočtu, státních fondů, příspěvků mezinárodních

    organizací, rozpočtů okresních úřadů nebo rozpočtů územních

    samosprávných celků,

    § 3

    Způsoby zadání veřejných zakázek

    (1) K uzavření smlouvy na veřejnou zakázku vyhlašuje zadavatel

    obchodní veřejnou soutěž o nejvýhodnější nabídku, není-li v tomto

    zákoně stanoveno jinak. Při obchodní veřejné soutěži postupuje

    zadavatel podle obchodního zákoníku, pokud tento zákon nestanoví

    jinak.

    (2) Zadavatelé uvedení v § 2 písm. b) bodech 1, 5 a 6 jsou

    povinni vyhlásit obchodní veřejnou soutěž, jestliže výše budoucího

    závazku ze smlouvy bez DPH, jde-li o nemovitost, s výjimkou nájmu,

    nebo o soubor strojů nebo zařízení tvořící samostatný funkční

    celek, přesáhne 20 mil. Kč a v ostatních případech 5 mil. Kč.

    (3) Zadavatelé uvedení v § 2 písm. b) bodech 2, 3 a 4 jsou

    povinni vyhlásit obchodní veřejnou soutěž, jestliže výše budoucího

    závazku ze smlouvy bez DPH, jde-li o nemovitost, s výjimkou nájmu,

    nebo o soubor strojů nebo zařízení tvořící samostatný funkční

    celek, přesáhne 50 mil. Kč a v ostatních případech

    a) 18 mil. Kč, jestliže jde o provozovatele telekomunikačních sítí

    a poskytovatele telekomunikačních služeb,

    b) 12 mil. Kč, jestliže jde o ostatní subjekty uvedené v § 2

    písm. b) bodech 2, 3 a 4.

    § 3

    Způsoby zadání veřejných zakázek

    (1) K uzavření smlouvy na veřejnou zakázku vyhlašuje zadavatel

    obchodní veřejnou soutěž o nejvýhodnější nabídku, není-li v tomto

    zákoně stanoveno jinak. Při obchodní veřejné soutěži postupuje

    zadavatel podle obchodního zákoníku, pokud tento zákon nestanoví

    jinak.

    (2) Zadavatelé uvedení v § 2 písm. b) bodech 1, 5 a 6 jsou

    povinni vyhlásit obchodní veřejnou soutěž, jestliže výše budoucího

    závazku ze smlouvy bez DPH, jde-li o nemovitost, s výjimkou nájmu,

    nebo o soubor strojů nebo zařízení tvořící samostatný funkční

    celek, přesáhne 20 mil. Kč a v ostatních případech 5 mil. Kč.

    (3) Zadavatelé uvedení v § 2 písm. b) bodech 2, 3 a 4 jsou

    povinni vyhlásit obchodní veřejnou soutěž, jestliže výše budoucího

    závazku ze smlouvy bez DPH, jde-li o nemovitost, s výjimkou nájmu,

    nebo o soubor strojů nebo zařízení tvořící samostatný funkční

    celek, přesáhne 50 mil. Kč a v ostatních případech

    a) 18 mil. Kč, jestliže jde o provozovatele telekomunikačních sítí

    a poskytovatele telekomunikačních služeb,

    b) 12 mil. Kč, jestliže jde o ostatní subjekty uvedené v § 2

    písm. b) bodech 2, 3 a 4.

    Vladimír Mlynář v.r. Zdeněk Švrček v.r.

    Jan Žižka v.r.

    Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací