Není-li dobrovolně splněna povinnost, uložená soudním rozhodnutím nebo rozhodnutím orgánu veřejné správy anebo není-li zaplacen splatný daňový nedoplatek, lze splnění povinnosti vynutit způsobem a prostředky, které stanoví procesní předpisy.
Soudy podle části šesté občanského soudního řádu v řízení o výkon rozhodnutí vykonávají rozhodnutí soudu vydaná v občanském soudním řízení, popřípadě jiná rozhodnutí či notářské zápisy, u nichž to občanský soudní řád v § 274 připouští.
Nařídit a provést soudní výkon rozhodnutí lze jen způsoby uvedenými v občanském soudním řádu. Výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky lze provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky,prodejem movitých věcí a nemovitostí, prodejem podniku a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitostem. Výkon rozhodnutí ukládajícího jinou povinnost se řídí povahou uložené povinnosti a lze jej provést vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci nebo provedením prací a výkonů. Občanský soudní řád stanoví podrobná pravidla, jimiž se řídí postup jednotlivých způsobů výkonu rozhodnutí.
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, upravuje v § 73 vymáhání daňových nedoplatků, včetně nedoplatků na pokutách uložených podle zákona o správě daní a poplatků, daňovou exekucí, kterou provádí správce daně. Daňovou exekuci lze provést vydáním exekučního příkazu na přikázání pohledávky, srážkou ze mzdy, prodejem movitých věcí nebo prodejem nemovitostí. Podle tohoto zákona postupují rovněž správní úřady a orgány obcí, kterým je svěřeno vybírání poplatků a odvodů sankční povahy, pokut a penále, pokud tyto příjmy jsou odváděny do státního rozpočtu, státních fondů nebo do územních rozpočtů. Tímto zákonem se řídí i vymáhání pokut uložených živnostenským úřadem podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pro výkon daňové exekuce se používá přiměřeně občanský soudní řád.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení ( správní řád), ve znění pozdějších předpisů, upravuje v ustanoveních § 71 a násl. postup v případech, kdy není dobrovolně splněna povinnost uložená správním rozhodnutím, smírem schváleným správním orgánem, nebo výkazem nedoplatků jím sestaveným. Výkon rozhodnutí ( správní výkon rozhodnutí), který se provádí na návrh účastníka řízení nebo z podnětu správního orgánu, který v prvním stupni vydal rozhodnutí , schválil smír nebo vyhotovil výkaz nedoplatků , provádí k tomu příslušný orgán obce nebo správní orgán, a to způsobem, který připouští správní řád. Správní výkon rozhodnutí ukládající peněžité plnění tak lze provést srážkami ze mzdy nebo přikázáním pohledávky, kde pro výkon rozhodnutí se přiměřeně používá ustanovení občanského soudního řádu . Správní výkon rozhodnutí ukládající nepeněžité plnění lze vykonat náhradním výkonem, spočívajícím v provedení uložených prací a výkonů na náklad a nebezpečí povinného, nebo dále ukládáním peněžitých pokut či přímým vynucením uložené povinnosti, které lze provést zejména vyklizením bytu, nebytového prostoru, nemovitosti nebo její části, odnětím věci nebo listiny a předvedením osoby. Při vynucení povinnosti vyklizením se přiměřeně používá ustanovení občanského soudního řádu. V této souvislosti je třeba poukázat i na zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kterým je v § 88 odst. 2 připuštěn výkon rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek, o nároku na náhradu škody a o náhradě nákladů řízení též prodejem movitých věcí dlužníka; pro postup správního orgánu při tomto způsobu výkonu rozhodnutí platí přiměřené použití příslušných ustanovení občanského soudního řádu.
Konečně návrh zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně a doplnění dalších zákonů( dále jen „ návrh zákona o soudních exekutorech“), který je projednáván Parlamentem České republiky, předpokládá, že k provedení nuceného výkonu vykonatelných soudních rozhodnutí a dalších exekučních titulů, které budou zákonem stanoveny v obdobném rozsahu, v jakém je připouští soudní výkon rozhodnutí, budou oprávněni i soudní exekutoři jako státem určené osoby, které budou tuto činnost vykonávat nestranně a nezávisle jako své povolání. Soudní exekutor bude soudem pověřen provedením exekuce, kterou bude moci realizovat způsoby výkonu rozhodnutí, které budou vymezeny ve stejném rozsahu jak jsou v občanském soudním řádu vymezeny pro výkon rozhodnutí prováděný soudem.
V praxi mohou nastat případy, kdy fyzická či právnická osoba (povinný) má více vykonatelných povinností a závazků, jejichž splnění je pak vynucováno výkonem rozhodnutí ( exekucí).
Občanský soudní řád obsahuje pravidla pro výkon rozhodnutí v případech, kdy vůči témuž povinnému je současně prováděn soudní výkon rozhodnutí k vymožení více pohledávek. Právní předpisy pro daňovou exekuci a částečně též pro správní výkon rozhodnutí vycházejí z možnosti přiměřené aplikace právní úpravy výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu; tato pravidla však lze uplatnit pouze pro případy, kdy daňovou exekucí je vymáháno více daňových nedoplatků, či správním výkonem rozhodnutí více správních rozhodnutí.
Právní řád však neobsahuje žádná pravidla, která by měla být aplikována v případě, kdy souběžně je prováděn vůči témuž povinnému soudní výkon rozhodnutí, vymáhán daňový nedoplatek daňovou exekucí či je vedena správní exekuce, jimiž jsou postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, sice obsahuje v § 73 odst. 7 zmocnění pro Ministerstvo financí upravit v dohodě s Ministerstvem spravedlnosti vyhláškou podrobnosti postupu při výkonu daňové exekuce, zejména způsoby řešení střetu exekuce soudní a daňové, toto zmocnění však nelze realizovat, neboť úprava, kterou je třeba řešit, přesahuje možnosti prováděcího předpisu a je třeba ji provést zákonem.
Navrhovaným zákonem se proto stanoví pravidla pro případy, kdy realizace soudního výkonu rozhodnutí, daňové exekuce, správní exekuce, či výkonu rozhodnutí prováděného soudním exekutorem se mohou dostat do vzájemného střetu. V praxi se přitom nejedná o ojedinělé případy a k častým střetům zejména dochází mezi prováděním soudního výkonu rozhodnutí a daňovou exekucí.
Právní akty Evropských společenství neupravují problematiku řešenou tímto zákonem. Navrhovaná úprava je v souladu s Ústavou a ústavním pořádkem České republiky.
____________________
Nově založená působnost soudů v případě vzájemného střetu soudního výkonu rozhodnutí, správní exekuce nebo daňové exekuce srážkami ze mzdy a přikázáním pohledávky může vyvolat dopady na státní rozpočet, spočívající v nově založených kompetencích soudů v případech stanovených tímto zákonem, které však nelze blíže specifikovat, neboť nelze konkretizovat, jakého množství případů se může týkat.
K § 1:
Vymezuje se účel zákona, jímž je stanovit pravidla , kterými se bude řídit postup soudu, daňového orgánu, orgánu provádějícího výkon správního rozhodnutí a soudního exekutora v případech, kdy je souběžně s jím prováděným výkonem rozhodnutí (exekuce) táž věc, právo nebo jiná majetková hodnota postižena i prováděním výkonu rozhodnutí (exekuce) podle jiného procesního předpisu. Tento zákon bude představovat speciální právní úpravu ve vztahu k procesním předpisům upravujícím výkon rozhodnutí (exekuci) a uplatní se jen v případech předvídaných ustanovením § 1 zákona.
K § 2:
Vzhledem k rozdílné terminologii procesních předpisů, jimiž se řídí výkon rozhodnutí nařízený soudem a prováděný soudem nebo soudním exekutorem ( dále jen „ soudní výkon rozhodnutí“), daňová exekuce a správní výkon rozhodnutí, navrhuje se vymezit základní pojmy, které jsou pak zákonem používány jako pojmy společné pro všechny výkony rozhodnutí ( exekuce), na něž se úprava tohoto zákona vztahuje.
K § 3 až 7:
Zákon vychází ze způsobů výkonu rozhodnutí, jak je připouští platná právní úprava daňové exekuce a správního výkonu rozhodnutí, novela občanského soudního řádu, která nabude účinnosti dnem 1. ledna 2001, a návrh zákona o soudních exekutorech, neboť řešení možného střetu spočívajícího v postižení téže věci, práva nebo majetkové hodnoty musí navazovat na zákonem vymezené postupy , které jednotlivé procesní předpisy pro jednotlivé způsoby výkonu rozhodnutí ( exekuce) stanoví.
Jedním z možných střetů je souběžné provádění výkonu rozhodnutí(exekuce) srážkami ze mzdy a jiných příjmů.
Navrhuje se pro možný střet soudního výkonu rozhodnutí, daňové exekuce či správního výkonu rozhodnutí prováděného srážkami ze mzdy převzít pravidla, která občanský soudní řád stanoví pro případy, kdy soud provádí srážky ze mzdy k vydobytí několika pohledávek.
Byl-li nařízen souběžně soudní výkon rozhodnutí, daňová exekuce nebo správní výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, mohou výkony rozhodnutí (exekuce) být realizovány souběžně podle svého pořadí.
Pořadí pohledávek se bude řídit dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno rozhodnutí soudu o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, příkaz soudního exekutora o provádění srážek ze mzdy, exekuční příkaz správce daně či příkaz k provedení srážek vydaný příslušným správním orgánem. Pokud bude téhož dne plátci mzdy doručeno několik rozhodnutí, budou mít tyto pohledávky stejné pořadí.
Obdobně se navrhuje i převzít úpravu, která je obsažena v ustanoveních § 288, 291 a 298 občanského soudního řádu, neboť i pro případy souběžného postižení mzdy povinného výkony rozhodnutí (exekucí) podle různých procesních předpisů by právní úprava měla poskytovat plátcům mzdy, oprávněným i povinným stejnou ochranu a záruky správného provádění výkonu rozhodnutí jako je tomu tehdy, kdy takový střet nenastává. Tuto ochranu a záruky by měl poskytovat soud.
Zákon proto umožní, aby v případě, kdy o to požádá plátce mzdy, oprávněný či povinný z kteréhokoliv realizovaného výkonu rozhodnutí (exekuce) , soud rozhodl o tom, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena a kolik z ní má připadnout jednotlivým oprávněným.
Zákon dále umožní plátci mzdy, aby sraženou částku zaslal soudu, který ji rozvrhne mezi jednotlivé oprávněné a sám provede výplatu. Stejný postup zákon umožní i v případě, kdy o to požádá oprávněný z kteréhokoliv výkonu rozhodnutí (exekuce).
Pokud by souběžnou realizací soudního výkonu rozhodnutí, daňové exekuce či správního výkonu rozhodnutí měly být prováděny srážky ze mzdy několika plátci mzdy, bude soud na návrh plátce mzdy rozhodovat o tom, jakou základní část mzdy ten který z plátců mzdy nemá povinnému srážet; soudu budou plátci mzdy zasílat sražené částky a soud bude zajišťovat výplatu jednotlivým oprávněným.
K řízení a rozhodování podle ustanovení § 4 a 5 budou věcně příslušné okresní soudy ( § 9 občanského soudního řádu), je však potřebné stanovit pravidla, jimiž se bude řídit jejich místní příslušnost.
Obdobná pravidla budou platit i v případě, kdy bude souběžně prováděn soudní výkon rozhodnutí a daňová či správní exekuce srážkami z jiných příjmů.
K § 8 až 10 :
Bude-li nařízen souběžně soudní výkon rozhodnutí, daňová exekuce nebo správní výkon rozhodnutí postihujících tutéž pohledávku povinného z účtu u peněžního ústavu, mohou být výkony rozhodnutí (exekuce) realizovány souběžně.
I pro případy souběžného provádění soudního výkonu rozhodnutí, daňové exekuce či správního výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu nebo jiné peněžité pohledávky se navrhuje stanovit obdobná pravidla, která občanský soudní řád stanoví pro případy, kdy je soudní výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky nařízen k vydobytí více pohledávek.
Jednotlivé pohledávky proto budou uspokojovány podle svého pořadí, které se bude řídit dnem, kdy bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, exekuční příkaz správce daně, příkaz vydaný příslušným správním orgánem či exekuční příkaz soudního exekutora. Pokud bude téhož dne peněžnímu ústavu doručeno několik rozhodnutí, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Pokud pohledávka z účtu povinného nebude stačit k uspokojení všech vymáhaných pohledávek se stejným pořadím, uhradí se poměrně ; zákon v tomto případě umožní peněžnímu ústavu odevzdat sraženou částku soudu, který ji rozvrhne mezi jednotlivé oprávněné a vyplatí.
Obdobná pravidla budou platit i v případě, kdy bude souběžně prováděn soudní výkon rozhodnutí a daňová exekuce či správní výkon rozhodnutí přikázáním jiných peněžitých pohledávek.
K § 11 až 13 :
Dalším z možných střetů jsou souběžně prováděné výkony rozhodnutí (exekuce) prodejem týchž movitých věcí.
Navrhuje se zákonné řešení, které zachovává prioritu výkonu rozhodnutí (exekuce), pro který byl dříve proveden soupis, klade se však současně i důraz na uspokojení věřitele z toho výkonu rozhodnutí (exekuce), pro který byl soupis prováděn později. Zakotvuje se právo věřitele, v jehož prospěch byla věc sepsána později, přistoupit se svou pohledávkou jako další oprávněný k dražbě této věci prováděné podle dřívějšího soupisu a pokud by dosažený výtěžek prodeje přesáhl výši pohledávky oprávněného, byl by mu vyplacen na úhradu jeho pohledávky vůči povinnému. Pokud však v řízení, pro které byla věc dříve sepsána, k dražbě věci nedošlo buď z toho důvodu, že výkon rozhodnutí (exekuce) byl zastaven, dražba byla skončena dosažením výtěžku dostačujícího k uspokojení věřitelů, nebo byla-li věc pravomocně vyloučena z tohoto soupisu, může být věc prodána v dražbě v řízení, pro které byl soupis proveden později. To, že předmětná věc již byla sepsána, současně bude bránit tomu, aby v případě dalších pohledávek vůči témuž dlužníkovi mohl být takový výkon rozhodnutí (exekuce) předstižen jiným výkonem rozhodnutí ( exekucí).
K § 14 a 15 :
Navrhované řešení pamatuje na případy, kdy je souběžně soudem nařízen výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí , soudním exekutorem vydán exekuční příkaz prodejem nemovitostí a souběžně i správce daně vydá exekuční příkaz na prodej téže nemovitostí.
Navrhuje se dát přednost tomu výkonu rozhodnutí (exekuci), který je nařízen v pořadí jako první a toto nařízení bude doručeno příslušnému katastrálnímu úřadu, bez ohledu na to, zda tato priorita bude náležet soudnímu rozhodnutí, exekučnímu příkazu soudního exekutora nebo rozhodnutí správce daně. Tento výkon rozhodnutí bude realizován a oprávněný z později nařízeného výkonu rozhodnutí (exekuce) bude mít právo přistoupit jako věřitel se svou pohledávkou do realizovaného výkonu rozhodnutí (exekuce) a jeho pohledávka bude uspokojena v rámci rozvrhu rozdělované podstaty. Výkon rozhodnutí (exekuce) později nařízený bude přerušen a bude v něm pokračováno pouze v tom případě, kdy by v pořadí dřívější výkon rozhodnutí ( exekuce) nebyl realizován.
K § 16 :
Střetová situace může také nastat v případech, kdy je nařízen soudem výkon rozhodnutí prodejem podniku či soudním exekutorem vydán exekuční příkaz prodejem podniku a současně je i podle jiného procesního předpisu nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) prodejem movitých věcí, nemovitostí nebo přikázáním pohledávek, které patří k prodávanému podniku.
Navrhuje se převzít i pro tento případ věcné řešení přijaté občanským soudním řádem pro řešení obdobného střetu soudních výkonů rozhodnutí.
Upřednostňuje se proto i v těchto případech výkon rozhodnutí prodejem podniku a souběžné výkony rozhodnutí (exekuce) prodejem movitých věcí a nemovitostí patřících k podniku a výkony rozhodnutí přikázáním k podniku patřících jiných pohledávek než z účtu u banky se přerušují, popřípadě se neprovedou. V případě , že tyto výkony rozhodnutí (exekuce) byly nařízeny dříve než výkon rozhodnutí prodejem podniku, považují se oprávnění z těchto výkonů rozhodnutí (exekucí) za věřitele, aniž by bylo potřebné pohledávku přihlásit a aniž by vymáhaná pohledávka musela patřit k podniku. Došlo-li však k nařízení těchto výkonů rozhodnutí ( exekucí) až po nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku (vydání exekučního příkazu), mohou se tito oprávnění přihlásit jako věřitelé do výkonu rozhodnutí prodejem podniku. Vzhledem k tomu, že vydražitel přebírá neuspokojené pohledávky věřitelů povinného, jen jestliže patří k podniku, lze ve výkonu rozhodnutí (exekuci) prodejem movitých věcí a nemovitostí patřících k podniku a ve výkonu rozhodnutí (exekuci) přikázáním k podniku patřících jiných pohledávek než z účtu u peněžního ústavu po skončení výkonu rozhodnutí prodejem podniku pokračovat; vydražitel v takovém případě nastupuje ze zákona na místo povinného. V případě, že vymáhaná pohledávka nepatří k prodanému podniku, pokračuje se po skončení výkonu rozhodnutí prodejem podniku v řízení s původním povinným.
§ 17 :
Vzhledem k tomu, že tento zákon předpokládá řízení a rozhodování v důsledku střetů výkonů rozhodnutí ( exekuce), je potřebné upravit i okruh účastníků těchto řízení. Účastenství v těchto řízeních je třeba založit jak povinnému, proti němuž jsou výkony rozhodnutí (exekuce) nařízeny a prováděny, tak i oprávněným ze všech výkonů rozhodnutí ( exekuce), jimiž jsou souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty povinného.
Pro případy řízení a rozhodování o právech a povinnostech plátce mzdy povinného, peněžního ústavu nebo jiného dlužníka povinného je třeba i jim přímo tímto zákonem založit postavení účastníka řízení.
K § 18 :
Z důvodů specifik daňové exekuce a správního výkonu rozhodnutí se navrhuje, aby za oprávněného, bude-li jím v těchto exekucích stát, státní fond , obec, vyšší územní samosprávný celek nebo v návaznosti na zákon o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek i jiný stát , jednal za oprávněného správce daně nebo orgán veřejné správy, který nařídil a provádí exekuci.
Současně se tímto ustanovením upravuje procesní postavení správce daně a příslušného orgánu veřejné správy.
K § 19 a 20 :
Tento zákon zakládá přerušení řízení pro střet výkonů rozhodnutí (exekuce) prodejem movitých věcí, prodejem nemovitostí či střet výkonu rozhodnutí prodejem podniku a výkonů rozhodnutí (exekucí) postihujících movité věci, nemovitosti a jiné pohledávky patřící k podniku. Protože přerušení řízení nastává přímo ze zákona, je potřebné zajistit, aby o tom byli informováni účastníci příslušného řízení a současně jim bylo poskytnuto i poučení o jejich oprávněních vyplývajících z tohoto zákona .
Vzhledem k tomu, že procesní předpisy upravující výkon rozhodnutí (exekuce) přerušení řízení neumožňují, a přerušení řízení tak bude nastávat jen v případě jejich střetu na základě úpravy obsažené v tomto zákoně, upravují se současně i důsledky s přerušením řízení spojené.
K § 21:
Pokud tento zákon neobsahuje specielní právní úpravu, bude se postup soudu, daňového orgánu , orgánu provádějícího výkon správního rozhodnutí a soudního exekutora řídit příslušným procesním předpisem, podle něhož výkon rozhodnutí ( exekuci) nařídil.
K § 22:
Pro řízení a rozhodování podle tohoto zákona se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
K § 23 :
Tímto přechodným ustanovením je pamatováno na ty případy, kdy střetávající se výkony rozhodnutí (exekuce) byly nařízeny ještě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Vzhledem k dosavadní absenci právní úpravy střetu výkonů rozhodnutí (exekuce) podle různých procesních předpisů se navrhuje vztáhnout tuto úpravu i na tyto případy.
K § 24 :
Termín účinnosti zákona bude potřebné stanovit nejdříve k tomu datu, kdy nabudou účinnosti ustanovení projednávaného návrhu zákona o soudních exekutorech, umožňující jim provádět exekuce.
V Praze dne 12. července 2000
předseda vlády
Ing. Miloš Zeman, v.r.
ministr spravedlnosti
JUDr. Otakar Motejl, v.r.
1/ Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. ../2000 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně a doplnění dalších zákonů.
2/ Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
3/ Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
4/ § 299 občanského soudního řádu.
5/ § 333, 334 a 334a občanského soudního řádu.
6/ § 338s občanského soudního řádu.