Návrh novely stavebního zákona - RJ

Nálezem Ústavního soudu ze dne 22. března 2000 zveřejněným pod č. 95/2000 Sb. bylo k návrhu Krajského soudu v Hradci Králové zrušeno ke dni 31.prosince 2000 ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení upravuje okruh účastníků kolaudačního řízení.

Podle Nálezu Ústavního soudu má být účastníkem kolaudačního řízení též vlastník pozemku, na kterém je stavba realizována. Jde o velmi časté případy liniových staveb (plynovody, kanalizace, elektrická vedení, teplovody, komunikace), které se zpravidla realizují po dohodě s vlastníkem pozemku na základě tzv. jiného práva (věcné břemeno, nájem, souhlas).

Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje provést novelu stavebního zákona bez ohledu na přípravu věcného záměru nového stavebního zákona, neboť ponechání kolaudačního řízení bez speciálního vymezení okruhu jeho účastníků by způsobovalo nepřiměřené komplikace a zbytečné průtahy v řízení, a to ke škodě stavebníků.

Se změnou v okruhu účastníků řízení bylo nutno upravit i ta ustanovení, která souvisejí s oznamováním zahájení řízení a oznamováním rozhodnutí, neboť zejména u těchto liniových staveb se bude jednat o široký okruh účastníků řízení, který zpravidla není nikdy zcela uzavřen (úmrtí, prodeje apod.).

Druhá navrhovaná změna stavebního zákona souvisí s novelou živnostenského zákona, která byla provedena zákonem č. 356/1999 Sb. Podle ní se k živnostenskému oprávnění pro provádění staveb, jejich změn a odstraňování již nevyžaduje průkaz o tom, že žadatel získal oprávnění k výkonu vybraných činností ve výstavbě, které by ho podle § 46a stavebního zákona opravňovalo k vedení realizace staveb. Stávající znění stavebního zákona vycházelo z dřívější právní úpravy, podle které k získání živnostenského oprávnění pro provádění staveb musel uchazeč prokázat že má oprávnění k vedení realizace staveb. V důsledku této změny živnostenského zákona došlo k situaci, že není právně zabezpečena povinnost dodavatele stavebních a montážních prací zajistit při realizaci jím prováděné stavby její odborné vedení osobou, která v příslušném stavebním oboru získala autorizaci nebo oprávnění k provádění staveb podle dřívějších předpisů.

Uvedený nedostatek má závažné důsledky v tom, že téměř zpravidla na stavbě není zabezpečeno odborné vedení. Zcela tak chybí osobní odpovědnost za dodržování povinností vyplývajících z § 46b odst. 2 stavebního zákona, především za řízení postupu stavebních prací, bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Důsledky, někdy i tragické, jestliže dojde ke zřícení stavby při jejím provádění, jsou známé. Právním prostředkem k odstranění tohoto nežádoucího stavu je navrhovaná novela § 44 odst. 1 stavebního zákona.

Další navrhované změny stavebního zákona souvisí s přijetím zákonů tvořících právní rámec reformy veřejné správy. Aplikace stavebního zákona ve znění změn zákona č.132/2000 Sb o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze by na úseku územního plánování způsobila problémy, kterým je nezbytné předejít. Jedná se zejména o podmínky pro činnost obcí při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů (dále v textu úpd/P).

Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), platí, že pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, zda jde o působnost samostatnou či přenesenou, jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti obcí. Toto ustanovení se na zvláštní zákony platné ke dni nabytí účinnosti obecního zřízení použije od 1.1.2003.

Stavební zákon ve znění zákona č.132/2000 Sb. výslovně upravuje jako přenesený výkon státní pouze činnost krajů při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů (úpd/P). Povahu činnosti obcí při pořizování úpd/P již výslovně upravována není, pouze nepřímo lze dovozovat, např. z § 138 stavebního zákona, že se jedná o přenesený výkon státní správy.

Jednoznačné a výslovné vymezení stavebním zákonem, že se při pořizování úpd/P obcemi jedná přenesený výkon státní správy je nezbytné pro:

financování územně plánovací činnosti orgánů územního plánování, kterými jsou všechny obce; součástí státního rozpočtu je příspěvek na částečnou úhradu přeneseného výkonu státní správy, zahrnující i územně plánovací činnost obcí;
kvalifikovaný výkon územně plánovací činnosti zaměstnanci obcí, kteří prokázali zvláštní odbornou způsobilost na tomto úseku; tato povinnost není stanovena pro činnosti vykonávané v samostatné působnosti;
vymahatelnost povinnosti pořizovatele úpd/p, obsažené ve stavebním zákoně, dohodnout územně plánovací dokumentaci s dotčenými orgány státní správy;
nápravu nesprávných opatření při územně při pořizování úpd/p.

V zájmu řádného výkonu územně plánovací činnosti obcí alespoň na dosavadní úrovni je žádoucí zachovat současný způsob výkonu této činnosti obcemi v přenesené působnosti do doby, než bude celá problematika komplexně a ve vzájemných souvislostech upravena v novém stavebním zákonu. Jedná se o zásadní koncepční změnu v podmínkách pro výkon pořizovatelských činností orgánů územního plánování. Ty jsou zajišťovány zaměstnanci úřadů obcí a spočívají v přípravě podkladů pro zastupitelstva obcí, které v samostatné působnosti schvalují jednotlivé etapy pořizování a výslednou územně plánovací dokumentaci.

Rovněž poslední navrhovaná změna souvisí s reformou veřejné správy. Zákonem č. 132/2000 Sb. byla provedena změna stavebního zákona, která na úseku územního plánování spočívá mimo jiné v začlenění krajů do soustavy orgánů územního plánování a tomu odpovídajícím přesunům kompetencí. V zájmu dodržování zákonnosti a zajištění jednotného výkonu státní správy na úseku pořizování územních plánů velkých územních celků je nutno stanovit povinnost pořizovatele této územně plánovací dokumentace řídit se stanoviskem nadřízeného orgánu územního plánování, a to za stejných podmínek, jako je tomu u pořizování územních plánů obcí a regulačních plánů. Odchylný charakter stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování k územnímu plánu velkého územního celku od obdobných stanovisek vůči územním plánům obcí a regulačním plánům nemá v právním řádu opodstatnění. Pořizování územních plánů velkých územních celků je výkonem státní správy, která je na úrovni kraje svěřena do jeho přenesené působnosti. Závaznost stanovisek nadřízených orgánů státní správy a tomu odpovídající povinnost nižších orgánů se těmito stanovisky řídit, je charakteristickým znakem výkonu státní správy. V případě neprovedení této změny by nebylo možno dostatečně zajistit splnění požadavků uvedených ve stanovisku nadřízeného orgánu územního plánování.

Přijetí navrhované právní úpravy nepředpokládá finanční dopad na státní rozpočet.

Předmět návrhu není právem Evropských společenství upraven. Právní předpisy ES úpravu procesních předpisů neobsahují, je ponechána na vnitrostátní úpravě jednotlivých členských států. Z uvedených důvodů srovnání s předpisy ES nepřichází v úvahu.

Navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky ani v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.

Navrhovaná právní úprava je důsledkem nálezu Ústavního soudu, podle něhož stávající úprava týkající se pasáže kolaudace byla shledána jako neústavní.

Předkladatelé navrhují, aby Poslanecká sněmovna vyjádřila s předloženým návrhem zákona souhlas již v prvním čtení ve shodě s § 90 odst. 2 a násl. zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh je odůvodněn zejména časovou naléhavostí, neboť zrušení části ustanovení stavebního zákona Ústavním soudem k datu 31. prosince 2000 vyžaduje urychlené přijetí úpravy nové, což by v případě zkráceného jednání v Poslanecké sněmovně bylo umožněno.

K čl. I

K bodu 1 - § 13

Účelem navrhované úpravy je jednoznačně stanovit působnost, ve které budou obce vykonávat pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů a v tomto smyslu sjednotit výkon této činnosti s úpravou na úrovni krajů, provedenou již v zákoně č.132/2000 Sb.

Odstraní se tím nejasnosti a pochybnosti ve výkladu předpisů zda je pořizování úpd/p přenesenou nebo samostatnou působností. Nutno konstatovat, že navrhovanou úpravou se nemění současný stav, kdy pořizování obcemi je přeneseným výkonem státní správy.

Navrhovaná úprava bude navozovat právní jistotu v tom, že ve smyslu příslušných ustanovení obecního zřízení zaměstnanci obce na úseku územního plánování, podléhají ověření zvláštní odborné způsobilosti na úseku územního plánování, že obce se při výkonu této činnosti řídí kromě právních předpisů i předpisy interními a podléhají dozoru nad výkonem přenesené působnosti, že pro výkon územně plánovací činnosti obcemi i nadále platí příspěvek ze státního rozpočtu, že se na územně plánovací činnost vztahují ustanovení o společném výkonu přenesené působnosti, umožňující v případě potřeby provedení úkonů spojených s pořizováním úpd/p pro příslušnou obec i úřadem jiné obce.

Dosavadní formulace „Obec pořizuje pro své území ...“ navozovala pochybnosti, některé krajní výklady i vylučovaly možnost, aby obec v případech, že zaměstnanci jejího úřadu nejsou např. odborně způsobilí k výkonu územně plánovací činnosti, požádala jinou obec o výkon činností, spojených s pořizováním územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů. Z těchto důvodů bylo nezbytné tuto možnost dovozovat z ustanovení § 23 nyní platného znění zákona o obcích. Tento stav neumožňuje racionalizaci územně plánovací činnosti, součinnost obcí, využívání kvalifikovaných pracovníků veřejné správy, zvyšuje náklady na tuto činnost tím, že podklady pro ni jsou zajišťovány externími dodavateli.

Navrhovaná úprava tyto nedostatky odstraňuje, při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů v přenesené působnosti umožňuje uplatnění § 63 a § 65 zákona č. 128/2000 Sb., což znamená že jeden obecní úřad bude moci pořizovat pro jiné obce potřebnou územně plánovací dokumentaci a zajišťovat územně plánovací činnost.

Toto je významné zejména v případě malých obcí s nedostatečně vybaveným obecním úřadem, pro racionalizaci územně plánovací činnosti. Nevztahuje se to ovšem na schvalování územně plánovací dokumentace, která je samostatnou nepřenosnou působností obecního zastupitelstva.

K bodu 2 - § 25

V souvislosti se svěřením úkolů na úseku pořizování územních plánů velkých územních celků krajům (konkrétně orgánům krajů v přenesené působnosti) vykonává Ministerstvo pro místní rozvoj funkci nadřízeného orgánu územního plánování pro kraje. Smyslem navrhované úpravy je sjednotit povahu stanovisek všech nadřízených orgánů k návrhům územně plánovací dokumentace. V zájmu dodržování zákonnosti a zajištění jednotného výkonu státní správy na úseku pořizování územních plánů velkých územních celků je nezbytné stanovit povinnost pořizovatele této územně plánovací dokumentace respektovat stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování.

K bodu 3 - § 30

Územní plány velkých územních celků, které nezahrnují území více krajů, a také jejich změny, pořizuje kraj. Tato úprava je vyvolána potřebou sjednotit kompetence ve věci pořizování změn územních plánů velkých územních celků pořízených a schválených před a po nabytí účinnosti zákona č. 132/2000 Sb.

K bodu 4 - § 31

Odůvodnění je obdobné jako u novelizace § 30. Územní plány velkých územních celků pro svá území, a také jejich změny, schvaluje kraj. Jedná se o sjednocení kompetencí při schvalování změn územních plánů velkých územních celků. bez provedení této úpravy by kraje nemohly schvalovat změny územně plánovací dokumentace, která byla schválena před 1.1.2001.

K bodu 5 - § 44

Navrhovaným doplněním uvedeného ustanovení se sleduje, aby každá realizace stavby byla zabezpečena odborným vedením osobou, která pro ten účel získala oprávnění a která ve smyslu § 44b odst. 2 nese občanskoprávní a správněprávní odpovědnost za řádné provádění stavebních prací, zejména v souladu s podmínkami stavebního povolení. Odpovědnost za výkon vybraných činností ve výstavbě je koncipována ve stavebním zákonu a v zákonu č. 360/1992 Sb., jako odpovědnost fyzické osoby, která po zákonem stanoveném prověření získává pro určitý obor potřebnou autorizaci.

K bodu 6 - § 78

Navrhovaná úprava vyplynula z nálezu Ústavního soudu, který k 31.12.2000 zrušil § 78 odst. 1 stavebního zákona s tím, že ve stavebním zákonu je oproti obecné úpravě samostatně vymezen okruh účastníků kolaudačního řízení. Protože za určitých podmínek lze stavby realizovat na pozemku, který není ve vlastnictví stavebníka, rozhodl Ústavní soud, že v takovém případě vlastník pozemku musí dostat příležitost stát se za určitých zákonem stanovených podmínek účastníkem kolaudačního řízení.

K bodu 7 - § 80

V souvislosti s novelizací § 78 odst. 1 může okruh účastníků řízení, tj. těch, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům, která mohou být kolaudačním rozhodnutím přímo dotčena, být zejména u staveb liniových rozšířen na neurčitý počet osob, a tento okruh být vzhledem k povaze věci nemusí být nikdy konečně uzavřen (úmrtí, prodej, nedokončené restituční spory). V takových případech (§ 36 odst. 4, § 61 odst. 4) se připouští, aby oznámení o zahájení řízení bylo jeho účastníkům doručováno veřejnou vyhláškou. Tento postup připouští i § 26 správního řádu, podle kterého se doručování veřejnou vyhláškou použije, stanoví-li tak zvláštní předpis. V zájmu požadavku určitosti právního předpisu bylo konkretizováno, kdy lze písemnost účastníkům řízení doručovat veřejnou vyhláškou.

K bodu 8 - § 82

Odůvodnění je stejné jako je odůvodnění novelizace § 80. Jde o způsob doručování důležité písemnosti, které může být provedeno veřejnou vyhláškou, stanoví-li tak zákon – viz § 26 odst. 1 správního řádu.

K čl. II - účinnost

Účinnost je navržena s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu tak, aby byla zajištěna potřebná kontinuita v dotčené právní úpravě.

V Praze dne 10. srpna 2000

Podpis navrhovatele:

Radko Martínek v.r.

Srovnávací texty stávající a navrhované úpravy zákona č. 50/1976Sb.

§ 13

Obec pořizuje (pro své území) v přenesené působnosti územní plán obce, regulační plány a územně plánovací podklady.

§ 25

(1) Návrh územně plánovací dokumentace posuzuje před schválením nadřízený orgán územního plánování z hlediska souladu obsahu návrhu a postupu při jeho projednání s tímto zákonem a s ostatními právními předpisy1) včetně prověření souladu

a) územního plánu obce s územním plánem velkého územního celku,

b) regulačního plánu s územním plánem obce a s územním plánem velkého územního celku.

(2) Výsledek posouzení sdělí nadřízený orgán územního plánování pořizovateli do 30 dnů. V případě, že shledá nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 1, lze (územní plán obce nebo regulační plán) územně plánovací dokumentaci schválit teprve na základě potvrzení nadřízeného orgánu územního plánování, že zjištěné nedostatky pořizovatel odstranil.

(3) Pokud nadřízený orgán nesdělí své stanovisko ve lhůtě uvedené v odstavci 2, platí, že s posuzovanou dokumentací souhlasí.

------------------------------------------------------------------

Např. zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), a zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

§ 30

Orgán územního plánování, který (pořídil územně plánovací dokumentaci) je příslušný k pořízení územně plánovací dokumentace, soustavně sleduje, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace schválena. Dojde-li ke změně těchto podmínek, orgán územního plánování pořídí změnu územně plánovací dokumentace. Přitom musí brát zřetel na využití dosud vymezeného zastavitelného území. Orgán územního plánování je povinen uvést do souladu územní plán obce s následně schváleným územním plánem velkého územního celku nebo regulační plán s následně schváleným územním plánem obce a územním plánem velkého územního celku. Do té doby nelze rozhodovat podle těch částí navazující územně plánovací dokumentace, které jsou v rozporu s následně schválenou územně plánovací dokumentací.

§ 31

(1)Změnu závazné části územně plánovací dokumentace schvaluje orgán, který (schválil původní územně plánovací dokumentaci) je příslušný ke schválení územně plánovací dokumentace.

(2) Na návrh pořizovatele schvalující orgán schvaluje pořízení změn územně plánovací dokumentace, jejich zadání a stanoví postup při jejich pořízení. V odůvodněných případech může spojit zpracování a projednání konceptu řešení a návrhu změn územně plánovací dokumentace. Na obsah zadání, konceptu a návrhu změn územně plánovací dokumentace stejně jako na jejich projednávání se přiměřeně vztahují ustanovení § 20 až 29. Před schválením změn územního plánu obce nebo regulačního plánu si pořizovatel vždy vyžádá stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování.

(3) O úpravě směrné části územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán,

§ 44

Oprávnění k provádění staveb

(1) Stavbu a její změnu může provádět jen právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních předpisů²⁾; při provádění stavby musí být zabezpečeno odborné vedení realizace stavby (§ 46a odst. 1 a odst. 3 písm. b).

(2) Jednoduché stavby a jejich změny, s výjimkou staveb uvedených v § 139b odst. 5 písm. b), c) a d), včetně jejich změn, může stavebník provádět sám pro sebe svépomocí, jestliže zabezpečí odborné vedení jejich realizace oprávněnou osobou [§ 46a odst. 1, odst. 3 písm. b)].

(3) Jednoduché stavby uvedené v § 139b odst. 5 písm. b), c) a d), drobné stavby, změny těchto staveb a udržovací práce na stavbě může stavebník provádět sám pro sebe svépomocí, jestliže zabezpečí odborný dozor nad prováděním stavby osobou, která má odborné vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a alespoň tři roky praxe v oboru, (dále jen "kvalifikovaná osoba"), pokud sám není odborně způsobilý dozor provádět.

------------------------------------------------------------------

²⁾ § 30 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

§ 4 písm. d) a § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

§ 7 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 5 odst. 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

ODDÍL 2

Zvláštní způsobilost k některým činnostem ve výstavbě

§ 45 zrušen

§ 46 zrušen

§ 46a

Vybrané činnosti ve výstavbě

(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě (dále jen "vybrané činnosti ve výstavbě"), mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k výkonu těchto činností podle zvláštního předpisu.^2a)

(2) Právnické osoby mohou vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě, jen pokud zabezpečí jejich výkon osobami uvedenými v odstavci 1.

(3) Za vybrané činnosti se pro účely tohoto zákona považují

a) projektová činnost, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace a dále zpracování dokumentace staveb pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, včetně statických a dynamických výpočtů konstrukcí staveb. S výjimkou staveb pro bydlení, staveb podzemních, opěrných zdí a změn těchto staveb se za vybrané činnosti nepovažuje zpracování dokumentace drobných staveb a jednoduchých staveb a jejich změn; dokumentaci těchto staveb zpracovává kvalifikovaná osoba,

b) vedení realizace staveb, s výjimkou vedení realizace jednoduchých staveb uvedených v § 139b odst. 5 písm. b), c) a d), drobných staveb a změn těchto staveb.

(4) Osoby, jejichž odborná způsobilost byla ověřena,2a) jsou povinny při své odborné činnosti chránit veřejné zájmy.

------------------------------------------------------------------

^2a) Např. zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 61/1988 Sb., zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

§ 46b

(1) Osoba vykonávající činnost uvedenou v § 46a odst. 3 písm.

a) (dále jen "projektant") odpovídá za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace. Statický výpočet musí být zpracován v takové formě, aby byl kontrolovatelný. Projektant odpovídá za správnost a úplnost zpracování konceptu a návrhu územně plánovací dokumentace. Projektant je povinen přizvat ke zpracování dílčích částí projektové dokumentace další oprávněné projektanty s příslušnou specializací, není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám.

(2) Osoba, která vede realizaci stavby, je v rozsahu předmětu svého podnikání (činnosti) odpovědná za řádné provedení prací v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení, za dodržení podmínek stavebního povolení, povinností k ochraně života a zdraví osob a bezpečnosti práce vyplývajících z ostatních právních předpisů. Nemá-li osoba, která vede realizaci stavby, pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou osobu.2a)

------------------------------------------------------------------

§ 78

Účastníky kolaudačního řízení jsou

stavebník,
vlastník stavby, je-li předmětem řízení kolaudace změny stavby nebo u udržovacích prací provedených nájemcem (§ 58 odst. 3),
uživatel (provozovatel), je-li v době zahájení řízení znám,
vlastník pozemku, na kterém je kolaudovaná stavba umístěna, pokud jeho vlastnické právo může být kolaudačním rozhodnutím přímo dotčeno..

(2) Sloučí-li stavební úřad s kolaudačním řízením řízení o změně dokumentace ověřené ve stavebním řízení, jsou účastníky řízení i ti účastníci stavebního řízení, jichž by se změna mohla dotknout.

§ 79

(1) Kolaudační řízení se zahajuje na návrh stavebníka. Návrh může podat i budoucí uživatel (provozovatel), musí však stavebnímu úřadu předložit písemnou dohodu se stavebníkem o užívání stavby.

(2) Návrh na kolaudaci stavby se podává písemně. V návrhu musí být uveden předpokládaný termín dokončení stavby.

§ 80

(1) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení a dotčeným orgánům státní správy zahájení kolaudačního řízení nejméně 7 dnů před ústním jednáním spojeným s místním šetřením. V případě řízení s více než 25 účastníky se oznámení o zahájení kolaudačního řízení doručuje účastníkům řízení veřejnou vyhláškou. Doručení se provede vyvěšením oznámení po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.

(2) V oznámení o zahájení kolaudačního řízení upozorní stavební úřad účastníky a dotčené orgány státní správy, že námitky a stanoviska mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto.

(3) Je-li to účelné, přizve stavební úřad ke kolaudačnímu řízení projektanta, popřípadě zhotovitele stavby.

§ 81

(1) V kolaudačním řízení stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení a zda byly dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat veřejné zájmy, především z hlediska ochrany života a zdraví osob, životního prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení.

(2) Dojde-li během provádění stavby ke změně státních technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována projektová dokumentace, přihlíží k nim stavební úřad jen tehdy, pokud se jejich ustanovení vztahují i na stavby projektované a prováděné před jejich účinností.

(3) Zjistí-li stavební úřad při kolaudačním řízení na stavbě závady bránící jejímu užívání, zejména nejsou-li splněny podmínky územního rozhodnutí a stavebního povolení k zabezpečení užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,^1a) stanoví lhůtu pro jejich odstranění a přeruší řízení.

(4) S kolaudačním řízením může být spojeno řízení o změně stavby (§ 68), pokud se skutečné provedení podstatně neodchyluje od dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení.

------------------------------------------------------------------

^1a) Vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

§ 82

(1) Kolaudačním rozhodnutím se povoluje užívání stavby k určenému účelu, a je-li to zapotřebí, stanoví se podmínky pro užívání stavby.

(2) V kolaudačním rozhodnutí může stavební úřad stanovit podmínky vyplývající z obecných technických požadavků na výstavbu, odstranění drobných nedostatků skutečného provedení stavby zjištěných při kolaudačním řízení a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Může tak učinit pouze v případě, že jde o nedostatky, které neohrožují zdraví a bezpečnost osob a nebrání ve svém souhrnu řádnému a nerušenému užívání stavby k určenému účelu; jinak kolaudační rozhodnutí nevydá.

(3) Má-li být stavba užívána jako provozovna, je kolaudační rozhodnutí zároveň osvědčením, že provozovna je způsobilá k provozu.

(4) Kolaudační rozhodnutí se oznámí stejným způsobem, jakým bylo oznámeno zahájení kolaudačního řízení.