Vládní návrh zákona o provádění referenda

K části první

K § 1 a 2

Vymezení uvedených pojmů mj. umožňuje v dalším textu používat tyto zkrácené pojmy. Překážkami ve výkonu volebního práva jsou zákonem stanovená omezení osobní svobody z důvodu ochraně zdraví lidu a zbavení způsobilosti k právním úkonům.

K § 3 až 6

Ustanovení § 3 upravuje náležitosti návrhu na vyhlášení referenda a postup při podávání návrhu na jeho vyhlášení. Předmětné ustanovení úzce navazuje na čl. 1 ústavního zákona o referendu, v němž jsou pozitivně i negativně vymezeny otázky přípustné v referendu a na čl. 2 ústavního zákona o referendu, který upravuje postup prezidenta při rozhodování o vyhlášení referenda. Ustanovení odstavce 2, který úzce souvisí s ustanovením § 5, je stanoven obsah návrhu na vyhlášení referenda. Ustanovení odstavců 2 a 3 zajišťuje podmínky pro realizaci čl. 2 ústavního zákona o referendu.

Je-li v návrhu na vyhlášení referenda předložena otázka, která je nepřípustná nebo není-li otázka formulována jednoznačně nebo srozumitelně, předloží prezident republiky Ústavnímu soudu návrh na vyhlášení referenda k posouzení. Dojde-li Ústavní soud po provedeném řízení k závěru, že otázka, která má být v referendu předložena, je přípustná, že je formulována jednoznačně a srozumitelně, navrženou otázku nálezem potvrdí; jinak nálezem stanoví, že se referendum k dané otázce nevyhlásí.

Ustanovení § 5 má význam pro interpretaci čl. 2 odst. 1 až 3 ústavního zákona o referendu a upravuje počítání lhůty stanovené pro vyhlášení referenda prezidentem republiky. Ustanovení odstavce 2 pak umožňuje stanovit na stejný den konání referenda o více otázkách, což se pak promítá v ustanoveních např. v § 6, § 12 odst. 3, § 15 a 16.

Ustanovení § 6 je nutno posuzovat v souvislosti s čl. 2 odst. 4 ústavního zákona o referendu, z něhož vyplývá, že referendum se má vykonat nejdříve 90 dnů a nejpozději 120 dnů ode dne, kdy prezident republiky obdržel kvalifikovaný návrh na vyhlášení referenda, nebo kdy nastala vykonatelnost rozhodnutí Ústavního soudu, jestliže prezident republiky odmítl návrh na vyhlášení referenda z důvodu nepřípustnosti, nejednoznačnosti nebo nesrozumitelnosti předložené otázky a předložil návrh na posouzení věci Ústavnímu soudu, přičemž Ústavní soud navrženou otázku nálezem potvrdil.

K § 7 až 10

Návrh zákona o referendu všude tam, kde tomu nebrání specifika referenda, přejímá principy a instituty zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. To platí například také pro stálé volební okrsky, stálé seznamy voličů a pro sestavování zvláštních seznamů voličů, pro zahájení, průběh a ukončení hlasování a o informování občanů o výsledcích hlasování v referendu. Rovněž pokud jde o orgány referenda, vychází návrh z toho, že funkci těchto orgánů budou plnit volební orgány vytvořené podle volebního zákona, funkci Státní komise pro referendum bude plnit Státní volební komise a úkoly okrskové komise pro referendum bude plnit okrsková volební komise, jejíž složení bude modifikováno. Za tím účelem je součástí předloženého návrhu zákona též novela zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. S přihlédnutím ke specifikům referenda je ve srovnání s cit. zákonem odlišně upravena kampaň před referendem.

K § 11 až 14

Pokud jde o vydávání hlasovacích lístků a jejich distribuci, uplatní se obdobný postup jako u hlasovacích lístků pro volby do Parlamentu České republiky. Pokud jde o náležitosti hlasovacího lístku, odpovídají odlišnostem referenda s tím, že se navrhuje, aby tyto hlasovací lístky obsahovaly údaje obsažené v rozhodnutí prezidenta republiky podle § 6 odst. 2 zákona. V § 12 je upraven způsob hlasování, který se zásadně liší od hlasování ve volbách tím, že se občan rozhoduje o tom, zda na otázku předloženou v referendu odpoví „ano“ nebo „ne“. Bude-li se v referendu rozhodovat o více otázkách, může se oprávněný občan zdržet hlasování o otázce, na kterou nemá žádný názor nebo která ho nezajímá, a přitom může hlasovat kladně nebo záporně o jiné otázce, neboť se hlasuje o každé otázce samostatně. Ustanovení reflektují specifika referenda; obsahují též určitá zpřesnění oproti volebnímu zákonu. Kromě neplatnosti hlasovacích lístků z důvodů, které jsou uplatňovány i v zákoně o volbách do Parlamentu České republiky, upravuje zákon i neplatnost hlasu účastníka referenda v případě, je-li na hlasovacím lístku zaškrtnuto „ano“ i „ne“.

K § 15 až 17

Oproti volebnímu zákonu jde v těchto ustanoveních jen o samozřejmé modifikace, které odpovídají specifikům referenda a vyplývají z předchozích ustanovení zákona o provádění referenda.

Ustanovení je nutno posuzovat i v souvislosti s tím, že pro celkový výsledek referenda o určitém návrhu je relevantní nejen poměr kladných a záporných hlasů, ale i kvórum účasti oprávněných občanů na hlasování (čl. 4 odst. 1 ústavního zákona o referendu). Ze zápisu Státní komise pro referendum musí být zřejmé nejen kolik bylo odevzdáno platných hlasů a kolik z těchto hlasů se k otázce vyslovilo souhlasně a kolik hlasů se vyslovilo nesouhlasně, ale též zda se k otázce vyslovila nadpoloviční většina občanů oprávněných v referendu hlasovat. Zápis Státní komise pro referendum se zveřejňuje.

K § 17 a 18

Upravuje se postup pro případ, že v některém okrsku či okrscích došlo k porušení zákona o provádění referenda, takže v nich referendum nebylo řádně provedeno, přičemž dodatečné provedení referenda v okrsku by mohlo rozhodujícím způsobem změnit celkový výsledek hlasování. Uplatňuje se obecná zásada, podle které k procesním vadám je nutno přihlížet a zjednat nápravu, jestliže bez těchto vad by se mohlo dospět k odlišnému výslednému rozhodnutí ve věci samé. Každý občan oprávněný hlasovat v referendu a navrhovatel referenda, který má za to, že v určitém okrsku byl při hlasování porušen zákon o provádění referenda způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování, se může domáhat ochrany u soudu, a to návrhem na vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování v příslušném okrsku, a to nejpozději do 10 dnů po dni zveřejnění zápisu Státní komise pro referendum. K řízení je příslušný Nejvyšší soud.

Jestliže soud shledá návrh opodstatněným rozhodne o neplatnosti hlasování v okrsku a prezident republiky vyhlásí opakované hlasování v tomto okrsku.

K § 19

Zákon upravuje postup při uplatnění čl. 4 odst. 3 ústavního zákona o referendu v případech, kdy prezident republiky, některá z komor Parlamentu nebo vláda podá Ústavnímu soudu návrh na přezkoumání ústavnosti postupu referenda před vyhlášením jeho výsledků. V daném případě je navrženo zavést preventivní kontrolu ústavnosti postupu při referendu, neboť by nebylo vhodné, aby po provedení referenda, při jeho kladném výsledku, Ústavní soud případně rušil tento výsledek pro vady, k nimž došlo před vyhlášením výsledku referenda.

K § 20 a 21

Navrhuje se, aby členové okrskové komise pro referendum měli nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Nepočítá se však s tím, že by ze státního rozpočtu byly poskytovány politickým stranám a politickým hnutím příspěvky na úhradu nákladů spojených s referendem. I vzhledem k tomuto ustanovení budou výdaje ze státního rozpočtu spojené s provedením referenda podstatně nižší než výdaje spojené s volbami.

K § 22 a 23

Ustanovení § 22 upravuje způsob a lhůty pro vyhlášení rozhodnutí přijatého v referendu ve Sbírce zákonů. Ustanovení § 23 upravuje ukončení činnosti okrskové komise pro referendum, a to i v případě, koná-li se referendum současně s volbami do Parlamentu České republiky.

K § 24

Toto ustanovení obsahuje zmocnění pro Ministerstvo vnitra v dohodě s Českým statistickým úřadem upravit vyhláškou podrobnosti o některých úkolech obcí při provádění referenda a v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem financí, výši odměny za výkon funkce členy, způsob její úhrady a výplaty. Uvedený prováděcí předpis bude vypracován bezprostředně po schválení návrhu zákona o provádění referenda tak, aby byl k dispozici včas před případným vyhlášením referenda.

K § 25

V ustanovení § 25 se navrhuje zrušit federální ústavní zákon o referendu a k němu přijatý prováděcí zákon. Tyto zákony zůstaly po rozpadu federace s ohledem na ustanovení čl. 1 odst. 1 ústavního zákona č. 4/1993 Sb. součástí právního řádu České republiky; jejich ustanovení podmíněných toliko příslušností České republiky k federaci však nelze použít. Zároveň byl předmětný ústavní zákon dekonsti­tu­cionalizován podle čl. 112 odst. 3 Ústavy, takže má dnes sílu obyčejného zákona.

K části druhé (novela občanského soudního řádu)

K § 26

Návrh novely občanského soudního řádu obsahuje postup při rozhodování o návrhu na vyhlášení neplatnosti hlasování podaného podle § 17 odst. 1 zákona o provádění referenda.

K části třetí (novela zákona o ústavním soudu)

K § 27

Jde o provedení čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 3 ústavního zákona o referendu.

Vzhledem k závažnosti věci se navrhuje, aby Ústavní soud rozhodoval v plénu jak o návrhu prezidenta na posouzení přípustnosti, jednoznačnosti a srozumitelnosti otázky uvedené v návrhu na vyhlášení referenda, tak o ústavnosti postupu v referendu. Nález Ústavního soudu v uvedených věcech se bude vyhlašovat ve Sbírce zákonů.

K části čtvrté (novela zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv)

K § 28

Návrh obsahuje nezbytnou novelu zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, která umožní prezidentu republiky vyhlásit výsledky referenda ve Sbírce zákonů. Vyhlásit rozhodnutí prezidenta republiky o konání referenda, umožňuje již dosavadní znění cit. zákona.

K části páté (novela zákona o volbách do Parlamentu České republiky)

K § 29

Návrh obsahuje nezbytnou novelu zákona o volbách do Parlamentu České republiky, která umožní využití volebních orgánů vymezených v tomto zákona i pro potřeby referenda. Dále návrh upravuje odlišné složení volební okrskové komise pro případ, kdy má plnit funkci okrskové komise pro referendum.

K části šesté (účinnost)

K § 30

Navrhuje se stanovit účinnost dnem vyhlášení, neboť i v návrhu ústavního zákona o referendu a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., je takto účinnost stanovena.

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a s ústavním pořádkem České republiky.

D. Nároky navrhované úpravy na státní rozpočet

Přijetí návrhu zákona samo o sobě nevyvolá žádné nároky na státní rozpočet. Jak bylo již uvedeno v důvodové zprávě k návrhu ústavního zákona o referendu, bude rozsah těchto nároků záležet na frekvenci využívání institutu referenda. Náklady na provedení referenda budou však evidentně celkově značně nižší než náklady na volby (procedury jsou podstatně jednodušší, příspěvky ze státního rozpočtu politickým stranám či hnutím nebudou poskytovány) a odhadují se na 500 mil. Kč na provedení jednoho referenda.

V Praze dne 23. srpna 2000

předseda vlády

Miloš Zeman v. r.

místopředseda vlády

a předseda Legislativní rady vlády

Pavel Rychetský v. r.

Úplná znění částí novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn

Změna zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

Řízení ve věcech voleb a referenda

§ 200m

(1) Jestliže okresní úřad v sídle volebního kraje, stanovený zvláštním právním předpisem, 34d) rozhodl o

a) odmítnutí kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny,může se politická strana, politické hnutí nebo koalice, která kandidátní listinu podala, obrátit na

soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této kandidátní listiny,

b) škrtnutí kandidáta na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny, může se politická strana, politické hnutí nebo koalice, která kandidátní listinu podala, i tento kandidát obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině,

c) provedení registrace kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny, mohou se ostatní politické strany, politická hnutí nebo koalice, které kandidátní listinu podaly, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.

(2) Jestliže okresní úřad v sídle volebního obvodu, stanovený zvláštním právním předpisem,34d) rozhodl o

a) odmítnutí přihlášky k registraci pro volby do Senátu, může se kandidát, politická strana, politické hnutí nebo koalice, která přihlášku k registraci podala, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zaregistrování této přihlášky k registraci,

b) provedení registrace přihlášky k registraci pro volby do Senátu, mohou se ostatní kandidáti, politické strany, politická hnutí nebo koalice, kteří přihlášku k registraci podali, obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o zrušení registrace.

(3) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je navrhovatel a příslušný okresní úřad v sídle volebního kraje, v případě odstavce 1 písm. c) i politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž registrace je napadena.

(4) Účastníkem řízení podle odstavce 2 je navrhovatel a příslušný okresní úřad v sídle volebního obvodu, v případě odstavce 2 písm. b) i kandidát, politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž registrace je napadena.

(5) Soud rozhodne bez jednání usnesením, a to do 15 dnů.

(6) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.

_______________________________

34d) Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů.

§ 200n

(1) Každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž kandidátní listina byla ve volebním kraji zaregistrována pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, se může obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta.

(2) Každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, jakož i každý kandidát, každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž přihláška k registraci byla ve volebním obvodu zaregistrována pro volby do Senátu Parlamentu České republiky, se může obrátit na soud

s návrhem na

a) vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování,

b) vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb,

c) vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta.

(3) zrušen

(4) Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do 20 dnů; usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu.

(5) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky.

(6) Usnesení soudu o neplatnosti hlasování a usnesení o neplatnosti voleb podle odstavce 1 se doručuje účastníkům řízení, prezidentu republiky a Ministerstvu vnitra.

§ 200na

(1) Každý občan oprávněný hlasovat v referendu, jakož i navrhovatel referenda, se může obrátit na soud s návrhem na vydání rozhodnutí o neplatnosti hlasování v referendu^34da).

(2) Účastníkem řízení podle odstavce 1 je navrhovatel a Státní komise pro referendum.

(3) Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do 20 dnů; usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu.

(4) Proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky

(5) Usnesení soudu o neplatnosti hlasování v referendu se doručuje účastníkům řízení a prezidentu republiky.

_________________________________

^34da) Zákon č. …/2000 Sb., o provádění referenda a o změně některých dalších zákonů.

Změna zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů

Plénum

§ 11

(1) Plénum je složeno ze všech soudců. Pokud tento zákon nestanoví jinak, může plénum jednat a usnášet se, je-li přítomno alespoň deset soudců.

(2) V plénu Ústavní soud rozhoduje

a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87odst.1 písm. a) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"),

b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy,

c) o tom, zda navržené otázky, které mají být předloženy v referendu, jsou přípustné, jednoznačné a srozumitelné podle čl. 87 odst. 1 písm. l) Ústavy,

d) o návrhu na posouzení ústavnosti postupu referenda před vyhlášením jeho výsledku podle čl. 87 odst. 1 písm. m) Ústavy,

(c)) e) o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky uvedené v čl. 65 odst. 2 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy,

(d)) f)o návrhu prezidenta na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu uvedeného v čl. 66 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. h) Ústavy,

(e)) g) o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony podle čl. 87 odst. 1 písm. j) Ústavy,

(f)) h) v ostatních věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud senát nerozhodl, protože žádný z návrhů na usnesení nezískal většinu hlasů (§ 21 odst. 1),

(g)) i) o stanovisku k právnímu názoru senátu, které se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu (§ 23),

(h)) j) o dalších věcech podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, pokud si to vyhradí,

(i)) k) o úpravě svých vnitřních poměrů,

(j)) l) o ustavení senátů a o pravidlech rozdělení agendy mezi ně.

§ 12

(1) Každý soudce je oprávněn podat při poradě před zahájením hlasování návrh na rozhodnutí.

(2) Každý soudce je povinen hlasovat pro některý z návrhů na rozhodnutí, který byl předložen před zahájením hlasování.

(3) Nezíská-li žádný z návrhů na rozhodnutí potřebnou většinu (§ 13), hlasování se opakuje s tím, že před započetím hlasování se soudci, o jejichž návrzích se hlasovalo, vyjádří, zda na svých návrzích setrvávají; soudci mohou předložit jiné návrhy na rozhodnutí.

(4) Jestliže postupem podle odstavců 1 až 3 nedojde k přijetí rozhodnutí, hlasuje se o dvou návrzích, které v předcházejícím hlasování získaly nejvíce hlasů.

(5) O zastavení kárného řízení (§ 139 odst. 1), námitkách proti usnesení v kárném řízení (§ 142 odst. 1 a 3) a o návrhu na usnesení, že soudci jeho funkce zaniká (§ 144 odst. 1), se hlasuje tajně.

§ 13

Rozhodnutí pléna je přijato, jestliže se pro ně vyslovila většina přítomných soudců. Jde-li však o rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a g) nebo h) Ústavy nebo o rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu, je přijato, jestliže se pro ně vyslovilo alespoň devět přítomných soudců.

§ 14

Soudce, který s rozhodnutím pléna ve věcech uvedených v § 11 odst. 2 písm. a) až h) nebo s jeho odůvodněním nesouhlasí, má právo, aby jeho odlišné stanovisko bylo uvedeno v protokolu o jednání a aby bylo připojeno k rozhodnutí s uvedením jeho jména.

Hlava první

Obecná ustanovení

§ 27

Zahájení řízení

(1) Návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem může podat ten, komu ústavní zákon nebo tento zákon takové oprávnění přiznává (dále jen "navrhovatel").

(2) Řízení je zahájeno dnem doručení návrhu Ústavnímu soudu.

Nálezy a usnesení Ústavního soudu

§ 54

(1) Ve věci samé rozhoduje Ústavní soud nálezem a v ostatních věcech usnesením.

(2) Nálezy musí být odůvodněny a musí obsahovat poučení, že proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

§ 55

Návrh nálezu nebo usnesení vypracuje soudce zpravodaj, byl-li však přijat návrh, který se podstatně liší od návrhu soudce zpravodaje, vypracuje jej soudce, kterého určí předsedající.

§ 56

Nález se vyhlašuje vždy veřejně jménem republiky. Jde-li o nález pléna, vyhlašuje jej předseda Ústavního soudu, a jde-li o nález senátu, vyhlašuje jej předseda senátu.

§ 57

(1) Ve Sbírce zákonů České republiky (dále jen "Sbírka zákonů") se vyhlašují nálezy, kterými Ústavní soud rozhodl

a) o návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy,

b) o ústavní žalobě proti prezidentu republiky uvedené v čl. 65 odst. 2 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. g) Ústavy,

c) o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu uvedeného v čl. 66 Ústavy podle čl. 87 odst. 1 písm. h) Ústavy(.),

4. o návrhu, aby Ústavní soud rozhodl, zda navržené otázky, které mají být v referendu předloženy jsou přípustné, jednoznačné a srozumitelné,

5. o návrhu, aby Ústavní soud rozhodl o ústavnosti postupů referenda.

(2) Ve Sbírce zákonů se vyhlašují výrok nálezu a taková část odůvodnění, ze které je zřejmé, jaký je právní názor Ústavního soudu a jaké důvody k němu vedly. Ústavní soud může rozhodnout, že ve Sbírce zákonů nebude vyhlášeno odůvodnění jeho nálezu ve věci zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení, pokud tento předpis nebyl ve Sbírce zákonů nebo v předcházejících

obdobných sbírkách vyhlášen.

(3) Má-li právní názor Ústavního soudu vyslovený v nálezu, který se nevyhlašuje ve Sbírce zákonů, všeobecný význam, může Ústavní soud rozhodnout, že tento právní názor bude uveřejněn ve Sbírce zákonů.

(4) Nálezy Ústavního soudu, vyhlašované ve Sbírce zákonů, předává redakci Sbírky zákonů neprodleně po jejich písemném vyhotovení předseda Ústavního soudu.

§ 58

(1) Nálezy podle § 57 odst. 1 písm. a) jsou vykonatelné dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů, pokud nerozhodne Ústavní soud jinak.

(2) Nálezy podle § 57 odst. 1 písm.(b) a c)) b) až e) a nálezy, kterým Ústavní soud rozhodl o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci volby poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. e) Ústavy a v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 87 odst. 1 písm. f)

Ústavy , jsou vykonatelné vyhlášením.

(3) Ostatní nálezy jsou vykonatelné doručením jejich písemného vyhotovení účastníkům.

Oddíl osmý

Řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů

územní samosprávy

§ 120

Podání návrhu

(1) V řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy Ústavní soud rozhoduje spory mezi státními orgány a orgány územních samosprávných celků o příslušnost vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo jiné zásahy (dále jen "rozhodnutí") ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení (dále jen "kompetenční spory").

(2) Návrh na zahájení řízení v kompetenčním sporu je oprávněn podat

a) státní orgán v kompetenčním sporu mezi státem a územním samosprávným celkem nebo v kompetenčním sporu mezi státními orgány navzájem,

b) zastupitelstvo územního samosprávného celku v kompetenčním sporu mezi územním samosprávným celkem a státem nebo v kompetenčním sporu mezi územními samosprávnými celky navzájem.

§ 121

Účastníci

Účastníky řízení ve věcech kompetenčních sporů jsou též státní orgány a územní samosprávné celky, které jsou uvedeny v návrhu na zahájení řízení, nebo které tvrdí, že jsou příslušné vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu, anebo které takovou kompetenci popírají.

§ 122

Nepřípustnost návrhu

(1) Návrh je nepřípustný, přísluší-li rozhodovat o kompetenčním sporu jinému orgánu podle zvláštního zákona.

(2) Návrh je dále nepřípustný, přísluší-li rozhodovat o kompetenčním sporu orgánu společně nadřízenému orgánům, mezi nimiž kompetenční spor vznikl.

§ 123

Zastavení řízení

Nebyl-li návrh podle § 120 odst. 2 odmítnut, může jej navrhovatel vzít zpět jen se souhlasem Ústavního soudu; v takovém případě soud řízení zastaví.

Nález a jeho právní následky

§ 124

(1) Ústavní soud nálezem rozhodne, který orgán je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení.

(2) Jde-li o kompetenční spor mezi státním orgánem a územním samosprávným celkem, Ústavní soud rozhodne, zda věc spadá do kompetence státu nebo územní samosprávy.

§ 125

(1) Jestliže orgán, který je účastníkem řízení v kompetenčním sporu, vydal rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení a podle Ústavního soudu je k vydání takového rozhodnutí příslušný jiný orgán, Ústavní soud svým nálezem takové rozhodnutí zruší.

(2) Jestliže orgán, který je účastníkem řízení v kompetenčním sporu, vydal rozhodnutí, kterým svoji kompetenci popřel, a podle zjištění Ústavního soudu je k vydání rozhodnutí ve věci příslušný, Ústavní soud takové rozhodnutí svým nálezem zruší.

Oddíl devátý Řízení o návrzích podle ústavního zákona o referendu

§ 125a

(1) K návrhu, aby Ústavní soud rozhodl podle čl. 87 odst. 1 písm. l) Ústavy o tom, zda navržené otázky, které mají být předloženy v referendu jsou přípustné, jednoznačné nebo srozumitelné, musí být připojena kopie podaného návrhu na vyhlášení referenda; jde-li o návrh na vyhlášení referenda podaný formou petice, podpisové listy se s tímto návrhem nepředkládají. K návrhu, aby Ústavní soud rozhodl o ústavnosti postupů referenda před vyhlášením jeho výsledku podle čl. 87 odst. 1 písm. m) Ústavy musí být kromě návrhu na vyhlášení referenda připojena kopie zápisu Státní komise pro referendum o celkovém výsledku hlasování.

(2) Účastníkem řízení je též ten, kdo podal návrh na vyhlášení referenda.

(3) Není-li prezident republiky navrhovatelem, má postavení vedlejšího účastníka řízení.

(4) O návrhu koná Ústavní soud vždy ústní jednání.

§ 125b

(1) Dojde-li Ústavní soud po provedeném řízení k závěru, že otázka, která má být v referendu předložena, je přípustná, že je formulována jednoznačně a srozumitelně, navrženou otázku nálezem potvrdí; jinak nálezem stanoví, že se referendum k dané otázce nevyhlásí.

(2) Dojde-li Ústavní soud po provedeném řízení k závěru, že byl postup referenda v souladu s ústavními zákony, nálezem rozhodne, že referendum proběhlo v souladu s ústavními zákony; jinak nálezem rozhodne, že referendum neproběhlo v souladu s ústavními zákony.

Změna zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv

Sbírka zákonů

§ 1

Právní předpisy vyhlašované ve Sbírce zákonů

(1) Ve Sbírce zákonů se vyhlašují uveřejněním jejich plného znění

a) ústavní zákony,

b) zákony,

c) zákonná opatření Senátu,

d) nařízení vlády,

e) právní předpisy vydávané ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a Českou národní bankou (dále jen "právní předpisy").

(2) Právní předpisy uvedené v odstavci 1 písm. e) se označují názvem "vyhláška".

§ 2

Další akty státních orgánů

vyhlašované ve Sbírce zákonů

(1) Ve Sbírce zákonů se dále vyhlašují:

a) nálezy Ústavního soudu, pokud tak stanoví zákon,1)

b) sdělení Ústavního soudu, jestliže o jejich vyhlášení Ústavní soud rozhodne,

c) usnesení Poslanecké sněmovny o zákonném opatření Senátu, anebo sdělení předsedy Poslanecké sněmovny, že se Poslanecká sněmovna na své první schůzi o zákonném opatření Senátu neusnesla,

d) rozhodnutí prezidenta republiky, usnesení komor Parlamentu a usnesení vlády, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo jestliže o jejich vyhlášení tyto orgány rozhodnou,

e) sdělení ministerstev, jiných ústředních správních úřadů nebo České národní banky o skutečnostech a přijatých rozhodnutích, pokud povinnost vyhlásit je ve Sbírce zákonů stanoví zvláštní zákon,

f) úplná znění ústavních zákonů a zákonů, zmocňuje-li k vyhlášení jejich úplného znění předsedu vlády ústavní zákon nebo zákon, (dále jen "další právní akty").

(2) Ve sbírce zákonů vyhlašuje prezident republiky výsledek referenda.

((2)) (3) Ve Sbírce zákonů se vyhlašují též sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby (§ 11).

------------------------------------------------------------------

1) zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

§ 3

Platnost a účinnost právních předpisů

(1) Právní předpisy nabývají platnosti dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.

(2) Dnem vyhlášení právního předpisu je den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, uvedený v jejím záhlaví.

(3) Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek účinnosti, nejdříve však dnem vyhlášení.

(4) Právní předpisy uvedené v § 1 odst. 1 písm. d) a e) mohou být vyhlášeny nejdříve dnem, v němž je vyhlášen zákon, k jehož provedení jsou vydány; účinnosti mohou nabýt nejdříve dnem, k němuž nabývá účinnosti zákon, k jehož provedení jsou vydány.

§ 4

Právní předpis uvedený v § 1 odst. 1 písm. e) podepisuje příslušný ministr, vedoucí jiného ústředního správního úřadu nebo guvernér České národní banky.

Změna zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

§ 7

Volební orgány

(1) Volebními orgány podle tohoto zákona jsou

a) Státní volební komise,

b) Ministerstvo vnitra,

c) Ministerstvo zahraničních věcí,

d) Český statistický úřad,

e) okresní úřad v sídle volebního kraje, které je stanoveno v příloze č. 1 k tomuto zákonu, (dále jen "okresní úřad v sídle kraje") pro volby do Poslanecké sněmovny,

f) okresní úřad v sídle volebního obvodu, v hlavním městě Praze obvodní a místní úřad v sídle volebního obvodu a ve městech Brně, Ostravě a Plzni magistráty těchto měst (dále jen "okresní úřad v sídle volebního obvodu") pro volby do Senátu,

g) okresní úřad, v hlavním městě Praze, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň magistráty těchto měst (dále jen "okresní úřad"),

h) pověřený obecní úřad,5b) v hlavním městě Praze obvodní úřad a místní úřad, Obvodní úřad pro Prahu 1 pro zpracování výsledků hlasování ze zahraničí, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň úřad městské části nebo městského obvodu (dále jen "pověřený obecní úřad"),

i) obecní úřad,

j) starosta obce, primátor statutárního města, které není územně členěno, a v územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze starosta městské části nebo městského obvodu (dále jen "starosta"),

k) zastupitelský úřad,

l) okrsková volební komise,

m) zvláštní okrsková volební komise pro volby do Poslanecké sněmovny (dále jen "zvláštní okrsková volební komise").

(2) Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy.

(3) Volební orgány, s výjimkou volebních orgánů uvedených v odstavci 1 písm. e), f), k) a m), plní kromě úkolů stanovených tímto zákonem i úkoly při provádění referenda podle zvláštního právního předpisu.

________________________

5b) § 60 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb.

Nařízení vlády č. 475/1990 Sb., kterým se určují pověřené obecní úřady, ve znění nařízení vlády č. 315/1995 Sb.

Nařízení vlády č. 82/1992 Sb., kterým se určují další pověřené obecní úřady.

§ 14e

Okrsková volební komise

(1) Okrsková volební komise

a) dbá o pořádek ve volební místnosti,

b) zajišťuje hlasování a dozírá na jeho průběh,

c) sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování,

d) odevzdá volební dokumentaci do úschovy obecnímu úřadu, s výjimkou 1 vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování.

(2) Členem okrskové volební komise může být státní občan České republiky,

a) který v den složení slibu dosáhl věku nejméně 18 let,

b) u něhož nenastala překážka výkonu volebního práva podle § 2, a

c) který není kandidátem pro volby do Parlamentu České republiky.

(3) Každá politická strana, politické hnutí a koalice, jejichž kandidátní listina pro volbu do Poslanecké sněmovny byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek, a každá politická strana, politické hnutí a koalice

i nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci byla zaregistrována pro volby do Senátu ve volebním obvodu, jehož součástí je volební okrsek, může delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem voleb 1 člena a 1 náhradníka do okrskové volební komise. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové

volební komise podle § 14c písm. c), jmenuje před jejím prvním zasedáním členy na neobsazená místa starosta. V případě, kdy počet členů okrskové volební komise poklesne pod stanovený počet v průběhu voleb do Parlamentu České republiky a nejsou-li náhradníci podle věty první, jmenuje starosta na neobsazená místa další členy komise.

(4) Pokud má okrsková volební komise plnit úkoly při provádění referenda^5g), může každá politická strana a politické hnutí, které mají v Poslanecké sněmovně poslanecký klub, delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem konání referenda jednoho člena a jednoho náhradníka okrskové volební komise; je-li referendum vyhlášeno z iniciativy občanů, má stejné právo i navrhovatel referenda.

((4)) (5)Delegováním členů a náhradníků podle odstavce 3 se rozumí doručení jejich seznamu starostovi. Seznam musí obsahovat jméno a příjmení, rodné číslo a místo, kde je člen, popřípadě náhradník přihlášen k trvalému pobytu, podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice, v případě nezávislého kandidáta podpis tohoto kandidáta. Dále může obsahovat i údaj, do které okrskové volební komise mají být delegovaní členové a náhradníci zařazeni; pokud tento údaj chybí, zařadí je do okrskových volebních komisí starosta.

((5)) (6) Členství v okrskové volební komisi vzniká složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svoji funkci a budu se při tom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky.". Slib skládá delegovaný nebo jmenovaný zástupce tak, že se podepíše pod písemné

znění slibu; tím se zároveň ujímá své funkce.

((6)) (7) Členství v okrskové volební komisi zaniká

a) dnem ukončení činnosti okrskové volební komise (§ 52a a 77a),

b) úmrtím,

c) okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné prohlášení o vzdání se funkce člena okrskové volební komise; toto písemné prohlášení nelze vzít zpět,

d) okamžikem, kdy předseda okrskové volební komise obdrží písemné odvolání člena okrskové volební komise tím, kdo jej delegoval,

e) pozbytím státního občanství, nebo

f) v den voleb, nevykonává-li člen okrskové volební komise svoji funkci a jeho nepřítomnost trvá déle než 2 hodiny.

((7)) (8) Zapisovatel je členem okrskové volební komise s hlasem poradním, při hlasování se do počtu členů okrskové volební komise nezapočítává. Zapisovatel může okrskové volební komisi předkládat návrhy; pořizuje zápis z jednání komise. Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v odstavci 5. Je jmenován starostou nejpozději 20 dnů před prvním zasedáním okrskové volební komise. Přestane-li zapisovatel vykonávat svoji funkci, musí být bezodkladně jmenován nový zapisovatel.

_____________

^5g) § 9 zákona č. …/2000 Sb., o provádění referenda a o změně některých dalších zákonů.