Vl. n. zák. o přírodních léčivých zdrojích - EU

K § 1 až 3

Ustanovení vymezují předmět právní úpravy, jejímž cílem je vytvořit právní předpoklady pro účinnou ochranu a racionální využívání přírodních léčivých zdrojů využívaných k lázeňské léčbě a zdrojů přírodních minerálních vod ryzích, které jsou pro svoje přirozené chemické složení a fyzikální vlastnosti vhodným dietetickým nápojem, a pro ochranu a další rozvoj přírodních léčebných lázní a lázeňských míst. Stávající právní úprava na tomto úseku již neodpovídá změnám právního řádu a změněným ekonomickým a společenským podmínkám. Současně jsou definovány základní pojmy používané v zákoně.

K § 4

Ustanovení vymezuje právní povahu přírodních léčivých zdrojů v souladu s právní povahou vod vymezenou ve vládním návrhu o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) předloženého vládou Parlamentu ČR.

K § 5 až 7

Ustanovení upravují postup při vydávání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod ryzích. Návrh na vydání osvědčení musí obsahovat odborné údaje o zdroji a jeho výtěžku, na jejichž základě lze posoudit, zda má přírodní zdroj požadované vlastnosti. Návrh musí obsahovat rovněž další údaje, které jsou nutné pro posouzení možnosti využití a ochrany zdroje.

K § 8

Ustanovení zakotvuje oznamovací povinnost právnických a fyzických osob. Ke zjištění přirozeně se vyskytujících zdrojů minerálních vod, plynů a peloidů dochází zejména při činnostech prováděných hornickým způsobem nebo při provádění stavební činnosti.

K § 9 až 13

V souladu s významem přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod ryzích z hlediska potřeb zdravotnictví a v zájmu jejich ochrany podléhá využívání zdrojů povolovacímu režimu. Tento režim se vztahuje na využívání zdrojů při poskytování zdravotní péče a při jiných podnikatelských aktivitách.

Stanovené podmínky umožní optimální režim využívání zdroje při respektování jeho charakteru, vydatnosti a zásob a současně působí preventivně proti případnému poškození zdroje nebo jeho zničení. Posouzení, zda u žadatele jsou předpoklady splnění těchto podmínek, je při vydávání povolení k využívání zdroje základním bodem rozhodovacího procesu. Vymezuje se přednostní právo k využívání zdroje vlastníkem pozemku, který současně uhradil náklady za průzkum zdroje. Obec je účastníkem řízení o vydání povolení jako vlastník pozemku, na kterém se zdroj vyskytuje, nebo jako žadatel o povolení k využití zdroje, o vydání povolení je vždy informována.

K § 14 a 15

Podmínky pro zrušení povolení k využívání zdroje jsou stanoveny tak, aby umožnily zamezit též případům, kdy uživatel zdroje bezdůvodně omezí využívání zdroje anebo přestane zdroj využívat. Důsledkem tohoto jednání uživatele zdroje může být ztížení anebo znemožnění poskytování zdravotní péče, při níž je využití výtěžku zdroje nenahraditelné.

Stanoví se důvody pro zánik povolení k využívání zdrojů s tím, že za definovaných podmínek se umožňuje do získání nového povolení pokračovat v činnosti, při které byl zdroj dosud využíván.

K § 16 a 17

Stanoví se povinnosti uživatele přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody ryzí. Porušení těchto povinností může být důvodem pro zrušení povolení k využívání zdroje. Ustanovením nejsou dotčeny další povinnosti uživatele zdroje podle zvláštních předpisů.

K § 18

Stanoví se podmínky, za kterých se umožní využívání zdroje dalšímu uživateli.Využívá-li přírodní léčivé zdroje v lázeňském místě větší počet uživatelů -poskytovatelů lázeňské péče, umožňuje se ustavit správce těchto zdrojů, který nemusí být vždy přímým uživatelem zdrojů.

K § 19

Využívání a ochrana přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody ryzí jsou spojeny s řadou činností, k jejichž řádnému výkonu jsou potřebné odborné vědomosti. Stanoví se proto základní podmínky pro výkon funkce zřídelního technika. S ohledem na specifiku činnosti zřídelního technika a na absenci studijního oboru, který by svým zaměřením jednoznačně odpovídal této činnosti, stanoví se podmínky vzdělání a praxe pro získání odborné způsobilosti ve variantách. Odborné znalosti uchazeče o získání odborné způsobilostik výkonu funkce zřídelního technika budou ověřeny zkouškou.

K § 20 až 23

Účinnou ochranu přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod ryzích nelze zabezpečit bez vyloučení těch činností v jejich okolí, které svým charakterem mohou negativně ovlivňovat zdroje nebo jejich výtěžky. Při stanovení ochranných pásem musí být respektovány hydrogeologické podmínky dotčeného území a jeho další specifika. Tento přístup umožňuje rozdělit omezení a zákazy do jednotlivých stupňů ochranných pásem tak, aby ochrana zdrojů byla zabezpečena při co nejmenším omezení činnosti právnických a fyzických osob na dotčeném území. Ochranná opatření budou dvoustupňová, podobně jako u ochranných pásem vodních zdrojů, zavádí se rovněž pásmo fyzické ochrany zdroje vymezené v bezprostředním okolí jímacího zařízení. U rozsáhlých zřídelních struktur, zejména při předpokládaných střetech zájmů (např. hornická činnost) mohou být v rámci ochranného pásma II.stupně vymezena dílčí pásma s rozdílným stupněm ochrany.

Ochranná pásma konkrétních přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod ryzích, omezení činností v jednotlivých  stupních těchto pásem včetně jejich vyznačení v terénu a případného oplocení ( zpravidla v nezastavěném území) se stanoví vyhláškou.

K § 24 až 26

Přírodní léčebné lázně jsou zpravidla významnými zdravotnickými, společenskokulturními a hospodářskými centry v daném regionu. Stanovení přírodních léčebných lázní je podmíněno výskytem přírodního léčivého zdroje nebo klimatických podmínek příznivých k léčení v daném místě a splněním dalších podmínek. Klimatické podmínky podzemních prostor využitelné k léčení nejsou považovány za podmínky, na jejichž základě lze vyhlásit přírodní léčebné lázně.

Ovzduší a lesům v oblasti přírodních léčebných lázní (lázeňských míst) je poskytována zvláštní ochrana podle zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Proto zákon neobsahuje úpravu specifických ochranných opatření pro území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení. Stanoví se povinnost poskytovatelů lázeňské péče předkládat zprávu o stavu klimatických podmínek v místě přírodních léčebných lázní.

K § 27 až 30

Přírodním léčebným lázním je poskytována zvýšená ochrana jako lázeňským místům. Působnost vlády ve věcech vyhlašování lázeňských míst má být zárukou nadresortního přístupu.

Na území lázeňských míst nelze připustit činnosti, které by svým charakterem negativně ovlivňovaly poskytování lázeňské péče a lázeňské prostředí. Rozdílné podmínky jednotlivých lázeňských míst si vyžadují, aby ochranná opatření byla blíže vymezena v lázeňském statutu. Pro vnitřní území lázeňského místa budou v souladu s jeho funkcí statutem stanovena přísnější ochranná opatření, než pro zbývající část lázeňského místa. Je zdůrazněna úloha obcí v lázeňském místě při dohledu na dodržování ochranných opatření, i zřízením lázeňské komise při obecním úřadu.

S ohledem na význam lázeňských míst je žádoucí, aby označení „lázně“ bylo používáno pouze za podmínek stanovených zákonem. Tím se má zabránit poškozování zájmů obcí, na jejichž území je stanoveno lázeňské místo, a to zejména v důsledku používání tohoto označení z komerčních důvodů též jinými subjekty

K § 31

Vyhledávání, ochrana a využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod ryzích, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst vyžaduje provádění řady činností podle lázeňského zákona, proto se stanoví vlastníkům nemovitostí některé tyto činnosti strpět.

K § 32 a 33

Využívání a ochrana přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a lázeňských míst jsou spojeny s omezením práv k dotčeným nemovitostem. Ustanovení upravují obecné podmínky, za kterých lze omezit práva vlastníků nemovitostí, ve výjimečných případech nemovitosti i vyvlastnit. Přitom musí být respektována zásada, že tato práva lze omezit pouze v míře nezbytně nutné a za náhradu. Pokud jde o další podmínky pro omezení vlastnických práv k nemovitostem, zákon odkazuje na zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

K § 34 až 37

Ministerstvo působí jako ústřední orgán státní správy ve věcech přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst.

Některá rozhodnutí jiných správních úřadů podle zvláštních předpisů jsou podmíněna souhlasem ministerstva. Tento postup je odůvodněný potřebou vyloučit možné negativní dopady uvedených rozhodnutí na přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod ryzích a lázeňská místa, jejichž odborné posouzení náleží ministerstvu.

Rozsah oprávnění zaměstnanců ministerstva odpovídá úkolům ministerstva. Nově se zavádí povinnost zaměstnanců ministerstvaa jiných oprávněných osob prokazovat se při výkonu svých oprávnění písemným pověřením ministerstva.

K § 38

K zajištění některých odborných činností pro účely hodnocení přirozeně se vyskytujících zdrojů minerálních vod, peloidů a plynů a kontroly jejich využívání sevymezují základní činnosti Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů zřizované Ministerstvem zdravotnictví.

K § 39, 46 a 48

Stávající úprava odpovědnosti právnických a fyzických osob za protiprávní jednání na úseku využívání a ochrany přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a přírodních léčebných lázní již neodpovídá současným podmínkám, a to zejména v důsledku rozvoje podnikatelských aktivit v této oblasti. Nově jsou vymezeny přestupky a jiné správní delikty, s možností uložení pokuty za přestupek do 50 000 Kč (doposud 3 000 Kč) a za jiný správní delikt do 5 000 000 Kč (doposud 100 000 Kč).

Uvedeným změnám odpovídá navrhovaná novela zákona č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušení právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění zákona č. 137/1982 Sb. a novela zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

K § 40

Předběžné opatření k prozatímní ochraně umožní zabránit škodám na přírodních zdrojích minerálních vod ryzích, plynů a peloidů a na prostředí přírodních léčebných lázní do doby stanovení ochranných pásem přírodních zdrojů a vydání statutu lázeňského místa. Platnost předběžného opatření k prozatímní ochraně je časově omezena.

K § 41

Ustanovením se určuje vztah zákona ke správnímu řízení vymezeném správním řádem, zákonu o potravinách a tabákových výrobcích a zákonu o vojenských újezdech.

K § 42 a 43

Ustanovení potvrzuje v zájmu právní jistoty platnost opatření, která byla učiněna podle dosavadních předpisů a u zřídelních techniků upravuje přechodné období splnění podmínek stanovených zákonem.

K § 44

Sběrné ustanovení obsahující výčet zmocnění pro Ministerstvo zdravotnictví k vydání prováděcích předpisů k provedení předkládaného návrhu zákona.

K § 45

Zrušuje se zákonné opatření č. 113/1964 Sb., neboť v současné době jeho platnost nemá věcné opodstatnění.

K § 47, 49 a 50

V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se upravují i dotčené zákony.

K § 51

Předpokládá se účinnost zákona od 1. ledna 2001.

V Praze dne 24. srpna 2000

Předseda vlády

Ministr zdravotnictví

Návrh

Vyhláška

Ministerstva zdravotnictví

ze dne .............................,

o hodnocení a podrobnostech využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a o požadavcích na prostředí a vybavení přírodních léčebných lázních

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 44 odst. 1 písm. a) až i) zákona č…/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod ryzích, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon):

Část první

§ 1

Úvodní ustanovení

31. Tato vyhláška stanoví:

1. podmínky pro hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodní minerální vody ryzí, náležitosti odborného posudku o zdroji, povolené úpravy zdrojů, podmínky získávání (těžby), dopravy a akumulace výtěžků z přírodních zdrojů, rozsah a četnost kontrol kvality a stability zdrojů ,

2. požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní, náležitosti odborného posudku o životním prostředí přírodních léčebných lázní a využitelnosti klimatických podmínek příznivých k léčení.

(2) Minerální vodou se v této vyhlášce rozumí přirozeně se vyskytující minerální voda vymezená v § 2 odst. 3 zákona.

Část druhá

Hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod ryzích

§ 2

Klasifikace přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod ryzích

(1) Přírodní minerální vody se dělí:

3. podle obsahu rozpuštěných plynů a obsahu významných složek na vody

1. uhličité nad 1g/l oxidu uhličitého,

2. sirné nad 3mg/l titrovatelné síry (sulfan disociovaný v různém stupni a thiosírany),

3. jodové nad 5 mg/l jodidů,

4. ostatní ( např.se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, fluoridů),

4. podle aktuální reakce vyjádřené hodnotou pH se vody rozdělují jen tehdy, jde-li o vody:

2. silně kyselé vody s hodnotou pH pod 3,5,

3. silně alkalické vody s hodnotou pH nad 8,5,

5. podle radioaktivity vody radonové, kterými jsou vody s radioaktivitou nad 1,5 kBq

20. způsobenou radonem nebo jeho isotopy,

6. podle přirozené teploty u vývěru na vody:

4. studené vody s teplotou do 20°C,

5. termální vody, a to

- do 35°C vody vlažné,

• do 42°C vody teplé,

• nad 42°C vody horké,

7. podle osmotického tlaku:

1. hypotonické s osmotickým tlakem menším než 280 mOsm,

2. isotonické s osmotickým tlakem 280-300 mOsm,

3. hypertonické s osmotickým tlakem nad 300 mOsm,

f) podle převládajících iontů se vody dělí do tříd podle přílohy č.1.

32. Peloidy jsou směsi přírodních látek vzniklé geologickými, chemickými, fyzikálními a mikrobiologickými procesy, které jsou po fyzikální úpravě využívány k léčebným účelům; dělí se podle povahy původní matrice a přírodních podmínek v místě vzniku na:

8. humolity, vznikající převážně rozkladem rostlinného materiálu.Humolity jsou

1. rašeliny,

2. slatiny,

3. slatinné zeminy,

21. b) bahna, vznikající převážně sedimentací materiálu anorganického původu.

33. Zdroj přírodního léčivého plynu vyvěrající z podloží buď v doprovodu minerální vody nebo samostatně musí obsahovat nejméně 96% oxidu uhličitého.

§ 3

Náležitosti odborného posudku o zdroji

78. Odborný posudek o využitelnosti zdroje minerální vody, přírodního plynu nebo peloidu k léčebným účelům obsahuje:

9. geologické a hydrogeologické zařazení zdroje a

1. technickou dokumentaci zdroje, zhodnocení jeho vydatnosti a stability v podmínkách dlouhodobé hydrodynamické zkoušky, návrh způsobu a míry využívání, a to i ve vztahu k případným okolním zdrojům, zhodnocení výsledků komplexní analýzy minerální vody provedené podle § 4 před ukončením dlouhodobé hydrodynamické zkoušky, návrh režimního sledování zdroje a návrh bezpečnostních opatření při případných erupcích jde-li o zdroj minerální vody nebo plynu,

2. výpočet zásob peloidu, kvalitativní charakteristika ložiska, podmínky těžby a následné rekultivace ložiska jde-li o zdroj peloidu

10. zhodnocení možných způsobů léčebného využití zdroje včetně potřebných úprav,

11. přehled klinických zkoušek zdroje a jejich hodnocení, případně posouzení míry shody zdroje s jiným již využívaným přírodním léčivým zdrojem

12. posouzení vhodnosti plnění do spotřebitelských obalů, jde li o minerální vodu,

13. závěrečné zhodnocení, při konstatování vhodnosti pro léčebné využití stanovení indikací, kontraindikací a způsobu a podmínek aplikace.

34. Odborný posudek o využitelnosti zdroje minerální vody jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod ryzích obsahuje

1. geologické a hydrogeologické zařazení zdroje, technickou dokumentaci zdroje, zhodnocení jeho vydatnosti a stability v podmínkách dlouhodobé hydrodynamické zkoušky, návrh způsobu a míry využívání a to i ve vztahu k případným okolním zdrojům, zhodnocení výsledků komplexní analýzy minerální vody provedené podle § 4 před ukončením dlouhodobé hydrodynamické zkoušky, návrh režimního sledování zdroje a návrh bezpečnostních opatření při případných erupcích.

2. posouzení nutnosti a způsobu úpravy vody,

3. závěrečné zhodnocení minerální vody včetně vhodnosti k plnění do spotřebitelských obalů v přírodním stavu, po úpravě, popř. i po ochucení.

35. Přírodovědnou část posudku zpracovává osoba s odbornou způsobilostí podle zvláštního právního předpisu³⁰) nebo Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů, medicínskou část podle odst.1 formou expertní zprávy příslušně kvalifikovaný odborník-lékař s dostatečnými praktickými zkušenostmi popřípadě s pověřením příslušné odborné lékařské společnosti. Součástí expertní zprávy je i informace o vzdělání včetně postgraduálního školení a odborné praxi experta a o jeho profesním vztahu k navrhovateli vydání osvědčení o zdroji.

§ 4

Komplexní analýza a kontrolní analýza zdrojů

79. Komplexní analýzu přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodní minerální vody ryzí provádí Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů. Komplexní analýza zdroje minerální vody a plynu se provádí každé 3 roky, komplexní analýza zdroje peloidu každých 5 let.

36. Komplexní analýza přírodního léčivého zdroje minerální vody a zdroje přírodní minerální vody ryzí obsahuje:

14. místo a název zdroje minerální vody,

15. datum a místo odběru vzorků,

16. název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali,

17. stručný popis zdroje a podmínky odběru, teplotu vody, vydatnost vody (pokud ji lze měřit), teplotu vzduchu a atmosférický tlak,

18. popis vody a její změny během skladování, její senzorické vlastnosti,

19. fyzikální a fyzikálně-chemické parametry (teplota, pH, rH, elektrická konduktivita, osmotický tlak a adsorbance při 254 a 436nm),

20. obsah anorganických složek (kationty, anionty, nedisociované složky a odparek při 180°C) v mg/l, mmol/l, mval/l a mval%,

21. obsah vybraných organických složek (těkavé a halogenované uhlovodíky, polychlorované aromatické uhlovodíky, polykondenzované aromatické uhlovodíky, anionaktivní tenzidy a pesticidy),

22. obsah radioaktivních složek (U, celk.obj.aktivita alfa a beta, Ra 226 popř. 222 Rn),

23. obsah kyselých (CO₂ a H₂S) a nekyselých plynů (H₂, N₂, O₂, He, Ar a plynných uhlovodíků),

24. mikrobiologickou analýzu (mezofilní bakterie v 1 ml, psychrofilní bakterie v 1 ml, koliformní bakterie ve 100 ml, fekální koliformní bakterie ve 100 ml a enterokoky ve 100 ml),

25. klasifikaci vody dle převládajících iontů, balneotechnické a celkové zhodnocení.

37. Vzor protokolu komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje minerální vody a zdroje přírodní minerální vody ryzí se uvádí v příloze č.2

38. Komplexní analýza přírodního léčivého zdroje peloidu obsahuje:

26. místo, popis a název lokality zdroje peloidu,

27. datum a místo, hloubku a typ odběru vzorků (vrtaná sonda, kopaná sonda) ,

28. název a sídlo laboratoře a jména pracovníků, kteří vzorky odebírali a analyzovali,

29. všeobecné vlastnosti peloidu (barva, pach, konzistence, reakce s 5% HCl, přítomnost příměsí, všeobecné údaje o složení-ztráta vody sušením při 105°C, % sušiny, % popelovin a ztráta žíháním sušiny, reakce pH původního vzorku, stupeň rozložení),

30. chemickou analýzu, jejíž součástí je stanovení :

22. 1. podílu popelovin rozpustných a nerozpustných v 10% HCl v přepočtu na původní vzorek, sušinu a popelovinu,

23. 2. stanovení skupinového složení organických složek (extrahovatelné bitumeny, rozpustné sacharidy, celulózy a hemicelulózy, huminové kyseliny, fulvokyseliny, lignin, huminy popřípadě jiné doprovodné látky humusu) v původním vzorku a v přepočtu na sušinu a organickou hmotu,

31. obsah síry v původním vzorku a v přepočtu na sušinu,

32. chemickou analýzu 2% vodního výluhu sušiny (hlavní a vedlejší složky, odparek při 105°C) v mg, mval a mmol v přepočtu na 100 g sušiny, pH, konduktivita (20°C) a barvu výluhu (mg/l Pt),

33. objem sedimentu v přepočtu na g původního vzorku a sušiny,

34. vodní kapacitu v přepočtu na g původního vzorku a sušiny,

35. obsah vody v původním vzorku a ve vzorku při 100% a 80% nasycení vodou,

36. sorpční kapacitu,

37. mísící poměry,

38. termofyzikální vlastnosti,

39. mikrobiologickou analýzu,

40. balneotechnické hodnocení.

39. Vzor protokolu komplexní analýzy přírodního léčivého zdroje peloidu se uvádí v příloze č.3.

40. Při komplexní analýze přírodního léčivého zdroje plynu se postupuje v souladu s ČSN 65 1742 oxid uhličitý a ČSN 65 1743 oxid uhličitý kapalný.

41. Mimo komplexní analýzu se kvalita a stabilita zdrojů dále sleduje prostřednictvím kontrolních analýz, které provádí Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů, popřípadě jiná akreditovaná laboratoř, nebo uživatel zdroje. Kontrolní analýzy se provádějí v rozsahu a četnosti stanovené v Povolení k využívání zdroje a vždy po technickém zásahu do jímání zdroje před jeho opětovným využíváním. Pravidelné kontroly výtěžku přírodního léčivého zdroje připraveného k aplikaci provádí pověřený pracovník uživatele zdroje a o výsledcích kontroly vede dokumentaci (deník).

42. Hydrogeologické podmínky pro odběr kontrolních vzorků pro komplexní analýzu a kontrolní analýzy se nesmí zásadně lišit od podmínek odběru předešlé komplexní analýzy, resp.musí odpovídat nově schváleným podmínkám využívání zdroje.

§ 5

Povolené úpravy přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod ryzích

80. Minerální vodu z přírodního léčivého zdroje využívanou k léčebným účelům lze upravovat pouze způsobem, který zachovává nebo zvýší její léčivé vlastnosti, a to se souhlasem ministerstva.

43. Minerální vodu ze zdroje přírodní minerální vody ryzí lze upravovat pouze:

41. odstraněním nestabilních látek například sloučenin železa a síry filtrací či dekantací, s případným předchozím okysličením,

42. odstraněním sloučenin arzenu, manganu, železa či síry pomocí vzduchu obohaceného ozónem, filtrací či dekantací,

43. odstraněním jiných nežádoucích složek, např sloučenin berylia, niklu,

44. minerální voda může být sycena či dosycována oxidem uhličitým jímaným ze zdroje, případně oxidem uhličitým z jiného než přírodního zdroje v kvalitě stanovené zvláštním předpisem. Oxid uhličitý může být z minerální vody též odstraňován.

44. Úpravy uvedené v odst. 2 lze povolit za předpokladu, že bude prokázáno, že jejich použitím se nezmění skladba základních složek vody, které jí propůjčují její vlastnosti, a že nevznikají jiné škodlivé látky. V zájmu zachování charakteristického složení minerální vody nelze tuto vodu desinfikovat ani do ní přidávat bakteriostatické látky.

45. Plyn ze zdroje přírodního léčivého plynu je povoleno zbavovat vlhkosti popřípadě stop olejových částic vhodnými sorbenty a filtry a plnit do ocelových lahví. Pro použití k podkožním injekcím musí plyn splňovat požadavky stanovené zvláštním předpisem; kvalitativní ukazatele přírodního plynu používaného k plynovým koupelím nejsou omezeny.

46. Při úpravě peloidů je povolena mechanická separace součástí nepoužitelných pro přípravu směsi, drcení, mletí, ředění vodou na potřebnou konzistenci dle typu připravované procedury a ohřev resp. pasterizace při přípravě peloidních tamponů. Jiné úpravy jsou možné jen se souhlasem ministerstva.

§ 6

Těžba, doprava a akumulace výtěžků z přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodní minerální vody ryzí

81. Minerální vody z přírodních léčivých zdrojů se přepravují a akumulují způsobem, který omezí změny ve složení a ztráty nestabilních léčivých složek na minimum a zabrání jejich kontaminaci.

82. Minerální vody ze zdrojů přírodní minerální vody ryzí je povoleno dopravovat do akumulačních nádrží v plnírně pouze potrubím.

83. Plyn z přírodního léčivého zdroje se dopravuje potrubím nebo v tlakových nádobách a akumuluje v tlakových nádobách.

84. Těžba peloidu probíhá způsobem, který co nejvíce šetří okolní části ložiska. Po skrytí svrchní části ložiska se skrývka nevyužitelná pro balneologické účely ukládá v blízkosti ložiska a po vytěžení se do ložiska vrací. Peloid se dopravuje ve stavu přirozené vlhkosti. Doprava i skladování musí probíhat způsobem, který zamezí ztrátám vlhkosti a znečištění peloidu. Při nakládání s použitým peloidem se preferuje jeho vracení do vytěženého ložiska.

§ 7

Údaje vyznačované na obalu výtěžku z přírodního léčivého zdroje

Na obalu (etiketě) výtěžku z přírodního léčivého zdroje, popřípadě na příbalovém letáku, se uvádějí tyto údaje:

45. označení výrobce,

46. označení výtěžku (například název minerální vody),

47. údaj o objemu či hmotnosti,

48. číslo výrobní série,

49. minimální trvanlivost,

50. způsob skladování,

51. označení zdroje včetně jeho místopisného určení,

52. klasifikace přírodního léčivého zdroje,

53. charakteristické složení výtěžku, provedená úprava (např.odželezňování), datum poslední provedené analýzy a označení laboratoře, která analýzu provedla,

54. doporučené použití, popřípadě upozornění ve vztahu k použití výtěžku.

Část třetí

Přírodní léčebné lázně

§ 8

Požadavky na životní prostředí přírodních léčebných lázní

85. Specifický charakter lázeňského prostředí jako významného činitele lázeňské léčby se vytváří a uchovává  respektováním bioklimatické bonity v územních plánech lázeňských míst, oddělením léčebných zařízení přírodních léčebných lázní od ostatních složek lázeňského místa spolu s vyloučením zdrojů znečišťujících ovzduší a vyvolávajících hluk, vymezením optimální velikosti přírodních léčebných lázní v závislosti na charakteru terénu a kapacitě přírodního léčivého zdroje, uchováváním a zvyšováním hodnoty lázeňské zeleně výběrem vhodných porostů v souladu s krajinnými podmínkami a léčebnými požadavky a harmonickým sepětím architektonických a urbanistických řešení s okolní krajinou.

86. Území využívané v souvislosti s lázeňskou léčbou do vzdálenosti 4 až 8km okolo přírodních léčebných lázní ( lázeňská krajina) poskytuje podmínky pro terénní léčbu případně jinou řízenou fyzickou zátěž, a umožňuje volbu klimatických protikladů, kterými jsou střídání závětrných úseků s cestami v otevřené krajině a stinných míst s polohami na slunci, střídání krajinných partií (např.louky, skupiny stromů). Zeleň na území přírodních léčebných lázní i v okolní krajině musí být druhově rozmanitá s vyloučením výsadby druhů častěji vyvolávajících alergické reakce.

87. Lázeňská zástavba musí být řešena převážně bezbariérově a tak, aby při přechodu pacientů z vnitřního do venkovního prostředí nedocházelo k nadměrné termoregulační zátěži. Součástí zástavby jsou i prvky poskytující ochranu před deštěm a větrem a umožňující pohyb venku i za nepříznivého počasí (kolonády, podloubí).

88. Podmínky komunální hygieny v přírodních léčebných lázních stanoví zvláštní právní předpisy.

89. Je nevhodné umisťovat léčebná zařízení přírodních léčebných lázní v blízkosti zařízení (např.hřbitovů, krematorií, věznic), která by mohla negativním způsobem působit na psychiku osob, kterým se poskytuje lázeňská péče.

§ 9

Požadavky na čistotu ovzduší a klimatické podmínky

Kvalita ovzduší v přírodních léčebných lázních je stanovena limity:

55. prašný spad nepřekračuje ve vnitřním lázeňském území 5 g/m² za měsíc,

56. střední hodnota poletujícího aerosolu nepřekračuje 0.15mg/m³ za 24 hod a 0,5mg/m³ za 30 min. v případě,že jde o aerosol, který neobsahuje více než 20% volného SiO₂,

57. střední hodnota kysličníku siřičitého nepřekračuje 0.05mg/m³ za 24 hod a 0,2mg/m³ za 30 min,

58. v dlouhodobém průměru není v měsících říjen až březen v místě více než 50 dní s mlhou, v dubnu až září více než 15 dní s mlhou,

59. průměrná délka slunečního svitu je nejméně 1500 hodin v roce, při orografickém zaclonění horizontu není menší než 1300 hodin v roce.

§ 10

Klimatické podmínky příznivé k léčení

90. Požaduje se, aby klimatické lázně vykazovaly  následující klimatické faktory:

60. dráždivé faktory (horská poloha se sníženým barometrickým tlakem, bohaté oslunění místa, intenzivní sluneční záření, mocný pohyb vzduchu se značně velkou a silně kolísající zchlazovací veličinou), nebo

61. šetřící faktory (přítomnost dostatečného počtu stinných míst, ochrana před silnými větry, avšak bez stagnace vzduchu, přiměření a zchlazovací veličiny, realtivní stabilita počasí, vzduch chudý na prašné příměsi a alergeny, nebo

62. kombinace dráždivých a šetřících faktorů, a

63. řídký výskyt mlh, rozdělení srážek umožňující dostatečně dlouhý pobyt ve volné přírodě, ovzduší lázeňského místa neznečišťované ani dočasně výfukovými plyny, průmyslovými exhalacemi a kouřem z lokálních topenišť.

47. Při posuzování vhodnosti klimatických podmínek k léčení je třeba dále přihlížet k typu onemocnění, která mají být v přírodních léčebných lázních léčena, ke geografickému prostředí a ročnímu období, v němž bude klimatický faktor působit.

§ 11

Náležitosti odborného posudku o životním prostředí přírodních léčebných lázní

1. Odborný posudek o životním prostředí přírodních léčebných lázní obsahuje komplexní hodnocení kvality celé lokality z hlediska bioklimatologie a ekologie ve vztahu k potřebám lázeňské léčby pro dané léčebné indikace. V posudku se zhodnotí:

64. vhodnost krajiny pro lázeňskou léčbu,

65. terén prostoru lázeňské zástavby,

66. klima krajiny a klimatické podmínky v prostoru lázeňské zástavby,

67. čistota ovzduší,

68. akustické klima,

69. jiné vlivy (§8 odst.5),

70. podmínky z hlediska komunální hygieny,

71. soulad územního plánu s potřebami lázeňské léčby.

(2) Odborný posudek zpracovává formou expertní zprávy příslušně kvalifikovaný odborník s dostatečnými praktickými zkušenostmi. Součástí expertní zprávy je i informace o vzdělání včetně postgraduálního školení a odborné praxi experta a o jeho profesním vztahu k předkladateli návrhu na stanovení přírodních léčebných lázní .

§ 12

Náležitosti odborného posudku o využitelnosti klimatických podmínek příznivých k léčení

(1) Odborný posudek obsahuje:

72. zhodnocení vlastností klimatu ve vztahu k navrhovaným indikacím k léčbě, mj. specifikace, které složky bioklimatu (včetně aerosolů) jsou podstatné pro aplikovanou klimatickou léčbu,

73. podrobnou dokumentaci o působení klimatických faktorů nejméně v pětiletém uzavřeném časovém období,

74. popis klimatické léčby a výčet zařízení, která umožňují její provádění.

(2) Odborný posudek zpracovává formou expertní zprávy příslušně kvalifikovaný odborník s dostatečnými praktickými zkušenostmi. Součástí expertní zprávy je i informace o vzdělání včetně postgraduálního školení a odborné praxi experta a o jeho profesním vztahu k předkladateli návrhu na stanovení přírodních léčebných lázní .

§ 13

Vybavení přírodních léčebných lázní

Součástí přírodních léčebných lázní jsou zejména :

75. zařízení sloužící léčebnému využití přírodních léčivých zdrojů; podle charakteru používaného přírodního léčivého zdroje je zařízení pro léčebné využití přírodních léčivých zdrojů začleněno do zdravotnického zařízení lázeňské péče (balneoprovoz), nebo je i samostatné (pitný pavilon, kolonáda),

76. zařízení umožňující využití lázeňského prostředí a okolní krajiny pro terénní a klimatickou léčbu (parky a lesoparky se značenými cestami pro terénní kúry, venkovní lehárny s polohami na slunci a ve stínu),

77. zařízení sloužící ubytování a stravování osob využívajících lázeňskou péči a dalších návštěvníků přírodních léčebných lázní, která nejsou zdravotnickými zařízeními nebo jejich součástí (např.lázeňské hotely a penziony),

78. zařízení pro využívání volného času (např. klubovny, čítárny, společenské sály, sportoviště).

§ 14

Tato vyhláška nabývá účinnosti 3 měsíce ode dne vyhlášení.

Návrh

Vyhláška

Ministerstva zdravotnictví

ze dne .......................,

kterou se stanoví podmínky ověřování odborné způsobilosti pro výkon funkce zřídelního technika

Ministerstvo zdravotnictví ČR stanoví podle § 45 odst. 1 písm. i) zákona č…./2000 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod ryzích, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon):

§1

Úvodní ustanovení

48. Předpokladem pro výkon funkce zřídelního technika je odborná způsobilost. Osvědčení o odborné způsobilosti se získává ověřením odborných znalostí o využívání a ochraně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod ryzích zkouškou, není-li v zákoně stanoveno jinak.

49. Ověření odborné způsobilosti se provádí u fyzických osob, které ke dni účinnosti zákona vykonávají, nebo po nabytí účinnosti hodlají vykonávat funkci zřídelního technika a dosáhly předepsaného vzdělání a praxe.

§ 2

Přihláška a příprava ke zkoušce

91. V přihlášce ke zkoušce, jíž se ověřuje odborná způsobilost zřídelního technika (dále jen „ zkouška“) se uvede:

28. jméno, příjmení, titul, rodné číslo a adresa trvalého pobytu,

29. dosažené vzdělání, druh a délka praxe,

30. dosavadní pracovní zařazení, u zaměstnance i adresa zaměstnavatele.

50. K přihlášce uchazeč přiloží doklady osvědčující náležitosti uvedené v odstavci 1.

51. Příprava ke zkoušce probíhá formou individuálního studia.

Zkušební komise, zkouška

§ 3

92. Zkouška se provádí před zkušební komisí. Předsedu komise a členy komise jmenuje ministerstvo ze zaměstnanců příslušného odborného útvaru ministerstva (Český inspektorát lázní a zřídel ) a dalších odborníkůmimo Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“).Komise má lichý počet členů, nejméně však tři členy.

93. Termín zkoušky lze stanovit nejdříve 30 dnů po obdržení přihlášky ke zkoušce. Zkouška se koná zpravidla dvakrát v kalendářním roce.

§ 4

94. Zkouška probíhá ústní formou. Uchazeč při zkoušce prokazuje znalost:

79. právních předpisů vztahujících se k využívání a ochraně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod ryzích,

80. hydrogeologie minerálních vod,

81. základů pedologie,

82. krenotechniky,

83. akumulace, úpravy a způsobu využití minerálních vod ryzích,

84. skladování, úpravy peloidů a přípravy k použití,

85. přírodních léčivých plynů,

86. základních ukazatelů kvality přírodních léčivých zdrojů, jejich stanovení, hodnocení a odběru vzorků ke kontrole,

87. řešení havarijních situací,

88. vedení příslušné dokumentace.

52. Zkouška se hodnotí stupněm „vyhověl“ nebo „nevyhověl“. O výsledku zkoušky rozhoduje komise většinou hlasů svých členů. Výsledek zkoušky oznámí uchazeči předseda komise v den jejího konání. O zkoušce se vyhotoví záznam, ve kterém se uvedou otázky, hodnocení odpovědí a výsledek zkoušky.

§ 5

Uchazeč, který se ke zkoušce z vážných důvodů nedostavil, a který svoji neúčast řádně předem omluvil, vykoná zkoušku v náhradím termínu. Jestliže se uchazeč nedostavil ke zkoušce bez vážného důvodu a řádné omluvy, může zkoušku vykonat pouze na základě nové přihlášky.

§ 6

Osvědčení odborné způsobilosti

95. Osvědčení o odborné způsobilosti se uchazeči, který vykonal zkoušku s hodnocením „vyhověl“, vydá nejpozději do 30 dnů ode dne vykonání zkoušky .

96. Osvědčení obsahuje předmět odborné způsobilosti, datum vydání, razítko ministerstva a podpis předsedy komise.

97. Žádost o prodloužení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti lze ministerstvu předložit nejdříve 6 měsíců a nejpozději 2 měsíce před vypršením jeho platnosti.

§ 7

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Platné znění zákona č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování právních předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek

(neplatné znění je přeškrtnuto a nové znění je vyznačeno tučně)

36/1975

ZÁKON

České národní rady

ze dne 17. dubna 1975

o pokutách za porušování právních předpisů

o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek

Změna: 137/1982 Sb.

Změna: 14/1997 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 2

Podmínky ukládání pokut

(1) Pokuta se uloží organizaci, jestliže nesplní povinnost

stanovenou právními předpisy o vytváření a ochraně zdravých

životních podmínek 1) nebo neprovede opatření uložené podle těchto

právních předpisů, které upravují

a) péči o zdravé životní prostředí, o zdravotní nezávadnost

poživatin a předmětů běžného užívání, o zdravý vývoj dětí a

dorostu a o příznivé působení pracovního prostředí a práce na

zdraví pracujících,

b) ochranu zdraví při zacházení s jedy a jinými látkami škodlivými

zdraví,

c) ochranu zdraví před ionizujícím zářením,

d) ochranu proti přenosným nemocem,

e) ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých

zdrojů.

(2) Pokuta se uloží též pracovníkovi organizace, který

zavinil, že tato organizace nesplnila povinnost nebo neprovedla

opatření podle odstavce 1, nejde-li o trestný čin nebo přečin.

(3) Uložením pokuty podle odstavců 1 a 2 zůstává nedotčena

odpovědnost organizace i odpovědnost pracovníků organizace 2)

podle předpisů o náhradě škody.

(4) Byla-li pracovníkovi organizace uložena pokuta podle

odstavce 2, nelze mu z téhož důvodu uložit pokutu podle jiných

právních předpisů.

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a předpisy vydané k

jeho provedení v oblasti péče o vytváření a ochranu zdravých

životních podmínek.

2) § 172 a násl. zákoníku práce.

§ 4

Ukládání pokut

(1) Pokuty ukládají okresní národní výbory, jim na roveň

postavené národní výbory a městské národní výbory uvedené v § 10

odst. 3 a 4 zákona o národních výborech (dále jen "národní

výbor"). Řízení 4) se zahajuje z podnětu orgánů hygienické služby

a pokud jde o ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních

léčivých zdrojů, z podnětu Českého inspektorátu lázní a zřídel.

(2) Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se

národní výbor dozvěděl o tom, že organizace nesplnila povinnost

nebo neprovedla opatření uvedené v § 2 odst. 1, nejpozději však do

3 let ode dne, kdy se měla povinnost splnit nebo opatření provést.

------------------------------------------------------------------

4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení.

Platné znění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),

(neplatné znění je přeškrtnuto a nové znění je vyznačeno tučně)

455/1991 Sb.

ZÁKON

ze dne 2. října 1991

o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon)

Změna: 600/1992 Sb.

Změna: 231/1992 Sb.

Změna: 273/1993 Sb.

Změna: 303/1993 Sb.

Změna: 42/1994 Sb.

Změna: 38/1994 Sb.

Změna: 136/1994 Sb.

Změna: 200/1994 Sb.

Změna: 237/1995 Sb., 286/1995 Sb.

Změna: 95/1996 Sb.

Změna: 94/1996 Sb.

Změna: 147/1996 Sb.

Změna: 19/1997 Sb.

Změna: 49/1997 Sb.

Změna: 61/1997 Sb.

Změna: 217/1997 Sb.

Změna: 280/1997 Sb.

Změna: 79/1997 Sb.

Změna: 15/1998 Sb.

Změna: 83/1998 Sb.

Změna: 157/1998 Sb., 167/1998 Sb.

Změna: 159/1999 Sb.

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

SKUPINA 214: Ostatní

1 2 3

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vyučování řízení motorových vozidel Osvědčení (§ 12, 13 vyhlášky č. 55/1991 Sb.,

o výcviku a zdokonalování odborné způsobilosti

řidičů silničních motorových vozidel)

Oční optika Odborná způsobilost § 8 odst. 2 vyhlášky č.

77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a

jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví

Měření emisí a imisí, kromě měření emisí Oprávnění podle § 3 odst. 2 písm. i) zákona

motorových vozidel ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany

ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování,

ve znění pozdějších předpisů

Výkon zeměměřických činností a) středoškolské vzdělání zeměměřického směru Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví

a 5 let odborné praxe nebo a o změně a doplnění některých

b) vysokoškolské vzdělání zeměměřického zákonů souvisejících s jeho zavedením

směru a 3 roky odborné praxe

Posuzování vlivů na životní prostředí Vysokoškolské vzdělání příslušného směru Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování

a 6 let praxe v oboru a osvědčení podle § 6 vlivu na životní prostředí, a § 2 a

a 9 zákona č. 244/1992 Sb. 3 vyhlášky č. 499/1992 Sb.

Technicko-organizační činnost v oblasti Vysokoškolské vzdělání ve studijním oboru § 11 zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o

požární ochrany požární ochrana nebo střední škola požární požární ochraně, ve znění zákona č.

ochrany nebo osvědčení o odborné způsobilos- 203/1994 Sb.

ti vydané Ministerstvem vnitra

Horský průvodce Osvědčení o odborné způsobilosti vydané Platí v rozsahu osvědčení

Horskou službou příslušné oblasti

Provádění dražeb mimo výkon rozhodnutí Středoškolské vzdělání zakončené maturitní Zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách

zkouškou a 5 let praxe v obchodní činnosti mimo exekuci, ve znění zákona

č. 513/1991 Sb.

Psychologické poradenství a diagnostika a) řádně ukončené jednooborové studium psy-

chologie na české vysoké škole univerzit-

ního typu, popř. na zahraniční vysoké škole,

které bylo státem uznáno za rovnocenné, a 3 roky

odborné praxe v příslušné specializaci nebo

b) řádně ukončené studium psychologie v kombinaci

s jiným oborem na české vysoké škole

univerzitního typu a 5 let praxe v příslušné

specializaci.

Diagnostická, zkušební a poradenská Odborná způsobilost podle § 5 a 6 zákona

činnost v ochraně rostlin č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči

a změnách některých souvisejících zákonů

ošetřování rostlin, rostlinných pro- Odborná způsobilost podle § 5 a 6 zákona

duktů, objektů a půdy proti škodlivým č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči

organismům přípravky na ochranu rostlin a změnách některých souvisejících zákonů,

a odborná způsobilost podle § 18 až 20

zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách

a chemických přípravcích a o změně některých

dalších zákonů

Provozování cestovní agentury a)vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo

b)úplné střední vzdělání a 3 roky praxe

v oboru "Provozování cestovní agentury"

odborný dohled nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod ryzích (zřídelní technik)	osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem zdravotnictví	§ zákona č. .../2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod ryzích, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon).

Platné znění zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

(neplatné znění je přeškrtnuto a nové znění je vyznačeno tučně)

200/1990 Sb.

ZÁKON

České národní rady

ze dne 17.května 1990

o přestupcích

Změna: 337/1992 Sb., 344/1992 Sb., 359/1992 Sb.

Změna: 67/1993 Sb.

Změna: 290/1993 Sb.

Změna: 134/1994 Sb.

Změna: 82/1995 Sb.

Změna: 279/1995 Sb.

Změna: 237/1995 Sb., 289/1995 Sb.

Změna: 112/1998 Sb.

Změna: 168/1999 Sb.

Změna: 360/1999 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 29

Přestupky na úseku zdravotnictví

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) úmyslně zmaří, ztíží nebo ohrozí poskytnutí zdravotnické

služby nebo se nepodrobí povinnému vyšetření nebo léčení,

b) nedodrží opatření uložené ke snížení hluku a vibrací nebo

znečistí ovzduší škodlivinami nad stanovenou přípustnou mez,

c) nedodrží opatření stanovené na ochranu přírodních léčebných

lázní nebo přírodního léčivého zdroje,

d)c) ohrozí nebo poruší zdravotní nezávadnost poživatin nebo pitné

vody,

e)d) poruší povinnost stanovenou obecně závazným právním předpisem

pro dodržování hygienických požadavků na pracovní prostředí,

f)e) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo

zdravotní průkaz anebo zneužije lékařskou dokumentaci,

g)f) poruší povinnost při zacházení s jedy, omamnými látkami,

psychotropními látkami nebo jinými látkami škodlivými zdraví

anebo poruší povinnost k ochraně zdraví před ionizujícím

zářením,

h)g) poruší zákaz nebo nesplní povinnost stanovenou nebo uloženou

v souvislosti s předcházením a výskytem přenosných nemocí,

ch)h) padělá lékařský předpis nebo pozmění jeho obsah v úmyslu, aby

ho bylo použito jako pravého, nebo užije takového předpisu

jako pravého anebo poskytne tiskopis lékařského předpisu

jinému v úmyslu, aby ho bylo použito k padělání, nebo v témže

úmyslu odcizí či jinak neoprávněně získá takový tiskopis.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit

pokutu do 3000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až ch)

pokutu do 5000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za

přestupek podle odstavce 1 písm. f), g) a ch).

§ 29a

Přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a lázeňských míst

(1) Přestupku podle tohoto zákona se dopustí ten, kdo

a) nedodrží omezení nebo zákaz stanovený na ochranu přírodního léčivého zdroje, zdroje přírodní minerální vody ryzí, přírodních léčebných lázní nebo lázeňského místa,

b) nesplní oznamovací povinnost podle zvláštního právního předpisu^3h),

c) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody ryzí,

d) vykonává činnost zakázanou ve vnitřním území lázeňského místa,

e) úmyslně zničí nebo poškodí nebo neoprávněně přemístí nebo odstraní značku vyznačující hranice nebo oplocení ochranného pásma přírodního léčivého zdroje, zdroje přírodní minerální vody ryzí nebo území lázeňského místa,

f) ztěžuje plnění úkolů dozoru nad dodržováním opatření na území lázeňského místa,

g) ztěžuje plnění úkolů při vyhledávání a průzkumu přirozeně se vyskytujících zdrojů minerálních vod ryzích, plynů, peloidů a dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody ryzí.

(2) Za přestupky podle odstavce 1 lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč.

__________________________

3h) § .. zákona č. .../2000 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod ryzích, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).

§ 53

(1) Obce projednávají přestupky proti pořádku ve státní

správě ve věcech, které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku

v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky

proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití, pokud

nebyly spáchány porušením obecně závazných právních předpisů o

bezpečnosti a plynulosti silničního provozu., a přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a lázeňských míst.

(2) Pokud u příslušné obce nejsou vytvořeny podmínky pro

projednávání přestupků a obec sama neuzavře dohodu o zabezpečení

projednávání přestupků jinou obcí, určí příslušný okresní úřad, že

přestupky bude projednávat pověřený obecní úřad, v jehož územním

obvodu se příslušná obec nachází.

(3) Okresní úřady projednávají přestupky ve věcech, které

spravují, a ostatní přestupky, pokud k jejich projednání nejsou

příslušné jiné správní orgány.

(4) Obce a okresní úřady mohou jako svůj zvláštní orgán

zřizovat komise k projednávání přestupků. Tyto komise jednají a

rozhodují v tříčlenném složení vždy za předsednictví osoby s

právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro

projednávání přestupků;5) usnášejí se většinou hlasů. Stejné

podmínky platí, pokud by projednáváním přestupků byla pověřena

komise obecní rady.

(5) V hlavním městě Praze náleží

a)působnost podle odstavce 1 městským částem s tím, že městským částem přísluší projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě jen ve věcech, které jsou jim svěřeny,

b)působnost podle odstavce 3 městským částem Prahy 1 až 10 pro

celé území jednotlivých obvodů.

------------------------------------------------------------------

5) § 1 a 2 vyhlášky ministerstva vnitra ČR č. 260/1991 Sb., o

zvláštní odborné způsobilosti pracovníků okresních úřadů a

jejím ověřování.

Platné znění zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů

(neplatné znění je přeškrtnuto a nové znění je vyznačeno tučně)

2/1969 Sb.

ZÁKON

České národní rady

ze dne 8. ledna 1969

o zřízení ministerstev a jiných

ústředních orgánů státní správy

České republiky,

ve znění změn a doplnění provedených zákonem České národní rady č.

34/1970 Sb., zákonem České národní rady č. 60/1988 Sb., zákonem

České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonným opatřením

předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákonem České

národní rady č. 126/1990 Sb., zákonem České národní rady č.

203/1990 Sb., zákonem České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonným

opatřením předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb.,

zákonem České národní rady č. 575/1990 Sb., zákonem České národní

rady č. 173/1991 Sb., zákonem České národní rady č. 283/1991 Sb.

a se zřetelem na ústavní zákon České národní rady č. 53/1990 Sb. a

ústavní zákon č. 101/1990 Sb.

Změna: 19/1992

Změna: 23/1992

Změna: 103/1992 Sb.

Změna: 167/1992 Sb.

Změna: 239/1992 Sb.

Změna: 350/1992 Sb.

Změna: 474/1992 Sb.

Změna: 548/1992 Sb.

Změna: 358/1992 Sb., 359/1992 Sb., 21/1993 Sb.

Změna: 166/1993 Sb.

Změna: 285/1993 Sb.

Změna: 47/1994 Sb.

Změna: 89/1995 Sb.

Změna: 289/1995 Sb.

Změna: 135/1996 Sb.

Změna: 135/1996 Sb. (část)

Změna: 272/1996 Sb.

Změna: 152/1997 Sb.

Změna: 15/1998 Sb. (část)

Změna: 15/1998 Sb.

Změna: 148/1998 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 10

(1) Ministerstvo zdravotnictví je ústředním orgánem státní

správy pro zdravotní péči, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou

vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnická zařízení v přímé řídící

působnosti, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých

zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních

vod ryzích, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci,

diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický

informační systém.

(2) Jako orgán ochrany veřejného zdraví je v Ministerstvu

zdravotnictví ustaven hlavní hygienik České republiky.

(3) Součástí Ministerstva zdravotnictví je Český inspektorát

lázní a zřídel.

Platné znění zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů

(neplatné znění je přeškrtnuto a nové znění je vyznačeno tučně)

20/1966 Sb.

ZÁKON

ze dne 17. března 1966

o péči o zdraví lidu

změna: 210/1990 Sb.

změna: 425/1990 Sb.

změna: 548/1991 Sb.

změna: 548/1991 Sb., § 40

změna: 550/1991 Sb.

změna: 590/1992 Sb.

změna: 15/1993 Sb.

změna: 161/1993 Sb.

změna: 307/1993 Sb.

změna: 60/1995 Sb.

změna: 14/1997 Sb.

změna: 206/1996 Sb.

změna: 79/1997 Sb.

změna: 110/1997 Sb.

změna: 83/1998 Sb.

změna: 167/1998 Sb.

Hlava třetí

Přírodní léčebné lázně a přírodní léčivé zdroje

§ 43

Přírodní léčebné lázně

(1) Přírodní léčebné lázně využívají pro účely lázeňské péče

především přírodních léčivých zdrojů, popřípadě klimatických

podmínek.

(2) Přírodním léčebným lázním se poskytuje zvláštní ochrana a

vytvářejí se příznivé podmínky pro jejich rozvoj.

§ 44

Lázeňské místo

(1) Území, kde jsou nebo mají být zřízeny přírodní léčebné

lázně, prohlásí vláda na návrh ministra zdravotnictví za lázeňské

místo.

(2) Obce v lázeňských místech jsou povinny dodržovat opatření

na ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů

v souladu se statuty lázeňských míst a v souladu s ochrannými

pásmy jejich léčivých zdrojů.

Lázeňské statuty a opatření k ochraně lázní

§ 45

(1) Pro lázeňská místa se vydávají lázeňské statuty. V

lázeňském statutu se blíže vymezí rozsah lázeňského území a

stanoví se v něm i potřebná ochranná opatření v lázeňském místě a

podmínky zajišťující řádné provádění lázeňské péče; zejména se v

něm určí opatření související s výstavbou a rozvojem lázeňského

místa a stanoví, která činnost a jakým způsobem se v lázeňském

místě omezuje, popřípadě zakazuje, a jaká zařízení se v něm

nesmějí zřizovat.

(2) Je-li toho k ochraně přírodních léčebných lázní třeba,

stanoví se i mimo lázeňské místo další ochranná opatření k

zamezení činnosti škodlivé přírodním léčebným lázním; ochranným

opatřením je také stanovení ochranných pásem kolem lázeňského

místa, v nichž se omezí nebo zakáže taková škodlivá činnost.

§ 46

(1) Pro významná lázeňská místa a pro lázeňská místa, při

jejichž ochraně by byly dotčeny důležité hospodářské zájmy, vydá

lázeňské statuty a stanoví ochranná pásma a jiná ochranná opatření

vláda na návrh ministra zdravotnictví. Pro ostatní lázeňská místa

vydává lázeňské statuty, stanoví ochranná pásma a jiná ochranná

opatření ministerstvo zdravotnictví vyhláškou.

(2) Aby se zabránilo škodám, které by mohly přírodním

léčebným lázním vzniknout před vydáním lázeňského statutu a

stanovením ochranných pásem nebo jiných ochranných opatření, může

Český inspektorát lázní a zřídel stanovit nezbytná opatření

prozatímní.

Přírodní léčivé zdroje a opatření k jejich ochraně

§ 47

Za přírodní léčivé zdroje lze prohlásit zdroje přirozeně se

vyskytujících vod, plynů a emanací, jakož i ložiska přirozeně se

vyskytujících rašelin, slatin, bahen a jiných zemin, pokud

příznivě působí na lidské zdraví, takže jich je možno používat k

léčebným účelům. Přírodní zdroj prohlašuje za léčivý ministerstvo

zdravotnictví, které též rozhoduje o jeho využití. Přírodní léčivé

zdroje a zdroje přírodních minerálních vod stolních jsou ve

vlastnictví státu.

§ 48

(1) K ochraně přírodních léčivých zdrojů se stanoví ochranná

pásma, v nichž se zakáže nebo omezí hospodářská nebo jiná činnost,

která může nepříznivě ovlivnit přírodní léčivý zdroj.

(2) Je-li toho třeba, stanoví se k ochraně přírodních

léčivých zdrojů jednotlivá ochranná opatření i mimo ochranná

pásma.

(3) Pro stanovení ochranných pásem, jiných ochranných

opatření a nezbytných prozatímních opatření na ochranu přírodních

léčivých zdrojů platí obdobně ustanovení § 45 a 46. Český

inspektorát lázní a zřídel může stanovit nezbytná prozatímní

ochranná opatření také v mezidobí, než bude přírodní zdroj

prohlášen za léčivý.

§ 49

Minerální vody stolní

Ustanovení § 47 a 48 o přírodních léčivých zdrojích platí

přiměřeně i o zdrojích přirozeně se vyskytujících minerálních vod

stolních.

§ 50

Povinnosti orgánů a organizací

(1) Před schválením územních plánů, vydáním územních

rozhodnutí a stavebních povolení staveb dotýkajících se lázeňského

místa nebo ochranného pásma (§ 45 a 48) musí si příslušné orgány

a organizace vyžádat závazný posudek Českého inspektorátu lázní

a zřídel; nebyl-li tento posudek vyžádán nebo nebyly-li splněny

podmínky v posudku stanovené, nesmí příslušné orgány uvedené plány

a stavby schválit.

(2) V zájmu ochrany přírodních léčebných lázní a přírodních

léčivých zdrojů jsou orgány a organizace povinny

a) umožnit pověřeným pracovníkům Českého inspektorátu lázní

a zřídel vstup na nemovitosti a do objektů a zařízení

k provádění potřebného průzkumu nebo dozoru a odběr potřebného

množství vzorků pro konaná šetření,

b) předkládat těmto pracovníkům doklady a sdělovat jim údaje

potřebné pro výkon dozoru,

c) odstraňovat zjištěné závady.

(3) Provádění hydrogeologických a geofyzikálních prací na

ochranu, získávání a využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů

přírodních minerálních vod stolních povoluje Český inspektorát

lázní a zřídel.

§ 51

Lázeňská území a ochranná pásma se na návrh Českého

inspektorátu lázní a zřídel vyznačují v evidenci vedené orgány

Českého úřadu geodetického a kartografického.

§ 72

(1) K zajištění celostátního dozoru na opatření k ochraně

přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů a na

jejich využití je zřízen v ministerstvu zdravotnictví Český

inspektorát lázní a zřídel. Českému inspektorátu lázní a zřídel

náleží zejména

a) sledovat hydrologické, klimatické, geologické a vegetační

poměry z hlediska potřeb rozvoje lázeňství a připravovat

opatření potřebná k ochraně přírodních léčebných lázní

a přírodních léčivých zdrojů,

b) vykonávat dozor na dodržování lázeňských statutů a opatření k

ochraně přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých

zdrojů,

c) provádět šetření a podávat návrhy nebo závazné posudky při

prohlašování míst za lázeňská, při prohlašování přírodních

zdrojů za léčivé, při vypracování lázeňských statutů, při

určování ochranných pásem a jiných ochranných opatření, před

schválením územních plánů, vydáním územních rozhodnutí

a schválením projektů týkajících se lázeňského místa nebo

ochranného pásma,

d) připravovat vymezení ochranných pásem a stanovit nezbytná

prozatímní opatření.

(2) Pracovníci Českého inspektorátu lázní a zřídel postupují

při plnění svých úkolů v organizacích podléhajících vrchnímu

dozoru státní báňské správy v úzké součinnosti s jejími orgány.