Příloha
Srovnání komplexního pozměňovacího návrhu s legislativou ES
Základním dokumentem sekundárního práva Evropských společenství v oblasti televizního vysílání je Směrnice Rady č. 552 z 3. října 1989 ke koordinaci některých ustanovení zákonů a administrativních předpisů členských států o provozování televizního vysílání " televize bez hranic"ve znění svého dodatku č. 36 z 30.6.1997, dále jen „Směrnice“
Návrh vyhovuje požadavku slučitelnosti s touto Směrnicí, jak ukazuje následující srovnání:
Směrnice - definice pojmu televizního vysílání - Kap. I, Čl. 1, písm. a)
‘television broadcasting’ means the initial transmission by wire or over the air, including that by satellite, in unencoded or encoded form, of television programmes intended for reception by the public. It includes the communication of programmes between undertakings with a view to their being relayed to the public. It does not include communication services providing items of information or other messages on individual demand such as telecopying, electronic data banks and other similar services;
„televizní vysílání“ znamená původní (počáteční) přenos po drátě nebo bezdrátově, včetně družice, v nekódované nebo zakódované formě, televizních programů určených pro příjem veřejností. Zahrnuje přenášení programů mezi podniky za účelem jejich přenosu pro veřejnost. Nezahrnuje komunikační služby poskytující jednotlivé informace nebo jiná sdělení na individuální objednávku jako je dálkové kopírování, elektronické databanky a jiné podobné služby;
Transpozice - část první, § 1 odst. 1 písm. a) návrhu zákona
(a) rozhlasovým a televizním vysíláním šíření původních rozhlasových a televizních programů a teletextu, určených k příjmu veřejností v kódované nebo nekódované formě, prostřednictvím vysílačů, kabelových systémů a satelitů.
Transpozice - část první, § 1 odst. 2 písm. a), b) návrhu zákona
Za rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje:
b) poskytování komunikačních služeb na individuální objednávku,
b) provozování telekomunikačních zařízení a poskytování telekomunikačních služeb podle zvláštního předpisu .
Směrnice - definice pojmu provozovatel vysílání - Kap. I, Čl. 1, písm. b)
"broadcaster" means the natural or legal person who has editorial responsibility for the composition of schedules of television programmes within the meaning of (a) and who transmits them or has them transmitted by third parties;
„vysílatel“ znamená fyzickou nebo právnickou osobu, která má redakční odpovědnost za skladbu plánů televizních programů ve smyslu odstavce (a) a která je vysílá nebo je nechává vysílat třetími stranami
Transpozice – část první. § 1 ods. 1, písm f) návrhu zákona, část pátá, § 32 návrhu zákona provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání právnická nebo fyzická osoba, která sestavuje program, je odpovědná za jeho obsah a pod zvukovým nebo obrazovým označením, jež program nezaměnitelně identifikuje, tento program šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává šířit na základě licence udělené podle tohoto zákona nebo na základě oprávnění podle zvláštního zákona, dále také „provozovatel vysílání“, provozovatel vysílání je povinen provozovat vysílání vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost a nést redakční odpovědnost za obsah programů,
Směrnice - definice pojmu „televizní reklama“ - Kap. I, Čl. 1, písm. c)
"television advertising" means any form of announcement broadcast whether in return for payment or for similar consideration or broadcast for selfpromotional purposes by a public or private undertaking in connection with a trade, business, craft or profession in order to promote the supply of goods or services, including immovable property, rights and obligations, in return for payment;
„televizní reklama“ znamená jakoukoli formu veřejného oznámení vysílaného buď za úplatu nebo za podobnou protihodnotu nebo vysílaného pro účely vlastní propagace veřejnoprávní nebo soukromou společností v souvislosti s obchodem, podnikáním, živností nebo profesí za účelem podpory dodávky zboží nebo služeb, včetně nemovitého majetku, práv a závazků za úplatu
Transpozice – část první. § 1 ods. 1, písm l) návrhu zákona reklamou jakékoliv veřejné oznámení, vysílané za úplatu nebo jinou protihodnotu nebo vysílané za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání, záměrně určené k podpoře prodeje, nákupu nebo pronájmu výrobků nebo služeb nebo k dosažení jiného účinku, sledovaného zadavatelem reklamy nebo provozovatelem vysílání,
Směrnice - definice pojmu „skrytá reklama“ - Kap. I, Čl. 1, písm. d)
'surreptitious advertising' means the representation in words or pictures of goods, services, the name, the trade mark or the activities of a producer of goods or a provider of services in programmes when such representation is intended by the broadcaster to serve advertising and might mislead the public as to its nature. Such representation is considered to be intentional in particular if it is done in return for payment or for similar consideration;
„skrytá reklama“ znamená znázornění slovem nebo obrazem zboží nebo služeb, názvu, obchodní značky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb v pořadech, kdy takové znázornění je vysílajícím subjektem určeno k reklamním účelům a může veřejnost zmást, pokud jde o charakter vysílání. Takové předvedení je pokládáno za záměrné, zvláště když k němu dojde za úplatu nebo za podobnou protihodnoutu;)
Transpozice – část první. § 1 ods. 1, písm. m) návrhu zákona skrytou reklamou slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, obchodního jména, obchodní známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb, uveřejněná zpravidla za úplatu nebo jinou protihodnotu v pořadu, který nemá charakter reklamy a teleshoppingu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní účel a je způsobilá uvést veřejnost v omyl,
Směrnice - definice pojmu „sponzorování“ - Kap. I, Čl. 1, písm. e)
'sponsorship' means any contribution made by a public or private undertaking not engaged in television broadcasting activities or in the production of audio-visual works, to the financing of television programmes with a view to promoting its name, its trade mark, its image, its activities or its products;
„sponzorování“ znamená příspěvek poskytnutý podnikem založeným podle veřejného nebo soukromého práva, který se nezabývá činnostmi televizního vysílání nebo produkcí audiovizuálních děl, za účelem financování televizních programů s cílem propagovat své jméno, obchodní značku, image, aktivity nebo výrobky
Transpozice – část první. § 1 ods. 1, písm. o) návrhu zákona sponzorováním jakýkoliv příspěvek poskytnutý fyzickou nebo právnickou osobou, která neprovozuje rozhlasové nebo televizní vysílání, k přímému nebo nepřímému financování pořadů za účelem propagace jména, obchodní značky, činností a výrobků nebo postavení takové osoby,
Směrnice - definice pojmu „teleshopping“ - Kap. I, Čl. 1, písm.f)
"teleshopping" means direct offers broadcast to the public with a view to the supply of goods or services, including immovable property, rights and obligations, in return for payment.
„teleshopping“ znamená přímé nabídky vysílané pro veřejnost za účelem dodávky zboží nebo služeb, včetně nemovitého majetku, práv a povinností za úplatu.
Transpozice – část první. § 1 ods. 1, písm. n) návrhu zákona teleshoppingem přímá nabídka zboží nebo služeb určená veřejnosti a zařazená do rozhlasového či televizního vysílání za úplatu či jinou protihodnotu,
Směrnice - vymezení příslušnosti (jurisdikce) - Kap. II, Čl. 2
1. Member State shall ensure that all television broadcasts transmitted by broadcasters under its jurisdiction comply with the rules of the system of law applicable to broadcasts intended for the public in that Member State.
2.For the purposes of this Directive the broadcasters under the jurisdiction of a Member State are:
–those established in that Member State in accordance with paragraph 3;
–those to whom paragraph 4 applies.
3.For the purposes of this Directive, a broadcaster shall be deemed to be established in a Member State in the following cases:
(a) the broadcaster has its head office in that Member State and the editorial decisions about programme schedules are taken in that Member State;
(b) if a broadcaster has its head office in one Member State but editorial decisions on programme schedules are taken in another Member State, it shall be deemed to be established in the Member State where a significant part of the workforce involved in the pursuit of the television broadcasting activity operates; if a significant part of the workforce involved in the pursuit of the television broadcasting activity operates in each of those Member States, the broadcaster shall be deemed to be established in the Member State where it has its head office; if a significant part of the workforce involved in the pursuit of the television broadcasting activity operates in neither of those Member States, the broadcaster shall be deemed to be established in the Member State where it first began broadcasting in accordance with the system of law of that Member State, provided that it maintains a stable and effective link with the economy of that Member State;
(c)if a broadcaster has its head office in a Member State but decisions on programme schedules are taken in a third country, or viceversa, it shall be deemed to be established in the Member State concerned, provided that a significant part of the workforce involved in the pursuit of the television broadcasting activity operates in that Member State.
4.Broadcasters to whom the provisions of paragraph 3 are not applicable shall be deemed to be under the jurisdiction of a Member State in the following cases:
(a) they use a frequency granted by that Member State;
(b) although they do not use a frequency granted by a Member State they do use a satellite capacity appertaining to that Member State;
(c) although they use neither a frequency granted by a Member State nor a satellite capacity appertaining to a Member State they do use a satellite up-link situated in that Member State
5.If the question as to which Member State has jurisdiction cannot be determined in accordance with paragraphs 3 and 4, the competent Member State shall be that in which the broadcaster is established within the meaning of Articles 52 and following of the Treaty establishing the European Community.
6.This Directive shall not apply to broadcasts intended exclusively for reception in third countries, and which are not received directly or indirectly by the public in one or more Member States.
Členské státy zajistí, že všechna televizní vysílání přenášená vysílajícími subjekty pod jejich pravomocí budou v souladu s pravidly zákonného systému platného pro televizní vysílání určené veřejnosti v daném členském státě.
Pro účely této směrnice vysílajícími subjekty pod pravomocí členského státu a subjekty sídlící v daném členském státě v souladu s bodem 3 a subjekty, na které se vztahuje bod 4. Pro účely této směrnice se předpokládá, že vysílající subjekt sídlí v členském státě v následujících případech:
a) vysílající subjekt má své ústředí v tomto členském státě a redakční rozhodnutí o plánech programů se přijímají v tomto členském státě;
b) jestliže vysílající subjekt má své ústředí v jednom členském státě a redakční rozhodnutí o plánech programů je přijímáno v jiném členském státě, bude se mít zato, že sídlem je členský stát, kde působí významná část pracovníků zabývajících se činností při televizním vysílání; jestliže významná část pracovníků působících v televizním vysílání pracuje v každém z těchto členských států, bude za sídlo vysílajícího subjektu pokládán členský stát, kde se nachází jeho ústředí; jestliže významná část pracovníků zabývajících se televizním vysíláním nepůsobí ani v jednom z těchto členských států, bude se mít zato, že vysílající subjekt sídlí v členském státě, kde začal poprvé vysílat v souladu s právním systémem tohoto členského státu za předpokladu, že udržuje stabilní a efektivní spojení s ekonomikou tohoto členského státu;
c) jestliže vysílající subjekt má své ústředí v členském státě, ale o programových plánech se rozhoduje v třetí zemi nebo naopak, bude se mít zato, že sídlí v příslušném členském státě za předpokladu, že významná část pracovníků zabývajících se činností při televizním vysílání působí v tomto členském státě.
Vysílající subjekty, u nichž nelze uplatnit ustanovení bodu 3, budou považovány za subjekty spadající pod pravomoc členského státu v následujících případech:
a) využívají frekvenci přidělenou tímto členským státem;
b) ačkoli nevyužívají frekvenci přidělenou členským státem, využívají kapacitu družice příslušející tomuto členskému státu;
c) ačkoli nevyužívají ani frekvenci přidělenou členským státem ani kapacitu družice příslušející členskému státu, využívají komunikační družici umístěnou v tomto členském státě.
Jestliže otázka, který členský stát má příslušnou pravomoc, nemůže být vyřešena podle bodů 3 a 4, oprávněným členským státem bude ten, kde má vysílající subjekt své sídlo ve smyslu článku 52 a následujících Smlouvy o vytvoření Evropského společenství.
Transpozice – část první. § 3 odst. 5 a odst. 6 návrhu zákona
(5) Pokud tento zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak, vztahuje se tento zákon na rozhlasové a televizní vysílání a převzaté vysílání provozované právnickými osobami se sídlem na území České republiky a fyzickými osobami s trvalým pobytem na území České republiky. Za právnickou osobu se sídlem na území České republiky a za fyzickou osobu s trvalým pobytem na území České republiky se považuje i osoba, vykonávající činnosti televizního vysílání, pokud:
a) má sídlo svých řídících orgánů a činí rozhodnutí o skladbě televizního programu na území České republiky, nebo b) má sídlo svých řídících orgánů v České republice a rozhodnutí o skladbě televizního programu činí v jiném členském státě Evropských společenství nebo naopak, jestliže:
4. významná část jejích zaměstnanců uskutečňuje činnosti související s provozováním televizního vysílání na území České republiky, nebo
5. významná část jejích zaměstnanců uskutečňuje činnosti související s provozováním televizního vysílání jak na území České republiky, tak v jiném členském státě Evropských společenství, jestliže sídlo svých řídících orgánů má v České republice, nebo
6. významná část jejích zaměstnanců neuskutečňuje činnosti související s provozováním televizního vysílání v České republice ani v žádném členském státě Evropských společenství, jestliže provozování televizního vysílání zahájila v České republice v souladu s požadavky českého právního řádu a udržuje trvale udržuje ekonomicky významné vazby s českými ekonomickými subjekty,
c) má sídlo svých řídících orgánů v České republice, ale rozhodnutí o skladbě programu činí v třetím státě, nebo naopak, jestliže významná část jejích zaměstnanců uskutečňuje činnosti související s provozováním televizního vysílání v České republice,
(6) Pokud není v odst. 2) písm. b) a c) tohoto článku uvedeno jinak, tento zákon se vztahuje i na provozovatele televizního vysílání, který:
b) využívá k provozování televizního vysílání kmitočty přidělené příslušným orgánem státní správy České republiky nebo
c) nevyužívá k provozování televizního vysílání kmitočty přidělené příslušným orgánem státní správy České republiky, ale využívá družice, jejíž pozice na oběžné dráze přísluší České republice, a nebo vzestupný signál vysílaný k družici z území České republiky
Směrnice – pozastavení převzatého vysílání z jiné členské země EU - Kap. II, Čl. 2a
1.Member States shall ensure freedom of reception and shall not restrict retransmissions on their territory of television broadcasts from other Member States for reasons which fall within the fields coordinated by this Directive.
2.Member States may, provisionally, derogate from paragraph 1 if the following conditions are fulfilled:
(a) television broadcast coming from another Member State manifestly, seriously and gravely infringes Article 22(1) or (2) and/or Article 22a;
(b)during the previous 12 months, the broadcaster has infringed the provision(s) referred to in (a) on at least two prior occasions;
(c)the Member State concerned has notified the broadcaster and the Commission in writing of the alleged infringements and of the measures it intends to take should any such infringement occur again;
(d)consultations with the transmitting Member State and the Commission have not produced an amicable settlement within 15 days of the notification provided for in (c), and the alleged infringement persists.
Členské státy zajistí svobodný příjem a nebudou omezovat retranslaci televizního vysílání na svém území z jiných členských států z důvodů, které spadají do oblastí koordinovaných touto směrnicí.
Členské státy se mohou mohou prozatímně odchýlit od odstavce 1, jsou-li splněny následující podmínky:
a) televizní vysílání přicházející z jiného členského státu zřejmě, vážně a těžce porušuje článek 22 (1) nebo (2) a/nebo článek 22a;
b) během předchozích 12 měsíců vysílající subjekt porušil ustanovení uvedená v odstavci (a) nejméně při dvou dřívějších příležitostech;
c) příslušný členský stát uvědomí vysílající subjekt a Komisi písemně o údajných porušeních a o opatřeních, jež hodlá učinit, kdyby k takovému porušení mělo opět dojít;
d) konzultace s vysílajícím členským státem a Komisí nevedla k přátelskému urovnání během 15 dnů od ohlášení předpokládaného podle odstavce c) a údajné porušení trvá nadále.
Komise během dvou měsíců následujících po oznámení opatření učiněných členským státem rozhodne, zda tato opatření jsou slučitelná s právem Společenství. Rozhodne-li, že nejsou, členský stát bude požádán, aby skoncoval se zpochybněným počínáním jako s naléhavou záležitostí.
3. Bod 2 neovlivní uplatnění jakéhokoli postupu, prostředku nebo sankce pokud jde o předmětné porušení v členském státě, který má pravomoc nad příslušným vysílajícím subjektem.
Transpozice – část sedmá § 58 návrhu zákona
Nestanoví–li mezinárodní smlouva jinak, může Rada rozhodnout o pozastavení převzatého vysílání programu, jehož obsah zřejmě, vážně a hrubě porušuje ustanovení § 32 odst. 2) tohoto zákona. O pozastavení programu převzatého vysílání může Rada rozhodnout pouze, pokud v posledních 12 měsících upozornila provozovatele převzatého vysílání, který program šíří, že tento program zřejmým způsobem porušuje ustanovení § 32 odst. 2) tohoto zákona a bude-li pokračovat v jeho šíření, může být šíření takového programu pozastaveno.
Směrnice – vysílání událostí důležitých pro veřejnost - Kap. II, Čl. 3a
1.Each Member State may take measures in accordance with Community law to ensure that broadcasters under its jurisdiction do not broadcast on an exclusive basis events which are regarded by that Member State as being of major importance for society in such a way as to deprive a substantial proportion of the public in that Member State of the possibility of following such events via live coverage or deferred coverage on free television. If it does so, the Member State concerned shall draw up a list of designated events, national or non-national, which it considers to be of major importance for society. It shall do so in a clear and transparent manner in due and effective time. In so doing the Member State concerned shall also determine whether these events should be available via whole or partial live coverage, or where necessary or appropriate for objective reasons in the public interest, whole or partial deferred coverage.
2.Member States shall immediately notify to the Commission any measures taken or to be taken pursuant to paragraph 1. Within a period of three months from the notification, the Commission shall verify that such measures are compatible with Community law and communicate them to the other Member States. It shall seek the opinion of the Committee established pursuant to Article 23a. It shall forthwith publish the measures taken in the Official Journal of the European Communities and at least once a year the consolidated list of the measures taken by Member States.
3.Member States shall ensure, by appropriate means, within the framework of their legislation that broadcasters under their jurisdiction do not exercise the exclusive rights purchased by those broadcasters following the date of publication of this Directive in such a way that a substantial proportion of the public in another Member State is deprived of the possibility of following events which are designated by that other Member State in accordance with the preceding paragraphs via whole or partial live coverage or, where necessary or appropriate for objective reasons in the public interest, whole or partial deferred coverage on free television as determined by that other Member State in accordance with paragraph 1.
1. Každý členský stát může učinit opatření v souladu s právem Společenství, aby zajistil, že vysílající subjekty pod jeho pravomocí nebudou vysílat na exkluzívní bázi události, které pokládá tento členský stát za velmi důležité pro společnost takovým způsobem, že by to zbavovalo podstatnou část veřejnosti v tomto členském státě možnosti sledovat takové události přímým přenosem nebo odloženým zpravodajstvím ve volné televizi. Pokud tak učiní, členský stát sestaví seznam určených událostí, národních nebo nadnárodních, které pokládá za velmi důležité pro společnost. Učiní tak jasným a transparentním způsobem ve vhodném a efektivním čase. Přitom členský stát určí, zda tyto události by měly být k dispozici celkovým nebo částečně živým zpravodajstvím nebo tam, kde je to nutné nebo vhodné z objektivních důvodů ve veřejném zájmu, celkovým nebo částečným pozdrženým zpravodajstvím.
2. Členské státy neprodleně uvědomí Komisi o jakýchkoli opatřeních, která byla nebo mají být učiněna podle bodu 1. Během tří měsíců od oznámení Komise ověří, zda taková opatření jsou slučitelná s právem Společenství a sdělí to ostatním členským státům. Vyžádá si stanovisko výboru zřízeného podle článku 23a. Učiněná patření neprodleně uveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství a nejméně jednou za rok zveřejní celkový seznam opatření učiněných členskými státy.
3. Členské státy zajistí vhodnými prostředky v rámci jejich zákonů, aby vysílací subjekty spadají pod jeho jurisdikci nevykonávaly exkluzivní práva zakoupená těmito vysílacími subjekty po datu uveřejnění této směrnice takovým způsobem, který by podstatnou část veřejnosti v jiném členském státě zbavoval možnosti prostřednictvím přímého nebo částečně přímého přenosu nebo z objektivních důvodů ve veřejném zájmu prostřednictvím částečně odloženého záznamu na volné televizi sledovat události, které jsou v tomto druhém státě označeny v souladu s předchozím odstavcem nebo jak stanoví tento jiný členský stát podle bodu 1.)
Transpozice – část pátá, § 33 návrhu zákona
(4) Za událost značného společenského významu se považuje politická, ekonomická, kulturní nebo sportovní událost, která se týká většiny obyvatelstva České republiky a je uvedená v Seznamu událostí značného společenského významu (dále jen “Seznam událostí”), který po projednání s Radou stanoví Ministerstvo kultury (dále jen “ministerstvo”) vyhláškou.
(5) Za událost značného společenského významu se považuje rovněž událost, která byla za událost značného společenského významu prohlášena některým z členských států Evropských společenství a tato skutečnost byla oznámena v Úředním listu Evropských společenství.
Směrnice – podpora evropské tvorby – Kapitola 3, článek 4
Member States shall ensure where practicable and by appropriate means, that broadcasters reserve for European works, within the meaning of Article 6, a majority proportion of their transmission time, excluding the time appointed to news, sports events, games, advertising, teletext services and teleshopping. This proportion, having regard to the broadcaster's informational, educational, cultural and entertainment responsibilities to its viewing public, should be achieved progressively, on the basis of suitable criteria.
Členské státy jsou povinny zajistit, tam kde je to praktické a přiměřenými prostředky, aby provozovatelé vyhradili ve smyslu článku 6 většinový podíl svého vysílacího času evropským dílům, vyjma času určeného pro vysílání zpravodajství, sportovních přenosů, her, reklam a služeb teletextu a teleshoppingu . Tohoto podílu by mělo být na základě vhodně stanovených kritérií dosaženo postupně, a to vzhledem k odpovědnosti za zpravodajství, vzdělávání, kulturu a zábavu, jež vůči divácké veřejnosti příslušný provozovatel nese.
Transpozice – část pátá, hlava III, § 41 návrhu zákona
(12) Provozovatelé televizního vysílání jsoupovinni vyhradit pro evropská díla nadpoloviční podíl celkového vysílacího času každého svého programu. Proto sestavují vysílací schéma tak, aby evropská díla tvořila alespoň nadpoloviční podíl celkového vysílacího času. Do celkového vysílacího času programu, z něhož se podíl evropských děl určuje, se nezapočítává čas, v němž došlo k odvysílání zpravodajství, sportovních událostí, soutěží, teletextu, reklamy a teleshoppingu.
(13) Tam, kde podíl evropských děl uvedený v odst. 1) nemůže být zatím dosažen, nesmí být nižší než podíl evropských děl, dosahovaný příslušným provozovatelem televizního vysílání před dnem účinnosti tohoto zákona. Rada v takovém případě stanoví závazný časový plán postupného nárůstu podílu evropských děl tak, aby byl nadpoloviční podíl postupně dosažen; přitom přihlédne k návrhu provozovatele.
(14) Je-li stanovení nadpolovičního podílu evropských děl zcela vyloučeno charakterem programové skladby, Rada takový podíl nestanoví.
(15) Podíl vysílacího času, který přesahuje 51% může Rada stanovit provozovateli televizního vysílání pouze tehdy, požádal-li o něj provozovatel v žádosti o licenci podané po nabytí účinnosti tohoto zákona
(16) Při stanovení závazného časového plánu postupného nárůstu podílu evropských děl přihlédne Rada k charakteru programu, způsobu a rozsahu šíření programu a způsobu jeho financování, k datu zahájení vysílání a k přínosu provozovatele vysílání k rozvoji digitálního vysílání v tuzemsku.
Směrnice – podpora nezávislé a současné tvorby Kapitola 3 článek 5
Member States shall ensure, where practicable and by appropriate means, that broadcasters reserve at least 10 % of their transmission time, excluding the time appointed to news, sports events, games, advertising, teletext services and teleshopping, or alternately, at the discretion of the Member State, at least 10 % of their programming budget, for European works created by producers who are independent of broadcasters. This proportion, having regard to broadcasters' informational, educational, cultural and entertainment responsibilities to its viewing public, should be achieved progressively, on the basis of suitable criteria; it must be achieved by earmarking an adequate proportion for recent works, that is to say works transmitted within five years of their production.
Členské státy jsou povinny zajistit, tam kde je to praktické a přiměřenými prostředky, aby, aby provozovatelé vyčlenili nejméně 10 % svého vysílacího času, vyjma času určeného pro vysílání zpravodajství, sportovních přenosů, her, reklam, služeb teletextu a teleshoppingu, nebo alternativně podle rozhodnutí členského státu nejméně 10 % z programového rozpočtu na evropská díla, vytvořená producenty nezávislými na provozovatelích. Tohoto podílu by mělo být na základě vhodně stanovených kritérií dosaženo postupně, a to vzhledem k odpovědnosti za zpravodajství, vzdělávání, kulturu a zábavu, jež vůči divácké veřejnosti příslušný provozovatel nese; tohoto podílu musí být dosaženo vyčleněním přiměřeného prostoru pro uvádění současných děl, to znamená děl vysílaných během pěti let od jejich vzniku.
Transpozice – část pátá, hlava III, § 42 návrhu zákona
(9) Provozovatelé televizního vysílání jsou povinni vyhradit pro evropská díla vyrobená nezávislými výrobci alespoň 10% celkového času každého svého programu. Proto sestavují vysílací schéma tak, aby evropská díla výrobců nezávislých na provozovateli televizního vysílání tvořila alespoň 10% celkového vysílacího času. Do celkového vysílacího času programu, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla tvořená nezávislými výrobci, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadů, sportovních událostí, soutěží, reklamy, teleshoppingu a teletextu.
(10) Povinnost uvedená v odst. 1) se považuje za splněnou i tehdy, vynakládá-li provozovatel televizního vysílání alespoň 10% svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl vyrobených nezávislými výrobci.
(11) V případě, že je dosažení podílu evropských děl vyrobených nezávislými výrobci zcela vyloučeno charakterem programové skladby nebo možnostmi vyplývajícími z postavení provozovatele televizního vysílání s licencí na trhu, Rada takový podíl nestanoví. Tam, kde podíl uvedený v odst. 1) nebo odst. 2) nemůže být zatím dosažen, stanoví Rada závazný časový plán postupného nárůstu podílu tak, aby podíl uvedený v odst. 1) nebo odst. 2) byl postupně dosažen.
(12) Podíl vysílacího času evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, který přesahuje 10% celkového vysílacího času programu, může Rada stanovit provozovateli televizního vysílání pouze tehdy, požádal-li o něj provozovatel v žádosti o licenci po nabytí účinnosti tohoto zákona.
(13) Provozovatel televizního vysílání, který plní povinnost podpory evropské nezávislé tvorby v souladu s ustanovením § 42, odst. 2 tak, že vynakládá nejméně 10% z programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl, vyrobených nezávislými tvůrci, je povinen vynaložit alespoň 10% z takto stanovené částky na díla od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let.
(14) Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby v rámci vysílacího času vyhrazeného pro vysílání evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, tvořilo vysílání děl, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let , alespoň 10%.
(15) Za nezávislého výrobce se považuje pro účely odstavce 1) právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem televizního vysílání a která nevyrábí více než 90% svých pořadů výhradně pro jednoho provozovatele vysílání nebo ve které nemá provozovatel televizního vysílání majetkový podíl vyšší než 37 procent..
Směrnice – definice evropských děl Kapitola 3 článek 6
1. Within the meaning of this chapter, 'European works' means the following:
(a)works originating from Member States;
(b)works originating from European third States party to the European Convention on Transfrontier Television of the Council of Europe and fulfilling the conditions of paragraph 2;
(c)works originating from other European third countries and fulfilling the conditions of paragraph 3.
Application of the provisions of (b) and (c) shall be conditional on works originating from Member States not being the subject of discriminatory measures in the third countries concerned
2.The works referred to in paragraph 1 (a) and (b) are works mainly made with authors and workers residing in one or more States referred to in paragraph 1 (a) and (b) provided that they comply with one of the following three conditions:
(a)they are made by one or more producers established in one or more of those States; or
(b)production of the works is supervised and actually controlled by one or more producers established in one or more of those States; or
(c)the contribution of co-producers of those States to the total co-production costs is preponderant and the co-production is not controlled by one or more producers established outside those States.
3.The works referred to in paragraph 1(c) are works made exclusively or in coproduction with producers established in one or more Member States by producers established in one or more European third countries with which the Community has concluded agreements relating to the audiovisual sector, if those works are mainly made with authors and workers residing in one or more European States.
4.Works that are not European works within the meaning of paragraph 1 but that are produced within the framework of bilateral co-production treaties concluded between Member States and third countries shall be deemed to be European works provided that the Community co-producers supply a majority share of the total cost of the production and that the production is not controlled by one or more producers established outside the territory of the Member States.
5.Works which are not European works within the meaning of paragraphs 1 and 4, but made mainly with authors and workers residing in one or more Member States, shall be considered to be European works to an extent corresponding to the proportion of the contribution of Community co-producers to the total production costs.
1) V této kapitole pojem „evropská díla“ znamená následující :
a) díla pocházející z členských států EU, b)díla pocházející z třetích evropských států, které jsou stranami Evropské úmluvy o televizi přesahující hranice států a splňují podmínky odstavce 2, c)díla pocházející z jiných třetích evropských zemí a splňující podmínky odstavce 3.
Díla uvedená v odst. 1 a) a b) jsou díly vytvořenými hlavně autory a pracovníky sídlícími v některém nebo několika státech uvedených v odst. 1 a) a b) za předpokladu, že splňují některou z následujících podmínek:
a)jsou vytvořeny producentem nebo několika producenty sídlícími v některém nebo v několika těchto státech, nebo b)produkce děl je sledována a fakticky kontrolována producentem nebo několika producenty sídlícími v jednom nebo několika z těchto států, nebo c) příspěvek koproducentů z těchto států vůči celkovým koprodukčním nákladům je převažující a společná výroba není kontrolována jedním nebo více producenty sídlícími mimo tyto státy.
3)Díla uvedená v bodě 1 c) jsu díly vyrobenými výhradně nebo v koprodukci producenty sídlícími v jednom nebo několika členských státech, a to producenty sídlícími v jedné nebo několika evropských třetích zemích, se kterými Společenství uzavřelo smlouvy týkající se audiovizuálního sektoru, jestliže jsou tato díla vytvořena hlavně autory a pracovníky sídlícími v jednom nebo několika evropských státech.
4) Díla, která nejsou evropskými díly ve smyslu bodu 1, ale jsou vytvořena v rámci bilaterálních koprodukčních dohod uzavřených mezi členskými státy a třetími zeměmi, budou pokládána za evropská díla za předpokladu že koproducenti z členských států Evropských společenství poskytnou převažující podíl na celkových výrobních nákladech a že jejich výroba není kontrolována jedním nebo více výrobci se sídlem mimo území členských států Evropských společenství.
5)Díla, která nejsou evropskými díly podle odstavců 1 a 4, avšak byla vyrobena převážně autory a pracovníky sídlícími v jednom nebo více členských státech Evropských společenství, se pokládají za evropská díla v rozsahu odpovídajícím podílu koproducentů z členských států Evropských společenství na celkových výrobních nákladech.
Transpozice – část pátá, hlava III, § 41 odst. 6 – 10 návrhu zákona
(17) Evropskými díly se pro účely tohoto zákona rozumějí:
d) díla pocházející z členských států Evropských společenství,
e) díla pocházející z evropských třetích států, které jsou stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi Rady Evropy a splňují podmínky odstavce 7),
f) díla pocházející z evropských států, které nejsou uvedeny v písmenech a) a b) a splňují podmínky odstavce 8).
Ustanovení písmena b) a c) se použijí pouze tehdy, nebudou-li v těchto třetích státech uplatňována diskriminační opatření vůči dílům z členských států Evropských společenství.
(18) díly uvedenými v odstavci 6) písm.a) a b) se rozumějí díla vytvořená převáženě autory a pracovníky s trvalým pobytem v jednom nebo několika státech uvedených v odstavci 6) písm. a) a b) za předpokladu, že:
d) jsou vyrobena výrobcem nebo několika výrobci se sídlem v jednom nebo více těchto států, nebo
e) výroba děl je sledována a skutečně kontrolována výrobcem nebo několika výrobci se sídlem v jednom nebo více těchto států, nebo
f) podíl koproducentů z těchto států na celkových koprodukčních nákladech je převažující a společná výroba není kontrolována jedním nebo více výrobci se sídlem mimo území těchto států.
(19) Díly uvedenými v odstavci 6) písm. c) se rozumějí díla vyrobená výrobci sídlícími v jednom nebo více evropských státech, se kterými Evropská společenství uzavřela smlouvy týkající se audiovizuální oblasti, jestliže jsou tato díla vytvořena převážně autory a pracovníky sídlícími v jednom nebo více evropských státech. Takovými díly jsou i díla vyrobená těmito výrobci v koprodukci s výrobci se sídlem v jednom nebo více členských státech Evropských společenství.
(20) Díla, která nejsou evropskými díly podle odstavce 6), avšak byla vyrobena v rámci oboustranných koprodukčních dohod uzavřených mezi členskými státy Evropských společenství a třetími státy, budou pokládána za evropská díla za předpokladu, že koproducenti z členských států Evropských společenství poskytnou převažující podíl na celkových výrobních nákladech a že jejich výroba není kontrolována jedním nebo více výrobci se sídlem mimo území členských států Evropských společenství.
(21) Díla, která nejsou evropskými díly podle odstavců 6) a 9), avšak byla vyrobena převážně autory a pracovníky sídlícími v jednom nebo více členských státech Evropských společenství, se pokládají za evropská díla v rozsahu odpovídajícím podílu koproducentů z členských států Evropských společenství na celkových výrobních nákladech.
Směrnice – některá omezení týkající se způsobu vysílání reklamy a teleshopingu - Kapitola 4 článek 10
1.Television advertising and teleshopping shall be readily recognizable as such and kept quite separate from other parts of the programme service by optical and/or acoustic means.
2.Isolated advertising and teleshopping spots shall remain the exception.
3.Advertising and teleshopping shall not use subliminal techniques.
4.Surreptitious advertising and teleshopping shall be prohibited.
1. Televizní reklama a teleshopping musí být snadno rozeznatelné jako takové a musí být zcela odděleny od ostatních částí programové služby optickými a/nebo akustickými prostředky.
2. Izolované šoty reklamy a teleshoppingu musí zůstat výjimkou.
3. Reklamy a teleshopping nesmí využívat techniku působící na podvědomí diváka.
4. Skrytá reklama a teleshopping jsou zakázány.
Transpozice – část pátá, hlava III, § 44 a § 32 d) návrhu zákona
Transpozice ustanovení směrnice o zákazu skryté a subliminální reklamy a teleshoppingu je obsažena v novele zákona o regulaci reklamy
(2) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby reklamy a teleshopping:
e) byly rozeznatelné a u provozovatele rozhlasového vysílání zřetelně zvukově, u provozovatele televizního vysílání zřetelně zvukově-obrazově oddělené od ostatních částí programu,
f) byly zásadně vysílány v blocích mezi jednotlivými pořady; izolované reklamní a teleshoppingové spoty lze zařazovat do vysílání výjimečně,
g) na erotické služby a erotické výrobky nebyly zařazovány do vysílání v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin;
h) nebyly zařazovány bezprostředně před vysíláním bohoslužeb ani bezprostředně po jejich vysílání;
(3) Za pravdivost údajů obsažených v reklamě a teleshoppingu odpovídá zadavatel reklamy; pokud zadavatele reklamy nelze určit, odpovídá provozovatel vysílání.
Pozn. viz § 1 odst. 7 návrhu zákona o regulaci reklamy – pojem šiřitel reklamy!
(4) Provozovatel vysílání je povinen vyloučit vliv zadavatele reklamy a teleshoppingu na obsah vysílaných pořadů.
§ 32 písm d) : (provozovatel je povinen)
…….zajistit, aby vysílané pořady neobsahovaly podprahová sdělení,
Směrnice – zařazování reklam a teleshoppingu do pořadů Kapitola IV, článek 11
1.Advertising and teleshopping spots shall be inserted between programmes. Provided the conditions set out in paragraphs 2 to 5 are fulfilled, advertising and teleshopping spots may also be inserted during programmes in such a way that the integrity and value of the programme, taking into account natural breaks in and the duration and nature of the programme, and the rights of the rights holders are not prejudiced.
2.In programmes consisting of autonomous parts, or in sports programmes and similarly structured events and performances containing intervals, advertising and teleshopping spots shall only be inserted between the parts or in the intervals.
3.The transmission of audiovisual works such as feature films and films made for television (excluding series, serials, light entertainment programmes and documentaries), provided their scheduled duration is more than 45 minutes, may be interrupted once for each period of 45 minutes. A further interruption shall be allowed if their scheduled duration is at least 20 minutes longer than two or more complete periods of 45 minutes.
4.Where programmes, other than those covered by paragraph 2, are interrupted by advertising or teleshopping spots, a period of at least 20 minutes should elapse between each successive advertising break within the programme.
5.Advertising and teleshopping shall not be inserted in any broadcast of a religious service. News and current affairs programmes, documentaries, religious programmes and children's programmes, when their scheduled duration is less than 30 minutes, shall not be interrupted by advertising or by teleshopping. If their scheduled duration is 30 minutes or longer, the provisions of the previous paragraphs shall apply.
Šoty reklamy a teleshoppingu budou zařazovány mezi programy. Za předpokladu splnění podmínek stanovených v bodech 2 až 5 mohou být šoty reklamy a teleshoppingu také zařazovány během programů takovým způsobem, aby integrita a hodnota programu, s přihlédnutím k přirozeným přestávkám během programu a jeho charakteru, jakož i právům držitelů práv, nebyla porušena.
V programech skládajících se z autonomních částí nebo ve sportovních programech a podobně strukturalizovaných událostech a představeních obsahujících přestávky mohou být šoty reklamy a teleshoppingu zařazeny jen mezi těmito částmi nebo intervaly.
Přenos audiovizuálních děl jako jsou hrané filmy a filmy vyrobené pro televizi (s vyloučením sérií, seriálů, lehkých zábavných programů a dokumentárních filmů), za předpokladu, že jejich plánovaná doba je delší než 45 minut, může být přerušen jednou za každých 45 minut. Další přerušení může být dovoleno, jestliže plánovaná doba jejich promítání je nejméně o 20 minut delší než dvě nebo více kompletních období v trvání 45 minut.
Tam, kde jiné programy než ty, na něž se vztahuje bod 2, jsou přerušeny šoty reklamy nebo teleshoppingu, by mělo uplynout nejméně 20 minut mezi každým následným reklamním přerušením během programu.
Reklamy a teleshopping nemohou být zařazovány do vysílání náboženské služby. Zprávy a programy o běžných záležitostech, dokumentární filmy, náboženské pořady a pořady pro děti, je-li jejich vysílací doba kratší než 30 minut, nesmějí být přerušovány reklamou nebo teleshoppingem. Je-li jejich vysílací doba 30 minut nebo více, uplatní se ustanovení předešlého bodu.)
Transpozice – část pátá, hlava III, § 45 odst. 1- 7 návrhu zákona
(1) Provozovatel televizního vysílání je oprávněn zařazovat reklamu a teleshopping do pořadů složených ze samostatných částí, nebo do sportovních a podobně strukturovaných pořadů nebo pořadů obsahujících přestávky, avšak pouze mezi tyto samostatné části nebo do přestávek.
(2) Provozovatel televizního vysílání s licencí je oprávněn za podmínek uvedených v odst. 3) a 4) přerušit vysílání televizních pořadů reklamou a teleshoppingem, pokud tím nebude narušena integrita a hodnota pořadů při respektování charakteru, doby trvání pořadu a vnitřní struktury pořadu. Nesmí být přitom porušena práva vlastníků práv k pořadům přiznaná podle zvláštního zákona.
(3)Provozovatel televizního vysílání s licencí může přerušit vysílání audiovizuálních děl, jako jsou hrané filmy a televizní filmy (s výjimkou seriálů, zábavných pořadů a dokumentárních pořadů), reklamou nebo teleshoppingem, jen pokud je jejich plánované trvání je delší než 45 minut, a to ne častěji než jednou během každého 45minutového časového úseku. Další přerušení je přípustné, jestliže jejich plánované trvání je nejméně o 20 minut delší, než dva nebo více 45minutových časových úseků. Mezi dvěma po sobě následujícími přerušeními těchto pořadů reklamou nebo teleshoppingem musí uplynout vždy nejméně 20 minut.
(4)Provozovatel televizního vysílání s licencí může vysílání pořadů, na které se nevztahují ustanovení podle odstavce 4), přerušit reklamou nebo teleshoppingem, jen pokud je plánované trvání pořadu delší než 30 minut, a to ne častěji než jednou během každého 30 minutového časového úseku. Mezi dvěma po sobě následujícími přerušeními pořadu reklamou nebo teleshoppingem musí uplynout nejméně 20 minut.
(5)Zpravodajské, publicistické, dokumentární, náboženské pořady a pořady pro děti, pokud jejich plánované trvání je kratší než 30 minut, nesmějí být přerušovány reklamou nebo teleshoppingem.
(6) Reklamou a teleshoppingem nesmějí být přerušovány bohoslužby.
(7) Do plánovaného trvání pořadu podle předchozích odstavců se započítává zařazená reklama a teleshopping a ohlášení pořadu.
Směrnice – obsahová omezení reklam a teleshoppingu Kapitola IV, články 12 -16
Transponovány v novele zákona o regulaci reklamy
Směrnice – některé povinnosti při vysílání sponzorovaných pořadů Kapitola IV. Čl. 17, odst. 1 a),b) a odst. 4
1.Sponsored television programmes shall meet the following requirements:
(a)the content and scheduling of sponsored programmes may in no circumstances be influenced by the sponsor in such a way as to affect the responsibility and editorial independence of the broadcaster in respect of programmes;
(b)they must be clearly identified as such by the name and/or logo of the sponsor at the beginning and/or the end of the programmes;
(c)they must not encourage the purchase or rental of the products or services of the sponsor or a third party, in particular by making special promotional references to those products or services.
News and current affairs programmes may not be sponsored.
Transpozice část pátá hlava III § 49 návrhu zákona
(5) Provozovatel vysílání je povinen označit každý zcela nebo zčásti sponzorovaný pořad zejména na jeho začátku nebo na jeho konci obchodním jménem, obrazovým symbolem (logem) , ochrannou známkou nebo známkou služeb sponzora..
(6) Sponzorovat nelze politicko-publicistické pořady a zpravodajské pořady s výjimkou samostatných servisních informací zejména o počasí, dopravě, časomíry ve vysílání sportovních pořadů a informací o přesném času.
(7) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby obsah a čas zařazení sponzorovaného pořadu do vysílání nemohly být ovlivněny sponzorem.
Směrnice – časový rozsah vysílání reklamy a teleshoppingu Kapitola I,.článek 18
1. The proportion of transmission time devoted to teleshopping spots, advertising spots and other forms of advertising, with the exception of teleshopping windows within the meaning of Article 18a, shall not exceed 20% of the daily transmission time. The transmission time for advertising spots shall not exceed 15% of the daily transmission time.
2.The proportion of advertising spots and teleshopping spots within a given clock hour shall not exceed 20%.
3.For the purposes of this Article, advertising does not include:
–announcements made by the broadcaster in connection with its own programmes and ancillary products directly derived from those programmes;
public service announcements and charity appeals broadcast free of charge.
Podíl vysílacího času věnovaného teleshoppingovým šotům, reklamním záběrům a jiným formám reklamy, s výjimkou teleshoppingových výloh (windows) ve smyslu článku 18a, nesmí překročit 20 % denního vysílacího času. Vysílací čas pro reklamní šoty nesmí překročit 15 % celodenního vysílacího času.
Podíl reklamních šotů a teleshoppingových šotů v rámci dané hodiny nesmí přesáhnout 20 %.
Pro účely tohoto článku reklama nezahrnuje:
oznámení učiněná vysílajícím subjektem v souvislosti s jeho vlastními programy a vedlejšími produkty vyplývajícími přímo z těchto programů;
oznámení veřejných služeb a dobročinné výzvy vysílané zdarma.
Transpozice část pátá hlava III § 46 odst. 1, 2 a 5 návrhu zákona
(9) Čas vyhrazený reklamě nesmí v televizním vysílání provozovatele vysílání ze zákona přesáhnout 1% denního vysílacího času; provozovatel vysílání ze zákona může tento podíl zvýšit vysíláním teleshoppingu až na 10 % denního vysílacího času. Vysílání reklam a teleshoppingu u provozovatele vysílání ze zákona v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin nesmí překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny.
(10) Čas vyhrazený reklamě v televizním vysílání provozovatelů vysílání s licencí nesmí přesáhnout 15 % denního vysílacího času; tento podíl může provozovatel vysílání s licencí zvýšit vysíláním teleshoppingu, s výjimkou vysílání souvislých teleshoppingových pořadů, až na 20 procent denního vysílacího času.
(11) Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu v televizním vysílání provozovatelů vysílání s licencí nesmí přesáhnout v průběhu 1 vysílací hodiny 12 minut.
(12) Do vysílacího času se pro účely ustanovení odstavců 1) až 3) nezapočítává vysílání teletextu.
(13) Oznámení provozovatele televizního vysílání učiněná ve spojení s vlastními pořady, zbožím a službami přímo odvozenými od těchto programů, bezplatně odvysílaná oznámení učiněná ve veřejném zájmu a charitativní oznámení se nezapočítávají do časového omezení reklamy ve vysílání podle předchozích odstavců.
Směrnice – teleshoppingová okna Kapitola I,.článek 18a
1.Windows devoted to teleshopping broadcast by a channel not exclusively devoted to teleshopping shall be of a minimum uninterrupted duration of 15 minutes.
2.The maximum number of windows per day shall be eight. Their overall duration shall not exceed three hours per day. They must be clearly identified as teleshopping windows by optical and acoustic means.
Okénka věnované vysílání teleshoppingu na programovém kanaále, který není věnována výhradně teleshoppingu, budou trvat minimálně bez přerušení 15 minut. Maximální počet okének za jeden den bude osm. Jejich celková doba trvání nesmí překročit tři hodiny denně. Musí být zřetelně označeny jako vysílání teleshoppingu optickými a akustickými prostředky.
Transpozice část pátá hlava III § 46 odst. 6, 7 návrhu zákona
(14) Souvislé teleshoppingové pořady, které trvají bez přerušení alespoň 15 minut. může provozovatel televizního vysílání vysílat nad rámec časových omezení reklamy a teleshoppingu uvedených v odst. 1) až 3).
(15) V průběhu jednoho dne může provozovatel televizního vysílání vysílat nejvýše 8 souvislých teleshoppingových pořadů, avšak jejich celková doba trvání nesmí překročit 3 hodiny. Jednotlivé souvislé teleshoppingové pořady musí být zvukově a obrazově označeny a mezi jejich vysíláním musí uplynout nejméně 15 minut.
Pozn. články 19 a 19a o programech věnovaných výlučně teleshoppingu a self-promotion v návrhu zákona netransponováy, návrh zákona je přísnější než směrnice, což je v souladu s čl. 20 směrnice
Směrnice – ochrana dětí a mladistvých – Kapitola 5 čl. 22 a 22 a směrnice
1.Member States shall take appropriate measures to ensure that television broadcasts by broadcasters under their jurisdiction do not include any programmes which might seriously impair the physical, mental or moral development of minors, in particular programmes that involve pornography or gratuitous violence.
2.The measures provided for in paragraph 1 shall also extend to other programmes which are likely to impair the physical, mental or moral development of minors, except where it is ensured, by selecting the time of the broadcast or by any technical measure, that minors in the area of transmission will not normally hear or see such broadcasts.
3.Furthermore, when such programmes are broadcast in unencoded form Member States shall ensure that they are preceded by an acoustic warning or are identified by the presence of a visual symbol throughout their duration.
Member States shall ensure that broadcasts do not contain any incitement to hatred on grounds of race, sex, religion or nationality.
1. Členské státy učiní náležitá opatření zajišťující, aby televizní vysílání vysílajícími subjekty pod jejich pravomocí nezahrnovalo jakékoli programy, které by mohly vážně ohrozit tělesný, mentální nebo morální vývoj mladistvých, zejména programy, které obsahují pornografii nebo nežádoucí násilí.
2. Opatření uvedená v bodě 1 se budou také vztahovat na jiné programy, které mohou ohrozit tělesný, mentální nebo morální vývoj mladistvých, s výjimkou toho, kde je zajištěno zvolením doby vysílání nebo jakýmikoli technickými opatřeními, že mladiství v oblasti přenosu nebudou normálně slyšet nebo vidět takováto vysílání.
3. Kromě toho, jsou-li takové programy vysílány v nezakódované formě, členské státy zajistí, že jim bude předcházet akustické varování nebo budou rozpoznány zařazením vizuálního symbolu po celou dobu trvání.
Členské státy jsou rovněž povinny zajistit, aby vysílání neobsahovalo podněcování k rasové, sexuální, náboženském či národnostní nesnášenlivosti.
Transpozice část pátá, § 32 odst. b),c), d), e), f), g) h) návrhu zákona
(1) Provozovatel vysílání je povinen:
b) zajistit, aby vysílané pořady nepropagovaly válku nebo nelíčily krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním, c) zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly k nenávisti z důvodů rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, d) zajistit, aby vysílané pořady neobsahovaly podprahová sdělení,
i) nezařazovat do vysílání pořady, které mohou vážně narušit tělesný, duševní nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, zvláště programy, které obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,
j) bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,
k) nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých,
h) zajistit, aby rozhlasové a televizní vysílání pořadů, na který se vztahuje omezení podle odstavce 1, bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro děti a mladistvé a aby pořad, který by mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých a je vysílán mimo dobu uvedenou v písm. g) byl označen obrazovým symbolem upozorňujícím na jeho nevhodnost pro děti a mladistvé po celou dobu jeho televizního vysílání.
Směrnice – úprava práva na odpověď - Kapitola VI, článek 23
Without prejudice to other provisions adopted by the Member States under civil, administrative or criminal law, any natural or legal person, regardless of nationality, whose legitimate interests, in particular reputation and good name, have been damaged by an assertion of incorrect facts in a television programme must have a right of reply or equivalent remedies. Member States shall ensure that the actual exercise of the right of reply or equivalent remedies is not hindered by the imposition of unreasonable terms or conditions. The reply shall be transmitted within a reasonable time subsequent to the request being substantiated and at a time and in a manner appropriate to the broadcast to which the request refers.
Při respektování ostatních ustanovení vtělených do občanského, správního a trestního řádu přijatého členskými státy musí mít bez ohledu na národnost každá fyzická či právnická osoba, jejíž oprávněné zájmy, zejména pověst a dobré jméno, byly poškozeny uvedením nesprávných údajů v televizním pořadu, právo na zveřejnění odpovědi či rovnocenný prostředek nápravy.Členské státy zajistí, aby vlastní výkon práva na odpověď nebo ekvivalentní prostředech nápravy nebyl ztížen nepřiměřenými podmínkami. Odpověď musí být vysílána v přiměřeném čase po odůvodněném podání žádosti v čase a způsobem přiměřeným vysílání, k němuž se žádost vztahuje.
Transpozice v části páté, hlavě II., § 34 – 39 návrhu zákona
(6) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na provozovateli uveřejnění odpovědi. Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
(7) Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1) uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
(8) Osoba, na jejíž žádost byla provozovatelem uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.
(9) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1) jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(10) Ustanovením zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1) až 4) nedotčena.
§ 35
Dodatečné sdělení
(4) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické osobě, anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí uveřejnit.
(5) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1) jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(6) Ustanovením zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1) a 2) nedotčena.
§ 36
Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(5) Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.
(6) Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení, obsažené v uveřejněném sdělení, dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(7) Žádost o uveřejnění odpovědi musí být provozovateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v rozhlasovém nebo televizním vysílání, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.
(8) Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být provozovateli doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká. Bylo-li pravomocné rozhodnutí zrušeno, platí předchozí ustanovení obdobně.
§ 37
Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení
(5) Odpověď nebo dodatečné sdělení je provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání povinen uveřejnit:
f) ve stejném pořadu, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a nebude-li to možné, ve stejně hodnotném vysílacím čase, v jakém bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení,
g) výslovným označením „odpověď“ nebo „dodatečné sdělení“,
h) na vlastní náklady,
i) v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,
j) s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá, jestliže osoba takový požadavek uplatnila.
(6) Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit do 8 dnů od doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.
(7) Pokud oprávnění provozovatele k vysílání zanikne, je provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání povinen na svůj náklad zajistit uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení za podmínek stanovených tímto zákonem v rozhlasovém nebo televizním vysílání jiného provozovatele, pokrývajícím obdobný počet posluchačů nebo diváků ve shodném regionu jako vysílání, ve kterém bylo napadené sdělení uveřejněno.
(8) Obsah sdělení označeného jako odpověď nebo dodatečné sdělení nesmí být komentován v pořadu, ve kterém je toto sdělení uveřejněno.
§ 38
Uplatnění práva na uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení u soudu
(3) Neuveřejní-li provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání odpověď nebo dodatečné sdělení vůbec nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 37, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění požádala, soud.
(4) Návrh musí být podán u soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro zveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.
§ 39
Výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení
(4) Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení, jestliže:
d) uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čin nebo správní delikt,
e) uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,
f) napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část, je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací, a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.
(5) Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání není povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směruje vůči textu uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala.
(6) Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.
x x x
Stručné odůvodnění navrhované právní úpravy
I. Zhodnocení platného právního stavu a princip nové právní úpravy rozhlasového a televizního vysílání.
Základní právní rámec provozování rozhlasového a televizního vysílání je v České republice dán zákonem č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání ve znění zák. č. 597/1992 Sb., zák. č. 36/1993 Sb., zák. č. 253/1994 Sb., zák. č. 40/1995 Sb., zák. č. 237/1995 Sb., zák. č. 301/ 1995 Sb., zák. č. 135/1997 Sb. , zák. č. 46/2000 Sb. a zák. č. 121/2000 Sb., zákonem č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ve znění zák. č. 474/1992 Sb., zák. č. 36/1993 Sb., zák. č. 331/1993 Sb., zák. č. 253/1994 Sb., zák. č. 301/1995 Sb., zák. č. 135/1997 Sb., zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi ve znění zák. č. 36/1993 Sb., zák. č. 253/1994 Sb., zák. č. 301/1995 Sb., zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu ve znění zák. č. 36/1993 Sb., zák. č. 253/1994 Sb., zák. č. 301/1995 Sb., zák. č. 135/1997 Sb.
Hlavním důvodem nové právní úpravy provozování rozhlasového a televizního vysílání je zejména kompatibilita české právní úpravy v této oblasti se sekundárním právem Evropského společenství v oblasti televizního vysílání, konkrétně Směrnicí Rady č. 552 z 3. října 1989 ke koordinaci některých ustanovení zákonů a administrativních předpisů členských států o provozování televizního vysílání „televize bez hranic“ ve znění dodatku č. 36 z 30. června 1997, dále jen „Směrnice“. Zapracování jednotlivých ustanovení Směrnice do návrhu zákona je uvedeno také v přehledu, který tvoří přílohu odůvodnění navrhované právní úpravy. Dalším důvodem nové právní úpravy je odstranění některých nedostatků dosud platné právní úpravy, zejména se zpřísňují předpoklady pro žadatele licenčního řízení, na druhé straně se však umožňuje již udělenou licenci prodloužit, pokud provozovatel splní zákonné podmínky; prodloužení licence není tedy automatické. Nová právní úprava sice umožňuje křížení vlastnictví tištěných a elektronických médiích, na druhé straně však zavádí, v zájmu přehlednosti majitelských vztahů, oznamovací povinnost provozovatelů, pokud dojde k zákonem uvedenému křížení vlastnictví. Nová právní úprava také zvyšuje horní hranici pokut.
Návrh zákona o rozhlasovém a televizním vysílání má 67 paragrafů. Člení se do osmi částí
- Obecná ustanovení
- Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
- Oprávnění k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání
- Oprávnění k provozování převzatého vysílání
- Práva a povinnosti provozovatelů vysílání
- Zajištění plurality informací v rozhlasovém a televizním vysílání
- Sankční ustanovení
- Ustanovení společná a přechodná a závěrečná
Návrh zákona o rozhlasovém a televizním vysílání vychází z koncepce dosud platné právní úpravy zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání v platném znění. Tato koncepce vychází z faktu, že svoboda projevu a právo na informace jsou nezbytnou podmínkou a předpokladem demokratického politického systému a svobodného rozvoje jednotlivce. Návrh zákona stanoví základní principy a pravidla rozhlasového a televizního vysílání v České republice. Duální systém vysílání zůstává zachován. Rovněž zůstává zachována instituce Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která nejen vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, ale rovněž dbá na informační pluralitu v této oblasti; na rozdíl od dosud platné právní úpravy její ustavení a působnost nejsou stanoveny samostatným zákonem. I nadále zůstává zachován princip získávání licencí ve správním řízení a nikoliv jejich prodej či dražení.
Návrh zákona o rozhlasovém a televizním vysílání je zcela kompatibilní se Směrnicí, a to nejen co do zpřísňujících ustanovení, ale i co do ustanoveních liberálnějších.
II. Zvláštní část
Část první: Obecná ustanovení
§ 1 až § 3
- Na rozdíl od dosud platné právní úpravy návrh zákona o rozhlasovém a televizním vysílání upřesňuje základní pojmy tak, aby odpovídaly Směrnici resp. se ze stejných důvodů také základní pojmy mj. rozšiřuje o řadu nových institutů např. pojem převzaté vysílání, teleshopping, skrytá reklama.
- Z pojmu vysílání byl pro zpřesnění (a v souladu s nedávno přijatou direktivou EU o elektronickém obchodování) vypuštěn pojem „a obrazových a zvukových informací“ jako nadbytečný, neboť zákon pouze reguluje vysílání programů určených k příjmu veřejností.
- Poprvé je definován pojem provozovatele vysílání, a to v souladu se Směrnicí mj. jako osoby, která sestavuje program, nese odpovědnost za jeho obsah a šíří jej nebo program nechává šířit třetí osobou na rozdíl od definice pojmu provozovatele převzatého vysílání, který dále šíří již vysílaný program, avšak v nezměněné podobě.
- V souladu se Směrnicí je rovněž definován a zahrnut do zákona pojem reklamy, sponzorování, teleshoppingu, které v rozhlasovém a televizním vysílání mají na rozdíl od jiných oblastí podnikání určitá specifika. Návrh rovněž zahrnuje nově pojem skryté reklamy a teletextu. Nově se zahrnuje pojem kabelového systému.
- V souladu se Směrnicí se osobní působnost zákona rozšiřuje pro oblast televizního vysílání i na osoby, které mají sídlo mimo území České republiky, avšak určitým způsobem vykonávají činnost televizního vysílání vymezenou v tomto ustanovení.
Část druhá: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
§ 4 až § 11
- Na rozdíl od dosud platné právní úpravy se výslovně stanoví, že Rada je státním orgánem. Rada vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání. Rada však rovněž dohlíží na zachování informační plurality rozhlasového a televizního vysílání.
- Působnost Rady se rozšiřuje o vedení evidence provozovatelů a po zkušenostech z uplynulých let i o monitoring vysílání.
- Nově se stanoví povinný obsah výroční zprávy Rady.
- Počet členů Rady zůstává stejný jako v dosud platném zákoně a stejná je i konstrukce Rady. Funkční období Rady je stejně jako doposud 6 let, přičemž osoba může být členem Rady maximálně po dvě funkční období.
- Nově se navrhuje, aby Rada byla jmenována a odvolávána předsedou vlády na návrh Poslanecké sněmovny Parlamentu.
- Zpřísňují se možnosti vedlejší činnosti členů Rady.
- Funkce člena Rady je sice veřejnou funkcí, ale vztahují se na ni ustanovení zákoníku práce, pokud tak zákoník práce výslovně stanoví.
- Stejně jako doposud je činnost Rady hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu.
- Rada rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných.
Část třetí: Oprávnění k provozování rozhlasového a televizního vysílání
§ 12 až § 25
- Stejně jako doposud jsou licence udělovány v licenčním řízení. Na rozdíl od dosud platné úpravy je třeba licence i k provozování tzv. původního vysílání prostřednictvím družic a kabelových rozvodů, přestože Směrnice takovou právní úpravu nevyžaduje. Tato právní úprava je však v souladu s praxí v ostatních evropských zemích a umožňuje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ukládat v rámci licenčních podmínek povinnosti, které by jinak musely být výslovně stanoveny v zákoně. Přechodná ustanovení současně umožňují, aby v dostatečně dlouhé lhůtě mohli požádat o licenci ti provozovatelé, kteří šíří původní vysílání prostřednictvím družic a kabelových rozvodů.
- Obdobně jako i v jiných evropských zemích umožní nová právní úprava již udělenou licenci prodloužit. Navrhovaná právní úprava vychází z principu, že licenci lze prodloužit jen jednou, aby nedošlo k ovládnutí vysílání jedním subjektem na nepřiměřeně dlouhou dobu bez možnosti změny. Nejde však o automatické prodloužení licence. Obligatorně Rada licenci neprodlouží, pokud došlo ke změně plánu kmitočtového spektra v důsledku mezinárodní smlouvy a tato změna podstatným způsobem znemožnila vysílání provozovatele. Fakultativně Rada licenci neprodlouží, pokud provozovatel obdržel opakovaně pravomocnou sankci za závažné porušení taxativně vyjmenovaných povinností, které jsou poměrně široké.
- Rozšiřuje se počet údajů požadovaných k žádosti o licenci, které je žadatel současně povinen doložit vyjmenovanými doklady, a to z důvodů transparentnosti majetkových vztahů provozovatelů vysílání a dále z důvodu možnosti posoudit, který ze žadatelů o licenci je schopen co nejlépe podnikat v oblasti vysílání.
- Licence je nepřevoditelná na jinou osobu. Výjimkou z tohoto ustanovení je § 65 odst. 4 přechodných ustanovení, který umožňuje fyzické osobě, aby ve stanovené lhůtě požádala o převedení licence na právnickou osobu, v níž však má fyzická osoba 100% majetkový podíl. Návrh taxativně vyjmenovává některé skutečnosti a podmínky, které lze změnit jen s předchozím souhlasem Rady; jde jak o základní podmínky, týkající se vysílání tak i ty, které se týkají vnitřních obchodních vztahů provozovatele. Prvé dva roky od udělení licence není možno disponovat s majetkovým podílem nad 34% ; stejně tak je tomu i u hlasovacích práv; po této době lze sice majetkový podíl převádět na třetí osoby, avšak za podmínky, že nedojde k omezení plurality informací podle § 51 a § 52.
- Na rozdíl od dosud platné úpravy se vede licenční řízení společné. To umožňuje všem žadatelům, kteří podali včas žádost o licenci a jimž licence udělena nebyla, aby podali opravný prostředek k soudu a aby mohly být všechny žádosti komplexně prozkoumány.
- Nově se také upravují skutečnosti, které Rada hodnotí při udělování licence, přičemž licence nemusí být udělena žádnému žadateli.
- Návrh dává možnost Radě, aby jednostranně omezila územní rozsah vysílání, pokud provozovatel nevysílal na určité části území více než 90 dnů, dále z důvodu mezinárodní smlouvy, ale i z jiných důvodů, pokud neomezí rozsah vysílání jiného provozovatele. Po zkušenosti z uplynulého období je upravena i možnost výměny kmitočtu provozovatelů při splnění zákonem stanovených podmínek.
- Nově se výslovně upravují krátkodobé licence ( pro některé dočasné akce) a licence ke zkušebnímu vysílání. V takovém případě probíhá tzv. zkrácené licenční řízení.
Část čtvrtá: Oprávnění k provozování převzatého vysílání
§ 26 až § 30
- Oprávnění k provozování převzatého vysílání v kabelovém systému nebo prostřednictvím družic vzniká stejně jako doposud na základě registrace. Jedná se tedy o převzaté nezměněné vysílání programů. Na to pak v souladu se Směrnicí navazuje i odlišným způsobem stanovení povinností, týkajících se obsahu programu a sankce – pozastavení převzatého vysílání.
Část pátá: Práva a povinnosti provozovatelů vysílání
§ 31 až §50
- V souladu se Směrnicí se rozšiřují a upřesňují základní povinnosti provozovatelů (např. nezařazovat do vysílání pořady, které mohou vážně narušit tělesný, duševní nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, zvláště programy, které obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí, povinnost slovně upozorňovat na pořad , který není pro děti vhodný event. takový pořad označit.
- Povinnosti provozovatele převzatého vysílání jsou poněkud užší, odpovídají omezeným možnostem těchto provozovatelů zasahovat do obsahu šířených programů. Proto také u tohoto typu vysílání jako u jediného typu může být použita sankce pozastavení registrace nebo její části. Také tato právní úprava odpovídá Směrnici.
- Povinnosti provozovatelů při vysílání některých veřejných událostí se vztahují pouze na provozovatele televizního vysílání a odpovídá Směrnici.
- Ochrana osob dotčených obsahem rozhlasového a televizního vysílání je převzata z nového zákona č. 46/2000 Sb. To se pak projevuje i ve zrušovacích ustanoveních. Tato pasáž se vztahuje na všechny provozovatele.
- Evropské kvóty a kvóty nezávislé produkce se vztahují pouze na televizní vysílání. Se Směrnicí jsou zcela kompatibilní. Navrhovaná právní úprava spočívá na těchto principech:
1) zásada – provozovatel vysílá nadpoloviční podíl evropské produkce
2) podíl nemůže být zatím dosažen – provozovatel musí odvysílat nejméně stejný podíl evropské produkce vysílaný před účinností tohoto zákona; Rada stanoví postupný nárůst s cílem dosáhnout nadpolovičního podílu
3) podíl nemůže být vůbec dosažen, protože je to dáno charakterem programové skladby, Rada podíl vůbec nestanoví.
4) podíl nad 51 % může být stanoven jen na žádost provozovatele,
5) U kvót nezávislé a současné produkce je právní úprava obdobná s tím však, že je využito alternativní řešení, které připouští Směrnice (§ 42 odst. 2).
- Reklama, teleshopping a sponzorování pořadů
Dosud platná právní úprava upřesňuje v souladu se Směrnicí např. nezapočítávání charitativních spotů do limitu reklamy, možnost pro provozovatele s licencí přerušovat zpravodajské pořady a pořady pro děti, pokud trvají určitou dobu.
Na druhé straně se však zakazuje provozovateli s licencí kumulovat reklamu na více programech. Návrh současně připouští kumulovat limity reklamy veřejnoprávním provozovatelům vysílání. Stejně jako doposud se umožňuje provozovatelům televizního vysílání s licencí přerušovat kinematografické filmy a další typy pořadů. Zvyšuje se procento denního limitu pro reklamu u provozovatele televizního vysílání s licencí, a to z 10% na 15%.
Nově, v souladu se Směrnicí se zavádí tzv. teleshoppingová okna. Podmínky pro vysílání reklamy a teleshoppingu na alkoholické nápoje a léky stanoví zvláštní předpis (zákon o regulaci reklamy)
- Zvláštní oprávnění provozovatelů vysílání v kabelovém systému
Provozovatelům se ukládá vyhradit jeden kanál pro místní informační systém sloužící výhradně potřebám obce.
Nově se upravuje a upřesňuje rozsah povinnosti přenášet vysílání některých programů („must carry“)
Část šestá: Zajištění plurality informací v rozhlasovém a televizním vysílání.
§ 51 až § 54
- Z důvodu omezených technických možností vysílání není v zájmu plurality informací možné, aby do doby než bude digitální vysílání, byla jedna osoba držitelem více než jedné celoplošné licence pro příslušný typ vysílání. To se týká i majetkových podílů. Pro družicové a kabelové vysílání původních programů vysílaných kódovaně a pro digitální vysílání je úprava liberálnější a jedné osobě umožňuje získání více licencí.
- Obdobně je tomu u místního vysílání, kde je rozhodující kritérium 70% celkového počtu obyvatel ČR.
- V zásadě se připouští programové síťování, avšak opět s omezením – kritérium 70% obyvatel ČR.
- Nově se upravuje oznamovací povinnost provozovatele Radě při spojování provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, které má přispět k větší transparentnosti vztahů v oblasti médií.
Část sedmá: Sankční ustanovení
§ 55 až § 61
- Stejně jako doposud zůstává i v nové právní úpravě institut upozornění před uložením pokuty se stanovením lhůty k nápravě, které má osvědčený preventivní účinek. Na rozdíl od dosud platné právní úpravy je možno proti rozhodnutí o upozornění podat opravný prostředek k soudu. Upozornění a lhůtu k nápravě však nelze použít a sankce může být uložena bez předchozího upozornění, pokud provozovatel zvlášť závažným způsobem poruší taxativně vyjmenované povinnosti, dále je-li použita sankce odnětí licence a zrušení registrace.
- Horní hranice pokut se výrazně zvyšuje.
-Odnětí licence a zrušení registrace je možné jen z taxativně vyjmenovaných důvodů.
Část osmá: Ustanovení společná a přechodná a závěrečná
§ 62 až § 67
- Upravuje právo provozovatelů s celoplošným vysíláním na udělení kmitočtů vhodných pro digitální vysílání.
- Stejně jako v dosud platném zákoně, platí podpůrně právní úprava správního řádu s výjimkami.
- Upravuje se možnost převést licenci z fyzické osoby na osobu právnickou.
- U již udělených platných licencí a registrací k převzatému vysílání je zachována kontinuita. V těch případech, kdy provozovatel vysílání v kabelovém systému nebo prostřednictvím družice vysílá programy, které jsou původní, bude mít dostatek času požádat o licenci.
- Dosud probíhající licenční řízení zahájené před účinností nového zákona se přeruší na 3 měsíce, do té doby se ze zákona prodlužuje licence, během této doby pak doplní účastníci potřebné údaje.
- Již započatá řízení o uložení pokuty se dokončí podle nového zákona.
- Rada ustavená podle dosud platného zákona se považuje i za Radu podle zákona nového.
x x x
Petr Bendl v.r.Kučera Miloslav st. v.r.
Petra Buzková v.r.Ivan Langer v.r.
Ladislav Skopal v.r.Vojtěch Vymětal v.r.