Návrh zák. o provozování rozhl. a televizního vysílání

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

2000

III. volební období

___________________________________________________________

717

Poslanecký návrh

zákon

ze dne ..........2000,

poslanců Petra Bendla, Miloslava Kučery st., Petry Buzkové, Ivana Langera

a dalších

na vydání

zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

Parlament České republiky se usnesl na tomto zákoně České republiky :

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob při provozování rozhlasového a televizního vysílání .

§ 2

Základní pojmy

1. Pro účely tohoto zákona se rozumí:

1. rozhlasovým a televizním vysíláním šíření původních rozhlasových a televizních programů a teletextu, určených k příjmu veřejností v kódované nebo nekódované formě, prostřednictvím vysílačů, kabelových systémů a satelitů.

2. převzatým rozhlasovým a televizním vysíláním příjem vysílání původních rozhlasových a televizních programů nebo jejich podstatných částí a jejich současné, úplné a nezměněné šíření pro veřejnost prostřednictvím vysílačů, kabelových systémů a družic či jiných technických prostředků; za nezměněné šíření se považuje i šíření české verze televizního programu, prvotně vysílaného v cizím jazyce,

3. celoplošným vysíláním rozhlasové a televizní vysílání, které může přijímat alespoň 70 procent obyvatel České republiky, počítaných podle údajů, vyplývajících z posledního sčítání lidu ⁽¹⁾,

4. programovou sítí společné sestavování programů nebo jejich podstatných částí nebo vzájemné přejímání programů nebo jejich podstatných částí a jejich současné šíření více provozovateli,

5. místním vysíláním vysílání rozhlasového nebo televizního programu určeného svým obsahem pro místně vymezenou oblast a pro tuto oblast vytvářeného,

________________________________________________________

⁽¹⁾ Zákon č. 89/1995 Sb. , o státní statistické službě , § 12 odst. 2

6. provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání právnická nebo fyzická osoba, která sestavuje program, je odpovědná za jeho obsah a pod zvukovým nebo obrazovým označením, jež program nezaměnitelně identifikuje, tento program šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává šířit na základě licence udělené podle tohoto zákona nebo na základě oprávnění podle zvláštního zákona, dále také „provozovatel vysílání“,

7. provozovatelem převzatého vysílání je právnická nebo fyzická osoba, která rozhoduje o skladbě programů převzatého vysílání a která tyto programy šíří nebo prostřednictvím třetích osob nechává v úplné a nezměněné podobě šířit na základě registrace podle tohoto zákona,

8. základní programovou specifikací vymezení převažujících žánrů v celku programové skladby

9. programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů a dalších částí vysílání a v rozhlasovém vysílání i toku programových prvků v rámci jednoho vysílaného programu,

10. pořadem obsahově souvislá, celistvá a časově ohraničená část rozhlasového nebo televizního vysílání; v rozhlasovém vysílání se pořadem rozumí i programový prvek,

11. teletextem systém vysílání textových nebo grafických informací souběžně s vysíláním televizního signálu, přičemž tyto informace lze vyvolat jen na obrazovce televizního přijímače, který je vybaven příslušným dekódovacím zařízením,

12. reklamou jakékoliv veřejné oznámení, vysílané za úplatu nebo jinou protihodnotu nebo vysílané za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání, určené k podpoře prodeje, nákupu nebo pronájmu výrobků nebo služeb nebo k dosažení jiného účinku, sledovaného zadavatelem reklamy nebo provozovatelem vysílání,

13. skrytou reklamou slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, obchodního jména, obchodní známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb, uveřejněná zpravidla za úplatu nebo jinou protihodnotu v pořadu, který nemá charakter reklamy a teleshoppingu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní účel a je způsobilá uvést veřejnost v omyl,

14. teleshoppingem přímá nabídka zboží nebo služeb určená veřejnosti a zařazená do rozhlasového či televizního vysílání za úplatu či jinou protihodnotu,

15. sponzorováním jakýkoliv příspěvek poskytnutý fyzickou nebo právnickou osobou, která neprovozuje rozhlasové nebo televizní vysílání, k přímému nebo nepřímému financování pořadů za účelem propagace jména, obchodní značky, činností a výrobků nebo postavení takové osoby,

16. podprahovým sdělením zvuková, obrazová nebo zvukově-obrazová informace, která je záměrně zpracována tak, aby měla vliv na podvědomí posluchače nebo diváka, aniž by ji mohl vědomě vnímat,

17. nejnižší programovou nabídkou soubor programů, poskytovaný provozovatelem kabelového systému za nejnižší cenu,

18. kabelovým systémem soubor telekomunikačních zařízení, jejichž prostřednictvím provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání šíří programy předplatitelům za sjednanou cenu; kabelový systém zahrnuje televizní kabelové rozvody, mikrovlnné systémy šíření programů prostřednictvím pozemských rádiových stanic, či jiných technických prostředků.

(2) Za rozhlasové a televizní vysílání se nepovažuje:

1. poskytování komunikačních služeb na individuální objednávku,

b) provozování telekomunikačních zařízení a poskytování telekomunikačních služeb podle zvláštního předpisu ⁽²⁾.

________________________________________________________

⁽²⁾ Zákon č. / Sb. o telekomunikacích a o změně některých zákonů.

3. Za převzaté vysílání se nepovažuje příjem a šíření rozhlasových a televizních programů prostřednictvím společných televizních antén, pokud jsou zřízeny v jedné budově nebo v komplexu budov funkčně k sobě přináležejících a tento příjem a šíření nejsou obchodně využívány.

4. Za síť podle tohoto zákona se nepovažuje

a) dohoda provozovatelů vysílání o společném vysílání reklamy a teleshoppingu, společné sestavování nebo vzájemné přejímání takových částí programů, které nejsou významné z hlediska jejich podílu na denní vysílací době v programu,

b) vysílání programů dvěma nebo více provozovateli vysílání na společně sdílených kmitočtech.

§ 3

Působnost zákona

(1) Tento zákon se vztahuje na

1. provozovatele vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě zvláštního předpisu ⁽³⁾,⁽⁴⁾ (dále jen „provozovatelé vysílání ze zákona"),

2. provozovatele vysílání, kteří toto vysílání provozují na základě licence udělené podle tohoto zákona (dále jen „provozovatelé rozhlasového nebo televizního vysílání s licencí")

3. provozovatele převzatého vysílání , kteří toto vysílání provozují na základě registrace podle tohoto zákona (dále jen „provozovatelé převzatého vysílání“)

(2) Právnická osoba se může stát provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysílání, má-li sídlo na území České republiky, má-li právní formu obchodní společnosti a je-li zapsána v obchodním rejstříku, jde-li o právnickou osobu se sídlem mimo území České republiky (dále jen „zahraniční právnická osoba“), musí mít v České republice umístěnu organizační složku, která je zapsána v obchodní rejstříku. Má-li tato právnická osoba formu akciové společnosti, musejí její akcie znít na jméno.

(3) Právnická osoba se může stát provozovatelem vysílání též na základě zvláštního zákona.

(4) Fyzická osoba se může stát provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysílání, je-li plně způsobilá k právním úkonům a má-li trvalý pobyt na území

České republiky, jde-li o fyzickou osobu s trvalým pobytem mimo území České republiky (dále jen „zahraniční fyzická osoba“), musí mít v České republice umístěnu organizační složku, která je zapsána v obchodním rejstříku. Je-li fyzické osobě s trvalým pobytem na území České republiky podle tohoto zákona udělena licence nebo registrace, je povinna zapsat se do obchodního rejstříku.

___________________________________________________________________________

⁽³⁾ Zákon č.483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č.36/1993 Sb., zákona č.253/1994 Sb. a zákona č.301/1995 Sb.

3. Zákon č.484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č.36/1993 Sb., zákona č.253/1994 Sb. a zákona č.301/1995 Sb. a zákona č.153/1997 Sb.

(5) Pokud tento zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak, vztahuje se tento zákon na rozhlasové a televizní vysílání a převzaté vysílání provozované právnickými osobami se sídlem na území České republiky a fyzickými osobami s trvalým pobytem na území České republiky. Za právnickou osobu se sídlem na území České republiky a za fyzickou osobu s trvalým pobytem na území České republiky se považuje i osoba, vykonávající činnosti televizního vysílání pokud:

a) má sídlo svých řídících orgánů a činí rozhodnutí o skladbě televizního programu na území České republiky, nebo

b) má sídlo svých řídících orgánů v České republice a rozhodnutí o skladbě televizního programu činí v jiném členském státě Evropských společenství nebo naopak, jestliže:

1. významná část jejích zaměstnanců uskutečňuje činnosti související s provozováním televizního vysílání na území České republiky, nebo

2. významná část jejích zaměstnanců uskutečňuje činnosti související s provozováním televizního vysílání jak na území České republiky, tak v jiném členském státě Evropských společenství, jestliže že sídlo svých řídících orgánů má v České republice, nebo

3. významná část jejích zaměstnanců neuskutečňuje činnosti související s provozováním televizního vysílání v České republice ani v žádném členském státě Evropských společenství, jestliže provozování televizního vysílání zahájila v České republice v souladu s požadavky českého právního řádu a udržuje trvale udržuje ekonomicky významné vazby s českými ekonomickými subjekty

c) má sídlo svých řídících orgánů v České republice, ale rozhodnutí o skladbě programu činí v třetím státě, nebo naopak, jestliže významná část jejích zaměstnanců uskutečňuje činnosti související s provozováním televizního vysílání v Česká republice,

(6) Pokud není v odst. 5) písm. b) a c) tohoto článku uvedeno jinak, tento zákon se vztahuje i na provozovatele televizního vysílání, který:

1. využívá k provozování televizního vysílání kmitočty přidělené příslušným orgánem státní správy České republiky nebo

2. nevyužívá k provozování televizního vysílání kmitočty přidělené příslušným orgánem státní správy České republiky, ale využívá družice, jejíž pozice na oběžné dráze přísluší České republice, a nebo vzestupný signál vysílaný k družici z území České republiky

ČÁST DRUHÁ

RADA PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

§ 4

Postavení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

1. Zřizuje se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada") se sídlem v Praze.

2. Rada je státní orgán, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání a dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání a dbá na obsahovou nezávislost vysílaných programů.

§ 5

Působnost Rady

Rada :

1. dohlíží na dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a podmínek, stanovených v rozhodnutí o vydání licence či v rozhodnutí o registraci,

2. uděluje, mění a zrušuje licence k provozování rozhlasového a televizního vysílání,

3. vydává, mění a zrušuje rozhodnutí o registraci provozování převzatého vysílání,

4. vede evidenci provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání,

5. pravidelně uveřejňuje přehled žádostí o licenci a registraci a přehled udělených licencí a jejich změn, registrací a jejich změn, a přehledy využívání kmitočtů kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání,

6. ukládá sankce podle tohoto zákona,

7. monitoruje vysílání,

8. uděluje souhlas Českému telekomunikačnímu úřadu k vydávání povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení pro jiné radiokomunikační služby v části kmitočtového spektra určené pro rozhlasové a televizní vysílání,

9. zpracovává v součinnosti s Českým telekomunikačním úřadem část plánu přidělení kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání,

(10) stanoví soubor technických parametrů, které jsou součástí oprávnění k provozování vysílání,

(11) podílí se svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České republiky ve vztahu k vysílání a koncepci jeho rozvoje,

(12) vydává statut a jednací řád Rady a organizační řád Úřadu Rady,

(13) předkládá návrh svého rozpočtu a závěrečného účtu Ministerstvu financí a příslušnému výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu (dále jen „Poslanecká sněmovna“),

(14) zveřejňuje usnesení Rady, výroční zprávu Rady a případně další informace prostřednictvím internetu

(15) plní další úkoly podle tohoto zákona.

§ 6

Povinnosti Rady

1. Rada je povinna předkládat Poslanecké sněmovně každoročně výroční zprávu o své činnosti a o stavu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, dále jen ”výroční zpráva”, která obsahuje zejména:

1. aktuální seznam provozovatelů vysílání a provozovatelů převzatého vysílání,

2. informaci o situaci v rozhlasovém a televizním vysílání a v převzatém vysílání,

3. informaci o dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a o uložených sankcích,

4. informaci o výsledcích kontrol dodržování povinností stanovených tímto zákonem a podmínek stanovených provozovatelům vysílání a provozovatelům převzatého vysílání,

5. informaci o udělených licencích,

6. informaci o změnách licenčních podmínek provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání,

7. informaci o podpoře evropské tvorby a evropské nezávislé tvorby v televizním vysílání, plnění kvót evropské tvorby (§ 41) a nezávislé tvorby (§ 42) a o důvodech případného nedosahování stanovených podílů,

8. informaci o využívání kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání,

9. návrhy opatření zohledňujících nové technologie v oblasti rozhlasového a televizního vysílání.

2. Výroční zprávu je Rada povinna předložit Poslanecké sněmovně ke schválení a současně předsedovi vlády ke stanovisku nejpozději do konce února každého kalendářního roku. Současně je povinna ji zveřejnit prostřednictvím elektronických prostředků. Výroční správa je veřejná ode dne jejího schválení Radou, jenž na ní musí být vyznačen. Poslanecká sněmovna je oprávněna vyžadovat od Rady vysvětlení a dodatečné informace k výroční zprávě. Rada je povinna poskytnout vysvětlení a dodatečné informace v přiměřené lhůtě, kterou stanoví Poslanecká sněmovna.

3. Poslanecká sněmovna Parlamentu může předsedovi vlády navrhnout odvolání Rady, neplní-li Rada opakovaně závažným způsobem povinnosti uvedené v  § 4), odst. 2), nebo pokud opětovně neschválí výroční zprávu Rady.

4. Vláda a orgány státní správy spolupracují s Radou ve věcech vysílání a jsou zejména povinny, jde-li o věci vysílání, vyžádat si vždy stanovisko Rady a v mezích své působnosti poskytnout Radě potřebnou součinnost.

§ 7

Členství v Radě

1. Radu tvoří 13 členů, které jmenuje a odvolává předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny a to neprodleně po obdržení návrhu..

2. Funkční období člena Rady je šest let.

3. Do funkce člena Rady může být navržen a jmenován občan České republiky, který:

1. je plně způsobilý k právním úkonům,

2. má trvalý pobyt na území České republiky,

3. dosáhl věku 25 let,

4. je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který byl spáchán v přímé souvislosti s provozováním rozhlasového nebo televizního vysílání nebo převzatého vysílání nebo s vydáváním periodického tisku, anebo pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen.

4. Do funkce člena Rady nemůže být navržena a jmenována osoba, která již po dvě funkční období, popřípadě jejich části, vykonávala funkci člena Rady.

(5) Členství v Radě vzniká dnem doručení jmenovacího dekretu.

(6) Členství v Radě zaniká:

1. uplynutím funkčního období člena Rady,

2. dnem následujícím po doručení vzdání se funkce předsedovi vlády,

3. dnem následujícím po dni doručení písemného rozhodnutí předsedy vlády o odvolání člena Rady z funkce, popřípadě dnem uvedeném v písemném rozhodnutí o odvolání člena Rady z funkce,

4. dnem nabytí právní moci rozsudku, jímž byl člen Rady zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jímž byla jeho způsobilosti k právním úkonům omezena,

5. dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady odsouzen pro některý z trestných činů uvedených v odst. 3) písm.d),

6. úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(7) Navrhnout odvolání člena Rady z funkce a odvolat jej lze z těchto důvodů:

1. nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců,

2. nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce uvedené v tomto zákoně,

3. dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nestrannost nebo nezávislost a nestrannost Rady.

8. Členu Rady, který byl v souvislosti s trestním stíháním vzat do vazby, pozastaví předseda vlády na dobu vazby výkon funkce člena Rady, navrhne-li to Poslanecká sněmovna.

9. Poslanecká sněmovna může předsedovi vlády navrhnout odvolání celé Rady, pokud neschválí opětovně výroční zprávu Rady, (dále jen „výroční zpráva“) pro závažné nedostatky; poté předseda vlády neprodleně odvolá z funkce všechny členy Rady.

10. S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce prezidenta České republiky, poslance, senátora, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, funkce člena Rady České tiskové kanceláře, člena Rady České televize, člena Rady Českého rozhlasu.

11. Členové Rady nesmějí zastávat funkce v politických stranách nebo hnutích a vystupovat v jejich prospěch v souvislosti s výkonem své funkce v Radě.

12. Členové Rady nesmějí zastávat ani neplacené funkce v jakýchkoliv orgánech společností, které podnikají v oblasti hromadných sdělovacích prostředků a audiovize, zastupovat obchodní zájmy v oblasti hromadných sdělovacích prostředků a audiovize a poskytovat přímo nebo zprostředkovaně za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc provozovatelům vysílání a provozovatelům převzatého vysílání.

13. Pokud vykonávají vedle své funkce výdělečnou činnost, jsou povinni činit tak způsobem, který neohrozí řádný výkon funkce člena Rady. Členové Rady nesmějí vykonávat ani vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou a uměleckou činnost způsobem, jímž by mohli narušit nebo ohrozit důvěru v nezávislost a nestrannost Rady.

§ 8

Jednání Rady

1. Pokud zákon nestanoví jinak (odst.2) je Rada způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů a je-li současně přítomen předseda Rady nebo některý z místopředsedů.

2. Rada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech členů.

3. Z rozhodování Rady jsou vyloučeni členové Rady, u nichž se zřetelem na jejich poměr k věci nebo k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům jsou důvodné pochybnosti o jejich podjatosti. Člen Rady je povinen oznámit Radě skutečnosti, nasvědčující svému vyloučení z projednávání a rozhodování věci, jakmile se o nich dozví. O námitce podjatosti rozhoduje Rada bez zbytečného odkladu.

4. Při jednání se Rada řídí svým jednacím řádem, který stanoví zejména způsob hlasování a způsob zaznamenávání a zveřejňování rozdílných stanovisek členů Rady, způsob volby a odvolávání předsedy Rady a místopředsedů Rady, jakož i pravidla zastupování předsedy. O hlasování se vede protokol, do kterého se zaznamenává, jak jednotliví členové Rady hlasovali.

§ 9

Předseda Rady a místopředsedové Rady

1. Rada volí a odvolává ze svých členů předsedu a dva místopředsedy.

2. Předseda Rady řídí činnost Rady a jedná jejím jménem.

3. Rada předsedu z funkce odvolá:

1. nevykonával-li funkci po dobu delší než 3 měsíce,

2. nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce člena Rady,

3. vyskytují-li se ve výkonu jeho funkce opětovně vážné nedostatky.

4. Výkon funkce předsedy Rady zaniká:

1. dnem zániku jeho členství v Radě,

2. uplynutím období, na které byl Radou zvolen,

3. dnem následujícím po doručení písemného rozhodnutí odvolání z funkce,

4. dnem následujícím po doručení písemného vzdání se funkce Radě,

5. úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

5. Po dobu, kdy předseda Rady nevykonává funkci, jej zastupuje místopředseda

Rady; odst. 3) a odst. 4) se přiměřeně použije i na odvolání a zánik funkce

místopředsedy.

6. Byl-li předseda Rady nebo místopředseda Rady odvolán, je Rada povinna nového předsedu Rady nebo místopředsedu zvolit do 30 dnů ode dne odvolání.

7. Obdobně je Rada povinna učinit v případě odstoupení či ukončení funkčního období předsedy nebo některého z místopředsedů.

§ 10

Pracovní vztah člena Rady

1. Funkce člena Rady je veřejnou funkcí. ⁽⁵⁾ .

2. Pracovní vztah člena Rady vzniká dnem jmenování do funkce a zaniká dnem uvedeným v § 7 odst. 6).

(3) Předsedovi Rady a ostatním členům Rady náleží plat a odměna podle zvláštních předpisů ⁽⁶⁾. Odměna za práci přesčas je započtena v platu.

§ 11

Zabezpečení činnosti Rady a platové náležitosti

1. Rada hospodaří s vlastním rozpočtem podle zvláštních právních předpisů ⁽⁷⁾ a její činnost je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu České republiky.

2. Úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Rady zajišťuje Úřad Rady. Rada může pověřit Úřad výkonem činností podle tohoto zákona s výjimkou rozhodovací činnosti podle § 5.

3. Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců Rady se řídí zvláštními právními předpisy ⁽⁶⁾.

4. Podrobnosti o organizaci činnosti Rady a Úřadu Rady stanovuje jednací řád Rady a organizační řád Úřadu Rady.

___________________________________________________________________________

⁽⁵⁾ Zákoník práce, § 2 , odst. 1

⁽⁶⁾ Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech , ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.a zákona č. 201/1997 Sb.

⁽⁷⁾ Zákon č...../2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)

ČÁST TŘETÍ

OPRÁVNĚNÍ K PROVOZOVÁNÍ ROZHLASOVÉHO NEBO TELEVIZNÍHO VYSÍLÁNÍ

Hlava I

Licenční řízení k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím pozemních vysílacích rádiových stanic

§ 12

Licence

1. Oprávnění k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání (dále jen "licence") uděluje Rada v licenčním řízení. Licence opravňuje provozovatele k rozhlasovému a televiznímu vysílání a k šíření teletextu v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy. Licence vstupuje v platnost dnem, kdy rozhodnutí Rady nabylo právní moci.

2. Samostatnou licenci k vysílání teletextu nelze udělit bez souhlasu provozovatele vysílání.

3. Rada je oprávněna vydat licenci k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím:

1. pozemních vysílacích rádiových stanic,

2. družic a kabelových sítí.

4. Na udělení licence k vysílání není právní nárok, pokud není dále stanoveno jinak.

5. Licence se uděluje na dobu určitou a to nejdéle na dobu:

1. 8 let k rozhlasovému vysílání,

2. 12 let k televiznímu vysílání.

6. Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí je povinen zahájit vysílání nejdéle do 180 dnů a provozovatel televizního vysílání s licencí do 360 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence.

7. Licence je nepřevoditelná na jinou osobu.

8. Na žádost provozovatele vysílání s licencí Rada dobu platnosti licence prodlouží. Dobu platnosti licence lze prodloužit jedenkrát, a to u rozhlasového vysílání na dobu 8 let a u televizního vysílání na dobu 12 let. Na žádost provozovatele vysílání s licencí může Rada prodloužit dobu platnost licence i na kratší dobu.

9. V žádosti o prodloužení licence může provozovatel vysílání s licencí, který má právní formu společnosti s ručením omezeným zároveň požádat o změnu právní formy společnosti; Rada žádosti vyhoví, půjde-li o změnu v akciovou společnost s akciemi znějícími na jméno.

10. Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí podává žádost o prodloužení licence nejpozději 24 měsíců před pozbytím platnosti stávající licence, nejdříve však po uplynutí alespoň 48 měsíců doby, na kterou mu byla licence udělena. Provozovatel televizního vysílání s licencí podává žádost o prodloužení licence nejpozději 30 měsíců před pozbytím platnosti stávající licence, nejdříve však po uplynutí alespoň 72 měsíců doby, na kterou mu byla licence udělena.

11. Rada platnost licence neprodlouží pouze, pokud žadatel nesplňuje podmínky podle § 13, odst.3, nebo došlo-li ke změně plánu využití kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové či televizní vysílání z důvodu plnění mezinárodní smlouvy, týkající se koordinace kmitočtů a tato změna by podstatným způsobem znemožnila vysílání provozovatele; pokud změna plánu využití kmitočtového spektra není podstatná, Rada platnost licence neprodlouží v této části.

12. Rada může neprodloužit platnost licence v případě, že provozovateli vysílání s licencí byla opakovaně pravomocně v průběhu dvou let uložena sankce za závažné porušení následujících povinností:

1. zařadil do vysílání pořady, které znázorňují kruté nebo jinak nelidské jednání nebo válku způsobem, který takové jednání oslavuje, schvaluje nebo zlehčuje,

2. zařadil do vysílání pořady, které podněcovaly k nenávisti z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti,

3. zařadil do vysílání pořady, které bezdůvodně zobrazují umírající nebo lidi vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,

4. zařadil do vysílání podprahová sdělení,

5. zařadil do vysílání pořady, které mohou vážně narušit tělesný, duševní nebo mravní vývoj dětí a mladistvých tím, že obsahují pornografii nebo nežádoucí násilí,

6. převedl bez předchozího souhlasu Rady na třetí osoby majetkový podíl ve společnosti provozovatele a porušil tak povinnost uvedenou v § 21 odst. 6 a odst. 7.

§ 13

Účastníci licenčního řízení

1. Účastníky licenčního řízení jsou všichni žadatelé o udělení licence k vysílání, jejichž žádost byla doručena Radě ve lhůtě stanovené ve vyhlášení licenčního řízení (§ 15 odst. 2).

2. Podat žádost o licenci může právnická osoba nebo fyzická osoba uvedená v § 3.

3. Žadatel o licenci splňuje předpoklady pro účast v licenčním řízení, jestliže:

1. na jeho majetek nebyl prohlášen konkurz nebo nebylo na jeho majetek nebylo zahájeno konkurzní řízení nebo řízení o vyrovnání, anebo nevstoupil do likvidace,

2. prokáže, že nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,

3. prokáže, že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

4. mu nebyla v posledních 2 letech zrušena licence nebo registrace; tento předpoklad neplatí v případech, kdy licence nebo registrace byly zrušeny na žádost provozovatele,

5. nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně. Je-li žadatelem o licenci právnická osoba, vztahuje se tato podmínka i na fyzické osoby, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu,

6. není společníkem provozovatele ze zákona.

(4) Účastník licenčního řízení nemá právo nahlížet do části spisu týkající se jiného účastníka. Rada učiní vhodná opatření, aby se účastník licenčního řízení nemohl seznámit s údaji o způsobu technického, organizačního a finančního zajištění vysílání jiného účastníka.

§ 14

Žádost o licenci

1. Žádost o licenci musí obsahovat následující základní údaje:

1. u právnické osoby obchodní jméno, sídlo, právní forma, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), jméno, příjmení a rodné číslo osoby oprávněné za ni jednat. Je-li žadatel o licenci zahraniční právnickou osobou, uvede též údaje o umístění a označení organizační složky na území České republiky, jméno, příjmení a rodné číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum narození vedoucího organizační složky a adresu jeho pobytu na území České republiky,

2. u fyzické osoby, jméno, příjmení, rodné číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum narození, bydliště, doklad o trvalém pobytu na území České republiky, dále obchodní jméno, identifikační číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum zahájení podnikání a adresu bydliště. Je-li žadatel o licenci zahraniční fyzickou osobou, uvede adresu bydliště mimo území České republiky a adresu pobytu na území České republiky, pokud mu byl povolen, údaje o umístění a označení organizační složky na území České republiky, jméno, příjmení a rodné číslo (bylo-li přiděleno), jinak datum narození vedoucího organizační složky a adresu jeho pobytu na území České republiky,

3. údaje přiměřeně podle písmen a) nebo b) o všech společnících a osobách, které jsou statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo kontrolního orgánu, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,

4. údaje o výši základního jmění, o podílech na hlasovacích právech a vkladech společníků, jsou-li povinné a to včetně určení druhu a peněžního ocenění nepeněžitých vkladů, je-li žadatel o licenci právnickou osobou,

5. označení (název) programu,

6. časový a územní rozsah vysílání,

7. základní programovou specifikaci, včetně údaje o části programu, převzatého od jiného provozovatele vysílání,

8. u žadatele o provozování televizního vysílání podíl vysílacího času, který žadatel hodlá věnovat vysílání evropské tvorby (§ 41) a vysílání nezávislé tvorby (§ 42),

9. v případě vysílání programu v kabelovém systému jiného provozovatele souhlas s umístěním programu do programové nabídky jiného provozovatele,

10. v případě vysílání programu prostřednictvím družice informaci o tom, ve kterých zemích lze program přijímat a specifikaci družicového transpondéru,

11. údaje o výši finančních prostředků, které je schopen vynaložit na provozování rozhlasového a televizního vysílání.

2. Základní údaje uvedené v odst. 1) dokládá žadatel zakladatelskou nebo společenskou smlouvou, popř. zakladatelskou listinou, stanovami, seznamem akcionářů, výpisem z obchodního rejstříku nebo obdobného rejstříku, ne starším než 3 měsíce, dokladem o pobytu. K žádosti o licenci žadatel současně připojuje potvrzení příslušného orgánu ne starší než 3 měsíce o tom, že žadatel o licenci nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a že nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 30 dnů žadatele o licenci a jeho statutárního orgánu.

3. Je-li žadatel provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysílání v České republice nebo v zahraničí, nebo vydavatelem periodického tisku v České republice nebo v zahraničí anebo účastníkem společnosti jiného provozovatele vysílání nebo společnosti vydávající periodický tisk v České republice nebo v zahraničí, uvede obdobné údaje uvedené výše též o těchto aktivitách.

4. Žadatel je povinen v průběhu licenčního řízení neprodleně ohlásit Radě změny údajů uváděných v žádosti o licenci, které nastaly po podání žádosti.

5. Pokud žádost nemá předepsané náležitosti, vyzve Rada účastníka v přiměřené lhůtě , která nesmí být kratší než 15 dnů, k odstranění nedostatků. V případě, že žadatel nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě, Rada žádost odmítne. Po dobu lhůty k odstranění nedostatků se společné licenční řízení nepřerušuje.

§ 15

Zahájení řízení o udělení licence

1. Řízení o udělení licence (dále jen ”licenční řízení”) se zahajuje z vlastního podnětu Rady vyhlášením licenčního řízení.

2. Rada ve vyhlášení licenčního řízení stanoví lhůtu a místo podání žádosti o licenci, místní specifikaci a technické parametry předpokládaného vysílání; u licenčního řízení na celoplošné vysílání může Rada stanovit požadavky na základní programový formát celoplošného vysílání, dále jen „ podmínky“. Rada oznámení o vyhlášení licenčního řízení zveřejní na úřední desce, nejméně ve dvou celostátních denících a na internetu.

3. Rada odmítne žádosti o licenci doručené po stanovené lhůtě a žádosti, které jsou v rozporu s vyhlášenými podmínkami.

(4) O žádostech doručených radě ve lhůtě podle odstavce 2 se vede společné licenční řízení.

§ 16

Průběh licenčního řízení

1. Nejpozději do 60 dnů po skončení lhůty k podání žádostí o licenci nařídí Rada veřejné ústní jednání se všemi účastníky licenčního řízení.

2. Ve lhůtě do 90 dnů po skončení lhůty k podání žádostí o licenci nařídí Rada neveřejné ústní jednání s každým účastníkem řízení samostatně. O průběhu neveřejného jednání se pořídí písemný protokol; účastník řízení může nahlížet do písemného protokolu o průběhu neveřejného jednání pouze v části, která se jej týká.

3. Rada rozhodne o udělení licence k vysílání do 120 dnů od dne skončení lhůty k podání žádostí o licenci v neveřejném zasedání.

§ 17

Skutečnosti významné pro rozhodování o žádostech o licence k vysílání

1. Při rozhodování o licenci Rada hodnotí:

a) ekonomickou, organizační a technickou připravenost žadatele k zajištění

vysílání,

b) transparentnost vlastnických vztahů ve společnosti žadatele,

c) přínos žadatele pro zajištění plurality programů,

d) zastoupení evropské tvorby (§ 41), tvorby evropských nezávislých producentů

a současné tvorby (§ 42) v navrhované programové skladbě televizního vysílání, jde-li o

licenci k televiznímu vysílání

e) přínos uchazeče pro rozvoj původní domácí tvorby a rozvoj digitálního

vysílání v tuzemsku,

f) v televizním vysílání připravenost žadatele opatřit určité procento vysílaných

pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,

g) přínos žadatele k zajištění rozvoje kultury národností a etnických skupin

v České republice.

2. Licenci k vysílání nelze udělit uchazeči, kterému byla licence k vysílání odejmuta nebo registrace vysílání zrušena v předcházejících dvou letech z důvodů porušení tohoto zákona a nebo pokud osoba, která předkládá výpis z evidence Rejstříku trestů byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin.

§ 18

Rozhodnutí o udělení licence

1. O udělení licence rozhoduje Rada hlasováním. Hlasování o udělení licence probíhá na neveřejném zasedání Rady.

2. Na žádost zakladatelů, popř. orgánů nebo osob oprávněných podat návrh na zápis právnické osoby se sídlem v České republice do obchodního rejstříku, lze vydat rozhodnutí o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena. Těmto osobám vzniká oprávnění k vysílání dnem zápisu do obchodního rejstříku. Obdobně se postupuje i u osob, které nemají sídlo na území České republiky.

3. Rozhodnutí o udělení licence obsahuje výrok o udělení licence jednomu ze žadatelů o licenci a o zamítnutí žádostí ostatních žadatelů, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

4. Rozhodnutí o udělení licence dále obsahuje:

1. označení provozovatele vysílání,

2. označení (název) programu,

3. specifikaci technických parametrů vysílání,

4. dobu, na kterou byla licence udělena,

5. závaznou programovou specifikaci vycházející z údajů uvedených v žádosti o udělení licence, dále jen ”licenční podmínky”.

5. V odůvodněných případech Rada rozhodne, že licence se neuděluje žádnému z žadatelů.

§ 19

Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o licenci k vysílání

Proti výroku v rozhodnutí Rady o zamítnutí žádosti o licenci k vysílání lze podat opravný prostředek k soudu ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí; o opravném prostředku soud rozhodne do 60 dnů.

§ 20

Omezení územního rozsahu vysílání

1. Rada může omezit územní rozsah vysílání provozovateli, který po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku na této části území nevysílal více než 90 dnů; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání bránily odůvodněné technické překážky.

2. Rada rovněž může změnit územní rozsah vysílání daný licencí, pokud ji k tomu zavazuje mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána.

3. Rada může změnit územní rozsah vysílání na žádost provozovatele z jiných důvodů, pokud tím neomezí územní rozsah vysílání jiného provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání.

§ 21

Změna některých skutečností a změna licenčních podmínek

(1) Provozovatel je povinen předem požádat Radu o písemný souhlas se změnou těchto skutečností uvedených v žádosti o licenci:

1. označení názvu programu,

2. změna územního rozsahu vysílání,

3. změna závazné programové specifikace stanovené licenčními podmínkami,

4. změna výše základního jmění, způsobu rozdělení hlasovacích práv, vkladu jednotlivých společníků (včetně obsahové specifikace a finančního ohodnocení nepeněžitých vkladů) nebo členů a výše jejich obchodních podílů, společenské nebo zakladatelské smlouvy, stanov a seznamu společníků nebo akcionářů.

(2) Změnu ostatních skutečností uváděných v § 14 odst. 1) a 2) s výjimkou právní formy právnické osoby, je provozovatel povinen Radě oznámit do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.

(3) Rada je povinna rozhodnout o změně skutečností podle odstavce 1) do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele vysílání s licencí. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. Rada může řízení přerušit v případě, že je třeba odstranit nedostatky v žádosti o změnu; po dobu přerušení řízení lhůty neběží.

(4) Doklady o schválených změnách je provozovatel povinen předložit Radě do 30 dnů od jejich provedení. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, do 30 dnů ode dne zapsání změn v obchodním rejstříku.

(5) Rada může podmínky licence změnit i v případě, že je to nezbytné k dodržení mezinárodních závazků, jimiž je Česká republika vázána.

(6) Provozovatel rozhlasového vysílání, který je právnickou osobou, může po předchozím souhlasu Rady převádět na třetí osoby majetkový podíl ve společnosti provozovatele; Rada souhlas neudělí, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 51 a § 52. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence, musí být zachován alespoň 34% podíl nebo 34% hlasovacích práv po dobu 2 roků od udělení licence.

(7) Provozovatel televizního vysílání, který je právnickou osobou, může po předchozím svolení Rady převádět na třetí osoby majetkový podíl ve společnosti provozovatele. Rada souhlas neudělí, pokud by došlo k omezení plurality informací podle § 51 a § 52. Osobám, které byly společníky právnické osoby ke dni vydání rozhodnutí o udělení licence musí být zachován alespoň 34% podíl nebo 34% hlasovacích práv po dobu dvou roků od udělení licence.

§ 22

Krátkodobé licence

(1) Rada může svým rozhodnutím udělit krátkodobé licence, včetně licencí ke zkušebnímu vysílání, na dobu nepřesahující 30 dnů v průběhu jednoho kalendářního roku. Žádost o krátkodobou licenci musí obsahovat náležitosti uvedené v § 14.

(2) Rada je povinna rozhodnout o vydání krátkodobé licence do 30 dnů od doručení žádosti.

§ 23

Zkrácené licenční řízení

1. Na základě žádosti bez vyhlášení licenčního řízení Rada rozhoduje ve zkráceném licenčním řízení :

1. o prodloužení doby platnosti licence,

2. o změně právní formy společnosti,

3. přidělení souboru technických parametrů k rozšíření územního rozsahu vysílání podle dosavadní licence,

4. o udělení krátkodobé licence jednomu žadateli.

2. O žádostech ve zkráceném licenčním řízení Rada rozhodne nejpozději do 60 dnů od jejich doručení.

§ 24

Zánik platnosti licence k vysílání

Platnost licence k vysílání zaniká:

(1) uplynutím doby, na kterou byla udělena,

(2) dnem zániku právnické osoby, které byla licence udělena,

(3) uplynutím 30 dnů ode dne smrti fyzické osoby, které byla licence udělena,

(4) dnem nabytí právní moci rozhodnutí Rady o odejmutí licence k vysílání z důvodů uvedených v § 60,

(5) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl provozovatel, který je fyzickou osobou, pravomocně odsouzen pro zvlášť závažný trestný čin nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku,

(6) dnem, ke kterému provozovatel s licencí požádal o ukončení vysílání.

Hlava II

Licenční řízení k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím družic, kabelových systémů nebo jiných technických prostředků

§25

1. Řízení k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání šířeného prostřednictvím družic či kabelových systémů se zahajuje z podnětu žadatele o licenci. Účastníkem řízení je pouze žadatel o licenci.

2. Veřejné jednání Rada nenařizuje.

3. Ostatní ustanovení o licenčním řízení uvedené v Hlavě I se použije obdobně.

4. Splní-li žadatel požadavky, dané zákonem, Rada licenci udělí.

ČÁST ČTVRTÁ

OPRÁVNĚNÍ K PROVOZOVÁNÍ PŘEVZATÉHO VYSÍLÁNÍ

§ 26

Registrace převzatého vysílání

1. Registrace provozovatele převzatého vysílání v kabelovém systému nebo prostřednictvím družic (dále jen ”registrace”) opravňuje provozovatele k vysílání prostřednictvím kabelového systému nebo prostřednictvím družice.

2. Na registraci je právní nárok, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 27.

3. Oprávnění k provozování vysílání vzniká dnem, kdy rozhodnutí Rady o registraci nabylo právní moci.

§ 27

Přihláška k registraci

1. Přihláška k registraci se podává nejméně 60 dnů před zamýšleným zahájením převzatého vysílání

2. Přihláška k registraci obsahuje údaje uvedené v § 14 zákona a dále způsob technického, organizačního a finančního zajištění vysílání, informace o programech, které přihlašovatel zamýšlí šířit, popř. plánované obsazení kanálů a technickou specifikaci kabelového systému.

§ 28

Některá ustanovení o

řízení o registraci

1. Řízení o registraci se zahajuje doručením písemné přihlášky Radě. Nemá-li přihláška náležitosti podle § 27 odst. 2 nebo jsou-li údaje neúplné, poskytne žadateli bezodkladně, nejpozději však do 15 dnů od jejího doručení lhůtu k odstranění vad.

2. Rada registraci odmítne v případě, že vady přihlášky nebudou odstraněny ve stanovené lhůtě.

3. Rada rozhodne o přihlášce k registraci do 30 dnů ode dne jejího doručení Radě. Jestliže Rada nerozhodne o přihlášce k registraci ve lhůtě podle předcházející věty, platí, že přihlašovatel je registrován dnem následujícím po uplynutí této lhůty; o tom Rada vydá přihlašovateli potvrzení.

4. Rada zamítne žádost o registraci, jestliže

1. přihlašovateli byla odejmuta licence k vysílání nebo zrušena registrace vysílání v předcházejících dvou letech z důvodu porušování tohoto zákona nebo

2. osoba, která předkládá výpis z evidence Rejstříku trestů byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo

3. z přihlášky vyplývá, že vysíláním dojde k porušení právních předpisů.

§ 29

Změna registrace

1. Provozovatel je povinen oznámit Radě předem změnu následujících skutečností uváděných v přihlášce o registraci:

1. vklady jednotlivých společníků, výše jejich obchodních podílů a způsob rozdělení hlasovacích práv,

2. seznam akcionářů (společníků),

3. změnu programové nabídky,

4. územní rozsah vysílání.

2. Změna může být provedena poté, co Rada změnu zaregistrovala.

3. Změnu ostatních skutečností uvedených v přihlášce k registraci je provozovatel převzatého vysílání povinen oznámit Radě do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo.

4. Ustanovení § 28 odst. 1),2),3) se použijí obdobně.

§ 30

Zánik registrace

Registrace zaniká:

1. dnem zániku právnické osoby, která byla registrována,

2. uplynutím 30 dnů ode dne úmrtí fyzické osoby, která byla registrována,

3. rozhodnutím Rady o zrušení registrace z důvodů uvedených v § 61,

4. zrušením registrace na žádost provozovatele převzatého vysílání.

ČÁST PÁTÁ

PRÁVA A POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ VYSÍLÁNÍ

Hlava I

Práva a povinnosti provozovatelů při vysílání programu

§ 31

Obsah programů

1. Provozovatel rozhlasového a televizního vysílání a provozovatel převzatého vysílání má právo vysílat programy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích.

2. Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání poskytuje informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů. Názory nebo hodnotící komentáře musí být odděleny od informací zpravodajského charakteru.

3. Provozovatel rozhlasového a televizního vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadů nebyla v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti.

§ 32

Základní povinnosti provozovatelů

(1) Provozovatel vysílání je povinen:

1. provozovat vysílání vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost a nést redakční odpovědnost za obsah programů,

b) zajistit, aby vysílané pořady nepropagovaly válku nebo nelíčily krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,

c) zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly k nenávisti z důvodů rasy, pohlaví, náboženství, národnosti,

4. zajistit, aby vysílané pořady neobsahovaly podprahová sdělení,

5. nezařazovat do vysílání pořady, které mohou vážně narušit tělesný, duševní nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, zvláště programy, které obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,

6. bezdůvodně nezobrazovat osoby umírající nebo vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,

7. nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých,

8. zajistit, aby rozhlasovému a televiznímu vysílání pořadů, na které se vztahuje omezení podle odst. 1) písm. e), bezprostředně předcházelo slovní upozornění na nevhodnost pořadu pro děti a mladistvé a aby pořad, který by mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých a je vysílán mimo dobu uvedenou v písm. g) byl označen obrazovým symbolem upozorňujícím na jeho nevhodnost pro děti a mladistvé po celou dobu jeho televizního vysílání,

9. poskytnout v naléhavém veřejném zájmu státním orgánům a orgánům územní samosprávy na jejich žádost nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu; odpovědnost za obsah těchto oznámení má osoba, které byl vysílací čas poskytnut,

10. uchovávat záznamy všech odvysílaných pořadů nejméně po dobu 30 dnů ode dne jejich vysílání a poskytnout je Radě za úhradu nutných nákladů; tato povinnost se nevztahuje na provozovatele převzatého vysílání,

11. bylo-li v důsledku vysílání určitého pořadu Radou nebo jiným státním orgánem zahájeno správní řízení o uložení sankce podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu, anebo trestní řízení, popřípadě občanské soudní řízení, je provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání povinen na výzvu příslušného státního orgánu uchovat záznam pořadu, jehož se zahájené řízení týká, v náležité technické kvalitě až do ukončení řízení pravomocným rozhodnutím,

12. uvádět označení televizního programu (logo) v televizním vysílání, a to nejméně jedenkrát za hodinu,

13. identifikovat rozhlasový program alespoň jedenkrát za hodinu, nenaruší-li tím celistvost vysílaného pořadu,

14. oznamovat Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání.

(2) Provozovatel převzatého vysílání není oprávněn šířit takový program, který obsahuje:

a) pořady, které mohou vážně narušit tělesný, duševní nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, zejména pořady obsahující pornografii nebo hrubé samoúčelné násilí,

b) pořady, které mohou narušit tělesný, duševní nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, pokud jsou vysílány v rozporu s ustanoveními odst. 1 písm.g) a písm. h),

c) pořady podněcující k nenávisti na základě rasy, pohlaví, náboženství nebo národnosti.

§ 33

Povinnosti provozovatele

při vysílání některých veřejných událostí

1. Provozovatel televizního vysílání, který má výhradní vysílací práva k události, která je veřejně přístupná a je předmětem zvýšeného zájmu veřejnosti, je povinen umožnit jinému provozovateli televizního vysílání za přiměřenou úplatu pořízení záznamu takové události za účelem vysílání. Celková doba vysílání záznamu pořízeného jiným provozovatelem televizního vysílání o každé takové události nesmí přesáhnout dobu nezbytně nutnou pro informování veřejnosti, nejvýše však tři minuty denně; záznam lze vysílat jen v rámci pravidelného zpravodajského pořadu.

2. Povinnost podle odstavce 1 může provozovatel televizního vysílání splnit též tím, že umožní jinému provozovateli televizního vysílání převzetí části svého vysílání o události podle odstavce 1; učiní tak vždy, jestliže jinému provozovateli televizního vysílání nebylo umožněno pořídit vlastní záznam.

3. Provozovatel televizního vysílání, který má výhradní vysílací práva k události značného společenského významu, je povinen zajistit, aby televizní vysílání takové události v přímém přenosu nebo ze záznamu se zpožděním několika sekund bylo dostupné bez zvláštního omezení na celoplošně šířeném televizním programu v nezakódované podobě a bez zvláštního poplatku.

4. Za událost značného společenského významu se považuje politická, ekonomická, kulturní nebo sportovní událost, která se týká většiny obyvatelstva České republiky a je uvedená v Seznamu událostí značného společenského významu, který po projednání s Radou stanoví Ministerstvo kultury vyhláškou.

5. Za událost značného společenského významu se považuje i událost, která byla jako událost značného společenského významu prohlášena některým z členských států Evropských společenství a tato skutečnost byla oznámena v Úředním věstníku Evropských společenství.

Hlava II

Ochrana osob dotčených obsahem rozhlasového nebo televizního vysílání

§ 34

Právo na odpověď

1. Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na provozovateli uveřejnění odpovědi. Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.

2. Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1) uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.

3. Osoba, na jejíž žádost byla provozovatelem uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.

4. Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1) jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.

5. Ustanovením zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1) až 4) nedotčena.

§ 35

Dodatečné sdělení

1. Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické osobě, anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí uveřejnit.

2. Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1) jejímu manželu a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.

3. Ustanovením zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1) a 2) nedotčena.

§ 36

Podávání a náležitosti žádosti o uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení

1. Žádost o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení musí mít písemnou formu.

2. Ze žádosti o uveřejnění odpovědi musí být zřejmé, v čem se skutkové tvrzení, obsažené v uveřejněném sdělení, dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti právnické osoby. Součástí žádosti musí být též návrh znění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

3. Žádost o uveřejnění odpovědi musí být provozovateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v rozhlasovém nebo televizním vysílání, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.

4. Žádost o uveřejnění dodatečného sdělení musí být provozovateli doručena nejpozději do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo řízení pravomocně skončeno, jinak právo na uveřejnění dodatečného sdělení zaniká. Bylo-li pravomocné rozhodnutí zrušeno, platí předchozí ustanovení obdobně.

§ 37

Podmínky uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení

1. Odpověď nebo dodatečné sdělení je provozovatel provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání povinen uveřejnit:

1. ve stejném pořadu, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a nebude-li to možné, ve stejně hodnotném vysílacím čase, v jakém bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení,

2. výslovným označením „odpověď“ nebo „dodatečné sdělení“,

3. na vlastní náklady,

4. v témže jazyce, ve kterém bylo uveřejněno napadené sdělení,

5. s uvedením jména a příjmení nebo názvu osoby, která o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení žádá, jestliže osoba takový požadavek uplatnila.

2. Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen odpověď nebo dodatečné sdělení uveřejnit do 8 dnů od doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení.

3. Pokud oprávnění provozovatele k vysílání zanikne, je provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání povinen na svůj náklad zajistit uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení za podmínek stanovených tímto zákonem v rozhlasovém nebo televizním vysílání jiného provozovatele, pokrývajícím obdobný počet posluchačů nebo diváků ve shodném regionu jako vysílání, ve kterém bylo napadené sdělení uveřejněno.

4. Obsah sdělení označeného jako odpověď nebo dodatečné sdělení nesmí být komentován v pořadu, ve kterém je toto sdělení uveřejněno.

§ 38

Uplatnění práva na uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení u soudu

1. Neuveřejní-li provozovatel provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání odpověď nebo dodatečné sdělení vůbec nebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení stanovené v § 37, rozhodne o povinnosti uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení na návrh osoby, která o jejich uveřejnění požádala, soud.

2. Návrh musí být podán u soudu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené pro zveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení, jinak právo domáhat se uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení u soudu zaniká.

§ 39

Výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď a dodatečné sdělení

1. Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení, jestliže:

1. uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čin nebo správní delikt,

2. uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,

3. napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část, je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací, a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.

2. Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání není povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směruje vůči textu uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala.

3. Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.

§ 40

Ochrana zdroje a obsahu informací

1. Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela na získávání nebo zpracování informací, pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo odepřít soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy poskytnutí informace o původu či obsahu těchto informací.

2. Fyzická osoba nebo právnická osoba, která se podílela ne získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém nebo televizním vysílání, má právo soudu, jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné správy odepřít předložení nebo vydání věci, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.

3. Právy podle odstavců 1) a 2) nejsou dotčeny zvláštním právním předpisem stanovené povinnosti nenadržovat pachateli trestného činu a překazit nebo oznámit trestný čin a ve vztahu k těmto zvláštním právním předpisem stanoveným povinnostem ani povinnosti, které jsou stanoveny v trestním řízení.

_________________________________________________________________________________________________________________

Pozn. § 34,35,36,37,38,39 a 40 jsou obsahově identické se zákonem č.46/2000 Sb. ze dne 22.2.2000 op právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně dalších zákonů (tiskový zákon)

Hlava III

Podpora evropské a nezávislé tvorby

v televizním vysílání

§ 41

Podpora evropské tvorby

1. Provozovatelé televizního vysílání jsou povinni vyhradit pro evropská díla nadpoloviční podíl vysílacího času každého svého programu. Proto sestavují vysílací schéma tak, aby evropská díla tvořila alespoň nadpoloviční podíl celkového vysílacího času. Do celkového vysílacího času programu, z něhož se podíl evropských děl určuje, se nezapočítává čas, v němž došlo k odvysílání zpravodajství, sportovních událostí, soutěží, reklamy, teleshoppingu a teletextu.

2. Tam, kde podíl evropských děl uvedený v odst. 1) nemůže být zatím dosažen, nesmí být nižší než podíl evropských děl, dosahovaný příslušným provozovatelem televizního vysílání před dnem účinnosti tohoto zákona. Rada v takovém případě stanoví závazný časový plán postupného nárůstu podílu evropských děl tak, aby byl nadpoloviční podíl postupně dosažen; přitom přihlédne k návrhu provozovatele.

3. Je-li stanovení nadpolovičního podílu evropských děl zcela vyloučeno charakterem programové skladby, Rada takový podíl nestanoví.

4. Podíl vysílacího času, který přesahuje 51% může Rada stanovit provozovateli televizního vysílání pouze tehdy, požádal-li o něj provozovatel v žádosti o licenci podané po nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Při stanovení závazného časového plánu postupného nárůstu podílu evropských děl přihlédne Rada k charakteru programu, způsobu a rozsahu šíření programu a způsobu jeho financování, k datu zahájení vysílání, a k přínosu provozovatele vysílání k rozvoji digitální televize v tuzemsku.

6. Evropskými díly se pro účely tohoto zákona rozumějí:

1. díla pocházející z členských států Evropských společenství,

2. díla pocházející z evropských třetích států, které jsou stranami Evropské úmluvy o přeshraniční televizi Rady Evropy a splňují podmínky odstavce 7),

3. díla pocházející z evropských států, které nejsou uvedeny v písmenech a) a b) a splňují podmínky odstavce 8).

Ustanovení písmena b) a c) se použijí pouze tehdy, nebudou-li v těchto třetích státech uplatňována diskriminační opatření vůči dílům z členských států Evropských společenství.

7. díly uvedenými v odstavci 6) písm.a) a b) se rozumějí díla vytvořená převáženě autory a pracovníky s trvalým pobytem v jednom nebo několika státech uvedených v odstavci 6) písm. a) a b) za předpokladu, že

1. jsou vyrobena výrobcem nebo několika výrobci se sídlem v jednom nebo více těchto států, nebo

2. výroba děl je sledována a skutečně kontrolována výrobcem nebo několika výrobci se sídlem v jednom nebo více těchto států, nebo

3. podíl koproducentů z těchto států na celkových koprodukčních nákladech je převažující a společná výroba není kontrolována jedním nebo více výrobci se sídlem mimo území těchto států.

8. Díly uvedenými v odstavci 6) písm. c) se rozumějí díla vyrobená výrobci sídlícími v jednom nebo více evropských státech, se kterými Evropská společenství uzavřela smlouvy týkající se audiovizuální oblasti, jestliže jsou tato díla vytvořena převážně autory a pracovníky sídlícími v jednom nebo více evropských státech. Takovými díly jsou i díla vyrobená těmito výrobci v koprodukci s výrobci se sídlem v jednom nebo více členských státech Evropských společenství.

9. Díla, která nejsou evropskými díly podle odstavce 6), avšak byla vyrobena v rámci oboustranných koprodukčních dohod uzavřených mezi členskými státy Evropských společenství a třetími státy, budou pokládána za evropská díla za předpokladu, že koproducenti z členských států Evropských společenství poskytnou převažující podíl na celkových výrobních nákladech a že jejich výroba není kontrolována jedním nebo více výrobci se sídlem mimo území členských států Evropských společenství.

10. Díla, která nejsou evropskými díly podle odstavců 6) a 9), avšak byla vyrobena převážně autory a pracovníky sídlícími v jednom nebo více členských státech Evropských společenství, se pokládají za evropská díla v rozsahu odpovídajícím podílu koproducentů z členských států Evropských společenství na celkových výrobních nákladech.

11. Povinnosti uvedené v tomto ustanovení se nevztahují na provozovatele místního televizního vysílání, pokud není účastníkem celoplošné sítě, na provozovatele vysílání s krátkodobou licencí, na programy vysílané v jiném než českém jazyce a jazycích členských zemí Evropského společenství, na vysílání výlučně určeném k příjmu ve třetích zemích, které není přímo nebo nepřímo přijímáno veřejností v jednom nebo více zemích Evropského společenství, na programy výlučně vysílající zpravodajství, sportovní události, soutěže, reklamu, teletext a teleshopping.

§ 42

Podpora nezávislé tvorby

1. Provozovatelé televizního vysílání jsou povinni vyhradit pro evropská díla, vyrobená nezávislými výrobci alespoň 10% celkového času svého programu. Proto sestavují vysílací schéma tak, aby evropská díla výrobců nezávislých na provozovateli televizního vysílání tvořila alespoň 10 % celkového vysílacího času. Do celkového vysílacího času programu, z něhož se určuje podíl vysílacího času vyhrazeného pro evropská díla tvořená nezávislými výrobci, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadů, sportovních událostí, soutěží, reklamy, teleshoppingu a teletextu.

2. Povinnost uvedená v odst. 1) se považuje za splněnou i tehdy, vynakládá-li provozovatel televizního vysílání alespoň 10% svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl, vyrobená nezávislými výrobci.

3. V případě, že je dosažení podílu evropských děl vyrobených nezávislými výrobci zcela vyloučeno charakterem programové skladby nebo možnostmi vyplývajícími z postavení provozovatele televizního vysílání s licencí na trhu, Rada takový podíl nestanoví. Tam, kde podíl uvedený v odst. 1) nebo odst. 2) nemůže být zatím dosažen, stanoví Rada závazný časový plán postupného nárůstu podílu tak, aby podíl uvedený v odst. 1) nebo odst. 2) byl postupně dosažen.

4. Podíl vysílacího času evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, který přesahuje 10% celkového vysílacího času programu, může Rada stanovit provozovateli televizního vysílání pouze tehdy, požádal-li o něj provozovatel v žádosti o licenci po nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Provozovatel televizního vysílání, který plní povinnost podpory evropské nezávislé tvorby v souladu s ustanovením § 42, odst.2 tak, že vynakládá nejméně 10% z programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl, vyrobených nezávislými výrobci, je povinen vynaložit alespoň 10% z takto stanovené částky na díla, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let.

6. Provozovatel televizního vysílání je povinen zajistit, aby v rámci vysílacího času, vyhrazeného pro vysílání evropských děl, vyrobených nezávislými výrobci, tvořilo vysílání děl, od jejichž prvního zveřejnění neuplynulo více než 5 let, alespoň 10%

7. Za nezávislého výrobce se považuje pro účely odstavce 1) právnická nebo fyzická osoba, která není provozovatelem televizního vysílání a která nevyrábí více než 90 % svých pořadů výhradně pro jednoho provozovatele vysílání nebo ve které nemá provozovatel televizního vysílání majetkový podíl vyšší než 37 procent.

8. Ustanovení § 41 odst. 11) se použije obdobně.

§ 43

Sledování podpory evropské a nezávislé tvorby

1. Na plnění povinností stanovených v §§ 41,42 dohlíží Rada.

2. Provozovatel televizního vysílání je povinen do konce měsíce následujícího po uplynutí sledovaného období podat písemnou zprávu Radě o plnění povinností uvedených v §§ 41,42. Tato zpráva musí obsahovat především

1. údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl včetně identifikace těchto děl a jejich výrobců

2. údaje o počtu a délce vysílaných evropských děl, vyrobených nezávislými výrobci, včetně identifikace těchto děl a jejich výrobců, popřípadě doklady, které dokazují, že provozovatel vynaložil nejméně 10% svého programového rozpočtu na výrobu nebo nákup evropských děl, vyrobených nezávislými výrobci, včetně identifikace výrobců těchto děl

3. seznamy vysílaných evropských děl vyrobených nezávislými výrobci, od jejichž výroby neuplynulo více než 5 let

3. V případě, že povinnosti uvedené v §§ 41 a 42 provozovatel nesplní, je povinen Radě sdělit důvody.

4. Sledovaným obdobím se rozumí kalendářní měsíc u zjišťování podílu děl z celkového vysílacího času a kalendářní rok u podílu rozpočtu výroby programu (§ 42 odst. 2)).

Hlava IV

Reklama, teleshopping a sponzorování pořadů

§ 44

Povinnosti provozovatelů při vysílání reklamy a teleshoppingu

(1) Provozovatelé vysílání jsou povinni nezařazovat do vysílání:

1. reklamy a teleshopping, které podporují chování ohrožující morálku, zájmy spotřebitele nebo zájmy ochrany zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí;

2. reklamy a teleshopping určené dětem, nebo v nichž vystupují děti, pokud podporují chování ohrožující jejich zdraví nebo jejich psychický nebo morální vývoj;

3. reklamy a teleshopping, v nichž účinkují hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a politicko-publicistických pořadů;

4. náboženské a ateistické reklamy a teleshopping, reklamy politických stran a hnutí a reklamy nezávislých kandidátů na poslance, senátory nebo členy zastupitelstva města nebo obce nebo vyššího územního samosprávného celku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak;

5. reklamy a teleshopping na léčivé přípravky a vybrané prostředky zdravotnické techniky, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis v tuzemsku;

6. reklamy na tabák a tabákové výrobky;

7. skryté a podprahové reklamy a teleshopping.

(2) Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby reklamy a teleshopping:

1. byly rozeznatelné a u provozovatele rozhlasového vysílání zřetelně zvukově, u provozovatele televizního vysílání zřetelně zvukově-obrazově oddělené od ostatních částí programu,

2. byly zásadně vysílány v blocích mezi jednotlivými pořady; izolované reklamní a teleshoppingové spoty zařazuje do vysílání výjimečně,

3. na erotické služby a erotické výrobky nebyly zařazovány do vysílání v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin;

4. nebyly zařazovány bezprostředně před vysíláním bohoslužeb ani bezprostředně po jejich vysílání;

(3) Za pravdivost údajů obsažených v reklamě a teleshoppingu odpovídá zadavatel reklamy; pokud zadavatele reklamy nelze určit, odpovídá provozovatel vysílání.

4. Provozovatel vysílání je povinen vyloučit vliv zadavatele reklamy a teleshoppingu na obsah vysílaných pořadů.

5. Předpisy o regulaci reklamy zůstávají nedotčeny.

§ 45

Povinnosti při zařazování reklam a teleshoppingu do programu

(1) Provozovatel televizního vysílání je oprávněn zařazovat reklamu a teleshopping do pořadů složených ze samostatných částí, nebo do sportovních a podobně strukturovaných pořadů nebo pořadů obsahujících přestávky, avšak pouze mezi tyto samostatné části nebo do přestávek.

(2) Provozovatel televizního vysílání s licencí je oprávněn za podmínek uvedených v odst. 3) a 4) přerušit vysílání televizních pořadů reklamou a teleshoppingem, pokud tím nebude narušena integrita a hodnota pořadů při respektování charakteru, doby trvání pořadu a vnitřní struktury pořadu. Nesmí být přitom porušena práva vlastníků práv k pořadům přiznaná podle zvláštního zákona.

(3)Provozovatel televizního vysílání s licencí může přerušit vysílání audiovizuálních děl, jako jsou hrané filmy a televizní filmy (s výjimkou seriálů, zábavných pořadů a dokumentárních pořadů), reklamou nebo teleshoppingem, jen pokud je jejich plánované trvání je delší než 45 minut, a to ne častěji než jednou během každého 45minutového časového úseku. Další přerušení je přípustné, jestliže jejich plánované trvání je nejméně o 20 minut delší, než dva nebo více 45minutových časových úseků. Mezi dvěma po sobě následujícími přerušeními těchto pořadů reklamou nebo teleshoppingem musí uplynout vždy nejméně 20 minut.

(4)Provozovatel televizního vysílání s licencí může vysílání pořadů, na které se nevztahují ustanovení podle odstavce 4), přerušit reklamou nebo teleshoppingem, jen pokud je plánované trvání pořadu delší než 30 minut, a to ne častěji než jednou během každého 30 minutového časového úseku. Mezi dvěma po sobě následujícími přerušeními pořadu reklamou nebo teleshoppingem musí uplynout nejméně 20 minut.

(5)Zpravodajské, publicistické, dokumentární, náboženské pořady a pořady pro děti, pokud jejich plánované trvání je kratší než 30 minut, nesmějí být přerušovány reklamou nebo teleshoppingem.

(6) Reklamou a teleshoppingem nesmějí být přerušovány bohoslužby.

(7) Do plánovaného trvání pořadu podle předchozích odstavců se započítává zařazená reklama a teleshopping a ohlášení pořadu.

(8)Oprávnění uvedená v odstavci 3),4) se nevztahují na provozovatele televizního vysílání ze zákona. Provozovatel televizního vysílání ze zákona rovněž není oprávněn přerušovat zpravodajské, publicistické, dokumentární, náboženské pořady a pořady pro děti.

§ 46

Časový rozsah reklamy a teleshoppingu

v televizním vysílání

1. Čas vyhrazený reklamě nesmí v televizním vysílání provozovatele vysílání ze zákona přesáhnout 1% denního vysílacího času; provozovatel vysílání ze zákona může tento podíl zvýšit vysíláním teleshoppingu až na 10 % denního vysílacího času. Vysílání reklam a teleshoppingu u provozovatele vysílání ze zákona v době od 19.00 hodin do 22.00 hodin nesmí překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny.

2. Čas vyhrazený reklamě v televizním vysílání provozovatelů vysílání s licencí nesmí přesáhnout 15 % denního vysílacího času; tento podíl může provozovatel vysílání s licencí zvýšit vysíláním teleshoppingu, s výjimkou vysílání souvislých teleshoppingových pořadů, až na 20 procent denního vysílacího času.

3. Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu v televizním vysílání provozovatelů vysílání s licencí nesmí přesáhnout v průběhu 1 vysílací hodiny 12 minut.

4. Do vysílacího času se pro účely ustanovení odstavců 1) až 3) nezapočítává vysílání teletextu.

5. Oznámení provozovatele televizního vysílání učiněná ve spojení s vlastními pořady, zbožím a službami přímo odvozenými od těchto programů, bezplatně odvysílaná oznámení učiněná ve veřejném zájmu a charitativní oznámení se nezapočítávají do časového omezení reklamy ve vysílání podle předchozích odstavců.

6. Souvislé teleshoppingové pořady, které trvají bez přerušení alespoň 15 minut. může provozovatel televizního vysílání vysílat nad rámec časových omezení reklamy a teleshoppingu uvedených v odst. 1) až 3).

7. V průběhu jednoho dne může provozovatel televizního vysílání vysílat nejvýše 8 souvislých teleshoppingových pořadů, avšak jejich celková doba trvání nesmí překročit 3 hodiny. Jednotlivé souvislé teleshoppingové pořady musí být zvukově a obrazově označeny a mezi jejich vysíláním musí uplynout nejméně 15 minut.

8. Provozovatel televizního vysílání s licencí nesmí čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programů, využít k vysílání reklamy nebo teleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingu na jiném svém programu; tato podmínka se nevztahuje na programy, které vysílá provozovatel televizního vysílání s licencí digitálně.

§ 47

Časový rozsah reklamy a teleshoppingu

v rozhlasovém vysílání

1. Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu provozovatele vysílání ze zákona nesmí přesáhnout na celoplošném vysílacím okruhu 3 minuty denního vysílacího času a 5 minut denního vysílacího času na místním vysílacím okruhu.

2. Čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu v rozhlasovém vysílání ostatních provozovatelů vysílání nesmí přesáhnout 20 procent denního vysílacího času.

3. Provozovatel vysílání s licencí nesmí čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programů, využít k vysílání reklamy a teleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingu na jiném svém programu.

4. Oznámení provozovatele vysílání učiněná ve spojení s vlastními pořady, zbožím a službami přímo odvozenými od těchto programů, bezplatně odvysílaná oznámení učiněná ve veřejném zájmu a charitativní oznámení se nezapočítávají do časového omezení reklamy ve vysílání podle předchozích odstavců.

5. Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí nesmí čas vyhrazený reklamě a teleshoppingu, který nevyužil na některém ze svých programů, využít k vysílání reklamy nebo teleshoppingu nad rámec časových omezení vysílání reklamy a teleshoppingu na jiném svém programu; tato podmínka se nevztahuje na programy, které vysílá provozovatel rozhlasového vysílání s licencí digitálně.

§ 48

Zvláštní ustanovení o

reklamě, teleshoppingu na alkoholické nápoje

Reklama a teleshopping na alkoholické nápoje nesmějí:

1. být zaměřeny speciálně na mladistvé nebo zobrazovat mladistvé konzumující alkoholické nápoje,

2. spojovat spotřebu alkoholických nápojů se zvýšenými tělesnými výkony nebo řízením vozidla,

3. vytvářet dojem, že spotřeba alkoholických nápojů přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu,

4. tvrdit, že alkoholické nápoje mají léčebné, stimulující nebo uklidňující účinky nebo že jsou prostředkem řešení osobních konfliktů,

5. podporovat nestřídmou spotřebu alkoholických nápojů nebo ukazovat abstinenci nebo umírněnost v požívání alkoholických nápojů v nepříznivém světle,

6. zdůrazňovat vysoký obsah alkoholu jako pozitivní kvalitu alkoholického nápoje.

Sponzorování

§ 49

Povinnosti provozovatelů vysílání

při vysílání sponzorovaných pořadů

1. Provozovatel vysílání je povinen označit každý zcela nebo zčásti sponzorovaný pořad zejména na jeho začátku nebo na jeho konci obchodním jménem, obrazovým symbolem (logem) , ochrannou známkou nebo známkou služeb sponzora. Je-li sponzor výrobcem nebo distributorem léčivých přípravků, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, může být obsahem sponzorského vzkazu pouze obchodní jméno sponzora, popř. jeho logo.

2. Sponzorovat nelze politicko-publicistické pořady a zpravodajské pořady s výjimkou samostatných servisních informací zejména o počasí, dopravě, časomíry ve vysílání sportovních pořadů a informací o přesném času.

3. Pořady nemohou být sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba výrobků, jejich pronájem nebo poskytování služeb, které nesmějí být podle zákona předmětem reklamy.

4. Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby obsah a čas zařazení sponzorovaného pořadu do vysílání nemohly být ovlivněny sponzorem.

__________________________________________________________________________

Pozn. Tato hlava se zabývá problematikou, jež bude v obecné části upravena v zákoně, kterým se mění zákon č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy a zákon č.79/1997 o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů (sněmovní tisk 622), jenž je v současné době v poslanecké Sněmovně v přerušeném prvním čtení z 26.schůze.

Předpokládá se, že po schválení tohoto zákona by byl předkládaný návrh zákona o rozhlasovém a televizním vysílání upraven tak, aby obecné normy vyplývaly ze zákona o regulaci reklamy a v mediálním zákonu zůstaly pouze normy, specifické pro tuto oblast

Hlava V

Zvláštní oprávnění a povinnosti

provozovatelů vysílání v kabelovém systému

§ 50

Zajištění místního vysílání a povinná nejnižší programová nabídka

1. Provozovatel vysílání s licencí v kabelovém systému a provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému na žádost obce nebo svazku obcí vyhradí jeden kanál pro bezplatný místní informační systém sloužící výhradně potřebám obce, který nesmí být využíván k reklamě a teleshoppingu.

2. Provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému je při vytváření nejnižší programové nabídky povinen zajistit, aby v ní byly zahrnuty všechny celoplošné programy provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání ze zákona a všechny programy provozovatelů celoplošného nebo televizního vysílání s licencí, vyjma programů vysílaných digitálně.

3. Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání ze zákona a provozovatel celoplošného rozhlasového a televizního vysílání s licencí jsou povinni poskytnout své programy provozovateli převzatého vysílání bezplatně a provozovatel převzatého vysílání je povinen tyto programy ve své nejnižší programové nabídce bezplatně umísit.

ČÁST ŠESTÁ

Zajištění plurality informací v  rozhlasovém vysílání a televizním vysílání.

§ 51

Zajištění plurality informací v celoplošném rozhlasovém a televizním vysílání

1. Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému televiznímu vysílání.

2. Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba nesmí být držitelem více než jedné licence k celoplošnému rozhlasovému vysílání.

3. Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání se nesmí majetkové podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného rozhlasového vysílání.

4. Provozovatel celoplošného televizního vysílání se nesmí majetkové podílet na podnikání jiného provozovatele celoplošného televizního vysílání.

5. Provozovatel celoplošného televizního vysílání ze zákona se nesmí spojovat s provozovatelem celoplošného televizního vysílání, a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké, nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti, nebo jsou osobami blízkými.

6. Provozovatel celoplošného rozhlasového vysílání ze zákona se nesmí spojovat s jiným provozovatelem celoplošného rozhlasového vysílání , a to tak, že jejich statutární orgány nebo členové statutárních orgánů jsou stejné osoby nebo osoby blízké, nebo jsou společníky ve stejné obchodní společnosti, nebo jsou osobami blízkými.

7. Povinnosti uvedené v odstavci 1) a 2) se nevztahují na digitální vysílání a na kódované rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů a družic.

§ 52

Zajištění plurality informací v místním rozhlasovém a televizním vysílání

1. Jestliže je jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba držitelem více licencí k provozování jiného než celoplošného televizního vysílání nebo více licencí k provozování jiného než celoplošného rozhlasového vysílání, nesmí pokrytí České republiky jejím vysíláním v celkovém součtu licencí k provozování rozhlasového vysílání ani v celkovém součtu licencí k provozování televizního vysílání přesáhnout 70% celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.

2. Jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba se může majetkové podílet na podnikání více provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání nebo více provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání pouze v případě, že celkové pokrytí obyvatel České republiky vysíláním všech provozovatelů jiného než celoplošného rozhlasového vysílání ani všech provozovatelů jiného než celoplošného televizního vysílání, na jejichž podnikání se tato osoba podílí, nepřesáhne 70% celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.

3. Povinnosti uvedené v odst. 1) a 2) se nevztahují na digitální vysílání a na kódované rozhlasové a televizní vysílání šířené prostřednictvím kabelových systémů a družic.

§ 53

Vytváření programových sítí

Programová síť nesmí pokrývat rozhlasovým vysíláním nebo televizním vysíláním více než 70% celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.

§ 54

Spojování provozovatelů rozhlasového vysílání nebo televizního vysílání

Provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání je povinen oznámit Radě, jestliže:

(1) došlo ke vzájemnému spojení provozovatelů rozhlasového a vzájemnému spojení provozovatelů televizního vysílání formou sloučení právnických osob nebo prodeje podniku nebo jeho podstatné části,

(2) došlo k takovému spojení mezi provozovateli rozhlasového vysílání uvedenými vysílání a provozovateli televizního vysílání, jestliže:

1. jejich statutární orgány nebo členy statutárních nebo jiných orgánů nebo zaměstnanci, které jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena, anebo prokuristy, jsou stejné osoby nebo osoby blízké,

2. jsou společníky ve stejné obchodní společnosti,

3. společně podnikají na základě smlouvy o sdružení nebo jiné smlouvy, nebo

4. jsou osobami blízkými,

(3) došlo k takovému spojení provozovatelů rozhlasového vysílání, kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný vliv na dva nebo více provozovatelů rozhlasového vysílání,

(4) došlo k takovému spojení provozovatelů televizního vysílání, kdy jedna právnická osoba nebo jedna fyzická osoba má podstatný vliv na dva nebo více provozovatelů televizního vysílání.

(5) Právnická nebo fyzická osoba má na provozovatele vysílání podstatný vliv, pokud

1. má přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech vyšší než 37%; přičemž nepřímým podílem se rozumí podíl držený zprostředkovaně prostřednictvím ovládané osoby,

2. rozhoduje o většině jeho zaměstnanců, kteří jsou v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena, anebo rozhoduje o osobách, které na základě mandátní nebo jiné smlouvy zajišťují významné správní, řídící nebo obchodní činnosti provozovatele vysílání,

3. má možnost vykonávat rozhodující vliv na řízení provozovatele vysílání na základě smlouvy, zvláštního ustanovení ve stanovách, společenské smlouvě nebo zakladatelské listině, dohody s osobami, které jsou společníky nebo akcionáři provozovatele vysílání, a to bez ohledu na platnost nebo neplatnost takové dohody, nebo má možnost vykonávat rozhodující vliv na řízení provozovatele vysílání jiným způsobem.

(6) Povinnosti uvedené v § 54 se vztahují na provozovatele převzatého vysílání obdobně.

(7) Povinnosti uvedené v § 51 až § 53 se nevztahují na provozovatele ze zákona a na provozovatele s krátkodobou licencí.

ČÁST SEDMÁ

Sankční ustanovení

§ 55

Opatření k nápravě

1. Jestliže provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo podmínky udělené licence, upozorní Rada rozhodnutím provozovatele na porušení tohoto zákona a stanoví mu lhůtu k nápravě.

2. Délka lhůty k nápravě podle předcházejícího odstavce musí být přiměřená charakteru porušené povinnosti.

3. Dojde-li k nápravě ve stanovené lhůtě, Rada sankci neuloží.

4. Proti rozhodnutí o uložení sankce je přípustný opravný prostředek k soudu.

5. Ustanovení odstavce 1) až 5) se nepoužije, poruší-li provozovatel zvlášť závažným způsobem povinnosti uvedené v § 32 odst. 1 písm. c), d) a dále z důvodu uvedeném v § 60 odst. 1) a § 61 odst. 1.

§ 56

Pokuty

1. Pokutu ve výši od Kč 5.000,-- do Kč 2.500.000,-- Rada může uložit provozovateli, pokud:

1. zařazuje do vysílání pořady, které bezdůvodně zobrazují umírající nebo lidi vystavené těžkému tělesnému nebo duševnímu utrpení způsobem snižujícím lidskou důstojnost,

2. neposkytne nezbytný vysílací čas pro důležitá a neodkladná oznámení v naléhavém veřejném zájmu podle § 32 odst. 1) písm. i),

3. skartuje záznamy odvysílaných pořadů před uplynutím lhůty uvedené v § 32 odst. 1 písm.j),

4. neposkytne Radě vyžádaný záznam pořadu do 15 dnů ode dne doručení žádosti podle § 32 odst. 1 písm.j),

5. poruší povinnosti, týkající se označování programu podle § 32 odst. 1) písm.k), l),

6. nezabezpečí v kabelovém rozvodu umístění provozovatele celoplošného vysílání ze zákona podle § 50 odst. 2),

7. neoznámí Radě, že došlo k technickým překážkám vysílání, které mu brání ve vysílání podle § 32 odst. 1) písm. m),

8. překročí dobu vysílání stručné informace podle § 33 odst. 1),

9. neposkytuje záznam vysílání události, která je předmětem zvýšeného zájmu veřejnosti podle § 33 odst. 2),

10. poruší podmínky pro vysílání událostí značného společenského významu podle § 33 odst. 3),

11. poruší zákaz sponzorování zpravodajských a politicko-publicistických pořadů podle § 49 odst.2),

12. nedodrží povinnosti stanovené pro vysílání reklam, teleshoppingu a sponzorovaných pořadů.

2. Pokutu ve výši od Kč 10.000,-- do Kč 5.000.000,-- Rada může uložit provozovateli, pokud:

1. neposkytne Radě údaje potřebné pro účely kontroly podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 43 odst. 2),

2. nezdůvodní neplnění požadovaného podílu evropské tvorby a nezávislé tvorby podle § 43,

3. neoznámí Radě změnu údajů uvedených v žádosti o licenci podle § 21 odst. 2),

4. nepožádá Radu předem o souhlas se změnou územního rozsahu vysílání podle § 21 odst.1),

5. nedodrží časový a územní rozsah vysílání,

6. nedodrží stanovenou programovou specifikaci,

7. neplní podmínky stanovené v licenci,

8. předem Radě neoznámí změnu skutečností uváděných v přihlášce k registraci podle § 29 odst. 1),

9. nevyhradí jeden kanál k vysílání programu pro potřeby místně omezené oblasti pokryté kabelovým systémem podle § 50 odst.1).

3. Pokutu od Kč 20.000,-- do Kč 10.000.000,-- může udělit Rada provozovateli, pokud:

1. zařazuje do vysílání pořady, které propagují válku nebo líčí krutá nebo jinak nelidská jednání takovým způsobem, který je jejich zlehčováním, omlouváním nebo schvalováním,

2. zařazuje do vysílání pořady, které obsahují podprahová sdělení,

3. zařazuje do vysílání pořady, které mohou vážně narušit tělesný, duševní nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, zvláště programy, které obsahují pornografii a hrubé samoúčelné násilí,

4. zařazuje do vysílání od 6,00 do 22,00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický a mravní vývoj dětí a mladistvých

6. Pokutu od Kč 50.000,-- do Kč 5.000.000,-- může uložit Rada tomu, kdo zasahuje do obsahu programu provozovatele v rozporu s § 31 odst. 1).

7. Pokutu do výše Kč 10.000.000,--Rada uloží tomu, kdo provozuje vysílání, aniž je k tomu byl oprávněn podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona.

8. Pokutu od Kč 20.000,-- do Kč 5.000.000,-- uloží Rada provozovateli rozhlasového nebo televizního vysílání, pokud:

1. poruší omezení některých jednání uvedených v § 21 odst. 6),7),

2. poruší závažně licenční podmínky.

§ 57

Společná ustanovení o ukládání pokut

1. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Rada dozvěděla o porušení povinnosti, nejdéle však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Správní řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy Radě byl doručen záznam vyžádaný podle § 32 odst. 1) písm. j) zákona. Při ukládání pokut se postupuje podle zákona o správním řízení (správní řád).

2. Rada stanoví výši pokuty podle závažnosti věci, míry zavinění a s přihlédnutím k rozsahu a dosahu závadného vysílání a k výši případného finančního prospěchu.

3. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí, kterým byla uložena, nabylo právní moci. Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů o náhradě škody a nezanikají povinnosti stanovené tímto zákonem.

4. Nedopustil-li se provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání opakovaného porušení povinnosti, na které byl rozhodnutím Rady upozorněn nebo nedopustil-li se provozovatel opakovaného porušení povinnosti, pro které mu byla uložena pokuta, hledí se na provozovatele, jakoby se porušení povinnosti nedopustil.

5. Ustanovení odstavce 4 se použije nejdříve po uplynutí 2 let ode dne, kdy provozovateli bylo doručeno pravomocné rozhodnutí o upozornění nebo o uložení pokuty.

6. Výnosy z pokut jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

7. Proti rozhodnutí o udělení pokuty je přípustný opravný prostředek k soudu.

§ 58

Pozastavení převzatého vysílání

Nestanoví–li mezinárodní smlouva jinak, může Rada rozhodnout o pozastavení převzatého vysílání programu, jehož obsah zřejmě, vážně a hrubě porušuje ustanovení § 32 odst. 2) tohoto zákona. O pozastavení programu převzatého vysílání může Rada rozhodnout pouze, pokud v posledních 12 měsících upozornila provozovatele převzatého vysílání, který program šíří, že tento program zřejmým způsobem porušuje ustanovení § 32 odst. 2) tohoto zákona a bude-li pokračovat v jeho šíření, může být šíření takového programu pozastaveno.

§ 59

Odnětí licence

(1) Rada odejme licenci provozovateli vysílání s licencí, jestliže dosáhl jejího udělení na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti o licenci.

(2) Rada může odejmout licenci provozovateli vysílání s licencí, jestliže:

1. provozovatel zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje povinnost stanovenou v § 32 odst. 1) písm. c), d), e) tohoto zákona a za takové porušení povinnosti mu byla uložena opakovaně pokuta;

2. provozovatel zvlášť závažným způsobem opakovaně porušuje podmínky stanovené v licenci,

3. provozovatel nezahájil vysílání po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence do 180 dnů u rozhlasového vysílání a do 360 dnů u televizního vysílání,

4. provozovatel po zahájení vysílání v průběhu kalendářního roku nevysílal celkem 30 dnů; do této doby se nezapočítává doba, po kterou vysílání bránily odůvodněné technické překážky,

5. na majetek provozovatele byl prohlášen konkurs.

§ 60

Zrušení registrace

1. Rada zruší registraci nebo její část provozovateli převzatého vysílání, pokud uvedl v přihlášce k registraci nepravdivé údaje.

2. Rada může zrušit registraci či její část provozovateli převzatého vysílání, pokud:

a) opakovaně porušuje povinnosti uvedené v § 32 odst. 2) tohoto zákona a byla mu za to již udělena pokuta,

b) závažným způsobem porušil tento zákon nebo mezinárodní dohodu, kterou je Česká republika vázána,

c) na majetek provozovatele byl prohlášen konkurs.

§ 61

Společná ustanovení o odnětí licence a zrušení registrace

1. Proti rozhodnutí podle § 60 a § 61 lze podat opravný prostředek k soudu ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí, o opravném prostředku soud rozhodne do 60 dnů.

2. Byla-li licence odňata nebo registrace zrušena, je provozovatel vysílání s licencí a provozovatel převzatého vysílání povinen ukončit vysílání ve lhůtě stanovené Radou.

ČÁST OSMÁ

Ustanovení společná a přechodná a závěrečná

§ 62

Zvláštní ustanovení o

digitalizaci celoplošného vysílání

Pokud provozovatelé celoplošného rozhlasového a televizního vysílání požádají o přidělení kmitočtů vhodných pro digitalizaci vysílání výměnou za kmitočty stávající, Rada jejich žádosti vyhoví.

§ 63

Lhůta podle § 12 odst. 9) k podání žádostí o prodloužení licence je zachována, podá-li provozovatel vysílání s licencí žádost o prodloužení licence nejpozději do 1 měsíce od účinnosti tohoto zákona.

§ 64

Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) s výjimkou § 53 až § 69. Proti výroku rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o udělení licence, rozhodnutí o změně licence, rozhodnutí o odnětí licence, rozhodnutí o odmítnutí registrace, rozhodnutí o zrušení registrace a rozhodnutí o sankci je možno podat opravný prostředek k soudu.

§ 65

Ustanovení přechodná

1. Licence k vysílání a registrace k převzatému vysílání vydané podle dosavadních předpisů se považují za licence k vysílání a registrace k vysílání podle tohoto zákona. Provozovatel vysílání v kabelovém systému nebo prostřednictvím družice požádá o licenci k těm programům, které nejsou převzaté; o licenci může požádat i dodavatel programu do kabelového systému nebo satelitu; žádost je třeba podat do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak oprávnění šířit takový program pozbývá platnosti. Rada vyhoví takové žádosti do 30 dnů ode doručení žádosti Radě, nebrání-li tomu ustanovení tohoto zákona.

2. Řízení o udělení licence a o registraci k vysílání zahájené před účinností tohoto zákona se přerušují na 3 měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona; do této doby se prodlužuje platnost stávajících licencí, měla-li být jejich platnost v této době ukončena. Účastníci řízení doplní v této lhůtě žádost o udělení licence k vysílání nebo přihlášku k registraci vysílání podle tohoto zákona. Řízení podle předcházející věty se poté dokončí podle tohoto zákona a za podmínek stanovených tímto zákonem.

3. Pokud licenční podmínky provozovatele vysílání neobsahují základní programovou specifikaci, nevrhne provozovatel její znění a Rada je učiní součástí licenčních podmínek.

4. Fyzická osoba, která je provozovatelem vysílání s licencí nebo provozovatelem převzatého vysílání, může do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona požádat, aby licence, která jí byla udělena, byla převedena na právnickou osobu; Rada žádosti vyhoví pouze v případě, že půjde o právnickou osobu, v níž má fyzická osoba 100% majetkový podíl.

5. Řízení o uložení pokuty zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

6. Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání ustavená podle zákona č. 103/1992 Sb. v platném znění se považuje za Radu podle tohoto zákona.

7. Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání s licencí je povinen přizpůsobit své právní poměry nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požadavkům podle tohoto zákona. Ke změnám, které nejsou v rozporu s požadavky, uvedenými v § 51 až 54 udělí Rada souhlas. Nesplní-li provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání s licencí tuto povinnost, jeho licence pozbude platnosti uplynutím uvedené lhůty.

§ 66

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 237/1992 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. ,zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 46/2000 Sb.

2. zákon ČNR č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 135/1997 Sb.

§ 67

Účinnost zákona

Tento zákon nabývá účinnosti dnem …. .