Návrh novely z. o veřejném zdravotním pojištění - RJ - RJ

Článek I, k bodu 1 a 2:

Zákon stanoví účastníky dohodovacího řízení. kterými jsou zástupci smluvních zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven. Návrh reaguje na nález Ústavního soudu ze dne 23. května t.r., kterým byl vyjádřen názor, že napříště nebude možné, aby vláda zasahovala do výsledku dohodovacího řízení rozhodnutím v podobě usnesení vlády. Navrhuje se proto zcela jiné řešení, které počítá s tím, že stát nebude zasahovat do cen bodu, které vzešly z dohodovacího řízení při respektování regulace ceny bodu maximální cenou stanovenou Ministerstvem financí. Pokud dohodovací řízení nedojde při jednání o ceně bodu k dohodě, nebo pokud tento výsledek odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, zůstávají v platnosti ceny bodu sjednané na předchozí období. Stát bude zasahovat v krajním případě pouze do výše úhrad a regulačních omezení těchto úhrad, a to v případech, kdy výsledek dohodovacího řízení odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu, popřípadě pokud tento výsledek není předložen ve stanovené lhůtě. V takovém případě bude výše úhrad a regulační omezení stanovená vyhláškou Ministerstva zdravotnictví. Počítá se i s opětovným projednáním návrhu po zjištění, že tento odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu. Dohodnuté ceny bodu a dohodnutá výše úhrad včetně regulačních mechanismů, které neodporují ani právním předpisům ani veřejnému zájmu se budou publikovat ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.

K bodu 3

Umožňuje se plnit závazky, ke kterým se Česká republika zavázala formou mezinárodních smluv, schválených Parlamentem ČR.

K bodu 4:

Navrhuje se vypustit ze zákona ustanovení o ukončení účinnosti zákona. Významná nejistota, která by při opakovaném prodlužování velmi pravděpodobně dopadala i na občany, je dostatečným argumentem pro tuto změnu.

Článek II

Jedná se o přechodné ustanovení, které řeší použití dosavadních předpisů do doby, než proběhnou předepsaná projednání prováděcích předpisů k tomuto zákonu.

Článek III

Aby mohla být prodloužena platnost stávajícího zákona č. 48/1997 Sb., musí předložený zákon nabýt účinnosti dnem 31. prosince 2000, tj. ještě v době platnosti zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění.

Josef Janeček v.r. Václav Krása v.r. Jan Svoboda v.r.

Současné znění s navrhovanými úpravami.

Nový text je vyznačen tučně.

§ 17

(1) Za účelem zajištění věcného plnění při poskytování zdravotní

péče pojištěncům uzavírají Všeobecná zdravotní pojišťovna

a ostatní zdravotní pojišťovny, zřízené podle zvláštního

zákona,28) smlouvy se zdravotnickými zařízeními o poskytování

zdravotní péče. Smlouvu o poskytování zdravotní péče lze uzavřít

jen na ty druhy péče, které je zdravotnické zařízení oprávněno

poskytovat. Smlouvy se nevyžadují při poskytnutí nutné

a neodkladné zdravotní péče pojištěnci.

(2) Smlouva podle odstavce 1 uzavřená mezi zdravotní pojišťovnou

a zdravotnickým zařízením se řídí rámcovou smlouvou, která je

výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů zdravotních

pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních

zdravotnických zařízení zastupovaných svými zájmovými sdruženími.

Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu

zdravotnictví, které je posoudí z hlediska souladu s právními

předpisy a veřejným zájmem, a poté je vydá jako vyhlášku. Jestliže

před ukončením platnosti smlouvy nedojde k uzavření smlouvy nové,

bude platnost smlouvy prodloužena až do doby, než bude uzavřena

nová rámcová smlouva. Pokud mezi účastníky dohodovacího řízení

nedojde k dohodě o obsahu rámcové smlouvy do šesti měsíců nebo

pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo

veřejnému zájmu, je oprávněno učinit rozhodnutí Ministerstvo

zdravotnictví. Rámcová smlouva obsahuje vždy ustanovení, které se

týká doby účinnosti, způsobu a důvodu ukončení smlouvy podle

odstavce 1 s tím, že smlouvu je možno ukončit vždy k 1. lednu

následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně šest

měsíců. Tato výpovědní lhůta neplatí v případech, že v důsledku

závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění smlouvy.

Dále rámcová smlouva musí obsahovat způsob provádění úhrady

poskytované zdravotní péče, práva a povinnosti účastníků smlouvy

podle odstavce 1, pokud nejsou stanoveny zákonem, obecné podmínky

kvality a účelnosti poskytování zdravotní péče, podmínky nezbytné

pro plnění smlouvy podle odstavce 1, kontrolní mechanismus kvality

poskytované péče a správnosti účtovaných částek, jakož i povinnost

vzájemného sdělování údajů nutných ke kontrole plnění smlouvy

o poskytování zdravotní péče, způsob a důvody ukončení smlouvy

podle odstavce 1, ustanovení o rozhodčím řízení.

(3) Do doby nabytí účinnosti vyhlášky podle odstavce 2 je

rozhodnutí o způsobu úhrady ponecháno na dohodě příslušného

zdravotnického zařízení s příslušnou zdravotní pojišťovnou buď na

základě bodového hodnocení zdravotních výkonů, nebo na základě

paušálů za poskytnuté služby. Paušály se rozumí platby za počet

registrovaných pojištěnců a agregovaná platba za lůžko/den

v nemocnici či platba za diagnózu.

(4) Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami se sestavuje

v dohodovacím řízení se zástupci

a) Všeobecné zdravotní pojišťovny a ostatních zdravotních

pojišťoven,

b) příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců

smluvních zdravotnických zařízení,

c) profesních organizací zřízených zákonem,

d) odborných vědeckých společností,

e) zájmových sdružení pojištěnců.

Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami je předkládán

Ministerstvu zdravotnictví k posouzení z hlediska souladu

s právními předpisy a veřejným zájmem, které jej poté vydá jako

vyhlášku. Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami je podle

druhů péče, kterou je zdravotnické zařízení oprávněno poskytovat,

součástí smlouvy o poskytování zdravotní péče uzavírané mezi

zdravotními pojišťovnami a smluvními zdravotnickými zařízeními.

„(5) Hodnoty bodu a výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění se dohodnou v dohodovacím řízení zástupců Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení. Podrobné podmínky svolání a průběhu jednání stanoví účastníci dohodovacího řízení v jednacím řádu.

„(6) Svolavatel dohodovacího řízení je povinen předat výsledek dohodovacího řízení Ministerstvu zdravotnictví do 60 dnů před ukončením platnosti cen bodu a výše úhrad, včetně regulačních mechanizmů hrazené zdravotní péče, platných pro předchozí období.

(7) Nedojde-li dohodovací řízení k výsledku do 60 dnů před skončením období, pro které byly sjednány ceny bodu a sjednány nebo stanoveny výše úhrad hrazené zdravotní péče včetně regulačních omezení, zůstávají v platnosti

a) ceny bodu sjednané v rámci platné regulace cen i po skončení

období, na které byly sjednány,

b) výše úhrad včetně regulačních omezení i po skončení období,

na které byly sjednány nebo stanoveny do doby, než

dohodovací řízení sjedná nové výše úhrad včetně regulačních

omezení nebo do doby než Ministerstvo zdravotnictví stanoví

nové výše úhrad včetně regulačních omezení pro kalendářní

pololetí vyhláškou.

(8) Je-li výsledkem dohodovacího řízení podle odstavce 1 dohoda o cenách bodu v rámci platné regulace cen a o výši úhrad včetně regulačních omezení pro příslušné období, posoudí Ministerstvo zdravotnictví tento výsledek z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem.

(9) Neshledá-li Ministerstvo zdravotnictví při posuzování výsledku dohodovacího řízení podle odstavce 5 nesoulad s právními předpisy a veřejným zájmem, vyhlásí jej ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví; tento výsledek je pro zdravotnická zařízení a pro zdravotní pojišťovny závazný.

(10) Odporuje-li dohoda uzavřená v rámci dohodovacího řízení právním předpisům nebo veřejnému zájmu, vrátí Ministerstvo zdravotnictví dohodu s popisem rozporu zpět k dohodovacímu řízení. Účastníci dohodovacího řízení předloží přepracovaný výsledek Ministerstvu zdravotnictví k posouzení do 10 kalendářních dnů ode dne vrácení.

(11) Není-li dohoda uzavřená v rámci dohodovacího řízení předložena ve lhůtě stanovené v odstavci 10, nebo odporuje-li právním předpisům nebo veřejnému zájmu

a) zůstávají ceny bodu sjednané v rámci platné regulace cen

v platnosti i po skončení období, na které byly sjednány,

b) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou výši úhrad

hrazené péče včetně regulačních omezení pro kalendářní

pololetí.“

Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 12 až 14.

(12) (6) Příslušná zdravotní pojišťovna hradí zdravotnickým

zařízením, s výjimkou zařízení lékárenské péče, léčivé přípravky

paušální částkou, jejíž výše se sjedná ve smlouvě podle odstavce

1. Nad rámec sjednané paušální částky příslušná zdravotní

pojišťovna uhradí, ve výši stanovené vyhláškou Ministerstva

zdravotnictví, zdravotnickým zařízením s výjimkou zařízení

lékárenské péče, léčivé přípravky obsahující léčivé látky uvedené

v příloze č. 2 tohoto zákona, pokud jsou v této příloze označeny

příslušnými symboly.

(13) (7) Příslušná zdravotní pojišťovna uhradí vždy na základě:

a) lékařského předpisu vystaveného smluvním zdravotnickým

zařízením, lékařem poskytujícím neodkladnou péči pojištěnci,

smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči v zařízení

sociální péče a smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči

sobě, manželovi, svým rodičům, prarodičům, dětem, vnukům

a sourozencům, jestliže jeho odbornost zaručuje Česká lékařská

komora nebo Česká stomatologická komora a jestliže k tomu

takový lékař uzavře zvláštní smlouvu se zdravotní pojišťovnou

1. zařízením lékárenské péče léčivé přípravky a prostředky

zdravotnické techniky, a to i tehdy, nemá-li se zařízením

lékárenské péče dosud uzavřenu smlouvu podle odstavce 1,

2. zařízením lékárenské péče a jiným smluvním subjektům brýle

a pomůcky oční optiky, vlasové náhrady, ortopedicko

protetické pomůcky sériově a individuálně vyráběné, pomůcky

pro zdravotně postižené včetně vozíků a zvedáků pro imobilní

osoby a dále pomůcky pro sluchově postižené, nevidomé

a slabozraké,

3. zařízením lékárenské péče a jiným subjektům přístroje

používané k terapii,

b) předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením

1. stomatologické protetické náhrady a léčebné rehabilitační

pomůcky,

2. ortodontické aparáty,

c) předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením nebo jiným

smluvním subjektům servisní zásahy na poskytnuté prostředky

zdravotnické techniky.

(14) (8) Příslušná zdravotní pojišťovna je oprávněna na základě

schváleného zdravotně pojistného plánu nebo na smluvním základě

omezit úhradu zdravotní péče vykázané zdravotnickým zařízením

v případě, kdy po kontrole zjistí, že zdravotnické zařízení

překračuje

a) ve schváleném zdravotně pojistném plánu stanovené nebo ve

smlouvě dohodnuté průměrné náklady na zdravotní péči na jednoho

ošetřeného pojištěnce se zohledněním věkových skupin

zdravotnickým zařízením poskytnutou nebo vyžádanou,

b) ve schváleném zdravotně pojistném plánu stanovený nebo ve

smlouvě dohodnutý objem zdravotní péče zdravotnickým zařízením

poskytnuté nebo vyžádané.

------------------------------------------------------------------

28) Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 61

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. Dubna 1997, s výjimkou § 15 odst.10 věty první a § 59 bodu 5, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998. a pozbývá účinnosti dnem 31.prosince 2000.

Čl. II

Hodnoty bodu a výše úhrad hrazené zdravotní péče včetně regulačních omezení, stanovené podle dosavadních právních předpisů se použijí pro 1. pololetí 2001; nedojde-li po nabytí účinnosti tohoto zákona k dohodě o cenách podle § 17 odst. 5, zůstávají v platnosti ceny stanovené pro 1. pololetí 2001.