Vl. návrh novely z. o Policii České republiky - EU, RJ - RJ

K ČÁSTI PRVNÍ

K bodu 1. až 3.

Navrhované ustanovení reaguje na pokračující zapojování České republiky do různých forem mezinárodní spolupráce. Ustanovení umožňující policii postupovat podle uzavřené mezinárodní smlouvy nebo v souladu se smlouvou působit i v zahraničí, je v současnosti nezbytné. Konstrukce ustanovení (zejména § 1 odst. 2) vychází z premisy, že rozsah působnosti police by měl být stanoven vnitrostátním právním řádem, zatímco způsob výkonu policejní činnosti by mohl být stanoven jednak zákonem a jednak i zpravidla tzv. prezidentskými smlouvami.

K bodu 4.

Navrhované ustanovení reaguje na vzrůstající potřebu operativní mezinárodní policejní spolupráce v boji proti nejzávažnějším formám úmyslné trestné činnosti. Proto má být policie oprávněna nasazovat se souhlasem příslušného cizího státu agenty také v zahraničí.

K bodu 5.

K § 42d až 42f

Navrhovaná obecná úprava získávání informací představuje právní zakotvení činností, které policie nezbytně vykonává; v současné době ovšem bez dostačujícího zákonného podkladu pouze na bázi výkladu. Ustanovení upravuje, jakým způsobem policisté získávají informace, aniž by přitom cíleně zastírali svou příslušnost k policii. Na zpracovávání informací, které jsou zároveň osobními údaji, se bude vztahovat režim zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v plném rozsahu, nestanoví-li zákon (např. § 3 cit. zákona, hlava šestá zákona o policii) nebo mezinárodní dohoda (např. úmluva) jinak.

Půjde jednak o tzv. vytěžování všech veřejně přístupných informačních zdrojů, jednak o možnost veřejně pořizovat záznamy z míst veřejně přístupných a z míst, kde policisté provádí služební úkony, a jednak o možnost získat osobní údaje o osobě obviněné z trestného činu nebo o pohřešované či hledané osobě s omezenou způsobilostí k právním úkonům. Možnost popsaného postupu vůči osobám s omezenou způsobilostí k právním úkonům vychází z požadavků praxe, kdy některé takovéto osoby opakovaně utíkají, např. z psychiatrických nebo jiných ústavů a po jejich vypátrání bývají problémy s jejich identifikací, neboť nemívají žádné osobní doklady. Aplikace ustanovení je podmíněna tím, že nelze splnění úkolů uložených policii dosáhnout jinak, např. užitím stávajícího ustanovení § 13 odst. 7 zákona o policii.

K § 42g

Toto ustanovení vymezuje postup policie při zpracovávání osobních údajů policií v souvislosti s trestním řízením. Právní úprava obsažená v policejním zákoně je úpravou zvláštní a  na policii se tedy vztahuje kromě ní též úprava obecná (tj. zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně dalších zákonů), což je expressis verbis již vyjádřeno v § 42d.

Je výslovně stanoveno, že podle tohoto ustanovení policie zpracovává údaje pouze při předcházení, odhalování, objasňování a vyšetřování trestné činnosti, popř. činů jinak trestných.

Na zpracovávání osobních údajů z jiných důvodů (např. pro účely správního řízení) se bude vztahovat obecná úprava. Osobní údaje podle tohoto ustanovení bude možné zpracovávat i způsoby neodpovídajícími obecné úpravě (viz níže), proto je z důvodu ochrany dotčených osob zavedena povinnost vést tyto osobní údaje odděleně od osobních údajů zpracovávaných k jiným účelům. Povinnost vést odděleně osobní údaje zpracovávané podle tohoto ustanovení a osobní údaje podle jiných předpisů (k administrativním účelům) vyplývá z čl. 3 odst. 3 doporučení.

Odlišný režim likvidace budou mít osobní údaje nezpracovávané automatizovaně. Takové osobní údaje nebude policie povinna likvidovat, dokud budou součástí spisového materiálu obsahujícího též takové osobní údaje, které bude policie nadále zpracovávat. Oddělení různých osobních údajů v rámci jednoho spisu je totiž technicky neproveditelné. Naznačené řešení rovněž plně koresponduje s doporučením.

Jako výjimka oproti obecné úpravě jsou zavedeny některé, pro policii nezbytné, postupy při zpracovávání osobních údajů. Sdružování osobních údajů získaných k rozdílným účelům je jednou z důležitých metod policejní práce s informacemi - umožňuje vidět případné porušení veřejného pořádku a bezpečnosti v souvislostech; osobní údaje mohou být takto porovnávány a doplňovány. Stejným oprávněním disponují např. také správci daně (viz § 36 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). Z hlediska potřeb policie je nezbytné zpracovávat také osobní údaje založené na dohadech nebo úvahách (nepravdivé, nepřesné, neověřené či jinak nespolehlivé osobní údaje). Potřebná ochrana dotčených osob je zajištěna zavedením striktní povinnosti takové osobní údaje příslušným způsobem označit. Povinnost rozlišovat různé kategorie zaznamenávaných údajů se zřetelem na jejich stupeň přesnosti nebo spolehlivosti vychází z čl. 3. 2. doporučení. Také potřeba pracovat s citlivými údaji vychází z principů policejní práce a je tedy prolamován obecný zákaz tyto údaje zpracovávat, vyplývající ze zákona o ochraně osobních údajů. Nicméně, v souladu s čl. 2. 4doporučení, lze osobní údaje z kategorie citlivých zpracovávat pouze za podmínky nezbytnosti jejich zpracovávání pro určitý konkrétní účel.

V souladu se zásadou 2.2 doporučení je zaváděna, jako prvek ochrany dotčené osoby, povinnost policie informovat tuto osobu o tom, že jsou zpracovávány její osobní údaje, nebo tyto osobní údaje zlikvidovat, jestliže to již nemůže ohrozit účel, pro který policie takové osobní údaje zpracovává, popř. povinnost tyto osobní údaje zlikvidovat.

K § 42h

Je zaváděno oprávnění policie zpracovávat osobní údaje pohřešovaných osob v rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné pro jejich vypátrání. Po nalezení pohřešované osoby bude policie povinna její osobní údaje zlikvidovat. To nebude platit v případě pohřešovaných osob nemajících způsobilost k právním úkolům v plném rozsahu. Tyto osoby bývají často pohřešovány opakovaně a zároveň jsou obtížně policií identifikovatelné (např. nekomunikující duševně nemocní nemající doklady totožnosti), a je tedy nezbytné, aby policie mohla uchovávat jejich osobní údaje i po jejich vypátrání (nejdéle ovšem do nabytí plné způsobilosti k právním úkonům).

K § 42i

Jako další prvek ochrany dotčených osob je v souladu čl. 7. 2. doporučení zavedena povinnost pravidelně přezkoumávat, zdali jsou pro zpracovávání konkrétních osobních údajů stále splňovány stanovené podmínky. Stanovená tříletá lhůta koresponduje s ustanoveními Smlouvy o Europolu (čl. 21) a s ustanoveními Prováděcí úmluvy k Schengenské dohodě (čl. 112). Povinnost přihlédnout při prověřování k určitým rozhodnutím orgánů činných v trestním řízení a k určitým skutečnostem nastalým na základě zákona vyplývá z čl. 7. 1. doporučení.

K § 42j

Toto ustanovení vychází z principu, že každý má právo se dozvědět, zda a jaké jeho osobní údaje policie zpracovává. Toto oprávnění bude možné odepřít pouze tehdy, pokud by tím v konkrétním případě došlo k ohrožení plnění úkolů policie. V některých případech by ovšem plnění úkolů policie mohlo ohrozit, i kdyby se dotčená osoba dozvěděla, že policie vůbec nějaké její osobní údaje zpracovává. Z tohoto důvodu je zavedena výjimka z obecných principů správního řízení, zamítavé správní rozhodnutí včetně odůvodnění se dotčené osobě nesdělí, místo toho bude osoba vyrozuměna naprosto stejným způsobem, jako kdyby policie žádné její osobní údaje podle této hlavy nezpracovávala.

Ve všech případech však bude zajištěna dostatečná ochrana dotčených osob proti neodůvodněným zamítnutím jejich žádostí. O opravných prostředcích (např. námitce nebo stížnosti) totiž bude rozhodovat nezávislý Úřad pro ochranu osobních údajů, čímž bude zajištěna, opět v souladu s doporučením, nezávislá kontrola činnosti policie. Navrhovaná úprava vyplývá z čl. 6. 2., 6. 5. a 6. 6. doporučení.

Dozví-li se dotčená osoba o tom, že policie zpracovává její nepřesné nebo nepravdivé osobní údaje, bude - kromě stanovené výjimky - mít nárok, aby byly takové osobní údaje opraveny nebo vymazány. V každém případě však takové osobní údaje budou muset být příslušným způsobem označeny. O opravném prostředku proti rozhodnutí bude, z důvodů popsaných v odůvodnění předchozího ustanovení, rozhodovat Úřad pro ochranu osobních údajů. Ustanovení zákona vychází z čl. 6. 3. a 6. 4. doporučení.

K § 42k

Zpracovávání osobních údajů policií podle této hlavy zákona o policii je nepochybně poměrně značným zásahem do soukromí dotčených osob. Pro předávání takovýchto osobních údajů jsou tedy stanoveny, opět zcela v souladu s doporučením, poměrně striktní podmínky. Taxativně jsou vymezeny důvody, kdy lze takové předání uskutečnit. Jsou stanoveny další omezující podmínky: do zahraničí lze předat osobní údaje pouze pokud je jejich příjemcem policejní orgán nebo mezinárodní policejní organizace (např. Europol), nepřesné a nepravdivé osobní údaje musí být z předávání vyloučeny, příjemce údajů musí podat (až na výjimky) předem odůvodněnou žádost, přičemž uvedenými účely je pak při zpracovávání obdržených osobních údajů vázán atd. Úprava předávání osobních údajů vychází z čl. 5 doporučení. Ustanovení je titulem pro předání osobních údajů (odstavec 1 písm. b) a c)), obvykle však takový titul musí být obsažen ve zvláštním ustanovení zákona o policii (např. § 45a, § 47 odst. 3), popř. jiného právního předpisu (odstavec 1 písm. a)).

K § 42l

Plnění některých úkolů policie by bylo jen obtížně proveditelné bez možnosti zveřejňovat osobních údaje (např. popis hledané osoby). Podle tohoto ustanovení bude tedy možné zveřejňovat osobní údaje pouze v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením. Jako další prvek ochrany soukromí dotčených osob se samozřejmě i na toto ustanovení budou vztahovat obecné zásady policejní činnosti (povinnost dbát důstojnosti dotčených osob, pouze nezbytné zásahy do práv osob).

K § 42m

Vzhledem k obdobným metodám práce a k podobným úkolům je třeba, aby zpracovávání osobních údajů Inspekcí ministra vnitra bylo podřízeno stejnému právnímu režimu jako zpracovávání osobních údajů policií. Samozřejmou odlišností je jiný orgán

rozhodující o žádostech o přístup k vlastním osobním údajům a o opravu nepřesných či nepravdivých osobních údajů.

K bodu 6.

Právním titulem ke zpracovávání informací bude ustanovení § 42d zákona o policii, je proto nutné tuto změnu promítnout i do ustanovení § 45a.

K bodu 7.

V rámci celkové úpravy nakládání s osobními údaji a s informacemi obecně při činnosti policie je nově popsán způsob získávání informací od dalších subjektů. Toto vymezení tvoří spolu s ustanovením § 47 nejobecnější zákonný rámec pro získávání informací policií. Množství konkrétních situací je řešeno zvláštními předpisy (např. získávání informací důležitých pro trestní řízení podle trestního řádu) nebo i speciálními ustanoveními návrhu tohoto zákona (způsob zpracovávání osobních údajů). Tyto informace nezahrnují informace, které může policie získávat např. podle trestního řádu. Výslovné zákonné zmocnění je v souladu s doporučením.

Nezbytné je oprávnění policie vyžadovat nepřetržitý a dálkový přístup do vyjmenovaných informačních systémů, které již sama neprovozuje. Realizace tohoto ustanovení bude postupná v souladu s budováním státního informačního systému a s trendem pokračující informatizace státní správy.

Je také upraveno obecné oprávnění policie informace v rámci spolupráce předávat do zahraničí nebo je zveřejňovat, je-li to potřebné k plnění úkolů policie. Toto explicitní vyjádření je reakcí na některé problémy a nedostatky současné aplikační praxe, kdy je například zpochybňováno oprávnění policie zveřejňovat údaje o ukradených motorových vozidlech. Předání nebo zveřejnění informací bude samozřejmě možné uskutečnit pouze tehdy, nebude-li tomu bránit tento (např. úpravou předávání zmíněných osobních údajů) nebo jiný zákon.

K bodu 8.

Ustanovení upravuje zejména působení policie v zahraničí a recipročně působení příslušníků zahraničních ozbrojených sborů na území České republiky za asistence policistů, pokud nestanoví jinak mezinárodní smlouva. Navrhované ustanovení je předpokladem aplikace jak dvoustranných mezinárodních smluv (např. v současnosti připravovaná smlouva se Spolkovou republikou Německo), tak i mnohostranných úmluv (např. Schengenských úmluv).

Ustanovení jsou zároveň formulována s ohledem na nutnost posílit spolupráci policie s nejrůznějšími zahraničními subjekty.

Je striktně stanoveno, že cizí policisté mohou na našem území působit pouze v rozsahu a způsobem uvedeným v příslušné mezinárodní smlouvě; obavy z jakékoli ztráty státní suverenity tedy nejsou na místě.

Vzhledem k mezinárodnímu charakteru organizovaného zločinu se lze v praxi setkat se značně etnicky vymezenými zločineckými skupinami, do jejichž řad téměř nelze proniknout pomocí agenta odlišné národnosti, což současná právní úprava dostatečně nereflektuje. Navrhuje se zavést možnost, aby jako agent na našem území mohl působit v rámci policejní spolupráce (samozřejmě pod vedením policie) i příslušník zahraničních ozbrojených sborů. Z uvedených důvodů je též nezbytné, aby v některých případech mohla policie použít cizího policistu též k provedení předstíraného převodu věci, ke sledování osob a věcí a k využití operativní a nástrahové a zabezpečovací techniky. Policisté provádějící tyto úkony budou mít oprávnění a povinnosti policistů a stejně se bude hledět na jejich činnost včetně náhrady škody v případech, kdy k ní dojde v souvislosti s výkonem jejich policejních úkolů.

Navrhované ustanovení má také umožnit působit policii i zahraničí, a to na základě mezinárodní smlouvy či v mnohonárodních policejních jednotkách. Ve výjimečných případech má být policie oprávněna působit v zahraničí též na základě rozhodnutí ministra a souhlasu příslušných zahraničních orgánů. Má jít zejména o situace, které budou ohrožovat české občany na životě nebo zdraví a které nebudou místní orgány schopny zajistit vlastními silami (např. únos českých občanů v zahraničí, či ochrana zastupitelských úřadů). O vyslání konkrétního policisty do zahraničí budou rozhodovat příslušní služební funkcionáři podle zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky.

K ČÁSTI DRUHÉ

Navrhovaná změna zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., reaguje na požadavky praxe, kdy v mnoha případech nemůže být osoba jednající ve prospěch policie smysluplně využita bez toho, aniž by jí byly sděleny některé utajované skutečnosti, není ji však reálně možné předepsaným způsobem prověřit. Rozsah utajovaných skutečností, které mají být osobě jednající ve prospěch policie sdělovány je samozřejmě striktně omezen. Podobné problémy nastanou též u osob, kterým bude poskytována ochrana podle zvláštního zákona.

K ČÁSTI TŘETÍ A ČTVRTÉ

Ministr vnitra předložil vládě v září 1997 návrhy věcných záměrů zákona o provozu vozidel na pozemních komunikacích a zákona o autoškolách. Ministr dopravy a spojů předložil návrh věcného záměru zákona o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Všechny tři návrhy pak byly vládou projednány a schváleny usneseními č. 622 a 623 ze dne 7.10.1997. Těmito usneseními vláda uložila ministrovi dopravy a spojů, ve spolupráci s ministrem vnitra, převzít gesci za přípravu paragrafovaného znění všech tří zákonů. Od zahájení prací na zpracovávání těchto zákonů Ministerstvo dopravy a spojů počítalo s tím, že schvalovací proces všech tří zákonů bude probíhat současně, neboť tyto zákony jsou věcně natolik provázány, že by měly nabýt účinnosti stejným dnem. Terminologie a věcná problematika upravovaná těmito zákony spolu neoddělitelně souvisí a dílčí realizace by vyvolala aplikační problémy. Dvanáctiměsíční legisvakance pro materiálně technické zabezpečení převodu působnosti z Ministerstva vnitra na Ministerstvo dopravy a spojů a pro zavedení řady nových dokladů např. řidičských průkazů, registračních značek k vozidlům apod. by byla minimální. Neméně důležitým faktem je skutečnost, že řadu činností vyplývajících z ustanovení těchto zákonů, které jsou předmětem převodu kompetencí, vykonává u Policie ČR v současné době jedna osoba. Je to například případ, kdy mimo funkce zkušebního komisaře vykonává policista současně i funkci technika. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je nezbytné, aby byla účinnost zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů a zákona o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů posunuta na l.1.2002.

Navrhuje se změna § 65 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, kterou se změní účinnost tohoto zákona, a to ke dni 1.1. 2002.

Navrhuje se změna § 143 zákona o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, kterou se změní účinnost tohoto zákona, a to ke dni 1.1. 2002.

K ČÁSTI PÁTÉ

Zákon o policii byl již vícekrát měněn (novelizacemi a nálezy Ústavního soudu) a proto je vyhlášení úplného znění nezbytné k zajištění přehlednosti textu zákona.

K ČÁSTI ŠESTÉ

Účinnost návrhu zákona se předpokládá k 1.lednu 2001. Datum koresponduje s termínem stanoveným Europolem pro zahájení jednání o přidružení, k němuž je přijetí navrhované právní úpravy nezbytné.

V Praze dne 4. října 2000

Předseda vlády:

Ministr vnitra:

I. Tabulka slučitelnosti návrhu s Doporučením* R(87)15 o úpravě používání osobních dat v policejním sektoru

*Doporučení je vtaženo do acquis communautaire prvního pilíře Evropské unie prostřednictvím čl. 115 Prováděcí úmluvy k Schengenské úmluvě

Doporučení R(87)15 - článek	Odpovídající ustanovení zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, po předpokládané novelizaci	Dosažený stupeň slučitelnosti
1.1.Každý členský stát by měl mít k dispozici nezávislý kontrolní orgán, který stojí vně policie, pověřený dohledem nad dodržováním zásad uvedených v tomto doporučení.	Na zpracování dat v policejním sektoru se užije zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. dozor vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů (srov. rovněž např. § 42g odst. 1 písm. e) zákona o policii).	Plně slučitelný.
1.2.Nové technické prostředky ke zpracování dat by měly být zavedeny pouze tehdy, jestliže byla učiněna všechna přiměřená opatření, která vedou k ujištění, že jejich užití je ve shodě s duchem existující legislativy o ochraně dat.	§ 42g odst. 1 písm. e) zákona o policii - povinnost předat Úřadu „popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů“. § 47a odst. 4¨zákona o policii - policie je oprávněna žádat poskytnutí informací pouze v míře nezbytně nutné a za účelem provedení služebního úkonu, a to způsobem, který musí umožňovat uchovávání identifikačních údajů o útvaru policie nebo o policistovi, který o výdej informací žádal, a o konkrétním úkolu policie, k jehož plnění byl výdej informací žádán, nejméně po dobu pěti let..	Plně slučitelný.
Odpovědný orgán by měl předem konzultovat věc s kontrolním orgánem pokaždé, když zavedení postupů automatizovaného zpracování vyvolá otázky týkající se použití tohoto doporučení.	Zajištěno již zákonem č. 101/2000 Sb. (srov. např. § 29 odst. 1 cit. zákona - Úřad „poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů“; dále např. čl. 2 odst. 3 Ústavy - státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.).	Plně slučitelný.
1.4. Stálé automatizované kartotéky by měly být hlášeny kontrolnímu orgánu. Toto ohlášení by mělo specifikovat povahu každé ohlašované kartotéky, odpovědný orgán tohoto zpracování, její účely, typy dat, které obsahuje a příjemce, kterým jsou data předávána. Kartotéky ad hoc, vytvořené u příležitosti zvláštních záležitostí, by měly být rovněž ohlášeny kontrolnímu orgánu buď za stálých podmínek tohoto vzhledem k jejich specifickému rázu, nebo ve shodě s národní legislativou.	§ 42g odst. 1, zejm. písm e) zákona o policii vymezuje povinnosti policie při zřizování jakékoliv kartotéky (…policie je povinna neprodleně ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů zřízení každé evidence obsahující osobní údaje; součástí tohoto ohlášení je název útvaru odpovědného za zpracovávání osobních údajů, účel evidence, kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto subjektů týkají, a popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů). Okruh příjemců vyplývá dat z § 42k odst. 1 a § 45a zákona o policii - není nutné specifikovat v ohlášení. Ustanovení se plně vztahuje i na kartotéky ad hoc.	Plně slučitelný.
2.1.Shromažďování osobních dat k policejním účelům by se mělo omezit na to, co je nezbytné pro předcházení konkrétnímu nebezpečí nebo pro stíhání určitého trestného činu. Každá výjimka z tohoto doporučení by měla být předmětem specifické národní legislativy.	§ 42g odst. 1 až 3 a § 42 h zákona o policii (policejními účely se rozumí činnost policie v souvislosti s trestním řízením o trestných činech a činech jinak trestných, pátrání po osobách).	Plně slučitelný.
2.2. Jestliže byla data týkající se osoby shromažďována a zaznamenávána bez jejího vědomí, měla by být tato osoba, pokud data nejsou zničena, informována, je-li to možné, že jsou o ní uchovávány informace, a to jakmile objekt policejní činnosti již nemůže utrpět újmu.	§ 42g odst. 4 zákona o policii - policie zpracovává osobní údaje při plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením i bez souhlasu osob, přitom je povinna dbát práva na ochranu jejich soukromého a osobního života. Policie je povinna, jakmile tím již není ohroženo plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, osobě sdělit, že zpracovává její osobní údaje, nebo provést likvidaci jejích osobních údajů.	Plně slučitelný.
2.3. Shromažďování dat při dohledu technickými prostředky nebo jinými automatizovanými prostředky by mělo být předmětem zvláštních ustanovení.	§ 42f odst. 2 zákona o policii - jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.	Plně slučitelný.
2.4. Shromažďování dat o jednotlivcích z důvodu, že mají určitý rasový původ, určité náboženské přesvědčení, určité sexuální chování nebo určité politické názory, nebo že patří k určitým hnutím nebo organizacím, které zákonem nejsou zakázané, má být zakázáno. Shromažďování dat týkající se těchto faktorů může být prováděno jen tehdy, pokud je naprosto nezbytné pro potřeby určitého vyšetřování.	§ 42g odst. 3 (policie je při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 oprávněna zpracovávat citlivé údaje,je-li to s ohledem na povahu trestného činu nezbytné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením), § 42h odst. 1 písm. b) zákona o policii (při pátrání po osobách, po nichž bylo vyhlášeno pátrání, je policie oprávněna … zpracovávat citlivé údaje těchto osob, je-li to nezbytné k jejich nalezení).	Plně slučitelný.
3.1.V mezích možností by se zaznamenávání osobních dat k policejním účelům mělo týkat pouze přesných údajů a omezit se na data nezbytná k tomu, aby policejní orgány mohly splnit své zákonné úkoly v rámci vnitrostátního práva a závazků vyplývajících z mezinárodního práva.	Vyplývá ze systematiky § 42d a § 42g odst. 2 písm. b) zákona o policii - policie v prvé řadě zpracovává údaje pravdivé, přesné a ověřené, jiné osobní údaje pouze v případě, je-li to potřebné k plnění úkolů policie výhradně v souvislosti s trestním řízením (policie je při zpracování osobních údajů oprávněna v rozsahu potřebném k plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením zpracovávat nepravdivé, nepřesné a neověřené osobní údaje; tyto osobní údaje tak musí být označeny).	Plně slučitelný.
3.2. Je třeba rozlišovat různé kategorie zaznamenávaných údajů, v mezích možností se zřetelem na jejich stupeň přesnosti nebo spolehlivosti, a zvláště data založená na skutečnostech by měla být odlišována od dat založených na osobních názorech nebo úvahách.	§ 42g odst. 2 písm. b) zákona o policii (policie je při zpracování osobních údajů oprávněna v rozsahu potřebném k plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením zpracovávat nepravdivé, nepřesné a neověřené osobní údaje; tyto osobní údaje tak musí být označeny).	Plně slučitelný.
3.3.Jestliže jsou data, která byla shromažďována k administrativním účelům, určena k trvalému zaznamenávání, je třeba je zaznamenat do oddělené kartotéky. V každém případě je třeba učinit opatření, aby administrativní data nebyla podřízena předpisům, které se aplikují na policejní data.	Vyplývá z ustanovení § 3 odst. 6 písm. b) a e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů - výjimka je stanovena pouze na zpracovávání osobních údajů při odhalování trestné činnosti, na ostatní činnosti (administrativní evidence) se zákon 101/2000 Sb. vztahuje v plném rozsahu.	Plně slučitelný.
4. S výhradou zásady č. 5 mají osobní data shromažďovaná a zaznamenávaná policií k policejním účelům sloužit výlučně k těmto účelům.	Vyplývá z ustanovení § 42g odst. 1 a 42h - tato ustanovení de facto vymezují „policejní účely“, s nimiž operuje Doporučení. § 42k pak taxativně stanoví důvody předání osobních údajů zpracovávaných policií.	Plně slučitelný.
5.1.Předávání dat mezi policejními orgány vzhledem k jejich užívání k policejním účelům je dovoleno pouze tehdy, když existuje zákonný zájem na tomto předání v rámci zákonných pravomocí těchto orgánů.	§ 42k zákona o policii. Předání osobních údajů na základě písemné žádosti s uvedením účelu, pro který mají být osobní údaje předány, lze uskutečnit stanoví-li tak zákon nebo mezinárodní dohoda, je-li tak činěno ve prospěch subjektu údajů a subjekt údajů dál k předání souhlas nebo lze jeho souhlas na základě okolností důvodně předpokládat, nebo je-li předání osobních údajů nezbytné k odstranění bezprostředního závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku; v takovém případě lze osobní údaje předat i bez žádosti. K předávaným osobním údajům musí být připojeny informace o pravomocných rozhodnutích orgánů činných v trestním řízení, pokud k těmto údajům mají vztah. Nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje nelze předávat; neověřené osobní údaje musí být při předávání označeny a musí být uvedena míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů, je policie povinna bez zbytečného odkladu informovat všechny příjemce údajů, kterým byly takové osobní údaje předány. Příjemce údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány, pouze za podmínky, že by mu i pro tento účel mohly být osobní údaje předány, a pouze s předchozím souhlasem policie. Do zahraničí lze předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo za výše stanovených podmínek mezinárodní policejní organizaci nebo zahraničnímu bezpečnostnímu sboru, a to i bez žádosti a bez povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů.	Plně slučitelný.
5.2.i. Předávání dat veřejným orgánům by mělo být dovoleno pouze, jestliže v určitém případě existuje zřejmá zákonná povinnost nebo svolení, nebo svolení kontrolního orgánu, nebo jestliže b. jsou tato data nutná pro příjemce k tomu, aby splnil vlastní zákonný úkol, a pokud cíl shromažďování nebo zpracovávání prováděného tímto příjemcem není neslučitelný s cílem původně zamýšleným a pokud zákonné povinnosti předávajícího orgánu	dtto	Plně slučitelný.
5.2.ii. Předávání je kromě toho výjimečně povoleno, jestliže v určitém případě je předání nade vší pochybnost v zájmu dotčené osoby a jestliže buď tato osoba k tomu dala souhlas, nebo na základě okolností lze takový souhlas jednoznačně předpokládat, nebo jestliže b. je předávání nezbytné k tomu, aby se zabránilo vážnému a bezprostředně hrozícímu nebezpečí.	dtto	Plně slučitelný.
5.3.i. Předávání dat soukromým osobám by mělo být dovoleno pouze, jestliže v určitém případě existuje zřejmá zákonná povinnost nebo svolení, nebo povolení kontrolního orgánu.	dtto	Plně slučitelný.
5.3.ii. Předávání soukromým osobám je výjimečně dovoleno, jestliže v určitém případě je předání nade vší pochybnost v zájmu dotčené osoby a jestliže buď tato osoba k tomu dala souhlas, nebo na základě okolností lze takový souhlas jednoznačně předpokládat, nebo jestliže je předávání nezbytné k tomu, aby se zabránilo vážnému a bezprostředně hrozícímu nebezpečí.	dtto	Plně slučitelný.
5.4.Předávání dat zahraničním orgánům by se mělo omezit na policejní orgány, Mělo by být dovoleno pouze, jestliže existuje výslovné zákonné ustanovení vyplývající z vnitrostátního nebo mezinárodního práva, jestliže, pokud není takové ustanovení, je předávání nezbytné k předcházení vážnému a bezprostředně hrozícímu nebezpečí nebo ke stíhání závažného trestného jednání proti veřejnému právu, a v  míře, kdy nejsou poškozovány vnitrostátní úpravy týkající se ochrany dotčené osoby.	§ 42k odst. 5 zákona o policii (do zahraničí lze předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo za stanovených podmínek mezinárodní policejní organizaci nebo zahraničnímu bezpečnostnímu sboru, a to i bez žádosti a bez povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů).	Plně slučitelný.
5.5.i. S výhradou zvláštních ustanovení národní legislativy nebo mezinárodních dohod by měly žádosti o předání dat obsahovat údaje o dožadujícím orgánu nebo osobě, jakož i účelu a důvodu žádostí.	§ 42k odst. 1 zákona o policii (Předání osobních údajů na základě písemné žádosti s uvedením účelu, pro který mají být osobní údaje předány, lze uskutečnit stanoví-li tak zákon nebo mezinárodní dohoda, je-li tak činěno ve prospěch subjektu údajů a subjekt údajů dál k předání souhlas nebo lze jeho souhlas na základě okolností důvodně předpokládat, nebo je-li předání osobních údajů nezbytné k odstranění bezprostředního závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku; v takovém případě lze osobní údaje předat i bez žádosti.	Plně slučitelný.
5.5.ii. Vlastnosti dat, pokud je to možné, by měly být ověřeny nejpozději před jejich předáváním. Při každém předávání dat a v mezích možností je třeba uvést soudní rozhodnutí, jakož i rozhodnutí soudně nestíhat, a ověřit u zdroje data založená na osobních názorech nebo úvahách před jejich předáváním; jejich stupeň spolehlivosti nebo přednosti je třeba uvést. Ukáže-li se, že data již nejsou přesná a aktualizovaná, neměla by být předávána; jestliže byla předána neplatná nebo nepřesná data, měl by odesílající orgán, pokud možno, informovat o jejich nesouladu všechny příjemce, kterým data byla předána.	§ 42k odst. 3 zákona o policii (nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje nelze předávat; neověřené osobní údaje musí být při předávání označeny a musí být uvedena míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů, je policie povinna bez zbytečného odkladu informovat všechny příjemce údajů, kterým byly takové osobní údaje předány).	Plně slučitelný.
5.5.iii. Data předávaná jiným veřejným orgánům, soukromým osobám nebo zahraničním orgánům by neměla být použita k jiným účelům než k těm, které jsou blíže určeny v žádosti o předání. Každé použití k jiným účelům by mělo podléhat souhlasu odesílajícího orgánu, bez újmy na ustanoveních paragrafů 5.2 až 5.4.	§ 42k odst. 4 zákona o policii (příjemce údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány, pouze za podmínky, že by mu i pro tento účel mohly být osobní údaje předány, a pouze s předchozím souhlasem policie).	Plně slučitelný.
5.6.Vzájemné propojení kartoték s jinými kartotékami používanými k odlišným účelům je podřízeno jedné z následujících podmínek: udělení souhlasu kontrolním orgánem k účelům vyšetřování zvláštního trestného činu, nebo shoda s výslovným zákonným ustanovením. Přímý přístup (přístup on line) ke kartotéce může být povolen pouze v případě, že je v souladu s vnitrostátní legislativou, která by měla brát zřetel na zásady 3 až 6 tohoto doporučení.	§ 45a zákona o policii (informace z  evidencí, které vede policie podle § 2 odst. 1 písm. l) se poskytují službám, které působí v  policii, ministerstvu vnitra, Bezpečnostní informační službě České republiky, Vojenskému obrannému zpravodajství a Vojenské policii; dalším státním orgánům a organizacím, jen je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle zákona). § 47a odst. 2 a 3 zákona o policii. Policie je při plnění svých úkolů oprávněna v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie žádat z tam stanovených evidencí poskytnutí informací od příslušného správce evidence nebo zpracovatele způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.	Plně slučitelný.
6.1. Kontrolní orgán by měl učinit opatření k tomu, aby se přesvědčil, zda je veřejnost informována o existenci kartoték, které jsou předmětem notifikace, jakož i o svých právech ve vztahu k těmto kartotékám. Provedení této zásady by mělo brát v úvahu specifický ráz kartoték ad hoc, zejména nezbytnost předejít tomu, aby bylo vážně narušeno splnění zákonného úkolu policejních orgánů.	Vyplývá z kontrolní pravomoci Úřadu - § 29 odst. 1 a 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.	Plně slučitelný.
6.2. Dotčené osobě by měl být umožněn přístup k policejní kartotéce v přiměřených intervalech a bez přílišných odkladů ve shodě s úpravami uvedenými ve vnitrostátním právu.	§ 42j odst. 1 zákona o policii (policie na písemnou žádost sdělí žadateli bezplatně osobní údaje vztahující se k osobě žadatele, a to do 30 dnů od jejího doručení) a opravné prostředky podle zvláštních zákonů oznámení kontrolnímu orgánu (tzv. Datainspekce) a následné provedení kontroly z jeho strany v policejních evidencích, soukromoprávní žaloba podle příslušných ustanovení (§ 11 a následujících) občanského zákoníku způsobem stanoveným v občanském soudním řádu, podání trestního oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele podle § 158 trestního zákona, resp. trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178 trestního zákona, ústavní stížnost podle zákona o ústavním soudu (§ 72 odst. 1 cit. zákona, podle nějž jsou oprávněni ústavní stížnost podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (tuto smlouvu Česká republika ratifikovala a uznala jurisdikci tohoto soudu).	Plně slučitelný.
6.3. Dotčená osoba má právo, bude-li třeba, na opravu dat, která se jí týkají a jsou obsažena v kartotéce. Osobní data, která se při výkonu práva přístupu ukázala jako nesprávná nebo která se zdála být nadměrnými, nepřesnými nebo irelevantními při použití jedné z dalších zásad obsažených v tomto doporučení, by měla být vymazána, nebo opravena, nebo by měla být předmětem opravného prohlášení připojeného ke kartotéce. Taková opatření výmazu nebo opravy by se měla v mezích možností vztahovat na všechny doklady přiložené k policejní kartotéce a, jestliže nejsou prováděna okamžitě, měla by být provedena nejpozději během následujícího zaznamenávání nebo předávání dat.	§ 42j odst. 2 a 3 zákona o policii (policie na písemnou žádost provede bezplatně likvidaci nebo opravu nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů vztahujících se k osobě žadatele, a to neprodleně po jejím doručení; o žádosti rozhoduje Policejní prezidium České republiky; novou žádost lze podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od podání žádosti předchozí) a opravné prostředky podle zvláštních zákonů (srov. k bodu 6.2.).	Plně slučitelný.
6.4. Výkon práva přístupu, opravy nebo výmazu může být předmětem omezení pouze do té míry, kdy takové omezení by bylo nezbytné pro splnění zákonného úkolu policie nebo nezbytné k ochraně dotčené osoby nebo práv a svobod třetích osob. V zájmu dotčené osoby může být ve zvláštních případech písemné předání vyloučeno zákonem.	§ 42j odst. 4 a 5 zákona o policii: Policie žádosti nevyhoví, pokud by tím došlo k  ohrožení plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo ohrožení oprávněných zájmů třetí osoby; nevyhovuje-li se žadateli, musí být rozhodnutí o žádosti písemně odůvodněno. Nezpracovává-li policie žádné osobní údaje vztahující se k žadateli, nebo pokud by sdělením odůvodněného rozhodnutí došlo k ohrožení plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, žadatel se písemně vyrozumí o tom, že policie nezpracovává žádné osobní údaje vztahující se k žadateli.	Plně slučitelný.
6.5. Odmítnutí nebo omezení těchto práv by mělo být zdůvodněno písemně. Sdělení důvodu může být odmítnuto pouze do té míry, že by to bylo nezbytné pro splnění zákonného úkolu policie nebo nezbytné k ochraně práv a svobod třetích osob.	dtto	Plně slučitelný.
6.6. V případě, že by byl odmítnut přístup, měla by mít dotčená osoba možnost odvolání u kontrolního orgánu nebo jiného nezávislého orgánu, který se ujistí o tom, že odmítnutí je dostatečně odůvodněné.	Vyplývá z ustanovení § 21 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (pokud subjekt údajů zjistí, že došlo k porušení povinností správcem nebo zpracovatelem, má právo obrátit se na Úřad s žádostí o zajištění opatření k nápravě).	Plně slučitelný.
7.1. Měla by být učiněna opatření k tomu, aby osobní data ukládaná k policejním účelům byla vymazána, jestliže už nejsou nezbytná k účelům, ke kterým byla zaznamenána. K tomuto účelu je třeba vzít v úvahu zejména následující kritéria: nezbytnost uchovávat data z hlediska závěrů vyšetřování pro daný případ; vyhlášení definitivního rozhodnutí a zejména zproštění viny; rehabilitace; promlčení; amnestie; věk dotčené osoby; zvláštní kategorie dat.	§ 42i zákona o policii: Policie nejméně jednou za tři roky prověřuje, jsou-li zpracovávané osobní údaje nadále potřebné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo při pátrání po osobách. Zjistí-li policie při prověřování nebo v průběhu zpracovávání osobních údajů, že již nejsou potřebné pro  plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, provede bez zbytečného odkladu likvidaci těchto osobních údajů. Skutečnostmi významnými pro prověřování podle odstavce 1 jsou pravomocná rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení, promlčení trestního stíhání a výkonu trestu, milost a amnestie prezidenta republiky a jiné důležité okolnosti rozhodující pro posouzení, jsou-li osobní údaje nadále potřebné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením; orgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud a Kancelář prezidenta republiky jsou povinny tyto skutečnosti policii sdělovat.	Plně slučitelný.
7.2. Předpisy určené ke stanovení doby uschovávání různých kategorií osobních dat, jakož i pravidelné kontroly jejich vlastností by měly být stanoveny v dohodě s kontrolním orgánem nebo ve shodě s vnitrostátním právem.	§ 42i zákona o policii. Při prověřování potřebnosti dalšího zpracovávání osobních údajů je policie povinna přihlížet i k dalším podmínkám zpracovávání různých kategorií osobních údajů, zejm. § 42g odst. 2 a 3.	Plně slučitelný.
8. Odpovědný orgán by měl učinit všechna nezbytná opatření k tomu, aby zaručil pro data přiměřenou fyzickou a logickou bezpečnost a aby zabránil neoprávněnému přístupu či předávání nebo pozměnění. K tomuto účelu je třeba brát v úvahu různé obsahy a charakteristiky kartoték.	§ 42g odst. 4 věta prvá (policie zpracovává osobní údaje i bez souhlasu osob, přitom je povinna dbát práva na ochranu jejich soukromého a osobního života) § 47a odst. 4 (policie je oprávněna žádat poskytnutí informací pouze v míře nezbytně nutné a za účelem provedení služebního úkonu, a to způsobem, který musí umožňovat uchovávání identifikačních údajů o útvaru policie nebo o policistovi, který o výdej informací žádal, a o konkrétním úkolu policie, k jehož plnění byl výdej informací žádán, nejméně po dobu pěti let) a odst. 7 (policie je povinna zajistit ochranu informací před jejich neoprávněným zveřejněním nebo předáním. Tím nejsou dotčeny povinnosti policie podle zvláštních zákonů.18j) Policista je oprávněn informace získané podle odstavce 1 až 3 využívat pouze pro plnění úkolů policie) zákona o policii.	Plně slučitelný.

II. Tabulka slučitelnosti s jinými dokumenty ES/EU a dokumenty Rady Evropy

Název a ustanovení evropského dokumentu	Odpovídající ustanovení zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, po předpokládané novelizaci	Dosažený stupeň slučitelnosti
Hlava IV Prováděcí úmluvy k Schengenské úmluvě	Schengenská úmluva i její prováděcí úmluva budou přímo aplikovatelné podle § 1 odst. 2 zákona o policii, podle nějž postup policie může upravovat také mezinárodní dohoda. Ustanovení čl. 115 bude lex specialis k § 42i zákona o policii.	Plně slučitelný.
Úmluva o Europolu	Bude přímo aplikovatelné podle § 1 odst. 2 zákona o policii, podle nějž postup policie může upravovat také mezinárodní dohoda.	Plně slučitelný.
Akt Rady z 3.11.1998, jímž se přijímají pravidla pro analytické soubory Europolu	§ 42g odst. 1 písm. e) zákona o policii.	Plně slučitelný.
Usnesení rady z 9.6.1997 o výměně výsledků rozborů DNA	§ 42e odst. 1 a § 42k zákona o policii.	Plně slučitelný.

Platné znění s vyznačením navrhovaných změn

ZÁKON

České národní rady

č. 283/1991 Sb.

ze dne 21. června 1991

o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (č.26/1993 Sb., 67/1993 Sb., 163/1993 Sb., 326/1993 Sb., 82/1995 Sb., 152/1995 Sb., 18/1997 Sb., 186/1997 Sb., 138/1999 Sb., 168/1999 Sb., 325/1999 Sb., 326/1999 Sb., 329/1999 Sb.,105/2000 Sb.)

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Zřizuje se ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky s názvem Policie České republiky (dále jen „policie“).

(2) (Policie je ozbrojeným bezpečnostním sborem, který plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a  bezpečnosti v rozsahu vymezeném ústavními zákony, zákony a  ostatními obecně závaznými právními předpisy.) Policie plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti a další úkoly v rozsahu a způsobem stanoveným právními předpisy. Při plnění svých úkolů postupuje policie také podle Parlamentem schválených, ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána (dále jen „mezinárodní smlouva“).

((3) Policie při plnění svých úkolů spolupracuje s mezinárodními organizacemi a  policejními institucemi a  s bezpečnostními sbory jiných států.)

((4)) (3) Úkoly uvedené v odstavci 2 plní příslušníci policie (dále jen „policisté“).

(4) Policie působí na území České republiky, nestanoví-li zákon nebo mezinárodní smlouva jinak.

HLAVA PRVNÍ

Úkoly, organizace a řízení policie

§ 2

Úkoly policie

(1) Policie plní tyto úkoly:

a) chrání bezpečnost osob a majetku;

b) spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku, a  byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení;

c) vede boj proti terorismu;

d) odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele;

e) koná vyšetřování o trestných činech;

f) zajišťuje ochranu státních hranic ve vymezeném rozsahu;

g) zajišťuje ochranu ústavních činitelů České republiky a  bezpečnost chráněných osob, kterým je při jejich pobytu na území České republiky poskytována osobní ochrana podle mezinárodních dohod;

h) zajišťuje ochranu zastupitelských úřadů, ochranu sídelních objektů Parlamentu, pokud zákon nestanoví jinak, prezidenta republiky, Ústavního soudu, ministerstva zahraničních věcí, ministerstva vnitra a  dalších objektů zvláštního významu pro vnitřní pořádek a  bezpečnost, které určí vláda na návrh ministra vnitra; rovněž zajišťuje ochranu objektů, pro které taková ochrana vyplývá z mezinárodní dohody, kterou je Česká republika vázána;

i) dohlíží na bezpečnost a  plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení;

j) odhaluje přestupky;

k) projednává přestupky, pokud tak stanoví zvláštní zákon;²⁾

l) vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů;

m) vyhlašuje celostátní pátrání; přitom je oprávněna zveřejňovat údaje nezbytné k identifikaci hledaných osob;

n) na základě vyrozumění orgány Vězeňské služby České republiky provádí úkony související s  bezprostředním pronásledováním osob, které uprchly z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody;

o) zadržuje svěřence s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou, kteří jsou na útěku, a  spolupůsobí při jejich vyhledávání,

p) zajišťuje pohotovostní ochranu jaderných zařízení, která určí vláda České republiky, a podílí se na fyzické ochraně jaderného materiálu při jeho přepravě podle zvláštního zákona,^2a)

q) kontroluje doklady o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zvláštního právního předpisu.^4a)

(2) Policie plní též úkoly státní správy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.³⁾

(3) Policie plní rovněž úkoly při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, které jí ukládají příslušné orgány obcí za podmínek stanovených zvláštními předpisy.⁴⁾

--------------------------------------------------

²⁾ § 16 zákona ČNR č. 186/1992 Sb.

^2a) Zákon č. 18/1997 Sb., o  mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a  o změně a doplnění některých zákonů.

³⁾ Výnos ministerstva vnitra České republiky č. 428/1992 Sb., o  náležitostech a  náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Policie České republiky v souvislosti s výkonem služby.

⁴⁾ Např. zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení).

^4a) § 17 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a  o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).

(4) Úkol odhalovat trestné činy páchané policisty a zjišťovat jejich pachatele plní útvar ministerstva pro inspekční činnost (dále jen "útvar inspekce"), přímo řízený ministrem vnitra (dále jen "ministr").

§ 3

Organizace a řízení policie

(1) Policie je podřízena Ministerstvu vnitra (dále jen "ministerstvo").

(2) Policii tvoří Policejní prezidium České republiky, útvary s působností na celém území České republiky a  útvary s územně vymezenou působností. Útvary policie zřizuje ministr na návrh policejního prezidenta.

(3) V polici působí služba pořádkové policie, služba kriminální policie, služba dopravní policie, služba správních činností, ochranná služba, služba policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, služba cizinecké a pohraniční policie, služba rychlého nasazení, služba železniční policie a letecká služba.

(4) Činnost policie při plnění úkolů podle tohoto zákona řídí Policejní prezídium České republiky, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(5) V čele Policejního prezídia České republiky stojí prezident; policejní prezident je představeným všech policistů, s výjimkou policistů povolaných k plnění úkolů v ministerstvu nebo v útvarech vyšetřování.

(6) Policejního prezidenta jmenuje a  odvolává ministr se souhlasem vlády České republiky. Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi.

(7) V čele služeb uvedených v  odstavci 3 a v  čele útvaru ochranné služby, který zajišťuje ochranu prezidenta České republiky a  ochranu objektů, v  nichž pobývá prezident České republiky, stojí ředitelé.

(8) Ředitele služeb jmenuje a odvolává policejní prezident; ředitele útvaru ochranné služby uvedeného v  odstavci 7 jmenuje a odvolává ministr se souhlasem prezidenta České republiky.

(9) Bližší úpravu organizace policie, zejména řízení útvarů a služeb policie, součinnost mezi nimi a způsob jejich hospodářského zabezpečení stanoví na návrh policejního prezidenta

ministr.

HLAVA DRUHÁ

Vyšetřovatelé policie a útvary

vyšetřování

§ 4

(1) Vyšetřovatele policie (dále jen "vyšetřovatelé") jmenuje ministr; podmínky jmenování stanoví zvláštní zákon.⁵⁾

(2) Vyšetřovatelé jsou ve věcech, které vyšetřují, vázáni pouze ústavou, zákony a  ostatními obecně závaznými právními předpisy, a  v  rozsahu stanoveném trestním řádem, též pokyny státního zástupce. V ostatních věcech týkajících se výkonu služby v policii jsou vyšetřovatelé podřízeni vedoucím útvarů vyšetřování.

(3) Vyšetřovatelé jsou ve věcech, které vyšetřují, oprávněni požadovat od služeb policie, v  souladu se zákony a ostatními obecně závaznými právními předpisy, provedení úkonů nezbytných pro vyšetřování, které s ohledem na jejich povahu nemohou zabezpečit sami. Služby policie jsou povinny těmto požadavkům vyhovět.

§ 5

(1) Útvary vyšetřování zřizuje a řídí ministerstvo. Územní působnost těchto útvarů se zpravidla shoduje s územní působností příslušných orgánů státního zastupitelství a soudů.

(2) Ministr povolává vyšetřovatele k  plnění úkolů v útvarech vyšetřování.

HLAVA TŘETÍ

Povinnosti, oprávnění a prostředky policisty

ODDÍL PRVNÍ

Povinnosti policisty

§ 6

(1) Při provádění služebních zákroků a  služebních úkonů je policista povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i  své vlastní a  nepřipustit, aby osobám v  souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem.

(2) Policista je povinen při provádění služebního zákroku a služebního úkonu spojeného se zásahem do práv nebo svobod osob poučit je o jejich právech, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolují; v opačném případě je poučí dodatečně.

------------------------------------------------

⁵⁾ Zákon č. 100/1970 Sb., o  služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.

§ 7

(1) Policista ve službě je povinen v mezích tohoto zákona provést služební zákrok, služební úkon, popřípadě učinit jiná opatření nezbytná k provedení služebního zákroku nebo služebního úkonu, zejména vyrozumět nejbližší policejní útvar, je-li páchán trestný čin nebo přestupek anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.

(2) Policista i v době mimo službu je povinen v mezích tohoto zákona provést služební zákrok, popřípadě učinit jiné opatření k provedení služebního zákroku, zejména vyrozumět nejbližší policejní útvar, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek.

§ 8

Policista není povinen provést služební zákrok, jestliže

a) je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání;

b) k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a jestliže povaha služebního zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje;

c) tomu brání důležitý zájem služby.

§ 9

(1) Policista je při provádění služebního zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy.

(2) Pokud to povaha služebního zákroku dovoluje, použije policista před výzvou slov "Jménem zákona!".

(3) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího policisty.

§ 10

(1) Policista je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k policii, pokud to povaha a okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolují.

(2) Příslušnost k  policii prokazuje policista služebním stejnokrojem s identifikačním číslem, služebním průkazem, odznakem služby kriminální policie nebo ústním prohlášením "policie".

(3) Ústním prohlášením "policie" prokazuje policista svou příslušnost k  policii pouze ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují tuto příslušnost prokázat služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie. Služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem služby kriminální policie se policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti služebního zákroku nebo služebního úkonu dovolí.

§ 11

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti

a) kdy policista není povinen provést služební zákrok, brání-li tomu důležitý zájem služby;

b) o prokazování příslušnosti k policii.

ODDÍL DRUHÝ

Oprávnění policisty

§ 12

Oprávnění požadovat vysvětlení

(1) Policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a  jejich pachatele, jakož i pro vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a  věcí, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k  sepsání protokolu o podání vysvětlení. Při odhalování závažné trestné činnosti je osoba povinna vyhovět ihned.

(2) Osoba je povinna výzvě podle odstavce 1 vyhovět.

(3) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí

postihu za přestupek.

(4) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.

(5) Policista je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4.

(6) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a  na náhradu ušlého výdělku (dále jen "náhrada"). Náhradu poskytuje policie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.

(7) Nárok na náhradu podle odstavce 6 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.

(8) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předvedena k sepsání protokolu o podání vysvětlení.

(9) Protokol o podání vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu po jejím předvedení; po jeho sepsání policista osobu propustí.

(10) O předvedení sepíše policista úřední záznam.

§ 13

Oprávnění požadovat prokázání totožnosti

(1) Prokázání totožnosti znamená prokázání jména a příjmení, data narození a trvalého, popř. přechodného pobytu osoby. Důvod ke zjišťování totožnosti určuje míru spolehlivosti, s níž se zjištění provádí.

(2) Policista je oprávněn vyzvat osobu,

a) přistiženou při spáchání trestného činu nebo přestupku,

b) od které je požadováno vysvětlení podle § 12 odst. 1,

c) která odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby,

d) která se bezdůvodně zdržuje v  bezprostřední blízkosti chráněných objektů nebo v blízkosti státních hranic,

e) která má na místě veřejně přístupném zbraň (17 odst. 2) a je důvodné podezření, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím,

f) která se zdržuje v  blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu, k dopravní nehodě, požáru nebo jiné mimořádné události, aby prokázala svou totožnost; osoba je povinna výzvě vyhovět.

(3) Policista je rovněž oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu,

a) která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle zvláštních předpisů,^5a)

b) která je oznamovatelem,^5b)

c) na žádost jiné osoby, jestliže tato osoba má na zjištění totožnosti právní zájem, jakož i  osobu, která o prokázání totožnosti žádá; osoba je povinna výzvě vyhovět.

(4) Byla-li prokázáním totožnosti zjištěna osoba pohřešovaná, vyrozumí policista toho, kdo pohřešování osoby oznámil, popřípadě ji předá příslušnému orgánu nebo zákonnému zástupci.

(5) Odmítne-li osoba uvedená v odstavci 2 a odstavci 3 písm.

a) prokázat svoji totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k  prokázání své totožnosti, je policista oprávněn takovou osobu předvést k provedení služebních úkonů za účelem zjištění její totožnosti a řádného objasnění věci. Poskytnutí potřebné součinnosti není nutné, pokud by se tím při zjišťování totožnosti více osob ve stejném okamžiku zmařil účel úkonu nebo zákroku. Po zjištění totožnosti policista předvedenou osobu propustí, nebrání-li tomu zákonné důvody.

-----------------------------------------------

^5a) Např. § 52 odst. 2 občanského soudního řádu, § 90 odst. 3 trestního řádu, § 42 odst. 2 správního řádu.

^5b) Např. § 67 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o  přestupcích, § 158 trestního řádu.

(6) Policista je rovněž oprávněn předvést osobu přistiženou při spáchání přestupku na dobu nezbytně nutnou k provedení služebních úkonů, nejdéle však na 24 hodin, je-li důvodná obava, že osoba bude v protiprávním jednání pokračovat anebo bude mařit řádné objasnění věci; při vyrozumění o této skutečnosti postupuje policista obdobně podle § 14 odst. 4.

(7) Nemůže-li policista totožnost osoby předvedené podle odstavce 5 zjistit na základě sdělených údajů ani v evidencích obyvatel, je oprávněn vyzvat tuto osobu, aby strpěla provedení nezbytných služebních úkonů, jako je snímání daktyloskopických otisků, pořizování obrazových záznamů, zevní měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení; měření těla a zjišťování zvláštních tělesných znamení provádí osoba stejného pohlaví nebo lékař.

(8) Nezjistí-li policista totožnost osoby do 24 hodin od předvedení, je povinen osobu propustit.

(9) O předvedení a  provedených služebních úkonech sepíše policista úřední záznam.

§ 14

Zajištění

(1) Policista je oprávněn zajistit osobu, která

a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život anebo život nebo zdraví jiných osob nebo majetek;

b) se pokusila o útěk při předvedení podle § 12 odst. 8 a § 13 odst. 5;

c) na policejním útvaru slovně uráží jinou osobu nebo policistu anebo úmyslně znečišťuje či poškozuje zařízení nebo policejní majetek.

(2) Pominou-li důvody zajištění, je policista povinen osobu ihned propustit.

(3) Zajištění může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.

(4) Po zajištění je policista povinen na žádost osoby zajištěné vyrozumět o této skutečnosti některou z osob uvedených v § 12 odst. 3, popřípadě jinou jím určenou osobu. Jedná-li se o osobu mladší 18 let, je policista povinen ihned vyrozumět zákonného zástupce této osoby. Jde-li o  vojáka, je policista povinen vyrozumět nejbližší posádkovou správu nebo vojenský útvar.

(5) O zajištění sepíše policista úřední záznam.

§ 15

nadpis zrušen

(1) Policista je oprávněn zajistit cizince za účelem jeho předání orgánu, který rozhoduje podle zvláštního právního předpisu o ukončení pobytu na území České republiky nebo o  správním vyhoštění,⁶⁾ jestliže

a) se cizinec dopustil jednání, pro které lze pobyt na území České republiky ukončit nebo zahájit řízení o správním vyhoštění,

b) bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění a policista zjistí důvod pro zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu,⁶⁾

c) cizinec má být podle vykonatelného rozhodnutí vyhoštěn,

d) je důvod se domnívat, že cizinec neoprávněně vstoupil na území České republiky nebo zde neoprávněně pobývá.

(2) Orgán, který rozhoduje o ukončení pobytu na území České republiky nebo o správním vyhoštění, je oprávněn zajistit cizince do doby, než učiní úkony podle zvláštního právního předpisu.⁶⁾

(3) Zajištění podle odstavce 1 může trvat nejdéle 24 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Zajištění podle odstavce 2 může trvat nejdéle 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody. Je-li orgán, který cizince zajistil podle odstavce 1, shodný s orgánem rozhodujícím o  ukončení pobytu nebo správním vyhoštění, lhůty zajištění se sčítají. Celková doba zajištění podle odstavců 1 a  2 nesmí být delší než 48 hodin od okamžiku omezení osobní svobody.

§ 16

Oprávnění k omezení pohybu

agresivních osob

(1) Osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo policistu nebo poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk, může být omezena možnost volného pohybu připoutáním k vhodnému předmětu.

(2) Omezení volného pohybu může trvat nejdéle do doby, než osoba od jednání upustí nebo než bude umístěna v policejní cele, nejdéle však 2 hodiny.

§ 17

Oprávnění odebrat zbraň

(1) Policista je oprávněn přesvědčit se, zda osoba, která je předváděna nebo zajištěna nebo proti které směřuje služební zákrok z důvodu jejího agresivního chování, nemá u sebe zbraň, kterou by mohla ohrozit svůj život nebo zdraví anebo život a zdraví jiných osob, a odebrat ji.

------------------------------------------------

⁶⁾ Zákon č. 326/1999 Sb., o  pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.

(2) Policista je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání zbraně odebrat zbraň osobě na místě veřejně přístupném, je-li to nezbytné v  zájmu ochrany veřejného pořádku, života a zdraví osob nebo bezpečnosti majetku a hrozí-li, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím. Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána, vystaví policista potvrzení o jejím převzetí.

(3) Zbraní podle odstavců 1 a  2 se rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznější.⁷⁾

(4) Odebranou zbraň podle odstavce 1 je policista povinen vrátit proti podpisu při propuštění předvedené nebo zajištěné osoby. To neplatí, brání-li vrácení zbraně zákonné důvody. O odebrání zbraně vystaví policista osobě, které byla odebrána, potvrzení.

(5) Jestliže pominuly důvody pro odebrání zbraně podle odstavce 2 a  nebrání-li tomu jiné zákonné důvody, vrátí se zbraň tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odebrána, pokud se tato osoba o vrácení zbraně přihlásí u útvaru policie uvedeného v potvrzení o převzetí zbraně.

§ 18

Oprávnění k prohlídce

dopravních prostředků

(1) Při pronásledování pachatelů některého ze zvlášť závažných úmyslných trestných činů⁸⁾ anebo jiných úmyslných trestných činů, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, a  při pátrání po těchto pachatelích a  věcech pocházejících anebo souvisejících s uvedenými trestnými činy, je policista oprávněn prohlížet dopravní prostředky, zda se v nich tito pachatelé anebo věci nenacházejí.

(2) Při pátrání po hledaných osobách, zbraních, střelivu, výbušninách, omamných prostředcích nebo odcizených věcech, jsou policisté oprávněni přesvědčit se, zda se hledaná osoba nebo věc nenachází v  dopravních prostředcích, je-li důvodné podezření, že tomu tak je.

§ 19

Oprávnění při zajišťování bezpečnosti

chráněných osob

(1) Při zajišťování bezpečnosti chráněných osob, kterým je podle zvláštních předpisů a mezinárodních dohod poskytována osobní ochrana, je policista zařazený ve službě ochrany ústavních činitelů oprávněn provést prohlídku osob, zavazadel, věcí, dopravních prostředků nacházejících se v prostoru, ze kterého by bylo možno ohrozit bezpečnost chráněné osoby.

------------------------------------------------

⁷⁾ § 89 trestního zákona.

⁸⁾ § 41 odst. 2 trestního zákona.

(2) Prohlídku osob je policista oprávněn provést pouze tehdy, jestliže tyto osoby na jeho výzvu uvedený prostor ihned neopustí nebo hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(3) K prohlídce objektů musí mít policista svolení vlastníka nebo uživatele. Bez uvedeného svolení je policista oprávněn vykonat prohlídku jen tehdy, je-li důvodné podezření, že z objektu by měl být proveden útok na bezpečnost chráněné osoby.

(4) Prohlídka objektu, zavazadel, věcí a  dopravních prostředků nesmí sledovat jiný zájem než zajištění bezpečnosti chráněné osoby.

§ 20

Oprávnění zakázat vstup

na určená místa

Jestliže to vyžaduje účinné zabezpečení plnění úkolů uvedených v tomto zákoně, je policista oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na určená místa nebo se na nich nezdržoval. Každý je povinen příkazu policisty uposlechnout.

K vyznačení nebo ohraničení určeného místa může být použito technických prostředků.

§ 20a

Oprávnění k držení nebezpečných látek

Policista k tomu určený je oprávněn pro účely výuky, výcviku, zkoušek, expertizní činnosti apod. držet, skladovat a  používat některé nebezpečné látky a  věci. Takovými látkami se rozumějí zejména výbušniny, výbušné předměty, omamné látky, psychotropní látky, jedy, zacházení s  nimiž upravují zvláštní předpisy,^8a) padělky peněz, známek a cenných papírů.

§ 20b

Oprávnění při zajišťování bezpečnosti

civilní letecké dopravy

(1) Při zajišťování bezpečnosti civilní letecké dopravy před teroristickými útoky je policista oprávněn provádět prohlídku osob a zavazadel, jakož i  prohlídku letadla za účelem zjištění, zda cestující nepřepravuje věc, která by mohla být použita k teroristickému útoku.

(2) Věcí podle odstavce 1 se rozumí zejména zbraň střelná, bodná, sečná, výbušniny, výbušné předměty, žíraviny.

-----------------------------------------------

^8a) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů.

§ 20c

Oprávnění při zajišťování ochrany státních hranic

Při zajišťování ochrany státních hranic je policista oprávněn provádět kontrolu cestovních dokladů osob překračujících státní hranice a  v případě důvodného podezření z páchání trestného činu nebo přestupku souvisejícího s  překračováním státních hranic provést i prohlídku osoby, zavazadel a dopravních prostředků.

§ 20d

Oprávnění ke vstupu do živnostenských provozoven

Policista je při plnění úkolů policie oprávněn vstupovat v živnostenských provozovnách^8b) do všech prostor určených pro zákazníky. Po skončení jejich prodejní nebo provozní doby je oprávněn tak činit, lze-li mít důvodně za to, že se v těchto prostorách zdržují osoby. Tím není dotčeno ustanovení § 21, pokud jde o vstup do bytu nebo jiného uzavřeného prostoru.

§ 20e

Oprávnění při zajišťování

bezpečnosti železniční dopravy

Policista služby železniční policie je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn

a) v souvislosti s  pátráním po hledaných zásilkách se přesvědčit, zda hledaná věc není v  dopravních prostředcích nebo ve skladištích, popřípadě jiných prostorech provozovatele celostátních drah a vleček, které jsou umístěny v obvodu dráhy,

b) k bezplatné přepravě po celostátních drahách, a to i vlaky určenými výlučně pro mezinárodní přepravu, vlaky místenkovými, a to včetně přepravy služebního psa, k jízdě na stanovišti strojvedoucího, ve služebním voze a  v nákladním vlaku, jakož i k  bezplatnému používání sdělovacích zařízení Českých drah a  ke vstupu do vyhrazených prostor objektů a  zařízení, dopravních prostředků a  ostatních prostor provozovatele celostátních drah a vleček, které jsou umístěny v obvodu dráhy.

§ 21

Oprávnění otevřít byt nebo jiný

uzavřený prostor

(1) Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku, je policista oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor (dále jen "byt"), vstoupit do něho a  provést v  souladu s  tímto zákonem potřebné služební zákroky, služební úkony nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.

------------------------------------------------

^8b) § 17 zákona č. 455/1991 Sb., o  živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

(2) Oprávnění uvedená v  odstavci 1 má policista též v případě, vznikne-li důvodné podezření, že se v  bytě nachází mrtvola.

(3) Při provádění služebních zákroků, služebních úkonů nebo jiných opatření podle odstavců 1 a 2 je policista povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(4) Po provedení služebního zákroku, služebního úkonu nebo jiného opatření podle odstavce 1 je policista povinen neprodleně vyrozumět uživatele bytu a zabezpečit zajištění bytu, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.

(5) O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše policista úřední záznam.

§ 22

Oprávnění při dohledu nad bezpečností

a plynulostí silničního provozu a při jeho řízení

(1) Při dohledu nad bezpečností a  plynulostí silničního provozu a při jeho řízení stanoví oprávnění policisty zvláštní předpis.⁹⁾

(2) Každý je povinen uposlechnout pokynů policisty vydaných při dohledu nad bezpečností a  plynulostí silničního provozu a při jeho řízení.

§ 22a

(1) Policista je oprávněn použít technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla v případě, že vozidlo bylo ponecháno na místě, kde je ponechání vozidla zakázáno, a  jeho řidiče se na místě nepodařilo zjistit.

(2) Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla lze podle odstavce 1 použít, jen jsou-li zajištěny nepřetržitě podmínky pro jejich bezodkladné odstranění.

(3) Technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečných průtahů po projednání přestupku v blokovém řízení nebo po zjištění totožnosti řidiče, který vozidlo na zakázaném místě ponechal, nebo po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti takové osoby.

(4) Technických prostředků k  zabránění odjezdu vozidla z důvodu uvedeného v odstavci 1 nelze použít, jde-li o  vozidlo, které

a) tvoří překážku silničního provozu,^17a) nebo

b) je viditelně označeno jako vozidlo ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, požární ochrany, vozidlo určené k poskytování zdravotnických služeb, vozidlo invalidy nebo jako vozidlo osoby požívající výsad a  imunit podle zákona nebo mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

--------------------------------------------------

^7a) § 37 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).

(5) Přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla se provádí na náklady osoby, která vozidlo ponechala na místě, kde je to zakázáno.

(6) Na použití technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle odstavců 1 až 5 se nevztahují ustanovení oddílu pátého.

§ 23

Oprávnění k používání výbušnin

a výbušných předmětů

Policista je oprávněn v  souvislosti se zajišťováním bezpečnosti osob a  ochrany majetku, zejména při likvidaci nástražných výbušných systémů, při likvidaci nálezu munice, jakož i při boji proti terorismu používat výbušniny a výbušné předměty.

Oprávnění k úkonům v souvislosti s řízením o přestupcích

§ 24

(1) Policista je v  souvislosti s  řízením o  přestupcích oprávněn vyžadovat

a) opis rejstříku trestů v případech, ve kterých by předchozí trestní postih mohl vést k  posouzení skutku jako trestného činu;

b) lékařské vyšetření včetně odběru krve a  moče ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky;¹⁰⁾

c) jiná odborná vyjádření; dále je policista oprávněn provádět ohledání místa přestupku, ohledání věci mající vztah ke spáchanému přestupku a v souvislosti s tím zjišťovat a zajišťovat stopy.

(2) Úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. b) je osoba povinna se podrobit, jen není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.

(3) Odběr krve musí být proveden, požádá-li o  to osoba podezřelá z přestupku.

§ 25

(1) Policista je oprávněn po předchozí marné výzvě k vydání věci tuto věc odejmout, jestliže lze mít důvodně za to, že v řízení o  přestupku může být vysloveno její propadnutí ¹¹⁾ nebo může být zabrána.¹²⁾

(2) Nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

(3) O odnětí věci sepíše policista úřední záznam a osobě, jíž byla věc odňata, vystaví potvrzení o odnětí věci; odňatou věc policista předá orgánu, který o přestupku rozhoduje.

-------------------------------------------------

¹⁰⁾ § 6 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

¹¹⁾ § 15 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

12. § 18 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

ODDÍL TŘETÍ

Policejní cely

§ 26

(1) Policista je oprávněn osobu zajištěnou podle § 14 a 15 umístit do policejní cely (dále jen "cela") zřízené pro tento účel u policejního útvaru.

(2) Policista je dále oprávněn umístit do cely i osobu, která

a) byla zadržena;¹³⁾

b) byla zatčena;¹⁴⁾

c) má být dodána do výkonu trestu odnětí svobody;¹⁵⁾

d) byla policistou převzata k  provedení procesních úkonů z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody;

e) byla předvedena podle § 13 odst. 5 a nelze-li jinak zajistit provedení úkonů uvedených v § 13 odst. 7.

§ 27

(1) Před umístěním osoby do cely odebere policista této osobě věci, kterými by mohla ohrozit zdraví nebo život vlastní nebo jiné osoby. Pro odebrání zdravotních pomůcek, jejichž odnětí způsobuje psychickou nebo fyzickou újmu, musí být zvláštní důvod.

(2) Policista sepíše seznam odebraných věcí, který podepíše spolu s osobou umísťovanou do cely. Při propuštění osoby z cely jí odebrané věci vrátí proti podpisu.

§ 28

(1) Do cely se vždy umísťují odděleně osoby

a) různého pohlaví;

b) mladší 18 let a dospělé;

c) zadržené¹³⁾ nebo zatčené,¹⁴⁾ u nichž lze předpokládat, že proti nim bude vedeno společné trestní řízení nebo jejich trestní věci spolu souvisejí;

d) které se chovají agresivně.

(2) Osobu, která je zjevně pod vlivem alkoholických nápojů, léků nebo jiných návykových látek, lze umístit do cely jen tehdy, pokud lékař po provedeném vyšetření neshledá důvody pro její umístění na protialkoholní záchytné stanici nebo ve zdravotnickém zařízení anebo pokud po provedeném ošetření již nebude důvod pro její přijetí do protialkoholní záchytné stanice nebo zdravotnického zařízení.¹⁶⁾

-------------------------------------------------

¹³⁾ § 75 a 76 trestního řádu.

¹⁴⁾ § 69 trestního řádu.

¹⁵⁾ § 321 odst. 3 trestního řádu.

¹⁶⁾ § 8 zákona ČNR č. 37/1989 Sb. a § 2 vyhlášky ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR č. 187/1989 Sb., kterou se provádí zákon o  ochraně před alkoholismem a  jinými toxikomaniemi.

(3) Zjistí-li policista, že osoba, která má být umístěna v cele, je zraněna nebo upozorní-li tato osoba na svou závažnější chorobu anebo je důvodné podezření, že tato osoba takovou chorobou trpí, zajistí její lékařské ošetření a vyžádá vyjádření lékaře, zda osoba může být umístěna v cele.

§ 29

(1) Cela musí být hygienicky nezávadná a musí odpovídat účelu podle § 26.

(2) V cele nesmějí být předměty, které by mohly být zneužity k ohrožení života a zdraví umístěné osoby nebo policisty.

§ 30

Nemá-li osoba dostatečný oděv nebo má-li oděv hygienicky závadný, zapůjčí jí oděv policejní útvar, u  kterého je cela zřízena.

§ 31

Strava se osobě poskytuje zpravidla každých 6 hodin od omezení osobní svobody.

§ 32

(1) Jestliže osoba umístěná v cele onemocní, ublíží si na zdraví, či se pokusí o  sebevraždu, policista, který vykonává ostrahu cely, učiní potřebná opatření směřující k ochraně jejího života a zdraví, zejména jí poskytne první pomoc a přivolá lékaře, od něhož vyžádá stanovisko k  dalšímu setrvání osoby v cele nebo o jejím umístění ve zdravotnickém zařízení.

(2) O případech uvedených v odstavci 1, jakož i v případě úmrtí osoby umístěné v  cele, policista bezodkladně vyrozumí svého nadřízeného; ten neprodleně vyrozumí příslušného prokurátora. V případě úmrtí je policie povinna oznámit tuto skutečnost též

osobám blízkým zemřelému uvedených v  § 12 odst. 3, pokud jsou známy.

ODDÍL ČTVRTÝ

Oprávnění k používání operativně

pátracích prostředků

a operativní techniky

§ 33

(1) Při odhalování úmyslných trestných činů a při zjišťování jejich pachatelů jsou služba kriminální policie, služba policie pro odhalování korupce a  závažné hospodářské trestné činnosti a útvar inspekce oprávněny používat operativně pátrací prostředky, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Při odhalování zvlášť závažných úmyslných trestných činů⁸⁾ anebo jiných úmyslných trestných činů, k jejichž stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, a  při zjišťování jejich pachatelů jsou služba kriminální policie, služba policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti a útvar inspekce oprávněny používat operativní techniku.

Operativně pátrací prostředky

§ 34

nadpis vypuštěn

Operativně pátracími prostředky se pro účely tohoto zákona rozumí sledování osob a  věcí, využívání osob jednajících ve prospěch služby kriminální policie, služby policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti a útvaru inspekce, používání krycích dokladů a používání nástrahové a zabezpečovací techniky, předstíraný převod věci a použití agenta.

§ 34a

Krycí doklady

(1) Krycími doklady se pro účely tohoto zákona rozumějí listiny a  předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti osoby. Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas anebo doklad žijící nebo zemřelé osoby.

(2) Krycí doklad vydává ministerstvo na základě rozhodnutí ministra.

§ 34b

Použití agenta

(1) Služba kriminální policie a služba policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti jsou oprávněny při odhalování trestných činů uvedených v § 33 odst. 2 a  při zjišťování jejich pachatelů a  pachatelů trestných činů spáchaných ve prospěch zločinného spolčení použít agenta, a to za podmínky, že odhalování těchto trestných činů a zjišťování jejich pachatelů by jiným způsobem bylo podstatně ztížené.

(2) Agentem je policista plnící úkoly uložené mu službami uvedenými v  odstavci 1, který vystupuje zpravidla s krycími doklady a se zastíráním skutečného účelu své činnosti.

(3) Je-li to k použití agenta nebo k  jeho ochraně nutné, je k zastírání jeho totožnosti možné

a) vytvořit legendu o jiné osobní existenci agenta a osobní údaje vyplývající z  této legendy zavést do informačních systémů provozovaných podle zvláštních zákonů,^16a)

b) používat zvláštní způsoby vykazování údajů při hospodaření s prostředky státního rozpočtu včetně devizového hospodaření přiznávání daně z  příjmů, vykazování pojistného všeobecného zdravotního pojištění a  pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; způsob vykazování údajů stanoví vláda.

(4) Agenta lze použít jen na základě povolení soudce krajského soudu, v jehož obvodu má žadatel o  povolení k použití agenta své sídlo. V povolení musí být uveden účel nasazení a doba, po kterou bude agent použit, a pokud je vytvořena, též údaje o legendě o jiné osobní existenci agenta. Na základě nového návrhu lze dobu povolení prodloužit.

(5) Policista, který plní služební úkoly jako agent, je povinen plnit pokyny nadřízeného služebního orgánu; jiné povinnosti podle tohoto zákona nemá. Při své činnosti je povinen volit takové prostředky, které jsou způsobilé ke splnění jeho služebního úkolu a jimiž není jiným osobám způsobována bezdůvodná újma na jejich právech.

(6) Státní zástupce, který by byl příslušný k výkonu dozoru v přípravném řízení ohledně trestného činu uvedeného v odstavci 1, má povinnost pravidelně od příslušné služby policie vyžadovat a hodnotit údaje potřebné k  posouzení, zda důvody pro použití agenta trvají a zda jeho činnost je v  souladu se zákonem. Toto hodnocení předkládá bez odkladu soudci, který vydal povolení podle odstavce 4. O výsledku použití agenta příslušná služba policie vyhotoví záznam, který státnímu zástupci předloží.

(7) Pominou-li důvody pro nasazení agenta, soudce uvedený v odstavci 4 toto povolení zruší.

(8) Policista může plnit služební úkoly jako agent i na území jiného státu. O jeho vyslání do zahraničí po předchozím souhlasu příslušných orgánů státu, na jehož území má agent působit, a na základě povolení soudce krajského soudu rozhoduje policejní prezident; v ostatním platí ustanovení odstavců 1 až 7.

§ 34c

Předstíraný převod věci

Předstíraným převodem věci se pro účely tohoto zákona rozumí předstírání koupě, prodeje nebo jiného způsobu převodu věci, k jejímuž držení je obvykle třeba zvláštního povolení nebo jejíž držení je nepřípustné.

§ 35

Operativní technika

Operativní technikou se pro účely tohoto zákona rozumí zejména elektrotechnické, radiotechnické, fototechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení anebo jejich soubory používané utajovaným způsobem při

a) vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a provádění jejich vyhodnocení za využití kriminalistických metod,

b) odposlouchávání a zaznamenávání, telekomunikačního provozu,

c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů v případech, že jsou užívány způsobem, kterým je zasahováno do ústavních práv občana.

§ 36

Zvláštní podmínky pro používání

operativní techniky

(1) Operativní techniku lze používat jen v případech, kdy odhalování trestných činů uvedených v  § 33 je jiným způsobem neúčinné anebo podstatně ztížené, a  to pouze na dobu nezbytně nutnou.

(2) Operativní techniku lze používat jen na základě povolení. Žádost o povolení musí obsahovat

a) druh operativní techniky, která má být použita, místo jejího použití, navrhovanou dobu trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které má být pátrání pomocí této techniky použito; pokud má být použit odposlech či zvukový záznam z telefonní stanice, pak také její číslo,

b) informaci o předchozím neúčinném nebo podstatně ztíženém odhalování a dokumentování činnosti, pro niž je použití operativní techniky vyžadováno,

c) informaci o  jakémkoliv předchozím požadavku na použití operativní techniky ve vztahu k osobě uvedené pod písmenem a), včetně data, kdy bylo a kým o takovém použití rozhodnuto,

d) důvody k použití operativní techniky.

(3) Povolení vydává soudce krajského soudu, v jehož obvodu má žadatel o povolení k použití operativní techniky sídlo.

(4) V povolení musí být výslovně uvedeno odůvodnění, druh operativní techniky, která může být použita, místo použití, doba trvání jejího použití, údaje o osobě, ke které může být operativní techniky použito, pokud je její totožnost známa, a číslo telefonní stanice, pokud z ní může být pořizován zvukový záznam.

(5) Soudce stanoví dobu trvání použití operativní techniky nejdéle na dobu šesti měsíců; tuto dobu může na základě nové žádosti prodloužit, pokaždé však nejvýše o dalších šest měsíců. O žádosti o prodloužení doby trvání použití operativní techniky platí obdobně ustanovení odstavce 2.

(6) Soudce, který vydal povolení, sleduje, zda důvody použití operativní techniky trvají. Zjistí-li, že důvody pro její použití pominuly, povolení odejme.

(7) V průběhu používání operativní techniky jsou služba kriminální policie, služba policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti a  útvar inspekce povinny soustavně zkoumat, zda trvají důvody jejího použití; jestliže tyto důvody pominou, jsou povinny použití operativní techniky bezodkladně ukončit.

(8) O ukončení používání operativní techniky informují služby uvedené v odstavci 7 soudce, který povolení vydal.

(9) Ve zcela výjimečných případech, jestliže věc nesnese odkladu a souhlasu soudce nelze předem dosáhnout, lze používat operativní techniku i  bez tohoto předchozího souhlasu. Služba kriminální policie, služba policie pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti a útvar inspekce jsou však povinny neprodleně si jej dodatečně vyžádat; pokud dodatečný souhlas neobdrží do 24 hodin od počátku používání operativní techniky, jsou povinny používání těchto prostředků bezodkladně ukončit a záznam zničit.

(10) Bez povolení podle odstavce 2 lze operativní techniku použít s výslovným souhlasem toho, do jehož práv a  svobod se zasahuje. O ukončení použití operativní techniky se vyrozumí osoba, která k němu dala souhlas. Je-li tento souhlas dodatečně odvolán, používání operativní techniky se neprodleně zastaví.

(11) Služby uvedené v  odstavci 7 bez odkladu informují krajského státního zástupce působícího u  krajského soudu, jehož soudce vydal povolení k použití operativní techniky, o tom, že takové povolení bylo vydáno, o  prodloužení doby jeho trvání, o odnětí povolení a o ukončení použití operativní techniky podle odstavců 3, 5 až 8. O použití operativní techniky a o  odvolání souhlasu podle odstavce 10 informují krajského státního zástupce, v jehož obvodu k použití operativní techniky došlo.

(12) Záznamy pořízené použitím operativní techniky je nutno při neprokázání předpokládané činnosti předepsaným způsobem zničit.

§ 36a

(1) Kontrolu použití operativní techniky vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z  pěti poslanců příslušného výboru Poslanecké sněmovny.

(2) Ministr předkládá kontrolnímu orgánu neméně dvakrát ročně a dále na jeho žádost veškeré požadované informace o použití operativní techniky.

(3) Členové kontrolního orgánu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět státního tajemství, o kterých se dověděli v souvislosti s  výkonem této funkce. Tímto ustanovením nejsou dotčeny předpisy o  ochraně státního

tajemství.¹⁷⁾

§ 37

(1) Používání operativně pátracích prostředků a  operativní techniky nesmí sledovat jiný zájem než získání informací důležitých k  odhalení a  objasnění trestných činů uvedených v § 33; práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné.

(2) Operativní techniku lze použít i  v případě dožádání státních orgánů na základě povolení k  použití zpravodajské techniky podle zvláštního předpisu.²⁰⁾

-----------------------------------------------

¹⁷⁾ Zákon č. 102/1971 Sb., o  ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.

²⁰⁾ Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.

Zákon č. 67/1992 Sb., o Vojenském obranném zpravodajství, ve znění zákona č. 153/1994 Sb. a zákona č. 88/1995 Sb.

(3) Služba kriminální policie, služba policie pro odhalování korupce a  závažné hospodářské trestné činnosti a útvar inspekce jsou povinny zabezpečit ochranu operativně pátracích prostředků a operativní techniky, jakož i  výsledků získaných touto činností, před vyzrazením a zneužitím.

ODDÍL PÁTÝ

Použití donucovacích prostředků

a zbraně policistou

§ 38

Donucovací prostředky

(1) Donucovacími prostředky jsou

a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany;

b) slzotvorné prostředky;

c) obušek;

d) pouta;

e) služební pes;

f) vytlačování koňmi;

g) technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla;

h) zastavovací pás a  jiné prostředky k  násilnému zastavení vozidla;

i) vodní stříkač;

j) zásahová výbuška;

k) úder střelnou zbraní;

l) hrozba střelnou zbraní;

m) varovný výstřel.

(2) Donucovací prostředky je policista oprávněn použít v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku a ochrany veřejného pořádku, proti osobě, která je ohrožuje.

(3) Před použitím donucovacích prostředků je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s  výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků. To neplatí v případě ustanovení odstavce 1 písm. g). Od výzvy s výstrahou může upustit jen v  případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby a služební zákrok nesnese odkladu.

(4) O tom, který z donucovacích prostředků použije, rozhoduje policista podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem; přitom použije takového donucovacího prostředku, který je nezbytně nutný k překonání odporu osoby, která se dopouští protiprávního jednání.

(5) Policista je povinen dbát, aby použitím donucovacího prostředku nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.

§ 39

Použití zbraně

(1) Policista je oprávněn použít zbraň,

a) aby v případě nutné obrany nebo při pomoci v  nutné obraně odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby;

b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt;

c) nelze-li jinak překonat odpor směřující ke zmaření jeho závažného služebního zákroku;

d) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet;

e) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku;

f) nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život a zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštního předpisu⁹⁾ nezastaví;

g) aby v  bezprostředním prostoru státních hranic přinutil k zastavení dopravní prostředek, jehož řidič na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů⁹⁾ nezastaví;

h) když osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozby střelnou zbraní nebo donucovací prostředek varovný výstřel, neuposlechne pokynů policisty směřujících k  zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby;

i) když je třeba zneškodnit zvíře ohrožující život nebo zdraví osob.

(2) Zbraní se podle odstavce 1 rozumí zbraň střelná, bodná a sečná, nejde-li o speciální zbraň podle tohoto zákona.

(3) Použití zbraně policistou v  případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až g) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

(4) Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s  výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a  služební zákrok nesnese odkladu.

(5) Při použití zbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a  co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.

§ 39a

(1) Policisté zařazení v  zásahových jednotkách služby pořádkové policie a  v  zásahové jednotce rychlého nasazení, v ochranné službě, jakož i ve službě cizinecké a pohraniční policie na letištích jsou oprávněni používat speciálních donucovacích prostředků a speciálních zbraní při zákrocích k  ochraně životů a zdraví osob a  k ochraně majetku, pokud tento zákon nestanoví jinak.

----------------------------------------------

⁹⁾ Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb.

(2) Speciální donucovací prostředky jsou:

a) dočasně zneschopňující prostředky;

b) speciální vrhací prostředky, pokud nemají povahu zbraně nebo speciální zbraně podle tohoto zákona;

c) speciální úderné prostředky.

(3) Speciální zbraně jsou:

a) odstřelovací puška;

b) broková zbraň;

c) zbraň s tlumičem zvuku;

d) zbraň se zařízením na osvětlení cíle;

e) mechanická střelná zbraň;

f) speciálně upravená střelná zbraň;

g) výbušnina, speciální výbušný předmět a speciální náloživo.

(4) Speciální donucovací prostředky podle odstavce 2 písm. a) a speciální zbraně podle odstavce 3 písm. a) a b) mohou používat i policisté neuvedení v odstavci 1, pokud byli k  jejich používání zvlášť vycvičeni.

(5) Použití speciálních donucovacích prostředků a speciálních zbraní se řídí ustanovením § 38 odst. 2 až 5, § 39 a  § 40 až 42 tohoto zákona.

§ 40

Povinnosti policisty po použití

donucovacích prostředků a zbraně

(1) Jestliže policista zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření.

(2) Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, musí policista ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně.

(3) Každý služební zákrok, při kterém bylo použito donucovacích prostředků a zbraně, je policista povinen bezodkladně hlásit svému nadřízenému.

§ 41

Zvláštní omezení

Při služebním zákroku proti těhotné ženě, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou a osobě mladší 15 let nesmí policista použít úderů a kopů sebeobrany, slzotvorných prostředků, zásahové výbušky, obušku, pout, služebního psa, úderu zbraní, hrozby zbraní, varovného výstřelu a zbraně, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje životy a  zdraví policisty nebo jiných osob nebo hrozí větší škoda na majetku a nebezpečí nelze odvrátit jinak.

§ 42

Služební zákroky pod jednotným

velením

(1) Zakročují-li policisté pod jednotným velením, rozhoduje o použití donucovacích prostředků a zbraně za podmínek uvedených v tomto zákoně velitel zakročující jednotky. O použití donucovacích prostředků a zbraně může na místě zákroku rozhodnout též nadřízený tohoto velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení až do ukončení zákroku. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a  jeho nadřízeného o  použití donucovacích prostředků a zbraně musí být zadokumentováno na zvukovém nebo písemném záznamu.

(2) Na velitele zakročující jednotky, který rozhodl o použití donucovacích prostředků a  zbraně podle odstavce 1, přecházejí povinnosti, které mají jinak po použití těchto prostředků nebo zbraně policisté.

HLAVA TŘETÍ A

Zásahové jednotky služby pořádkové policie

a zásahová jednotka rychlého nasazení

§ 42a

(1) Zásahové jednotky služby pořádkové policie (dále jen "zásahové jednotky") zřizuje ministerstvo jako organizační součásti útvarů s  územní působností s  výjimkou Policejního prezídia České republiky.

(2) O vyslání zásahové jednotky rozhoduje ředitel útvaru s územní působností, jehož organizační součástí zásahová jednotka je.

(3) O vyslání zásahové jednotky rychlého nasazení rozhoduje policejní prezident se souhlasem ministra.

(4) O nasazení zásahové jednotky a zásahové jednotky rychlého nasazení rozhoduje velitel, oprávněný nařídit provedení zákroku pod jednotným velením.

§ 42b

(1) Zásahové jednotky a zásahová jednotka rychlého nasazení provádějí služební zákroky proti:

a) teroristům;

b) únoscům osob a dopravních prostředků;

c) nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažných úmyslných trestných činů, zejména při jejich zadržení.

(2) Zásahové jednotky je možno nasadit rovněž k ochraně nebo obnovení veřejného pořádku, jakož i  k obnovení pořádku v místech, kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody.

(3) Zásahové jednotky je možno nasadit dále i k záchranným akcím, zejména v  případě vzniku živelních pohrom a katastrof, velkých dopravních nehod a průmyslových havárií.

(4) Ministerstvo může při zřízení zásahové jednotky stanovit menší rozsah úkolů zásahové jednotky, než je uveden v odstavcích 1 až 3.

§ 42c

(1) Zákroky zásahových jednotek a zásahové jednotky rychlého nasazení se provádějí pod jednotným velením za podmínek stanovených v § 42.

(2) Policisté zařazení v zásahových jednotkách a v zásahové jednotce rychlého nasazení jsou oprávněni používat speciální donucovací prostředky a speciální zbraně podle tohoto zákona pouze při zákrocích podle § 42b odst. 1.

HLAVA PÁTÁ

ZPRACOVÁVÁNÍ INFORMACÍ POLICIÍ

§ 42d

Policie zpracovává v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy^16b) informace včetně osobních údajů, shromážděné při plnění úkolů policie, a to v rozsahu nezbytně nutném pro plnění těchto úkolů.

§ 42e

1. Policista, který při plnění úkolů policie nemůže získat osobní údaje, umožňující budoucí identifikaci, jiným způsobem, je oprávněn u osob obviněných ze spáchání trestného činu, nebo u osob nalezených, po nichž bylo vyhlášeno pátrání a které nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu,

1. snímat daktyloskopické otisky,

2. zjišťovat tělesné znaky,

3. provádět měření těla,

4. pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy, nebo

5. odebírat biologické vzorky, umožňující získání informací o genetickém vybavení.

2. Zjišťování vnějších tělesných znaků a měření těla podle odstavce 1 provádí policista stejného pohlaví nebo na jeho žádost odborně způsobilý zdravotnický pracovník, odběr krve provádí na žádost policisty pouze odborně způsobilý zdravotnický pracovník. Odběr biologických vzorků se provádí způsobem, který nesmí ohrozit zdraví osoby.

§ 42f

1. Policie je oprávněna, je-li to potřebné při plnění úkolů policie, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu služebního úkonu nebo služebního zákroku.

2. Jsou-li k pořizování záznamů podle odstavce 1 zřízeny stálé automatické technické systémy, je policie povinna informace o zřízení takových systémů vhodným způsobem uveřejnit.

HLAVA ŠESTÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZPRACOVÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ POLICIÍ

§ 42g

Zpracovávání osobních údajů při plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením

1. Při předcházení a odhalování trestné činnosti, zjišťování pachatelů trestných činů a konání vyšetřování o trestných činech (dále jen „plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením“) je policie při zpracovávání osobních údajů povinna

1. stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány,

2. shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanového účelu,

3. uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování,

4. zpracovávat osobní údaje podle odstavce 1 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů policie,

5. neprodleně ohlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů^17a) zřízení každé evidence obsahující osobní údaje; součástí tohoto ohlášení je název útvaru odpovědného za zpracovávání osobních údajů, účel evidence, kategorie subjektů údajů a osobních údajů, které se těchto subjektů týkají, a popis opatření k zajištění požadované ochrany osobních údajů.

2. Policie je při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 oprávněna v rozsahu potřebném k plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením

1. sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům,

2. zpracovávat nepravdivé, nepřesné a neověřené osobní údaje; tyto osobní údaje tak musí být označeny.

3. Policie je při zpracování osobních údajů podle odstavce 1 oprávněna zpracovávat citlivé údaje,^17b) je-li to s ohledem na povahu trestného činu nezbytné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením.

4. Policie zpracovává osobní údaje podle odstavce 1 i bez souhlasu osob, přitom je povinna dbát práva na ochranu jejich soukromého a osobního života. Policie je povinna, jakmile tím již není ohroženo plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, osobě sdělit, že zpracovává její osobní údaje, nebo provést likvidaci jejích osobních údajů.

4. Policie neprovede likvidaci osobních údajů v případě, že jde o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu a nejsou zpracovávány automatizovaně.

5. Podle ustanovení této hlavy zpracovává policie osobní údaje též při předcházení a odhalování činů, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákoně^17c) a jejichž pachatelé nejsou trestně odpovědní pro nedostatek věku nebo pro nepříčetnost, a při zjišťování těchto pachatelů.

§ 42h

Zpracovávání osobních údajů při pátrání po osobách

1. Při pátrání po osobách, po nichž bylo vyhlášeno pátrání, je policie oprávněna

1. v potřebném rozsahu sdružovat osobní údaje získané k rozdílným účelům a

2. zpracovávat citlivé údaje těchto osob, je-li to nezbytné k jejich nalezení.

2. Policie provede likvidaci osobních údajů pohřešované nebo hledané osoby bez zbytečného odkladu po jejím nalezení. Likvidace osobních údajů nemusí být provedena,

1. byla-li osoba pohřešována opakovaně,

2. lze-li důvodně předpokládat, že bude opět pohřešována,

3. jsou-li její osobní údaje zpracovávány při plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením.

§ 42i

Prověřování potřebnosti dalšího zpracovávání osobních údajů

1. Policie nejméně jednou za 3 roky prověřuje, jsou-li zpracovávané osobní údaje nadále potřebné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo při pátrání po osobách. Zjistí-li policie při prověřování nebo v průběhu zpracovávání osobních údajů, že již nejsou potřebné pro  plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, provede bez zbytečného odkladu likvidaci těchto osobních údajů.

2. Pro potřeby prověřování podle odstavce 1 jsou orgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud a Kancelář prezidenta republiky povinny policii v mezích své působnosti průběžně informovat o pravomocných rozhodnutích orgánů činných v trestním řízení, promlčení trestního stíhání, výkonu trestu nebo o rozhodnutích prezidenta republiky týkajících se trestního řízení, trestů nebo udělené amnestie.

§ 42j

Informování o osobních údajích a oprava nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů

1. Policie na písemnou žádost sdělí žadateli bezplatně osobní údaje vztahující se k osobě žadatele, a to do 30 dnů od jejího doručení.

2. Policie na písemnou žádost provede bezplatně likvidaci nebo opravu nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů vztahujících se k osobě žadatele, a to neprodleně po jejím doručení.

3. O žádostech podle odstavců 1 a 2 rozhoduje Policejní prezidium České republiky; novou žádost lze podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od podání žádosti předchozí.

4. Policie žádostem podle odstavců 1 a 2 nevyhoví, pokud by tím došlo k 

1. ohrožení plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo

2. ohrožení oprávněných zájmů třetí osoby;

nevyhovuje-li se žadateli, musí být rozhodnutí o žádosti písemně odůvodněno.

5. Nezpracovává-li policie žádné osobní údaje vztahující se k žadateli, nebo pokud by sdělením odůvodněného rozhodnutí došlo k ohrožení plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením, žadatel se písemně vyrozumí o tom, že policie nezpracovává žádné osobní údaje vztahující se k žadateli.

6. Na postup při vyřizování žádosti se nevztahuje správní řád.

§ 42k

Předávání osobních údajů

1. Policie předá osobní údaje jiným orgánům nebo osobám

1. stanoví-li tak zvláštní zákon,

2. je-li to ve prospěch osoby, k níž se osobní údaje vztahují, a tato osoba dala k předání souhlas nebo lze její souhlas na základě okolností důvodně předpokládat, nebo

3. je-li předání osobních údajů nezbytné k odstranění bezprostředního závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku.

2. Policie předá podle odstavce 1 osobní údaje na základě písemné žádosti, která musí obsahovat účel, pro který mají být osobní údaje předány. V případě podle odstavce 1 písm. c) lze předat osobní údaje i bez žádosti.

3. K předávaným osobním údajům musí být připojeny informace o pravomocných rozhodnutích orgánů činných v trestním řízení, pokud k těmto údajům mají vztah.

4. Nepravdivé nebo nepřesné osobní údaje nelze předávat; neověřené osobní údaje musí být při předávání označeny a musí být uvedena míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů, je policie povinna bez zbytečného odkladu informovat všechny příjemce údajů, kterým byly takové osobní údaje předány.

5. Příjemce údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány, pouze za podmínky, že by mu i pro tento účel mohly být osobní údaje předány, a pouze s předchozím souhlasem policie.

6. Do zahraničí lze předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a) až c) mezinárodní policejní organizaci nebo zahraničnímu bezpečnostnímu sboru, a to i bez žádosti.

§ 42l

Zveřejňování osobních údajů

Policie je oprávněna zveřejňovat osobní údaje v rozsahu nezbytném k plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením nebo při pátrání po osobách.

§ 42m

Zpracování osobních údajů útvarem inspekce

(1) Na zpracovávání osobních údajů útvarem inspekce při plnění úkolu podle § 2 odst. 4 se použijí ustanovení této hlavy obdobně.

(2) O žádostech podle § 42j odst. 1 a 2 rozhoduje ministerstvo.

___________________

^17a) § 2 zákona č. 101/2000 Sb.

^17b) § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb.

^17c) § 3 trestního zákona.

HLAVA (ČTVRTÁ) SEDMÁ

Vztahy policie ke státním

orgánům, orgánům obcí,

právnickým a fyzickým osobám

§ 43

Každý má právo obrátit se na policistu a policejní útvary se žádostí o  pomoc. Policista a  policejní útvary jsou povinni v rozsahu své působnosti tuto pomoc poskytnout.

§ 44

Policejní útvary poskytnou ochranu osobám pověřeným výkonem rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu anebo orgánu obce, nemohou-li tyto osoby z důvodu ohrožení života nebo zdraví výkon rozhodnutí provést a  požádají-li o  poskytnutí této ochrany. Policejní útvary poskytnou za stejných podmínek ochranu též správci konkursní podstaty při výkonu jeho pravomoci.

§ 45

(1) Policejní útvary a  orgány obce si navzájem poskytují informace nezbytné pro plnění úkolů pro zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku.

(2) Vláda České republiky stanoví nařízením podrobnější úpravu vztahů policie k orgánům obcí a obecní policii.

§ 45a

Informace z  evidencí, které vede policie podle (§ 2 odst. 1 písm. l)) § 42d se poskytují službám, které působí v  policii, ministerstvu vnitra, Bezpečnostní informační službě České republiky, Vojenskému obrannému zpravodajství a Vojenské policii; dalším státním orgánům a organizacím, jen je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů podle zákona.

§ 46

(1) Služební zákroky směřující k  rozpuštění shromáždění provádějí policejní útvary na základě rozhodnutí příslušného orgánu; bez tohoto rozhodnutí mohou provést služební zákrok, pokud tak stanoví zvláštní zákon.¹⁸⁾

(2) Jestliže byl služební zákrok proveden bez rozhodnutí příslušného orgánu, je policejní útvar povinen neprodleně vyrozumět tento orgán o provedeném služebním zákroku.

§ 47

(1) Policejní útvary jsou oprávněny při plnění úkolů požadovat od státních orgánů, orgánů obcí, právnických a fyzických osob pomoc při plnění svých úkolů, zejména potřebné podklady a informace. Ustanovení § 12 odst. 3 až 5 platí přiměřeně.

(2) Orgány a  osoby uvedené v  odstavci 1 jsou povinny požadovanou pomoc poskytnout, pokud jim v tom nebrání plnění nebo dodržování povinností podle jiných obecně závazných právních předpisů.

(3) Policejní útvary upozorňují orgány a  osoby uvedené v odstavci 1 na skutečnosti, které se dotýkají jejich činnosti a mohou vést k  ohrožení nebo porušení veřejného pořádku anebo ohrožení bezpečnosti osob nebo majetku.

§ 47a

1. Policie je v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie oprávněna žádat z evidence provozované na základě zvláštního právního předpisu poskytnutí informací od příslušného správce evidence nebo zpracovatele, a to na náklady správce evidence nebo zpracovatele. Správce evidence nebo zpracovatel je povinen žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět, nestanoví-li zvláštní právní předpis pro výdej informací policii jiný režim.^18a)

(2) Policie je při plnění svých úkolů oprávněna v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie žádat z databáze účastníků veřejné telefonní služby,^18b) evidence občanských průkazů,^18c) evidence cestovních dokladů,^18d) evidence obyvatel^18e) a registru řidičů^18f) poskytnutí informací od příslušného správce evidence nebo zpracovatele způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup, v případě evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů lze informace poskytnut způsobem umožňujícím pouze nepřetržitý přístup.

(3) Policie je při sledování osob a věcí oprávněna žádat v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu policie od právnických a fyzických osob, které zajišťují telekomunikační činnost,^18g) data související s poskytováním telekomunikační služby^18h) způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Právnické a fyzické osoby, které zajišťují telekomunikační činnost, jsou povinny žádosti policie bez zbytečného odkladu vyhovět za podmínek stanovených zvláštním zákonem.¹⁸ⁱ⁾

(4) Policie je oprávněna žádat poskytnutí informací podle odstavce 1 až 3 pouze v míře nezbytně nutné a za účelem provedení služebního úkonu, a to způsobem, který musí umožňovat uchovávání identifikačních údajů o útvaru policie nebo o policistovi, který o výdej informací žádal, a o účelu, k němuž byl výdej informací žádán, nejméně po dobu pěti let. O skutečnostech podle věty prvé je správce evidence nebo zpracovatel povinen zachovávat mlčenlivost.

(5) Za účelem zajištění ochrany osoby, o níž lze důvodně předpokládat, že je ohrožen její život nebo zdraví, je policie oprávněna požadovat po provozovatelích a správcích evidencí systémů vedených na základě zvláštních právních předpisů, aby policii oznamovaly každý výdej osobních údajů.

(6) Policie předává nebo zveřejňuje informace, které nejsou osobními údaji, je-li to potřebné pro plnění úkolů policie. Pro předávání těchto informací do zahraničí se užije ustanovení § 42k obdobně. Policie může předat utajované skutečnosti do zahraničí i bez souhlasu Národního bezpečnostního úřadu.

(7) Policie je povinna zajistit ochranu informací před jejich neoprávněným zveřejněním nebo předáním. Tím nejsou dotčeny povinnosti policie podle zvláštních zákonů.^18j) Policista je oprávněn informace získané podle odstavce 1 až 3 využívat pouze pro plnění úkolů policie.

______________

^18a) Například zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č.323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 29/2000 Sb.

^18b)§ 35 odst. 1písm. a) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

^18c) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.

^18d) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o cestovních dokladech).

^18e) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

^18f) Zákon č. …/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně dalších zákonů.

^18g) § 84 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb.

^18h) § 84 odst. 3 písm. c) zákona č. 151/2000 Sb.

¹⁸ⁱ⁾ § 86 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb.

^18j) Např. zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

§ 48

Policista je oprávněn v  případě nebezpečí bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout; nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby uvedené v  § 12 odst. 3 anebo brání-li tomu jiné závažné okolnosti.

HLAVA OSMÁ

VZTAHY POLICIE K ZAHRANIČÍ

§ 48a

Policie je při plnění svých úkolů oprávněna spolupracovat s mezinárodní organizací Interpol, s jinými mezinárodními organizacemi a zahraničními bezpečnostními sbory.

§ 48b

1. Příslušník zahraničního bezpečnostního sboru může za podmínek, v rozsahu a způsobem, stanovených mezinárodní smlouvou, vykonávat na území České republiky oprávnění a povinnosti policisty.

1. Není-li uzavřena mezinárodní smlouva a je to třeba k plnění úkolů policie, lze se souhlasem policejního prezidenta a se souhlasem příslušného orgánu cizího státu využít v rozsahu stanoveném tímto zákonem k plnění úkolů policie příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru

1. jako agenta,

2. k provedení předstíraného převodu věci,

1. ke sledování osob a věcí, nebo

2. k použití operativní techniky a nástrahové a zabezpečovací techniky.

(3) Při provádění úkonů podle odstavce 2 řídí činnost příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru služební funkcionář stanovený policejním prezidentem.18k)

(4) Při náhradě škody vzniklé v souvislosti s prováděním úkonů podle odstavce 2 se postupuje podle § 49 a podle zvláštního zákona.^18l)

§ 48c

1. Policista je oprávněn působit na území jiného státu

1. za podmínek, v rozsahu a způsobem, stanovených mezinárodní smlouvou,

1. na základě rozhodnutí vlády o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, nebo s níž má uzavřeny příslušné dohody, nebo

2. je-li vyslán k plnění úkolů policie na základě rozhodnutí ministra se souhlasem příslušného orgánu cizího státu nebo na žádost příslušného orgánu cizího státu.

(2) Při vyslání policisty do zahraničí podle odstavce 1 se postupuje podle zvláštního zákona.^18k)

_____________

^{18k) § 75 až 102 zákona č. 186/1992 Sb.}

^{18l) § 2 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb.}

HLAVA (PÁTÁ) DEVÁTÁ

Náhrada škody

§ 49

(1) Stát odpovídá za škodu osobě, která poskytla pomoc policii nebo policistovi na jeho žádost nebo s jeho vědomím (dále jen "poškozený"). Stát se této odpovědnosti může zprostit jen tehdy, způsobil-li si tuto škodu poškozený úmyslně.

(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a  výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů pracovníků. Vláda České republiky stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu

a) náleží poškozenému, vedle nároků podle pracovněprávních předpisů, jednorázové mimořádné odškodnění;

b) se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po poškozeném a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na poškozeného odkázány výživou.

(3) Stát odpovídá i  za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v  souvislosti s poskytnutím této pomoci. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v  penězích. Poškozenému může být přiznána i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.

(4) Stát odpovídá i  za škodu, kterou osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou policii nebo policistovi.

(5) Stát odpovídá i  za škody způsobené policií nebo policistou v souvislosti s  plněním jejich úkolů stanovených tímto zákonem; to neplatí, pokud se jedná o  škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený služební zákrok vyvolala.

(6) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu ministerstvo.

HLAVA (ŠESTÁ) DESÁTÁ

Ustanovení společná, přechodná

a závěrečná

Ustanovení společná

§ 50

Početní stavy policie určuje vláda České republiky.

§ 50a

Povolávání vojáků k plnění úkolů policie

(1) Vláda České republiky může při mimořádné situaci při zajišťování ochrany státních hranic nebo k plnění úkolů služby pořádkové policie anebo ochranné služby v  rozsahu stanoveném zvláštním zákonem¹⁹⁾ povolat vojáky v činné službě k plnění úkolů policie, pokud síly a  prostředky policie nebudou dostatečné k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti státu.

(2) Vojáci v činné službě povolaní podle odstavce 1 mají při plnění úkolů policie oprávnění a povinnosti policistů, pokud vláda České republiky rozsah těchto oprávnění a povinností neomezí.

(3) Vojáci uvedení v odstavci 2 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů policie svým předepsaným stejnokrojem se zevním označením "POLICIE", popř. i  ústním prohlášením nebo průkazem potvrzujícím oprávnění k plnění úkolů policie.

(4) Ministerstvo může stanovit vyhláškou další podrobnosti o prokazování příslušnosti vojáků uvedených v  odstavci 2 k plnění úkolů policie.

-----------------------------------------------

¹⁹⁾ Zákon č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 331/1992 Sb.).

§ 51

Ministr může povolat policisty k  plnění úkolů v ministerstvu.

§ 52

Povinnost mlčenlivosti

(1) Policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů policie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů policie nebo v  zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru policisty.

(2) Každý, koho policejní útvary nebo policisté požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o  všem, co se v  souvislosti s  požadovanou nebo poskytnutou pomocí dověděl.

(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit policistu nebo osobu uvedenou v odstavci 2 ministr nebo jím pověřená osoba.

§ 53

zrušen

§ 54

(1) Služební stejnokroj a odznaky policie je oprávněn nosit jen policista.²¹⁾

(2) Policie je oprávněna užívat zvláštní barevné provedení a označení svých služebních vozidel, plavidel a letadel.

(3) Způsob vnějšího označení a  odznaky policie, vzory služebních stejnokrojů a zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel, plavidel a letadel policie upraví ministerstvo vyhláškou.

§ 54a

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně na místě veřejnosti přístupném neoprávněně užívá na vozidle, plavidle nebo letadle zvláštního barevného provedení a  označení používaného na služebních vozidlech, plavidlech a  letadlech policie, anebo zvláštního barevného provedení a  označení s  ním zřejmě zaměnitelného.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč.

(3) Na přestupky podle odstavce 1 a jejich projednávání se vztahují obecné předpisy.²²⁾

-----------------------------------------------

²¹⁾ § 21 odst. 1 písm. i) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

²²⁾ Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 124/1993 Sb.).

Ustanovení přechodná

§ 55

Pokud se v  obecně závazných právních předpisech hovoří o Sboru národní bezpečnosti, útvarech Sboru národní bezpečnosti a příslušnících Sboru národní bezpečnosti, dále o  Veřejné bezpečnosti, útvarech Veřejné bezpečnosti a příslušnících Veřejné bezpečnosti, rozumí se tím, pokud jde o útvary a příslušníky podřízené ministerstvu, policie a policisté.

§ 56

(1) Příslušníci Sboru národní bezpečnosti zařazení v ministerstvu, v útvarech Sboru národní bezpečnosti a v útvarech Veřejné bezpečnosti podřízených ministerstvu se dnem účinnosti tohoto zákona stávají policisty.

(2) Služební poměr policistů se řídí zvláštním zákonem.⁵⁾

(3) Policisté podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských.

§ 57

Práva a povinnosti vyplývající ze služebního poměru a jiných vztahů příslušníků Sboru národní bezpečnosti v České republice, které nezanikly do dne účinnosti tohoto zákona, přecházejí na ministerstvo.

§ 58

Jestliže jsou do služebního poměru k  policii přijati příslušníci ozbrojených bezpečnostních sborů České a Slovenské Federativní Republiky nebo ozbrojeného bezpečnostního sboru Slovenské republiky, započítává se jim délka služby v těchto sborech a nároky s tím související, jako kdyby tuto službu konali v policii.

Ustanovení závěrečná

§ 59

Ustanovení zrušovací

Zrušuje se ustanovení § 12 odst. 4 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 60

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Platné znění s vyznačením navrhovaných změn

ZÁKON

č. 148/1998 Sb.

ze dne 11. června 1998

o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů

Ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb.

HLAVA PÁTÁ

OPRÁVNĚNÍ FYZICKÝCH OSOB SEZNAMOVAT SE S UTAJOVANÝMI SKUTEČNOSTMI

§ 17

(1) S utajovanými skutečnostmi se může seznamovat pouze fyzická osoba, která je nezbytně nutně potřebuje k výkonu své činnosti, bylo jí vydáno osvědčení nebo bezpečnostní oprávnění, pokud tento zákon nestanoví jinak a je určenou osobou.

(2) Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 je předpokladem pro výkon povolání, kde je nezbytné seznamovat se s utajovanými skutečnostmi.

(3) Bez splnění podmínek podle odstavce 1 se může s utajovanými skutečnostmi seznamovat osoba jednající ve prospěch policie,8a) zpravodajských služeb8b) nebo celních úřadů8c) a to pouze v rozsahu nezbytně nutném pro její využití, nebo osoba, které je poskytována zvláštní ochrana v souvislosti s trestním řízením, a to pouze v rozsahu nezbytně nutném. Poučení této osoby provede ten, kdo ji bude seznamovat s utajovanými skutečnostmi, a pořídí o tom písemný záznam. Podpisem záznamu se osoba stává osobou určenou v rozsahu potřeby seznámení se s utajovanými skutečnostmi.

__________

8a) § 34 zákona č. 283/1991 Sb.

8b) § 18 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách.

8c) § 37b celního zákona.

HLAVA ŠESTÁ

PROSTŘEDKY OCHRANY UTAJOVANÝCH SKUTEČNOSTÍ

§ 47

Personální bezpečnost

(1) Personální bezpečnost tvoří systém opatření, jehož cílem je, aby se s utajovanými skutečnostmi seznamovala pouze fyzická osoba uvedená v § 17 odst. 1 a 3. Součástí personální bezpečnosti jsou rovněž opatření zajišťující ochranu této osoby.

(2) Úřad stanoví právním předpisem výběr navrhovaných osob, výchovu určených osob, vzory tiskopisů v oblasti personální bezpečnosti a způsob jejich vyplňování.

PLATNÉ ZNĚNÍ ČÁSTI SEDMÉ ZÁKONA Č. ……/2000 SB., O PROVOZU NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ

ČÁST SEDMÁ

ÚČINNOST

§ 143

Tento zákon nabývá účinnosti dnem (1.ledna 2001) 1.ledna 2002 s výjimkou části šesté, která nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

PLATNÉ ZNĚNÍ ČÁSTI DESÁTÉ ZÁKONA Č. 247/2000 SB., O ZÍSKÁVÁNÍ A ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL A O ZMĚNÁCH NĚKTERÝCH ZÁKONŮ

ČÁST DESÁTÁ

ÚČINNOST

§ 143

Tento zákon nabývá účinnosti dnem (1.ledna 2001) 1.ledna 2002.