Vládní návrh z. o vodovodech a kanalizacích - EU

1

2

3

Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu

1. vyučení v tříletém

učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v  příbuzném oboru a nejméně 3 roky praxe v oboru vodovody nebo kanalizace, nebo

2. středoškolské

vzdělání zakončené maturitní zkouškou v oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 2 roky praxe v oboru vodovody nebo kanalizace, nebo

c) vysokoškolské vzdělání v oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 1 rok praxe v oboru vodovody nebo kanalizace.

Zákon č……../2000 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích).

1

2

3

4

5

(Provozování vodovodů^*) a kanalizací

a) vyučení v tříletém

učebním oboru nebo v příbuzném oboru a 3 roky praxe v oboru nebo

2. středoškolské

vzdělání v oboru zakončené maturitní zkouškou a 2 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo

c) vysokoškolské vzdělání v oboru a 1 rok praxe v oboru nebo příbuzném oboru

Ministerstvo zemědělství^**)

^*) §30 zákona č.138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon),

^**) § 29 zák. č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona ČNR č. 23/1992 Sb.)

Část první

Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu

HLAVA I

Obecná ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě (dále jen „vodovody a kanalizace“), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.

391L0271

(2) Tento zákon se nevztahuje na vodovody a kanalizace, u nichž je průměrná denní produkce menší než 10 m³, nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo kanalizaci menší než 50.

(3) Vodoprávní úřad³⁾ může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím stanovit, že se tento zákon vztahuje též na vodovody a kanalizace uvedené v odstavci 2, jestliže je to v zájmu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zvířat nebo ochrany životního prostředí a jsou-li na vodovod nebo kanalizaci připojeni alespoň 2 odběratelé.

§ 2

Vymezení základních pojmů

(1) Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a  odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodní stavbou²⁾.

(2) Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod³⁾ a srážkových vod (dále jen „odpadní vody“), kanalizační objekty včetně čistíren odpadních vod,jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Kanalizace je vodní stavbou.

391L0271

(3) Provozování vodovodů nebo kanalizací je souhrn činností k zajištění dodávky pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod; není jím správa majetku vodovodů a kanalizací ani jejich rozvoj.

(4) Provozovatelem vodovodu nebo kanalizace (dále jen „provozovatel“) je osoba, které Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) vydalo povolení podle § 6.

(5) Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona⁴⁾; u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy⁵⁾, je odběratelem společenství vlastníků.

§ 3

Přípojky

(1) Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vodovodní přípojka není vodní stavbou.

(2) Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodní stavbou.

(3) Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.

(4) Vlastník vodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu.

(5) Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.

(6) Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.

(7) Opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství⁶⁾, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.

§ 4

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací

(1) Kraj v samostatné působnosti zpracovává a schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro své území nebo jeho část (dále jen „plán rozvoje vodovodů a kanalizací“). Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a  podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku.

375L0440

(2) Při zpracování návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací vychází zpracovatel z územního plánu velkého územního celku zpracovaného podle zvláštního zákona⁷⁾, pokud je pro dané území zpracován a schválen.

(3) Návrh plánu rozvoje vodovodů a kanalizací před jeho schválením kraj projedná s obcemi, vlastníky a provozovateli vodovodů a kanalizací v území, jehož se plán rozvoje vodovodů a kanalizací týká a s příslušným vodoprávním úřadem.

V případech, kdy se plán rozvoje vodovodů a kanalizací dotýká ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod ryzích a přírodních léčebných lázní a lázeňských míst, zpracovatel návrhu plán rozvoje vodovodů a  kanalizací projedná tento návrh s Ministerstvem zdravotnictví, a dotýká-li se plán rozvoje vodovodů a kanalizací chráněných území a  ochranných pásem v oblasti ochrany životního prostředí⁸⁾, zpracovatel návrhu plán rozvoje vodovodů a kanalizací projedná tento návrh též s Ministerstvem životního prostředí.

(4) Před schválením návrhu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací si kraj vyžádá stanovisko ministerstva. Schválení plánu rozvoje vodovodů a kanalizací bez souhlasného stanoviska ministerstva je neplatné. Ministerstvo vydá nesouhlasné stanovisko, jestliže navržený plán rozvoje vodovodů a kanalizací

4. neřeší vztahy k plánu rozvoje vodovodů a kanalizací zpracovaného pro sousedící území,

5. obsahuje nehospodárná nebo nadstandardní řešení, nebo

6. neodpovídá požadavkům na rozsah a způsob jeho zpracování, stanoveným prováděcím právním předpisem.

(5) Kraj schválí plán rozvoje vodovodů a kanalizací nejdéle na dobu 10 let.

(6) Kraj předá jedno vyhotovení schváleného plánu rozvoje vodovodů a  kanalizací ministerstvu, příslušnému vodoprávnímu úřadu a právnickým nebo fyzickým osobám, které se podílely na nákladech spojených se  zpracováním plánu rozvoje vodovodů a kanalizací.

(7) Pokud po schválení plánu rozvoje vodovodů a kanalizací došlo ke změně podmínek, za nichž byl plán rozvoje vodovodů a kanalizací schválen, zpracuje a  schválí kraj změnu plánu rozvoje vodovodů a kanalizací. Při zpracování, projednání a schválení změny plánu rozvoje vodovodů a kanalizací se postupuje podle odstavců 1 až 6.

(8) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je podkladem pro zpracování územně plánovací dokumentace podle zvláštního zákona⁹⁾, pro činnost vodoprávního úřadu, stavebního úřadu a pro činnost obce v samostatné i přenesené působnosti.

(9) Rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací stanoví prováděcí právní předpis.

§ 5

Evidence vodovodů a kanalizací

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů a kanalizací. Vlastnické vztahy k vodovodům a kanalizacím, jakož i k vodovodním přípojkám a kanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru nemovitostí. Na majetkovou evidenci vodovodů a kanalizací se nevztahuje zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem¹⁰⁾.

(2) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení provozní evidence, kterou tvoří záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravu na vodu dodávanou vodovody, výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace, nákladové listy, cenové kalkulace, plán kontrol jakosti vod, plán kontrol míry znečištění odpadních vod, provozní deník a dále provozní řády vedené podle zvláštního zákona¹¹⁾.

375L0440

391L0778

(3) Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence, stanovené prováděcím právním předpisem, je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen bezplatně předávat vodoprávnímu úřadu, a to každoročně vždy do 31. ledna za předcházející kalendářní rok.

375L0440

(4) Vodoprávní úřadzpracuje údaje, které mu byly předány podle odstavce 3, za celý svůj územní obvod a předá je vždy do 31. března ministerstvu k vedení ústřední evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích podle odstavce 5.

(5) Ústřední evidenci vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích uvedených v odstavci 3 vede ministerstvo nebo jím zřízená organizační složka státu.

375L0440

(6) Rozsah a způsob vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací, stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA II

Provozování vodovodů a kanalizací

§ 6

Oprávnění k provozování

(1) Osoba, která hodlá provozovat vodovod nebo kanalizaci, požádá ministerstvo o  vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace.

(2) Ministerstvo vydá povolení k  provozování vodovodu nebo kanalizace jen osobě, která

a) je oprávněna provozovat živnost „Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu“ podle zvláštního zákona¹²⁾ a

b) je vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, nebo uzavřela s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace smlouvu, která ji opravňuje vodovod nebo kanalizaci provozovat, nebo uzavřela s vlastníkem vodovodu nebo kanalizace smlouvu o  smlouvě budoucí o provozování vodovodu nebo kanalizace,

3. splňuje tuto kvalifikaci, odpovídající rozsahu souboru objektů podle odstavce 4, v  závislosti na počtu fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo kanalizaci:

počet fyzických osob

požadovaná kvalifikace

do 500

je vyučena v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody a  kanalizace nebo v příbuzném oboru a má nejméně 3 roky praxe v oboru vodovody nebo  kanalizace,

nad 500 do 5000

má středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou v oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v  příbuzném oboru a nejméně 2 roky praxe v  oboru vodovody nebo kanalizace,

nad 5000

má ukončené vysokoškolské vzdělání v oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 1 rok praxe v oboru vodovody nebo kanalizace.

(3) Ministerstvo nevydá povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace v  případě, kdy povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, jež je předmětem žádosti o vydání povolení, bylo vydáno jiné osobě .

(4) V povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace ministerstvo uvede soubor objektů, pro které se povolení k provozování vydává, a to v souladu s majetkovou evidencí vedenou podle § 5 odst.1.

(5) Bez splnění podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) ministerstvo vydá povolení k provozování vodovodů a kanalizací těm obcím, které neprovozují vodovody a kanalizace za účelem dosažení zisku.

(6) Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace v případě, že

a) provozovatel po předchozím upozornění opakovaně nedodržuje nebo porušuje ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů,

b) provozovatel již nesplňuje podmínky pro vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace uvedené v odstavci 2.

(7) Ministerstvo rozhodnutím změní povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace i bez návrhu, změní-li se výčet objektů, pro které bylo povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace vydáno.

(8) Provozovatel je povinen ministerstvu oznámit změny podmínek pro vydání povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, uvedených v odstavci 2, jakož i výčet objektů, pro které bylo vydáno povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace, nejpozději do 15 dnů ode dne jejich změny. O této skutečnosti informuje ministerstvo příslušný živnostenský úřad, spolu s podnětem ke zrušení živnostenského oprávnění.

(9) Živnostenský úřad zašle ministerstvu opis živnostenského listu jím vydaného k „Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu“ a opis jeho rozhodnutí o  zrušení živnostenského oprávnění v tomto oboru.

(10) Náležitosti žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace stanoví prováděcí právní předpis.

§ 7

Práva a povinnosti stavebníka, vlastníka a provozovatele při výstavbě, údržbě a provozování vodovodu nebo kanalizace

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace za účelem udržování vodovodu nebo kanalizace v dobrém stavebním stavu a provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace jsou oprávněni vstupovat na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se vodovod nebo kanalizace nachází.

(2) Stavebník¹³⁾ a vlastník vodovodu nebo kanalizace mají právo umisťovat na cizí pozemek nebo stavbu tabulky vyznačující polohu vodovodu a kanalizace.

(3) Vznikne-li spor o rozsah oprávnění vyplývajících z odstavců 1 a 2, rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad.

(4) Práva podle odstavců 1 a 2 musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb. Za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího

stavu. Výkon tohoto práva musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem.

(5) Vznikla-li osobě uvedené v odstavci 4 výkonem práv stavebníka nebo vlastníka vodovodu nebo kanalizace podle odstavců 1 a 2 majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu. Nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne stavebník nebo vlastník vodovodu nebo kanalizace osobě (uvedené v odstavci 4), jednorázovou náhradu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu. Tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u  soudu. Toto ustanovení se nepoužije na případy styku vodovodů a kanalizací se stavbami zřízenými podle zákona o pozemních komunikacích¹⁴⁾.

(6) Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 5 přecházejí na právní nástupce stavebníka, vlastníka a provozovatele vodovodu nebo kanalizace, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.

§ 8

Práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace

(1) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování.

(2) Vlastník vodovodu nebo kanalizace může uzavřít smlouvu o provozování vodovodu nebo kanalizace s provozovatelem. Jestliže vlastník provozuje vodovod nebo kanalizaci svým jménem a na vlastní odpovědnost, vztahují se na něj všechna práva a povinnosti provozovatele.

(3) Vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících upraví svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a  plynulé provozování vodovodu nebo kanalizace. Nedojde-li k písemné dohodě, rozhodne o úpravě vzájemných práv a povinností mezi nimi příslušný vodoprávní úřad.

(4) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen umožnit připojení na ně, pokud se připojovaný pozemek nebo stavba nachází na území obce s vodovodní nebo kanalizační sítí, připojení dovoluje umístění vodovodu nebo kanalizace podle technických možností a odběratel splní podmínky stanovené tímto zákonem. Plnění této povinnosti může vlastník vodovodu nebo kanalizace převést smlouvou uzavřenou podle odstavce 2 na provozovatele.

(5) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Smlouva o dodávce vody a smlouva o odvádění odpadních vod musí též obsahovat náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.

(6) Vlastník vodovodu nebo kanalizace může provést zásah do vodovodu nebo kanalizace pouze po předchozím projednání s provozovatelem, pokud není smlouvou uzavřenou podle odstavce 2 stanoveno jinak.

(7) Vlastník vodovodu nebo kanalizace i jejich provozovatel jsou povinni umožnit přístup k vodovodu nebo kanalizaci osobám, které jsou oprávněny provádět kontrolu kvalitního a plynulého provozování vodovodů nebo kanalizací a jejich technického stavu nebo činit jiná nezbytná opatření ke zjištění plnění povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními zákony.

(8) Vlastník vodovodu i provozovatel vodovodu jsou povinni umožnit přístup k vodovodu a umožnit bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při likvidaci požáru.

(9) Vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen „vodné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je cenou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním.

(10) Vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen „stočné“), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je cenou za službu spojenou s odváděním odpadních vod.

(11) Náležitosti smlouvy o dodávce vody a náležitosti smlouvy o odvádění odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.

§ 9

Práva a povinnosti provozovatele

(1) Provozovatel je povinen provozovat vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými pro tento provoz rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2.

(2) Zásah do vodovodu nebo kanalizace může provést provozovatel pouze se souhlasem vlastníka, pokud není smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2 stanoveno jinak.

(3) Provozovatel je povinen předat obci na její vyžádání přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody za minulý rok nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání.

(4) Provozovatel je povinen stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizace sdělit své písemné stanovisko k navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizace (§ 24 odst. 2 ).

(5) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod bez předchozího upozornění jen v případech živelní pohromy, při havárii vodovodu či kanalizace, vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí nebo majetku. Přerušení nebo omezení dodávky vody je provozovatel povinen bezprostředně oznámit příslušnému orgánu hygienické služby¹⁵⁾, vodoprávnímu úřadu, nemocnicím, jednotkám požární ochrany a obci.

(6) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody a odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení,

2. při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích,

b) nevyhovuje-li zařízení odběratele technickým požadavkům tak, že jakost vody ve vodovodu může ohrozit zdraví a bezpečnost osob a způsobit škodu na majetku,

c) neumožní-li odběratel provozovateli přístup k přípojce nebo zařízení vnitřního vodovodu nebo kanalizace podle podmínek uvedených ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 5,

4. bylo-li zjištěno neoprávněné připojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky,

e) neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojce nebo kanalizační přípojce nebo na vnitřním vodovodu nebo vnitřní kanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 3 dny,

f) při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod nebo

7. v případě prodlení s placením vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů.

(7) Přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 6 je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod

20. podle odstavce 6 písm. b) až g) alespoň 3 dny předem,

2. podle odstavce 6 písm. a) alespoň 15 dnů předem současně s oznámením doby trvání provádění plánovaných oprav, udržovacích nebo revizních prací.

(8) V případě přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5  nebo odstavce 6 písm. a) je provozovatel oprávněn stanovit podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou nebo náhradní odvádění odpadních vod v mezích technických možností a místních podmínek.

(9) Provozovatel je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) a bezodkladně obnovit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod.

(10) V případě, že k přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod došlo podle odstavce 6 písmen b) až g), hradí náklady s tím spojené odběratel.

(11) Obec může v samostatné působnosti¹⁶⁾ vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou upraví způsob náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod podle místních podmínek.

§ 10

(1) Neoprávněným odběrem vody z vodovodu je odběr

4. před vodoměrem,

5. bez uzavřené smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní, nebo

2. přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší než je odběr skutečný.

(2) Neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění

2. bez uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod,

2. v rozporu s podmínkami stanovenými kanalizačním řádem,

3. přes měřící zařízení neschválené provozovatelem, nebo přes měřící zařízení,

které v důsledku zásahu odběratele množství vypuštěných odpadních vod nezaznamenává nebo zaznamenává množství menší než je množství skutečné.

(3) Odběratel má povinnost nahradit vzniklé ztráty podle odstavců 1 a 2 vlastníkovi vodovodu, pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA III

Obecné technické požadavky na výstavbu

vodovodů a kanalizací a na jakost vody

§ 11

Vodovody

(1) Vodovody musí být navrženy a provedeny tak, aby bylo zabezpečeno dostatečné množství zdravotně nezávadné pitné vody pro veřejnou potřebu ve vymezeném území a aby byla zabezpečena nepřetržitost dodávky pitné vody pro odběratele.

(2) Vodovody musí být chráněny proti zamrznutí, poškození vnějšími vlivy, vnější a vnitřní korozi a proti vnikání škodlivých mikroorganismů, chemických a jiných látek, zhoršujících kvalitu pitné vody.

§ 12

Kanalizace

(1) Kanalizace musí být navrženy a provedeny tak, aby negativně neovlivnily životní prostředí, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita pro odvádění a čištění odpadních vod z odkanalizovaného území a aby byla zabezpečena nepřetržitost odvádění odpadních vod od odběratelů této služby. Současně musí být zajištěno, aby bylo omezováno znečišťování recipientů způsobované dešťovými přívaly. Kanalizace musí být provedeny jako vodotěsné konstrukce, musí být chráněny proti zamrznutí a proti poškození vnějšími vlivy. Další požadavky na čištění odpadních vod včetně požadavků na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz čistíren odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.

391L0271

(2) Stoky pro odvádění odpadních vod, s výjimkou dešťových stok, jakož i kanalizační přípojky, musí být při souběhu a křížení uloženy hlouběji než vodovodní potrubí pro rozvod pitné vody. Výjimku může povolit vodoprávní úřadza předpokladu, že bude provedeno takové technické opatření, které zamezí možnosti kontaminace pitné vody vodou odpadní, a to při běžném provozu i v případě poruchy kanalizace.

§ 13

Požadavky na jakost vody k úpravě na vodu pitnou

(1) Voda odebraná z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen „surová voda“) musí splňovat v místě odběru před její dopravou do úpravny požadavky na její jakost ve vazbě na použité standardní metody úpravy surové vody na vodu pitnou.

375L0440

379L0869

(2) Výjimečně lze k úpravě na vodu pitnou odebírat povrchovou vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost povrchové surové vody, stanovené prováděcím právním předpisem. Výjimku povoluje na žádost provozovatele vodovodu ministerstvo, a to pouze za předpokladu, že technologie úpravy vody z takového zdroje povrchové vody zaručuje zdravotní nezávadnost upravené pitné vody, stanovenou zvláštními právními předpisy¹⁷⁾.

375L0440

(3) Provozovatel vodovodu je povinen provádět odběry vzorků surové vody v  místě odběru a provádět jejich rozbory a celkové výsledky předávat ministerstvu jednou ročně do 31.března za předchozí kalendářní rok.

375L0440

(4) Ministerstvo zajišťuje zpracování plánů pro zlepšování jakosti surové vody, a   to včetně časových harmonogramů jejich plnění jako podklad pro zpracování plánů oblastí povodí¹⁸⁾.

375L0440

(5) Ukazatele jakosti surové vody a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, způsob a četnost měření hodnot jednotlivých ukazatelů, definice jednotlivých standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, sledované parametry, referenční metody, četnost odběru vzorků a  analýz a způsob předávání výsledků stanoví prováděcí právní předpis.

§ 14

Jakost pitné vody a míra znečištění odpadních vod

(1) Pitná voda dodávaná odběratelům vodovodem musí splňovat požadavky na zdravotní nezávadnost pitné vody, stanovené zvláštními právními předpisy¹⁷⁾.

(2) Práva a povinnosti provozovatele a odběratele související se zdravotní nezávadností pitné vody stanoví zvláštní zákon¹⁵⁾.

(3) Vlastník kanalizace je povinen před podáním návrhu na kolaudaci stavby kanalizace zajistit zpracování kanalizačního řádu, který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečistění odpadníchvod vypouštěných do kanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné množství těchto vod a další podmínky jejího provozu. Kanalizační řád schvaluje rozhodnutím¹⁹⁾ vodoprávní úřad.

391L0271

376L0464

(4) Provozovatel je povinen zajistit provádění odběrů vzorků odpadní vody a  její rozbory.

(5) Náležitosti kanalizačního řádu stanoví prováděcí právní předpis. Četnost odběrů vzorků a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.

391L0271

376L0464

HLAVA IV

Dodávky, měření a ceny

§ 15

Dodávky vody

Odběratel může odebírat vodu z vodovodu pouze pro účely sjednané ve smlouvě o dodávce vody. Pokud není dohodnuto jinak, platí, že je sjednána dodávka vody v jakosti pitné vody v souladu se zvláštními právními předpisy¹⁷⁾.

Měření dodávané vody

§ 16

(1) Množství dodané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem v souladu se zvláštními právními předpisy²⁰⁾. Vodoměrem registrované množství dodané vody je podkladem pro vyúčtování dodávky (fakturaci) vody.

(2) Vlastníkem vodoměru je vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se prokazatelně stal vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu.

(3) Osazení, údržbu a výměnu vodoměru provádí provozovatel.

(4) V případech, kdy se odebírá voda bez osazeného vodoměru, určí se množství odebírané vody způsobem stanoveným  prováděcím právním předpisem.

(5) Není-li množství odebrané vody z hydrantů a veřejných výtokových stojanů měřeno vodoměrem, stanoví toto množství vlastník vodovodu na podkladě výpočtu vycházejícího z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.

(6) Způsob určení množství odebírané vody, není-li osazen vodoměr stanoví prováděcí právní předpis.

§ 17

(1) Povinností odběratele je dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovodu. Pokud vnitřní vodovod nevyhovuje požadavkům pro montáž vodoměru, je odběratel povinen na písemné vyzvání provozovatele provést v přiměřené lhůtě potřebné úpravy na připojované stavbě nebo pozemku.

(2) Odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k vodoměru, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit provozovateli závady v měření. Jakýkoliv zásah do vodoměru bez souhlasu provozovatele je nepřípustný a provozovatel má právo jednotlivé části vodoměru zajistit proti neoprávněné manipulaci.

(3) Vodoměr podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů²⁰⁾. Má-li odběratel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na vodoměru, má právo požádat o jeho přezkoušení. Toto právo lze uplatnit nejpozději při výměně vodoměru. Provozovatel je povinen na základě písemné žádosti odběratele do 30 dnů ode dne doručení žádosti zajistit přezkoušení vodoměru u autorizované zkušebny, přičemž odběratel je povinen poskytnout provozovateli k odečtu i výměně vodoměru nezbytnou součinnost. Výsledek přezkoušení oznámí písemně provozovatel neprodleně odběrateli.

(4) Zjistí-li se při přezkoušení vodoměru vyžádaném odběratelem, že

a) údaje vodoměru nesplňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem²⁰⁾, uhradí smluvní strana, které byla odchylka ku prospěchu, druhé smluvní straně peněžní rozdíl, a  to ode dne posledního odečtu vodoměru, předcházejícího žádosti o přezkoušení vodoměru; v tomto případě hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením vodoměru provozovatel,

2. údaje vodoměru splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem²⁰⁾, hradí náklady spojené s  výměnou a přezkoušením vodoměru

odběratel,

2. vodoměr je vadný, nefunkční, nebo již uplynula lhůta stanovená pro jeho pravidelné ověření, hradí náklady spojené s  jeho výměnou a přezkoušením

provozovatel.

(5) Zjistí-li provozovatel nebo odběratel při kontrole nebo výměně vodoměru, že vodoměr údaje o množství dodávané vody nezaznamenává, vypočte se množství dodané vody za příslušné období nebo jeho část podle dodávek ve stejném období minulého roku, nebo jde-li o nový odběr nebo změnu, v odběrových poměrech podle množství dodávané vody v  následujícím srovnatelném období, případně jiným způsobem dohodnutým s odběratelem.

(6) Byla-li nefunkčnost nebo poškození vodoměru způsobena nedostatečnou ochranou vodoměru odběratelem nebo přímým zásahem odběratele vedoucím k poškození vodoměru, hradí újmu a náklady spojené s výměnou vodoměru odběratel.

(7) Odběratel si může na svůj náklad osadit na vnitřním vodovodu vlastní podružný vodoměr (například pro byt, ubytovnu, prodejnu, výrobnu, pronajaté prostory). Odpočet z podružného vodoměru nemá vliv na určení množství provozovatelem dodané vody.

(8) Obecné technické podmínky měření množství dodané vody, způsob výpočtu dodané vody není-li osazen vodoměr a způsob vypořádání rozdílů podle výsledků přezkoušení vodoměrů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 18

Odvádění odpadních vod

(1) Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je splněno okamžikem vtoku odpadních vod z kanalizační přípojky do kanalizace.

(2) Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace.

391L0271

(3) Odpadní vody, které k dodržení nejvyšší míry znečištění podle kanalizačního řádu vyžadují předchozí čištění, mohou být vypouštěny do kanalizace jen s povolením vodoprávního úřadu. Vodoprávní úřad může povolení udělit jen tehdy, bude-li zajištěno vyčištění těchto vod na míru znečištění odpovídající kanalizačnímu řádu.

(4) V případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod, není dovoleno vypouštět do kanalizace odpadní vody přes septiky ani přes žumpy.

§ 19

Měření odváděných odpadních vod

(1) Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel svým měřicím zařízením, jestliže to stanoví kanalizační řád. Umístění a typ měřícího zařízení se určí ve smlouvě uzavřené mezi odběratelem a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatelem; nedojde-li k uzavření smlouvy, určí umístění a  typ měřícího zařízení vodoprávní úřad. Měřicí zařízení podléhá úřednímu ověření podle zvláštních právních předpisů²⁰⁾ a toto ověřování zajišťuje na své náklady odběratel. Provozovatel je oprávněn průběžně kontrolovat funkčnost a správnost měřícího zařízení a odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k tomuto měřícímu zařízení.

(2) Odběratel, který vypouští do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek, je povinen v souladu s povolením vodoprávního úřadu měřit míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, vést o nich evidenci a výsledky měření předávat vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal.

376L0464

(3) Má-li provozovatel pochybnosti o správnosti měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo požadovat přezkoušení měřícího zařízení. Odběratel je povinen na základě písemné žádosti provozovatele do 30 dnů od doručení žádosti zajistit přezkoušení měřícího zařízení u autorizované zkušebny. Výsledek přezkoušení oznámí písemně odběratel neprodleně provozovateli.

(4) Zjistí-li se při přezkoušení měřícího zařízení vyžádaném provozovatelem, že

4. údaje měřícího zařízení se odchylují od skutečnosti více, než připouští technický předpis tohoto měřícího zařízení, uhradí ten, jemuž byla odchylka ku prospěchu, druhé straně peněžní rozdíl, a to ode dne posledního odečtu měřícího zařízení, předcházejícího podání žádosti o přezkoušení měřícího zařízení; v tomto případě hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřícího zařízení odběratel,

5. údaje měřícího zařízení se neodchylují od skutečnosti více, než připouští příslušný technický předpis, hradí náklady spojené s výměnou a přezkoušením měřícího zařízení provozovatel,

6. měřící zařízení je vadné, hradí náklady spojené s jeho výměnou a přezkoušením odběratel, který je též povinen neprodleně zajistit jeho výměnu za správné a funkční měřící zařízení.

(5) Není-li množství vypouštěných odpadních vod měřeno, předpokládá se, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které podle zjištění na vodoměru nebo podle směrných čísel spotřeby vody z vodovodu odebral s připočtením množství vody získané z jiných zdrojů. Takto zjištěné množství odpadních vod je podkladem pro vyúčtování stočného.

(6) Není-li množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace přímo přípojkou nebo přes uliční vpust měřeno, vypočte se toto množství způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. Výpočet množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace musí být uveden ve smlouvě o odvádění odpadních vod.

(7) Jestliže odběratel vodu dodanou vodovodem zčásti spotřebuje bez vypuštění do kanalizace a toto množství je prokazatelně větší než 30m³ za rok, zjistí se množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace buď měřením, nebo odborným výpočtem podle technických propočtů předložených odběratelem a  ověřených provozovatelem, pokud se předem provozovatel s odběratelem nedohodli jinak.

(8) Vypouští-li odběratel do kanalizace vodu z jiných zdrojů než z vodovodu a není-li možno zjistit množství vypouštěné odpadní vody měřením nebo jiným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem, zjistí se množství vypouštěných odpadních vod odborným výpočtem ověřeným provozovatelem.

(9) Obecné technické podmínky měření množství vypouštěných odpadních vod, způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod a způsob výpočtu množství srážkových vod odváděných do jednotné kanalizace, není-li měření zavedeno, směrná čísla spotřeby vody a způsob vypořádání rozdílů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 20

Vodné a stočné

(1) Vodné a stočné má jednosložkovou nebo dvousložkovou formu.

(2) Jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů²¹⁾ a  množství odebrané vody podle § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a  srážkových vod podle § 19.

(3) Dvousložková forma obsahuje složku, která je součinem ceny podle cenových předpisů²¹⁾ a množství odebrané vody podle § 16 nebo vypouštěných odpadních vod a  srážkových vod podle § 19 a pevnou složku stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky, nebo ročního množství odebrané vody. Podíl jednotlivých složek stanoví cenový předpis²¹⁾. Způsob výpočtu pevné složky stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Vodné a stočné se hradí v jednosložkové formě, pokud obec nestanoví obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti úhradu vodného a  stočného ve dvousložkové formě, včetně druhu stanovení pevné složky.

(5) Je-li voda dodávána vlastníkem vodovodu, popřípadě jeho provozova-telem jiné osobě, než je odběratel, rozhoduje o formě vodného vlastník tohoto vodovodu.

(6) Povinnost platit za odvádění srážkových vod se nevztahuje na vlastníky dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací¹⁴⁾ veřejně přístupných a na domácnosti.²²⁾

(7) Povinnost platit vodné a stočné se nevztahuje na jednotky požární ochrany²³⁾ při požárním zásahu.

(8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen předložit odběrateli na jeho žádost výpočet vodného a stočného včetně ceny za m³ dodané pitné vody nebo odvedené odpadní vody.

HLAVA V

Krizová situace a veřejná služba

§ 21

Krizová situace

Podmínky nouzového zásobování pitnou vodou a nouzového odvádění odpadních vod za krizové situace upravují zvláštní právní předpisy²⁴⁾.

§ 22

Povinnost veřejné služby provozovatele vodovodu nebo kanalizace

(1) Veřejnou službou se pro účely tohoto zákona rozumí činnost provozovatele v oboru zásobování vodou a odvádění odpadních vod, která

21. přesahuje zajišťování běžných služeb podle tohoto zákona a není smluvně zajištěna, zejména činnost při ohrožení veřejného zdraví, majetku a veřejného pořádku, nebo

2. vznikla ztrátou schopnosti stávajícího provozovatele zajišťovat dodávku vody nebo odvádění odpadních vod podle tohoto zákona.

(2) Povinnost veřejné služby vzniká rozhodnutím příslušného správního úřadu (§ 26 až 28). Jestliže řízení o uložení povinnosti veřejné služby zahájí více správních úřadů, platí, že řízení dokončí a rozhodnutí vydá ten správní úřad, který zahájil řízení jako první s tím, že jiný správní úřad zahájené řízení zastaví. Pokud řízení zahájí v tentýž den více správních úřadů, platí, že řízení dokončí a  rozhodnutí vydá správní úřad vyššího stupně s tím, že jiný správní úřad zahájené řízení zastaví. Rozhodnutí se vydává na dobu určitou, nejdéle však na dobu 6  měsíců. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) Prokázané náklady vzniklé provozovateli, kterému byla rozhodnutím příslušného správního úřadu uložena povinnost veřejné služby, hradí tento správní úřad.

HLAVA VI

Ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok

§ 23

Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok

(1) K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen „ochranná pásma“).

(2) Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok, určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona²⁵⁾ tímto nejsou dotčena.

(3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu

22. u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,

23. u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m.

(4) Výjimku z ochranného pásma uvedeného v odstavci 3 může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob.

(5) V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze

24. provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení, či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce, nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,

25. vysazovat trvalé porosty,

26. provádět skládky,

27. provádět terénní úpravy,

jen s  písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.

(6) Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci 5, souhlas podle odstavce 5, může požádat vodoprávní úřad o povolení k těmto činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení.

(7) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 5 nařídí obnovit předešlý stav příslušný vodoprávní úřad u činnosti uvedené pod písm. b) a příslušný úřad podle zvláštních právních předpisů²⁶⁾ u činností uvedených pod písm. a), c) a d).

(8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen na žádost poskytnout informaci žadateli o možném střetu jeho záměru s ochranným pásmem vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a další údaje podle zvláštního zákona²⁷⁾. Při zasahování do terénu, včetně zásahů do pozemních komunikací nebo jiných staveb v ochranném pásmu je stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy provádějí, povinen na svůj náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu a kanalizační stoky mající vazbu na terén, pozemní komunikaci nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět pouze s vědomím a se souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.

§ 24

Přeložky vodovodů a kanalizací

(1) Přeložkou vodovodu nebo kanalizace se rozumí dílčí změna jejich směrové nebo výškové trasy nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.

(2) Přeložku je možno provést jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace. Žádost o souhlas musí obsahovat stanovisko provozovatele. Tím nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů²⁸⁾.

(3) Přeložku vodovodu nebo kanalizace zajišťuje vlastním nákladem osoba, která potřebu přeložky vyvolala, pokud zákon o pozemních komunikacích¹⁴⁾ nestanoví jinak.

(4) Vlastnictví vodovodu nebo kanalizace se po provedení přeložky nemění.

(5) Stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu po nabytí právní moci rozhodnutí o kolaudaci včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.

HLAVA VII

Působnost orgánů veřejné správy

§ 25

Veřejnou správu na úseku vodovodů a kanalizací podle tohoto zákona vykonávají

28. obce,

29. okresní úřady,

30. kraje,

d) ministerstvo.

§ 26

 Obce

a) v samostatné působnosti dbají o rozvoj vodovodů a  kanalizací, odpovídající potřebám obce, zajištěním jeho zapracování do závazné části územně plánovací dokumentace obce v  souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací,

2. v samostatné působnostivydávají obecně závazné vyhlášky ve věcech stanovených tímto zákonem (§ 9 odst. 11, § 20 odst.4),

6. v přenesené působnosti rozhodují o povinnosti veřejné služby podle § 22 na území obce, pokud obec není provozovatelem.

§ 27

(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonávají státní správu na úseku vodovodů a kanalizací okresní úřady jako vodoprávní úřady.

(2) Okresní úřady rozhodují o povinnosti veřejné služby podle § 22 na území okresu.

§ 28

(1) Kraje v samostatné působnosti zabezpečují zpracování a schvalování plánů rozvoje vodovodů a kanalizací podle § 4.

(2) Kraje v přenesené působnosti rozhodují o povinnosti veřejné služby podle § 22 na území kraje.

§ 29

Ministerstvo

31. vede ústřední evidenci údajů o vodovodech a kanalizacích (§ 5),

32. vydává povolení provozovat vodovod a kanalizaci (§ 6),

33. vede seznam technických auditorů (§38),

34. rozhoduje o provedení technického auditu technickými auditory, uvedenými v  seznamu technických auditorů (§ 38),

35. zajišťuje zpracování koncepcí rozvoje vodovodů a kanalizací na území státu a  zpracování plánů pro zlepšování jakosti surové vody,

375L0440

36. zabezpečuje informační systém na úseku vodovodů a kanalizací pro podporu výkonu veřejné správy a poskytování informací ,

37. zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti vodovodů a kanalizací,

§ 30

Místní příslušnost

(1) Místní příslušnost správních úřadů na úseku vodovodů a kanalizací se řídí místem, kde se vodovod nebo kanalizace nacházejí.

(2) Jestliže se vodovod nebo kanalizace nachází na území obvodů více správních úřadů, je místně příslušný správní úřad, v jehož územním obvodu leží převažující část vodovodu nebo kanalizace. Spory o místní příslušnost rozhoduje nejbližší společně nadřízený správní úřad na návrh správního úřadu nebo účastníka řízení. Na rozhodování sporů o místní příslušnosti se nevztahuje správní řád.

§ 31

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupují správní úřady v řízení podle tohoto zákona podle správního řádu¹⁹⁾.

(2) Rozhodnutí o povinnosti veřejné služby podle § 22 je vykonatelné dnem doručení povinnému účastníku řízení.

HLAVA VIII

Sankce

§ 32

Okresní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč

6. vlastníku vodovodu nebo kanalizace, který neplní povinnosti stanovené v § 5 odst. 1, 2 nebo 3, § 8 odst. 1 nebo 5, nebo § 14 odst. 3,

7. provozovateli, který neplní povinnosti stanovené v § 6 odst. 8, § 9 odst. 1, 3 nebo 4, § 13 odst. 3, § 14 odst. 4, § 17 odst 3, § 20 odst. 8 nebo § 22,

8. vlastníku vodovodu nebo kanalizace nebo provozovateli , který nesplní povinnosti stanovené v § 8 odst. 4, 7 nebo 8, § 23 odst. 8 nebo maří výkon dozoru podle § 37 nebo výkon technického auditu podle § 38,

9. právnické nebo fyzické osobě, která provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení podle § 6,

10. právnické osobě, která nedodržuje povinnosti stanovené v § 23 odst. 5.

§ 33

Okresní úřad uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč právnické osobě nebo fyzické osobě, která je podnikatelem, dopustí-li se v souvislosti se svým podnikáním toho, že

38. neoprávněně odebírá vodu z vodovodu (§ 10 odst. 1) nebo neoprávněně vypouští odpadnívodydo kanalizace (§ 10 odst. 2),

2. nesplní nebo poruší povinnosti vlastníka vodovodní nebo kanalizační přípojky uvedené v § 3 odst. 4 nebo 5,

2. nesplní nebo poruší povinnosti odběratele stanovené v § 15, § 17 odst. 2, § 18 odst. 2 a 4, § 19 odst. 1 až 3,

2. nedodržuje povinnosti stanovené v § 23 odst. 5,

2. při přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadníchvod postupuje v rozporu s podmínkami tohoto přerušení nebo omezení stanovených podle § 9 odst. 8,

2. vypustil nebo vypouští do kanalizace látky, které nejsou odpadnímivodami,

2. poškodí vodovod nebo kanalizaci, nebo jejich součásti či příslušenství, nebo

2. neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací.

§ 34

(1) Za opakované protiprávní jednání uvedené v § 32 a 33 lze uložit pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice pokut v těchto ustanovení uvedených.

(2) Protiprávní jednání je opakované, pokud se ho právnická nebo fyzická osoba dopustila v době do 1 roku od právní moci rozhodnutí, jímž jí byla uložena pokuta za předchozí protiprávní jednání podle § 32 nebo 33.

(3) Při rozhodování o výši pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání a k okolnostem, za nichž k tomuto jednání došlo.

§ 35

(1) Místně příslušným k ukládání pokut podle § 32 až 34 je okresní úřad, v jehož správním území došlo k protiprávnímu jednání.

(2) Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy orgán oprávněný k jejímu uložení protiprávní jednání zjistil, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo.

(3) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(4) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu.

HLAVA IX

Ochrana odběratele, dozor a technický audit

§ 36

Ochrana odběratele

(1) Pokud je pozemek nebo stavba připojena na vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, vzniká odběrateli nárok na uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst. 5. Tento nárok nevzniká, pokud se okolnosti, za kterých došlo k povolení připojení na vodovod nebo kanalizaci, změnily natolik, že nejsou splněny podmínky pro uzavření této smlouvy na straně odběratele.

(2) Vlastník vodovodu nebo kanalizace nesmí při uzavírání smlouvy podle § 8 odst. 5 jednat v rozporu s dobrými mravy, zejména nesmí odběratele diskriminovat.

(3) Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen sdělit obci, v jejímž obvodu zajišťuje jejich provoz, pokud obec není sama vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, podmínky pro uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst. 5. Podmínky musí obsahovat zejména údaje o

5. jakosti dodávané vody a míře znečištění odváděných odpadních vod,

6. rozsahu a podmínkách odpovědnosti za vady, způsobu a místě jejich uplatnění, včetně nároků vyplývajících z této odpovědnosti (reklamační řád),

7. možnostech přerušení nebo omezení dodávky vody a odvádění odpadních vod a podmínkách náhradních dodávek vody a náhradního odvádění odpadních vod; dojde-li k tomuto přerušení o způsobu informování osob, které tuto službu využívají,

8. smluvních pokutách.

(4) Obec zajistí, aby veřejnosti byly zpřístupněny informace o podmínkách k uzavření smlouvy podle § 8 odst. 5, uvedených v odstavci 3.

(5) Provozovatel je povinen sdělit bezplatně odběrateli na jeho žádost údaje o jakosti dodávané pitné vody. Rozsah těchto údajů stanoví prováděcí právní předpis. Další vyžadované údaje může sdělit odběrateli za úhradu ve výši nákladů, které mu vzniknou poskytnutím informace.

(6) Provozovatel je povinen po zjištění zhoršení jakosti dodávané pitné vody bez prodlení toto oznámit orgánu ochrany veřejného zdraví a v případě, že tento orgán dodávanou vodu prohlásí za nepitnou, bez prodlení o tom informovat odběratele.

§ 37

Dozor

(1) Dozor nad dodržováním ustanovení tohoto zákona, předpisů a rozhodnutí podle něj vydaných vykonávají vodoprávní úřady.

(2) Vrchní dozor na tomto úseku vykonává ministerstvo.

(3) Práva a povinnosti zaměstnanců úřadů vykonávajících dozor podle odstavců 1 a 2 se řídí kontrolním řádem²⁹⁾.

§ 38

Technický audit

(1) Technický audit vodovodů a kanalizací (dále jen „technický audit“) je specializovaná odborná činnost sloužící ke kontrole technického stavu vodovodů a  kanalizací, oprávněnosti vynaložených provozních nákladů jakož i pořizovacích nákladů a nákladů navrhovaného rozvoje vodovodů a kanalizací.

(2) O provedení technického auditu rozhoduje ministerstvo na návrh obce, vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstva financí, orgánu kraje nebo okresního úřadu. Vlastník i provozovatel vodovodu nebo kanalizace jsou povinni poskytnout k provedení technického auditu potřebné údaje.

(3) Výsledkem technického auditu je zpráva se zjištěními a doporučeními na zlepšení hospodárnosti provozu nebo rozvoje vodovodů a kanalizací.

(4) Technický audit je zpracován na náklady toho, kdo jej navrhl. Zpráva o technickém auditu se předává tomu, kdo jej navrhl a ministerstvu.

(5) K provedení technického auditu ministerstvo určí technického auditora ze seznamu technických auditorů, vedeného ministerstvem. Ministerstvo zapíše do seznamu technických auditorů odborně způsobilou fyzickou osobu, která má vysokoškolské vzdělání se zaměřením na obor vodovodů a kanalizací a praxi nejméně 10 let v tomto oboru.

(6) Obsah a využití technických auditů a bližší podmínky pro  zápis odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Pro osoby určené ministerstvem k provedení technickéhoaudituplatí ustanovení § 37 odst. 3 obdobně.

HLAVA X

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

§ 39

(1) Vlastníci kanalizací, pro jejichž kanalizaci nebyl schválen kanalizační řád, jsou povinni jej zpracovat a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Vlastníci kanalizací, pro jejichž kanalizaci byl schválen kanalizační řád podle dosavadních právních předpisů, jsou povinni zpracovat a předložit vodoprávnímu úřadu ke schválení nový kanalizační řád nejpozději do 31. března 2004.

(3) Fyzické a právnické osoby, oprávněné k podnikání na základě živnostenského oprávnění pro koncesovanou živnost „Provozování vodovodů a kanalizací“, které toto oprávnění získaly přede dnem nabytí účinností tohoto zákona, mohou v provozování živnosti pokračovat nejpozději do do 31. března 2004, pokud jim na základě jejich žádosti ministerstvo nevydá povolení podle § 6 před tímto datem. Bez ohledu na ustanovení předchozí věty příslušný živnostenský úřad vydá bez žádosti těmto osobám ve lhůtě do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nový živnostenský list.

(4) Vodovody a kanalizace, které byly podle dosavadních právních předpisů veřejnými vodovody a veřejnými kanalizacemi a splňují podmínky stanovené v  § 1, jsou vodovody a kanalizacemi podle tohoto zákona. V pochybnostech rozhoduje ministerstvo.

(5) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací musí být zpracován a schválen nejpozději do 31. prosince 2004.

(6) Povinnost bezplatně předat vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence a z provozní evidence podle § 5 odst. 3 musí být poprvé splněna nejpozději do 31. ledna 2004.

(7) Povinnost vlastníka vodovodu nebo kanalizace uzavřít smlouvu s odběratelem podle § 8 odst. 5 a § 36 odst. 1 musí být splněna nejpozději do 31. prosince 2003.

§ 40

Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení ustanovení § 4 odst. 9, § 5 odst. 6, § 6 odst. 10, § 8 odst. 11, § 10 odst. 3, § 12 odst. 1, § 13 odst. 5, § 14 odst. 5, § 16 odst. 6, § 17 odst. 8, § 19 odst. 9, § 20 odst. 3, § 36 odst. 5 a § 38 odst. 6.

ČÁST DRUHÁ

Změna živnostenského zákona

§ 41

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb. a zákona č. 158/2000 Sb., se mění takto:

1. V příloze č.2, VÁZANÉ ŽIVNOSTI, skupině 214 : Ostatní, se na konci v jednotlivých sloupcích doplňuje tento text:

„Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu

4. vyučení v tříletém učebním oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 3 roky praxe v oboru vodovody nebo kanalizace, nebo

5. středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou v  oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 2 roky praxe v oboru vodovody nebo kanalizace, nebo

6. vysokoškolské vzdělání v oboru obsahově zaměřeném na vodovody a kanalizace nebo v příbuzném oboru a nejméně 1 rok praxe v oboru vodovody nebo kanalizace.

Zákon č. …./2000 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích).“.

2. V příloze č. 3, KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI, ve skupině 314: Ostatní, se v jednotlivých sloupcích zrušuje tento text :

„Provozování vodovodů^*) a kanalizací

4. vyučení v  tříletém učebním oboru nebo v příbuzném oboru a 3 roky praxe v oboru nebo

5. středoškolské vzdělání v oboru zakončené maturitní zkouškou a 2 roky praxe v oboru nebo v příbuzném oboru nebo

6. vysokoškolské vzdělání v oboru a 1 rok praxe v oboru nebo příbuzném oboru.

Ministerstvo zemědělství^**)

^*) § 30 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon),

^**) § 29 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona ČNR č. 23/1992 Sb.“.

Část třetí

Změna zákona o přestupcích

§ 42

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 168/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb. a zákona č. …/2000 Sb., se mění takto :

1. V § 34 odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f), g), h), i), j), k), l) a m), která znějí :

„f) neoprávněně odebírá vodu z vodovodu bez uzavřené smlouvy o dodávce vody nebo odebírá vodu z vodovodu před vodoměrem, nebo přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší než skutečný nebo za vodoměrem, na němž bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci,

g) neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace bez uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní nebo s podmínkami stanovenými kanalizačním řádem,

h) řádně neprovozuje vodovodní nebo kanalizační přípojku,

i) odebírá vodu z  vodovodu pro jiné účely než sjednané ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 5 zákona o vodovodech a kanalizacích,

j) v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace bez písemného souhlasu jeho vlastníka nebo provozovatele, popřípadě vodoprávního úřadu, provádí zemní práce, provádí stavby nebo jinak omezuje přístup k vodovodu nebo kanalizaci či ohrožuje jejich technický stav nebo vysazuje trvalé porosty, provádí skládky nebo provádí terénní úpravy,

k) poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství,

l) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,

m) provozuje vodovod nebo kanalizaci a není provozovatelem podle zákona o vodovodech a kanalizacích .“.

2. V § 34 odstavec 2 zní:

„(2) Za přestupky podle odstavce 1 písm. f) až m) lze uložit pokutu do výše 15 000 Kč, za přestupky podle odstavce 1 písm. a), b), c), a e) lze uložit pokutu do výše 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o ochraně veřejného zdraví

§ 43

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, se mění takto :

2. V § 3 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:

„(2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu ⁵⁾ je povinen zajistit, aby dodávaná pitná voda odpovídala požadavkům podle odstavce 1. Stejnou povinnost má osoba, která zajišťuje náhradní zásobování pitnou vodou, osoba, která dodává pitnou vodu pro veřejnou potřebu a osoba, která vyrábí pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti, pro jejíž výkon musí být používána pitná voda.

___________________

⁵⁾ § 1 a 2 zákona č. .../2000 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích).“.

2. V § 3 odst. 4 se za větu první vkládá nová věta, která zní : „Orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydá, jestliže zásobování pitnou vodou nelze zajistit jinak a nebude ohroženo veřejné zdraví.“.

3. V § 3 odst. 4 věta druhá zní : „Povolení však nelze vydat, jde-li o ukazatele s nejvyšší meznou hodnotou nebo meznou hodnotou referenčního rizika a  závadu nelze odstranit do 30 dnů.“.

4. V § 3 se odstavec 5 zrušuje.

5. V § 4 odst. 1 ve větě druhé se slova „výrobce pitné vody“ nahrazují slovy „osoby uvedené v § 3 odst. 2“.

4. V § 4 odstavec 6 zní :

„(6) K jímání, odběru, dopravě k úpravě, úpravě, shromažďování, dodávání a měření dodávky pitné vody mohou osoby uvedené v odstavci 2 a  odběratelé pitné vody užívat jen výrobky, které vyhovují hygienickým požadavkům podle § 5.“.

7. V § 4 se odstavec 7 zrušuje.

7. V § 108 odst. 1 se slova „§ 3 odst. 1, 4 a 5“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 1 a 4“.

Část PÁTÁ

ÚČINNOST

§ 44

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2001.

Návrh zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a změně některých zákonů

Odpovídající předpis ES

Směrnice rady 75/440/EHS z 16.6.1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru na vodu pitnou v členských státech.

Ustanovení (část, §, odst.,písmeno apod.)

Obsah

Celex č.

Ustanovení (čl., písm., bod, odst., apod.)

Obsah

Hodnocení slučitelnosti

Poznámka

Část první, § 13, odst. 1

Voda odebraná z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen „surová voda“) musí splňovat v místě odběru před její dopravou do úpravny požadavky na její jakost ve vazbě na použité standardní metody úpravy surové vody na vodu pitnou. Ukazatele jakosti surové vody a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, způsob a četnost měření hodnot jednotlivých ukazatelů a definice jednotlivých standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou stanoví prováděcí právní předpis.

375 L 0440

Článek 1

Odst. 1 a 2

Článek 2 a 3, bod 1, 2, 3

1.Tato Směrnice se týká kvalitativních požadavků, kterým musí po odpovídající úpravě vyhovovat sladká povrchová voda určená pro odběr pitné vody, dále nazývaná "povrchová voda". Podzemní voda, brakická voda a voda určená pro opětovné plnění vodních loží není předmětem této Směrnice.

2.Pro účely aplikace této Směrnice, bude veškerá voda určená pro spotřebu člověkem a dodávaná veřejnými sítěmi považována za pitnou vodu.

Článek 2

Pro účely této Směrnice bude povrchová voda rozdělena podle limitních hodnot do třech kategorií, A1, A2 a A3, které odpovídají příslušným standardním metodám úpravy uvedeným v Příloze I. Tyto skupiny odpovídají třem různým kvalitám povrchové vody s ohledem na jejich fyzikální, chemické a mikrobiologické ukazatele stanovené v tabulce uvedené v Příloze II.

Článek 3

1. Členské státy stanoví pro všechna místa vzorkování nebo pro každé jednotlivé místo vzorkování hodnoty všech ukazatelů uvedených v Příloze II pro povrchovou vodu.

V případě ukazatelů, u nichž nejsou v tabulce Přílohy II uvedeny žádné hodnoty, mohou si Členské státy nestanovit žádnou hodnotu podle odstavce 1, v očekávání stanovení hodnot podle postupu stanoveného Článkem 9.

2. Hodnoty stanovené podle odstavce 1 nesmí být méně přísné než hodnoty uvedené ve sloupci "I" Přílohy II.

3. Pokud jsou uvedeny hodnoty ve sloupci "G" Přílohy II, bez ohledu na to, je-li uvedena příslušná hodnota ve sloupci "I", musí se Členské státy podle Článku 6 snažit respektovat tyto hodnoty jako cílové.

PL

PL

Prostřednictvím v zákoně uvedenéhoprováděcího předpisu

Část první, § 13, odst. 4

Ministerstvo zajišťuje zpracování plánů pro zlepšování jakosti surové vody, a to včetně časových plánů jejich realizace jako podklad pro zpracování plánů oblastí povodí.

375 L 0440

Článek 4, bod 2

V souladu s cíli této Směrnice Členské státy přijmou všechna opatření potřebná k zajištění neustálého zlepšování životního prostředí. Za tímto účelem vypracují systematický plán aktivit včetně časového plánu pro zlepšování povrchové vody, a to obzvláště vody spadající do kategorie A3. Podle těchto národních programů má být výrazného zlepšení dosaženo v příštích 10 letech.

PL

Část první, § 13, odst. 2

Výjimečně lze k úpravě na vodu pitnou odebírat povrchovou vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost povrchové vody, stanovené prováděcím právním předpisem. Výjimku povoluje na žádost provozovatele vodovodu ministerstvo, a to pouze za předpokladu, že technologie úpravy vody z takového zdroje povrchové vody zaručuje zdravotní nezávadnost upravené pitné vody, stanovenou zvláštními právními předpisy.

375 L 0440

Článek 4, bod 3

3. Povrchová voda, jejíž fyzikální, chemické a mikrobiologické vlastnosti nedosahují povinných limitních hodnot odpovídajících typu úpravy A3 nesmí být používána jako voda určená pro odběr pitné vody. Lze ji ale využívat ve výjimečných případech a to za předpokladu, že bude použito vhodného postupu úpravy - včetně míchání - pro uvedení vlastností vody na úroveň kladeným normami pro pitnou vodu. O důvodech takové výjimky musí být u existujících instalací informována Komise co nejdříve a to na základě plánu správy vodních zdrojů příslušné oblasti. U nových instalací musí být Komise informována předem. Komise tyto důvody podrobně přezkoumá a, pokud to bude nutné, předloží Radě potřebné návrhy.

PL

Část první, § 13, odst. 5

Ukazatele jakosti surové vody a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, způsob a četnost měření hodnot jednotlivých ukazatelů a definice jednotlivých standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí předpis je předkládán současně se zákonem.

375 L 0440

Článek 5, bod 1, 3

Článek 5

1. Pro účely Článku 4 bude povrchová voda považována za vyhovující příslušným ukazatelům, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech v tomtéž bodě vzorkování a používaném pro odběr pitné vody budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to:

• u 95% vzorků pro ukazatele stanovené podle ukazatelů specifikovaných ve sloupci „I“ Přílohy II,

• u 90% vzorků ve všech ostatních případech,

a jestliže v případě 5 nebo 10% nevyhovujících vzorků:

1. se voda neodchyluje od hodnot ukazatelů o více než 50%, s výjimkou ukazatelů teploty, pH, rozpuštěného kyslíku a mikrobiologických ukazatelů;

2. výsledkem nemůže být ohrožení veřejného zdraví;

3. vzorky vody odebrané následně ve statisticky vhodném intervalu se nebudou odchylovat od příslušných hodnot ukazatelů.

2. (vypuštěno)

3. Při výpočtu procent podle odstavce 1 nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší než jsou hodnoty ukazatelů pro příslušnou vodu, pokud budou důsledkem povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek.

PL

Část první § 13, odst. 3

Provozovatel vodovodu je povinen provádět odběry vzorků surové vody v místě odběru a provádět jejich rozbory a výsledky předávat ministerstvu jednou ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok.

375 L 0440

Článek 5, bod 4.

Vzorkování bude prováděno na místě odběru povrchové vody před její dopravou do úpravny

PL

Část první § 13, odst. 2

Výjimečně lze k úpravě na vodu pitnou odebírat povrchovou vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost povrchové vody, stanovené prováděcím právním předpisem. Výjimku povoluje na žádost provozovatele vodovodu ministerstvo, a to pouze za předpokladu, že technologie úpravy vody z takového zdroje povrchové vody zaručuje zdravotní nezávadnost upravené pitné vody, stanovenou zvláštními právními předpisy.

375 L 0440

Článek 8

Od této Směrnice se lze odchýlit:

1. v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof;

2. v případě určitých ukazatelů označených v Příloze II označením (O), a to vzhledem k mimořádným povětrnostním nebo geografickým podmínkám;

3. v případech, kdy povrchová voda podléhá přírodnímu obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce Přílohy II pro kategorie A1, A2 a A3;

4. v případě povrchové vody v mělkých jezerech nebo skutečně stojaté povrchové vody a to pro ukazatele označené v tabulce v Příloze II hvězdičkou. Tato derogace platí pouze pro jezera s hloubkou menší než 20 m, s výměnou vody pomalejší než jeden rok a bez vypouštění odpadních vod do vodního tělesa.

Přírodním obohacováním se rozumí proces, při kterém, bez lidského zásahu, získává dané vodní těleso z půdy určité látky v ní obsažené.

V žádném případě nesmí být výjimky podle prvního odstavce v rozporu s požadavky pro ochranu veřejného zdraví.

PL

Část první, § 4 odst. 1

Kraj v samostatné působnosti zpracovává a schvaluje plán rozvoje vodovodů a kanalizací pro své území nebo jeho část (dále jen „plán rozvoje vodovodů a kanalizací“). Plán rozvoje vodovodů a kanalizací obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a  podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku.

375 L0440

Článek 9a

Členské státy zašlou Komisi každé tři roky informace o zavádění této Směrnice formou dílčí zprávy, která bude přiměřeně zahrnovat i další související směrnice Společenství,. Tato zpráva bude zpracována na základě formulářů a dotazníků navržených Komisí na základě postupu dle článku 6 Směrnice 91/692/EHS ⁵⁾. Dotazníky nebo formuláře se zašlou členským státům šest měsíců před počátkem období, které tato zpráva zahrnuje. Zpráva se odešle Komisi do devíti měsíců od konce tříletého období, které zahrnuje.

PL

Část první

§ 5, odst. 2, 3, 5

Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit vedení provozní evidence, kterou tvoří provozní řády, záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných pro úpravy na pitnou vodu výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace, plán kontrol jakosti vod a provozní deník.

Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence, stanovené prováděcím právním předpisem, je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen bezplatně předávat vodoprávnímu úřadu, a to každoročně vždy do 31. ledna za předcházející kalendářní rok.

Ústřední evidenci vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích uvedených v odstavci 3 vede ministerstvo nebo jím zřízená organizační složka státu.

375 L 0440

Článek 9a

Členské státy zašlou Komisi každé tři roky informace o zavádění této Směrnice formou dílčí zprávy, která bude přiměřeně zahrnovat i další související směrnice Společenství,. Tato zpráva bude zpracována na základě formulářů a dotazníků navržených Komisí na základě postupu dle článku 6 Směrnice 91/692/EHS ⁵⁾. Dotazníky nebo formuláře se zašlou členským státům šest měsíců před počátkem období, které tato zpráva zahrnuje. Zpráva se odešle Komisi do devíti měsíců od konce tříletého období, které zahrnuje.

PL

Směrnice rady 79/869/EHS z 9. října 1979 o metodách měření, četnosti odběrů a rozborů povrchových vod určených k odběrům pitné vody v Členských státech.(ve znění dodatků).

Část první

§ 13, odst. 5

Ukazatele jakosti surové vody a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, způsob a četnost měření hodnot jednotlivých ukazatelů, definice jednotlivých standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, sledované parametry, referenční metody, četnost odběru vzorků a  analýz a způsob předávání výsledků stanoví prováděcí právní předpis.

379 L 0869

Článek 2 a 3, bod 1 , 2, 3

Článek 4, bod 1, 2

Článek 5 a 6,

bod 1, 2

Článek 7, bod 1, 2

P I

P II

Pro účely této Směrnice:

• „referenční metoda měření“ znamená stanovení principu měření nebo výstižný popis postupu stanovení ukazatelů uvedených v Příloze I této Směrnice,

• „mez stanovení“ znamená minimální hodnotu šetřeného ukazatele, kterou je možno stanovit,

• „správnost“ znamená rozsah, v němž se nachází 95% výsledků měření dosažených na jednotlivém vzorku při použití stejného postupu,

• „přesnost“ znamená rozdíl mezi skutečnou hodnotou šetřeného ukazatele a průměrnou hodnotou získanou měřením.

1. Povinnost rozboru odebraných vzorků vody se vztahuje na ukazatele uvedené v Příloze II Směrnice 75/440/EHS, ke kterým byly stanoveny hodnoty I nebo G.

2. Členské státy mají, pokud je to možné, užívat referenčních metod měření uvedených v Příloze I této Směrnice.

3. Hodnoty pro mez stanovení a pro správnost a přesnost metod měření používaných ke stanovení ukazatelů uvedené v Příloze I této Směrnice musí být dodrženy.

1.Minimální roční četnost odběrů vzorků a rozborů pro každý ukazatel je uvedena v Příloze II k této Směrnici. Odběr vzorků má být, pokud je to možné, prováděn v průběhu celého roku tak, aby byl získán výstižný obraz jakosti vod.

2.Odebrané vzorky povrchových vod musí vystihovat jakost vod v místě odběru vzorků tak, jak je stanoveno v článku 5(4) Směrnice 75/440/EHS.

Nádoby používané na odebrané vzorky, činidla nebo metody používané k uchování části vzorků pro rozbory jednoho nebo více ukazatelů, doprava a skladování vzorků a příprava vzorků k rozborům nesmí být takové, aby způsobily jakoukoliv významnou změnu ve výsledcích rozborů.

1. Příslušné úřady Členských států určí četnost odběru vzorků a rozborů pro každý ukazatel a pro každé místo odběru vzorků.

2. Četnost odběru vzorků a rozborů nesmí být nižší než minimální roční četnost stanovená v Příloze II k této Směrnici.

1. Tam, kde dohled příslušných úřadů nad povrchovými vodami určených k odběru pitné vody prokáže, že zjištěné hodnoty pro určité ukazatele jsou významně nižší než hodnoty stanovené Členskými státy v souladu s Přílohou II Směrnice 75/440/EHS, může dotčený Členský stát snížit četnost odběrů vzorků a rozborů pro tento ukazatel.

2.Jestliže neexistuje žádné znečištění v případech uvedených v odstavci 1 a neexistuje riziko zhoršení jakosti vod a jestliže jakost příslušné vody je lepší než stanovená jakost uvedená ve sloupci A1 Přílohy II Směrnice 75/440/EHS, mohou příslušné úřady rozhodnout, že není nutné provádět pravidelné rozbory.

PL

Směrnice Rady 91/271/EHS z 21.května 1991 o čištění městských odpadních vod, doplněná Směrnicí Rady 98/15/EHS

Část první

§ 1, odst.1

+

Část první

§ 14, odst.3 a 5

+

Část první, § 18 odst. 2

Tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě (dále jen „vodovody a kanalizace“), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku.

Vlastník kanalizace je povinen před podáním návrhu na kolaudaci stavby kanalizace zajistit zpracování kanalizačního řádu, který stanoví nejvyšší přípustnou míru znečistění odpadníchvod vypouštěných do kanalizace, popřípadě nejvyšší přípustné množství těchto vod a další podmínky jejího provozu. Kanalizační řád schvaluje rozhodnutím¹⁹⁾ vodoprávní úřad.

Náležitosti kanalizačního řádu stanoví prováděcí právní předpis. Četnost odběrů vzorků a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.

Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem kontrolovat míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace.

391 L 0271

Článek 1,

bod 1

Článek 11,

bod 1. a 2.

Článek 18

Tato Směrnice se týká sběru, čištění a vypouštění městských odpadních vod a čistění a vypouštění odpadních vod z určitých průmyslových odvětví.

Členské státy zajistí, že do 31. prosince 1993 bude vypouštění průmyslových odpadních vod do sběrných systémů a čistíren městských odpadních vod podřízeno dříve vydanému předpisu nebo zvláštnímu povolení kompetentního úřadu nebo příslušného orgánu.

Předpisy nebo zvláštní povolení musí odpovídat požadavkům uvedeným v Příloze IC. Tyto požadavky mohou být změněny v souladu s postupem uvedeným v článku 18.

Komisi bude napomáhat Výbor složený z representantů členských států v čele s representantem Komise.

Representant Komise musí výboru předkládat návrhy opatření, která mají být přijata. Výbor musí své stanovisko k návrhu vyjádřit v termínu který určí předseda podle naléhavosti záležitosti. V případech rozhodnutí, které má rada přijmout na návrh Komise, musí být stanovisko schváleno většinou stanovenou v článku 148(2) Smlouvy. Hlasy representantů členských států ve výboru budou váženy způsobem uvedeným v tomto článku. Předseda nehlasuje.

PL

Část první

§ 1,odst. 2 a 3

§ 2,odst. 2

Tento zákon se nevztahuje na vodovody a kanalizace, u nichž je průměrná denní produkce menší než 10 m³, nebo je-li počet fyzických osob trvale využívajících vodovod nebo kanalizaci menší než 50.

Vodoprávní úřad⁴⁾ může na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím stanovit, že se tento zákon vztahuje též na vodovody a kanalizace uvedené v odstavci 2, jestliže je to v zájmu ochrany veřejného zdraví, ochrany zdraví zvířat nebo ochrany životního prostředí a jsou-li na vodovod nebo kanalizaci připojeni alespoň 2 odběratelé.

Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod (dále jen „odpadní vody“), kanalizační objekty včetně čistíren odpadních vod,jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Kanalizace je vodní stavbou.

391 L 0271

Článek 2,

bod 5

"sběrným systémem" se rozumí systém potrubí shromažďující a odvádějící městské odpadní vody;

PL

Část první

§ 12, odst. 1

Kanalizace musí být navrženy a provedeny tak, aby negativně neovlivnily životní prostředí, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita pro odvádění a čištění odpadních vod z odkanalizovaného území a aby byla zabezpečena nepřetržitost odvádění odpadních vod od odběratelů této služby. Současně musí být zajištěno, aby bylo omezováno znečišťování recipientů způsobované dešťovými přívaly. Kanalizace musí být provedeny jako vodotěsné konstrukce, musí být chráněny proti zamrznutí a proti poškození vnějšími vlivy. Další požadavky na čištění odpadních vod včetně požadavků na projektovou dokumentaci, výstavbu a provoz čistíren odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis.

391 L 0271

Článek 3, bod 2

Článek 18

Sběrné systémy podle odstavce 1 musí vyhovovat požadavkům Přílohy I(A). Tyto požadavky mohou být pozměněny v souladu s postupem uvedeným v článku 18.

Komisi bude napomáhat Výbor složený z representantů členských států v čele s representantem Komise.

Representant Komise musí výboru předkládat návrhy opatření, která mají být přijata. Výbor musí své stanovisko k návrhu vyjádřit v termínu který určí předseda podle naléhavosti záležitosti. V případech rozhodnutí, které má rada přijmout na návrh Komise, musí být stanovisko schváleno většinou stanovenou v článku 148(2) Smlouvy. Hlasy representantů členských států ve výboru budou váženy způsobem uvedeným v tomto článku. Předseda nehlasuje.

PL

Číslo předpisu ES (kód celex)

Název předpisu

375 L 0440

Směrnice rady 75/440/EHS z 16.6.1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru na vodu pitnou v členských státech.

379 L 0869

Směrnice rady 79/869/EHS z 9. října 1979o metodách měření, četnosti odběrů a rozborů povrchových vod určených k odběrům pitné vody v Členských státech

(ve znění dodatků)

391 L 0271

Směrnice Rady 91/271/EHS z 21.května 1991 o čištění městských odpadních vod, doplněná Směrnicí Rady 98/15/EHS

391 L 0778

Směrnice Rady 91/692/ES z 23. prosince 1991 ke standardizaci a racionalizaci zpráv o zavádění určitých Směrnic, vztahujících se k životnímu prostředí.

398 L 0083

Směrnice Rady 98/83/ES ze 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.

366 L 0162

Směrnice Rady 66/162/EEC z 28. října 1966 o nabytí svobody zřídit živnost a poskytnout služby v rámci činností osob samostatně výdělečně činných, podílejících se na dodávkách elektřiny, plynu, vody a poskytování sanitárních služeb.

393 L 0038

Směrnice Rady 93/38/EEC ze 14. června 1993 o koordinaci řízení při zadávání veřejných zakázek orgány působícími ve vodním a energetickém hospodářství, dopravě a telekomunikacích.