Podpůrné programy zemědělství pro rok 2001

Analýza účelnosti a ekonomické efektivnosti podpor do zemědělství za rok 1999

Analýza účelnosti a ekonomické efektivnosti podpor do zemědělství za rok 1999

1 Přístupy k analýze účelnosti a ekonomické efektivnosti zemědělských podpor

Analýza účelnosti podpor zemědělství vychází z následujících zásad:

1. Podpory zemědělským podnikům jsou součástí celkových podpor vyplývajících z uplatňované zemědělské politiky ČR. Touto politikou jsou přímo i nepřímo podporovány také navazující články potravinového řetězce, spotřebitelé, životní prostředí a venkov.

2. Zemědělství je podporováno (1) přímo prostřednictvím zdrojů ze státního rozpočtu (výdaji daňových poplatníků na dotace, činností SFTR, PGRLF ap.), (2) nepřímo prostřednictvím ušlých příjmů státního rozpočtu (odpisy dluhů, specifické daňové úlevy ap.) a (3) nepřímo prostřednictvím spotřebitelů (v důsledku uplatňované ochrany domácích výrobců proti zahraniční konkurenci). Všechny uvedené druhy podpor vstupují do výpočtů mezinárodně uplatňovaných ukazatelů úrovně podpor zemědělství podle metodologie OECD.

3. Značná část přímých podpor zemědělství zpravidla přináší dodatečné zisky (renty) dodavatelům vstupů do zemědělství, resp. odběratelům zemědělské produkce (např. zvyšování úrokových sazeb bank u státem garantovaných úvěrů nad průměr národního hospodářství). To znamená, že část přímých podpor zemědělství je v konečných důsledcích alokována mimo zemědělství. Metody zjišťování alokace přímých podpor mimo zemědělství vyvíjí (také za spolupráce ČR) OECD. Z prvních výsledků (pilotní studie USA a EU) vyplývá, že zhruba 21 ‑ 22 % přímých podpor se v těchto zemích přesouvá mimo sektor zemědělství. S přihlédnutím k méně rozvinuté a účinné tržní struktuře ČR lze v našich podmínkách tento podíl odhadovat až na 30 %.

4. Pro účely zpracování ročních zpráv o stavu zemědělství ČR a pro monitoring a hodnocení zemědělské politiky zemí OECD jsou v ČR evidovány jednotlivé podpory (opatření) zemědělské politiky ČR (viz

 1). U každé podpory se od roku 1995 a podle jednotlivých let sleduje:

• zdroj jejího financování (institucionální hledisko);

• objem podpor (mil. Kč v běžných cenách);

• cíl (cíle) podpory;

• kritéria (ukazatele) hodnocení účinnosti podpory;

• kvantitativní, resp. kvalitativní hodnocení podle kritérií.

5. Každé opatření zemědělské politiky sleduje nějaký hlavní cíl. Mnohá opatření však sledují i vedlejší cíle, často na principu „křížových vazeb“ (např. dotace na údržbu krajiny zvyšují zároveň příjmy zemědělských podniků).

6. U řady podpor zemědělství je přímé hodnocení jejich účinnosti obtížné. Jedná se zejména o:

• podpory investiční povahy s účinky, které se projevují až po více letech;

• podpory, jejichž cílem je orientace zemědělství na environmentální činnosti a služby, zejména pokud se týká údržby a zvelebování veřejných statků typu krajina, venkov ap.;

• podpory typu obecných služeb (výzkum, informatika, vzdělávání ap.), které jsou poskytovány plošně a neselektivně.

V takových případech jsou uplatňována buď nepřímá kritéria (např. počet nově nakoupených traktorů), nebo kritéria čistě kvalitativní povahy.

7. Vlastní hodnocení účinnosti zemědělské politiky je v dalších částech dokumentu provedeno ze tří základních hledisek:

• hodnocení podle věcného zaměření a forem podpor, resp. podle tzv. implementačních kritérií (podle metodologie uplatňované v OECD od roku 1998);

• hodnocení podle cílů, tzn. jak zemědělská politika napomáhá k plnění dlouhodobých i krátkodobých cílů, které jsou (formálně i neformálně) sledovány;

• hodnocení realizace podpor v zemědělství, tzn. hodnocení institucí a mechanismů poskytování a kontroly využití podpor.

2 Souhrnné hodnocení účinnosti podpor do agrárního sektoru

V této kapitole jsou hodnoceny podpory zemědělským podnikům, které jsou poskytovány ze státního rozpočtu (resp. daňovými poplatníky). Opatření zemědělské politiky mají krátkodobé i dlouhodobější dopady. Souhrnné posouzení účinnosti podpor se proto týká období 1995‑99, v členění na období 1995‑97 a 1998‑99..

2.1. Hodnocení podpor podle cílů zemědělské politiky

Rekapitulace podpor vyplývajících z uplatňované zemědělské politiky podle jejích cílů za období 1995‑99 (bez uvažování podpor spotřebitelů) ukazuje tab. 1.

Z hlediska cílů politiky připadá rozhodující podíl podpor na restrukturalizaci a modernizaci podniků a na jejich rozvoj a stabilizaci (dohromady 44,2 % v průměru let 1995‑99). Tento vývoj odpovídá rozvojovému zaměření zemědělské politiky v období 1995‑99. Podíl podniků fyzických osob na zemědělské půdě zůstal od roku 1995 prakticky stabilizován, dynamicky se zvýšil podíl obchodních společností při současném výrazném poklesu podílu družstev. Vložené prostředky podpořily postupující proces výrobní restrukturalizace a přispěly ke zlepšení ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti podniků. Tyto skutečnosti lze přímo či nepřímo dokumentovat následujícími údaji:

1. Pokles stupně zornění: Za období 1994–99 poklesl stupeň zornění podle oficiálních údajů ČSÚ zhruba o 2 % na současných 72,3 %. Skutečný stupeň zornění lze však podle podkladů z VÚZE odhadovat v roce 1999 na 67,2 %.

2. Změny struktury rostlinné a živočišné výroby (index 1999/94): Podíl na osevní ploše: obiloviny 98; řepka 184; cukrovka 65; brambory 93; zelenina 101. Změna stavů zvířat: skot celkem 76,7; z toho krávy 77,3; prasata 98,3; drůbež 121. Výrazně se zvýšily plochy řepky, došlo k dalšímu snížení ploch cukrovky a brambor. Pokračoval pokles stavu skotu a krav, odpovídající odbytovým možnostem v chovu skotu. Vzrostl počet krav bez tržní produkce mléka a počet ovcí.

3. Došlo k výraznému zvýšení výkonnosti zemědělství, měřené ukazatelem hrubé zemědělské produkce (ve s. c. 1989) na jednoho průměrného evidenčního pracovníka v zemědělské prvovýrobě: z hodnoty 203,8 tis. Kč v roce 1989 se zvýšila na 407,7 tis. Kč v roce 1999, tj. více než dvojnásobně. Z hlediska technické výkonnosti, posuzované vývojem hektarových výnosů, nedošlo u většiny plodin ve sledovaném období k zásadní změně, výrazně se však zvýšily výnosy brambor a cukrovky. Také v důsledku dotační politiky podstatně vzrostla dojivost z 3 964 l v roce 1994 na 5 022 l v roce 1999, tj. o 26,7 %. Přírůstky ve výkrmu skotu se zvýšily o 16,2 % a ve výkrmu prasat o 6,6 %.

4. Konkurenceschopnost ve vztahu k daným podmínkám světového trhu se trvaleji prosazuje u obilovin (pšenice, ječmen) a řepky a v některých letech i u brambor.

Na zlepšení ekonomické situace a příjmů podniků bylo v průměru let 1995-99 vynaloženo 20,7 % podpor. Tento podíl se však v posledních dvou letech v důsledku růstu přímých stabilizačních podpor zvyšuje (26,8 % v roce 1999). To se projevilo mj. ve zlepšení ekonomické situace, resp. zmírnění ztrát zemědělských podniků (zejména podniků v oblastech s horšími podmínkami). K zlepšení ekonomické situace podniků přispěla i činnost SFTR v oblasti subvencování vývozů (zvýšení cen zemědělských výrobců až o 30 %).

Na zlepšení vztahu zemědělství k životnímu prostředí a venkovu bylo vynaloženo v průměru let 1995-99 téměř 18 % podpor, přičemž tento podíl neustále roste (23 % v roce 1998 a téměř 22 % v roce 1999). V souladu s dlouhodobými záměry byla většina těchto podpor vynaložena v souvislosti s údržbou krajiny v horších přírodních podmínkách. Díky podporám státu významně vzrostly plochy obhospodařované systémem ekologického zemědělství, a to na 111 tis. ha z. p. v roce 1999, což představuje 2,6 % z celkové výměry zemědělské půdy ČR, zatímco v roce 1994 to bylo pouze 15,8 tis. ha, tj. 0,4 % z celkové výměry zemědělské půdy ČR. Působením dotační politiky se mírně zvýšila plocha trvalých travních porostů a bylo zalesněno přes 2 500 ha zemědělské půdy horší kvality. Na zlepšení vztahů k životnímu prostředí se však poněkud paradoxně podílel i nedostatek finančních prostředků zemědělských podniků na nákup intenzifikačních vstupů. Spotřeba průmyslových hnojiv z 223 kg č. ž./ha v roce 1989 klesla v roce 1994 na 81 kg č. ž./ha a v roce 1999 dokonce na 66 kg č. ž./ha. Obdobný vývoj byl zaznamenán u spotřeby přípravků na ochranu rostlin (1,98 kg účinných látek/ha v roce 1989, 0,88 kg účinných látek/ha v roce 1994 a 0,97 kg účinných látek/ha v roce 1999). Od roku 1999 je na druhou stranu podporováno vápnění pozemků, které přispívá ke zlepšování kvality zemědělské půdy.

Realizace cíle Rozšíření úlohy zemědělství jako producenta obnovitelných zdrojů energie má výrazný vliv na zlepšení životního prostředí, přičemž ve sledovaném období byla bezprostředně zaměřena především na podporu výroby bionafty (téměř 8 % podpor v roce 1999). Po roce 1989 byly se státní podporou nově vybudovány kapacity na zpracování 200 tis. t řepky ročně. Podíl bionafty na celkové spotřebě nafty se v důsledku úlev na spotřební dani a DPH u bionafty v roce 1999 zvýšil na 8,8 %, zatímco v roce 1995 tento podíl činil 2,6 %.

Zemědělská politika byla zaměřena i na podporu spotřebitelů. Cíl Přiměřené ceny zdravotně nezávadných potravin byl podpořen některými ad hoc opatřeními státu (např. zásahy SFTR na domácím trhu a licenčním omezováním vývozu zemědělské produkce pro udržení stability vnitřního trhu v letech 1995‑97). V období 1994‑99 byl růst cen potravin pomalejší (index 127,5) než vývoj CPI (145,6). V důsledku specifických opatření politiky (např. monitoringu cizorodých látek) se zlepšila i kontrola zdravotní nezávadnosti potravin.

2.2 Hodnocení mechanismu poskytování podpor v zemědělství

Zemědělská politika byla v roce 1998 a 1999 institucionálně zajišťována prostřednictvím MZe, Státního fondu tržní regulace v zemědělství, Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s. a dalšími institucemi v rámci rezortu MZe a institucemi z jiných rezortů.

1. Ministerstvo zemědělství

MZe zajišťuje ze své rozpočtové kapitoly zemědělskou politiku státu především formou přímých podpor a dotací do zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství. Tyto transfery byly v roce 1999 poskytovány na základě nařízení vlády č. 24/1999 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí, a v rámci dotačních titulů vyhlašovaných každoročně MZe. Legislativním základem podpůrných programů i dotačních titulů je zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství (§ 2, odst. 5, resp. odst. 1), a zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů (§ 5).

Součástí zemědělské politiky jsou také výdaje MZe na učňovské školství, příspěvky na činnost rezortních příspěvkových organizací a výdaje na projekty výzkumu a vývoje.

Celkové výdaje z rozpočtu MZe na podporu zemědělství se zvýšily meziročně o 15,2 %. Samotné dotace se přitom zvýšily o více než 56 % a podpory podle nařízení vlády o 26,8 %, přičemž nejvíce se na tomto zvýšení podílel nárůst výdajů na údržbu zemědělských pozemků (o 30,3 %). Dotace lesnímu hospodářství se zvýšily o 18,5 %, zatímco vodnímu hospodářství poklesly o 8,3 %.

2. Státní fond tržní regulace v zemědělství

Regulace trhu zemědělských a potravinářských výrobků je od roku 1993 zabezpečována Státním fondem tržní regulace v zemědělství (SFTR) zřízeným na podkladě zákona č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Do regulace trhu pro rok 1999 zařazeny dvě hlavní zemědělské a potravinářské komodity:

• mléko, resp. mlékárenské výrobky;

• pšenice potravinářská.

V roce 1999 byla do regulace zařazena dodatečně řešení nadprodukce brambor ze sklizně let 1997 a 1998 (subvencováním vývozů bramborového škrobu) a přebytku jatečných prasat (subvencováním vývozů).

Regulace trhu vybraných zemědělských a potravinářských výrobků byla zabezpečována intervenčními nákupy (pšenice potravinářské) a subvencovanými vývozy (mléka, resp. mlékárenských výrobků, bramborového škrobu a jatečných prasat).

Základními nástroji pro regulaci trhu v roce 1999 byly:

• Radou SFTR navržené a výměrem MF stanovené minimální (garantované) ceny pro nákup mléka a Radou SFTR schválené smluvní ceny pro pšenici potravinářskou;

• sazby vývozních subvencí pro regulované výrobky.

Na zabezpečování regulace trhu bylo ve státním rozpočtu ČR na rok 1999 původně vyčleněno pro SFTR celkem 1 638 mil. Kč. Dodatečným zdrojem fondu se v průběhu roku 1999 staly finanční prostředky ve výši 1 439 mil. Kč, převedené z PF ČR, rozpočtové kapitoly MZe a jiných rezortů. Kromě prostředků ze státního rozpočtu ČR tvořily zdroje SFTR pro financování regulace trhu také zůstatky finančních prostředků z minulých období, tržby z prodeje zásob intervenčně nakoupené pšenice potravinářské v předchozích letech apod.

SFTR se při zajišťování stability agrárního trhu dostává do stále obtížnější situace. Rostoucí domácí nadprodukce a pokles cen na zahraničních trzích zvyšují finanční nároky na subvencování vývozu přebytků.

3. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s. (dále jen PGRLF) byl založen MZe dne 22. 7. 1993 podle usnesení vlády č. 337 ze dne 23. 6. 1993 jako systémový nástroj k podpoře úvěrů poskytovaných obchodními bankami podnikatelským subjektům v zemědělské a lesní prvovýrobě, službách a potravinářském průmyslu, zárukami jistiny úvěru a dotacemi úroků z bankovních úvěrů.

V roce 1999 bylo PGRLF vyčleněno z rozpočtu MZe 2 387 mil. Kč (v roce 1998 to bylo 3 611 mil. Kč; od počátku činnosti fondu v roce 1994 bylo vyčleněno 17 124 mil. Kč).

PGRLF podporuje podniky agrárního sektoru prostřednictvím programů, v jejichž struktuře došlo v roce 1999 k zásadním změnám. V roce 1999 podporoval PGRLF bankovní úvěry zárukami bankovních úvěrů a dotacemi úroků po celý rok v programech PROVOZ a EXPORT. V programech ZEMĚDĚLEC, LESY a TOZ byly úvěry podporovány do 15. 8. 1999. Do téhož data byla zvýhodněna podpora úvěrům v doplňkových programech KRAJINA (v souběhu s programy PROVOZ a ZEMĚDĚLEC) a AGROREGION (v souběhu s programy PROVOZ, ZEMĚDĚLEC a LESY). Do 1. 6. 1999 byla poskytována zvýhodněná podpora úvěru v doplňkovém programu SKOT (v rámci investičního programu ZEMĚDĚLEC).

Od 15. 8. 1999 byl zaveden pro podporu investičních úvěrů nový program INVESTICE s podprogramy ZEMĚDĚLEC a ODBYTOVÁ ORGANIZACE.

Úvěry pro mladé zemědělce byly zvýhodněny po celý rok 1999 v doplňkovém programu MLÁDÍ (do 15. 8. 1999 v souběhu s programy PROVOZ, ZEMĚDĚLEC a LESY a po tomto datu v souběhu s programy PROVOZ a INVESTICE ‑ ZEMĚDĚLEC).

V roce 1999 se na první místo v objemu podporovaných úvěrů dostaly exportní úvěry v programu EXPORT (39,5 % objemu podporovaných úvěrů) pro vývoz mléčných výrobků a sladu. Objem podpor provozních úvěrů v programu PROVOZ byl v roce 1999 na druhém místě (32 %).

Objem podpor v rámci investičních programů ZEMĚDĚLEC a INVESTICE ‑ ZEMĚDĚLEC dosáhl 25,9 % z podporovaných úvěrů. Veškeré podporované investiční úvěry se podílely na úvěrech podporovaných PGRLF 26,1 %.

Od začátku roku 1999 se postupně snižoval rozsah garancí i šíře programů. Od 15. 8. 1999 nabyly účinnosti nové „Pokyny pro poskytování podpor“, které významnou měrou změnily podmínky jednotlivých podpůrných programů. Snížilo se riziko, vyplývající z vydávaných garancí. Nabídka programů se zredukovala na rozhodující typy podpor a zprůhlednil se celý schvalovací postup.

4. Ostatní instituce

Na realizaci zemědělské politiky se podílely další instituce z rezortu MZe i mimo rezort MZe (MŽP ‑ SFŽP, MPO ‑ ČMZRB atd.). Na realizaci zemědělské politiky, zejména na řešení aktuálních a neočekávaných problémů v zemědělství (v roce 1999 např. na řešení následků sucha a povodní), se významně podílel také PF ČR. Tento fond poskytuje i přímé podpory, které se vztahují k privatizovaným podnikům či k pronajímané státní půdě.

Na zajišťování zemědělské politiky v oblasti vývozu se v roce 1999 částečně podílely také Exportní a pojišťovací společnost, a. s. (EGAP) a zejména Česká exportní banka, a. s. (ČEB). Další státní instituce zasahující do zemědělské politiky jsou Licenční komise MPO (resp. MZe), MMR, finanční úřady v kompetenci MF a Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK). MZe se dále ve spolupráci se SSHR podílelo na zajišťování humanitární pomoci do zahraničí. Z rozpočtové kapitoly MZe bylo v roce 1999 uvolněno na tuto pomoc zhruba 60 mil. Kč.

Rekapitulace institucionálních výdajů do agrárního sektoru pro realizaci zemědělské politiky je uvedena v tab. 2.

Závěr

Souhrnná rekapitulace přímých i nepřímých institucionálních výdajů na podporu agrárního sektoru v období 1998-99 v tab. 2 ukazuje, že v meziročním porovnání došlo k navýšení těchto výdajů o 20,9 %. Na tomto zvýšení se nejvíce podílely výdaje do SFTR (meziroční zvýšení o 170,4 %) a daňové úlevy zejména v souvislosti s bionaftou (meziroční zvýšení o 147,6 %). Výdaje do PGRLF v meziročním porovnání poklesly o 33,9 %.

Souhrnné čisté výdaje na podporu zemědělství, stanovené podle metodiky OECD, se rovněž v meziročním porovnání zvýšily a to o 9,8 %, přičemž se na tomto zvýšení podílel především nárůst přímých podpor o 30,2 %. ČR se však i nadále řadí mezi země s nízkou úrovní podpor zemědělství. V průměru let 1997 ‑ 1999 činí odhad produkčních podpor našeho zemědělství 18 %, zatímco tento ukazatel dosahuje v průměru za země OECD 36 % a za země EU 44 %.

Závěrem je možno konstatovat, že finanční prostředky, které byly vynaloženy na podporu zemědělství a ostatních článků agrárního sektoru, přispěly k naplňování dlouhodobých cílů zemědělské politiky. Podpořily především rozvojovou orientaci zemědělství a zároveň zamezily dalšímu výraznému poklesu jeho produkčního rozměru. Do značné míry snížily i riziko existenčního ohrožení zemědělských podniků, což však na druhou stranu přispělo v některých případech k zachování „života“ méně efektivních podniků. Velmi příznivě lze naopak hodnotit dynamický růst podpor do životního prostředí a do nepotravinářského užití produkce, tzn. do perspektivně žádoucí orientace českého zemědělství.

1

Hodnocení účinnosti podpor zemědělství za období 1995‑99 podle jednotlivých druhů a věcného zaměření podpor

Oblast podpor	Druh ‑ zaměření podpory	Vynaložené finance 1995‑99 (1999) (mil. Kč)	Zdroje financování	Cíl podpory	Kritéria hodnocení účinnosti	Hodnocení podle zadaných kritérií
A.	ZEMĚDĚLSTVÍ
Podpora cen	1. Ochrana trhu	54 683 (20 359)	spotřebitelé	Zvýšení cen (a příjmů) v zemědělství.	Zvýšené příjmy zemědělců (mil. Kč).	54 683 mil. Kč.
Přímé platby	1. Údržba zemědělských pozemků - krajiny	10 849 (3 755)	MZe – dotace 1.D, 1.C a NV	Zlepšení vztahu zemědělství k životnímu prostředí – zachování krajiny, zlepšení ekonomických podmínek hospodaření podniků zejména v oblastech s horšími podmínkami.	1. Průměrný zisk (ztráta) podniků (Kč/ha) v horské, bramborářské a bramborářsko-ovesné oblasti (1999 x 1994). 2. Opuštěná půda (tis. ha). 3. Plocha udržované krajiny. 4. Počet pracovních příležitostí.	1. Celkové zlepšení příjmů: 10 849 mil. Kč. Zlepšení hospodářského výsledku 1999 – 1994 (tis. Kč/ha) Právnické osoby: oblast B +315; oblast BO +589; oblast H +2 019. Fyzické osoby: oblast B +304; oblast BO +1 446; oblast H +1 237. 2. Odhad nevyužívané z. p. přibližně 300 tis. ha. 3. 3,2 mil. ha z. p. 4. 11 500 ‑ 15 600 pracovních příležitostí.
	2. Krávy bez tržní produkce mléka	1 776 (426)	MZe – dotace 1.G, 1.E a NV	Restrukturalizace (extenzifikace) výroby: zvýšení počtu krav bez tržní produkce mléka v oblastech s horšími podmínkami, s pozitivními dopady do životního prostředí (zachování krajiny).	Počet krav bez tržní produkce mléka ve srovnání se stavem v roce 1994.	67,3 tis. ks k 1. 3. 2000 (8,4 tis. ks v roce 1995).
	3. Dojnice	1 437 (781)	MZe – dotace 1.G	Zvýšení užitkovosti dojnic, a tím i efektivnosti výroby mléka.	1. Průměrná užitkovost ve srovnání s rokem 1994. 2. Průměrné jednotkové náklady na 1 litr mléka.	1. 5 022 l v roce 1999 ve srovnání s 3 964 l v roce 1994 (nárůst 26,7 %). 2. 7,71 Kč/l v roce 1999 (7,12 Kč/l při započtení inflace 1999/1994, proti 7,48 Kč/l v roce 1994).
	4. Ovce	85 (54)	MZe – NV	Restrukturalizace (extenzifikace) výroby: zachování a rozšíření chovu ovcí v oblastech s horšími podmínkami, s pozitivními dopady do životního prostředí (zachování krajiny).	Počet ovcí ve srovnání se stavem 1998.	54 tis. ks (31. 3. 2000) 36 tis. ks v r.1998.
	5. Včely	375 (80)	MZe – dotace 1.E, 1.D	Zabránění úbytku včelstev k zajištění opylování kulturních rostlin, s pozitivními dopady do životního prostředí.	Počet včelstev ve srovnání s rokem 1994.	565 tis. včelstev v roce 1999 (630 tis. v roce 1994), počty se však od roku 1997 zvyšují. 537 tis.v r. 1996
	6. Len	51 (30)	MZe – dotace 1.F	Zachování ploch lnu v tradičních oblastech jeho pěstování, s pozitivními dopady do životního prostředí (zachování krajiny).	Plocha (ha) lnu ve srovnání se stavem 1997.	5 292 ha v roce 1999, 2017 ha v r. 1997.
	7. Nákazový fond	5 (1)	MZe – dotace 8	Kompenzace ekonomické újmy chovatelům za přikázané režimy hospodaření v ochranných pásmech nákaz.	Celkové výdaje.	5 mil. Kč.
	8. Ekologické zemědělství	132 (84)	MZe – NV	Zlepšení vztahu zemědělství k životnímu prostředí, podpora cílové skupiny spotřebitelů bioproduktů.	Plocha (ha) organického (ekologického) zemědělství.	111 tis. ha koncem roku 1999, tj. 2,6 % zemědělské půdy ČR.
	9. Přímé podpory na vybrané akce ŽP	196 (48)	MŽP, SFŽP	Kompenzace zemědělským podnikům za environmentální aktivity.	Hodnota agroenvironmentálních služeb.	48 mil. Kč v roce 1999.
	10. Kompenzace škod	200 (200)	PF ČR – MZe	Kompenzace škod (sucho, hraboši, krupobití)	Snížení škod, zvýšení příjmů zemědělských podniků	200 mil. Kč.
Subvence vstupů a úlevy plateb	1. Subvence provozních úvěrů zemědělských podniků	1 543 (333)	PGRLF	Zlepšení cash-flow a ekonomických výsledků zemědělských podniků.	Snížení výdajů zemědělských podniků (mil. Kč).	1 543 mil. Kč.
	2. Subvence investičních úvěrů zemědělských podniků	7 908 (1 745)	PGRLF	Urychlení modernizace a restrukturalizace zemědělství, zlepšení ekonomické výkonnosti zemědělských podniků.	1. Počet nakoupených traktorů 1995‑99 (tis. ks). 2. Počet nakoupených sklízecích mlátiček 1995‑99 (tis. ks). 3. Podíl volného ustájení skotu na celkovém počtu skotu ve srovnání s obdobím před rokem 1994 (%). 4. Produktivita práce v zemědělství (1999 / 1989).	1. 4 971 traktorů (s 2 – 3krát vyšší užitnou hodnotou). 2. 1 379 ks žacích mlátiček. 3. 35 % ustájovacích míst pro dojnice s volným ustájením v roce 1999 (9 % v roce 1989 a 22 % v roce 1994). 4. Index růstu produktivity práce v zemědělství 1999/89: 201,1 %.
	3. Návratné finanční výpomoci zemědělským podnikům 1992‑93	3 415 (490)	neplacené úroky	Založení a rozvoj soukromých farem.	Snížení výdajů zemědělských podniků (mil. Kč).	3 415 mil. Kč.
	4. Odepsané návratné finanční výpomoci	433 (119)	státní rozpočet	Částečné oddlužení, zlepšení ekonomické situace (likvidity) zemědělských podniků, kterým byly poskytnuty návratné finanční výpomoci v roce 1992‑93.	Pokles zadluženosti zemědělských podniků (mil. Kč).	433 mil. Kč.
	5. Odklady splátek za privatizovaný majetek	71 (39)	PF, neplacené úroky podniky	Zlepšení ekonomické situace (likvidity) privatizovaných zemědělských podniků.	Snížení výdajů zemědělských podniků (mil. Kč).	71 mil. Kč.
	6. Zalesňování	155 (46)	MZe – dotace 1.A, NV	Restrukturalizace zemědělství: zalesnění méně kvalitních půd, s pozitivními dopady do životního prostředí.	Počet ha zalesněné půdy 1995‑99.	2 546 ha, z toho 493 ha v roce 1999.
	7. Zatravňování	53	MZe – dotace 1.B	Restrukturalizace zemědělství: snížení procenta zornění, s pozitivními dopady do životního prostředí (snížení kontaminace vod, snížení rizika záplav a eroze půdy ad.).	1. Počet ha nově založených TTP. 2. Snížení % zornění.	1. 42 166 ha (1994‑95). 2. Snížení zornění o 1,3 %.
	8. Obnova sadů, chmelnic a vinic	459 (93)	MZe – dotace 1.C	Zlepšení výkonnosti trvalých porostů.	1. Počet ha obnovených sadů. 2. Počet ha obnovených chmelnic. 3. Počet ha obnovených vinic.	1. 2 567 ha sadů. 2. 1 308 ha vinic (1 416 ha od roku 1994). 3. 1 585 ha chmelnic.
	9. Vodní eroze	224 (104)	MZe – dotace 8. MŽP	Zlepšení vodního režimu v zemědělství, zvýšení kvality půdy.	Hodnota environmentální služby.	104 mil. Kč v roce 1999.
	10. Zazvěření	5	MZe – dotace 1.H	Zvýšení počtu vybraných druhů zvěře v krajině (zlepšení podmínek myslivosti).	Počet zvěře.	1 680 zajíců, 360 koroptví, tj. celkem 5,38 mil. Kč v roce 1998.
	11. Specifické daňové úlevy zemědělství	420 (300)	úlevy na daních z příjmů a pozemků	Zlepšení ekonomických výsledků zemědělských podniků.	Snížení výdajů zemědělských podniků (mil. Kč).	420 mil. Kč.
	12. Snížení nájemného u státní půdy a dotace úroků za úvěry na TOZ	429 (54)	PF	Kompenzace povodní – zlepšení ekonomických výsledků privatizovaných podniků.	Snížení výdajů zemědělských podniků (mil. Kč).	429 mil. Kč.
	13. Závlahy	24 (24)	MZe – dotace 1.I	Zlepšení ekonomických výsledků zemědělských podniků.	Snížení výdajů zemědělských podniků (mil. Kč).	24 mil. Kč.
	14. Vápnění	11 (11)	MZe – NV	Zvýšení kvality půdy.	Počet ha s podporou vápnění	33 523 ha.
	15. Kompenzace zvýšení spotřební daně u nafty	486 (486)	MZe – dotace	Zlepšení ekonomických výsledků zemědělských podniků.	Snížení výdajů zemědělských podniků (mil. Kč).	486 mil. Kč.
	16. Povodně	2 439 (118)	MZe- dotace 4, ost., PF ČR (SMS)	Kompenzace zemědělským podnikům za povodňové škody.	Podíl kompenzací na celkových povodňových škodách zemědělců (%).	Do 20 %.
Obecné služby	1. Genetika	2 165 (413)	MZe ‑ dotace 2, 5, 6, rozpočet	Udržování a zlepšování genetického potenciálu zvířat a rostlin.	1. Počet nakoupených zvířat (1999). 2. Užitkovost zvířat (1998 / 1994). 3. Vyšlechtění a zaregistrování nových odrůd.	1. 20 tis. ks skotu mléčných plemen; 4 tis. ks masných plemen; 7 tis. ks ovcí. 2. Viz podpora užitkovosti dojnic. 3. 45 nových odrůd polních plodin, růst vývozu osiv.
	2. Zachování genových zdrojů a starokladrub-ského koně	285 (90)	MZe - dotace, Národní programy konzervace	Zachování významných genových zdrojů hospodářských zvířat, ryb a včel, rostlin, mikroorganizmů ad. (dle definice FAO).	Počet trvale zachovaných ohrožených genových zdrojů.	Přes 50 tis. položek.
	3. Ozdravění zvířat a plodin	310 (15)	MZe ‑ dotace 3	Ozdravování hospodářských zvířat (zlepšování animal welfare), polních a speciálních plodin.	1. Počet ozdravených chovů (ŽV). 2. Počet likvidovaných ohnisek a užití biologické ochrany (RV).	1. Cca 540 chovů (v tom více než 33 tis. ks dojnic). 2. 130 ohnisek; 261 použití systémů biologické ochrany.
	4. Informatika	37 (4)	MZe ‑ dotace 4, 9.C	Poskytování podnikatelských informací (o trhu apod.) podnikům.	Zavedení zemědělských informačních systémů a poskytování informačních služeb.	Cíle jsou naplňovány (např. NTIS)zapojení podnikatelských subjektů do do předávání informací .
	5. Poradenství a vzdělávání	8 234 (1 607)	MZe ‑ dotace 5, 9.A, 9.B, rozpočet. IVV, učňovské školství	Zvýšení výkonnosti zemědělství podporou poradenství a vzdělávacích akcí. Výchova učňů.	1. Počet akcí (1999). 2. Počet vychovávaných učňů (1999).	1. Podpořeno 19 poradenských kroužků, ve kterých 170 poradců poskytlo služby 1 254 podnikům. 2. 32 386 učňů.
	6. Výzkum a poradenství pro centrum	2 866 (643)	MZe, GA ČR	Zvýšení výkonnosti a konkurenceschopnosti zemědělství, rozvoj vědy, zlepšení managementu rezortu.	Patenty a chráněné průmyslové vzory, licence, nové výrobky a odrůdy, nové technologie, předpisy, normy metodiky apod.	Cílů stanovených v jednotlivých projektech bylo dosaženo.
	7. Monitoring cizorodých látek	162 (29)	SVS ČR, SRS, ÚKZÚZ, ČZPI ad.	Ochrana spotřebitele - zajištění Národního systému sledování CL.	Počet zjišťování (1999).	28 204 (SVS ČR) a 36 116 (ČZPI).
	8. Propagace	45 (10)	MZe	Zlepšení podmínek odbytu (vývozu),propagace školní mléko	Počet akcí (1999).	20 publikací, 12 videokazet, 5 tuzemských výstav, 3 pořady v TV.
	9. Pozemkové úpravy a údržba melioračních zařízení	3 153 (961)	rozpočet (PÚ), SMS	Zlepšení podmínek pro provozování zemědělství v katastrech, zajištění údržby melioračních zařízení.	Počet ha s ukončenými KPÚ a JPÚ k 31. 12. 1999.	94 KPÚ na ploše 28 tis. ha (zahájeno dalších 71 KPÚ na ploše 30 tis. ha); 309 tis. ha JPÚ.
	10. Zavádění evropské legislativy a programu SAPARD	8 (8)	MZe	Zlepšení podmínek odbytu a kvality produktů.	Počet založených odbytových organizací.	11 nových subjektů.
Poplatky	1. Poplatky zemědělských podniků za znečišťování životního prostředí (ovzduší)	‑350 (‑50)	zemědělské podniky	Zlepšení vztahu zemědělství k životnímu prostředí. Snížení emisí amoniaku.	Objem prostředků do SFŽP a snížení hospodářského výsledku zemědělských podniků.	350 mil. Kč.
B.	ZPRACOVATEL-SKÝ PRŮMYSL A OBCHOD
Podpora cen	1. Subvence vývozu (mléka, jatečného skotu a hovězího masa, bramborového škrobu, prasat a vepřového masa, chmele)	6 043 (1 251)	SFTR	Stabilizace trhu, zvýšení cen a příjmů v potravinovém řetězci, včetně cen a příjmů zemědělských výrobců.	1. Zvýšení cen zemědělských výrobců (%). 2. Zvýšení příjmů zemědělců (mil. Kč).	1. Mléko 30,1 %, jatečný skot 21,7 %, průmyslové brambory a škrob 42,5 %, jatečná prasata 0,8 %. 2. Zhruba 20 mld. Kč.
Subvence vstupů a úlevy plateb	1. Subvence úvěrů u malých a středních zpracovatelských podniků	1 083 (275)	ČMZRB	Urychlení modernizace a restrukturalizace malých a středních zpracovatelských podniků.	Snížení výdajů zpracovatelských podniků (mil. Kč).	1 083 mil. Kč.
	2. Bionafta - návratné finanční výpomoci 1993‑95	344 (91)	neplacené úroky	Zvýšení kapacit na výrobu MEŘO, zvýšení poptávky a cen řepky.	Nově vybudované kapacity a jejich využití (tis. t řepky).	Kapacity na zpracování 200 tis. t řepky ročně.
	3. Daňové úlevy – bionafta	2 873 (1 128)	úlevy na spotřební dani a DPH	Kompenzace zvýšených nákladů výroby ekologicky šetrnější nafty, zvýšení poptávky a CZV řepky.	Podíl bionafty na celkové spotřebě nafty v NH (%).	8,8 % v roce 1999 (2,6 % v roce 1995).
	4. Podpora ekologických paliv	68 (68)	MZe – dotace 1.J	Zvýšení objemu nepotravinářského užití zemědělské produkce.	1. Výroba MEŘO. 2. Výroba bioetanolu.	1. 31 tis. t MEŘO. 2. 1 tis. t bioetanolu.
	5. Podpora bramborového škrobu	18 (18)	MZe – dotace 1.K	Zvýšení odbytu domácích brambor, udržení cen pěstitelům brambor.	Objem spotřebovaných domácích brambor.	100 tis. t.
	6. Daňové úlevy - malé pivovary	576 (139)	úlevy na spotřební dani	Zachování malých pivovarů v obcích vyrovnáním konkurenčních nevýhod vůči velkým podnikům.	Podíl malých pivovarů na celkovém výstavu (produkci) piva ČR (%).	14,6 %.
	7. Subvence úroků u obchodních a exportních úvěrů a podpora soukromého skladování obilovin.	985 (374)	PGRLF, SFTR	Zvýšení vývozu, poptávky a cen vybraných komodit. Snížení výdajů obchodních organizací.	Snížení výdajů obchodních organizací (mil. Kč).	985 mil. Kč.
C.	SPOTŘEBITELÉ
Podpora cen	1. Podpora domácího trhu – potravinářská pšenice	5 679	SFTR	Snížení, udržení cen pro spotřebitele.	Snížení výdajů spotřebitelů (mil. Kč).	5 679 mil. Kč.
	2. Licenční politika	3 000	zemědělští výrobci	Snížení, udržení cen pro spotřebitele.	Snížení výdajů spotřebitelů (mil. Kč).	3 000 mil. Kč.
	3. Školní mléko	9 (9)	MZe – dotace	Podpora odbytu a spotřeby mléka, návyk žáků ZŠ na mléko.	1. Počet škol. 2. Spotřeba mléka v litrech.	1. 2 954 škol. 2. 2 162 tis. litrů.