Platný zákon o hlavním městě Praze ve svém ustanovení § 32 stanoví, že lze výkon přenesené působnosti, která je zvláštním zákonem svěřena obcím, svěřit Statutem hlavního města Prahy městským částem jen za předpokladu, že ji lze svěřit všem městským částem bez výjimky.
Toto ustanovení blokuje hlavní město Prahu. Má-li být dodržen zákon, pak Statut hlavního města Prahy nemůže převést na městské části téměř žádný výkon přenesené působnosti, neboť městské části hlavního města Prahy mají rozdílnou velikost, rozdílný počet obyvatel a tedy i rozdílnou kapacitu vlastních úřadů. Je proto systémově nepřijatelné, aby jen díky skutečnosti, že např. některou z přenesených působností nemůže vykonávat městská část Klánovice, nebylo možné převést výkon stejné působnosti na tak velké městské části, jako je např. obvod Prahy 4. Druhá možnost je porušit smysl zákona, upevnit centralizaci a Statutem hlavního města Prahy vytvořit detašovaná pracoviště Magistrátu hlavního města Prahy v jednotlivých městských částech. To by však znamenalo, že by pracovníci detašovaných pracovišť nebyli podřízeni samosprávným orgánům v jednotlivých městských částech ale přímo Magistrátu. Šlo by jen o upevnění centralizace, jež je v rozporu s principy reformy veřejné správy, která je založena na decentralizaci moci.
Navrhovaná novela zákona pouze vypouští podmínku, že je nutné, aby všechny městské části splňovaly stejná kriteria. Novelizovaný zákon nadále ponechává v rozhodnutí hlavního města Prahy, které přenesené působnosti převede na městské části, a dokonce mu umožní rozlišit vzhledem k velikosti a možnostem jednotlivých městských částí.
Navrhovaná právní úprava je nezbytně nutná. Bez této úpravy není možné převést výkon přenesené působnosti Statutem hlavního města Prahy na jednotlivé městské části.
Nová právní úprava nemá žádný hospodářský či finanční dosah na veřejné rozpočty, zejména na státní rozpočet. Spíše lze očekávat zvýšení rozpočtových nákladů při zachování stávající právní úpravy. Navrhovaný zákon není v rozporu ani s článkem 10 Ústavy ani s ústavním pořádkem České republiky.
K Čl. 1
Vzhledem k značně rozdílné velikosti jednotlivých městských částí, počtu obyvatel a s tím související odlišné kapacitě úřadů je nutný diferencovaný přístup ke svěřování přenesené působnosti městským částem.
K Čl. 2
Vzhledem k aktuálnosti návrhu je nutné, aby nabyl účinnosti dnem vyhlášení.
Cyril Svoboda v. r. Pavel Svoboda v. r. Tomáš Kvapil v. r.
Přenesená působnost městských částí
§ 32
(1) Městské části vykonávají pro území stanovené Statutem přenesenou působnost, která je jim svěřena zákonem nebo Statutem.
(2) Přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena obcím, lze Statutem svěřit pouze všem městským částem. Přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena okresním úřadům nebo pověřeným obecním úřadům, lze Statutem svěřit městským částem stanoveným Statutem.
(3) Při výkonu přenesené působnosti se orgány městské části řídí
při rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob zákony a právními předpisy vydanými na základě zákona,
b) v ostatních případech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů; usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů nemohou orgánům městské části ukládat povinnosti, pokud nejsou stanoveny zákonem. Podmínkou platnosti směrnic ústředních správních úřadů je jejich publikování ve Věstníku vlády pro orgány kraje, okresní úřady a orgány obcí.
(4) Rozhodnutí vydaná orgány městských částí ve správním řízení přezkoumává hlavní město Praha, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(5) Městská část obdrží z rozpočtu hlavního města Prahy příspěvek na výkon přenesené působnosti.