N. z. o úpravě majetk. vztahů v družstvech

K Čl.I

1. Povinnou osobou je dle tohoto ustanovení nejenom družstvo a jeho právní nástupce, ale taktéž právnické osoby, vzniklé dalšími majetkovými transformacemi, vzniklé jiným způsobem než podle obchodního zákoníku, tedy se snahou na členy družstva převést lukrativní majetek, zatímco na plnění nároků ostatních oprávněných osob ponechat pouze majetek bez tržní hodnoty.

2. Formulace, že majetkový podíl je závazkovým vztahem mezi oprávněnou osobou a družstvem vyjasňuje zákonem stanovené vazby a z toho plynoucí práva a povinnosti jednotlivých osob.

3. Ustanovení jasným způsobem stanovuje zákonem dané lhůty pro vyrovnání, které byly častým předmětem sporu.

4. Ustanovení ponechává formu vyrovnání ve všech možnostech (majetková i finanční forma), upřesňuje možnosti vypořádání (soudní exekutivní cestou), včetně částečného vypořádání při sporu o výši pohledávky. Nabízí také vyrovnání tímto způsobem pro členy družstva, kteří později ze družstva vystoupili, ale nevnesly svůj majetek do družstva jako základní nebo členský vklad.

K čl. II.

Přechodné ustanovení vymezuje rozsah působnosti tohoto zákona

K čl. III.

Poskytované daňové úlevy mají za cíl zvýšit motivaci ve vypořádávání majetkových podílů oprávněným osobám ze strany povinných osob a fyzických osob, které majetkové podíly převzaly

K čl. IV.

Ustanovení pod sankcí krácení podpor, poskytovaných podle zákona o zemědělství, nutí povinné osoby k aktivnímu uzavření vypořádacího procesu s oprávněnými osobami a pro objektivní rozhodování pracovníků MZe stanovuje povinnost poskytovat MZe potřebné přehledy o rozsahu vyrovnání.

Platné znění částí zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, s vyznačením navrhovaných změn

§ 4

Oprávněné osoby

Oprávněnými osobami podle tohoto zákona jsou fyzické osoby, vymezené podle jednotlivých druhů družstev v § 14, 19 a 23 tohoto zákona.

§ 4a

Povinné osoby

Povinnou osobou je družstvo nebo jeho právní nástupce. Pokud před vypořádáním majetkových podílů přešla část majetku zemědělského družstva jako osoby povinné na jinou společnost než družstvo a jiným způsobem než podle obchodního zákoníku,^5a) stávají se společnosti, na které majetek přešel, povinnou osobou ke všem oprávněným osobám podle § 13 odst. 2 a 3, a to v poměru, ve kterém na ně byla převedena část majetku družstva vůči původnímu družstvu jako původní osobě povinné.

______________

^5a) Například zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.".

§ 7

Čisté jmění družstva

(1) Čisté jmění družstva pro účely tohoto zákona jsou věci, pohledávky a jiná práva a jiné penězi ocenitelné hodno ty a podíl na majetku společného podniku, úměrný výši vkladu družstva, které je po odečtení závazků určeno k rozdělení na majetkové podíly oprávněným osobám. Do čistého jmění není zahrnut majetek, na který byl uplatněn nárok podle zvláštních předpisů⁴⁾ a majetkové vklady, vymezené v § 16 a 20 podle jednotlivých druhů družstev. (2) Od čistého jmění podle odstavce 1 se odečte částka, která bude použita pro uspokojení případných dalších restitučních nároků a) u zemědělských družstev ve výši nároků, které mohou být uplatněny podle zvláštních předpisů⁶⁾ a nebyly uplatněny ke dni schválení transformačního projektu. Výše náhrad za movitý majetek se stanoví podle zvláštního předpisu, vydaného na základě § 20 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, b) u ostatních družstev ve výši 5 % čistého jmění. (3) Zemědělská družstva ze stanoveného čistého jmění, určeného k transformaci podle odstavců 1 a 2, odečtou částku ve výši 25 %, která je určena ke stanovení majetkových podílů formou prodeje oprávněným osobám (dále jen "podíl"). (4) Nároky na náhrady podle zvláštních předpisů a majetkové vklady oprávněných osob tvoří základní podíl na majetku družstev. Další podíly oprávněných osob na majetku družstva plynoucí z transformace se stanoví podle kritérií v souladu s částí třetí až pátou tohoto zákona. Součet základního podílu a dalšího podílu na majetku družstva tvoří majetkový podíl oprávněné osoby na transformovaném družstvu.

(5) Majetkový podíl je závazkový právní vztah mezi oprávněnou osobou a družstvem nebo jeho právním nástupcem. Ve lhůtách, způsobem a za podmínek uvedených v § 13 může oprávněná osoba požadovat a družstvo nebo jeho právní nástupce jsou povinni majetkový podíl vypořádat.

§ 13

Nakládání s majetkovým podílem

1. Pokud podle transformačního projektu nedojde k transformaci družstva na obchodní společnost, určí stanovy družstva přeměněného podle tohoto zákona, jaká část vypočteného majetkového podílu člena je zahrnuta do nedělitelného fondu družstva.⁸⁾ (2) Pokud se oprávněná osoba nestane účastníkem právnické osoby podle transformačního projektu a je podnikatelem v oboru předmětu činnosti výrobního nebo spotřebního družstva nebo provozuje zemědělskou výrobu v případě zemědělského družstva, musí jí být majetkový podíl vypořádán do 90 dnů ode dne, kdy oprávněná osoba o vypořádání písemně požádala. (3) Pokud se oprávněná osoba nestane účastníkem právnické osoby podle transformačního projektu a není podnikatelem ve smyslu odstavce 2, musí jí býtvypořádán majetkový podíl v plné výši po sedmi letech od schválení transformačního projektu, a to do 90 dnů ode dne, kdy oprávněná osoba ovypořádání požádala, pokud se oprávněná osoba s družstvem nebo jeho právním zástupcem nedohodla jinak.

(4) Majetkový podíl se vypořádá převodem vlastnického práva k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám nebo finanční hotovostí z majetku družstva nebo jeho právního nástupce na oprávněnou osobu v cenách podle zvláštního právního předpisu.^11a)

(5) Nedojde-li k vypořádání majetkového podílu ve stanovených lhůtách, provede exekuční vypořádání na základě podání návrhu na výkon rozhodnutí ze strany oprávněné osoby soud podle struktury majetku družstva nebo jeho právního nástupce, bez předchozích žalob na plnění. Pokud dojde ke sporu o výši pohledávky, platí povinnost vypořádat stejným způsobem nespornou pohledávku do nesporné výše ve lhůtě podle odstavce 3.

(6) Podle odstavců 3 až 5 musí být plněno i členům transformovaného družstva, kteří z družstva později vystoupili a nevložili svůj majetkový podíl z transformace do transformovaného družstva jako základní nebo další členský vklad, nebo není-li doposud nevypořádaný majetkový podíl z transformace označen, oprávněným jako další majetková účast na podnikání družstva.

________________________________________________________________________

^11a) Zákon č. 151/1997 Sb., o  oceňování majetku.

Miloslav Kučera ml. v.r. Stanislav Němec v.r.

Petr Hort v.r. Veronika Nedvědová v.r.

Jiří Papež v.r. Milan Zuna v.r.

Platné znění částí zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 24

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.⁵) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. (2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33), b) zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u 1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu, při jejich vyřazení, 2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku a nehmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, 3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení, Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku a nehmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. c) zůstatková cena hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného z důvodů škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l), d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního zákona, e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen, f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů,²¹) avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.²¹) Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do 31. ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části.Pokud je daňový subjekt povinen podat podle zvláštního právního předpisu^19f) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,²²) h) nájemné, a to 1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu,²⁰⁾ 2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období, 3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí drobného hmotného investičního majetku,²⁰) ch) zaplacená daň z nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena za původního poplatníka při změně vlastnických práv k nemovitosti,^26h) zaplacená daň z převodu nemovitostí, a to i v případě, bude-li zaplacena ručitelem za původního vlastníka,^26ch) a zaplacené poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjm y podléhají dani, dále silniční daň, jakož i další daně s výjimkou uvedenou v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f tohoto zákona nebo podle mezinárodní smlouvy (§ 37). Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku, i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon^22a) a odstavce 8 a 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta vkladem společníka nebo člena družstva s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10, j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť, 2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní prventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy²³) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou,^23a) na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy, 3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty, 4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního předpisu.^23b) Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů, 5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,⁵) pokud není dále stanoveno jinak, přitom 1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem^23d) zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši, 2. stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle § 7; pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání, 3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem^23d) nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty.⁵⁾ Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem,^23d) které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů a u silničního motorového vozidla vypůjčeného,^23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty⁵) lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím období jejich rozhodujícími prodejci v České republice, které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji po up lynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník podává přiznání v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího období, poskytne mu informaci o průměrných cenách správce daně. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla^23d) zvýšená na dvojnásobek, 4.na dopravu silničním motorovým vozidlem^23d) zahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty⁵) u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla, l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy, m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,²⁴) n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,²⁵) o) u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví cena pořízení²⁰) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení, p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů, r) úhrn hodnot cenných papírů, vymezených zvláštními právními předpisy,^25a) prodaných ve zdaňovacím období, a to jen do výše úhrnu příjmů z jejich prodeje. Pokud úhrn hodnot těchto prodaných cenných papírů je za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů z jejich prodeje, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle v následujících 3 zdaňovacích obdobích, a to v jednotlivých zdaňovacích obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn příjmů z prodeje těchto cenných papírů převýší úhrn hodnot cenných papírů v tomto jednotlivém zdaňovacím období. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo. Obdobně se podle tohoto ustanovení postupuje, pokud je povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období. Pro účely tohoto ustanovení se hodnotou cenného papíru rozumí 1. nabývací cena akcií a zatímních listů (§ 24 odst. 7), avšak u akcií a zatímních listů nabytých počínaje 1. lednem 1998 zvýšená o cenu uplatněné opce, 2. cena pořízení²⁰) ostatních cenných papírů, zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998 a u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví zvýšená i o nevyplacený naběhlý alikvotní úrokový výnos za celou dobu držby,²⁰)

s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví

1. hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení,

2. cena pořízení²⁰⁾ u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení.

Příjmy uvedené v bodech 1 a 2 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona^22a) a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Toto platí i pro směnku přijatou jako platební prostředek (směnka k inkasu).²⁰⁾ Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti,

t) vstupní cena hmotného majetku a nehmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27), pozemků s výjimkou zásob a pořizovací cena nehmotného investičního majetku nabytého vkladem společníka nebo členem družstva, jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a to jen do výše příjmů z jejich prodeje, a dále zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem po ukončení nájmu, a to jen do výše uhrazené pronajímatelem, u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhým z manželů při prodeji nemov itosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, v) účetní odpisy²⁰) u hmotného investičního majetku, nehmotného investičního majetku a opravné položky k úplatně nabytému majetku, které nejsou vymezeny pro účely zákona jako hmotný majetek nebo nehmotný majetek (§ 26 odst. 2 až 4); přitom u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví se aktivní opravná položka zahrne do výdajů pravidelně během 15 let od pořízení obchodního majetku, a to v poměrné výši připadající na příslušné zdaňovací období. Toto ustanovení se však nevztahuje na účetní odpisy nehmotného investičního majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, pokud tento majetek před vložením do obchodní společnosti nebo družstva nebyl společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, w) nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo na družstvu při jeho prodeji, zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998, a to jen do výše příjmů z prodeje s výjimkou nabývací ceny podílu akciové společnosti (akcie), pro kterou platí ustanovení písmene r), x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8, y) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením, a to u pohledávky za dlužníkem, 1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu²⁶ⁱ) nebo zrušil konkurz, a to pro nedostatek majetku dlužníka, 2. který je v konkurzním a vyrovnacím řízení,²⁶ⁱ) na základě výsledků konkurzního a vyrovnacího řízení, 3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka, 4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem ekonomicky nebo personálně spojenou osobou anebo fyzickou osobou blízkou (§ 23 odst. 7). 5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba,^26j) a to na základě výsledků této dražby. Obdobně to platí pro pohledávku, nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona,^22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových aktiv a pasív v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kurzovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky,^22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub hospodářského výsledku, z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2 a nehmotného majetku podle § 26 odst. 4, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů,²) vypořádacího podílu na majetku družstva^26f) nebo likvidačního zůstatku^26g) v případě likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta, za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt začne být využíván vlastníkem pro podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude takto využíván nejméně po dobu dalších dvou let. Dojde-li k porušení podmínek, je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu (odstupné) v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro její uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu, zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy,³²) rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1, zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů s nimi souvisejících za podmínky, že jsou součástí nákladů a výnosů ve stejném zdaňovacím období, zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle § 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši, ze) cena pořízení²⁰) směnky, o níž je účtováno podle zvláštních právních předpisů²⁰) jako o cenném papíru, zvýšená u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o naběhlý alikvotní úrokový výnos, a to jen do výše příjmu z jejího prodeje, zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla,³⁰⁾ a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o cenu pořízení tohoto uměleckého díla, zg) právo opce podle zvláštního právního předpisu,²⁰) avšak při prodeji práva opce je hodnota práva opce²⁰) nebo hodnota práva opce k 31. prosinci 1997 podle zvláštního právního předpisu,²⁰) bylo-li právo opce pořízeno do 31. prosince 1997, výdajem (nákladem), s výjimkou uvedenou v písmenech r) a w), a to jen do výše příjmů z jeho prodeje, zh) částky náhrad cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem,⁵) kterými se pro účely tohoto zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40 % stravného a zvýšení stravného až o 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem,⁵) zi) zrušeno zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu,^9a) maximálně však do výše 3 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, ²¹) zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu krizového řízení. zl) výdaje vynaložené podnikatelem provozujícím zemědělskou výrobu na nákup pohledávky na vypořádání majetkového podílu stanoveného podle zvláštního právního předpisu^20f) nebo na nákup pohledávky na vypořádání náhrady za zemědělský inventář stanovené podle zvláštního právního předpisu předpisu,^20g) pokud taková pohledávka byla povinnou osobou vypořádána vydáním věcí nebo majetkových práv.

___________________________________________________________________

^20f) § 17 zákona č. 42/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

^20g) § 20 zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.“.

(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně. (4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30 , nejméně však tři roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně osm let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a b) kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona, a c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku. Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b). (5) Prodává-li se najatý hmotný majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší než zůstatková cena, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona, a u pozemků, hmotného majetku vyloučeného z odpisování za podmínky, že kupní cena nebude nižší než cena stanovená podle zvláštního předpisu nebo soudním znalcem. (6) Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli; přitom výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného připadající na skutečnou dobu nájmu. (7) Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely zákona považuje hodnota splaceného peněžitého a nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva včetně emisního ážia nebo cena pořízení²⁰) majetkové účasti v případě úplatného pořízení podílu anebo cena stanovená pro účely daně dědické a darovací^26b) v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen fyzickou osobou (§ 2), se ocení u společníka nebo člena stejně jako nepeněžitý příjem v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek nebo nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka podle § 2, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou. Je-li vkladem nemovitost, která nebyla zařazena v obchodním majetku a byla pořízena nebo nabyta v době kratší než pět let před vložením do obchodní společnosti nebo družstva, ocení se pořizovací cenou, a v případě nabytí děděním nebo darováním, cenou stanovenou pro účely daně dědické a darovací. Nepeněžitý vklad vložený společníkem do obchodní společnosti nebo členem do družstva, je-li tento společník nebo člen právnickou osobou (§ 17), se ocení u společníka nebo člena v případě hmotného majetku a nehmotného majetku zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a v případě ostatního majetku účetní hodnotou. (8) Účetní hodnotou pohledávky pro účely tohoto zákona se rozumí nominální hodnota nebo cena pořízení pohledávky, snížená o odpis^22b) nebo vytvořenou opravnou položku.^22a) (9) U pohledávky nabyté vkladem v souvislosti se zánikem obchodní společnosti nebo družstva bez likvidace^22c) pokračuje obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky^22b) nebo v tvorbě opravné položky,^22a) jakoby ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to do výše ocenění pohledávky pro vklad, maximálně však do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené v rozvaze vkladatele. Při následném vkladu pohledávky nabyté vkladem může obchodní společnost nebo družstvo uplatňovat odpis^22b) nebo opravné položky^22a) jen do výše účetní hodnoty pohledávky zachycené u prvého vkladatele. (10) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně Richterovy mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.⁵) (2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také a) odpisy hmotného majetku a nehmotného majetku (§ 26 až 33), b) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku upravená o poměrnou část zůstatkové hodnoty opravné položky k úplatně nabytému majetku,²⁰) a to jen do výše příjmů z jeho prodeje nebo do výše náhrad zahrnutých do základu daně, s výjimkou uvedenou v písmenu c), c) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) pěstitelských celků trvalých porostů a zvířat podle přílohy k tomuto zákonu při jejich vyřazení, d) příspěvky právnickým osobám, pokud tato povinnost vyplývá ze zákona, e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně, f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společnosti za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů²¹) a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů,²²) h) nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, avšak u poplatníků účtujících v soustavě jednoduchého účetnictví v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období, a to bez ohledu na den platby; poprvé lze nájemné uplatnit v roce, ve kterém byla platba nájemného uskutečněna, ch) zaplacená daň z nemovitostí, silniční daň, jakož i další daně, s výjimkou uvedenou v § 25, a poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani, i) rezervy, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon, j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené na 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť, 2. provoz závodních zdravotnických zařízení a péči o zdraví zaměstnanců v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, ²³) 3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty, 4. provoz vlastních zařízení závodního stravování kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na závodní stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované maximálně do výše 55 % ceny hlavních a přesnídávkových jídel. Za závodní stravování ve vlastním zařízení se považuje i závodní stravování zabezpečované ve vlastním zařízení prostřednictvím jiných subjektů. k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů,⁵) přitom 1. na ubytování, dopravu hromadnými dopravními prostředky a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši, 2. na dopravu motorovým vozidlem zahrnutým v majetku poplatníka nebo v pronájmu ve výši stanovené v odstavci 6, 3. na dopravu motorovým vozidlem poplatníka nezahrnutým v majetku poplatníka s výjimkou pronájmu ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty; u nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla zvýšená na dvojnásobek, 4. stravné a kapesné při zahraničních pracovních cestách, 5. stravné při tuzemských pracovních cestách, a to pouze pro zaměstnance podle § 6, l) škody vzniklé v důsledku živelných pohrom, m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany,²⁴) n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu,²⁵) o) zůstatková cena (§ 29 odst. 2) hmotného majetku, který je poplatník povinen předat podle zvláštních předpisů, ²⁶) snížená o přijaté dotace na jeho pořízení, p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů, r) úhrn cen pořízení majetkových cenných papírů za zdaňovací období v případě jejich prodeje, s) u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví hodnota pohledávek do výše příjmů z jejich prodeje, t) výdaj (náklad) na pořízení hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) a pozemku v případě jeho prodeje. (3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně. (4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se uznává do výdajů (nákladů) za podmínky, že a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však 3 roky, s výjimkou nemovitostí, u kterých musí doba nájmu trvat nejméně 8 let, a b) kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona. (5) Prodává-li se najatá věc, která byla předmětem nájemní smlouvy, po jejím ukončení nájemci, v ostatních případech, než je uvedeno v odstavci 4, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena nebude nižší n ež zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle tohoto zákona. (6) Výdaje (náklady) podle odstavce 2 písm. k) bodu 2 se stanoví buď a) v prokázané výši za nakoupené pohonné hmoty, nejvýše však ve výši náhrady výdajů[5] za spotřebované pohonné hmoty zvýšené u 1. osobních automobilů o 20 %, 2. nákladních automobilů a autobusů o 25 % nebo o 30 % při jízdě s přívěsem, nebo b) ve výši náhrady výdajů ⁵) za spotřebované hmoty zvýšené o 1. 15 % za km ujeté při rozvozu zboží (věcí) a poskytování služeb se zastávkami na krátkých vzdálenostech a při provozu taxislužby a autoškol, 2. 5 % za km ujeté ve městě nad 100 tisíc obyvatel podle posledního sčítání lidu, 3. 5 % za km ujeté v měsících lednu, únoru, listopadu a prosinci. Při splnění výše uvedených podmínek se procenta zvýšení uvedená v písmenu b) v bodech 1 až 3 sčítají. Zvolený způsob se uplatní u všech motorových vozidel v majetku poplatníka a pronájmu a nelze jej v průběhu zdaňovacího období měnit.

§ 34

Položky odčitatelné od základu daně

(1) Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v sedmi zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.^9b) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část ztráty komanditní společnosti připadající komplementářům; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem.^9c) Poprvé lze tohoto ustanovení použít u daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období roku 1993. U akciové společnosti, u níž došlo k přeměně z investičního fondu na jiný podnikatelský subjekt,^19d) lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena investičnímu fondu počínaje zdaňovacím obdobím 1996. (2) Pro stanovení daňové ztráty, kterou lze podle odstavce 1 odečíst, platí ustanovení § 23 až 33 a § 38n. U komanditní společnosti se daňová ztráta snižuje o částku připadající komplementářům.^20a) (3) Od základu daně mohou poplatníci odečíst a) 10 % vstupní ceny hmotného majetku zatříděného podle přílohy k tomuto zákonu v odpisových skupinách 1, 2 a 3, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky, b) 15 % ze vstupní ceny zařízení pro čištění a úpravu vod označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.24.1 využívaných ve stavbách klasifikovaných kódem Standardní klasifikace produkce 46.21.64, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jeho prvními vlastníky, c) 15 % ze vstupní ceny třídicích a úpravárenských zařízení na zhodnocení druhotných surovin zahrnutých v oddílu 29 Standardní klasifikace produkce, pomocí nichž jsou zpracovány druhotné suroviny ve skupinách 37.10 a 37.20 Standardní klasifikace produkce, s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky, d) 20 % ze vstupní ceny strojů pro zemědělství a lesnictví, označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.3., s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky, e) částky stanovené v písmenech a) až d), a to ze vstupní ceny evidované v majetku pronajímatele, jsou-li prvními nájemci podle smlouvy o finančím pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku za podmínky, že pronajímatel byl prvním vlastníkem pronajatého majetku a neuplatnil odpočet podle písmen a) až d),

6. 20 % z ceny majetku, kterým zemědělské družstvo, popřípadě jeho právní nástupce, vypořádali oprávněným osobám jejich majetkový podíl stanovený zvláštním právním předpisem.^x) Tento odpočet se netýká majetku, který zemědělské družstvo, popřípadě jeho právní nástupce, vydalo oprávněným osobám podle zvláštního právního předpisu.^xx) Odpočet lze uplatnit po dobu 3 roků počínaje zdaňovacím obdobím 2000.

___________________________________________________________________

10. Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

xx) § 13 odst. 2 zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů."

Při spoluvlastnictví k hmotnému majetku lze odpočet uplatnit pouze v poměrné výši podle vlastnických práv. Toto ustanovení nelze uplatnit v tom zdaňovacím období, v němž dojde k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, ke vstupu do likvidace nebo k prohlášení konkurzu. Vytváří-li poplatník soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením podle § 26 odst. 2, lze odpočet uplatnit pouze jednotlivě za každou samostatnou movitou věc zařazenou do souboru, která je pro účely zákona hmotným majetkem. (4) Odpočet podle odstavce 3 lze uplatnit nejdříve v tom zdaňovacím období, ve kterém je hmotný majetek evidován v majetku poplatníka, nebo přenechán nájemci ve stavu způsobilém k obvyklému užívání (§ 24 odst. 4). Evidováním majetku se rozumí uvedení majetku do užívání podle zvláštního předpisu²⁰) a u poplatníka, který není účetní jednotkou, vystavení evidenčního dokladu. (5) Odečet podle odstavce 3 nelze uplatnit u a) letadel, pokud nejsou využívány provozovateli letecké dopravy a leteckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, a u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provozovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na základě vydané koncese a provozovateli autoškol, b) hmotného majetku označeného ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.7 (přístroje pro domácnost, jinde neuvedené), 32.30 (televizní a rozhlasové přijímače, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu a podobná zařízení a příslušenství včetně antén a parabolických antén všech druhů), 35.12 (rekreační a sportovní čluny), 36.1 (nábytek), 36.3 (hudební nástroje) a 36.63.76 (umělé květiny, listoví, ovoce a výrobky z nich zhotovené), c) hmotného majetku umístěného v zahraničí nebo používaného v zahraničí nepřetržitě více než 183 dnů v příslušném zdaňovacím období, d) hmotného majetku nabytého darováním, e) technického zhodnocení (§ 33) s výjimkou technického zhodnocení provedeného v roce uvedení hmotného majetku do užívání, f) hmotného majetku používaného pouze zčásti k zajištění zdanitelného příjmu. (6) Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. a) až d) zaniká, pokud došlo do tří let následujících po roce, kdy b yly odpočet nebo jeho část uplatněny k vyřazení majetku s výjimkou vyřazení v důsledku škody způsobené živelní pohromou [§ 24 odst. 2 písm. l)] nebo k pronájmu tohoto majetku. Při zániku nároku na odpočet je poplatník povinen zvýšit hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněný odpočet podle odstavce 3 nebo jeho uplatněnou část podle odstavce 7 v tom zdaňovacím období, kdy tento nárok zanikl. Obdobně postupuje nájemce, který uplatnil odpočet podle odstavce 3 písm. e), pokud dojde k ukončení finančního pronájmu bez následné koupě najatého hmotného majetku s výjimkou ukončení finančního pronájmu v důsledku škody způsobené živelní pohromou podle § 24 odst. 2 písm. l) nebo tento najatý majetek dále pronajme. Při uplatnění odpočtu na jednotlivé samostatné movité věci zařazené do souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se splnění podmínek podle tohoto odstavce posuzuje odděleně za každou samostatnou movitou věc. (7) Nelze-li odpočet podle odstavce 3 uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet podle odstavce 3, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu). (8) Poplatník, který je fyzickou osobou, uplatní odpočet, jen jde-li o nový hmotný majetek používaný pro dosahování příjmů podle § 7 a 9. Jedná-li se o hmotný majetek zahrnutý do obchodního majetku jednoho z manželů podle § 7 odst. 11, může odpočet uplatnit pouze jeden z manželů, a to ten, který měl majetek zařazen v obchodním majetku dříve. (9) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, lze odpočet zvýšit i o poměrnou část odpočtu podle odstavce 3 zjištěného za veřejnou obchodní společnost; přitom poměrná část odpočtu se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.^9b) (10) Odpočet podle odstavce 3 zjištěný za komanditní společnost se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk nebo ztráta.^19c) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet podle odstavce 3 zvýšit o část odpočtu připadající komplementářům; přitom tato poměrná část odpočtu se na jednotlivého komplementáře určí ve stejném poměru, v jakém je rozdělována část zisku nebo ztráty připadající na komplementáře podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.^9c) (11) Možnost odečítání daňové ztráty podle odstavce 1 vylučuje povolení osvobození od daně. (12) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na obecně prospěšné společnosti. (13) Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. d) mohou uplatnit pouze poplatníci s převážně zemědělskou a lesní výrobou.⁷⁾ Za poplatníky s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů. U poplatníků, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů.

Platné znění zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn