Dnem 1. ledna 2001 nabude účinnosti zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Nová právní úprava rozpočtových pravidlech umožňuje, aby zvláštní právní předpis upravil odchylně od obecné úpravy systém rozpočtování ve vertikálním uspořádání organizačních složek státu. Podle dosavadní praxe, která se v systému uspořádání soudů a státních zastupitelství osvědčila, rozepisuje Ministerstvo spravedlnosti prostředky státního rozpočtu pouze na Nejvyšší soud, Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní soudy, vrchní státní zastupitelství, krajské soudy a krajská státní zastupitelství. Okresním soudům rozepisují prostředky státního rozpočtu krajské soudy, kterým Ministerstvo spravedlnosti rozepisuje prostředky státního rozpočtu i na hospodaření okresních soudů. Krajské soudy v souvislosti s tím plní také pro účely rozpočtových opatření a limitů vůči okresním soudům funkci správce kapitoly. Okresní státní zastupitelství jsou podle dosavadní praxe zálohové organizace, které nejsou účetními jednotkami, a jejich činnost je zálohována krajskými státními zastupitelstvími z prostředků státního rozpočtu přidělených Ministerstvem spravedlnosti v rámci rozpisu závazných ukazatelů státního rozpočtu. Ministerstvo spravedlnosti nemůže za současného stavu personálně ani organizačně na ústřední úrovni zajistit racionální rozpis rozpočtových prostředků až na úroveň okresních soudů. V zájmu co nejhospodárnějšího využití rozpočtových prostředků je nejúčelnější a nejefektivnější rozpočtování okresních soudů z úrovně krajských soudů, které jsou schopny díky svému úzkému vztahu s okresními soudy a informovanosti o jejich činnosti reagovat na jejich reálné rozpočtové potřeby flexibilněji než Ministerstvo spravedlnosti.
Za účelem zachování současného stavu systému rozepisování prostředků státního rozpočtu Ministerstvem spravedlnosti jako správcem rozpočtové kapitoly státního rozpočtu a v souladu s rozpočtovými pravidly je nezbytné doplnit do zákonů upravujících státní správu soudů a státních zastupitelství ustanovení, která umožní jednak provádět rozpis na okresy z úrovně krajů a jednak přesun oprávnění správce kapitoly pro účely rozpočtových opatření a limitů na krajské soudy.
Současně se navrhuje též reagovat v zákonech upravujících státní správu soudů a státních zastupitelství i na zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „zákon o majetku“). Tato nová právní úprava by se negativně promítla do postavení Ministerstva spravedlnosti, soudů a státních zastupitelství, neboť ve vztahu k soudům a státním zastupitelstvím by Ministerstvo spravedlnosti plnilo funkci účetní jednotky a hospodařilo by s majetkem, ke kterému mají podle dosavadní právní úpravy právo hospodaření soudy a státní zastupitelství. Podle dosavadní praxe jsou soudy a státní zastupitelství mimo okresní státní zastupitelství samostatné účetní jednotky hospodařící s majetkem, k němuž mají právo hospodaření. Za účelem zachování současného stavu majetkových vazeb Ministerstva spravedlnosti, soudů a státních zastupitelství je nezbytné reagovat v zákonech upravujících postavení soudů a státních zastupitelství na ta ustanovení zákona o majetku, která upravují příslušnost k hospodaření s majetkem státu.
Zákon o majetku vymezuje příslušnost k hospodaření s majetkem státu a institucionálně ji váže na organizační složky státu, které jsou účetními jednotkami. Účelem návrhu zákona je v souladu se zákonem o majetku jednoznačně upravit postavení soudů a státních zastupitelství mimo okresních státních zastupitelství jako samostatných účetních jednotek, a tím jim zajistit takové ekonomické fungování, jaké organizační složka státu potřebuje pro plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti.
Přijetí navrhované úpravy k 1.1.2001 je naléhavým a nutným krokem k zachování ekonomické stability, jejíž porušení by mohlo vést k narušení řádného chodu soudů a státních zastupitelství jak po stránce finanční, tak po stránce hospodářské a personální. Účelem navrhované úpravy je zachování současného ekonomického postavení a metodiky rozpočtování a s tím souvisejících postupů soudů a státních zastupitelství. Vzhledem k tomu se v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Právní akty Evropských společenství neupravují problematiku řešenou navrhovaným zákonem.
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na státní rozpočet.
K čl. I, čl. II bod 1 a čl. III bod 1
V souladu s § 3 odst. 3 zákona o majetku je organizační složka státu účetní jednotkou, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis anebo zákon o majetku. Podle § 51 odst. 1 zákona o majetku státní rozpočtové organizace zřízené zvláštním právním předpisem zůstávají účetními jednotkami, pokud jimi byly do 1.1.2001. Soudy ani státní zastupitelství však zvláštním právním předpisem výslovně jako státní rozpočtové organizace zřízeny nejsou.
Pokud má uvedeným soudům a státním zastupitelstvím příslušet hospodaření s majetkem státu, je třeba zákonem výslovně prohlásit soudy České republiky a Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství a krajská státní zastupitelství za účetní jednotky. To se netýká okresních státních zastupitelství, které stejně jako doposud, budou hospodářsky a rozpočtově zajišťovány a řízeny krajskými státními zastupitelstvími.
Zákon o majetku jednoznačně upravuje příslušnost k hospodaření s majetkem státu, a s tím související povinnosti resp. úkoly organizačních složek státu. Bylo by nadbytečné ponechat duplicitní úpravu ve zvláštním zákoně, pokud má jen proklamační charakter.
K čl. II bod 2 a 3 a čl. III bod 2
Podle § 45 odst. 1 rozpočtových pravidel rozepisuje rozpočtové ukazatele správce kapitoly, jimž je pro soudy a státní zastupitelství Ministerstvo spravedlnosti, na jednotlivé organizační složky státu napojené na jeho kapitolu, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Vzhledem k tomu se navrhuje, aby Ministerstvo spravedlnosti stanovovalo krajským soudů a krajským státní zastupitelstvím prostředky státního rozpočtu společně na jejich hospodaření a hospodaření okresních soudů a okresních státních zastupitelství. Krajské soudy budou takto přidělené prostředky státního rozpočtu dále rozepisovat okresním soudům spadajících do jeho obvodu. Dále se navrhuje, aby krajské soudy vystupovaly pro účely rozpočtových opatření a limitů ve funkci správce kapitoly.
K čl. IV
Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti společně s rozpočtovými pravidly a zákonem o majetku.
V Praze dne 23. října 2000
předseda vlády
místopředseda vlády a ministr spravedlnosti
a předseda Legislativní rady vlády
Vyznačení navrhovaných změn příslušných ustanovení zákona v platném znění
Zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění
pozdějších předpisů
§ 1
(1) Soudnictví vykonávají nezávislé soudy České republiky.
(2) Soudy České republiky jsou: Nejvyšší soud České republiky (dále jen "Nejvyšší soud"), vrchní soudy, krajské soudy a okresní soudy; v době branné pohotovosti státu též vyšší polní soudy a nižší polní soudy.
(3) Na území hlavního města Prahy vykonává působnost krajského soudu městský soud; působnost okresních soudů vykonávají obvodní soudy.
(4) Působnost okresních soudů mohou v případech stanovených zvláštním zákonem vykonávat i soudy jinak označené.
(5) Soudy České republiky jsou účetními jednotkami.
Zákon č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů
České republiky, ve znění pozdějších předpisů
§ 21
Ministerstvo vykonává státní správu okresních, krajských a vrchních soudů
a Nejvyššího soudu tím, že
a) zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména stanoví počty soudců a odborných a dalších pracovníků soudů; u Nejvyššího soudu je stanoví po dohodě s předsedou tohoto soudu,
b) zajišťuje chod soudů po stránce personální,14)
c) zajišťuje chod soudů po stránce finanční a hospodářské, zejména tím, že zajišťuje financování a materiálně technické zásobování soudů (, plní úkoly vyplývající z práva hospodaření s národním majetkem) a provádí revize hospodářské činnosti soudů,
d) stanoví krajským soudům v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu,
(d)) e)organizuje, řídí a kontroluje výkon státní správy soudů prováděný předsedy soudů,
(e)) f)organizuje a řídí odbornou přípravu justičních čekatelů, zejména rozhoduje po vyjádření předsedy příslušného krajského soudu o zkrácení přípravné služby 15) nebo o započtení doby právnické činnosti v jiném pracovním nebo obdobném poměru do této přípravné služby 16) a stanoví a zajišťuje podmínky ověřování výsledků jejich odborné přípravy justiční zkouškou,17)
(f)) g) organizuje a řídí další odbornou přípravu soudců a ostatních pracovníků soudů,
(g)) h) koordinuje a usměrňuje odbornou průpravu přísedících k výkonu jejich funkce,
(h))i) sleduje chod práce soudních kanceláří,
(i)) j) organizuje, řídí a zajišťuje výkon znalecké a tlumočnické činnosti v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem,18)
(j)) k) plní další úkoly vyplývající ze zvláštních právních předpisů.
(2) Ministerstvo sleduje a hodnotí postup okresních, krajských a vrchních soudů v řízení a rozhodování pouze z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání a soudcovské etiky a plynulosti řízení. K tomuto účelu ministerstvo
a) sleduje a vyhodnocuje stav soudních agend na základě výkazů a justiční statistiky,
b) provádí prověrky soudních spisů a prověrky úrovně soudního jednání,
c) vyřizuje stížnosti fyzických a právnických osob na postup soudů (dále jen "stížnosti"), jakož i jiná jejich podání.
(3) Pokud v rámci plnění svých úkolů získá ministerstvo poznatky o nejednotnosti soudního rozhodování, dává Nejvyššímu soudu podněty k zaujetí stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů.
(4) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. b) může ministr spravedlnosti České republiky podat stížnost pro porušení zákona, jestliže to zákony o soudním řízení připouštějí.
------------------------------------------------------------------
14) § 38 a násl. zákona č. 335/1991 Sb.
15) § 72 zákona č. 335/1991 Sb.
16) § 61 zákona č. 335/1991 Sb.
17) § 63 zákona č. 335/1991 Sb.
18) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
§ 23
(1) Předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu tím, že
a) zajišťuje chod krajského soudu po stránce personální a organizační; zejména stanoví počty přísedících krajského soudu, zajišťuje řádné obsazení krajského soudu odbornými a dalšími pracovníky, vyřizuje personální věci soudců a ostatních pracovníků krajského soudu,
b) zajišťuje chod krajského soudu po stránce hospodářské, materiální a finanční,
c) prostředky státního rozpočtu, stanovené správcem kapitoly státního rozpočtu, rozepisuje pro hospodaření krajského soudu a pro hospodaření okresních soudů v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly státního rozpočtu,
d) pro účely rozpočtových opatření a vystavování limitů podle rozpočtových pravidel plní vůči okresním soudům v jeho obvodu funkci správce kapitoly státního rozpočtu,
(c)) e)zajišťuje výběr uchazečů o funkci soudce, přijímá je do funkcí justičních čekatelů a připravuje podklady pro jejich jmenování soudci,
(d)) f)řídí a kontroluje přípravnou službu justičních čekatelů v obvodu krajského soudu
a její výkon,
(e)) g)řídí a kontroluje výkon státní správy okresních soudů prováděný jejich předsedy,
(f)) h)pečuje o další odbornou výchovu soudců a ostatních pracovníků soudů,
(g)) i) pečuje o odbornou průpravu přísedících krajského soudu k výkonu jejich funkce a organizuje a koordinuje odbornou průpravu přísedících okresních soudů k výkonu jejich funkce,
(h)) j) dohlíží na řádný chod soudních kanceláří,
(i)) k)dohlíží na vedení seznamu znalců a tlumočníků.
(2) Předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání, o dodržování zásad soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení krajského soudu a soudů v jeho obvodu. K tomu účelu
a) provádí prověrky soudních spisů,
b) dohlíží na úroveň soudního jednání,
c) vyřizuje stížnosti.
(3) V rámci úkolů uvedených v odstavci 2 písm. a), b) podává ministerstvu podněty ke stížnostem pro porušení zákona, má-li za to, že jsou splněny podmínky podle zákonů o soudním řízení. Má-li za to, že podnět podaný nebo postoupený mu předsedou okresního soudu nesplňuje podmínky podle zákona o soudním řízení, postoupí ho se svým stanoviskem ministerstvu.
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění
pozdějších předpisů
§ 6
(1) Soustavu státního zastupitelství tvoří Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství a okresní státní zastupitelství; v době branné pohotovosti státu také vyšší a nižší polní státní zastupitelství.
(2) Na území hlavního města Prahy působí městské státní zastupitelství s působností krajského státního zastupitelství a obvodní státní zastupitelství s působností okresních státních zastupitelství. Na území města Brna působí městské státní zastupitelství s působností okresního státního zastupitelství.
(3) Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství a krajská státní zastupitelství jsou účetními jednotkami
§ 13
(1) Ministr spravedlnosti je služebně nadřízen nejvyššímu státnímu zástupci a vykonává dohled nad činností Nejvyššího státního zastupitelství. Při výkonu dohledu posuzuje činnost Nejvyššího státního zastupitelství zejména z hlediska dodržování právních předpisů. Nejvyšší státní zastupitelství podává ministerstvu spravedlnosti každý rok zprávu o činnosti státního zastupitelství za uplynulý rok; podání zvláštní zprávy si může ministerstvo spravedlnosti kdykoli vyžádat.
(2) Správu státního zastupitelství vykonává ministerstvo spravedlnosti.
(3) Ministerstvo spravedlnosti stanoví krajským státním zastupitelstvím v rámci schváleného rozpočtu kapitoly prostředky státního rozpočtu určené na hospodaření krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství v jeho obvodu minimálně v rozsahu členění závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu.