Důvodová zpráva

Návrh zákona o územním členění státu

Sněmovní tisk: č. 783, 3. volební období
Zdroj PSP ČR

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Zákon o územním členění státu pochází z roku 1960 a zabývá se územním členěním Republiky československé. Jeho jednotlivá ustanovení jsou dnes v přímém rozporu s Ústavou České republiky, upravují územní členění jiného státu nebo byly nově upraveny zákonem č. 347/1997 Sb., Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), , zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), zákonem č. 131/2000, o hlavním městě Praze a zákonem č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech. Je sice pravdou, že nově přijaté zákony automaticky nahrazují úpravy starší, nicméně existence tohoto zákona vytváří předpoklady pro vznik zbytečných právních sporů. Jediné patrně dosud živé ustanovení zákona je obsaženo v §2, který omezuje počet obvodů hl. m. Prahy na deset. Toto omezení ovšem brání plné aplikaci zákona č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze.

Dalším důležitým argumentem pro zrušení tohoto zákona je to, že zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, má omezenou platnost. Platnost tohoto zákona končí posledním dnem kalendářního roku, v němž uplynou dvě léta od konání prvních voleb do zastupitelstev krajů. V této chvíli by automaticky vstoupilo v platnost okresní zřízení definované zákonem č. 36/1960 Sb. a to patrně nebylo úmyslem zákonodárce.

Z výše uvedených důvodů a z důvodu jednoznačnosti našeho právního řádu je vhodné zákon v plném rozsahu zrušit.

Návrh zákona je nejen v souladu s ústavním pořádkem, ale právě naopak uvádí tuto oblast do souladu s ústavním pořádkem. Není v rozporu s právem Evropských společenství a nepřináší žádné požadavky na státní rozpočet.

B.

.

§1

Územní členění státu je nyní kodifikováno článkem 99 Ústavy. Znění §1 je v rozporu s Ústavou.

§2

Zvláštní postavení některých měst je nyní upraveno §4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Další členění hlavního města Prahy je součástí zákona č. 131/2000, o hlavním městě Praze. Existující omezení počtu obvodů hl. m. Prahy je proti duchu zákona.

§3

Zákonem č. 347/1997 Sb., Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, byly vytvořeny zcela jiné kraje. Text §3 je v zásadním rozporu s úpravou přijatou již v roce 1997.

K §4 až §10

Současné okresy jsou definovány zákonem č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech a jeho

mi.

K §11 až §13

§11 až §13 se týkají územního členění jiného státu.

K §14

Sídla okresů definuje nyní zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech.

K §15

Jediný odstavec, který doposud nebyl zrušen je v rozporu s čl. 2 zákona č. 347/1997 Sb., Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

K §17

Seznam krajů, okresů a obcí je součástí zákonů č. 347/1997 Sb. a č. 147/2000 Sb. Druhá část věty je neústavní, neboť změny v těchto seznamech mohou být prováděny pouze zákonem.

K §18

Naštěstí již nemáme národní výbory a územní organizace je dostatečně kodifikována platnými zákony.

V Praze dne 20. 11. 2000

Vlastimil Tlustý v.r.

36/1960 Sb.

Zákon

ze dne 9. dubna 1960

o územním členění státu

se změnami a doplňky provedenými s účinností dnem

______________________________________________________________

zákonem č. 69/1967 Sb. 1. ledna 19681)

zákonem č. 29/1968 Sb. vyhlášení (1.1.1968)

vládním nařízením č. 36/1968 Sb. vyhlášení (20.3.1968)

zákonem č. 175/1968 Sb. 1. ledna 1969

zákonem č. 40/1969 Sb. 1. července 1969

zákonem č. 41/1969 Sb. 1. července 1969

zákonným opatřením č. 126/1971 Sb. 26. listopadu 1971

zákonným opatřením č. 248/1990 Sb. vyhlášení (18.6.1990)2)

zákonem č. 425/1990 Sb. dnem voleb do obecních zastupitelstev3)

zákonem č. 108/1995 Sb. 1. ledna 1996

zákonem č. 132/2000 Sb. 1. ledna 2001

______________________________________________________________

1) Ustanovení § 79 odst. 1 nabývá účinnosti dnem, kdy budou provedeny volby v příštím volebním období.

2) Schváleno usnesením předsednictva ČNR ze dne 3. července 1990 (publikováno v částce 46 ročník 1990 Sb.

3) Ustanovení § 20 odst. 3 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.

Zákon

o územním členění státu

Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1

Území Republiky československé se dělí na kraje, kraje se dělí na okresy a okresy se dělí na obce.

§ 2

(1) Území hlavního města Prahy tvoří samostatnou územní jednotku; dělí se na deset obvodů.

(2) Území hlavního města Slovenska Bratislavy tvoří samostatnou územní jednotku. Jeho rozdělení na obvody určí Slovenská národní rada.

(3) Město Brno tvoří samostatnou územní jednotku.

(4) Město Ostrava tvoří samostatnou územní jednotku.

(5) Město Plzeň tvoří samostatnou územní jednotku.

§ 3

Vytvářejí se tyto kraje:

1. Kraj Středočeský se sídlem v Praze;

2. Kraj Jihočeský se sídlem v Českých Budějovicích;

3. Kraj Západočeský se sídlem v Plzni;

4. Kraj Severočeský se sídlem v Ústí nad Labem;

5. Kraj Východočeský se sídlem v Hradci Králové;

6. Kraj Jihomoravský se sídlem v Brně;

7. Kraj Severomoravský se sídlem v Ostravě;

8. Kraj Západoslovenský se sídlem v Bratislavě;

9. Kraj Středoslovenský se sídlem v Banské Bystrici;

10. Kraj Východoslovenský se sídlem v Košicích.

§ 4

Ve Středočeském kraji se vytvářejí tyto okresy:

1. Okres Benešov;

2. Okres Beroun;

3. Okres Kladno;

4. Okres Kolín;

5. Okres Kutná Hora;

6. Okres Mělník;

7. Okres Mladá Boleslav;

8. Okres Nymburk;

9. Okres Praha - východ;

10. Okres Praha - západ;

11. Okres Příbram;

12. Okres Rakovník.

§ 5

V Jihočeském kraji se vytvářejí tyto okresy:

1. Okres České Budějovice;

2. Okres Český Krumlov;

3. Okres Jindřichův Hradec;

4. Okres Pelhřimov;

5. Okres Písek;

6. Okres Prachatice;

7. Okres Strakonice;

8. Okres Tábor.

§ 6

V Západočeském kraji se vytvářejí tyto okresy:

1. Okres Domažlice;

2. Okres Cheb;

3. Okres Karlovy Vary;

4. Okres Klatovy;

5. Okres Plzeň-město;

6. Okres Plzeň - jih;

7. Okres Plzeň - sever;

8. Okres Rokycany;

9. Okres Sokolov;

10. Okres Tachov.

§ 7

V Severočeském kraji se vytvářejí tyto okresy:

1. Okres Česká Lípa;

2. Okres Děčín;

3. Okres Chomutov;

4. Okres Jablonec nad Nisou;

5. Okres Liberec;

6. Okres Litoměřice;

7. Okres Louny;

8. Okres Most;

9. Okres Teplice;

10. Okres Ústí nad Labem.

§ 8

Ve Východočeském kraji se vytvářejí tyto okresy:

1. Okres Havlíčkův Brod;

2. Okres Hradec Králové;

3. Okres Chrudim;

4. Okres Jičín;

5. Okres Náchod;

6. Okres Pardubice;

7. Okres Rychnov nad Kněžnou;

8. Okres Semily;

9. Okres Svitavy;

10. Okres Trutnov;

11. Okres Ústí nad Orlicí.

§ 9

V Jihomoravském kraji se vytvářejí tyto okresy:

1. Okres Blansko;

2. Okres Brno-město;

3. Okres Brno - venkov;

4. Okres Břeclav;

5. Okres Zlín:

6. Okres Hodonín;

7. Okres Jihlava;

8. Okres Kroměříž;

9. Okres Prostějov;

10. Okres Třebíč;

11. Okres Uherské Hradiště;

12. Okres Vyškov;

13. Okres Znojmo;

14. Okres Žďár nad Sázavou.

§ 10

V Severomoravském kraji se vytvářejí tyto okresy:

1. Okres Bruntál;

2. Okres Frýdek - Místek;

3. Okres Jeseník;

4. Okres Karviná;

5. Okres Nový Jičín;

6. Okres Olomouc;

7. Okres Opava;

9. Okres Ostrava-město;

10. Okres Přerov;

11. Okres Šumperk;

12. Okres Vsetín.

§ 11

V Západoslovenském kraji se vytvářejí tyto okresy:

1. zrušen

2. Okres Bratislava - venkov;

3. Okres Dunajská Streda;

4. Okres Galanta;

5. Okres Komárno;

6. Okres Levice;

7. Okres Nitra;

8. Okres Nové Zámky;

9. Okres Senica;

10. Okres Topoľčany;

11. Okres Trenčín;

12. Okres Trnava.

§ 12

Ve Středoslovenském kraji se vytvářejí tyto okresy:

1. Okres Banská Bystrica;

2. Okres Čadca;

3. Okres Dolný Kubín;

4. Okres Liptovský Mikuláš;

5. Okres Lučenec;

6. Okres Martin;

7. Okres Povážská Bystrica;

8. Okres Prievidza;

9. Okres Rimavská Sobota;

10. Okres Velký Krtíš;

11. Okres Zvolen;

12. Okres Žiar nad Hronom;

13. Okres Žilina.

§ 13

Ve Východoslovenském kraji se vytvářejí tyto okresy:

1. Okres Bardejov;

2. Okres Humenné;

3. Okres Košice-město

Okres Košice-venkov

4. Okres Michalovce;

5. Okres Poprad;

6. Okres Prešov;

7. Okres Rožňava;

8. Okres Spišská Nová Ves;

9. Stará Lubovňa;

10. Svidník;

11. Okres Trebišov;

12. Vranov.

§ 14

Město, podle něhož je okres pojmenován, je jeho sídlem.

§ 15

(1) Vytvoření nebo zrušení kraje, podstatná změna jeho území nebo změna jeho sídla se provádí zákonem; provádět jiné změny území kraje přísluší vládě.

(2) zrušen

(3) zrušen

§ 16

zrušen

§ 17

Ministerstvo vnitra sestaví a vyhlásí seznam krajů, okresů a obcí, tvořících jednotlivé okresy; ministerstvo vnitra též vyhlašuje změny v tomto seznamu, vyplývající ze změn prováděných podle tohoto zákona.

§ 18

V souladu s územním členěním státu stanoveným tímto zákonem se přebuduje a nejpozději ode dne 1. července 1960 vstoupí v platnost územní organizace národních výborů a ostatních státních orgánů v krajích, v okresech a v obcích.

§ 19

Tento zákon nabývá účinnosti ode dne vyhlášení; provede jej vláda.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací