Důvodová zpráva

Vládní novela zákona o zřízení ministerstev

Sněmovní tisk: č. 793, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Článek 79 odst. 2 Ústavy České republiky předpokládá, že právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upraví zákon. Tímto zákonem je návrh zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) a na něj navazující návrh zákona o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). Dalším návrhem je návrh zákona, kterým se provádějí změny v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a mění se zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o komplex tří návrhů zákonů, které se současně předkládají, představují jeden celek, který nelze dělit.

Vytvoření občanské státní služby (dále jen „státní služba“) v právním řádu České republiky po 50 letech vyžaduje, aby byla státní služba jednotně řízena a organizována. Podle návrhu služebního zákona má být řídící úlohou pověřen Úřad vlády České republiky a v tomto úřadu jeho organizační jednotka Generální ředitelství státní služby (dále jen „generální ředitelství“). Podle návrhu služebního zákona (část první, hlava III) má generální ředitelství být organizačním, koncepčním, koordinačním, ústředním řídícím, výkonným a kontrolním místem ve věcech státní služby. K úkolům generálního ředitelství má, mimo jiné, náležet

  • příprava návrhu systemizace a kontrola jejího dodržování, sledující racionální a úspornou vnější a vnitřní organizací správních úřadů,

  • příprava návrhů právních předpisů týkajících se státní služby a vydávání služebních předpisů usměrňujících v mezích služebního zákona činnost správních úřadů (služebních úřadů), to je míst, kde budou vykonávat státní zaměstnanci státní službu,

  • koordinace vzdělávání státních zaměstnanců v zájmu soustavného prohlubování jejich odborné úrovně.

V čele generálního ředitelství mají být generální ředitel státní služby a zástupce generálního ředitele státní služby. K základním úkolům těchto vedoucích státních zaměstnanců-představených má náležet vedle řízení generálního ředitelství zejména řešení organizačních věcí státní služby a zaměstnaneckých vztahů státních zaměstnanců.

Z hlediska toho, kde má být konstituováno místo ústředního řízení státní služby podle návrhu služebního zákona, byly zvažovány různé varianty řešení. Jednalo se o samostatný správní úřad, podobně jako tomu bylo dříve, kdy existoval Úřad pro legislativu a veřejnou správu (zákon č. 472/1992 Sb.) nebo o zahrnutí tohoto místa v Ministerstvu financí, které státní službu řídilo za 1. čs. republiky anebo o zahrnutí v Úřadu vlády České republiky jako jeho organizační jednotky. Z možných v úvahu přicházejících řešení se navrhuje řešení, které je vhodné a zároveň úsporné.

Podle dosavadní právní úpravy [§ 28 odst. 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (tzv. kompetenční zákon)] není Úřad vlády České republiky ústředním orgánem státní správy, v jehož čele není člen vlády. Jeho právní povaha není jasná. Podle tzv. kompetenčního zákona plní tento úřad úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky a jejích orgánů. Úřad vlády nedisponuje žádnými výkonnými oprávněními, která však budou při ústředním řízení státní služby nezbytná.

Vedle výše uvedeného je zřejmé, že i na Úřadu vlády České republiky jsou vykonávány odborné činnosti v takovém rozsahu, jako je tomu v jiných ústředních správních úřadech, které odůvodňují změnu právní povahy tohoto úřadu, aby se i na státní zaměstnance zařazené v něm k výkonu státní služby služební zákon vztahoval.

Ústřední řízení státní služby vyžaduje, aby toto řízení zajišťoval v České republice ústřední správní úřad; podle terminologie dosavadního tzv. kompetenčního zákona, ústřední orgán státní správy, v jehož čele není člen vlády. Navrhuje se proto takto zřídit Úřad vlády České republiky. Z hlediska právní formy, jíž se tak má stát, je nezbytné postupovat podle čl.79 odst. 1 Ústavy České republiky a zřídit tento úřad zákonem. Tento návrh zákona, jímž mají být uvedené kroky realizovány, vychází z precedentu, kterým je zákon č. 272/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah návrhu zákona

Finanční dosah návrhu zákona, spočívající v nutnosti zvýšit počet zaměstnanců Úřadu vlády České republiky, je zahrnut do celkového finančního dosahu v návrhu služebního zákona.

K § 1

Navrhuje se zřídit Úřad vlády České republiky jako ústřední orgán státní správy (ústřední správní úřad), v jehož čele není člen vlády České republiky. Působnost Úřadu vlády České republiky ve věcech státní služby se navrhuje stanovit v tzv. kompetenčním zákoně a zejména v návrhu služebního zákona.

K § 2

Navrhované ustanovení obsahuje přímou novelu tzv. kompetenčního zákona, v jehož §2 odst. 1 se doplňuje Úřad vlády České republiky.

V ustanovení § 28 odst. 2 se navrhuje vyjádřit postavení generálního ředitelství v organizační struktuře Úřadu vlády České republiky.

Posléze se vymezuje a zpřesňuje způsob řízení Úřadu vlády České republiky ve vztahu k navrhovanému služebnímu zákonu vedoucím Úřadu vlády České republiky, na kterého se navrhovaný služební zákon nebude vztahovat. Jinak se navrhuje převzít dosavadní právní úpravu, k jejíž změně, s výjimkou vztahu k návrhu služebního zákona, není důvod.

K § 3

Protože Úřad vlády České republiky, byť v právně nejasné podobě, fakticky existuje, je nezbytné v přechodném ustanovení stanovit, že se dosavadní Úřad vlády České republiky považuje za Úřad vlády České republiky podle § 1.

K § 4

Účinnost služebního zákona se navrhuje stanovit od 1. ledna 2002. Účinnost navrhovaného zákona je však potřebné s ohledem na úkoly, které má generální ředitelství plnit při přechodu z pracovněprávních vztahů na služební vztahy (služební poměr), stanovit již dnem vyhlášení.

V Praze dne 1. listopadu 2000

předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n v. r.

  1. místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí

PhDr. Vladimír Š p i d l a v. r.

1) § 28 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. …/2001 Sb.

Zákon č. …/2001 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací