Vládní návrh novely zákona o spotřebních daních

K Čl. I

K bodům 1 a 11

Podle § 2 písm. e) se jakákoliv aditivace pohonných hmot, t.j. přidání přísad do pohonných hmot, považuje za výrobu. To znamená, že každý subjekt, který pohonné hmoty aditivuje, je výrobcem a tudíž i plátcem spotřební daně se všemi povinnostmi, které plátce daně musí splnit. To je však z pohledu příjmů státního rozpočtu ze spotřebních daní zbytečné, protože aditivovaný výrobek má stejnou sazbu spotřební daně jako výrobek neaditivovaný. Vyjmutím aditivace z pojmu výroba se tedy zjednoduší administrativa jak u plátce, tak u správce daně, aniž by byly dotčeny daňové příjmy státního rozpočtu.

K bodu 2

Dosavadní ustanovení koliduje se systémem platným pro zdaňování lihu a tak umožňuje, aby podezřelé subjekty, jimž Ministerstvo financí nepovolilo odběr nezdaněného lihu, nakoupily líh včetně daně a následně po převzetí na sklad účtovanou daň si uplatnily jako vratku.

K bodům 3 až 6, k Čl. II, III a k Čl. V k bodu 2

V Evropské unii neexistují pro obchod hranice mezi jednotlivými členskými státy a tzv. DUTY/TAX FREE obchody na silničních přechodech ztratily svou opodstatněnost. Navíc se považují za anomálii, která neodpovídá zásadě rovných tržních podmínek pro všechny. Existence těchto obchodů sebou nese také riziko daňových i celních podvodů. Připravuje se proto jejich zrušení. V souladu s trendem Evropské unie se navrhuje zrušit výhody bezdaňových prodejů a neumožňovat při přestupu státní hranice České republiky na silničních přechodech prodej výrobků, které jsou předmětem spotřební daně, za ceny, které tuto daň neobsahují. Období, kdy by měla povolení Ministerstva financí k provozování tzv. DUTY/TAX FREE obchodů na silničních hraničních přechodech ještě platit (do 31.12.2001), umožní provozovatelům těchto obchodů jejich postupnou likvidaci.

K bodům 7, 8 a 13

V České republice jsou sazby spotřebních daní z benzinu a motorové nafty stanoveny na hmotnostní měrnou jednotku jedna tuna. V Evropské unii se však povinně používá objemová měrná jednotka 1000 litrů. Základem mého návrhu je uvedení měrných jednotek používaných v České republice do souladu s měrnými jednotkami užívanými v Evropské unii, tedy přechod z hmotnostních měrných jednotek na jednotky objemové. To je splněno úpravou § 21 zákona o spotřebních daních.

Současně se změnou měrných jednotek je třeba přepočítat i konkrétní sazby spotřebních daní. Tento přepočet je uveden v úpravě § 22 zákona o spotřebních daních. Při přepočtu je použito pro benzin hustoty 0,750 kg/m³ a pro motorovou naftu hustoty 0,840 kg/m³. To je hustota při 15^oC, tedy při teplotě, při které jsou pohonné hmoty skladovány v podzemních nádržích. Tato teplota je uvedena v předpisech Evropské unie a je používána v mezinárodním obchodním styku.

Přepočet vychází ze sazeb v Kč/t uvedených ve vládním návrhu novely zákonů o spotřebních daních a o dani z přidané hodnoty, t.j. ze sazby 14 450 Kč/t pro benzin a 9 700 Kč/t pro motorovou naftu. Odpovídající sazby v Kč/1000 l činí 10 840 Kč pro benzin a 8 150 Kč pro motorovou naftu.

Změnou měrných jednotek nedojde ani k dopadům na státní rozpočet, ani k dopadům na ceny pohonných hmot. Zůstávají tedy v platnosti dopady vyplývající ze změn sazeb spotřebních daní z uhlovodíkových paliv a maziv tak, jak je uvádí důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona.

Úprava § 12c logicky vyplývá ze změny měrných jednotek. Subjekty, které mají nárok na vrácení spotřební daně z topných olejů lehkých a velmi lehkých a které nakupují tato média na litry, nebudou muset nadále při uplatňování nároku na vrácení daně přepočítávat spotřebu topných olejů na dosud zákonem stanovené hmotnostní jednotky. To znamená značné administrativní zjednodušení jak pro subjekty uplatňující nárok na vrácení daně, tak pro správce daně.

Kromě splnění základního záměru navržené změny, t.j. uvedení právních ustanovení platných v České republice do souladu s ustanoveními platnými v Evropské unii, a kromě zjednodušení administrativy při vracení spotřební daně z topných olejů lehkých a velmi lehkých má změna měrných jednotek také význam pro ochranu tuzemských výrobců. Dovážené pohonné hmoty z rafinérií vybavených nejmodernější technologií (Schwechat, Leuna) jsou lehčí než pohonné hmoty z Litvínova či Kralup. Při dosavadní hmotnostní měrné jednotce dokázali dovozci při stejné sazbě spotřební daně za 1 tunu prodat z jedné tuny více litrů, takže za jeden litr vlastně odváděli nižší spotřební daň. Podle údajů tuzemských výrobců činil rozdíl v zatížení jednoho litru pohonné hmoty spotřební daní až 5% ve prospěch dovozců. Tato nerovnost mezi dovozci a tuzemskými výrobci bude zavedením objemových měrných jednotek zrušena.

K bodům 9, 10 a 12

Stejně jako motorová nafta jsou zdaněny i ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny používané jako pohonná hmota. V praxi se však v poslední době začaly jako pohonná hmota používat i ropné destiláty z druhotné destilace. Navržené úpravy v § 18 a § 19 umožní zdaňovat i tyto výrobky a tím zamezit možným daňovým únikům způsobeným záměnou těchto výrobků za motorovou naftu.

V § 18 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebních daních je dosud stanoveno, že plátci spotřební daně jsou mimo jiné také subjekty, které získají zkapalněné nebo stlačené plyny oprávněně bez daně a pak je použijí nebo prodají jako pohonnou hmotu, tedy pro účel, na který se již spotřební daň vztahuje. Od 1.1.1998 je však pro plyny obecně stanovena nulová sazba spotřební daně. Takové plyny již nejsou tedy prodávány bez daně, ale za cenu obsahující daň, i když nulovou. Aby bylo zajištěno, že při použití plynných paliv jako pohonných hmot bude spotřební daň odvedena, je třeba formulace § 18 odst. 2 písm. a) upravit. V návaznosti na to je třeba upravit i odpovídající ustanovení § 20 písm. a).

K bodům 14 a 19

Navrhuje se zvýšení sazeb spotřebních daní z benzinu, motorové nafty a tabákových výrobků. Stávající sazby jsou výrazně nižší než minimální sazby platné v zemích EU. Přínos tohoto opatření do státního rozpočtu a daňový dopad do cen jednotlivých výrobků je uveden v obecné části této důvodové zprávy.

V § 40 (Sazby daně z tabákových výrobků) byly zároveň doplněny cigarilos a lulkové, dýmkové a šňupavé tabáky. Tyto výrobky byly omylem vypuštěny při projednávání

novely zákona o spotřebních daních, která platí od 1.1.1998, v Parlamentu České republiky

v roce 1997. V § 38, kde se stanoví, které výrobky jsou předmětem spotřební daně, uvedené výrobky samozřejmě zůstaly zahrnuty. Navržená úprava pouze uvádí znění § 40 do původního stavu.

Dále se navrhuje v §40 sazby daně u tabákových výrobků doplnit ke stávajícím položkám číselného kódu nomenklatury celního sazebníku položku 2401 tabákový odpad, pro který se navrhuje sazba 44,- Kč/kg. Tento odpad je prodáván např. k vykuřování skleníků a k podobným účelům, používá se však i ke kouření ve směsích s kvalitnějšími tabáky.

Pro lepší srozumitelnost jsou ustanovení § 22 a § 40 v návrhu zákona uvedena v úplném znění.

K bodu 15

Vzhledem k ustanovení § 2 zákona o lihu, jímž se změnila měrná jednotka pro množství lihu, je nutno zkratku ” l.a.” nahradit slovy ” litry etanolu” .

Vzhledem k nabytí účinnosti zákona o potravinách se přizpůsobuje terminologie a pro větší srozumitelnost a též v zájmu odděleného vykazování se zavádí i nová položka pro líh obsažený v jiných výrobcích než lihovinách.

K bodu 16

Navrhovaná změna je motivována snahou zabránit únikům daně u lihu obsaženého v bylinných macerátech a v tekutém mýdle.

K bodům 17 a 18

Tento návrh v případě schválení bude znamenat úbytek příjmu ze spotřební daně cca 200 mil Kč. Tímto opatření se zjednoduší správa této daně, která je vzhledem ke značnému počtu plátců, zejména na jižní Moravě (cca 1100 plátců ) komplikovaná a výnos z této daně je poměrně malý. Vypuštění révového vína z předmětu daně neodporuje legislativě EU.

K Čl. IV

Návrhy se týkají opatření nezbytných pro zamezení nových forem daňových úniků u spotřební daně z lihu a lihovin, která je třeba upravit zákonem o lihu.

Jde jednak o zavedení dozoru finančních úřadů při denaturaci lihu v lihovarech ( body 1,2 a 4 ). Toto opatření je naprosto nezbytné vzhledem k tomu, že byly zjištěny značné daňové úniky zejména v nově vzniklých lihovarech - rafinériích, kdy denaturace lihu byla sice formálně dokladovaná, ve skutečnosti však provedena nebyla. Současně se stanovují sankce za porušení nově stanovené povinnosti, a to až do výše desetinásobku spotřební daně připadající na líh, který byl denaturován v rozporu se zákonem (bod 4).

Povolení k odběru lihu Ministerstvo financí vydává s přihlédnutím k řadě okolností, např. k výrobním a skladovacím kapacitám, zajištěnosti odbytu ,finanční situaci apod. Dojde-li po vydání rozhodnutí k podstatné změně okolností, za nichž bylo povolení vydáno, např. subjekt prodá výrobní zařízení a přestal vyrábět, neodvádí daň, ačkoli vyrobené lihoviny prodává aj., je nezbytné, aby povolení mohlo být zrušeno nebo změněno ( bod 3 ) .

K Čl. V k bodu 1

Vzhledem ke změnám sazeb spotřebních daní by byl nejvhodnější termín účinnosti 1.květen 1999.

V Praze dne 9. prosince 1998

předseda vlády:

Ing. Miloš Zeman, CSc., v.r.

ministr financí:

Mgr. Ivo Svoboda, v.r.