Rozvoji středního podnikání stále více brání nedostatek kapitálu. Z tohoto hlavního důvodu stávající podnikatelé neinvestují a nerozšiřují své podnikatelské aktivity a novým podnikatelům chybí základní kapitál.
Banky mají zájem podpořit střední podnikatelský stav poskytováním krátkodobých úvěrů, pokud budou jejich pohledávky řádně zajištěny. K tomuto zajištění mohou sloužit zástavy movitých věcí, které podnikatelé používají ke svému podnikání (například osobní a nákladní automobily, různé technologie, strojní a počítačové systémy, zboží apod.). Současná právní úprava zřízení zástavního práva k těmto věcem fakticky neumožňuje. Vznik zástavního práva k těmto věcem, které zástavní dlužník nadále potřebuje ke svému podnikání, předpokládá, že nezůstanou v držení dlužníka, ale přejdou do držení věřitele nebo třetí osoby-uschovatele.
Právě projednaná novela občanského zákoníku již nově upravuje zástavní právo, jehož rámci je upraven též vznik a zánik zástavního práva k movitým věcem. Nedochází již k převzetí zástavy zástavním věřitelem nebo k jejich předání do úschovy nebo skladování jiné osobě. Nově je upraven též vznik zástavního práva k nemovitostem, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí. Bohužel, však přijatá úprava v této oblasti vychází nyní již ze zastaralé právní úpravy platné před rokem 1951. Nevyužívá nové možnosti zejména v oblasti informatiky a elektroniky a navozuje naprostou právní nejistotu. Nelze předpokládat, že zástava takových věcí bude v praxi používána.
Novelou přijatá úprava váže vznik, pořadí a zánik zástavního práva na "viditelnost označení" podle §158 odst. 2 zákona. Toto řešení je zcela nevhodné. Není vyřešeno, kdo, na čí náklad a kdy toto označení provede? Zřejmě zástavce, který bude mít věc nadále v dispozici. Pro něho ovšem tato povinnost není nikde stanovena. Bude mít zástavce zájem toto označení provést i udržovat? Co se míní viditelným označením? Zřejmě např. nalepovací štítek, který lze podle potřeby sejmout a případně znovu nalepit. Má-li označení trvat po dobu zástavního práva, jaký vliv na existenci zástavního práva bude mít jeho odstranění ? Toto by mohl provést i anonymně kdokoliv. Kdo ponese následky znehodnocení tohoto označení zástavního práva? Kde je ochrana práv třetích osob a to nejen nabyvatelů, ale i zástavních věřitelů? Toto je jen několik otázek, které nejsou ani novelou občanského zákona řešeny.
U zástavy nemovitostí, které se neevidují v katastru nemovitostí a u zástavy souboru movitých věcí, např. sbírek, není ochrana třetích osob řešena vůbec. Přitom pokud jde o tyto nemovitosti, jedná se často o značné hodnoty. Např. se jedná o veškeré stavby, které nejsou budovami (např. podzemní garáže, tunely apod.) a rozestavěné budovy, které nejsou v takovém stavu rozestavěnosti, aby splňovaly náležitosti k jejich zápisu stanovené zákonem o katastru. Obdobně toto platí i o souboru movitých věcí.
"Hypotéka" movitých věcí jako zajišťovací institut je velmi často používána v zahraničí. Zástavy jsou však registrovány ve veřejných rejstřících, které vedou buď státní orgány, což značně zatěžuje státní rozpočet, nebo jsou vedeny nestátními organizacemi. Velmi úspěšně se rozvinul tento institut v Maďarsku, kde registr zástav vede od roku 1996 Maďarská notářská komora. Zástavní právo vzniká na základě smlouvy ve formě notářského zápisu zápisem zástavy do veřejného registru, který je povinen provést elektronicky notář ihned po uzavření takové smlouvy. Podle dostupných statistických přehledů zavedení tohoto systému umožnilo v této zemi značný rozvoj středního a menšího podnikání a napomohlo tak do značné míry k ekonomickému růstu. To se projevilo zejména v oblastech s nízkým ekonomickým potenciálem, tedy v příhraničních oblastech a v částech bez průmyslu. Pozitivní dopad měla tato zákonná úprava i z hlediska zaměstnanosti.
Vzhledem k možnostem státního rozpočtu nelze uvažovat o jeho zatížení značnými náklady na zřízení a provoz registru zástav. Z tohoto důvodu navrhovaná úprava vychází z úspěšného maďarského modelu a předpokládá, že rejstřík zástav bude veden, provozován a spravován Notářskou komorou České republiky, se kterou byl návrh projednán a která je s tímto úkolem srozuměna. Tato komora již má vybudován elektronický Centrální informační systém a je otevřený dalším aplikacím. Již nyní je použit pro Centrální evidenci závětí, která bude vedena touto komorou od 1.1.2001 na základě příslušných ustanovení občanského soudního řádu.
Důvěryhodnost bezpečnosti navrhovaného řešení garantuje skutečnost, že samostatný server Notářské komory České republiky je umístěn na Ministerstvu spravedlnosti a po technické stránce jej udržuje v provozu stejná společnost, jako je tomu u Obchodního rejstříku.
Na bázi tohoto systému by byl registr zástav veden jako v e ř e j n ý a zcela v elektronické podobě. Zřízení zástavního práva navrhovaným plně transparentním způsobem je dostatečným zajištěním zejména pro poskytovaní krátkodobých úvěrů.
Domníváme se, že navrhovaná úprava zdůrazňuje princip právní jistoty a vede ke zvýšení a zrychlení možnosti domoci se svých práv především celkovým administrativním zjednodušením.
Předložený návrh nepředpokládá nároky na státní rozpočet. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodnímu smlouvami podle čl. 10 Ústavy.
K čl. I:
K bodu 1.
§ 157 odst. 1
Byty a nebytové prostory nejsou nemovitosti. Tato skutečnost je zohledněna v § 153 odst. 1 zákona, ve kterém je uvedeno, že zástavou může být mimo jiné věc nemovitá a byt a nebytový prostor. Dochází zde správně k rozlišení. V dosavadních ustanoveních o vzniku zástavního práva v § 157 a násl. nejsou však již byty a nebytové prostory vůbec uvedeny. Z tohoto důvodu není k nim ve svých důsledcích upraven vznik zástavního práva. Výkladové podřazení pod nemovitosti je vzhledem k rozlišovacímu ustanovení v § 153 odst. 1 velmi obtížné.
K bodu 2.
§ 157 odst. 2
Dosavadní ustanovení § 158 odst. 1 se z důvodu systematiky vzhledem k dalším navrhovaným ustanovením přesouvá jako odstavec 2 do § 157 a dosavadní znění odstavce 2 se vypouští. Nemovitostí, které se neevidují v katastru nemovitostí je značné množství. Jsou to všechny stavby, které jsou sice nemovitostmi, ale nejsou budovami nebo jsou budovami rozestavěnými, které nejsou tak rozestavěny, aby nesplňovaly náležitosti stanovené zákonem o katastru.
Tím, že zástavní právo k těmto nemovitostem vzniká okamžikem účinnosti zástavní smlouvy a není třeba jeho evidence, je známa jeho existence jen zástavci a zástavnímu věřiteli. Tak naprosto chybí ochrana třetích osob. Je navrhováno níže, aby k těmto nemovitostem vznikalo zástavní právo stejným způsobem jako u věcí movitých, které nepřecházejí do držby zástavního věřitele nebo uschovatele.
K bodu 3.
§ 158 odst. 1
Vznik zástavy je vázán na zápis zástavy a dalších předepsaných údajů do rejstříku zástav. Tím, že je stanovena pro zástavní smlouvu forma notářského zápisu a povinnost pro příslušného notáře zápis provést neodkladně a navíc elektronicky, po uzavření takové smlouvy, je prodleva od uzavření smlouvy ke vzniku zástavního práva, na rozdíl od zástavních práv k nemovitostem evidovaným v katastru, minimální. Prioritní v úpravě zástavního práva musí být ochrana třetích osob. Každý, kdo bude chtít takto zastavenou věc koupit, nebo bude si s ní chtít zajistit své právo, musí mít jistotu, že je nebo není taková věc v konkrétní dobu již zatížena zástavním právem. Forma notářského zápisu, nutná pro tento systém rejstříku zástav, navíc zajišťuje, že zástavní smlouva bude odpovídat zákonným požadavkům a nebude moci být antidatována. Současně forma notářského zápisu tím, že notář tento zápis provede sám, ve svém důsledku znamená, že notář ponese odpovědnost za správnost zápisu, za jeho obsah apod. Notář také bude schopen u movité věci vyhodnotit průkaz vlastnictví zastavované věci. Další nezanedbatelnou výhodou je skutečnost, že notář může klientům při sepisování přímo nabídnout dohodu o vykonatelnosti zajišťované pohledávky pole § 274 o.s.ř., kdy zástavní věřitel nebude muset čekat až na soudní výkon. Tento postup by mohl vést k celkovému zrychlení celého procesu.
K bodu 4.
§ 158 odst. 2
Rejstřík zástav je veřejný seznam věcí, na kterých vázne zástavní právo na základě jiných skutečností než podle § 157. Z hlediska požadavku na rychlost a pružnost pro vznik zástavních práv k předmětným věcem a pro informace o nich, nehledě na další vývoj, se jeví nezbytné, aby byl systém založen na elektronickém přenosu dat. Vedení rejstříku se svěřuje Notářské komoře České republiky, podobně jako Centrální evidence závětí, neboť tato komora je připravena na své náklady splnit tento požadavek. Vlastní zápisy, výmazy , opisy a výpisy budou provádět notáři. Každý notář je členem notářské komory a podléhá nejen dohledu notářských komor, ale i státnímu dohledu, který provádí ministerstvo spravedlnosti a je vázán též vnitřními předpisy a usneseními notářských komor. Notáři jsou jmenováni ministrem spravedlnosti do obvodů okresních soudů a v rámci tohoto obvodu musí mít své sídlo. Počet notářských úřadů určuje tento ministr. Z tohoto důvodu je zajištěno rovnoměrné rozmístění notářů a tedy i dosažitelnost provádění těchto nových služeb. Žadatelé o úkony si mohou vybrat pro jejich provedení kteréhokoli notáře bez ohledu na jeho sídlo.
Ministerstvu spravedlnosti, podle tohoto ustanovení, je dána pravomoc, aby prováděcím právním předpisem stanovilo potom podrobnosti postupu a způsobu vedení, provozu a správy vedení rejstříku zástav. Ministerstvo spravedlnosti rovněž stanoví odměnu a náhradu hotových výdajů, které budou spojeny s vedením, provozem a správou rejstříku zástav, a to v rámci již platné vyhlášky č. 612/1992 Sb., o odměnách notářů a správců dědictví.. Pokud jde o finanční náročnost, tzn. o výši těchto odměn a náhradu hotových výdajů, je třeba podotknout, že bude zcela závislá na částkách stanovených ve výše uvedené vyhlášce. Tuto výši nebudou tedy určovat notáři podle vlastního uvážení, bude zcela v souladu a v režimu citované vyhlášky.
K bodu 5.
§ 158 odst. 3
Je stanovena povinnost notáře provést zápis údajů do rejstříku zástav ihned po uzavření jím sepsané zástavní smlouvy. Tím je dána i odpovědnost notáře za případnou škodu při porušení této povinnosti. Zápis údajů je nutné provést elektronicky zejména též z toho důvodu, aby časová prodleva od uzavření zástavní smlouvy do doby zápisu byla co nejkratší.
K bodu 6.
§ 158 odst. 4 a 5
Vzhledem k tomu, že rejstřík zástav bude veřejným seznamem, kdokoli si bude moci vyžádat příslušný výpis nebo opis u kteréhokoli notáře a tak zjistit případné zatížení věci zástavním právem. Samozřejmě že kdokoli je oprávněn nahlížet do rejstříku zástav. Bude praktické, že tuto skutečnost bude moci zjistit budoucí zástavní věřitel bezprostředně před uzavřením zástavní smlouvy prostřednictvím notáře, který bude smlouvu sepisovat, vzhledem k založení rejstříku zástav na bázi elektronického přenosu dat. Zároveň je třeba uvést, že ten, jehož se údaje v rejstříku zástav týkají, nemůže namítat vůči třetí osobě, že neodpovídají skutečnosti. Jedná se o veřejný seznam, kde třetí osoby, které do něj nahlížejí jednají v souladu s údaji tam zapsanými.
K bodu 7.
§ 171
Stanoví se způsob provedení výmazu zástavy a ostatních údajů v rejstříku zástav při zániku zástavního práva. Vzhledem k centrálnímu charakteru rejstříku zástav není dán důvod, aby výmaz prováděl notář, který provedl zápis. Proto se stanoví, že tento výmaz je povinen provést každý notář, který o to bude požádán zástavcem nebo zástavním věřitelem. V souladu s navrženým § 158 odst. 2 Ministerstvo spravedlnosti prováděcím právním předpis určí, jakým způsobem žadatel zánik zástavního práva notáři doloží.
K čl. II
Zmocňovací ustanovení zmocňuje ministerstvo spravedlnosti, které vykonává nad notáři státní dohled, aby vydalo prováděcí právnípředpis. Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že mnohá ustanovení prováděcího předpisu budou obecně závazná a vzhledem k závažnosti úpravy, nenavrhuje se, aby prováděcí předpis vydala Notářská komora České republiky.
K čl. III
Navrhuje se, aby účinnost nové právní úpravy byla od l. ledna 2002.
Stanislav Křeček v.r.
Pavel Němec v.r.
Cyril Svoboda v.r.
Miloslav Výborný v.r.
Ivan Pilip v.r.
Platné znění části zákona s vyznačením navrhovaných změn. Navrhované změny jsou vyznačeny tučně podtrženě, návrhy na zrušení jsou přeškrtnuty.
§ 157
(1) Zástavní právo k nemovitostem, bytům nebo nebytovým prostorům podle zvláštního právního předpisux) vzniká vkladem do katastru nemovitostí, pokud zákon nestanoví jinak.
x) Například zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorám a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.“.
(2)
U nemovitostí, které nejsou předmětem evidence v katastru
nemovitostí, vzniká zástavní právo okamžikem účinnosti
zástavní smlouvy.
§
158 odst. 1 (2) Zástavní právo
k věcem movitým vzniká, nestanoví-li zákon dále jinak,
jejich odevzdáním zástavnímu věřiteli. Místo odevzdání
zástavnímu věřiteli vznikne zástavní právo i předáním
movité věci do úschovy nebo ke skladování pro zástavního
věřitele i zástavního dlužníka u třetí osoby, je-li to
dohodnuto.
§ 158
(1) Zástavní právo k nemovitostem, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, zástavní právo k věcem movitým, které nevznikne podle § 57 odst. 2, a zástavní právo k souboru věcí movitých vzniká na základě zástavní smlouvy ve formě notářského zápisu zápisem zástavy a ostatních předepsaných údajů do rejstříku zástav.“.
(2) Rejstřík zástav je veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován Notářskou komorou České republiky. Do rejstříku zástav se zapisují tyto údaje:
a) zástava,
b) zajišťovaná pohledávka,
c) zástavní dlužník, a to jméno, příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt u fyzické osoby, obchodní jméno, IČO a sídlo u právnické osoby,
d) zástavce, je-li odlišný od zástavního dlužníka, a to jméno, příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt u fyzické osoby, obchodní jméno, IČO a sídlo u právnické osoby,
e) zástavní věřitel, a to jméno, příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt u fyzické osoby, obchodní jméno, IČO a sídlo u právnické osoby, a
f) datum a čas zápisu zástavy.
Zápisy, výmazy, opisy a výpisy z rejstříku zástav provádí notáři. Postup a způsob pro zápis, výmaz, nahlížení, opis a výpis z rejstříku zástav, postup pro vedení, provoz a správu rejstříku zástav stanoví prováděcí právní předpis. Odměnu a náhradu hotových výdajů spojených s vedením, provozem a správou rejstříku zástav stanoví ministerstvo v rámci vyhlášky č. 612/1992 Sb., o odměnách notářů a správců dědictví.
(3) Zápis podle odstavce 2 provede neodkladně po uzavření zástavní smlouvy elektronickým přenosem dat notář, který takovou smlouvu ve formě notářského zápisu sepsal.
(4) Každý je oprávněn nahlížet do rejstříku zástav. Kterýkoli notář na žádost vydá výpis z rejstříku zástav, ze kterého bude zřejmé, zda je nebo není věc nebo soubor věcí jako zástava evidovány v rejstříku zástav.
(5) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do rejstříku zástav, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.
(3)
(6) Zástavní právo k souboru movitých věcí
vzniká účinností zástavní smlouvy.
§ 159
(1) Zástavní právo k pohledávce vzniká uzavřením smlouvy, pokud v ní není ujednáno něco jiného.
(2) Zástavní právo k pohledávce je vůči dlužníku zastavené pohledávky (poddlužníku) účinné doručením písemného oznámení zástavce o něm, nebo tím, že zástavní věřitel poddlužníku prokáže vznik zástavního práva.
§ 160
Zástavní právo na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu vzniká dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
§ 161
Dá-li někdo do zástavy cizí movitou věc bez souhlasu vlastníka nebo osoby, která má k věci jiné věcné právo, neslučitelné se zástavním právem, vznikne zástavní právo jen, je-li movitá věc odevzdána zástavnímu věřiteli a ten ji přijme v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit.
Práva a povinnosti za trvání zástavního práva
§ 162
(1) Zástavní věřitel, jemuž byla zástava odevzdána, je oprávněn ji držet po celou dobu trvání zástavního práva. Je povinen starat se o ni s péčí řádného hospodáře, zejména ji opatrovat a chránit před poškozením, ztrátou a zničením. Vzniknou-li zástavnímu věřiteli plněním této povinnosti účelně vynaložené náklady, má proti zástavci právo na jejich náhradu.
(2) Užívat zástavu a přisvojovat si její přírůstky, plody a užitky může zástavní věřitel jen se souhlasem zástavce.
(3) Dojde-li během doby, v níž zástavní věřitel má u sebe zástavu, ke ztrátě, zničení nebo poškození zástavy, odpovídá zástavní věřitel za vzniklou škodu podle obecných ustanovení odpovědnosti za škodu.
(4) Je-li zástava odevzdána třetí osobě, nesmí tato osoba převzatou věc odevzdat další osobě, ani ji použít nebo umožnit její použití jinému; v ostatním má tato osoba práva a povinnosti schovatele (§ 747 a následující), není-li dohodnuto jinak.
§ 163
(1) Zástavní dlužník je povinen zdržet se všeho, čím se zástava zhoršuje na újmu zástavního věřitele.
(2) Ztratí-li zástava na ceně tak, že zajištění pohledávky se stane nedostatečným, zástavní věřitel má právo od dlužníka žádat, aby zajištění bez zbytečného odkladu přiměřeně doplnil. Neučiní-li tak, stane se ta část pohledávky, která není zajištěna, splatnou.
§ 164
Zástavní právo působí vůči každému pozdějšímu vlastníku zástavy. Pozdější vlastník zástavy má postavení zástavního dlužníka.
Uspokojení ze zástavy
§ 165
(1) Není-li pohledávka, zajištěná zástavním právem, splněna včas, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy. Totéž právo má zástavní věřitel, pokud pohledávka byla po své splatnosti splněna jen částečně, nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky.
(2) Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy.
(3) Je-li pohledávka zajištěna více zástavami, může zástavní věřitel navrhnout zpeněžení kterékoliv z nich nebo, je-li to třeba k uspokojení pohledávky, může navrhnout i prodej více nebo všech těchto zástav.
(4) Právo zástavního věřitele domáhat se uspokojení pohledávky, zajištěné zástavním právem, u soudu není ustanoveními odstavců 1 až 3 dotčeno.
§ 166
(1) Každý, kdo tvrdí, že prodej zástavy ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy není přípustný, je oprávněn podat žalobu u soudu proti zástavnímu věřiteli na určení nepřípustnosti prodeje zástavy.
(2) Žalobu podle odstavce 1 lze podat nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však přede dnem zahájení veřejné dražby, nebo do 1 měsíce od právní moci usnesení soudu, kterým se nařizuje prodej zástavy.
(3) Veřejnou dražbu nebo soudní prodej zástavy lze vykonat až po uplynutí lhůty podle odstavce 2 a je-li v této lhůtě podána žaloba podle odstavce 1, lze je vykonat až poté, kdy je o této žalobě pravomocně rozhodnuto.
(4) Žalobci, který bezdůvodně podá žalobu podle odstavce 1, může soud na návrh věřitele, uplatněný v průběhu řízení před soudem prvního stupně, uložit, aby nahradil zástavnímu věřiteli škodu, která mu oddálením prodeje zástavy vznikla za dobu od podání žaloby do dne rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci. Před rozhodnutím o náhradě škody může soud uložit žalobci, aby složil do úschovy soudu zálohu až do výše možné náhrady škody.
§ 167
(1) Jestliže je zástavou pohledávka, je poddlužník povinen splnit svůj dluh zástavnímu věřiteli. Pokud tak neučiní, postupuje se podle § 165.
(2) Je-li předmětem plnění pohledávky, která je zástavou, věc, vzniká předáním této věci zástavnímu věřiteli jeho zástavní právo k ní; zástavní právo k pohledávce tím zaniká.
§ 168
Je-li zástavou jiná majetková hodnota (§ 153 odst. 1), postupuje se podle § 165, nestanoví-li zvláštní zákon jinak; prodej zástavy se provede v rozsahu, v jakém to povaha jiné majetkové hodnoty připouští.
Neplatná ujednání
§ 169
Ujednání zástavních smluv, dohod o vypořádání dědictví a samostatně uzavřená ujednání jsou neplatná, jestliže stanoví, že
a) dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit,
b) dlužník nebo zástavce nesmí nemovitost zastavit jinému, dalšímu věřiteli,
c) zástavní věřitel může uplatnit uspokojení z prodeje zástavy jinak, než je stanoveno zákonem,
d) zástavní věřitel se nesmí po splatnosti pohledávky domáhat jejího uspokojení prodejem zástavy,
e) při prodlení s plněním zajištěné pohledávky zástava propadne zástavnímu věřiteli, nebo že si ji zástavní věřitel může ponechat za určenou cenu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Zánik zástavního práva
§ 170
(1) Zástavní právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky. Promlčením zajištěné pohledávky však zástavní právo nezaniká.
(2) Zástavní právo zaniká i zánikem zástavy.
(3) Zástavní právo zanikne, jestliže se jej zástavní věřitel písemným jednostranným úkonem vzdá; movité věci, které byly předány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, musí být vráceny.
(4) Zástavní právo zaniká uplynutím doby, na níž bylo zástavní smlouvou zřízeno.
(5) Zástavní právo zaniká i složením ceny zástavy zástavnímu věřiteli, pokud zástavní věřitel nepožádal o doplnění zástavy.
(6) Zástavní právo zaniká i na základě písemné dohody.
§ 171
(1) Zanikne-li zástavní právo k nemovitostem, které jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí (§ 133), provede se k témuž dni jeho výmaz.
(2) Zanikne-li zástavní právo k zástavě zapsané v rejstříku zástav, provede kterýkoli notář elektronickým přenosem dat výmaz zástavy a ostatních údajů z rejstříku zástav, a to na žádost zástavního věřitele nebo zástavního dlužníka, nebo jejich právních nástupců.