Důvodová zpráva

Vládní návrh zákona o dani z nemovitostí

Sněmovní tisk: č. 811, 3. volební období
Zdroj PSP ČR
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
stavby budovy. Ve výsledné hodnotě stavby budovy se tak promítne její skutečný stav, což umožní vyjádřit objektivně základ daně z nemovitostí jako majetkové daně. Současně dochází k rozšíření předmětu daně i na podzemní podlaží stavby budovy. Příklady daňového zatížení podle stávající právní úpravy daně z nemovitostí a navrhované právní úpravy daně z nemovitostí jsou uvedeny v příloze důvodové zprávy.

Navrhovanou právní úpravou daně z nemovitostí se, v souladu s posilováním působnosti obcí, podstatně zvyšují pravomoci obcí při stanovení základu daně a sazeb daně. Obcím bude umožněno aktivně působit na výnos této daně a tím posílit úlohu daně z  nemovitostí jako významného daňového příjmu rozpočtu obcí. Vzhledem k tomu, že tyto pravomoci budou spadat do výkonu samostatné působnosti obce s promítnutím v právním předpisu obce (obecně závazné vyhlášce), budou moci i občané obce vyjádřit svoji vůli k daňovému zatížení daní z nemovitostí v rámci obce.

Účinnost nové právní úpravy daně z nemovitostí se předpokládá od roku 2001 a pro první výběr daně od zdaňovacího období začínající 1. lednem 2003. Mezidobí, které takto vzniká, je nezbytné zejména pro provedení hromadného ocenění nemovitostí správci daně formou stanovení základu daně, a to na základě údajů postoupených obcemi a podaných daňových přiznání poplatníky daně.

Navrhované právní úpravy daně z nemovitostí se netýká požadavek na sbližování práva České republiky s právními normami EU, neboť směrnice EU neukládají u této daně sjednocení předmětu a základu daně ani výše uplatňovaných sazeb.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a není v rozporu s právem ES.

Finanční dopad.

Daň z nemovitostí je v plném rozsahu příjmem rozpočtu obcí. I když je návrh zákona koncipován tak, že jeho zavedení neznamená přímé zvýšení daně z nemovitostí (u zemědělských pozemků např. dojde k výraznému snížení daňového zatížení - viz

důvodové zprávy), lze předpokládat, že ze strany obcí bude uplatněna potřeba zvýšenípříjmů do místních rozpočtů.Toto zvýšení bude usměrňováno výhradně obcemi, které stanoví daňové sazby, a to podle konkrétních podmínek a záměrů obce. Předpokládaný výnos daně nelze, vzhledem k výše uvedenému, přesně kvantifikovat. Navrhované rozpětí sazeb daně však umožňuje minimálně dvojnásobný výnos daně z nemovitostí oproti výnosu roku 1999, který činil 4,3 mld Kč. Je proto i obtížné kvantifikovat dopad na státní rozpočet, který se projeví v roce 2003 snížením základu daně z příjmů. V případě výnosu daně z nemovitostí ve výši 9 mld Kč, s ohledem na rozpočtové určení daně z příjmů právnických a fyzických osob, lze orientačně odhadnout snížení daňových příjmů státního rozpočtu v rozsahu cca 0,72 mld Kč a v místních rozpočtech ve výši cca 0,48 mld Kč. Dopad na státní rozpočet budou mít dále v roce 2001 až 2002 jednorázové náklady spojené se zavedením daně z nemovitostí. Jedná se o náklady programového vybavení automatizovaného daňového informačního systému, náklady spojené s vydáváním tiskopisů daňových přiznání a náklady spojené s více pracemi na finančních úřadech a s vysvětlovací kampaní v mediích. Tyto náklady se odhadují na cca 100 mil.Kč až 140 mil.Kč, z toho neinvestiční výdaje na daňové tiskopisy cca 20 mil. Kč a investiční výdaje na aplikační software cca 40 mil. Kč.

Realizace nové právní úpravy daně z nemovitostí si nevyžádá zvýšení počtu pracovníků na územních finančních orgánech ani na Ministerstvu financí.

2 .

K § 1 - Členění daně z nemovitostí je odvozeno z ustanovení § 119 odst. 2 občanského zákoníku, který vymezuje pojem nemovitost. Jako samostatný předmět daně jsou dále vymezeny byty a nebytové prostory evidované v katastru nemovitostí, neboť představují části nemovitostí, které jsou samostatným předmětem občanskoprávních vztahů.

K § 2 - Předmětem daně z pozemků budou pozemky, tak jak jsou vymezeny § 27 písm. a) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR, ve znění pozdějších předpisů. Takto vymezené pozemky katastr nemovitostí, podle ustanovení § 2 citovaného zákona, eviduje v  podobě parcel v členění podle druhů na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady trvalé travní porosty, (”zemědělské pozemky”), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.

Z těchto pozemků nebudou předmětem daně

- pozemky určené veřejné dopravě, pokud určení k  veřejné dopravě vyplývá z kolaudačního rozhodnutí nebo z jiného rozhodnutí o užívání stavby,

- lesní pozemky evidované v katastru nemovitostí, které jsou ve smyslu § 7 a § 8 zákona č.289/1995 Sb., o lesích, a o změně a doplnění některých zákonů, považovány za lesy ochranné nebo lesy zvláštního určení, s výjimkou lesů v uznaných oborách a samostatných bažantnicích, neboť tyto slouží výhradně pro komerční účely. Jedná se o lesy, u nichž převládají funkce ochranné, ekologické a celospolečenské nad funkcí produkční. Z uvedeného vyplývá, že předmětem zdanění jsou kromě lesů v uznaných oborách a samostatných bažantnicích pouze lesy hospodářské ve smyslu § 9 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, a o změně a doplnění některých zákonů,

- pozemky evidované v katastru nemovitostí jako vodní plochy s výjimkou rybníků s intenzívním nebo průmyslovým chovem ryb, na která jsou vydávána samostatná rozhodnutí referátů životního prostředí při okresních úřadech. Ostatní vodní plochy přírodních a umělých toků a nádrží jsou převážně zdrojem pitné vody, energie, popř. jsou veřejně přístupné nebo se jedná o močály a bažiny, a proto z důvodů ekologických, národohospodářských a celospolečenských nejsou do předmětu daně zahrnuty,

- pozemky určené pro obranu státu podle zákona č.222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

K § 3 - Daň z nemovitostí je svým charakterem daní majetkovou, a proto daňová povinnost vychází především z vlastnického práva k pozemkům a poplatníkem daně je vlastník pozemku. U pozemku ve vlastnictví České republiky bude, podle zákona č.219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, poplatníkem daně stát, jehož jménem jedná organizační složka státu, nebo státní organizace zřízená nebo založená podle zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem. Poplatníkem daně u pozemků ve vlastnictví České republiky bude i Pozemkový fond České republiky, vzhledem k jeho specifickému postavení vyplývající ze zákona č.569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a změně zákona č.569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Poplatníkem daně bude nájemce v případě pronajatých pozemků ve vlastnictví České republiky, dále u pronajatých pozemků ve vlastnictví obce nebo u pronajatých pozemků ve vlastnictví kraje nebo svazku obcí.

U pozemků příslušejících ke stavbám, ve kterých jsou byty nebo nebytové prostory evidovány v katastru nemovitostí jsou poplatníky daně jednotliví spoluvlastníci pozemku podle výše spoluvlastnického podílu na společných částech stavby. V případě, kdy je spoluvlastnictví k pozemku odvozováno od spoluvlastnictví k bytu nebo nebytovému prostoru uplatňuje se zásada solidární odpovědnosti a spoluvlastníci jsou povinni platit daň ze svého podílu na pozemku společně a nerozdílně.

Uživatel pozemku bude poplatníkem daně v případech, kdy nelzejednoznačně určitvlastníka pozemku tj. majetkoprávní vztah k pozemku není vyřešen.

K § 4 - Osvobození od daně z pozemků vychází z předcházející právní úpravy daně z nemovitostí, avšak jeho rozsah je omezen, neboť u některých pozemků pominuly důvody pro jejich osvobození. Pozemky uvedené pod písmeny a) až d) se osvobozují z důvodu zamezení zvýšených nároků na státní rozpočet, pod písmeny d) a e) z důvodu rozpočtového určení daně z nemovitostí, která plně plyne do rozpočtu obcí. Pod písmenem f) se osvobozují pozemky na základě mezinárodních recipročních dohod. Pod písmeny g) až m) a p) se osvobozují pozemky z důvodů veřejně prospěšného zájmu. Pod písmeny n) a o) se osvobozují pozemky z důvodů ochrany životního prostředí. Rozsah osvobození navazuje na  předcházející právní úpravu daně z nemovitostí a jsou v něm i promítnuty poznatky z právních úprav daně z nemovitostí v zemích EU.

K § 5 - Základem daně z pozemků bude hodnota pozemku.

U zemědělských pozemků bude základ daně odvozen z cen přiřazených k bonitovaným půdně ekologickým jednotkám ( dále jen ”BPEJ”) vedených v katastru nemovitostí. V případě, že BPEJ nebudou vedeny v katastru nemovitostí, bude uplatněn způsob zjištění základu daně obdobně jako tomu bylo v předcházející právní úpravě. Tento způsob je administrativně velmi jednoduchý pro správce daně i poplatníka daně, neboť správce daně by na základě poplatníkem sděleného katastrálního území přiřadil cenu za 1 m2 pozemku. Tato cena však plně nevyjadřuje hodnotu zemědělského pozemku, neboť je přiřazena pouze k průměrné BPEJ za určité katastrální území.

U pozemků hospodářských lesů zůstává zachován stávající základ daně z cen přiřazeným k souborům lesních typů ( dále jen ”SLT”). V případech, kdy nebude znám SLT bude základ daně vycházet z pevné sazby za l m2 lesního pozemku. Pevná sazba daně bude uplatněna i u pozemků rybníků s intenzivním nebo průmyslovým chovem ryb z důvodů obtížného zjištění jejich obvyklé ceny.

Na základě pojmu ”zastavěné území obce” zavedeného stavebním zákonem, vymezí obec jedno nebo více zastavěných území obce bez ohledu na druh pozemku vedený v  katastru nemovitostí. Základem daně z pozemků zastavěných území obce bude hodnota pozemků uvedená v mapě hodnotových zón pozemků obce, která může vycházet z cenové mapy pozemků obce, pokud bude obcí cenová mapa zpracována. Způsob zpracování mapy hodnotových zón bude na základě zmocnění stanoven vyhláškou Ministerstva financí.

Pokud nebude obcí zpracována mapa hodnotových zón pozemků zastavěných území obce, budou základem daně průměrné hodnoty pozemků ve srovnatelných obcích na území ČR stanovené zákonem o dani z nemovitostí. Tyto hodnoty byly zpracovány na základě údajů finančních úřadů, finančních ústavů, znaleckých ústavů, realitních kanceláří a ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj.

U pozemků ”ostatní plochy” nebo "zastavěných ploch a nádvoří", pokud nebudou zahrnuty do pozemků zastavěných území obce, bude základem daně hodnota pozemků odvozená od nejnižší hodnoty pozemků pro zastavěné území obce, na jejímž katastrálním území se tyto pozemky nacházejí. Pokud však pozemky "ostatních ploch" budou vedeny v katastru nemovitostí ve způsobu využití ”neplodná půda”, sníží se jejich hodnota o 50%, neboť tyto pozemky nelze prakticky využívat.

V rámci obce mohou být pozemky v zastavěném území obce členěny do funkčních zón, pokud toto členění charakter zástavby obce umožňuje. Zóny musí odrážet urbanistické členění obce, funkční využití a atraktivitu polohy pozemků apod. Pro vymezení zastavěného území obce a pro jeho členění do funkčních zón bude použita schválená územně plánovací dokumentace (ÚPD). V případě, že pro obec neexistuje schválená ÚPD, bude obec při stanovení zón vycházet z charakteru zástavby určeného v součinnosti s orgány územního plánování.

Ustanovení tohoto paragrafu řeší i postup v případě, že obec nevydá obecně závaznou vyhlášku k  určení hodnoty pozemků v  obci a správce daně by proto nemohl daň z  nemovitostí vyměřit. V tomto případě použije správce daně pro zjištění základu daně z pozemků nejnižší hodnotu pozemku pro ”ostatní pozemky”, uvedené v příloze č. 1, z  důvodů zajištění výnosu daně z  nemovitostí.

K § 6 – Dani z nemovitostí budou podléhat pouze stavby, které mají charakter budov, přičemž zdanění budou podléhat nadzemní i podzemní podlaží budov. Pojem budova je v nové právní úpravě definován a zahrnuje pojmově i podzemní stavby. Pro účely tohoto zákona se za stavbu považuje pouze stavba budovy, na kterou bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhala a je užívána, anebo byla podle dříve platných právních předpisů dokončena.

Vzhledem k tomu, že byty a nebytové prostory, jejichž vlastnictví je evidováno v katastru nemovitostí podle zákona č.72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, jsou samostatným předmět daně, nebudou  budovy, v nichž jsou tyto byty nebo nebytové prostory předmětem daně ze staveb. Předmětem daně ze staveb z důvodů veřejně prospěšných zájmů rovněž nebudou stavby budov sloužící veřejné dopravě, stavby budov, které slouží pro zajištění obrany státu ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1 zákona č.222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky a stavby budov, které jsou vodohospodářskými díly.

K § 7 - Daňová povinnost vychází především z vlastnického práva, a proto bude poplatníkem daně vlastník budovy. U budov ve vlastnictví České republiky bude, podle zákona č.219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, poplatníkem daně stát, jehož jménem jedná organizační složka státu, nebo státní organizace zřízená nebo založená podle zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem. Poplatníkem daně u budov ve vlastnictví České republiky bude i Pozemkový fond České republiky, vzhledem k jeho specifickému postavení vyplývající ze zákona č.569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

Poplatníkem daně bude nájemce v případě pronajatých budov ve vlastnictví České republiky, dále u pronajatých pozemků ve vlastnictví obce nebo u pronajatých pozemků ve vlastnictví kraje nebo svazku obcí.

K § 8 - Osvobození od daně ze staveb vychází z předcházející právní úpravy daně z nemovitostí, avšak jeho rozsah je omezen, neboť u některých ustanovení důvody pro jejich osvobození pominuly. Budovy uvedené pod písmenem a) až f) se osvobozují z důvodu zamezení zvýšených nároků na státní rozpočet; u obcí se jedná o rozpočtové určení daně, neboť daň z nemovitostí plně plyne do rozpočtu obcí. Pod písmenem g) se osvobozují budovy na základě mezinárodních recipročních dohod. Pod písmeny h), j) až n) se osvobozují budovy z důvodů veřejně prospěšných zájmů a ochrany životního prostředí. Pod písmenem i) je důvodem osvobození podpora výstavby budov sloužících k bydlení.

K § 9 -Základem daně ze staveb je hodnota budovyvycházející z výměryzastavěné plochy všech podlaží budovy, směrné hodnoty budovy a koeficientů vyjadřujících opotřebení budovy a polohovou atraktivitu budovy. Základ daně bude snížen u rodinných domů (dílčí forma podpory individuálního bydlení) a bytových domů s nájemními byty z důvodu podpory nájemního bydlení. Stavby budov, které jsou předmětem daně, jsou rozlišeny podle jejich druhu určeného stavebně právními předpisy, případně podle povoleného užívání stavby nebo jejích částí, platným kolaudačním rozhodnutím. Směrná hodnota budovy je stanovena za 1 m2 plochy podlaží, a to i u podzemních podlaží, která podle předcházející právní úpravy daně z nemovitostí nebyla prakticky zdaňována. Hodnota celé budovy se upraví koeficientem vyjadřujícím opotřebení budovy vlivem jejího stáří. U staveb pro bydlení je ve směrné hodnotě promítnuto jejich zařazení do kvalitativních kategorií podle vybavenosti.

Koeficient opotřebení budovy vlivem jejího stáří zohledňuje povinnost vlastníka budovy udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu, aby se co nejvíce prodloužila její uživatelnost, která vyplývá z ustanovení § 86 stavebního zákona. Jeho nejnižší hodnota odpovídá mezní časové hranici, po které vlastník stavby musí provádět údržbu stavby pro zachování jejího dobrého stavu. Od stáří stavby 61 let a výše se nejnižší hodnota koeficientu opotřebení budovy proto nemění.

Polohový koeficient zohledňuje umístění budovy v obci s přihlédnutím k velikosti obce podle počtu obyvatel, infrastruktuře, pracovním příležitostem, dopravnímu spojení, možnostem dalšího rozvoje obce apod. Tyto faktory se promítají v hodnotě pozemku v urbanizovaném území obce, která ovlivňuje hodnotu stavby, na něm umístěnou. Základ pro tento koeficient vytváří hodnota pozemku.

K § 10 – Jako samostatný předmět daně jsou byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zákona č.72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, které jsou evidovány v katastru nemovitostí. Předmětem daně nejsou rozestavěné byty nebo nebytové prostory.

K § 11 - Daňová povinnost u bytů nebo nebytových prostorů evidovaných v katastru nemovitostí vychází, stejně jako u budov, z vlastnického práva. Poplatníkem daně bude především vlastník bytu nebo nebytového prostoru. Nájemce bude poplatníkem daně,  pokud byt nebo nebytový prostor bude ve vlastnictví České republiky, obce, kraje nebo svazku obcí.

K § 12 – Rozsah osvobození od daně z bytů nebo nebytových prostorů, vzhledem k obdobnému charakteru předmětu daně, vychází z rozsahu osvobození u daně ze staveb, je však transformován na specifické podmínky bytů nebo nebytových prostorů. Byty nebo nebytové prostory uvedené pod písmeny a) až h) se osvobozují z důvodu zamezení zvýšení nároků na státní rozpočet; u obcí se jedná o rozpočtové určení daně z nemovitostí. Pod písmenem i) se byty nebo nebytové prostory osvobozují na základě mezinárodních recipročních dohod. Pod písmeny j), l) až n) se osvobozují byty nebo nebytové prostory z důvodů veřejně prospěšných zájmů, pod písmenem k) byty z důvodů podpory výstavby nových bytových domů. Dále pod písmenem o) byty z  environmentálních důvodů.

K § 13 – Základem daně u bytu nebo nebytového prostoru je, stejně jako u staveb budov, hodnota bytu nebo nebytového prostoru. Na rozdíl od výpočtu hodnoty budovy vychází z podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru, vynásobené koeficientem 1,20, který zohledňuje podíl na společných částech stavby budovy. Hodnota bytu se snižuje o 50% (dílčí forma podpory bydlení).

K § 14 – Rozpětí sazeb daně pro pozemky, budovy, byty a nebytové prostory činí 0,01% až 0,2% . Toto rozpětí je stanoveno tak, aby znamenalo možné posílení výnosu daně z nemovitostí, nikoli však na úkor neúměrných sociálních dopadů. Sazba daně bude stanovena jednotně pro všechny druhy nemovitostí, které jsou předmětem daně pro zdaňovací období, neboť daň z nemovitostí je charakterem majetkovou daní a základ daně (hodnota nemovitostí) vyjadřuje objektivní spravedlnost vůči daňovým poplatníkům. Pokud však obec vymezí centrální zónu, může stanovit pro tuto zónu až tři odlišné sazby daně v rámci stanoveného rozpětí. Tato výjimka má obcím umožnit stanovit odlišné sazby daně z nemovitostí v případech, kdy v centrální zóně obce by hodnota nemovitostí, i když odpovídá jejich obvyklým cenám, znamenala podstatný nárůst daňového zatížení poplatníka. Uvedené ustanovení umožní obcím ovlivnit výši daňového zatížení touto daní úměrně k ostatním částem obce. Na každé nové zdaňovací období může obec stanovit nové sazby daně a tím podle místních podmínek ovlivňovat výši příjmů plynoucí do jejich rozpočtů z daně z nemovitostí. Ustanovení tohoto paragrafu řeší i postup v případě, kdy obec nevydá obecně závaznou vyhlášku k určení výše sazby daně a správce daně by proto nemohl daň z  nemovitostí vyměřit. V tomto případě použije správce daně pro vyměření daně nejnižší sazbu daně určenou zákonem. Důvodem je zajištění přiměřeného výnosu daně z nemovitostí do rozpočtu obcí.

K § 15 - Ustanovení upravuje vymezení daně z nemovitostí.

K § 16 - Zdaňovací období je stanoveno na jeden kalendářní rok, a to především z rozpočtových důvodů.

K § 17 - Poplatník daně podá v daňovém přiznání správci daně pouze údaje ke stanovení základu daně. Výpočet daňové povinnosti provede správce daně. Tato forma je pro poplatníka administrativně méně náročná. Pokud nedojde ke změně údajů, které poplatník uvedl v daňovém přiznání, další daňové přiznání v následujících zdaňovacích období již nepodává, a to až do doby změny základu daně. K jednomu předmětu daně může být podáváno pouze jedno daňové přiznání, bez ohledu na počet poplatníků, jimž k témuž předmětu daně vzniká daňová povinnost. Ustanovení zároveň stanoví, kdy poplatník nemusí, při splnění podmínek pro uplatnění nároku na osvobození od daně z  nemovitostí, podávat daňové přiznání.

K § 18 - Daň z nemovitostí se vyměřuje podle stavu nemovitosti k 1. lednu roku zdaňovacího období, na něž je daň vyměřována. Ke skutečnostem majícím vliv na daňovou povinnost poplatníka, které vzniknou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží. Základ daně a výši daňové povinnosti vypočte správce daně, daň vyměří a vyrozumí o ní a o její splatnosti poplatníka. Vzhledem ke skutečnosti, že si poplatník daně nevypočítá sám základ daně a výši daňové povinnosti, uvede správce daně v platebním výměru nebo v hromadném předpisném seznamu výpočet základu daně a daňové povinnosti, a to pro každého poplatníka daně.

K § 19 - Ustanovení řeší termíny splatnosti daně. Pevné termíny splatnosti daně při vyšší daňové povinnosti jsou stanoveny ze zákona, aby docházelo k postupnému plnění příjmu obcí.

K § 20 – Ustanovení upravuje vztah tohoto zákona k mezinárodním smlouvám, jimiž je Česká republika vázána.

K § 21 - Ustanovení opravňuje Ministerstvo zemědělství po dohodě s Ministerstvem financí k vydávání seznamu katastrálních území s průměrnými bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ) a k nim přiřazenými cenami, které budou užívány pro zjištění základu daně u zemědělských pozemků v případech, kdy nebudou v katastru nemovitostí evidovány u parcel zemědělských pozemků konkrétní BPEJ. Dále je Ministerstvo financí zmocněno vydat vyhlášku vymezující způsob zpracování hodnotových map pozemků v obcích. Vzhledem k tomu, že při uplatňování zákona v praxi mohou nastat podmínky, kdy nelze částečně nebo v plném rozsahu zákon uplatnit z objektivních důvodu na něm nezávislých (např. katastrofy, záplavy), je zapracováno ustanovení zmocňující vládu vydat nařízení umožňující poskytnout v nezbytném rozsahu osvobození od daně z nemovitostí.

K § 22 - Ustanovení řeší přechod zdaňovacích období s tím, že pro zdaňovací období roku 2001 a roku 2002 se postupuje podle předcházející právní úpravy daně z nemovitostí z důvodů nezbytnosti vytvoření časového prostoru pro zavedení nového zákona o dani z nemovitostí.

K § 23 - Ustanovení řeší vazby mezi obcí a správcem daně z hlediska předávání údajů nutných pro výpočet základu daně a stanovení daňových sazeb a dále postup v  případě, že obec nevydá obecně závaznou vyhlášku nezbytnou pro zjištění základu daně a vyměření daně.

K § 24 - Rozdíl mezi datem účinnosti a datem uplatnění zákona pro první výběr daně vyplývá z nutnosti sběru dat pro provedení hromadného ocenění nemovitostí, stanovení základu a sazeb daně.

K § 25 - Práva a povinnosti poplatníka daně podle zákona č.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, vzniklé do 31. prosince 2002, budou počínaje 1.lednem 2003 vypořádány podle zákona č.338/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud není touto novou právní úpravou stanoveno jinak.

K § 26 až § 29 - Zrušující ustanovení podchycuje právní normy vydané formou zákona. Právní normy, kterou jsou součástí zákona č. 338/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a jsou vydané Ministerstvem financí formou vyhlášky, budou zrušeny samostatnou vyhláškou Ministerstva financí.

V Praze dne 4. prosince 2000

Předseda vlády

Místopředseda vlády a ministr financí

Návrh

Vyhláška

ministerstva financí č.

ze dne ..........,

kterou se stanoví postup zpracování mapy hodnotových zón pozemků současně zastavěného území obce pro určení základu daně z nemovitostí

Ministerstvo financí podle § 5 odst. 5 zákona č. ...../2001 Sb., o dani z nemovitostí stanoví:

§ 1

(1) Mapa hodnotových zón je soubor údajů o hodnotě pozemků současně zastavěného území obce vycházející především z obvyklých cen pozemků zahrnutých do zastavěného území obce.

(2) Současně zastavěné území obce (dále jen ”zastavěné území obce”) vymezí obec podle ustanovení § 139a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 2

(1) Mapa hodnotových zón obsahuje grafickou část a textovou část.

(2) Grafická část mapy obsahuje

a) výsledné provedení výkresu mapy v měřítku 1:2000, případně v měřítku 1: 5000,

b) klad listů mapy,

c) legendu.

(3) Textová část s 

mi obsahuje zejména způsob zjištění údajů o hodnotě pozemků a zdůvodnění členění zastavěného území obce.

(4) O zpracování grafické části hodnotové mapy podle odst. 2 písm.a) rozhoduje obec.

§ 3

(1) Hodnoty pozemků zastavěného území obce jsou v mapě hodnotových zón uváděny na soubory pozemků majících obdobné kvalitativní vlastnosti.

(2) Obvyklé ceny pozemků zastavěného území obce vychází z úrovně sjednaných cen pozemků v obci.

(3) Pokud nebyly sjednané ceny pozemků zastavěného území obce realizovány v rozsahu, z  něhož je možné hladinu obvyklých cen odvodit, může obec hodnoty pozemků v mapě hodnotových zón stanovit

) porovnatelně s obvyklými cenami obdobných pozemků v jiných obcích, které mají obdobný charakter z hlediska počtu obyvatel, atraktivity obce, potenciálu občanské vybavenosti obce, kvality životního prostředí apod.,

b) podle přílohy č. 1 zákona o dani z nemovitostí.

(4) V případě, že má obec zpracovánu cenovou mapu stavebních pozemků obce, může obec využít cen uvedených v cenové mapě podle ustanovení § 3 odstavci 3 této vyhlášky.

§ 4

Změny v mapě hodnotových zón pozemků zastavěných území obce provádí obec pokud dojde ke změnám zastavěných území obce nebo ke změnám cenové úrovně obvyklých cen pozemků v obci. Tyto změny stanoví obecně závaznou vyhláškou ve smyslu ustanovení § 5 odst.5 zákona č. …../ 2001 Sb., o dani z nemovitostí.

§ 5

Hodnoty pozemků uvedené v mapě hodnotových zón se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.

§ 6

Vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Návrh

Vyhláška

ministerstva financí č.

ze dne ..........,

kterou se stanoví postup zpracování mapy hodnotových zón pozemků současně zastavěného území obce pro určení základu daně z nemovitostí

Ministerstvo financí podle § 5 odst. 5 zákona č. ...../2001 Sb., o dani z nemovitostí stanoví:

§ 1

(1) Mapa hodnotových zón je soubor údajů o hodnotě pozemků současně zastavěného území obce vycházející především z obvyklých cen pozemků zahrnutých do zastavěného území obce.

(2) Současně zastavěné území obce (dále jen ”zastavěné území obce”) vymezí obec podle ustanovení § 139a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 2

(1) Mapa hodnotových zón obsahuje grafickou část a textovou část.

(2) Grafická část mapy obsahuje

a) výsledné provedení výkresu mapy v měřítku 1:2000, případně v měřítku 1: 5000,

b) klad listů mapy,

c) legendu.

(3) Textová část s 

mi obsahuje zejména způsob zjištění údajů o hodnotě pozemků a zdůvodnění členění zastavěného území obce.

(4) O zpracování grafické části hodnotové mapy podle odst. 2 písm.a) rozhoduje obec.

§ 3

(1) Hodnoty pozemků zastavěného území obce jsou v mapě hodnotových zón uváděny na soubory pozemků majících obdobné kvalitativní vlastnosti.

(2) Obvyklé ceny pozemků zastavěného území obce vychází z úrovně sjednaných cen pozemků v obci.

(3) Pokud nebyly sjednané ceny pozemků zastavěného území obce realizovány v rozsahu, z  něhož je možné hladinu obvyklých cen odvodit, může obec hodnoty pozemků v mapě hodnotových zón stanovit

) porovnatelně s obvyklými cenami obdobných pozemků v jiných obcích, které mají obdobný charakter z hlediska počtu obyvatel, atraktivity obce, potenciálu občanské vybavenosti obce, kvality životního prostředí apod.,

b) podle přílohy č. 1 zákona o dani z nemovitostí.

(4) V případě, že má obec zpracovánu cenovou mapu stavebních pozemků obce, může obec využít cen uvedených v cenové mapě podle ustanovení § 3 odstavci 3 této vyhlášky.

§ 4

Změny v mapě hodnotových zón pozemků zastavěných území obce provádí obec pokud dojde ke změnám zastavěných území obce nebo ke změnám cenové úrovně obvyklých cen pozemků v obci. Tyto změny stanoví obecně závaznou vyhláškou ve smyslu ustanovení § 5 odst.5 zákona č. …../ 2001 Sb., o dani z nemovitostí.

§ 5

Hodnoty pozemků uvedené v mapě hodnotových zón se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.

§ 6

Vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

k důvodové zprávě

1.Porovnání výnosů daně z nemovitosti na stavbu rodinného domku v obcích s různým počtem obyvatel

Rodinný domek, rok kolaudace 1985, zastavěná plocha 120 m2, 2 nadzemní podlaží, na pozemku o výměře 800 m2;

v Kč

Obec

Stávající právní úprava

Navrhovaná právní úprava

Minimální sazba

0,01%

Maximální sazba

0,2 %

Sazba DNE se stejným

daňovým výnosem

Praha - residenční čtvrť

Hodnota pozemku 3 500,-Kč/m2

0.025 %

Daň ze stavby

1 050,-

155,-

3 093,-

387,-

Daň z pozemku

68,-

280,-

5 600,-

700,-

DAŇ Z NEMOVITOSTÍ

1 118,-

435,-

8 693,-

1 087,-

Praha - okrajová část

Hodnota pozemku 1 500,-Kč/m2

0.05 %

Daň ze stavby

1 050,-

125,-

2 507,-

627,-

Daň z pozemku

68,-

120,-

2 400,-

600,-

DAŇ Z  NEMOVITOSTÍ

1 118,-

245,-

4 907,-

1 227,-

Plzeň - 168 422 obyvatel

Hodnota pozemku 800,-Kč/m2

0,06 %

Daň ze stavby

945,-

111,-

2 224,-

667,-

Daň z pozemku

68,-

64,-

1 280,-

384,-

DAŇ Z NEMOVITOSTÍ

1 013,-

175,-

3 504,-

1 051-

Čáslav - 10 098 obyvatel

Hodnota pozemku 200,-Kč/m2

0,05 %

Daň ze stavby

420,-

81,-

1 617,-

404,-

Daň z pozemku

68,-

16,-

320,-

80,-

DAŇ Z  NEMOVITOSTÍ

488,-

97,-

1 937,-

484,-

Kostelní Radouň (okr,Jindr.Hradec) -

297 obyvatel, hodn. pozemku 50,-Kč/m2

0,025%

Daň ze stavby

63,-

43,-

859,-

107,-

Daň z pozemku

68,-

4,-

80,-

10,-

DAŇ Z  NEMOVITOSTÍ

131,-

47,-

939,-

117,-

2. Porovnání výnosů daně z nemovitosti na stavbu srovnatelného druhu s různým využitím

Stavba zděné budovy umístěné v Praze - Vinohrady, rok kolaudace 1985, zastavěná plocha stavbou 800 m2, 5 nadzemních podlaží, na pozemku o výměře 1 500 m2, hodnota pozemku 5 000 Kč/m2;

v Kč

Obec

Stávající právní úprava

Navrhovaná právní úprava

Minimální sazba

0,01%

Maximální sazba

0,2 %

Sazba DNE se stejným

daňovým výnosem

Budova banky, hotelu, admin.kanceláře

0,015 %

Daň ze stavby

10 400,-

7 406,-

148 116,-

11 109,-

Daň z pozemku

70,-

450,-

9 000,-

675,-

DAŇ Z  NEMOVITOSTÍ

10 470,-

7 856,-

157 116,-

11 784,-

Budova obytného domu s byty v nájmu

0,04 %

Daň ze stavby

16 000,-

3 623,-

72 467,-

14 493,-

Daň z pozemku

70,-

450,-

9 000,-

1 800,-

DAŇ Z  NEMOVITOSTÍ

16 070,-

9 208,-

81 467,-

16 293,-

3. Porovnání výnosů daně z nemovitosti na pozemek srovnatelného druhu v obcích s různým počtem obyvatel

Volný pozemek o rozloze 2 000 m2 v atraktivní části Prahy(Staré Město) a obdobný pozemek v obci Jindřichův Hradec

v Kč

Obec

Stávající právní úprava

Navrhovaná právní úprava

Minimální sazba

0,01%

Maximální sazba

0,2 %

Sazba DNE se stejným

daňovým výnosem

Praha/Staré Město - Hodnota pozemku

8 000,-Kč/m2

0,0015 %

DAŇ Z  POZEMKU

200,-

1 360,-

27 200,-

204,-

Jindřichův Hradec - Hodnota pozemku

80,-Kč/m2

0,15 %

DAŇ Z  POZEMKU

200,-

14,-

272,-

204,-

4. Porovnání výnosů daně z nemovitostí u zemědělských pozemků po zavedení nové právní úpravy.

Stávající výnos daně z nemovitostí u zemědělských pozemků

(v tis. Kč)

Předpokládaný výnos daně při navrhované sazbě

( v tis. Kč)

Rozdíl oproti stávajícímu výnosu daně při navrhované sazbě

( v tis. Kč)

0,01 %

0,2 %

0,01 %

0,2 %

1 360 414

19 898

397 948

- 1 340 516

- 962 466

5. Porovnání výnosů daně z nemovitosti za byt v osobním vlastnictví v obcích s různým počtem obyvatel

Byt 3+1 na sídlišti, o podlahové ploše 84 m2 I. kategorie, v bytovém domě o zastavěné ploše 360 m2, montovaný beton,

5 nadzemních podlaží, rok kolaudace 1970, na pozemku o výměře 600 m2;

v Kč

Obec

Stávající právní

úprava

Navrhovaná právní úprava

Minimální sazba

0,01%

Maximální sazba

0,2 %

Sazba DNE se stejným

daňovým výnosem

Praha - sídliště

Hodnota pozemku 1 200,-Kč/m2

0,14 %

Daň z bytu

504,-

33,-

665,-

466,-

Daň z pozemku

2,-

3,-

60,-

42,-

DAŇ Z  NEMOVITOSTÍ

506,-

36,-

725,-

508,-

Plzeň - 168 422 obyvatel

Hodnota pozemku 900,-Kč/m2

0,14 %

Daň z bytu

454,-

32,-

631,-

442,-

Daň z pozemku

2,-

2,-

38,-

26,-

DAŇ Z NEMOVITOSTÍ

456,-

34,-

669,-

468,-

Čáslav - 10 098 obyvatel

Hodnota pozemku 200,-Kč/m2

0,11 %

Daň z bytu

252,-

23,-

451,-

248,-

Daň z pozemku

2,-

1,-

15,-

8,-

DAŇ Z  NEMOVITOSTÍ

254,-

24,-

466,-

256,-

Český Brod - cca 5 000 obyvatel,

Hodnota pozemku 50,-Kč/m2

0,13%

Daň z bytu

161,-

12,-

240,-

156,-

Daň z pozemku

2,-

1,-

4,-

2,-

DAŇ Z  NEMOVITOSTÍ

163,-

13,-

244,-

157,-

Úplné znění navrženými novelami dotčených částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn

1. Změna zákona č.315/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, a mění zákon České národní rady č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č.35/1993 Sb. a zákona č.157/1993 Sb.

(Čl. I.

Zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, se mění a doplňuje takto:

1.V § 2 odst. 1 se slova ”v evidenci nemovitostí” nahrazují slovy ”v katastru

nemovitostí”.

. § 2 odst. 2 písm. a) zní:

”a) v rozsahu půdorysu stavby pozemky zastavěné stavbami, a to i v případě, že stavby nejsou předmětem daně ze staveb podle § 7 odst. 2 tohoto zákona,”.

3.V § 2 odst. 2 písm. d) se za slovy ” pro obranu státu” vypouští odkaz č. 3).

4. V § 3 odstavce 1 a 2 znějí:

”(1) Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. U pozemků ve vlastnictví České republiky (dále jen ”stát”), je poplatníkem daně právnická osoba, která k nim má právo hospodaření,4) nebo které bylo zřízeno právo trvalého užívání.5)

(2) Nájemce je poplatníkem daně u pronajatých pozemků, jde-li o pozemky, jejichž původní vlastnické hranice v terénu neexistují, protože byly sloučeny do pozemků s hranicemi v terénu reálně existujícími, nebo o pozemky spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo o pozemky převedené na Fond národního majetku.”

Za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:

”(3) Uživatel je poplatníkem daně v případě, že vlastník pozemku není znám nebo u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené.”

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

5. § 4 odst. 1 písm. a) a b) znějí:

”a) pozemky ve vlastnictví státu,

) pozemky ve vlastnictví obce,”.

6. V § 4 odst. 1 písm. c) se slova ” v České a Slovenské Federativní Republice” nahrazují slovy ” v České republice” a slova ”České a Slovenské Federativní Republiky” se nahrazují slovy ”České republiky”.

7. § 4 odst. 1 písm. d) zní:

”d) pozemky spravované Pozemkovým fondem České republiky6) nebo převedené na Fond národního majetku České republiky,7) pokud nejsou pronajaty, ”

8. § 4 odst. 1 písm. f) zní:

”f) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdružení občanů,9)”

9.§ 4 odst. 1 písm. m) zní:

”m) zemědělské pozemky na dobu pěti let a lesní pozemky na dobu 25 let, počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po rekultivaci technickým opatřením nebo biologickým zúrodňováním vráceny zemědělské nebo lesní výrobě,”

10. V § 4 odst. 1 písm. n) se za slova ”zvláštního předpisu,13)” vkládají slova ” a to i v případech, kdy za tyto pozemky byly v rámci pozemkových úprav přiděleny pozemky náhradní,” a za slova ”sami hospodaří” se připojují tato slova: ”a nedošlo k převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké14)”.

11. V § 4 odst. 1 písm. p) se vypouštějí slova ”stožáry rozvodů elektrické energie, nadzemní části zařízení pro rozvod topných plynů”.

12. § 4 odst. 3 zní:

”(3) Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány, s výjimkou pronájmu rozpočtovým organizacím. Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) a l) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány.”

13. V § 4 odst. 4 se za písmeno ”m)” vkládá čárka a písmeno ”n)”.

14. § 4 se doplňuje odstavcem 5, který zní:

”(5) Při uplatnění nároku na osvobození podle odstavce 1 písmeno n) doloží poplatník daně samostatné provozování zemědělské výroby na zemědělské půdě zápisem do evidence podle zvláštních předpisů.16a)”.

15. § 5 odst.1 zní:

”(1) Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin1) je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemků v m2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m2 ve vyhlášce16b) vydané na základě zmocnění § 17 odst. 1 tohoto zákona.”.

16. V § 6 odst.1 se vypouštějí slova ” ze základu daně”.

17. V § 6 odst.2 písm.a) se vypouštějí slova ” pokud nejsou předmětem dna podle § 7 odst.2”.

18. § 6 odst.3 zní:

”(3) Stavebními pozemky se rozumějí nezastavěné pozemky určené k zastavění rozhodnutím o umístění stavby nebo stavebním povolením, pokud je sloučeno územní řízení se stavebním řízením; rozhodná je výměra pozemku, na který se rozhodnutí o umístění stavby nebo uvedené stavební povolení vztahuje.”.

19. V § 6 odst. 4 písm.a) se za slovy ” v Praze” čárka nahrazuje tečkou a připojuje se samostatný nečíslovaný odstavec, který zní:

” Pro přiřazení koeficientů k jednotlivým obcím je rozhodný počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu;”.

20. § 6 odst.4 písm.b) zní:

” b) pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven v ustanovení písmene a), zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů v ustanovení písmene a) ; koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0.”.

21. § 7 odst.3 zní:

”(3) Předmětem daně ze staveb nejsou stavby přehrad, stavby, jimiž se upravuje vodní tok, stavby vodovodních řádů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby, určené k předchozímu čištění vod před jejich vypouštěním do kanalizací, stavby na ochranu před povodněmi, stavby k zavlažování a odvodńování pozemků,17a) stavby rozvodů energií a veřejných dopravních cest.”.

22. V § 7 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

23.V § 7 odst.3 se na konci textu v závorce připojují tato slova: ”a veřejné účelové komunikace”.

24. V § 8 odst.1 se za slova ”Pozemkového fondu České republiky” vkládají tato slova: ” nebo stavbu převedenou na Fond národního majetku České republiky, která je pronajata,”.

25. § 9 odst.1 písm.a) a b) znějí:

” a) stavby ve vlastnictví státu

b) stavby ve vlastnictví obce,”.

26. V § 9 odst.1 písm.c) se slova ” České a Slovenské Federativní Republice” nahrazují slovy ”České republice” a slova ” České a Slovenské Federativní Republiky” se nahrazují slovy ”České republiky”.

27. § 9 odst.1 písm.d) zní:

”d) stavby spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo převedené na Fond národního majetku České republiky, pokud nejsou pronajaty,”.

28.V § 9 odst.1 písm.e) se vypouštějí slova ” a jejich části”.

29. § 9 odst.1 písm.f) zní:

” f) stavby ve vlastnictví sdružení občanů,9)”.

30.§ 9 odst.1 písm.g) zní:

”g) na dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí, novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob, pokud slouží k trvalému bydlení vlastníka nebo osob blízkých, a novostavby obytných domů, v nichž jsou byty výhradně ve vlastnictví fyzických osob,”.

31.V § 9 odst.1 písm.h) a i) se vypouští odkaz na poznámku pod čarou č 14).

32. V § 9 odst.1 písm. j) se vypouštějí slova ”nebo jejich části”, za slovo ”družstev” se doplňuje odkaz na poznámku pod čarou č. 18a) a vypouští se odkaz č. 14).

33. V § 9 odst. 1 písm. k) se vypouštějí slova ”nebo jejich části” a za slovo ”nadacím” se vkládají tato slova: ”,občanským sdružením zdravotně postižených občanů”.

34. § 9 odst.1 pís,l) zní:

”l) stavby sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy,”.

35.V § 9 se odstavec 1 doplňuje písmeny n), o), p) a r), která znějí:

” n) obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají dávky sociální péče na základě zákona o sociální potřebnosti 18b ) a jsou držiteli průkazů ZTP a ZTP/P, a to v rozsahu, v jakém slouží k jejich trvalému bydlení,

o) stavby pro individuální rekraci ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají dávky sociální péče na základě zákona o sociální potřebnosti a jsou držiteli průkazu ZTP, a stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví držitelů průkazu ZTP/P,

p) stavby kulturních památek 18c ) na dobu osmi let, počínaje rokem následujícím po vydání stavebního povolení na stavební úpravy prováděné vlastníkem,

r) stavby na dobu pěti let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na vytápění plynem, elektřinou nebo na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální, biomasy, anebo změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení.”.

36. V § 9 odst. 2 se za slova ”podlahová plocha” vkládá slovo ” nadzemní” a slovo ” podlaží” se nahrazuje slovem ” částí”.

37. § 9 odst. 4 zní:

”(4) Stavby a jejich části uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronájmu, s výjimkou pronájmu rozpočtovým organizacím. Stavby a jejich části uvedené v ustanoveních písmen d), e) a f) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronájmu. Podle ustanovení odstavce 1 písm. i) postupují obdobně bytová družstva, označované podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva.18d)”.

38.V § 9 odst. 5 se slova ”e) až k) a m)” nahrazují slovy ”e) až k), m) až r)”.

39.V § 9 odst. 6 větě první se slova ”h) a i)” nahrazují slovy ”h), i) a p)” a za slova ”na stavební opravy, rekonstrukci a modernizaci obytných domů” se vkládají tato slova: ”a stavební úpravy kulturních památek”.

40. V § 9 odst. 8 se slova ”h) a i)” nahrazují slovy ”h), i) a p)”.

41. § 10 zní:

Ӥ10

Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 (dále jen ”zastavěná plocha”) podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Půdorysem se rozumí průmět obvodového pláště stavby na pozemek.”.

42. V § 11 odst. 1 písm. a) se za slova ” u obytných domů” vkládá odkaz ”18e)”.

43. § 11 odst. 1 písm. b) zní:

”b) u staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů18e) využívaných pro individuální rekreaci 3 Kč za 1 m2 zastavěné plochy a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,”.

44. V § 11 odst. 1 písm. d) bodu 2 se za slovo ”stavebnictví,” vkládá slovo”dopravu,”.

45. § 11 odst. 2 zní:

”(2) Základní sazby daně za 1 m2 zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1 se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m2 zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1 zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Za první nadzemní podlaží se považuje každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak. Všechna podlaží umístěna nad tímto podlažím včetně účelově určeného podkroví se považují za další nadzemní podlaží.”.

46.§ 11 odst. 3 zní:

”(3) Základní sazba daně

a) podle odstavce 1 písm. a), případně zvýšená podle odstavce 2, se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatele podle posledního sčítání lidu

0,3 v obcích do 300 obyvatel

0,6 v obcích nad 300 obyvatel do 600 obyvatel

1,0 v obcích nad 600 obyvatel do 1000 obyvatel

1,4 v obcích nad 1000 obyvatel do 6000 obyvatel

1,6 v obcích nad 6000 obyvatel do 10 000 obyvatel

2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel

2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 0000 obyvatel

3,5, v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech

4,5 v Praze.

Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie v členění koeficientů; koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0;

a) u jednotlivých druhů staveb podle odstavce 1 písm. b) až d) v jednotlivých bodech, případně zvýšená podle odstavce 2, se v celé obci násobí koeficientem 1,5, který může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou.”.

47. § 11 odst. 4 zní:

”(4) U staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů18e) využívaných pro individuální rekreaci a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, se základní sazba daně podle odstavce 1 písm. b), případně zvýšená podle odstavce 2, násobí koeficientem 2,0 nebo se koeficient, je-li stanoven podle odstavce 3 písm. b), násobí koeficientem 2,0, pokud jsou tyto stavby umístěny v národních parcích a v zónách I. chráněných krajinných oblastí vyhlášených podle zvláštních předpisů.”.

48. § 11 se doplňuje odstavcem 6, který zní:

”(6) U staveb uvedených v § 11 odst. 1 písm. d), které slouží více účelům, se použije základní sazba daně odpovídající podnikatelské činnosti, jíž slouží převažující část podlahové plochy nadzemní části stavby a při stejném poměru podlahových ploch připadajících na jednotlivé činnosti se použije vyšší příslušná sazba. Pokud je ve stavbách uvedených v § 11 odst. 1 písm. e) provozována podnikatelská činnost na převažující části podlahové plochy nadzemních částí staveb, použije se sazba daně jako u staveb v § 11 odst. 1 písm. d).”.

49.§ 12 se vypouští.

  2. 50. V § 13 se na konci připojuje tato věta: ”Ke změnám skutečností rozhodných pro daňovou povinnost, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží.”.

51.Za § 13 se vkládají nové § 13a a 13b, které znějí:

”13a

Daňové přiznání

(1) Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. března zdaňovacího období, pokud nebylo podáno v předchozích zdaňovacích obdobích nebo došlo ke změnám v okolnostech rozhodných pro vyměření daně. Ve stejné lhůtě může poplatník podat pouze dílčí daňové přiznání, nedochází-li při změně okolností ke změně v osobě poplatníka. Dílčí daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném ministerstvem financí a poplatník v něm uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daňové povinnosti. Dojde-li ke změně koeficientů podle § 6 odst. 4 písm. a) a podle § 11 odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4, nemá poplatník povinnost podat nové daňové přiznání, dílčí daňové přiznání ani sdělit změnu.

(2) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v daňovém přiznání, je poplatník povinen tyto změny oznámit správci daně do 30dnů ode dne, kdy nastaly.

§ 13b

Vyměření daně

(1) Daň z nemovitostí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1. lednu roku, na který je daň vyměřována.

(2) Je-li daň zaplacena původním poplatníkem i na období nebo jeho část, kdy daňová povinnost přešla na nového poplatníka, zaplacená daň se nevrací, ale započítává se novému poplatníkovi.

(3) Pokud ke dni změny vlastnických nebo jiných práv k nemovitosti nebyly daňové povinnosti vypořádány původním poplatníkem, tato povinnost přechází na nového poplatníka, s výjimkou případů, kdy jsou nemovitosti předávány na základě zvláštních předpisů.18 )”.

52.§ 14 odst. 2 zní:

”(2) Daň z pozemků za jednotlivé druhy pozemků a daň ze staveb za jednotlivé druhy stavby nebo souhrn staveb se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.”.

53. V § 15 odst. 1 písm. a) se za slova ”zemědělskou výrobu” vkládají slova ”a chov ryb”.

54.V § 15 odst. 1 a 2 se slova ”31.března” nahrazují slovy ”31. května”.

55. Slovo ”Kčs” v ustanoveních § 6, 11, 14 a 15 se nahrazuje slovem ”Kč”.

56. V § 16 se za slovy ”zvláštním předpisem21 )” tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: ”pokud tento zákon nestanoví jinak.”.

57. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který zní:

”16a

Obecně závaznou vyhláškou vydanou obcí podle ustanovení § 6 a 11 je obec povinna zaslat v jednom vyhotovení příslušnému správci daně do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její platnosti, přičemž obecně závazná vyhláška musí nabýt platnosti nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období. Pro vyměření daně na zdaňovací období roku 1994 se použijí koeficienty stanovené obcí obecně závaznou vyhláškou i v případě, že vyhláška nabude účinnosti do 31. ledna 1994.”.

58. V § 17 odst. 1 se za slovy ”půdně ekologických jednotek” čárka nahrazuje tečkou a slova ”jehož součástí bude i ocenění vlivu některých faktorů na hospodářské využití pozemků vymezených v § 12 odst. 1 písm. a) bod 1 ” se vypouštějí.

59. V § 17 se vypouští odstavec 2 a zrušuje se označení odstavce 1.

60. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který zní:

”19a

(1) Ve zdaňovacím období roku 1994 budou poplatníci, kteří nemají povinnost podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, platit zálohy na daň ve výši daně splatné v předchozím zdaňovacím období k termínům uvedeným v odstavcích 1 a 2 až do doby doručení hromadného předpisného seznamu nebo platebního výměru. Rozdíl mezi splatnou daňovou povinností a zaplacenými zálohami poplatníci zaplatí ve lhůtě do 15 dnů po doručení hromadného předpisného seznamu nebo platebního výměru. Přeplatek, který je rozdílem mezi zaplacenými zálohami a roční daňovou povinností, se vrátí za podmínek stanovených zvláštním předpisem21).

(2) Činí-li u jednoho poplatníka celková daňová povinnost z nemovitostí nacházejících se v územním obvodu jednoho správce daně méně než 30 Kč, daň se neplatí.”.

61. Poznámky č. 9), 14), 16a), 17a), 18a),18b), 18c), 18d) a 22) pod čarou znějí:

”9 Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1991 Sb. a zákona č. 513/1991 Sb.

14) §8 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

16a ) Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb.

16b ) Vyhláška ministerstva zemědělství ČR č. 613/1992 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek.

17a) § 38 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách.

18a) Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb., zákona č.509/1991 Sb., zákona č. 265/1992 Sb. a zákonném opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.

18b) Zákon ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/ 1993 Sb. a zákona č. 165/1993 Sb.

18c) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

18d) Např. zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb.

18e) Vyhláška č. 83/1976 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb. a vyhlášky č. 376/1992 Sb.

22) Zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. a zákona č. 455/1991 Sb. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.”.

Čl.II

1. Úlevy poskytnuté v roce 1993 zůstávají v platnosti po dobu stanovenou v rozhodnutí o úlevě, pokud poplatník neuplatnil nárok na osvobození podle ustanovení § 4 nebo § 9.

2. Pro zdaňovací období roku 1993 přísluší poplatníkům nárok na osvobození podle § 4 odst. 1 písm. n), pokud byli zapsáni do evidence podle zvláštních předpisů22) nejpozději do podání daňového přiznání.

3. Pro zdaňovací období roku 1993 se připouští podání daňového přiznání poplatníka, jemuž byly nemovitosti předány v roce 1993 podle zvláštních předpisů18) do termínu pro podání daňového přiznání. V těchto případech se daň vyměří podle stavu ke dni předložení daňového přiznání s přihlédnutím k nároku na osvobození podle § 4.

4. Pro zdaňovací období roku 1993 lze uplatnit nárok na osvobození podle § 9 odst. 1 písm. h) a i) i na část stavby.

5. K nároku na osvobození podle bodů 2, 3 a 4, pokud nebyl uplatněn v daňovém přiznání, se přihlédne při vyměření daně na základě žádosti podané poplatníkem do 31. ledna 1994. Tato žádost nepodléhá správnímu poplatku.)

2. Změna zákona č.248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.

(ČÁST ČTVRTÁ

Zákon České národní rady č.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č.315/1993 Sb. a zákona č.242/1994 Sb., se doplňuje takto:

1. V § 4 odst.1 písm.f) se na konci vypouští čárka a připojují se tato slova: ” a obecně prospěšných společností,” .

2. V § 9 odst.1 písm.f) se na konci vypouští čárka a připojují se tato slova: ” a obecně prospěšných společností,” .)

3. Změna zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)

(§ 10

Lesy pod vlivem imisí

(1) Lesy pod vlivem imisí se zařazují do čtyř pásem ohrožení. Pásma ohrožení stanoví ministerstvo právním předpisem.

(2) Na lesy hospodářské pod vlivem imisí, zařazené do dvou nejvyšších pásem ohrožení, se vztahuje osvobození od daně z nemovitostí stejně jako na lesy uvedené v § 7 a 8.)

1) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

2) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky(katastrální zákon) ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 120/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.

3) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

4) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.

5) Např. zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.

6) Např. zákon č. 9/1993 Sb., o Českých drahách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb.

7) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 280/1996 Sb., zákona č.97/1999 Sb. a zákona č. 103/2000 Sb.

8) Např. zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění některých dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb.

9) Zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb.

10) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb. a zákona č. 27/2000 Sb.

11) Vyhláška č. 182/1991 Sb., ministerstva práce a sociálních věcí ČR, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 482/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., vyhlášky č. 28/1993 Sb., vyhlášky č. 137/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod číslem 72/1995 Sb., vyhlášky č. 206/1995 Sb., vyhlášky č. 264/1996 Sb., vyhlášky č. 138/1997 Sb., vyhlášky č. 139/1998 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod číslem 312/1998 Sb., vyhlášky č. 320/1999 Sb. a vyhlášky č. 73/2000 Sb.

12) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 14/1997 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod číslem 206/1996 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.

13) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

14) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy.

15) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření předsednictva ČNR č.347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod číslem 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.

16) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb a zákona č. 58/1998 Sb.

17) Zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona č. 38/1993 Sb., zákona č. 217/1997 Sb. a zákona č. 120/2000 Sb.

18) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

19) Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků, ve znění vyhlášky č. 282/1996 Sb., vyhlášky č. 285/1997 Sb., vyhlášky č. 262/1998 Sb., vyhlášky č. 298/1999 Sb. a vyhlášky 387/2000 Sb.

20) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 197/1998 Sb.), nálezu Ústavního soudu ČR uveřejněného pod č. 95/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR uveřejněného pod č. 96/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 95/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 239/2000 Sb.

21) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č.168/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb. a zákona č. 367/2000 Sb.

*) § 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

**) § 76 až § 88 zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.

***) Vyhláška č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytů a o úhradě za plnění poskytovaná s  užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací