q

Zhodnocení platného právního stavu

Práva, povinnosti a organizační uspořádání provozovatele televizního vysílání ze zákona upravuje zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb. (dále jen „zákon o České televizi“). V případě rozhlasového vysílání je obdobná úprava obsažená v zákoně č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 135/1997 Sb. (dále jen „zákon o Českém rozhlasu“).

K problematice rozhlasového a televizního vysílání se rovněž vztahují další právní předpisy. Jedná se především o zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 46/2000 Sb. a zákona č. 121/2000 Sb., dále o zákon č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb., a o zákon č. 597/1992 Sb., o zrušení Československého rozhlasu, Československé televize a Československé tiskové kanceláře. Českého rozhlasu a České televize se přímo dotýkají rovněž zákon č. 36/1993 Sb., o některých opatřeních v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb., a zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 258/2000 Sb.

Česká televize a Český rozhlas byly založeny jako instituce provozující rozhlasové a televizní vysílání a hospodařící s vlastním majetkem. Jedná se o právnické osoby, které jsou nezávislé na státu a neručí za jeho závazky stejně tak, jako stát neručí za závazky jejich. Zákon těmto veřejnoprávním institucím ukládá plnění specifických úkolů, které je výrazně odlišují od soukromých provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání. Zákon o České televizi i zákon o Českém rozhlasu stanovíoběma provozovatelům povinnost poskytovat službu veřejnosti, kterou plní zejména tím, že tvoří a šíří programy na celém území České republiky. Jejich posláním je poskytovat objektivní, vyvážené, ověřené a všestranné informace tak, aby se mohly svobodně vytvářet názory a rozvíjet kulturní identita všech obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních a etnických menšin.

Orgány, jimiž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů jsou Rada České televize a Rada Českého rozhlasu. Rady mají po 9 členech volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) na pětileté funkční období. Do působnosti Rad mimo jiné náleží jmenování a odvolávání generálního ředitele, schvalování rozpočtu a závěrečného účtu, zřizování a zrušování rozhlasových nebo televizních studií, rozhodování o stížnostech týkajících se ředitele apod. Rady jsou povinny předkládat Poslanecké sněmovně výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Jsou tedy de facto spoluodpovědny za hospodaření veřejnoprávních provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání, ačkoliv jediným nástrojem, jímž mohou jejich hospodaření ovlivnit, je schvalování rozpočtů a závěrečných účtů. Za způsob hospodaření České televize a Českého rozhlasu je však nelze odvolat, což bylo v minulosti terčem opakované kritiky.

Jako instituce nezávislé na státu a státním rozpočtu jsou Česká televize a Český rozhlas financovány prostřednictvím rozhlasových a televizních poplatků vybíraných na základě zákona č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v souvislosti s držením rozhlasového nebo televizní přijímače. Finančními zdroji České televize a Českého rozhlasu jsou též příjmy z reklamy a další podnikatelské činnosti. Zákon stanoví omezující časový limit pro vysílání reklamy u České televize na 1% denního vysílacího času a u Českého rozhlasu na 3 minuty denního vysílacího času na každém celoplošném programu, resp. na 5 minut denního vysílacího času na každém regionálním programu. Zákon o České televizi a zákon o Českém rozhlasu obsahují rovněž výčet televizních a rozhlasových studií, které nelze zrušit. O zřizování a rušení dalších studií rozhoduje Rada.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení její nezbytnosti jako celku

Návrh novely zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu zavádí nový pojem veřejné služby, který vychází z užívaného pojmu „veřejnoprávní vysílání“ a v rámci definování úkolů veřejné služby podrobněji vymezuje úkoly České televize a Českého rozhlasu, jejichž naplňování odlišuje veřejnoprávní provozovatele od soukromých provozovatelů vysílání.

Změny se podstatně dotýkají ustanovení o Radě České televize a Radě Českého rozhlasu, které jsou charakterizovány jako orgány, jimiž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize a Českého rozhlasu. Podle návrhu zákona předkládají Poslanecké sněmovně návrhy kandidátů na členy Rad organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, školské, vědecké, ekologické a národnostní zájmy s tím, že členové Rad by pak měli být voleni pouze z takto navržených kandidátů. Tato změna sleduje posílení veřejného aspektu kontroly veřejnoprávního média a je v souladu s Doporučením Rady Evropy č. R(96)10, k zárukám nezávislosti veřejnoprávního vysílání, jež deklaruje, že členové dozorčích orgánů mají zastupovat obecné zájmy společnosti a mají být jmenováni otevřeným a pluralistickým způsobem. V zájmu zajištění reprezentativnosti Rady ve vztahu k množství rozdílných organizací, jež mohou navrhovat kandidáty na členy Rady, se rovněž navrhuje rozšířit počet členů Rady ze současných devíti na patnáct. Koncepce, že Rady jsou ze své činnosti odpovědné orgánu, který je volí, tedy Poslanecké sněmovně, zůstává nezměněna. Způsoby odvolání jednotlivých členů Rad i Rad jako celku byly upraveny s ohledem na nově formulované úkoly.

Návrh zákona rovněž rozšiřuje a zpřesňuje výčet funkcí a činností neslučitelných s členstvím v Radě, jakož i podmínky, které způsobují zánik funkce člena Rady. Tato ustanovení bylotřeba doplnit vzhledem k jejich zastaralosti a nutnosti věcné precizace.

Rady nemají možnost zasahovat do vysílání. Kvalitu vysílání a tím i naplňování veřejné služby (dle § 2 obou zákonů) mohly dosud ovlivňovat pouze výběrem generálního ředitele. V tomto ohledu bylo postavení Rad posíleno jejich novými oprávněními vydávat doporučení týkající se programové nabídky a schvalovat dlouhodobé plány programového rozvoje,jakož i navazující povinností obou generálních ředitelů v případech stanovených Statutem s nimi konzultovat jmenování a odvolání vedoucích zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu.

Návrh novely zakotvuje princip veřejného jednání obou Rad jako další významný posun k posílení jejich nezávislosti a zprůhlednění činnosti. Veřejnosti, kterou Rada zastupuje, se tím dává větší možnost kontroly práce tohoto orgánu.

Přestože jsou Rady odpovědny za činnost obou veřejnoprávních provozovatelů vysíláníPoslanecké sněmovně, kroměvýběru generálních ředitelů neměly dosud dostatečně efektivní nástroje k ovlivňování chodu České televize a Českého rozhlasu. Návrh novely proto zavádí širší oprávnění obou Rad, která by jim měla umožňovat uplatnění většího vlivu na celkový vývoj České televize a Českého rozhlasu i na jejich programová schémata. Rady budou moci prostřednictvím svého souhlasu ovlivňovat technický a ekonomický rozvoj a programové schéma na každý kalendářní rok. Budou nejen schvalovat, ale ikontrolovat plnění rozpočtu, a schvalovat závěrečný účet České televize a Českého rozhlasu. K zabezpečení této funkce návrh novely stanoví povinnost každé Rady ustavit si jako poradní orgán dozorčí komisi, která jí bude nápomocna při kontrole hospodaření příslušného veřejnoprávního provozovatele. Dozorčí komise budou Radami voleny a odvolávány a jim budou také plně odpovědny. Financování činnosti dozorčích komisí bude zajištěno ze zvláštní výdajové položky rozpočtu České televize, resp. Českého rozhlasu, vyhrazené na zabezpečení činnosti Rad.

Navrhovaná úprava je nezbytná, neboť je potřeba přesně vymezit úkoly České televize a Českého rozhlasu, jako poskytovatelů veřejné služby v oblasti vysílání. Důvodem navrhované úpravy je i fakt, že Rady jsou za činnost České televize a Českého rozhlasu odpovědny Poslanecké sněmovně, avšak samy nemají dostatečně účinné nástroje k působení na tato média, zejména v oblasti hospodaření s rozhlasovými a televizními poplatky. Současně se jako žádoucí jeví zavedení veřejnosti zasedání obou Rad, což by mělo zamezit spekulacím týkajícím se jejich činnosti a naplňování jejich úkolů.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Z hlediska ústavního pořádku České republiky je východiskem navrhovaného právního předpisu zejména čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Návrh novely zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlasu plně respektuje právo na informace, právo na jejich příjem a vyhledávání. Návrh zákona je rovněž v souladu s čl. 25 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje příslušníkům národnostních a etnických menšin právo na rozvíjení vlastní kulturní identity.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a s právem Evropských společenství

Návrh zákona je v souladu s čl. 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jež deklaruje právo na svobodu projevu a informací bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice.

Právní předpisyEvropských společenství neobsahují žádnou speciální úpravu pro veřejnoprávní vysílání. Na veřejnoprávní televizní vysílání se obecně vztahuje Směrnice č. 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání, novelizovaná směrnicí č. 97/36/ES. Ustanovení těchto směrnic byla transponována do vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, a do připravovaného vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, jejichž ustanovení platí pro veřejnoprávní i soukromé provozovatele televizního vysílání.

Návrh zákona je v souladu s Protokolem o systému veřejnoprávního vysílání v členských zemích Evropských společenství, který je přílohou tzv. Amsterodamské smlouvy. Protokol uvádí, že veřejnoprávní rozhlas a veřejnoprávní televize plní důležité společenské funkce při ochraně plurality ve vysílání a jsou spojeny s demokratickými, sociálními a kulturními potřebami společnosti. Protokol nechává zcela na členských státech otázku financování veřejnoprávních médií za podmínky, že toto financování neovlivní podmínky obchodu a soutěže.

Návrh zákona je v souladu rovněž s rezolucí Rady Evropy ze dne 25.2.1999 (1999/C 30/01), která zdůrazňuje hlavní úkoly a poslání veřejnoprávního vysílání spočívající v příspěvku veřejnoprávního vysílání k posílení demokracie, sociální soudržnosti a kulturní a jazykové rozmanitosti, a s doporučením Rady Evropy č. R (96)10, které obsahuje všeobecná pravidla pro veřejnoprávní vysílání zaručující co možná nejkvalitnější a nezávislé vysílání.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet

Vzhledem k tomu, že Česká televize a Český rozhlas jsou institucemi, jejichž činnost není hrazena ze státního rozpočtu, jakož i s ohledem na jejich povahu subjektů nezávislých na státu, se způsob financování ze státního rozpočtuv novele zákona o České televizi ani v novele zákona o Českém rozhlasu nenavrhuje. V důsledku nové právní úpravy tedy nevzniknou žádné nároky na státní rozpočet.

Náklady na činnost Rad a dozorčích komisí, jejichž zřízení návrh zákona předpokládá (včetně odměn jejich členům), budou hrazeny ze zvláštních výdajových položek rozpočtů České televize a Českého rozhlasu. V důsledkunavýšení počtu členů Rad a zřízení dozorčích komisí bude nutné zvýšit přiměřeně prostředky určené v rozpočtu České televize a Českého rozhlasu pro Rady. Výše těchto prostředků je však zároveň ve smyslu navrhovaného znění § 8 odst. 3 limitována hranicí 0,12 % schváleného rozpočtu České televize na příslušný kalendářní rok a 0,35 % schváleného rozpočtu Českého rozhlasu na příslušný kalendářní rok. Současný podíl nákladů na činnost Rad ve vztahu k rozpočtům jimi kontrolovaných médií je uveden v následujících tabulkách.

Z údajů České televize o výši rozpočtových výdajů České televize a rozpočtových výdajů na Radu České televize za poslední tři roky vyplývá následující:

	1998	1999	2000
Rozpočet výdajů ČT	4.582.000.000	4.565.000.000	4.705.000.000
Rozpočet Rady ČT	2.754.000	2.669.000	2.879.000
% podíl rozpočtu Rady na rozpočtu ČT	0,06%	0,058 %	0,061%

Z údajů Českého rozhlasu o výši rozpočtových výdajů za poslední dva roky vyplývá následující:

	1999	2000
Rozpočet výdajů ČRo	1.661.662.000	1.646.739.000
Rozpočet Rady ČRo	2.660.000	3.337.000
% podíl rozpočtu Rady na rozpočtu ČRo	0,16%	0,2%

Na základě usnesení Poslanecké sněmovny č. 670 z roku 1998 činí odměna u členů Rady České televize a členů Rady Českého rozhlasu 13.000 Kč, u místopředsedů obou Rad 16.500 Kč a u jejich předsedů 20.000 Kč měsíčně.

V návrhu novely zákona o Českém rozhlasu se zpřesňují podmínky provozování rozhlasového vysílání do zahraničí. Náklady s tímto vysíláním spojené by měly být hrazeny ze státního rozpočtu jen v případě, že jeho objednatelem bude stát, proto se ani v této souvislosti nepředpokládá dopad na státní rozpočet. Podle vyjádření Ministerstva zahraničních věcí činil výdaj státního rozpočtu na rozhlasové vysílání do zahraničí v roce 2000 62 milionů korun a jeho předpokládaná výše na rok 2001 je 60 milionů korun.

B)

K Čl. I:

K bodu 1

Ustanovení, jímž se deklarovalo, že Česká televize jako instituce zřízená zvláštním zákonem se nezapisuje do podnikového rejstříku se stalo nadbytečným a navrhuje se jeho vypuštění.

K bodu 2

Ustanovení § 2 a 3 určují koncepci České televize jako veřejnoprávní instituce. Nové znění § 2 a 3 bylo vyvoláno potřebou vymezení pojmu veřejné služby v oblasti televizního vysílánía především způsobu jejího naplňování. Specifikace úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílánía prostředků jejího naplňování je preciznější než tomu bylo v původním znění § 2 a 3. Přesná definice úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysíláníby měla být zárukou co nejširší nezávislosti České televize jako veřejnoprávního hromadného sdělovacího prostředku.

V § 3 se mimo jiné vymezuje územní rozsah vysílání České televize s tím, že zákon připouští šíření vysílání České televize nejen prostřednictvím zemských vysílacích radiových zařízení, ale i jinými technickými prostředky (např. prostřednictvím družice). České televizi se deklarují dva celoplošné televizní programy, s tím že státní orgán vykonávající správu kmitočtového spektra je na toto vysílání povinen vyhradit příslušné kmitočty. Aby se předešlo obsahové neurčitosti pojmu celoplošného televizníhoprogramu, stanovuje se podíl alespoň 70% obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, jež je v souladu s návrhem novely zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Nově se v zákoně o České televizi ukládá tomuto provozovateli televizního vysílání opatřit alespoň 50 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené diváky.

K bodu 3

Navrhuje se zvýšit počet členů Rady z dosavadních devíti na patnáct, a to s ohledem na navrhované znění § 4 odst. 2, podle nějž mohou navrhovat kandidáty na členy Rady nejrůznější společenské organizace a sdružení. Vyšší počet členů Rady se navrhuje s ohledem na funkci tohoto orgánu jakožto reprezentanta veřejnosti, v němž by se mělo odrážet co nejširší spektrum názorů ve společnosti.

Nahrazení pojmu „tvorba a šíření programů“ za obecnější pojem „činnost“ vyplývá z faktu, že Českou televizi jako veřejnoprávní instituci je třeba z hlediska kontroly naplňování jejího poslání chápat komplexně (např. rozšířit odpovědnost za hospodaření s finančními prostředky, které z velké části tvoří televizní poplatky vybírané na základě zákona č. 252/1994 Sb.).

Věta třetí se mění s ohledem na ústavní pořádek České republiky.

K bodu 4

Účelem nového odstavce 2 v § 4 je prohloubení stávající úpravy v § 4 odst. 1 větě třetí, podle níž mají mít v Radě České televize (dále jen „Rada“) zastoupení významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy tím, že se širokému spektru zájmových organizací a sdružení přiznává právo přímo navrhovat kandidáty na členství v Radě. Tento princip výběru kandidátů by měl zaručit, že členové Rady budou skutečnými reprezentanty veřejnosti.

Nový odstavec 3 v § 4 doplňuje ustanovení platného zákona o předpokladech a podmínkách pro výkon funkce člena Rady.

K bodu 5

Změna v § 4 odst. 4 navazuje na nový § 4 odst. 2 (bod 6). Cílem je podpořit vlastní smysl výše uvedeného ustanovení tím, že Poslanecká sněmovna bude členy Rady vybírat skutečně z navržených kandidátů, neboť členové Rady mají být zástupci veřejnosti a nikoliv jednotlivých politických stran.

K bodu 6 a 7

Legislativně technické změny v odkazech na již neexistující Českou národní radu.

K bodu 8

Ustanovení § 5 odst. 1 o neslučitelnosti výkonu některých funkcí s členstvím v Radě bylo třeba doplnit o další významné veřejné funkce, jejichž zastávání členy Rady by mohlo ohrožovat důvěru v jejich nezávislost.

K bodu 9

Navržená úprava v § 5 odst. 2 větě první zpřesňuje ustanovení, jehož cílem je zajištění nezávislosti členů Rady na zájmech politických stran či subjektů působících v oblasti rozhlasového nebo televizního vysílání.

K bodu 10

Druhá věta v § 5 odst. 2 zpřesňuje ustanovení o zajištění nezávislosti člena Rady, které vylučuje finanční zájem na provozování televizního vysílání daný vlastnictvím nebo jiným důvodem, kromě peněžitých plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona. Finančním zájmem na provozování televizního vysílání daným vlastnictvím či jiným důvodem se rozumí např. podíl určité osoby na tvorbě a výrobě televizních pořadů, zajišťování reklamy pro provozovatele vysílání apod.

K bodu 11

Nezávislost členů Rady by měla být zajištěna rovněž ve vztahu k instituci, na jejíž činnost Rada dohlíží, tedy k České televizi. Proto se navrhuje, aby v pracovněprávním či jiném obdobném vztahu k České televizi nesměli být členové Rady ani osoby jim blízké.

K bodu 12 a 13

Jedná se o zpřesnění, formulační a legislativně technické úpravy stávajících způsobů zániku členství v Radě.

K bodu 14

Nově se upravují podmínky odvolatelnosti jednotlivých členů Rady a Rady jako celku. Nedotčena zůstává možnost Poslanecké sněmovny kontrolovat činnost Rady, stejně jako její právo jednotlivé členy Rady i Radu jako celek za stanovených podmínek odvolat. Individuální odpovědnost člena Rady je odvozena od faktického vykonávání funkce. Kolektivní odvolatelnost souvisí s odpovědností Rady za výkon povinností, které jsou jí zákonem ukládány jako orgánu sui generis. Prostředkem kontroly jsou především Výroční zprávy Rady, které obsahují informace o naplňování úkolů veřejné služby v programové oblasti a informace o hospodaření České televize.

K bodu 15

Jmenování a odvolání generálního ředitele České televize je nejzávažnějším rozhodnutím Rady a nejvýznamnějším nástrojem uplatňování jejího vlivu na chod České televize. Pro přijetí tohoto rozhodnutí se tudíž navrhuje vyšší kvórum, tedy souhlas nejméně deseti členů Rady.

K bodu 16

Rada je definována jako orgán, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, proto se stanoví zásada veřejnosti zasedání Rady, jakož i povinnost uveřejňovat zápisy z jejích jednání. Transparentnost jednání a rozhodování Rady by mělo zamezit spekulacím o činnosti tohoto orgánu.

K bodu 17

Jelikož se jedná o jednu z nejvýznamnějších pravomocí Rady, bylo potřeba náležitosti jejího rozhodnutí o odvolání generálního ředitele zpřesnit a doplnit povinností uveřejnění tohoto rozhodnutí tak, aby byly splněny požadavky maximální možné transparentnosti.

K bodu 18

Radě se explicitně ukládá povinnost kontrolovat plnění rozpočtuČeské televize, což se promítá i do dalších ustanovení o dozorčí komisi.

K bodu 19

Kodex České televize, který je přílohou Radou schvalovaného Statutu České televize, je dokumentem, který definuje principy, na nichž je založeno poskytování veřejné služby v oblasti televizního vysílání (např. zásady zpravodajství a tvorby programu, etické zásady novinářské práce, zobrazování násilí ve vysílání). Tento dokument by podle návrhu zákona měl podléhat schvalování Radou a Rada by také měla dohlížet na jeho dodržování.

K bodu 20

Zřizování a zrušování televizních studií by mělo být podmíněno tím, že tento krok navrhne vedení České televize reprezentované generálním ředitelem. Oproti platné právní úpravě se v případě zřizování a zrušování televizních studií předpokládá pouze souhlas Rady, nikoli její rozhodování ve věci samé.

K bodu 21

Pravomoc Rady rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele zůstává v nové právní úpravě zachována. Do textu se pouze promítá legislativní zkratka „generální ředitel“ nově zavedená v § 7 odst. 2.

K bodu 22

Působnost Rady byla doplněna o další pravomoci. Obecně se deklaruje, že Rada dohlíží na plnění úkolů veřejné služby, což by mělo být v praxi vyjádřenopředevším vydáváním doporučení týkajících se programové nabídky. Prostřednictvím těchto doporučení může Rada vyjadřovat své případné výhrady k fungování České televize.

Rada má možnost ovlivňovat i celkový vývoj České televize, a to prostřednictvím schvalování dlouhodobých plánů jejího programového, technického a ekonomického rozvoje. Jelikož se na základě návrhu zákona Rada stává odpovědnou za hospodaření České televize, ukládá se jí povinnost zřídit jako svůj poradní orgán zaměřený právě na sledování účelnosti a hospodárnosti využívání finančních prostředků a majetku České televize zvláštní dozorčí komisi.

Zároveň se výslovně uvádí, že Rada schvaluje plat a odměny generálního ředitele.

K bodu 23

Rozdělení výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize na dvě samostatné zprávy je vedeno potřebou vzájemně odlišit dvě obsahově různé zprávy. Výroční zpráva o činnosti představuje hodnotící zprávu o naplňování poslání České televize, zatímco Výroční zpráva o hospodaření obsahuje především hodnocení finanční efektivnosti poskytování veřejné služby, tj. prokazování hospodárnosti vynakládání televizních poplatků. Pokud jde o termíny pro předkládání Výročních zpráv Poslanecké sněmovně, vychází se z dosavadní praxe.

V zájmu posílení principu publicity se Radě ukládá uveřejnit tyto zprávy způsobem umožňujícím dálkový přístup do tří dnů ode dne, kdy je schválí.

Náklady na činnost Rady a odměny jejich členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů, by měly být nově hrazeny ze zvláštní výdajové položky rozpočtu České televize k tomuto účelu vyhrazené. Její maximální výše není v platném znění zákona zakotvena, avšak podle návrhu zákona nesmí překročit 0,12 % schváleného rozpočtu České televize na příslušný kalendářní rok. Tento limit by vzhledem k dosavadním, jakož i v souvislosti s zřízením dozorčí komise předpokládaným, výdajům v uvedené oblasti měl zaručovat dostatečný objem finančních prostředků na činnost Rady a jejího poradního orgánu.

K bodu 24

Nový § 8a navazuje na zakládanou povinnost Rady vytvořit si zvláštní poradní orgán, který bude zaměřen na kontrolu hospodaření České televize. Rada, která je odpovědná za výsledek hospodaření, tak získá pomocný orgán, který by měl být složen z odborníků specializujících se na ekonomiku, finanční řízení, účetnictví apod. O svých zjištěních by dozorčí komise měla Radu průběžně informovat, její každoroční souhrnná zpráva by pak měla být podkladem pro Výroční zprávu o hospodaření České televize.

K bodu 25

Do textu § 9 se promítá legislativní zkratka statutárního orgánu nově zavedená v § 7 odst. 2. Generální ředitel se tak zřetelně odliší od ředitelů televizních studií. Zajištění přesného výkladu postavení generálního ředitele má umožnit zákonná deklarace odkazu na zákoník práce s ohledem na výjimky stanovené zákonem o České televizi.

Jmenování generálního ředitele by mělo předcházet výběrové řízení, jehož účastníci musí splňovat základní předpoklady stanovené zákonem pro členství v Radě.

Nově doplněná povinnost generálního ředitele projednat v případech stanovených Statutem jmenování nebo odvolání vedoucích zaměstnanců České televize s Radou před jejich jmenováním nebo odvoláním znamená posílení pravomoci Rady dohlížet na kvalitu vysílání a tím na naplňování poslání a plnění služby veřejnosti.

Nově se řeší i situace, kdy se generální ředitel funkce vzdánebo je odvolán, případně uvolní-li se jeho funkce z jiného důvodu. Rada v tomto případě jmenuje prozatímního ředitele České televize, který vykonává funkci generálního ředitele do doby jmenování nového generálního ředitele. Tato doba nesmí být delší než tři měsíce. I na prozatímního ředitele České televize je třeba vztáhnout obdobně požadavky podle § 4 odst. 3 a § 5 odst. 1 a 2.

K bodu 26

Účelem změn je zpřesnění terminologie zákona.

K bodu 27

Nahrazení slova „poslání“ slovem „úkoly“ navazuje na změny § 2 a 3.

K bodu 28

Časové omezení pro vysílání reklamy se vypouští, aby se vyloučila duplicita úpravy ve vztahu k zákonu č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Nově je zde obsaženo ustanovení omezující použití finančních prostředků na úkoly vyplývající pro veřejnoprávního provozovatele podle § 2 a 3.

K bodu 29

Zrušení slov "zejména Televizní studio Praha" je odůvodněno tím, že na rozdíl od útvarů České televize v Brně a v Ostravě, které jsou jako televizní studia výslovně označeny, mezi pražskými útvary České televize neexistuje žádný útvar, který by se takto označoval, tedy ani speciální Televizní studio Praha. Ve smyslu § 1 odst. 1 zákona je Praha sídlem České televize, kde působí vedle jednotlivých redakcí a producentských center, rovněž útvary zastřešující fungování České televize jako celku, tj. ekonomický a právní útvar, sekretariát generálního ředitele apod. Z praktických důvodů však není nutné vyčleňovat některý z těchto útvarů jako zvláštní Televizní studio Praha.

K bodu 30

Sjednocuje se terminologie zákona.

K bodu 31

V důsledku změn § 3 se mění i odkaz na tento paragraf v souvislosti s oprávněními televizních studií; věcná úprava zůstává nedotčena.

K bodu 32

Vzhledem k tomu, že práva a povinnosti vyplývající pro tzv. veřejnoprávní provozovatele ze zákona č. 468/1991 Sb., byly systémově začleněny přímo do tohoto zákona, je třeba odkaz na zvláštní zákon zrušit.

Ustanovení omezující použití technické a výrobní základny na úkoly vyplývající z § 2 a 3 je nutné vzhledem k povaze veřejnoprávního provozovatele.

K Čl. II:

Vzhledem k doplnění výčtu funkcí a činností neslučitelných s výkonem funkce člena Rady České televize v § 5 odst. 1 a v souvislosti se změnami týkajícími se počtu a způsobu volby členů Rady, se navrhuje zánik členství v Radě těch členů, kteří byli zvoleni přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy za jiných podmínek, než jaké stanoví návrh novely. Poslanecká sněmovna by ve stejné lhůtě měla zvolit novou Radu již podle novelizovaného zákona.

K Čl. III:

K bodu 1

Ustanovení, jímž se deklarovalo, že Český rozhlas jako instituce zřízená zvláštním zákonem se nezapisuje do podnikového rejstříku se stalo nadbytečným a navrhuje se jeho vypuštění.

K bodu 2

Ustanovení § 2 a 3 určují koncepci Českého rozhlasu jako veřejnoprávní instituce. Nové znění § 2 a 3 bylo vyvoláno potřebou vymezení pojmu veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílánía především způsobu jejího naplňování. Specifikace úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílánía prostředků jejího naplňování je preciznější, než tomu bylo v původním znění § 2 a 3. Přesná definice úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysíláníby měla být zárukou co nejširší nezávislosti Českého rozhlasu jako veřejnoprávního hromadného sdělovacího prostředku.

V § 3 se mimo jiné vymezuje územní rozsah vysílání Českého rozhlasu s tím, že zákon připouští šíření vysílání Českého rozhlasu nejen prostřednictvím zemských vysílacích radiových zařízení, ale i jinými technickými prostředky (např. prostřednictvím družice). Ustanovení o územním rozsahu vysílání Českého rozhlasu je s ohledem na skutečný počet programů širší než v platné právní úpravě. Pro umožnění provozování rozhlasových programů je státnímu orgánu, který vykonává správu kmitočtového spektra, uložena povinnost vyhradit (garantovat) příslušné kmitočty. Aby se předešlo obsahové neurčitosti pojmu celoplošného programu, stanovuje se podíl alespoň 70% obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, jež je v souladu s návrhem novely zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Výslovně se upravuje provozování rozhlasového vysílání do zahraničí. Toto vysílání je hrazeno ze státního rozpočtu pouze v případě, že objednatelem tohoto vysílání je stát.

K bodu 3

Navrhuje se zvýšit počet členů Rady z dosavadních devíti na patnáct, a to s ohledem na navrhované znění § 4 odst. 2, podle nějž mohou navrhovat kandidáty na členy Rady nejrůznější společenské organizace. Vyšší počet členů Rady se navrhuje s ohledem na funkci tohoto orgánu jakožto reprezentanta veřejnosti, v němž by se mělo odrážet co nejširší spektrum názorů ve společnosti.

Nahrazení pojmu „tvorba a šíření programů“ za obecnější pojem „činnost“ vyplývá z faktu, že Český rozhlas jako veřejnoprávní instituci, je třeba z hlediska kontroly naplňování jejího poslání chápat komplexně (např. rozšířit odpovědnost za hospodaření s finančními prostředky, které z velké části tvoří rozhlasové poplatky vybírané na základě zákona č. 252/1994 Sb.).

Věta třetí se mění s ohledem na ústavní pořádek České republiky.

K bodu 4

Účelem nového odstavce 2 v § 4 je prohloubení stávající úpravy v § 4 odst. 1 větě třetí, podle níž mají mít v Radě Českého rozhlasu (dále jen „Rada“) zastoupení významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy tím, že se širokému spektru zájmových organizací a sdružení přiznává právo přímo navrhovat kandidáty na členství v Radě. Tento princip výběru kandidátů by měl zaručit, že členové Rady budou skutečnými reprezentanty veřejnosti.

Nový odstavec 3 v § 4, doplňuje ustanovení platného zákona o předpokladech a podmínkách pro výkon funkce člena Rady.

K bodu 5

Změna § 4 odst. 4 navazuje na nový § 4 odst. 2 (bod 6). Cílem je podpořit vlastní smysl výše uvedeného ustanovení tím, že Poslanecká sněmovna bude členy Rady vybírat skutečně z navržených kandidátů, neboť členové Rady mají být zástupci veřejnosti a nikoliv jednotlivých politických stran.

K bodu 6 a 7

Legislativně technické změny v odkazech na již neexistující Českou národní radu.

K bodu 8

K bodu 9

K bodu 10

Druhá věta v § 5 odst. 2 zpřesňuje ustanovení o zajištění nezávislosti člena Rady, které vylučuje finanční zájem na provozování rozhlasového vysílání daný vlastnictvím nebo jiným důvodem, kromě peněžitých plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona. Finančním zájmem na provozování rozhlasového vysílání daným vlastnictvím nebo jiným důvodem se rozumí např. podíl určité osoby na tvorbě a výrobě rozhlasových pořadů, zajišťování reklamy pro provozovatele vysílání apod.

K bodu 11

Nezávislost členů Rady by měla být zajištěna rovněž ve vztahu k instituci, na jejíž činnost Rada dohlíží, tedy k Českému rozhlasu. Proto se navrhuje, aby v pracovněprávním či jiném obdobném poměru k Českému rozhlasu nesměli být členové Rady ani osoby jimblízké.

K bodu 12 a 13

Jedná se o zpřesnění, formulační a legislativně technické úpravy stávajících způsobů zániku členství v Radě.

K bodu 14

Nově se upravují podmínky odvolatelnosti jednotlivých členů Rady a Rady jako celku. Nedotčená zůstává možnost Poslanecké sněmovny kontrolovat činnost Rady, stejně jako její právo jednotlivé členy Rady i Radu jako celek za stanovených podmínek odvolat. Individuální odpovědnost člena Rady je odvozena od faktického vykonávání funkce. Kolektivní odvolatelnost souvisí s odpovědností Rady za výkon povinností, které jsou jí zákonem ukládány jako orgánu sui generis. Prostředkem kontroly jsou především Výroční zprávy Rady, které obsahují informace o naplňování úkolů veřejné služby v programové oblasti a informace o hospodaření Českého rozhlasu.

K bodu 15

Jmenování a odvolání generálního ředitele Českého rozhlasu je nejzávažnějším rozhodnutím Rady a nejvýznamnějším nástrojem uplatňování jejího vlivu na chod Českého rozhlasu. Pro přijetí tohoto rozhodnutí se tudíž navrhuje vyšší kvórum, tedy souhlas nejméně deseti členů Rady.

K bodu 16

Rada je definována jako orgán jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu, proto se stanoví zásada veřejnosti zasedání Rady, jakož i povinnost uveřejňovat zápisy z jejích jednání. Transparentnost jednání a rozhodování Rady by mělo zamezit spekulacím o činnosti tohoto orgánu.

K bodu 17

Jelikož se jedná o jednu z nejvýznamnějších pravomocí Rady, bylo potřeba náležitosti jejího rozhodnutí o odvolání generálního ředitele zpřesnit a doplnit povinností zveřejnění tohoto rozhodnutí tak, aby byly splněny požadavky maximální možné transparentnosti.

K bodu 18

Radě se explicitně ukládá povinnost kontrolovat plnění rozpočtuČeského rozhlasu, což se promítá i do dalších ustanovení o dozorčí komisi.

K bodu 19

Kodex Českého rozhlasu, který je přílohou Radou schvalovaného Statutu Českého rozhlasu, je dokumentem, který definuje principy, na nichž je založeno poskytování veřejné služby (např. zásady zpravodajství a tvorby programu, etické zásady novinářské práce). Tento dokument by podle návrhu zákona měl podléhat schvalování Radou a Rada by také měla dohlížet na jeho dodržování.

K bodu 20

Zřizování a zrušování rozhlasových studií by mělo být podmíněno tím, že tento krok navrhne vedení Českého rozhlasu reprezentované generálním ředitelem. Oproti platné právní úpravě se v případě zřizování a zrušování rozhlasových studií předpokládá pouze souhlas Rady, nikoli její rozhodování ve věci samé.

K bodu 21

K bodu 22

Rada má možnost ovlivňovat i celkový vývoj Českého rozhlasu, a to prostřednictvím schvalování dlouhodobých plánů jeho programového, technického a ekonomického rozvoje. Jelikož se na základě návrhu zákona Rada stává odpovědnou za hospodaření Českého rozhlasu, ukládá se jí povinnost zřídit jako svůj poradní orgán zaměřený právě na sledování účelnosti a hospodárnosti využívání finančních prostředků a majetku Českého rozhlasu zvláštní dozorčí komisi.

Zároveň se výslovně uvádí, že Rada schvaluje plat a odměny generálního ředitele.

K bodu 23

Rozdělení výroční zprávy o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu na dvě samostatné zprávy je vedeno potřebou vzájemně odlišit dvě obsahově různé zprávy. Výroční zpráva o činnosti představuje hodnotící zprávu o naplňování poslání Českého rozhlasu, zatímco Výroční zpráva o hospodaření obsahuje především hodnocení finanční efektivnosti poskytování veřejné služby, tj. prokazování hospodárnosti vynakládání rozhlasových poplatků.

Pokud jde o termíny pro předkládání Výročních zpráv Poslanecké sněmovně, vychází se z dosavadní praxe.

V zájmu posílení principu publicity se Radě ukládá uveřejnit tyto zprávy způsobem umožňujícím dálkový přístup do tří dnů ode dne, kdy je schválí.

Náklady na činnost Rady a odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů, by měly být nové hrazeny ze zvláštní výdajové položky rozpočtu Českého rozhlasu k tomuto účelu vyhrazené. Její maximální výše není v platném znění zákona zakotvena, avšak podle návrhu zákona nesmí překročit 0,35 % schváleného rozpočtu Českého rozhlasu na příslušný kalendářní rok. Tento limit by vzhledem k dosavadním, jakož i v souvislosti se zřízením dozorčí komise předpokládaným, výdajům v uvedené oblasti měl zaručovat dostatečný objem finančních prostředků na činnost Rady a jejího poradního orgánu.

K bodu 24

Nový § 8a navazuje na zakládanou povinnost Rady vytvořit si zvláštní poradní orgán, který bude zaměřen na kontrolu hospodárnosti využívání finančních zdrojů a majetku Českého rozhlasu. Rada, která je odpovědná za výsledek hospodaření, tak získá pomocný orgán, který by měl být složen z odborníků specializujících se na ekonomiku, finanční řízení, účetnictví apod. O svých zjištěních by dozorčí komise měla Radu průběžně informovat, její každoroční souhrnná zpráva by pak měla být podkladem pro Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu.

K bodu 25

Do textu § 9 se promítá legislativní zkratka statutárního orgánu nově zavedená v § 7 odst. 2. Generální ředitel se tak zřetelně odliší od ředitelů rozhlasových studií. Zajištění přesného výkladu postavení generálního ředitele má umožnit zákonná deklarace odkazu na zákoník práce s ohledem na speciálně stanovené výjimky zákona o Českém rozhlasu.

Jmenování generálního ředitele by mělo předcházet výběrové řízení, jehož účastníci musí splňovat základní předpoklady stanovené zákonem pro členství v Radě.

Zákon výslovně stanoví, za jakých podmínek může Rada odvolat generálního ředitele z funkce.

Nově doplněná povinnost generálního ředitele projednat s Radou v případech stanovených Statutem jmenování nebo odvolání vedoucích zaměstnanců Českého rozhlasu před jejich jmenováním nebo odvoláním znamená posílení pravomoci Rady dohlížet na kvalitu vysílání a tím na naplňování poslání a plnění služby veřejnosti.

Nově se řeší i situace, kdy se generální ředitel funkce vzdá nebo je odvolán, případně uvolní-li se jeho funkce z jiného důvodu. Rada v tomto případě jmenuje prozatímního ředitele Českého rozhlasu, který vykonáváfunkci generálního ředitele do doby jmenování nového generálního ředitele. Tato doba nesmí být delší než tři měsíce. I na prozatímního ředitele Českého rozhlasu je třeba vztáhnout obdobně požadavky podle § 4 odst. 3 a § 5 odst. 1 a 2.

K bodu 26

Jedná se o vypuštění ustanovení o oprávnění Českého rozhlasu provozovat vysílání do zahraničí, které je nově obsaženo v § 3 odst. 2.

K bodu 27

Účelem změn je zpřesnění terminologie zákona.

K bodu 28

Nahrazení slova „poslání“ slovem „úkoly“ navazuje na změny § 2 a 3.

K bodu 29

Časové omezení pro vysílání reklamy se vypouští, aby se vyloučila duplicita úpravy ve vztahu k zákonu č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Nově je zde obsaženo ustanovení omezující použití finančních prostředků na úkoly vyplývající pro veřejnoprávního provozovatele podle § 2 a 3.

K bodu 30

Jedná se o změnu odkazu na správné ustanovení návrhu zákona.

K bodu 31

Sjednocuje se terminologie zákona.

K bodu 32

V důsledku změn § 3 se mění i odkaz na tento paragraf v souvislosti s oprávněními rozhlasových studií; věcná úprava zůstává nedotčena.

K bodu 33

Ustanovení omezující použití technické a výrobní základny na úkoly vyplývající z § 2 a 3 je potřeba upravit i v případě Českého rozhlasu vzhledem k jeho povaze jako veřejnoprávního provozovatele.

K Čl. IV:

Vzhledem k doplnění výčtu funkcí a činností neslučitelných s výkonem funkce člena Rady Českého rozhlasu v § 5 odst. 1 a v souvislosti se změnami týkajícími se počtu a způsobu volby členů Rady, se navrhuje zánik členství v Radě těch členů, kteří byli zvoleni přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tedy za jiných podmínek, než jaké stanoví návrh novely. Poslanecká sněmovna by ve stejné lhůtě měla zvolit novu Radu již podle novelizovaného zákona.

K Čl. V:

Věcná úprava obsažená v § 9 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je transponována do zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi a do zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu. S cílem zabránit duplicitní úpravě a vzhledem k tomu, že některá ustanovení by si odporovala, se navrhuje zrušení této úpravy v zákoně

č. 468/1991 Sb.

K Čl. VI:

Termín nabytí účinnosti zákona je stanoven dnem vyhlášení, neboť změny jednotlivých ustanovení zákona nejsou takové povahy, aby jejich uplatnění v praxi vyžadovalo legisvakační lhůtu.

V Praze dne 3. ledna 2001

Předseda vlády

Ing. Miloš Zeman v.r.

Ministr kultury

Pavel Dostál v.r.

Text

zákona č. 483/1991 Sb.,

o České televizi, v platném znění, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Zřizuje se Česká televize se sídlem v Praze.

(2) Česká televize je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československé televize.^¹) Česká televize vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se. (Česká televize se nezapisuje do podnikového rejstříku.)

(3) Stát neodpovídá za závazky České televize a Česká televize neodpovídá za závazky státu.

§ 2

(Česká televize poskytuje službu veřejnosti České republiky tvorbou a šířením televizních programů na celém území České republiky. Jejím posláním je poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů, rozvíjet kulturní identitu českého národa a národnostních a etnických menšin v České republice, zprostředkovávat ekologické informace, sloužit vzdělávání, výchově mladé generace a přispívat k zábavě diváků.)

(1) Česká televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů na celém území České republiky (dále jen "veřejná služba v oblasti televizního vysílání").

(2) Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména

a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,

b) vytváření a šířeníprogramů odrážejících rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických, vědeckých a uměleckých směrů,

rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na jejich náboženství, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost multikulturní společnosti,
výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.

§ 3

(Česká televize naplňuje poslání podle § 2 tohoto zákona zejména tím, že:

a) provozuje televizní vysílání na dvou vysílacích okruzích,

b) zrušeno

c) zřizuje síť vlastních zpravodajů,

vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství.)

(1) Česká televize naplňujeveřejnou službu v oblasti televizního vysílánízejména tím, že

provozuje televizní vysílání dvou celoplošných televizních programů s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě jiných technických prostředků,
zřizuje síť vlastních zpravodajů,
vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,
podporuje českou filmovou tvorbu,
vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,
poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24 hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,
poskytuje teletextové služby,
opatřuje alespoň 50% vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,
vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb.

Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,^¹a) vyhradí pro Českou televizi kmitočty umožňující provozování televizního vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a).

(3) Celoplošným televizním programem se rozumí televizní program, jehož vysílání může přijímat alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.^¹b)

Rada České televize

§ 4

;(1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu (tvorby a šíření programů) činnosti České televize je Rada České televize (dále jen "Rada"). Rada má (devět) 15 členů. Členy Rady volí a odvolává (Česká národní rada, a to) Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.

(2) Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Poslanecké sněmovně organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, školské, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.

(3) Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který

je způsobilý k právním úkonům,
má trvalý pobyt na území České republiky a
je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen

pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí jako by nebyl odsouzen.

(4) Členové Rady jsou z kandidátů navržených podle odstavce 2 voleni na funkční období pěti let, a to i opětovně. V takovém případě však ne na více než na dvě po sobě jdoucí funkční období. Na místa uprázdněná uplynutím funkčního období jsou voleni noví členové na období pěti let, na místa uprázdněná z jiného důvodu jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uprázdnilo.

(5) Rada je ze své činnosti odpovědna (České národní radě) Poslanecké sněmovně.

(6) Členství v Radě je veřejnou funkcí.^²) V souvislosti s jejím výkonem přísluší členům Rady odměna, jejíž výši určí svým usnesením (předsednictvo České národní rady) Poslanecká sněmovna.

Rada volí ze svého středu předsedu a odvolává ho.

§ 5

(1) (Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, poslance, předsedy nebo místopředsedy vlády, ministra, vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy nebo jejich náměstků.) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady Českého rozhlasu, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele Českého rozhlasu a s funkcí člena dozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komise Českého rozhlasu.

(2) Člen Rady nesmí (mít funkce) zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch při výkonu své funkce v Radě; dále nesmí být členem orgánů společností, které působí v oblasti (televizního vysílání) hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. (Člen Rady nebo osoby jemu blízké^³) nesmějí mít žádný finanční zájem na provozování televizního vysílání daný vlastnictvím či jinak.) S výjimkou peněžitých plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nesmí mít člen Rady ani osoba jemu blízká³) žádný finanční zájem na provozování televizního vysílání daný vlastnictvím nebo jiným důvodem.^³a)

(3) Člen Rady nebo osoby jemu blízké^³) nesmějí být v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k České televizi.

§ 6

(1) Členství v Radě zaniká:

a) uplynutím funkčního období,

b) (odstoupením z funkce,) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny,

c) odvoláním z funkce,

d) (zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům,) dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena Rady stanovené v § 4 odst. 3,

e) úmrtím.

(2) (Česká národní rada člena Rady z funkce odvolá:

a) zaniknou-li předpoklady pro výkon funkce uvedené v § 5 tohoto zákona,

b) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,

c) nevykonává-li po dobu více než šesti měsíců svou funkci.)

Poslanecká sněmovna člena Rady z funkce odvolá

přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5,
narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady,
nevykonává-li po dobu více než 3 měsíců svou funkci.

(3) (Česká národní rada může odvolat Radu, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti podle § 8 odst. 1 písm. a), b) a c), § 8 odst. 2 tohoto zákona, anebo konstatuje-li Česká národní rada v průběhu šesti měsíců svými usneseními opakovaně, že Česká televize neplní své poslání podle § 2 tohoto zákona.) Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti České televize nebo Výroční zprávu o hospodaření České televize.

§ 7

Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do třiceti dnů od

začátku funkčního období.

(2) Rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, s výjimkou rozhodnutí o jmenování a odvolání generálního ředitele České televize (dále jen „generální ředitel“), k němuž je zapotřebí alespoň 10 hlasů členů Rady.

(3) Jednání Rady je veřejné. Veřejnost může být na základě usnesení Rady z celého jednání nebo z jeho části vyloučena, jsou-li projednávány skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.^³b) Osobu, která narušuje veřejné jednání, může předsedající napomenout a za opakované narušování veřejného jednání vykázat z jednacích prostor.

(4) Z jednání Rady pořizuje předsedající zápis, jehož součástí nejsou skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů. Zápis z jednání Rady, popřípadě usnesení Rady o vyloučení veřejnosti z jejího jednání, musí být nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 8

Do působnosti Rady náleží:

jmenovat a odvolávat generálního ředitele České televize (dále jen „ředitel“) a na jeho návrh ředitele televizních studií,) jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií České televize (dále jen „televizní studia“); rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 3 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,
schvalovat rozpočet a závěrečný účet České televize a kontrolovat plnění rozpočtu České televize,
(schvalovat na návrh ředitele Statut České televize,) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut České televize, jehož přílohou je Kodex České televize, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání,
(zřizovat a zrušovat televizní studia České televize (dále jen "televizní studia"), s výjimkou Televizního studia Praha, Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava,) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení televizních studií (§ 9 odst. 8),
rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele,

dohlížet na plnění úkolů veřejné služby (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydávat doporučení týkající se programové nabídky,
schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,
zřizovat dozorčí komisi (§ 8a),
schvalovat plat a odměny generálního ředitele.

(2) (Rada předkládá České národní radě výroční zprávu o činnosti a hospodaření České televize. Rada hospodaří podle vlastního rozpočtu.) Rada předkládá Poslanecké sněmovně Výroční zprávu o činnosti České televize do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření České televize do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Tyto výroční zprávy musí být nejpozději do 3 dnů ode dne schválení Radou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) (Náklady na činnost Rady a odměny jejích členů se hradí z prostředků České televize.) Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů, se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu České televize (dále jen „rozpočet“) k tomuto účelu vyhrazené, která nesmí překročit 0,12 % schváleného rozpočtu na příslušný kalendářní rok.

§ 8a

Dozorčí komise

(1) Dozorčí komise je poradním orgánem Rady ve věcech kontroly hospodaření České televize. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou účelně a hospodárně využívány finanční prostředky a majetek České televize. Dozorčí komise je povinna upozorňovat Radu na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění.

(2) Dozorčí komise má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni Radou. Členství v dozorčí komisi je veřejnou funkcí.²⁾

(3) Členové dozorčí komise jsou voleni na funkční období 2 let, a to i opětovně, ne však na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 4 odst. 3 a § 5 obdobně. Pro zánik funkce člena dozorčí komise platí přiměřeně § 6 odst. 1 a 2.

(4) Dozorčí komise ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí dozorčí komise. Dozorčí komise rovněž přijímá svůj jednací řád.

(5) Dozorčí komise se schází vždy, požádají-li o to písemně alespoň 2 z jejích členů, nejméně však jednou v každém kalendářním měsíci. Jednání dozorčí komise jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis.

(6) Dozorčí komise je schopna se usnášet za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a alespoň 2 dalších členů; usnesení přijímá většinou hlasů přítomných členů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(7) Výši odměn členů dozorčí komise stanoví Rada.

(8) Členové dozorčí komise mohou nahlížet do všech písemností České televize a mohou požadovat i písemná vysvětlení od zaměstnanců České televize. Zaměstnanci České televize jsou povinni poskytnout členům dozorčí komise kopie vyžádaných písemností České televize, jakož i požadovaná vysvětlení.

(9) O skutečnostech zjištěných při výkonu kontroly jsou členové dozorčí komise povinni zachovávat mlčenlivost, pokud nebyli této povinnosti zproštěni předsedou Rady. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení funkce v dozorčí komisi.

(10) Dozorčí komise podává Radě písemnou zprávu o své činnosti za každé kalendářní čtvrtletí. Jako podklad pro Výroční zprávu o hospodaření České televize je dozorčí komise povinna předat Radě svůj rozbor hospodaření České televize vždy do 30. června bezprostředně následujícího kalendářního roku.

§ 9

(Ředitel

(1) Statutárním orgánem České televize je ředitel. Při jeho jmenování a odvolání se použije § 5 tohoto zákona obdobně. Ředitel nemůže být členem Rady. Ze své činnosti je odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejího zasedání.

K zatížení nebo pronájmu na dobu delší tří měsíců nebo ke zcizení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje ředitel předchozí souhlas Rady.

(3) Ředitel je jmenován Radou na funkční období šesti let.

(4) Ředitel může být Radou odvolán tajným hlasováním před uplynutím funkčního období, vysloví-li se pro jeho odvolání alespoň dvě třetiny členů Rady. Odvolání vstoupí v platnost jmenováním nového ředitele.)

Generální ředitel

(1) Statutárním orgánem České televize je generální ředitel. V době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce.

(2) Ze své činnosti je generální ředitel odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejích jednání.

(3) Na generálního ředitele se vztahují ustanovení zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon jinak.

(4) Generálního ředitele jmenuje Rada z kandidátů splňujících předpoklady podle § 4 odst. 3 na základě výsledků výběrového řízení na funkční období 6 let.

(5) Pro výkon funkce generálního ředitele platí předpoklady stanovené v § 5 odst. 1 a 2 obdobně.

(6) Generální ředitel může být z funkce Radou odvolán, zejména neplní-li Česká televize opakovaně úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání podle tohoto zákona (§ 2 a 3) nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů^³c) nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu České televize. Rada odvolá generálního ředitele z funkce, jestliže generální ředitel poruší své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem České televize, anebo přestane-li splňovat předpoklady pro výkon funkce, stanovené tímto zákonem.

(7) K pronájmu nemovitostí na dobu delší než 3 měsíce nebo ke zcizení, popřípadě zatížení nemovitostí nebo jejich částí, potřebuje generální ředitel předchozí souhlas Rady, jinak je právní úkon neplatný.

(8) Generální ředitel s předchozím souhlasem Rady zřizuje a zrušuje televizní studia s výjimkou Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava.

(9) V případech stanovených Statutem České televize generální ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance České televize po projednání s Radou.

(10) Jestliže se generální ředitel funkce vzdá nebo je z funkce odvolán, popřípadě uvolní-li se funkce generálního ředitele uplynutím funkčního období nebo v důsledku jeho úmrtí, Rada jmenuje prozatímního ředitele České televize (dále jen „prozatímní ředitel“), který vykonává funkci generálního ředitele do doby jmenování nového generálního ředitele. Nového generálního ředitele je Rada povinna jmenovat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se uvolní funkce generálního ředitele.

(11) Na prozatímního ředitele se vztahují obdobně odstavce 1 až 9.

§ 10

Financování České televize

Finančními zdroji České televize jsou zejména:

a) (výnos z televizních poplatků,) televizní poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu,^³d)

b) příjem z vlastní podnikatelské činnosti.

§ 11

(1) Česká televize je oprávněna vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem její činnosti a která nesmí ohrozit její (poslání) úkoly (§ 2 tohoto zákona). (Finanční příjmy získané podnikatelskou činností používá Česká televize k financování své činnosti (§ 2 tohoto zákona).)

(2) (V televizním vysílání čas vyhrazený reklamě nesmí přesáhnout jedno procento denního vysílacího času.) Finanční zdroje používá Česká televize k plnění svých úkolů podle § 2 a 3.

§ 12

Televizní studia

(1) Součástí České televize jsou (zejména Televizní studio Praha,) Televizní studio Brno, Televizní studio Ostrava, případně televizní studia zřízená na základě (§ 8 odst. 1 písm. d) tohoto zákona) § 9 odst. 8.

(2) Ředitel televizního studia je oprávněn činit jménem České televize právní úkony týkající se televizního studia, s výjimkou zcizení a zatížení nemovitostí. Ředitel televizního studia je za činnost televizního studia odpovědný generálnímu řediteli.

(3) Televizní studia mají v rámci své činnosti oprávnění obdobná podle (§ 3 tohoto zákona s výjimkou písmene a)) § 3 písm. c) a d).

§ 13

Česká televize může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem (§ 2 a 3) (a povinnostmi a oprávněními stanovenými provozovatelům ze zákona^⁴)).

Ustanovení společná a závěrečná

§ 14

(1) Česká národní rada zvolí do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona Radu. Rada jmenuje do jednoho měsíce ode dne svého zvolení ředitele.

(2) Do doby jmenování ředitele řídí Českou televizi prozatímní ředitel, kterého volí Česká národní rada. Prozatímnímu řediteli nepříslušejí oprávnění podle § 8 odst. 1 tohoto zákona.

§ 15

Tento zákon nabývá účinnosti, s výjimkou § 11 odst. 2, dnem 1. ledna 1992. Ustanovení § 11 odst. 2 tohoto zákona nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Text

zákona č. 484/1991 Sb.,

o Českém rozhlasu, v platném znění, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

(1) Zřizuje se Český rozhlas se sídlem v Praze.

(2) Český rozhlas je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československého rozhlasu.^¹) Český rozhlas vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se. (Český rozhlas se nezapisuje do podnikového rejstříku.)

(3) Stát neodpovídá za závazky Českého rozhlasu a Český rozhlas neodpovídá za závazky státu.

§ 2

(Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti České republiky tvorbou a šířením rozhlasových programů na celém území České republiky. Jeho posláním je poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů, rozvíjet kulturní identitu českého národa a národnostních a etnických menšin v České republice, zprostředkovávat ekologické informace, sloužit vzdělávání a přispívat k zábavě posluchačů.)

(1) Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů na celém území České republiky a do zahraničí (dále jen "veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání").

Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména

a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,

b) vytváření a šíření programů odrážejících rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických, vědeckých a uměleckých směrů,

rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na jejich náboženství, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost multikulturní společnosti,
výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež,

§ 3

(Český rozhlas naplňuje poslání podle § 2 tohoto zákona zejména tím, že:

a) provozuje rozhlasové vysílání na vlastních vysílacích okruzích,

b) v dohodě se Slovenským rozhlasem a Československým rozhlasem se může podílet na programové skladbě federálního vysílacího okruhu,

c) zřizuje síť vlastních zpravodajů,

vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství.)

Český rozhlas naplňuje veřejnou službu zejména tím, že

a) provozuje rozhlasové vysílání s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky jedním rozhlasovým programem v pásmu dlouhých vln, dvěma rozhlasovými programy v pásmu středních vln, třemi celoplošnými rozhlasovými programy v pásmu velmi krátkých vln a rozhlasovými programy regionálních studií vysílanými v pásmu velmi krátkých vln, a to prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků,

zřizuje síť vlastních zpravodajů,
vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,
vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,
poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24 hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,

vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb.

(2) Český rozhlas provozuje rozhlasové vysílání do zahraničí na jednom rozhlasovém programu v pásmu krátkých vln prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků. Náklady spojené s tímto vysíláním hradí objednatel. V případě, že objednatelem je stát, jsou náklady spojené s tímto vysíláním hrazeny ze státního rozpočtu.

(3) Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,^¹a) vyhradí pro Český rozhlas kmitočty umožňující provozování rozhlasového vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a v odstavci 2.

(4) Celoplošným rozhlasovým programem se rozumí rozhlasový program, jehož vysílání může přijímat alespoň 70 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.^¹b)

Rada Českého rozhlasu

§ 4

(1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu (tvorby a šíření programů) činnosti Českého rozhlasu je Rada Českého rozhlasu (dále jen "Rada"). Rada má (devět) 15 členů. Členy Rady volí a odvolává (Česká národní rada, a to) Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.

Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který

a) je způsobilý k právním úkonům,

má trvalý pobyt na území České republiky a
je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud jeho odsouzení pro tento trestný čin nebylo zahlazeno nebo se na něho z jiného důvodu nehledí jako by nebyl odsouzen.

(4) Členové Rady jsou z kandidátů navržených podle odstavce 2 voleni na funkční období pěti let, a to i opětovně. V takovém případě však ne na více než na dvě po sobě jdoucí funkční období. Na místa uprázdněná uplynutím funkčního období jsou voleni noví členové na období pěti let. Na místa uprázdněná z jiného důvodu jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uprázdnilo.

(5) Rada je ze své činnosti odpovědna (České národní radě) Poslanecké sněmovně.

(6) Členství v Radě je veřejnou funkcí.^²) V souvislosti s jejím výkonem přísluší členům Rady přiměřená odměna, jejíž výši určí svým usnesením (předsednictvo České národní rady) Poslanecká sněmovna.

(7) Rada volí ze svého středu předsedu a odvolává ho.

§ 5

(1) (Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky, poslance, předsedy nebo místopředsedy vlády, ministra, vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy nebo jejich náměstků.) Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady České televize, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele České televize a s funkcí člena dozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komise Českého rozhlasu.

(2) Člen Rady nesmí (mít funkce)zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch při výkonu své funkce v Radě; dále nesmí být členem orgánů společností, které působí v oblasti (rozhlasového vysílání)hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. (Člen Rady nebo osoby jemu blízké^³) nesmějí mít žádný finanční zájem na provozování rozhlasového vysílání daný vlastnictvím či jinak.)S výjimkou peněžitých plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nesmí mít člen Rady ani osoba jemu blízká³) žádný finanční zájem na provozování rozhlasového vysílání daný vlastnictvím nebo jiným důvodem.^³a)

(3) Člen Rady nebo osoby jemu blízké³) nesmějí být v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k Českému rozhlasu.

§ 6

(1) Členství v Radě zaniká:

a) uplynutím funkčního období,

b) (odstoupením z funkce,) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny,

c) odvoláním z funkce,

d) (zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům,) dnem, kdy člen Rady přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce členy Rady stanovené v § 4 odst. 3,

e) úmrtím.

(2) (Česká národní rada člena Rady z funkce odvolá:

a) zaniknou-li předpoklady pro výkon funkce uvedené v § 5 tohoto zákona,

b) byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin,

c) nevykonává-li po dobu více než šesti měsíců svou funkci.)

Poslanecká sněmovna člena Rady z funkce odvolá

přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena Rady stanovené v § 5,
narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena Rady,
nevykonává-li po dobu více než 3 měsíců svou funkci.

(3) (Česká národní rada může odvolat Radu, nesplní-li Rada opakovaně své povinnosti podle § 8 odst. 1 písm. a), b) a c), § 8 odst. 2 tohoto zákona, anebo konstatuje-li Česká národní rada v průběhu šesti měsíců svými usneseními opakovaně, že Český rozhlas neplní své poslání podle § 2 tohoto zákona.)Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu nebo Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu.

§ 7

(1) Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do třiceti dnů od začátku funkčního období.

(2) Rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů(.), s výjimkou rozhodnutí o jmenování a odvolání generálního ředitele Českého rozhlasu (dále jen „generální ředitel“), k němuž je zapotřebí alespoň 10 hlasů členů Rady.

§ 8

(1) Do působnosti Rady náleží:

a) (jmenovat a odvolávat generálního ředitele Českého rozhlasu (dále jen "ředitel") a na jeho návrh ředitele rozhlasových studií,) jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele rozhlasových studií Českého rozhlasu (dále jen „rozhlasová studia“); rozhodnutí o odvolání generálního ředitele musí být písemně odůvodněno a nejpozději do 3 dnů ode dne jeho doručení generálnímu řediteli uveřejněno Radou způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b) schvalovat rozpočet a závěrečný účet Českého rozhlasu a kontrolovat plnění rozpočtu Českého rozhlasu,

c) (schvalovat na návrh ředitele Statut Českého rozhlasu), schvalovat na návrh generálního ředitele Statut Českého rozhlasu, jehož přílohou je Kodex Českého rozhlasu, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání,

d) (zřizovat a zrušovat regionální rozhlasová studia Českého rozhlasu (dále jen "rozhlasová studia"), s výjimkou rozhlasových studií v Plzni, v Českých Budějovicích, v Praze, v Ústí nad Labem, v Hradci Králové, v Brně a v Ostravě,) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení rozhlasových studií (§ 9 odst. 8),

e) rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele,

dohlížet na plnění úkolů veřejné služby (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a za tím účelem vydávat doporučení týkající se programové nabídky,
schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,
zřizovat dozorčí komisi (§ 8a),
schvalovat plat a odměny generálního ředitele.

(2) (Rada předkládá České národní radě výroční zprávu o činnosti a hospodaření Českého rozhlasu. Rada hospodaří podle vlastního rozpočtu.) Rada předkládá Poslanecké sněmovně Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Tyto výroční zprávy musí být nejpozději do 3 dnů ode dne schválení Radou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) (Náklady na činnost Rady a odměny jejích členů se hradí z prostředků Českého rozhlasu.)Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů, se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu Českého rozhlasu (dále jen „rozpočet“) k tomuto účelu vyhrazené, která nesmí překročit 0, 35 % schváleného rozpočtu na příslušný kalendářní rok.

§ 8a

Dozorčí komise

(1) Dozorčí komise je poradním orgánem Rady ve věcech kontroly hospodaření Českého rozhlasu. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou účelně a hospodárně využívány finanční prostředky a majetek Českého rozhlasu. Dozorčí komise je povinna upozorňovat Radu na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění.

(2) Dozorčí komise má 5 členů, kteří jsou voleni a odvoláváni Radou. Členství v dozorčí komisi je veřejnou funkcí.²⁾

(3) Členové dozorčí komise jsou voleni na funkční období 2 let, a to i opětovně, ne však na více než 2 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 4 odst. 3 a § 5 obdobně. Pro zánik funkce člena dozorčí komise platí přiměřeně § 6 odst. 1 a 2.

(4) Dozorčí komise ze svých členů volí a odvolává svého předsedu a místopředsedu, který zastupuje předsedu včetně řízení schůzí dozorčí komise. Dozorčí komise rovněž přijímá svůj jednací řád.

(5) Dozorčí komise se schází vždy, požádají-li o to písemně alespoň 2 z jejích členů, nejméně však jednou v každém kalendářním měsíci. Jednání dozorčí komise jsou neveřejná a předsedající je povinen pořídit z každého jednání zápis.

(6) Dozorčí komise je schopna se usnášet za přítomnosti předsedy nebo místopředsedy a alespoň 2 dalších členů; usnesení přijímá většinou hlasů přítomných členů, v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(7) Výši odměn členů dozorčí komise stanoví Rada.

(8) Členové dozorčí komise mohou nahlížet do všech písemností Českého rozhlasu a mohou požadovat i písemná vysvětlení od zaměstnanců Českého rozhlasu. Zaměstnanci Českého rozhlasu jsou povinni poskytnout členům dozorčí komise kopie vyžádaných písemností Českého rozhlasu, jakož i požadovaná vysvětlení.

(10) Dozorčí komise podává Radě písemnou zprávu o své činnosti za každé kalendářní čtvrtletí. Jako podklad pro Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu je dozorčí komise povinna předat Radě svůj rozbor hospodaření Českého rozhlasu vždy do 30. června bezprostředně následujícího kalendářního roku.

§ 9

(Ředitel

(1) Statutárním orgánem Českého rozhlasu je ředitel. Při jeho jmenování a odvolávání se použije § 5 tohoto zákona obdobně. Ředitel nemůže být členem Rady. Ze své činnosti je odpovědný Radě a má právo zúčastňovat se jejího zasedání.

(2) K zatížení nebo pronájmu na dobu delší tří měsíců nebo ke zcizení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje ředitel předchozí souhlas Rady.

(3) Ředitel je jmenován Radou na funkční období šesti let.

(4) Ředitel může být Radou odvolán tajným hlasováním před uplynutím funkčního období, vysloví-li se pro jeho odvolání alespoň dvě třetiny všech členů Rady. Odvolání vstoupí v platnost jmenováním nového ředitele.)

Generální ředitel

(1) Statutárním orgánem Českého rozhlasu je generální ředitel. V době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce.

(2) Ze své činnosti je generální ředitel odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejích jednání.

(3) Generálního ředitele jmenuje Rada z kandidátů splňujících předpoklady podle § 4 odst. 3 na základě výsledků výběrového řízení na funkční období 6 let.

(4) Na generálního ředitele se vztahují ustanovení zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon jinak.

(5) Pro výkon funkce generálního ředitele platí předpoklady stanovené v § 5 odst. 1 a 2 obdobně.

(6) Generální ředitel může být z funkce Radou odvolán, zejména neplní-li Český rozhlas opakovaně úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání podle tohoto zákona (§ 2 a 3) nebo povinnosti vyplývající ze zvláštních právních předpisů^³c) nebo nenaplňuje-li svými programy zásady Kodexu Českého rozhlasu. Rada odvolá generálního ředitele z funkce, jestliže generální ředitel poruší své povinnosti stanovené zákonem nebo Statutem Českého rozhlasu, anebo přestane-li splňovat předpoklady pro výkon funkce, stanovené tímto zákonem.

(7) K pronájmu nemovitostí na dobu delší než 3 měsíce nebo ke zcizení, popřípadě zatížení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje generální ředitel předchozí souhlas Rady, jinak je právní úkon neplatný.

(8) Generální ředitel s předchozím souhlasem Rady zřizuje a zrušuje rozhlasovástudia s výjimkou rozhlasových studií v Plzni, v Českých Budějovicích, v Praze, v Ústí nad Labem, v Hradci Králové, v Brně a v Ostravě.

(9) V případech stanovených Statutem Českého rozhlasu generální ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance Českého rozhlasu po projednání s Radou.

(10) Jestliže se generální ředitel funkce vzdá nebo je z funkce odvolán, popřípadě uvolní-li se funkce generálního ředitele uplynutím funkčního období nebo v důsledku jeho úmrtí, Rada jmenuje prozatímního ředitele Českého rozhlasu (dále jen „prozatímní ředitel“), který vykonává funkci generálního ředitele do doby jmenování nového generálního ředitele. Nového generálního ředitele je Rada povinna jmenovat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se uvolní funkce generálního ředitele.

(11) Na prozatímního ředitele se vztahují obdobně odstavce 1 až 9.

(§ 9a

Český rozhlas je oprávněn provozovat vysílání do zahraničí na základě objednávky. Náklady s tím spojené hradí objednatel.)

§ 10

Financování Českého rozhlasu

Finančními zdroji Českého rozhlasu jsou zejména:

a) (výnos z rozhlasových poplatků,) rozhlasové poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu,^³d)

b) příjem z vlastní podnikatelské činnosti.

§ 11

(1) Český rozhlas je oprávněn vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem jeho činnosti a která nesmí ohrozit jeho (poslání) úkoly (§ 2 tohoto zákona). (Finanční příjmy získané podnikatelskou činností používá Český rozhlas k financování své činnosti (§ 2 tohoto zákona).)

(2) (V rozhlasovém vysílání čas vyhrazený reklamě nesmí u provozovatelů ze zákona přesáhnout tři minuty z denního vysílacího času na každém celoplošném okruhu a pět minut z denního vysílacího času na každém regionálním okruhu. Čas pro reklamu

nevyužitý na některém z okruhů nesmí být použit na okruhu jiném.) Finanční zdroje používá Český rozhlas k plnění svých úkolů podle § 2 a 3.

§ 12

Rozhlasová studia

(1) Součástí Českého rozhlasu jsou zejména rozhlasová studia v Plzni, v Českých Budějovicích, v Praze, v Ústí nad Labem, v Hradci Králové, v Brně a v Ostravě, případně rozhlasová studia zřízená na základě (§ 8 odst. 1 písm. d) tohoto zákona) § 9 odst. 8.

(2) Ředitel rozhlasového studia je oprávněn činit jménem Českého rozhlasu právní úkony týkající se rozhlasového studia, s výjimkou zcizení a zatížení nemovitostí. Ředitel rozhlasového studia je za činnost rozhlasového studia odpovědný generálnímu řediteli.

(3) Rozhlasová studia mají v rámci své činnosti oprávnění obdobná podle (§3 tohoto zákona) § 3 písm. c) a d).

§ 13

(Český rozhlas může v přiměřeném rozsahu poskytnout technickou a výrobní základnu pro potřeby Československého rozhlasu a Slovenského rozhlasu. Rozsah se stanoví v ročních smlouvách uzavíraných mezi Českým rozhlasem a Československým rozhlasem nebo Slovenským rozhlasem.) Český rozhlas může využívat svoji technickou a výrobní základnu pouze v souladu s tímto zákonem (§ 2 a 3).

Ustanovení společná a závěrečná

§ 14

(1) Česká národní rada zvolí do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona Radu. Rada jmenuje do jednoho měsíce ode dne svého zvolení ředitele.

(2) Do doby jmenování ředitele řídí Český rozhlas prozatímní ředitel, kterého volí Česká národní rada. Prozatímnímu řediteli nepřísluší oprávnění podle § 8 odst. 1 tohoto zákona.

§ 15

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.

VÝŇATEK

z platného znění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů a zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 8

Povinnosti provozovatelů při vysílání

sponzorovaných pořadů

Provozovatelé jsou povinni:

označit zřetelně každý pořad nebo sérii pořadů, které jsou zcela nebo zčásti sponzorovány na jejich začátku nebo konci vhodnými titulky nebo ohlášením;
zabezpečit, aby obsah sponzorovaných pořadů nepropagoval prodej, nákup či pronájem výrobků nebo služeb sponzora nebo třetí osoby, zejména tím, že by v těchto pořadech byly jejich výrobky či služby zvláště zmiňovány;
zajistit, aby obsah a čas zařazení sponzorovaného pořadu do vysílání namohly být ovlivňovány sponzorem;
zajistit, aby pořady nebyly sponzorovány fyzickými nebo právnickými osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba, prodej nebo pronájem výrobků nebo poskytování služeb, jejichž reklama není dovolena;

e) zajistit, aby nebyly sponzorovány zpravodajské a politicko-publicistické pořady.

(§ 9

Zvláštní povinnosti a oprávnění

provozovatelů ze zákona

Základním posláním provozovatelů ze zákona je sloužit veřejnému zájmu, přispívat k utváření demokratické společnosti a odrážet její názorovou pluralitu zejména tím, že jejich vysílání nesmí jednostranně přihlížet pouze k jednotlivým názorovým orientacím, k jednomu náboženskému vyznání nebo světovému názoru, k zájmu jedné politické strany, hnutí, skupiny nebo části společnosti.

(2) Provozovatelé ze zákona jsou povinni:

zajistit ve spolupráci s příslušnými orgány a organizacemi spojů šíření svých programů pro obyvatelstvo územního celku, pro který je jejich vysílání určeno;
zajistit různorodou skladbu pořadů, které ve svém celku mají vyjít vstříc zájmům všech vrstev obyvatelstva;
opatřit alespoň 25 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,
vyrábět nebo nechat vyrábět významný podíl vysílaných pořadů tak, aby byla zachována a rozvíjena kulturní identita národů, národností a etnických skupin České republiky a podporován rozvoj domácí a evropské audiovizuální tvorby,
používat veškeré své finanční zdroje k zabezpečení úkolů stanovených tímto zákonem.

Provozovateli televizního vysílání ze zákona se vyhrazují přenosové cesty (část kmitočtového spektra) a síť vysílačů umožňující pokrytí území České republiky jedním televizním programem včetně obrazových a zvukových informací, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

Provozovateli rozhlasového vysílání ze zákona se vyhrazují přenosové cesty (část kmitočtového spektra) a síť vysílačů umožňující pokrytí České republiky dvěma vysílacími okruhy v pásmu střeních vln, dvěma vysílacími okruhy v pásmu velmi krátkých vln a jedním vysílacím okruhem v pásmu dlouhých vln.

zrušen

(6) Finanční zdroje získané z rozhlasových poplatků a televizích poplatků jsou příjmem provozovatelů ze zákona.

________________

§ 5 vyhlášky federálního ministerstva spojů č. 51/1985 Sb., kterou se vydává Rozhlasový a televizní řád, ve znění vyhlášky č. 76/1987 Sb., vyhlášky č. 39/1988 Sb. a vyhlášky č. 315/1990 Sb.)

1⁾ § 4 zákona č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků.

1^a) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

1^b) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

2⁾ § 124 odst. 1 zákoníku práce.

3⁾ § 116 občanského zákoníku

3^a) Například zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů.

3^b) Například § 17 až 20 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb.; zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.

3^c) Například zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb.

3^d) Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb.

4(⁴⁾ § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.)

1^a) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

1^b) § 12 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

2⁾ § 124 odst. 1 zákoníku práce.

3⁾ § 116 občanského zákoníku

3^b) Například § 17 až 20 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb.,; zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.

3^d) Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb.

Vládní návrh zákona o České televizi

Zhodnocení platného právního stavu

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení její nezbytnosti jako celku

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

B)

K Čl. I:

K bodu 1

K bodu 2

K bodu 3

K bodu 4

K bodu 5

K bodu 6 a 7

K bodu 8

K bodu 9

K bodu 10

K bodu 11

K bodu 12 a 13

K bodu 14

K bodu 15

K bodu 16

K bodu 17

K bodu 18

K bodu 19

K bodu 20

K bodu 21

K bodu 22

K bodu 23

K bodu 24

K bodu 25

K bodu 26

K bodu 27

K bodu 28

K bodu 29

K bodu 30

K bodu 31

K bodu 32

K Čl. II:

K bodu 1

K bodu 2

K bodu 3

K bodu 4

K bodu 5

K bodu 6 a 7

K bodu 8

K bodu 9

K bodu 10

K bodu 11

K bodu 12 a 13

K bodu 14

K bodu 15

K bodu 17

K bodu 18

K bodu 19

K bodu 20

K bodu 21

K bodu 22

K bodu 23

K bodu 24

K bodu 25

K bodu 26

K bodu 27

K bodu 28

K bodu 29

K bodu 30

K bodu 31

K bodu 32

K bodu 33

K Čl. IV:

K Čl. V:

V Praze dne 3. ledna 2001

zákona č. 483/1991 Sb.,

o České televizi, v platném znění, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

(2) Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména

a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,

zřizuje síť vlastních zpravodajů,

vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,

podporuje českou filmovou tvorbu,

vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,

poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24 hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,

poskytuje teletextové služby,