Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se na své schůzi dne 23. března 2000 zabýval problémy vyplývajícími ze současné platné úpravy pro převod náhradních pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb., v platném znění, a prodeje státní půdy podle zákona č. 95/1999 Sb. a urychlení dokončení restitučního procesu včetně náhrad.
Na základě projednání výše uvedených problémů dospěl k závěru, že je nutné připravit změnu zákona č. 95/1999 Sb. jednak za účelem bezproblémového dokončení nabídky náhradních pozemků před prodejem a jednak odstranění legislativních překážek plynulé realizace prodeje státní půdy.
Pokud jde o poskytování náhradních pozemků, navržená změna vymezuje přednost oprávněných osob před obcemi s tím, že se tato přednost netýká pozemků určených
k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení.
Ve vztahu k prodeji státní půdy novela reaguje na dosavadní zkušenosti s aplikací zákona č. 95/1999 Sb., přičemž dominantní snahou je zúžení restrikcí daných stávající úpravou ve vztahu k nabídce pozemků a snaha o zreálnění ceny.
Další poměrně zásadní změnou je úprava nabývání pozemků jejich oprávněnými uživateli v zahrádkových nebo chatových osadách. Zákon č. 229/1991 Sb. ani jiný právní předpis totiž nekonstituovaly Pozemkovému fondu ČR potřebné dispoziční oprávnění.
S ohledem na specifický charakter pozemků v zahrádkových a chatových osadách byl stanoven pro tento okruh nabyvatelů specifický režim převodu.
Novela dále, při zachování principu, že z prodeje jsou až na výjimky vyloučeny právnické osoby, určitým způsobem upřednostňuje společníky obchodních společností nebo členy družstev, které nabývaly majetek zemědělské prvovýroby na základě zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (velká privatizace).
Ostatní úpravy jsou spíše technického rázu, jejichž účelem je zejména odstranění nejednoznačného znění stávajícího zákona a zjednodušení procesu prodeje.
Základním cílem navrhované úpravy zákona č. 95/1999 Sb. není finanční efekt
z prodeje státní zemědělské půdy, nýbrž privatizace těchto pozemků ve prospěch fyzických osob podnikajících v zemědělské výrobě a dále převod prostřednictvím obcí na veřejně prospěšné účely a bydlení. Novela taktéž umožňuje sjednocení vlastnictví pozemků a staveb. Tento záměr koresponduje se základním cílem původního znění zákona č. 95/1999 Sb.
Navržená změna nevyvolá žádné nároky na státní rozpočet, protože rozpočet Pozemkového fondu je od rozpočtu státu zákonem oddělen.
Komunitární právo zásadně nezasahuje do vlastnictví zemědělské půdy. Mezi členskými zeměmi Evropského společenství jsou v těchto otázkách značné diference. Navíc navržené změny zásadně nemění principy, na kterých byl konstituován zákon č. 95/1999 Sb., u kterého byl posuzován soulad s komunitárním právem.
Současně se navrhuje Sněmovně, aby s tímto návrhem novely vyslovila souhlas již
v prvém čtení. Navrhovaná novela obsahuje ustanovení, která upravují možnost nabývání pozemků v zahrádkových a chatových osadách jejich uživateli. Ti dosud užívají pozemky ve vlastnictví státu na základě nájemních smluv uzavřených s Pozemkovým fondem ČR. Jistotu při užívání zahrádek jim zatím zajišťuje ustanovení § 22 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku v platném znění, které založilo na dobu nájmu nájemci předkupní právo. Existence tohoto práva však zaniká se skončením nájmu. Jelikož právo na prodloužení nájmu omezil zákon č. 229/1991 Sb. na 10 roků od jeho účinnosti, skončí nájmy dnem 24. 6. 2001. Uživatelé pozemků v zahrádkových osadách, by se tak po tomto datu dostali do stavu právní nejistoty ve vztahu k pozemkům, které po celá léta oprávněně užívají. Vzhledem k této skutečnosti by mnozí uživatelé zahrádek byli vystaveni nebezpečí, že by jimi užívané pozemky mohla
po 24. 6. 2001 získat podle stávajících ustanovení zákona č. 95/1999 Sb. třetí osoba. Proto se touto novelou navrhuje řešit jejich právní postavení založením nároků na převod jimi užívaných pozemků. S ohledem na krátkost času, po kterou ještě budou uživatelé zahrádek požívat ochranu zákona, činí se také návrh na vyslovení souhlasu s návrhem novely již
v prvním čtení.
K bodu 1 až 4:
Zákon o prodeji státní půdy v současném znění neumožňuje odstátnit pozemky, které jako součást zemědělského půdního fondu přešly v roce 1991 do správy Pozemkového fondu, avšak později byly orgány státní správy určeny k jiným účelům (vyňaty ze zemědělského půdního fondu, zastavěny nezemědělskou stavbou, např. komunikací), takže věcná působnost zákona č. 95/1999 Sb. se na ně nevztahuje. Navrhovaná úprava ve vztahu k vymezení předmětu převodu nezužuje předmět převodu.
K bodu 5:
Úprava je potvrzením možnosti postupování nároků na jiné pozemky.
K bodu 6:
Uvolnění pozemků pronajatých státním organizacím a pozemků pro systémy ekologické stability pro prodej, přičemž se bere zřetel na to, že zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech upravuje postup i pro případy, kdy v katastrálním území vůbec nejsou žádné státní pozemky. Pozemky pronajaté státním organizacím lze převést do jejich hospodaření podle § 2 odst. 5 zákona č. 569/1991 Sb. v platném znění a tedy ostatní (nepotřebné k plnění jejich úkolů) by mohly být prodány. Zařazením novely zák. č. 569/1991 Sb. do části druhé zákona ztratilo omezení uvedené v písm. f) smysl.
K bodu 7:
Převod je v zájmu majetkoprávního vypořádání mezi vlastníkem pozemků - státem a vlastníky staveb na nich již zřízených. Není důvodu, proč by vlastník stavby nemohl vlastnit zastavěný pozemek jen proto, že může být výjimečně předmětem komplexní pozemkové úpravy nebo se nachází v chráněném území.
K bodu 8:
Úprava zakotvuje domněnku neexistence překážky převodu pozemku pro případ, že příslušný orgán státní správy nesplní povinnost odpovědět do 30 dnů.
K bodu 9:
Vyjasnění vztahu a obsahu tohoto ustanovení k ustanovení § 5 odst. 4.
K bodu 10:
Úprava vyjasňuje problém pozemků zastavěných movitými stavbami (přenosné garáže, buňky na býv. staveništích apod.)
K bodu 11:
Tím, že se rozšířil okruh nabyvatelů, kterým vzniká nárok na převody, je nutné doplnit i nadpis § 5.
K bodu 12:
Jde o upřesnění pojmu podle stavebních předpisů.
K bodu 13:
Obce vlastní i jiné než zemědělské stavby postavené na pozemcích, které zůstaly ve vlastnictví státu a které podle současné úpravy nejsou na obce převoditelné. Naopak vyjasňuje problém pozemků zastavěných movitými stavbami (přenosné garáže, buňky na býv. staveništích) - viz také návrh k bodu 11.
K bodu 14:
Návrh řeší případ, kdy obec nemůže vrátit pozemek, protože je ve vlastnictví třetí osoby a to tak, že stanovuje nárok PF ČR na finanční náhradu.
K bodu 15:
Úprava vymezuje přednost oprávněných osob před obcemi. Přednost není absolutní, nevztahuje se na převody pozemků určených k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení.
K bodu 16:
Úprava odpovídá obsahu § 4, kde jsou v taxativním výčtu možných nabyvatelů uvedeny jen veřejné vysoké školy; kromě toho je upřesněno i o které pozemky může škola požádat.
K bodu 17:
Tímto ustanovením se odstraní překážky bránící převodu pozemků v zahrádkových osadách. Zároveň je řešen stav, kdy zahrádkáři byli podle stávající právní úpravy povinni v rámci úhrady kupní ceny hradit mimo jiné i cenu porostů, které si na vlastní náklady založili.
K bodu 18:
Jedná se o úpravu v souvislosti s novým zněním původního odstavce 4.
K bodu 19:
Úprava zakotvuje právo na nárokový převod pozemku zastavěného a pozemku funkčně souvisejícího s tím, že je možné samostatně nabýt i pozemek funkčně související.
Návrh úpravy nového odstavce 7 reaguje na rozšíření okruhu nabyvatelů o uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách.
K bodu 20:
Úprava upřednostňuje společníky obchodních společností nebo členy družstev, které nabývaly majetek změdělské prvovýroby na základě zákona č. 92/1991 Sb. (velká privatizace). Přednostní právo není absolutní, je limitováno charakterem majetku nabytého v procesu privatizace, lokalizací tohoto majetku a užívacím vztahem k převáděným pozemkům. Navíc je přednostní právo omezeno i co do rozsahu.
K bodu 21 až 23:
Reaguje na rozšíření nabyvatelů o uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách. Vymezuje jednoznačně vztah prodeje podle ust. § 7 k nárokovým převodům zakotveným v ust. § 5 a 6 tak, že v případě prodeje podle ust. § 7 mají osoby uvedené v ust. § 5 a 6 poslední možnost uplatnit právo na nárokový převod.
K bodu 24:
Úprava zavádí vícekolovou obchodní veřejnou soutěž namísto jednokolové.
K bodu 25:
S ohledem na časovou prodlevu mezi přípravou smlouvy a jejím podpisem danou tím, že zákon vyžaduje splnění celé řady podmínek a úkonů docházelo k tomu, že v procesu rozpracování převodu došlo ke změně oceňovacího předpisu a celá procedura přípravy smlouvy musela být opakována. Proto se při stanovování cen pozemků vychází zásadně
z předpisu platného k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího uzavření smlouvy. Určuje se zvláštní režim stanovení kupní ceny pro uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách tak, že se pozemky převádějí za nižší cenu než podle platného cenového předpisu.
V odst. 3 se nově zavádí zvláštní režim stanovení minimální ceny při prodeji podle ust. § 7
ve vazbě na specifický charakter nabyvatelů, u kterých je dominantní vazba na provozování zemědělské prvovýroby. K úpravě vede dosavadní zkušenost, kdy v řadě případů minimální cena stanovená podle platného cenového předpisu byla pro subjekty provozující zemědělskou prvovýrobu neakceptovatelná.
Úprava v odst. 4 reaguje na zavedení vícekolové obchodní veřejné soutěže s tím, že je možné ve třetím kole soutěže vyhlašovanou kupní cenu stanovit minimálně ve výši 10 % ceny stanovené podle cenového předpisu platného k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení prodeje. K úpravě vedla dosavadní zkušenost, kdy v řadě případů minimální cena stanovená podle platného cenového předpisu byla pro v zákoně stanovený okruh nabyvatelů neakceptovatelná. V případě atraktivních pozemků veřejná obchodní soutěž nepochybně zajistí navýšení kupní ceny. Nově zvolená forma vícekolové soutěže prakticky koresponduje s úpravou veřejné soutěže, která je realizována podle zákona č. 92/1991 Sb., v platném znění.
V odst. 5 se sjednocuje počátek běhu lhůty pro zaplacení kupní ceny. Jak v případě splatnosti do 90 dnů, tak i v případě splátkového režimu, je pro běh lhůty rozhodné datum účinnosti smlouvy.
K bodu 26 a 27:
Jedná se o upřesnění stávajícího textu.
K bodu 28:
Navrhuje se zakotvení předkupního práva státu pro případ prodeje osobám, kterým vzniklo předkupní právo podle § 22 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., ve vazbě na to, že získají pozemek za cenu nižší než podle platného cenového předpisu.
K bodu 29:
Navrhovanou úpravou se zrušuje zákaz zřizování věcných břemen na pozemcích dotčených zástavním a předkupním právem státu. Dlouhodobý zákaz smluvního zřizování věcných břemen musí nutně negativně působit nejen ve vztazích sousedských, ale především v investiční výstavbě (zřízení věcného břemene umožňuje zřizovat, resp. povolovat zejména podzemní liniové stavby - vodovody, kanalizaci, plynovody, telefonní kabely atd., aniž by bylo nutné oddělovat a prodávat dotčené části pozemků). Pozemky převedené podle tohoto zákona nelze ani prodat (předkupní právo státu).
K bodu 30:
Úprava reaguje na změnu v režimu oceňování.
K bodu 32:
Rozšiřuje se okruh zákonů, podle kterých lze převádět pozemky, u nichž je v katastru nemovitostí vedeno vlastnické právo státu, které nelze doložit listinnými doklady. Podle stávajícího znění bylo možné realizovat převody těchto pozemků pouze v rámci zákona
č. 95/1999 Sb., nebylo možné realizovat např. převod na oprávněnou osobu podle zákona
č. 229/1991 Sb.
K bodu 33:
Úprava reaguje na změny v předchozím textu týkající se sdělení orgánů státní správy
podle § 2. Omezuje se výčet případů, kdy sdělení jsou přílohou návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí.
K bodu 34:
Úprava reaguje na změny v předchozím textu týkající se zavedení domněnky, že orgán s převodem souhlasí jestliže se ve stanovené lhůtě nevyjádří.
ČÁST DRUHÁ
Čl. II
Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky nabyl účinnosti
1. ledna 1992. Od té doby byl několikrát novelizován, přičemž významnou novelou se svými dopady na možnost dispozic s majetkem, které má Pozemkový fond ve správě, byl zákon č. 66/2000 Sb., který v nově vloženém ust. § 2a umožnil Pozemkovému fondu prodávat budovy, stavby a pozemky jimi zastavěné a to mimo právní rámec zákona č. 92/1991 Sb.
v platném znění.
Při aplikaci ust. § 2a odst. 2 cit. zákona se začaly projevovat potíže a nejasnosti
v souvislosti se stanovením spodní hranice ceny u některého neatraktivního prodávaného majetku a dále v nesystémovém a zavádějícím zařazení některé terminologie (např. "vyvolávací cena" ve spojení s veřejnou obchodní soutěží), která vznikla v rámci legislativního procesu.
Návrh novely by tak měl odstranit zjevné nepřesnosti v zákoně a Pozemkovému fondu umožnit pružnější a rychlejší převod těžce prodejného majetku na potencionální nabyvatele
a tak zabránit jeho postupnému znehodnocování a ušetřit prostředky vynakládané na údržbu tohoto majetku.
Navržená změna nevyvolá žádné nároky na státní rozpočet, naopak zajistí omezení výdajů na správu majetku Pozemkovým fondem; jeho rozpočet je od rozpočtu státního zákonem oddělen.
Návrh není v rozporu s komunitárním právem Evropské unie.
Navržená změna vychází z prodeje formou obchodní veřejné soutěže podle §§ 281 a násl. Obchodního zákoníku a jednoznačně vymezuje hranice pro stanovení vyhlašované ceny. Konkrétní výše vychází z dosavadních zkušeností při realizaci veřejných soutěží podle zákona č. 92/1991 Sb. s přihlédnutím k tomu, že předmětem obchodní veřejné soutěže může být pouze majetek, o který neprojevily zájem především oprávněné osoby a dále k tomu, že zbývá odstátnit v zásadě majetek nelukrativní. Jde zejména o nevyužívané objekty, které jsou za současných ekonomických podmínek nepoužitelné pro využití k účelům, pro něž byly budovány (objekty velkovýroby), a problematické je i jejich využití k jiným účelům. Současně s tím je třeba zohlednit i to, že jsou tyto objekty v důsledku dlouhodobého nevyužívání ve špatném stavebně technickém stavu.
Jan Grůza v.r. Pavel Pešek v.r. Veronika Nedvědová v.r.
Václav Grüner v.r. Josef Mandík v.r. Josef Vejvoda v.r.
Pavel Kováčik v.r. Ladislav Skopal v.r.
95
Z Á K O N
ze dne 28. dubna 1999
o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby
a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a daní z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
ve znění zákona č. ................
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Č Á S T P R V N Í
§ 1
Působnost zákona
(1) Předmětem převodu zemědělských a některých lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby podle tohoto zákona mohou být
a) pozemky ve vlastnictví státu a ve správě1) Pozemkového fondu České republiky (dále jen Pozemkový fond"), které ke dni 24. června 1991
1. (tvoří) tvořily zemědělský půdní fond nebo do něj (náležejí) náležely,2) nebo
2. (jsou) byly zastavěny obytnými, hospodářskými budovami nebo jinými stavbami patřícími k původní zemědělské usedlosti, nebo
3. (jsou) byly zastavěny obytnými, hospodářskými budovami nebo stavbami sloužícími zemědělské výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství
(dále jen "zemědělské pozemky"),
b) pozemky určené k plnění funkcí lesa3) (dále jen "lesní pozemky"), které jsou ve vlastnictví státu, vymezené v § 17.
(2) Tento zákon upravuje
a)(postup Pozemkového fondu při převodu zemědělských pozemků na oprávněné osoby (dále jen "oprávněná osoba"), které mají podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o půdě") právo na jiný pozemek za pozemek nevydaný,)
___________
1) § 17 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb.
3) § 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).
postup Pozemkového fondu při převodu zemědělských pozemků na oprávněné osoby, kterým vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o půdě") a na fyzické nebo právnické osoby, na něž toto právo přešlo nebo bylo převedeno (dále jen "oprávněné osoby"),
b) podmínky převodu zemědělských pozemků na jiné osoby.
§ 2
(1) Podle tohoto zákona nelze převádět
a) zemědělské nebo lesní pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle zvláštních předpisů4) a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto,
( b) zemědělské pozemky, které jsou určeny k vytváření systémů ekologické stability,5))
(c) b) zemědělské a lesní pozemky nebo jejich části určené schváleným územním plánem6) nebo rozhodnutím o umístění stavby 7) k zastavění stavbami ve veřejném zájmu8) nebo těmito stavbami již zastavěné s výjimkou zemědělských pozemků převáděných podle § 5 odst. 1 a 2 a lesních pozemků podle § 18,
(d) c) zemědělské a lesní pozemky, jejichž převodu brání zvláštní předpis,9)
(e) d)zemědělské pozemky určené podle schváleného návrhu komplexní pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření,10)
( f) zemědělské pozemky v nájmu státních orgánů, rozpočtových nebo příspěvkových organizací,11) státních podniků12) nebo jiných státních organizací,)
(g) e)zemědělské pozemky, o jejichž převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle zvláštního předpisu,13)
_____________
4) Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
( 5) § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.)
6) § 10 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
7) § 32 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb.
8) § 108 odst. 2 písm. a) a § 108 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb.
9) Např. § 29 zákona č. 229/1991 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) § 8 odst. 15 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších
předpisů
( 11) Zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.)
( 12) Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku.)
13) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
(h) f) lesní pozemky v lesích ochranných a lesích zvláštního určení14) s výjimkou spoluvlastnických podílů státu,
(i) g)lesní pozemky v lesích hospodářských15) o souvislé výměře větší než 10 ha,
(j) h) zemědělské a lesní pozemky ve vojenských újezdech,16)
(k) i) zemědělské a lesní pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků.
(2) Na žádost převodce sdělí příslušné orgány státní správy písemně do 30 dnů, zdali pozemky označené údaji podle katastru nemovitostí, které mají být převedeny podle tohoto zákona, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny; sdělení se nevydává ve správním řízení. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. d), f) až i) nevyžaduje a v případech podle písm. c) se vyžaduje sdělení pouze pokud jde o § 29 zákona o půdě.Příslušný katastrální úřad na žádost Pozemkového fondu ověří do 30 dnů ve své evidenci, že pozemky po 25. únoru 1948 nepřešly ani nebyly převedeny do vlastnictví státu z vlastnictví církve, náboženské společnosti, řádu nebo kongregace.
(3) Zemědělské a lesní pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět, pominou-li důvody převodu bránící, nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) a písm. c) pokud jde o § 29 zákona o půdě.
§ 3
Převodce
(1) Zemědělské pozemky převádí na nabyvatele Pozemkový fond za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Lesní pozemky převádí na nabyvatele právnická osoba, které bylo svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu,17) (dále jen "pověřená právnická osoba").
§ 4
Nabyvatel
(1) Nabyvatelem zemědělských pozemků může být pouze
a) fyzická osoba, která je státním občanem České republiky,18)
b) obec,19)
_____________
14) § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb.
15) § 9 zákona č. 289/1995.
16) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.
17) § 4 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.
18) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
19) Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
c) právnická osoba uvedená v odstavci 2,
d) oprávněná osoba, jejíž nárok vyjádřený v korunách činí nejméně 50 % z ceny pozemku stanovené podle cenového předpisu (§ 9),
e) veřejná vysoká škola zajišťující vzdělávání v zemědělských nebo lesnických oborech (dále jen "veřejná vysoká škola").
(2) Právnickou osobou podle odstavce 1 písm. c) je právnická osoba, která je vlastníkem (spoluvlastníkem) nemovitýchbudovnebonemovitýchstaveb (uvedených v § 1 písm. a) bodech 2 a 3); tato právnická osoba může nabýt pouze zemědělský pozemek uvedený v § 5odst. (4)6.
(3) Nabyvatelem lesních pozemků může být pouze obec nebo veřejná vysoká škola.
P ř e v o d y z e m ě d ě l s k ý c h p o z e m k ů
§ 5
Převod na obce, vlastníky staveb, zemědělské školy
a uživatele pozemků v zahrádkových nebo chatových osadách
(1) Nebrání-li převodu práva třetích osob, převede Pozemkový fond na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví zemědělské pozemky v jejím katastrálním území
a) v současně zastavěném území obce,20)
b) v zastavitelném území20) takto vymezeném (schválenou územně plánovací dokumentací) závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace,
c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění,
d) zastavěnénemovitýmibudovami nebonemovitými stavbami(uvedenými v § 1 písm. a) bodech 2 a 3, pokud jsou tyto budovy a stavby) ve vlastnictví obce.
Pozemky podle písmen a), b) a c) určené k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení a pozemky podle písmene d) převede Pozemkový fond do vlastnictví obce bezúplatně.
(2) V případech změny územně plánovací dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce, kterým by zamýšlená stavba nebyla stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení,
je obec povinna zemědělský pozemek převést zpět na Pozemkový fond za stejných podmínek,
______________
20) § 139a zákona č. 50/1976 Sb.
za jakých byl na obec převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí účinnosti obecně závazné vyhlášky obce o změně závazné části územně plánovací dokumentace nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět na Pozemkový fond, protože bude ve vlastnictví třetí osoby, je obec povinna ve stejné lhůtě poskytnout Pozemkovému fondu finanční náhradu ve výši ceny pozemku stanovené podle cenového předpisu26) platného ke dni uzavření smlouvy, dle které byl pozemek obci převeden.
(3) Pozemky vymezené v odstavci 1 budou převedeny na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví, pokud byly, s výjimkou pozemků, které jsou převáděny do vlastnictví obce bezúplatně, marně nabídnuty oprávněným osobám. Po doručení žádosti obce je Pozemkový fond povinen pozemek neprodleně nabídnout oprávněným osobám, pokud tak dosud neučinil.
( (3) Na základě písemné žádosti právnické nebo fyzické osoby může Pozemkový fond převést bezúplatně zemědělské a lesní pozemky na tyto osoby, jejichž hlavní činností je vzdělávání mládeže nebo dospělých v zemědělských oborech. Seznam těchto škol vydá vyhláškou příslušný ministr.)
(4) Na základě písemné žádosti veřejné vysoké školy může Pozemkový fond převést bezúplatně do jejího vlastnictví pozemky, které tato škola nezbytně potřebuje pro výchovu a výuku v oblasti zemědělství, veterinárního lékařství a hygieny nebo lesnictví.
(5) Na základě písemné žádosti oprávněného uživatele (uživatelů) pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976, převede Pozemkový fond tento pozemek do vlastnictví (spoluvlastnictví) této osobě. Do vlastnictví (spoluvlastnictví) nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku.
( (4) Na základě písemné žádosti vlastníka (spoluvlastníka) budovy nebo stavby prodá Pozemkový fond vlastníkovi (spoluvlastníkovi) zemědělský pozemek touto budovou nebo stavbou zastavěný a zemědělský pozemek bezprostředně na něj navazující, je-li nezbytně nutný k provozu budovy nebo stavby, nebrání-li převodu práva třetích osob.21))
(6) Na základě písemné žádosti prodá Pozemkový fond vlastníkovi (spoluvlastníkovi) nemovité budovy nebo nemovité stavby zemědělský pozemek touto stavbou zastavěný. Pozemkový fond prodá vlastníkovi (spoluvlastníkovi) nemovité stavby zemědělský pozemek navazující na pozemek touto stavbou zastavěný, jestliže tento pozemek funkčně souvisí s touto stavbou a vlastník stavby (spoluvlastník) je oprávněným uživatelem tohoto pozemku.
( (5) Pozemky, na něž nebyl uplatněn nárok na převod podle odstavce 1 nebo 4, Pozemkový fond prodá v obchodní veřejné soutěži.)
_________________
(21) Např. § 140 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.)
(7) Pokud o převod zemědělského pozemku požádají některé z osob uvedených
v odstavci 1, 5 nebo 6, uspokojí se v pořadí
a) uživatel (uživatelé) pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách,
b) vlastník stavby,
c) obec.
§ 6
Převod na vlastníka sousedícího pozemku
(1) Na základě písemné žádosti Pozemkový fond může zemědělský pozemek prodat vlastníkovi (spoluvlastníkům) sousedícího zemědělského pozemku. Prodat však nelze zemědělský pozemek, jehož výměra přesahuje 10 % výměry sousedícího zemědělského pozemku vlastníka (spoluvlastníků).
(2) Pokud o prodej zemědělského pozemku požádá více vlastníků (spoluvlastníků) zemědělských pozemků sousedících, kteří splňují podmínky uvedené v odstavci 1, prodá Pozemkový fond zemědělský pozemek tomu z nich, který nabídne nejvyšší cenu.
(3) Zemědělský pozemek lze podle odstavců 1 a 2 prodat i tehdy, jestliže o to požádá spoluvlastník sousedícího zemědělského pozemku.
§ 7
Převody na samostatně hospodařící rolníky,
vlastníky zemědělské půdy, společníky obchodních
společností, členy družstev a oprávněné osoby
(1) Pozemkový fond může prodat zemědělské pozemky
a) oprávněným osobám,
b) samostatně hospodařícím rolníkům,22) kteří prokazatelně provozují zemědělskou výrobu minimálně po dobu 24 měsíců na pozemcích o rozloze nejméně 10 ha v katastrálních územích obce nebo i v přilehlém katastrálním území, do něhož náležejí pozemky určené k prodeji,
c) společníkům obchodních společností nebo členům družstev, které provozují zemědělskou výrobu minimálně po dobu 24 měsíců na pozemcích v katastrálních územích obce i v přilehlém katastrálním území, do něhož náležejí pozemky určené k prodeji,
d) osobám podle § 4 odst. 1 písm. a), které vlastní nejméně 10 ha zemědělské půdy v katastrálních územích obce nebo i v přilehlém katastrálním území, do něhož náležejí pozemky určené k prodeji.
______________
22) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.
2) Pozemkový fond předá obci, v jejímž územním obvodu se prodávaný zemědělský pozemek nachází, k vyvěšení na úřední desce obecního úřadu19) oznámení o zahájení prodeje podle odstavce 1 s uvedením údajů o pozemcích podle katastru nemovitostí.23) První den vyvěšení je dnem vyhlášení prodeje. Informaci o vyhlášení prodeje zveřejní Pozemkový fond s minimálně týdenním předstihem v denním tisku s celostátní působností.
(3) Osoby uvedené v odstavci 1 mohou o koupi zemědělského pozemku požádat písemně Pozemkový fond ve lhůtě 3 měsíců od vyhlášení prodeje na úřední desce.
(4) Požádá-li o koupi zemědělského pozemku více osob uvedených v odstavci 1, vyzve je Pozemkový fond, aby do 30 dnů nabídly kupní cenu, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která nabídne nejvyšší cenu.
(5) Výzvu podle odstavce 4 Pozemkový fond neučiní, pokud mezi osobami, které požádaly o koupi zemědělského pozemku je osoba, která má tento pozemek pronajatý od Pozemkového fondu a současně vlastní v katastrálním území obce nebo v přilehlém katastrálním území, do něhož náleží pozemek určený k prodeji, budovy nebo stavby určené k provozu zemědělské prvovýroby nabyté podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tato osoba má před ostatními osobami uvedenými v odstavci 1 přednostní právo na prodej.
(6) Přednostní právo na prodej je limitováno výměrou pozemků, které má osoba uvedená v odstavci 5 pronajaté od Pozemkového fondu v katastrálním území, do něhož náleží pozemek určený k prodeji ke dni vyhlášení prodeje podle odstavce 2 tak, že přednostní právo lze uplatnit pouze do výměry nepřesahující 30 % takto pronajatých pozemků.
(7) U společníků obchodních společností nebo členů družstev podle odstavce 1 písm. c) platí, že podmínky pro vznik přednostního práva uvedené v odstavci 5 a 6 splňuje obchodní společnost, jejímž je společníkem nebo družstvo, jehož je členem. Společník obchodní společnosti nebo člen družstva může své přednostní právo podle odstavce 5 a 6 uplatnit pouze s písemným souhlasem valné hromady obchodní společnosti, jejímž je společníkem nebo členské schůze družstva, jehož je členem. Tento souhlas musí být přiložen k žádosti podle odstavce 3.
(8) Jestliže podmínky pro vznik přednostního práva s využitím odst. 7 splní více osob a požádají o převod, vyzve je Pozemkový fond, aby do 30 dnů nabídly kupní cenu, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která nabídne nejvyšší cenu.
(9) Pokud ve lhůtě uvedené v odstavci 3 požádají o převod zemědělského pozemku některé z osob uvedených v § 5 a 6 a splňují ve vztahu k převáděnému pozemku podmínky stanovené v § 5 nebo 6, mají přednost před zájemci podle § 7, a to v pořadí
a) uživatel (uživatelé) pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách,
(a) b) vlastník stavby,
(b) c) obec,
(c) d) vlastník sousedícího zemědělského pozemku.
______________
23) § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění
zákona č. 89/1996 Sb.
Marným uplynutím lhůty uvedené v odstavci 3 zanikne osobám uvedeným v § 5 a 6 právo na převod zemědělského pozemku tímto způsobem.
§ 8
Prodej ostatním osobám
(1) Postup podle § 7 tohoto zákona nelze opakovat. Zemědělské pozemky, které nebyly převedeny postupem uvedeným v § 5 až 7, může Pozemkový fond prodat osobám uvedeným v § 4 odst. 1 písm. a), b) a d)v obchodní veřejné soutěži;soutěž probíhá nejméně v jednom a nejvíce ve třech kolech. (Zemědělský pozemek se prodá zájemci, který nabídne nejvyšší cenu.)
(2) Informaci o vyhlášení obchodní veřejné soutěže na prodej zemědělských pozemků v katastrálním území24) obce předá Pozemkový fond obci, v jejímž územním obvodu se prodávaný zemědělský pozemek nachází, k vyhlášení vyvěšením na úřední desce obecního úřadu a zároveň ji zveřejní v denním tisku s celostátní působností. Za vyhlášení prodeje se považuje první den vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Účastníky obchodní veřejné soutěže mohou být i osoby, které nejsou podnikateli. V ostatním se obchodní veřejná soutěž řídí ustanoveními zvláštního předpisu.25)
§ 9
Kupní cena a její úhrada
( (1) Kupní cena se stanoví na základě cenového předpisu26) platného ke dni uzavření kupní smlouvy. V případě prodeje v obchodní veřejné soutěži a v případě, kdy o koupi požádá více zájemců (§ 6 odst. 2, § 7 odst. 4), je tato cena cenou minimální.)
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se pozemky úplatně a to za cenu stanovenou podle cenového předpisu26) platného k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího uzavření kupní smlouvy podle § 5 odst. 1 nebo § 6.
(2) Při převodu podle § 5 odst. 5 se převádějí pozemky za základní cenu stanovenou podle bonitovaných půdně ekologických jednotek zvýšenou o přirážky podle zvláštního předpisu26a) a nejsou-li bonitovány, použije se průměrná cena pro jednotlivá katastrální území podle zvláštního předpisu26b) a to vždy podle předpisu platného
k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího uzavření kupní smlouvy.
______________
24) § 2 odst. 5 zákona č. 344/1992 Sb., ve znění zákona č. 89/1996 Sb.
25) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
26) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování
majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
26a) § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 151/1997 Sb.
26b) § 11 z. č. 151/1997 Sb. a § 24 odst. 1 a 2 vyhl. č. 279/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů
předpisů"
(3) Při prodeji podle § 7 je cenou minimální, která se oznamuje při vyhlášení prodeje, základní cena zemědělských pozemků26c) stanovená podle bonitovaných půdně ekologických jednotek snížená o srážky podle zvláštního předpisu26a) a nejsou-libonitovány, průměrná cena pro jednotlivá katastrální území podle zvláštního předpisu26b), a to vždy podle předpisu platného k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího uzavření kupní smlouvy.
(4) V případě prodeje v obchodní veřejné soutěži stanoví Pozemkový fond pro každé kolo soutěže minimální cenu nabídky tak, že v prvním kole je minimální cenou cena stanovená podle cenového předpisu platného k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení prodeje, v druhém kole může být minimální cena až na úrovni 50 % minimální ceny z prvého kola a ve třetím kole může být minimální cena až na úrovni 10 % minimální ceny z prvého kola.
(2) (5) Kupní cena musí být, pokud dále není uvedeno jinak, uhrazena do 90 dnů ode dne(vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.) účinnosti kupní smlouvy.Ve stejné lhůtě musí být zaplacena částka převyšující cenu minimální.
(3) (6) Pokud je předmětem prodeje pozemek, který tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží,2) mohou nabyvatelé podle § 6 až 8 zaplatit minimální kupní cenu ve splátkách, nejpozději však do 30 let ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy, a to bezúročně.
(4) (7) Kupující je povinen před uzavřením kupní smlouvy složit na účet prodávajícího zálohu ve výši průměrné roční splátky, nejvýše však 10 % (z ceny stanovené na základě cenového předpisu26) platného ke dni uzavření smlouvy.) z kupní ceny.
(5) (8) Na kupní cenu započte Pozemkový fond pohledávky, které vůči němu má kupující podle zákona o půdě; pohledávky, jejichž výše je mezi nimi sporná, lze takto započítat jen ve výši, kterou má Pozemkový fond za prokázanou.
§ 10
Zástavní a předkupní právo
(1) K zajištění dosud nezaplacené kupní ceny zemědělského pozemku anebo její části vzniká státu převodem pozemku zástavní právo.
(2) K pozemku (podle odstavce 1), který tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží,2) má stát předkupní právo jako právo věcné;27) to platí i pro případ jiného zcizení než prodejem. V případě uvažovaného zcizení je nabyvatel povinen státu nabídnout takový pozemek ke koupi za cenu stanovenou podle cenového předpisu platného ke dni odeslání nabídky. Předkupní právo státu nevzniká u převodu zemědělských pozemků podle § 5odst. 1, 4, 6a u převodu na oprávněné osoby podle § 7 odst. 1 písm. a).
_____________
26c) Vyhláška č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území, ve znění pozdějších
předpisů"
27) § 603 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb.
(3) Pozemek, na nějž je státem uplatněno předkupní nebo zástavní právo podle odstavců 1 a 2, nesmí nabyvatel učinit předmětem dalšího zástavního práva (nebo věcného břemene) ani jinak majetkově zatížit.
(4) Pozemkový fond ohlásí vznik nebo zánik zástavního a vznik předkupního práva jako práva věcného příslušnému katastrálnímu úřadu.
(5) Předkupní právo, které podle tohoto zákona vznikne na pozemku zahrnutém později do pozemkových úprav, přejde na pozemek, který přejde podle schváleného návrhu pozemkových úprav do vlastnictví nabyvatele (§ 4).
(6) Nároky státu vyplývající ze zástavního práva a z předkupního práva uplatňuje Pozemkový fond.
§ 11
(1) Kupní smlouvou nebo smlouvu o převodu zemědělských pozemků uzavře Pozemkový fond pouze s osobou, která
a) není v prodlení s plněním svého dluhu vůči Pozemkovému fondu,
b) prokáže, že není v prodlení s plněním svého dluhu vůči Fondu národního majetku,
c) prokáže potvrzením28) ne starším 1 měsíce, že nemá daňový nedoplatek u správce daně příslušného pro správu její daně z příjmu,
d) prokáže potvrzením ne starším 1 měsíce, že nedluží pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.29) Příslušná správa sociálního zabezpečení30) je povinna toto potvrzení na žádost vydat.
(2) Podmínky uvedené v odstavci 1 neplatí pro oprávněné osoby.
(3) Pozemkový fond předloží nabyvateli návrh kupní smlouvy nebo smlouvy o převodu zemědělských pozemků bez zbytečného odkladu. Pokud nabyvatel smlouvu neuzavře do 90 dnů od převzetí návrhu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem, není Pozemkový fond tímto návrhem vázán. Pro účely tohoto zákona se použijí ustanovení zvláštního předpisů31) o doručování do vlastních rukou přiměřeně.
§ 12
Při převodu zemědělského pozemku na nabyvatele poskytne Pozemkový fond dosavadnímu nájemci náhradu za trvalý porost, kterou by jinak byl povinen poskytnout nájemci při ukončení nájmu podle zvláštního předpisu.32) V takovém případě nájemci již náhrada za trvalý porost při ukončení nájmu podle zvláštního předpisu32) nepřísluší.
____________
28) § 23 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
29) Zákon č. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů.
30) Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
31) § 47 odst. 2 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
32) § 24 odst. 5 a 6 zákona č. 229/1991 Sb.
§ 13
Pro účely tohoto zákona se za součást zemědělského pozemku považuje oplocení a meliorační zařízení, které je ve vlastnictví státu, s výjimkou hlavních melioračních zařízení,33) a přechází na nabyvatele spolu s pozemkem. Cena oplocení se zjistí podle cenového předpisu26) platného (ke dni) k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího uzavření kupní smlouvy. Meliorační zařízení se převádí bezúplatně.
§ 14
(1) Při nezaplacení kupní ceny ve lhůtě podle § 9 odst. (2)5, popřípadě při nezaplacení splátky ve sjednané lhůtě odstoupí prodávající od kupní smlouvy.
(2) Při odstoupení od kupní smlouvy se strany vypořádají podle zvláštních předpisů.34)
(3) Nabyvatel je povinen při odstoupení od kupní smlouvy zaplatit náhradu za celou dobu trvání vlastnického práva k zemědělskému pozemku. Výše náhrady činí ročně 1 % z ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu26) platného ke dni odstoupení od smlouvy, tj. 1/12 z roční náhrady za každý započatý měsíc trvání vlastnického práva.
§ 15
(1) Pozemkový fond je povinen si ověřit u příslušného katastrálního úřadu, na základě kterých listinných dokladů bylo zapsáno v katastru nemovitostí vlastnické právo státu
k zemědělskému pozemku.
(2) V případě, že v katastru nemovitostí je vedeno vlastnické právo státu
k zemědělskému pozemku, které nelze doložit listinnými doklady, má se pro účely tohoto zákona za to, že stát je jeho vlastníkem.
(3) Při převodu zemědělského pozemku, u něhož vlastnické právo zapsané v katastru nemovitostí nelze doložit listinnými doklady, zveřejní Pozemkový fond jeho zamýšlený převod a současně vyzve k podání případných námitek vlastnického práva jiných osob
k tomuto pozemku ve lhůtě 3 měsíců od vyhlášení této výzvy. Zamýšlený převod a výzva se vyhlásí vyvěšením na úřední desce obecního úřadu19) v obci, na jejímž území se zemědělský pozemek nachází. První den vyvěšení je dnem vyhlášení výzvy. Informaci o vyhlášení výzvy oznámí Pozemkový fond v denním tisku s celostátní působností.
(4) Podá-li jiná osoba písemnou námitku vlastnického práva k zemědělskému pozemku u Pozemkového fondu do skončení lhůty pro podání námitek podle odstavce 3, nelze zemědělský pozemek podle tohoto zákona převést.
__________
33) § 14 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb.
34) § 48 a násl. zákona č. 40/1964 Sb.
(5) Pokud osoba uvedená v odstavci 4 nedoloží, že podala návrh katastrálnímu úřadu na zápis svého vlastnického práva do katastru nemovitostí nebo, že u soudu uplatnila své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě 1 roku od podání námitek u Pozemkového fondu, lze převod podle tohoto zákona provést.
(6) Nenamítne-li jiná osoba své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě uvedené v odstavci 3 a prokáže-li později, že byla ke dni skončení této lhůty jeho vlastníkem, přísluší jí od Pozemkového fondu finanční náhrada ve výši ceny, za kterou byl zemědělský pozemek převeden na nabyvatele podle tohoto zákona, nejméně však ve výši ceny zjištěné podle cenového předpisu26) ke dni převodu.
§ 16
Příjmy z prodeje zemědělských pozemků jsou příjmem Pozemkového fondu,35) který je ukládá na zvláštním účtu.
P ř e v o d y l e s n í c h p o z e m k ů
§ 17
Vymezení lesních pozemků určených k převodu
(1) Odloučenými lesními pozemky jsou pozemky, které jsou vklíněné mezi lesní pozemky jiných vlastníků než státu, nebo jsou to samostatné lesní pozemky obklopené pozemky, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, za předpokladu, že takový pozemek při výměře 0,5 ha je vzdálen od komplexu státního lesa více než 100 m, při výměře do 1 ha více než 500 m, při výměře do 5 ha více než 1 000 m a při výměře do 10 ha více než 3 000 m. Vzdáleností se rozumí nejkratší z mapy zjištěná vzdálenost mezi hranicí komplexu státních lesů a k převodu navrženého odloučeného lesního pozemku. Komplexem státních lesů se rozumí souvislé lesy o výměře větší než 10 ha. Souvislost není přerušena pozemní komunikací, vodním tokem, správní hranicí okresu, hranicí obce, hranicí katastrálního území nebo oplocením a podobnými stavbami.
(2) Spoluvlastnickým podílem státu se pro účely tohoto zákona rozumí podíl státu menší než jedna polovina, pokud velikost tohoto spoluvlastnického podílu státu vyjádřená výměrou je menší než 10 ha.
(3) Pro účely tohoto zákona se za součást lesního pozemku považují zastavěné lesní pozemky, oplocení a stavby účelových komunikací.
_______________
35) § 15 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 18
Převody lesních pozemků na obce
(1) Na základě písemné žádosti obce převede pověřená právnická osoba bezúplatně do vlastnictví obce
a) odloučené lesní pozemky určené schváleným územním plánem nebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění stavbou ve veřejném zájmu nebo stavbou pro bydlení,
b) spoluvlastnické podíly státu (§ 17 odst. 2) v případě, je-li obec spoluvlastníkem pozemku.
(2) Žádosti podle odstavce 1 pověřená právnická osoba vyhoví, jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem a nebrání-li převodu práva třetích osob.21) Ustanovení zvláštních předpisů36) zůstávají nedotčena.
Společná ustanovení
§ 19
(1)Tímto zákonem nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny37) ani zvláštní předpisy o převodu nemovitostí Pozemkovým fondem na základě rozhodnutí o privatizaci38) nebo podle zákona o půdě.
(2) Podle zákona o půdě a zákona č. 569/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů lze převádět i pozemky, u nichž je v katastru nemovitostí vedeno vlastnické právo státu, které nelze doložit listinnými doklady; ustanovení § 15 se použijí i pro tyto převody.
§ 20
(1) Náklady na ocenění pozemku, na vyhotovení podkladů pro realizaci prodeje (včetně smluv) a náklady na potřebné zeměměřické činnosti hradí stát. Způsob úhrady těchto nákladů stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
(2) Sdělení příslušných orgánů státní správy podle § 2 odst. (1 písm. a) až e) a g) až k) a potvrzení převodce podle § 2 odst. 1 písm. f))2 a 3jsou
(3) Jestliže převodce neobdrží sdělení příslušného orgánu státní správy ve lhůtě stanovené v § 2 odst. 2, je přílohou návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru nemovitostí doklad o doručení žádosti převodce příslušnému orgánu státní správy.
____________
36) § 4 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.
37) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
38) Např. zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 2 písm. g) zákona č. 569/1991 Sb.