V souladu s ústavním pořádkem ČR (čl. 4 odst. 1 Listiny stanoví: “Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod”) vyžadovala realizace uvedených sankcí v právním řádu ČR provedení zákonem. Vláda proto dne 28. dubna 1999 schválila a posléze předložila Parlamentu ČR návrh zákona o opatřeních ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávii. Zákon, publikovaný pod č. 304/1999 Sb., stanoví maximální možný rozsah sankcí s tím, že konkrétní rozsah stanoví v souladu s ustanovením § 1 zákona vláda svým nařízením. Za účelem konkretizace sankcí vláda postupně přijala nařízení vlády č. 13/2000 Sb., o zákazu poskytování ropy a ropných produktů ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávii, nařízení vlády č. 14/2000 Sb., o zákazu letů mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávií, nařízení vlády č. 15/2000 Sb., o zmrazení kapitálu a o zákazu investování ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávii, nařízení vlády č. 79/2000 Sb., o pozastavení účinnosti opatření podle nařízení vlády č. 14/2000 Sb., o zákazu letů mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávií, a nařízení vlády č. 294/2000 Sb., o pozastavení účinnosti opatření podle nařízení vlády č. 14/2000 Sb., o zákazu letů mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávií.
Ve světle vnitropolitických změn v SRJ (říjen 2000), které vytvořily předpoklad pro odstranění sankcí, se další pokračování ropného, leteckého a finančního embarga ukázalo jako překonané a svým nepříznivým dopadem na srbské obyvatelstvo kontraproduktivní. Vláda proto urychleně přistoupila ke zrušení výše uvedených sankcí ve vztahu k SRJ a dne 11. října 2000 přijala nařízení vlády č. 371/2000 Sb., kterým se zrušují nařízení vlády č. 13/2000 Sb., o zákazu poskytování ropy a ropných produktů ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávii, nařízení vlády č. 14/2000 Sb., o zákazu letů mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávií, nařízení vlády č. 15/2000 Sb., o zákazu dispozic s kapitálem a o zákazu investování ve vztahu ke Svazové republice Jugoslávii, a nařízení vlády č. 294/2000 Sb., o pozastavení účinnosti opatření podle nařízení vlády č. 14/2000 Sb., o zákazu letů mezi Českou republikou a Svazovou republikou Jugoslávií. Dne 12. října 2000, kdy nařízení vlády č. 371/2000 Sb. nabylo účinnosti, se zákon č. 304/1999 Sb. stal v podstatě obsolentní právní normou.
Dne 25. dubna 2000 nabyl účinnosti zákon č. 98/2000 Sb., o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Tento tzv. obecný sankční zákon ukončil ve vztahu k vnitrostátní realizaci mezinárodních sankčních režimů období zdlouhavého a neefektivního přijímaní ad hoc zákonů (např. zákon č. 304/1999 Sb. či zákon č. 48/2000 Sb., o opatřeních ve vztahu k afghánskému hnutí Talibán) a následně vládních nařízení k jejich provedení.Přijme-li v budoucnu Rada bezpečnosti OSN nebo Rada Evropské unie mezinárodní sankce v rozsahu nepřekračujícím ustanovení § 3 až 6 zákona č. 98/2000 Sb., je vláda oprávněna svým nařízením, po schválení v příslušném výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, stanovit, měnit, pozastavovat, zrušovat nebo obnovovat zákazy a jiná omezení způsobem odpovídajícím rozhodnutí uvedených orgánů o těchto mezinárodních sankcích (ustanovení § 1 odst. 2 zákona) a tím bezodkladně plnit mezinárodněprávní závazky ČR.
Navrhovaná úprava nebude mít bezprostřední dopad na státní rozpočet.
Navrhovaná úprava je v souladu s právním řádem ČR a s mezinárodními závazky ČR a je plně slučitelná s právem ES.
S ohledem na jednoduchost návrhu zákona a aktuální potřebu jej zrušit v souvislosti s vnitropolitickými změnami ve Svazové republice Jugoslávii se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení ve smyslu ustanovení § 90 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.