Vládní návrh zákona o azylu - EU

K části první čl. I

K bodu 1

Užití pojmu “účastník řízení o udělení azylu” přineslo vzhledem k jeho jazykové náročnosti z hlediska překladu a zejména pak nekonkrétnosti obsahu jak pro cizince, žádající Českou republiku o poskytnutí ochrany, tak pro tlumočníky a znalce potíže při komunikaci správního orgánu s těmito osobami. Zavedení kratšího a zejména pak transparentnějšího pojmu “žadatel o udělení azylu” přinese také formulační zjednodušení v rámci samotné úřední činnosti správního orgánu, a to i ve styku s dotčenými státními orgány. Při zamýšlené terminologické změně byla vzata v úvahu v neposlední řadě také skutečnost, že při jednáních na mezinárodní úrovni, tj. např. se zástupci partnerských úřadů v zahraničí, představiteli orgánů Evropské unie, mezinárodních organizací, činí používání překladu českého pojmu komunikační obtíže vzhledem k ustálenému užívání ekvivalentů pojmu “žadatel” v ostatních jazycích. Pojem “účastník řízení” byl v novém pojetí zachován pouze pro případy, kdy ustanovení zákona dopadají jak na žadatele o udělení azylu, tak na azylanta.

Obdobné platí k pojmu “návrh na zahájení řízení o udělení azylu”, jenž je v dalších novelizačních bodech nahrazován pojmem “žádost o udělení azylu”.

K bodu 2

Dosavadní § 3 a 4 obsahovaly úpravu více otázek jak povahy hmotněprávní, tak i procesněprávní. Jednotlivé okruhy byly v navrhované úpravě dopracovány a systematicky upraveny.

§ 3 - definice projevu úmyslu cizince žádat o mezinárodní ochranu byla převzata z původní úpravy. Forma projevu vůle byla stanovena tak, aby prohlášení bylo učiněno prokazatelným způsobem.

§ 3a - Z dosavadní aplikace zákona je zřejmé, že omezení možnosti projevit úmysl požádat v České republice o udělení azylu jen na hraniční přechod a přijímací středisko působí problémy v případě osob, které projeví úmysl požádat o udělení azylu ve vnitrozemí mimo přijímací středisko. Současná právní úprava neumožňuje policii v těchto případech prohlášení o azylu přijmout.

Navrhovaná úprava proto zakotvuje možnost cizince učinit prohlášení o azylu u cizinecké policie na území a v zařízení pro zajištění cizinců. Nová právní úprava tak sleduje zajištění efektivního přístupu do azylové procedury v případech, kdy se na straně cizince vyskytnou objektivní překážky znemožňující mu podat žádost o udělení azylu v přijímacím středisku. Neopodstatněné časové oddálení možnosti podat žádost o udělení azylu podle stávající právní úpravy (až po odpadnutí překážky a příchodu cizince do přijímacího střediska) není zcela v souladu s Rezolucí o minimálních zárukách pro azylová řízení, přijatou Evropskou radou dne 20. 6. 1995.

§ 3b - navrhovaná úprava stanoví časovou hranici pro učinění prohlášení o azylu, která je ovšem vázána na podmínku informování cizince umístěného v zařízení pro zajištění cizinců o takové možnosti a následcích marného uplynutí stanovené lhůty. O tomto úkonu je policií sepsán úřední záznam. Důvodem stanovení určité časové hranice je snaha - vzhledem k lhůtám pro umístění cizince v tomto typu zařízení - o pravomocné vyřízení žádosti o udělení azylu během pobytu cizince v tomto zařízení tak, aby nebyl mařen účel jeho umístění zde, a na druhé straně bylo zjištěno, zda se v jeho případě jedná o uprchlíka podle Ženevské úmluvy. Bez časového omezení by učiněním prohlášení o azylu a následným obligatorním zahájením řízení v době před ukončením pobytu cizince v  tomto zařízení mohl být mařen účel řízení o správním vyhoštění.

V zájmu právní jistoty cizince lze však v případě podstatné změny situace v zemi původu učinit prohlášení o azylu i po uplynutí stanovené lhůty.

Cizinec musí být schopen porozumět smyslu informace. Proto v případě, že nebude znát jiný, než mateřský jazyk, bude komunikace vedena v mateřském jazyce.

Jestliže vzhledem ke složitosti řízení o udělení azylu nebude možno rozhodnout pravomocně během pobytu žadatele v zařízení pro zajištění cizinců, bude tento ministerstvem převezen do azylového zařízení, kde bude řízení dokončeno.

§ 3c - smyslem tohoto ustanovení je zakotvit časově omezenou fikci postavení žadatele o udělení azylu, a to zejména z hlediska ochrany cizince před vyhoštěním do státu, kde by byl jeho život ohrožen. Fikce umožní i pobyt cizince v přijímacím středisku a financování zdravotní péče poskytnuté do doby podání žádosti o udělení azylu (speciální úprava poskytování zdravotní péče je obsažena v § 88 - zde jsou definovány kategorie cizinců, jimž zdravotní péče podle zákona o azylu nenáleží - např. vykonává-li cizinec trest odnětí svobody). Úprava zpřesňuje původní dikci ustanovení § 41.

K § 3d a násl. - navrhovaná úprava upřesňuje případy, kdy je cizinci, který učinil prohlášení o azylu, vystaveno vstupní vízum včetně stanovení jeho platnosti a doby opravňující k pobytu na území. Ministerstvo v součinnostní dohodě s policií určí azylová střediska pro jednotlivé spádové oblasti podle místa učinění prohlášení o azylu. Navrhovaná úprava vychází z dosavadního znění, které je doplněno v návaznosti na změny učiněné v § 3a a 73.

K § 4 - doprava cizince do přijímacího střediska je řešena obdobně jako v úpravě stávající (§ 3 odst. 6 a 7 ). V návaznosti na úpravu v § 3a písm. a) bod 3 (možnost učinit prohlášení o azylu na území mimo přijímací středisko) bylo třeba otázku dopravy cizince do přijímacího střediska upravit obdobně jako v případě, kdy je cizinec dopravován do přijímacího střediska poté, co učiní prohlášení o azylu na hraničním přechodu. Doprava bude poskytnuta bezplatně.

K § 4a - jedná se řešení vycházející z původní úpravy § 3 odst. 9 a § 7.

Návrhem novely se upravuje možnost zahájit řízení o udělení azylu i ve zmíněných zařízeních. Podmínkou zahájení řízení je však učinění prohlášení.

Nelze vyloučit, že řízení o udělení azylu nemusí být ukončeno v průběhu např. hospitalizace. Proto se zakotvuje povinnost cizince dostavit se do azylového zařízení, v němž bude v řízení o udělení azylu postupováno standardním způsobem. V průběhu dalšího pobytu bude na cizince aplikován standardní pobytový režim.

Cizincům se v případě učinění prohlášení o azylu během pobytu ve zmíněných zařízeních nebude udělovat vstupní vízum. Od doby učinění prohlášení o azylu budou po dobu stanovenou zákonem chráněni před předčasným ukončením pobytu na území (např. vyhoštěním). Pokud však v této době nepodají žádost o udělení azylu, tato ochrana zaniká.

§ 4b

V návaznosti na možnost realizovat řízení o udělení azylu v zařízeních pro zajištění cizinců se zakládá zmocnění dopravit cizince do azylového zařízení v případech, kdy řízení o udělení azylu nebude ukončeno ke dni ukončení zajištění. Oproti úpravě podle § 4a je v těchto případech ministerstvu známo datum ukončení zajištění a může tak s dostatečným předstihem zajistit dopravu cizince do příslušného azylového zařízení. Obdobně jako v případě podle § 4a bude na tohoto cizince aplikován standardní pobytový režim. Náklady spojené s dopravou budou hrazeny ministerstvem.

K bodům 3 a 4

Úprava byla jednak ze systematických důvodů přesunuta do jiných ustanovení, např. § 10, § 41 odst. 1 a § 54, jednak vypuštěna z důvodu nadbytečnosti (§ 6, nadpis nad § 8).

K bodu 5

Žádostí o udělení azylu se rozumí procesní institut, jím se zahajuje řízení o udělení azylu.

Nově se v zájmu úplnosti doplnily náležitosti výzvy o místo podání žádosti.

S ohledem na nezbytnost účasti tlumočníka nelze zákonem stanovit konkrétní okamžik, kdy bude možné podat žádost. Ministerstvo je proto zmocněno, aby konkrétní okamžik stanovilo na základě konkrétní situace. Vzhledem k důsledkům nepodání žádosti (§ 54 odst. 1 písm. a) - povinnost ukončit pobyt) je na ministerstvu, aby bylo schopno nepodání žádosti ve stanovené době a místě prokázat. Současně nelze opomenout, že v případě zmeškání lhůty z důvodů na vůli cizince nezávislých má ministerstvo prostor pro stanovení nového data a místa v zájmu vytvoření předpokladů pro využití oprávnění cizince podat žádost.

K bodu 6

Legislativně technická změna - vypuštěno pro nadbytečnost.

K bodu 7

Jde o formulační upřesnění. Subjekt oprávněný udělit azyl je jednoznačně definován, není tedy nutné jej vymezovat.

K bodu 8

Novela zavádí možnost pro orgán rozhodující v řízení o udělení azylu, aby posoudil rodinné vazby jako důvod pro udělení azylu. Smyslem nové úpravy je v souladu se stanoviskem vyjádřeným v Příručce Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vyloučit situace, kdy by obligatorní udělení azylu nejbližším příbuzným azylanta bylo nedůvodné, např. rodinný příslušník azylanta je státním příslušníkem jiného státu než azylant, nachází se pod dostatečnou ochranou tohoto státu a pomoc ze strany mezinárodního společenství formou azylu by byla v tomto případě neodůvodněná nebo má možnost získat povolení k pobytu na území České republiky podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců.

Novela zachovává okruh osob, kterým může být na základě příbuzenského vztahu k azylantovi azyl udělen, ačkoliv během řízení o jejich žádostech nebyly zjištěny skutečnosti ve smyslu § 12 zákona o azylu. Cílem změny stávající úpravy je zamezit nežádoucímu “řetězení udělených azylů” a tím vyloučit neopodstatněné poskytování ochrany formou azylu dalším okruhům příbuzných azylanta.

Zmírňuje se podmínka ve vztahu k uzavření manželství.

K bodu 9

Správní orgán v řízení o udělení azylu může posoudit případnou existenci jiného důvodu hodného zvláštního zřetele humanitárního charakteru a vydat podle toho rozhodnutí o udělení azylu. Podmínkou udělení humanitárního azylu je neshledání standardních azylových důvodů.

K bodu 10

Terminologická změna – viz odůvodnění k bodu 1.

K bodu 11

Terminologická změna – viz odůvodnění k bodu 1.

K  bodu 12

Navrhovaná úprava vychází v modifikované podobě ze stávající právní úpravy a tuto v souladu s Rezolucí o zřejmě neopodstatněných žádostech o azyl rozšiřuje o další důvody, na základě kterých je žádost o udělení azylu posuzována jako zjevně nedůvodná ve zrychleném řízení. Změna sleduje cíl zrychlení řízení v těch případech, kdy je zřejmé, že cizinec nesplňuje podmínky pro poskytnutí mezinárodní ochrany formou azylu.

Navrhovaná úprava v souladu s Rezolucí o zřejmě neopodstatněných žádostech zakotvuje lhůtu pro vydání rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné v řízení v prvním stupni. V případě marného uplynutí stanovené lhůty se taková žádost posoudí ve standardní proceduře.

Cílem navrhované změny je dále v souladu s Rezolucí o nezletilých bez doprovodu poskytnout zvýšenou ochranu během řízení o udělení azylu pouze těm nezletilým osobám, které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu zákonného zástupce. V ostatních případech nová úprava umožňuje za splnění ostatních předpokladů posoudit jejich žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné a rozhodnout o nich ve zrychleném řízení

K bodu 13

Přesněji se vyjadřuje skutečnost, že zde uvedené důvody budou aplikovány pro odnětí azylu uděleného ve smyslu Ženevské konvence, tj. existence odůvodněného strachu z pronásledování z některého ze stanovených důvodů (§ 12).

K bodu 14

Změna zohledňuje skutečnost, že udělení azylu v jiné zemi či zejména získání určitého povolení k pobytu v jiné zemi nemá podle Ženevské úmluvy vliv na trvání důvodů, pro které byl azyl udělen v České republice. Tato osoba nepřestává být azylantem podle naší právní úpravy.

K bodu 15

Úpravou se jednoznačně vyjadřuje alternativnost důvodů pro odnětí.

K bodu 16

Nově se ohledem na charakter azylu uděleného za účelem sloučení rodiny nebo zvláštního humanitárního azylu zakotvuje možnost vázat odejmutí tohoto azylu na odpadnutí důvodu, pro který byl udělen (např. ochrana rodinného života). Současně se v zájmu odstranění případné tvrdosti zavádí možnost přihlédnout k jinému významnému důvodu.

K bodům 17 a 18

Navrhovaná úprava vychází z koncepce zákona o azylu, který rozlišuje důvody pro odnětí (na základě rozhodnutí vydaného ve správním řízení) a zánik azylu (ze zákona, rozhodnutí se nevydává).

K bodu 19

Cílem navržené úpravy je nejen změna ve prospěch zákonné terminologie, ale také rozšíření okruhu rozhodnutí, na které se zmíněné oprávnění vztahuje - odnětí azylu.

K bodu 20

Zpřesňuje se dosavadní dikce.

K bodu 21

Úprava nově definuje pojem účastník řízení s ohledem na změnu terminologie a formálně zpřesňuje, kdy se účastníkem řízení stává azylant.

K bodu 22

Zpřesňuje se dosavadní dikce.

K bodu 23

V souladu s praxí ve státech Evropské unie má Ministerstvo vnitra závazek podílet se na nákladech subjektů poskytujících právní poradenství žadatelům o udělení azylu. Nově formulovaným ustanovením se zakládá možnost pro Ministerstvo vnitra zvažovat, s kým uzavře předmětnou smlouvu.

Změna souvisí i se změnou § 86.

K bodu 24

Navrhovanou úpravou se vypouští podmínka souhlasu s použitím jazyka. Jako zcela dostačující podmínka k řádnému vedení řízení o udělení azylu se jeví objektivní podmínka schopnosti cizince dorozumět se v určitém jazyce.

K bodu 25

V souladu s požadavky na minimální záruky azylového řízení zpřesňuje subjekt, s nímž se má provést obligatorní pohovor.

K bodu 26

Úpravou se zohledňuje změna terminologie – viz odůvodnění k bodu 1.

V úpravě věnované definici povinnosti se systematicky ponechává pouze hmotněprávní úprava. Současně se v návaznosti na odlišnosti řízení o odnětí azylu povinnost váže toliko na žadatele o udělení azylu.

K bodu 27

Navrhovaná úprava sleduje cíl zefektivnit doručování písemností žadatelům o udělení azylu a zabránit tak prodlevám ve správním řízení.

Hodnověrným zjištěním může být např. zjištění Policie České republiky nebo jiný objektivní podklad.

V případě doručování písemností azylantům se postupuje podle obecných ustanovení správního řádu.

K bodu 28

Rozhodnutí ve věci azylu je nutné předávat zásadně za účasti tlumočníka. Proto se stanoví speciální způsob jejich doručování. Stejně jako dosud se proto bude rozhodnutí předávat na místě určeném ministerstvem - v azylovém zařízení, nemocnici, věznici či zařízení pro zajištění cizinců. Při stanovení místa předání se vždy přihlíží k místu pobytu cizince na území. V případě nedostavení se cizince k převzetí rozhodnutí, bude se postupovat při jeho doručení standardním způsobem jako při doručení jiné písemnosti.

K bodu 29

Zohlednění změny terminologie – viz odůvodnění k bodu 1.

K bodu 30

Řízení v případě osoby, která zemřela, nemůže být dále vedeno. Proto se v rámci nové dikce vypouští část věty, která tento postup stanovila.

K bodu 31

Zohlednění změny terminologie - viz odůvodnění k bodu 1.

K bodu 32

Zpřesňuje se dikce tak, aby důvodem zastavení byla toliko vada podání, která je natolik závažná, že brání uskutečnění řízení.

K bodu 33

Ustanovení vychází z předpokladu možných budoucích závazků České republiky vyplývajících ze členství v Evropské unii, kdy v případě některých cizinců nebude moci ministerstvo zahájit řízení o udělení azylu, protože k tomuto řízení bude příslušný jiný stát. Takový postup upravuje např. Úmluva o určení státu odpovědného za přezkoumávání žádosti o azyl podané v jednom ze členských států ES. Navrhovaná úprava je obvyklá ve státech Evropské unie. Zapracováním ustanovení do návrhu novely bude vytvořen předpoklad pro dosažení plné slučitelnosti azylové úpravy s právem ES.

K bodu 34

Upřesňuje se dosavadní úprava postupu při zpětvzetí žádosti, resp. rozkladu.

K bodu 35

Terminologické upřesnění s ohledem na pojmy použité v § 25.

K bodům 36 až 38

Novelou se vytváří předpoklady pro urychlení řízení, tam kde je to věcně důvodné. Dále, v návaznosti na změnu v otázce soudního přezkumu se nově upravuje problematika právní moci rozhodnutí ve věci azylu.

K bodu 39

Vytváří se předpoklady pro realizaci soudního kasačního řízení, při zachování institutu rozkladu a možnosti autoremedury správního rozhodnutí. Oproti občanskému soudnímu řádu se zkracují lhůty pro podání opravného prostředku. Zkracuje se i délka lhůty pro podání opravného prostředku v případě nesprávného či chybějícího poučení. Toto, ale i další řešení, řešení je v souladu s trendem zefektivnit a zrychlit azylovou proceduru při respektování všech procesních práv.

K bodu 40

S ohledem na změnu subjektu odpovědného za řízení ve třetím stupni byla upřesněna otázka, do kterého okamžiku nese ministerstvo náklady spojené s  řízením. Toto omezení však neplatí v případě úhrady pobytových nákladů - tyto hradí Ministerstvo vnitra po celou dobu pobytu cizince v azylovém zařízení či v soukromí.

K bodu 41

Zohlednění nové terminologie – viz odůvodnění k bodu 1.

K bodu 42

Původní úprava byla v modifikované podobě přesunuta na systematicky vhodnější místo.

Navrhovaná úprava řeší režim zacházení s odevzdaným cestovním dokladem po dobu řízení a bezprostředně po jeho skončení. Cestovní doklad je významným důkazním prostředkem v azylovém řízení (např. domněnka státní příslušnosti).

Odlišná úprava nakládání s cestovním dokladem cizince se v případě umístění v tranzitním prostoru letiště stanoví odlišně, vzhledem k tomu, že tomuto cizinci bude ukončen pobyt bez možnosti vstupu na území (překročení hraničního přechodu).

V případě udělení azylu bude cizinci vystaven tzv. Ženevský pas a jeho původní doklad bude policií uschován po dobu platnosti. V případě odnětí azylu v době platnosti odevzdaného cestovního dokladu bude tento cizinci vrácen; v opačném případě bude vydán cestovní doklad podle zákona o pobytu cizinců.

Cestovní doklad bude v úschově ministerstva i v případě řízení o opravném prostředku.

K bodu 43

Mimo nové terminologie – viz odůvodnění k bodu 1, se s ohledem na poznatky aplikační praxe upřesňují podmínky a místo pro poskytování služeb a kapesného.

K bodu 44

Vzhledem k nové formulaci odstavce 1 je odstavec 2 nadbytečný.

K bodu 45

Mimo nové terminologie - viz odůvodnění k bodu 1, se současně se používá obecnější vyjádření pro místo určené k ubytování žadatele o udělení azylu.

K bodům 46 a 47

Zohlednění nové terminologie – viz odůvodnění k bodu 1.

K bodům 48 až 52

Zpřesňují se podmínky poskytování finančního příspěvku, např. je jednoznačně stanoven orgán příslušný k rozhodování o finančním příspěvku, stanoví se důsledky neposkytnutí součinnosti ze strany žadatele o finanční příspěvek či uvedení nepravdivých údajů týkajících se finančních nebo majetkových poměrů.

Úprava příspěvků v případě žádostí podaných opakovaně vychází ze  zahraničních zkušeností (Nizozemí).

V souladu s čl. 36 Listiny se vylučuje možnost soudního přezkumu rozhodnutí o poskytnutí finančního příspěvku.

K bodu 53

Zohlednění nové terminologie – viz odůvodnění k bodu 1.

K bodu 54

Zohlednění nové terminologie – viz odůvodnění k bodu 1.

K bodu 55

Zohlednění nové terminologie - viz odůvodnění k bodu 1.

K bodu 56

Pro nadbytečnost byla vypuštěna úprava doby uchovávání příslušného záznamu. Problematiku doby uchovávání a případného zničení záznamu dostatečně upravují předpisy v oboru archivnictví.

K bodu 57

Úprava jednak zohledňuje novou terminologii, jednak sleduje sladění s úpravou zvláštního pobytového režimu cizince umístěného v přijímacím středisku v tranzitním prostoru letiště.

K bodům 58 a 59

Zohlednění nové terminologie – viz odůvodnění k bodu 1.

K bodu 60

Změna souvisí s úpravou podle bodu 57. Pro tyto specifické případy (pobyt v tranzitním prostoru) bude platit povinnost strpět umístění i po provedení zdravotních a dalších úkonů.

K bodu 61

S ohledem na změny ve znění § 46 odst. 1 a 2 je nutné změnit terminologicky i odstavec 4.

K bodu 62

Zohlednění nové terminologie - viz odůvodnění k bodu 1.

K bodu 63

S ohledem na poznatky aplikační praxe se nově definuje odpovědnost za plnění předmětných úkolů.

K bodům 64 až 69

Zohlednění nové terminologie – viz odůvodnění k bodu 1.

K bodu 70

Součinnost a poskytování informací je nezbytným předpokladem pro řádné posouzení případu a zhodnocení, zda je nutné cizinci poskytnout ochranu formou azylu. V případě, že žadatel o udělení azylu neposkytuje informace nezbytné pro spolehlivé zjištění stavu věci, správní orgán řízení o udělení azylu zastaví.

V návaznosti na založení možnosti zastavit přezkum opravného prostředku soudem se zakládá povinnost oznamovat pobyt mimo místo hlášeného pobytu.

K bodu 71

Přesněji a jednodušeji se vymezuje povinnost vycestovat z území České republiky.

Lhůty pro vycestování jsou stanoveny tak, aby vytvořily odpovídající časový prostor pro zajištění ukončení pobytu.

K bodu 72

Program dobrovolných repatriací je organizován a podporován ve státech Evropské unie. Vychází z předpokladu, že toto řešení je ve svém důsledku pro stát finančně méně náročné, než úhrada nákladů spojených s pobytem žadatele o udělení azylu na území a s řízením o udělení azylu. Proto se navrhuje založit působnost Ministerstva vnitra v oblasti dobrovolné repatriace. Repatriace bude provedena, jestliže cizinec učiní procesní kroky k ukončení řízení o udělení azylu, např. formou zpětvzetí žádosti o udělení azylu.

K bodům 73 a 74

Terminologická úprava – viz odůvodnění k bodu 1.

K bodu 75

§ 56a - obdobná úprava je již obsažena v zákoně o pobytu cizinců a je běžná v státech Evropské unie. S ohledem na skutečnost, že cizinec pobývající v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště by neměl být vpuštěn na území České republiky se zakládá povinnost pro leteckou společnost dopravit tohoto cizince z tohoto území.

§ 56b - zdravotnickému zařízení se uvedená povinnost ukládá s ohledem na jeho právní status. Jejím uložením se sleduje cíl zajistit bezproblémový průběh řízení ve věci azylu. V případě věznic či zařízení pro zajištění cizinců lze nezbytnou součinnost dovodit z obecné právní úpravy a realizovat ji na základě uzavřených součinnostních dohod.

K bodům 76 až 80

Terminologické upřesnění – viz odůvodnění k bodu 1.

K bodu 81

Nová úprava stanoví odlišně okamžik vydání průkazu žadatele o udělení azylu v určitých specifických případech. Jedná se o situace, kdy by vydání průkazu bezodkladně po zahájení řízení (včetně případného prodlužování platnosti tohoto průkazu po dobu řízení o udělení azylu) bylo vzhledem k místu, kde se žadatel o udělení azylu při podání žádosti o udělení azylu nachází, nadbytečné.

Nová úprava také reaguje na časté obtíže žadatelů o udělení azylu v každodenním životě spojené s prokazováním jejich totožnosti v bankovních ústavech, České poště, zdravotních zařízení atd.. Proto se tento doklad výslovně definuje jako doklad prokazující totožnost.

K bodům 82 až 84

Terminologické upřesnění – viz odůvodnění k bodu 1.

K bodu 85

Navrhovaná úprava rozlišuje případy, kdy je průkaz žadatele o udělení azylu neplatný ze zákona, od důvodů vedoucích k vydání rozhodnutí o neplatnosti průkazu. Ze zákona zanikne průkaz v případech, které nedávají prostor pro správní úvahu.

K bodům 86 a 87

Změna zohledňuje skutečnost, že ustanovení se bude aplikovat také na cizince uznaného za uprchlíka v jiném státě. Tento cizinec nemusí mít na našem území trvalý pobyt.

K bodu 88

Dosavadní úprava doby platnosti přináší azylantům značné obtíže. Z hlediska požadavků aplikační praxe nebyl shledán důvod, jenž by bránil prodloužení doby platnosti. Při stanovení doby platnosti bylo přihlédnuto k tomu, že po uplynutí pěti let ode dne udělení azylu je azylant oprávněn požádat o udělení státního občanství.

K bodu 89

Viz odůvodnění k bodu 86.

K bodu 90

Viz odůvodnění k bodu 85. Současně dochází ke sjednocení důvodů ztráty platnosti průkazu  povolení k pobytu azylanta a cestovního dokladu azylanta.

K bodu 91

Viz odůvodnění k bodu 88.

K bodu 92 - viz odůvodnění k bodu 86.

K bodu 93

Viz odůvodnění k bodu 85. Současně dochází ke sjednocení důvodů ztráty platnosti průkazu  povolení k pobytu azylanta a cestovního dokladu azylanta.

K bodu 94

V návaznosti na změnu důvodu, pro který se bude tento druh cestovního dokladu vydávat, se nově stanoví i důvody neplatnosti.

K bodu 95

Viz odůvodnění k bodu 86.

K bodu 96

S ohledem na specifičnost tohoto cestovního dokladu je žádoucí odebrat jej bezprostředně po vstupu na území.

K bodu 97

Úprava cestovního průkazu totožnosti vychází z úpravy obdobného cestovního dokladu podle zákona o pobytu cizinců.

K bodům 98 a 99

V návaznosti na změnu v pojetí platnosti dokladů se nově stanoví působnost policie při jejich zadržování.

K bodům 100 a 101

Zpřesňuje se rozsah státního integračního programu o otázku bydlení.

Úpravou dikce se zvýrazňuje skutečnost, že jednorázová nabídka neznamená povinnost státu zajistit bydlení po celou dobu trvání azylových důvodů.

K bodu 102

Zpřesňuje se okamžik běhu lhůty.

K bodu 103

Nově se, v návaznosti na dosavadní úpravu, vymezuje problematika evidencí vedených Ministerstvem vnitra.

Ne všem kategoriím cizinců bude udělováno vstupní vízum. V zájmu evidenčního přehledu (po určitou dobu se na cizince pohlíží jako na žadatele o udělení azylu) se proto zavádí evidence učiněných prohlášení.

Vedení evidence podle stávajícího znění písmena c) se na základě dosavadních zkušeností ukázalo být nadbytečným. Naproti tomu dosavadní znění zákona nezmocňuje ministerstvo k vedení evidence žadatelů o udělení azylu a azylantů, která je nezbytná pro plnění zákonem stanovených úkolů.

Vzhledem k zakotvení fikce postavení žadatele, průběhu azylového řízení, pobytového režimu a také z důvodu realizace integračního programu je potřebné evidovat děti narozené žadatelům o udělení azylu a azylantům. Současně se vytváří i zákonné zmocnění pro evidování obrazových záznamů osob žádajících o udělení azylu.

K bodu 104

Stávající pojem “vstup do evidencí” zahrnuje i možnost přímého automatického vstupu do evidencí a oprávnění zasahovat do údajů v nich obsažených. Tento stav není přijatelný. Pro plnění úkolů Policie České republiky plně postačí právo předmětné údaje využívat.

K bodu 105

Smyslem navržené úpravy je umožnit využívání stanovených údajů k plnění všech úkolů vyplývajících pro ministerstvo z jednotlivých zákonů (tj. např. zajistit soulad se zákonem o evidenci obyvatel).

K bodu 106

Vymezuje se rozsah údajů zpracovávaných v evidencích.

K bodu 107

Mimo terminologického upřesnění – viz odůvodnění k bodu 1, se zohledňují změny v přezkumném řízení (zrušení víza za účelem strpění pobytu). Dále se doplňuje zmocnění pro policii vést i evidenci daktyloskopických otisků prstů získaných v souvislosti s azylovým řízením.

K bodu 108

Při zpracovávání osobních údajů bude postupováno podle zákona o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. S ohledem na specifika azylové problematiky je však potřeba, v souladu s § 27 odst. 6 cit. zákona, stanovit výjimku pro předávání osobních údajů do zahraničí.

K bodu 109

Není vhodné, aby cizincům v době jejich umístění v zařízení pro zajištění cizinců nebo v  přijímacím středisku v tranzitním prostoru letiště (sem jsou zařazeni cizinci, jež by jinak nebyly oprávněni k pobytu na území) bylo udělováno vízum, jako doklad opravňující k pobytu.

K bodu 110

Smyslem navrhované změny je umožnit prodloužení doby opravňující k pobytu na vízum za účelem řízení i na dobu kratší s ohledem na trvání azylového řízení.

K bodu 111

Jedná se o změnu, která souvisí s novou úpravou § 72 odst. 1. S ohledem na citované ustanovení je odstavec 4 nadbytečný.

K bodu 112

Úprava se nahrazuje novou, jako důsledek navrhované úpravy přezkumu rozhodnutí soudem. Osoby, které podají opravný prostředek k soudu, budou pobývat na území na základě víza za účelem řízení.

Mezinárodní letiště je z hlediska vstupu na území České republiky a tedy i přístupu do azylové procedury specifickým hraničním přechodem a významným dopravním uzlem. Azylové řízení na letišti se zvláštními lhůtami pro vydání rozhodnutí, podání opravného prostředku je běžné v členských státech Evropské unie. Zvláštní úprava řízení na letišti s užitím specifických zkrácených lhůt umožňuje prvotní, rychlé a efektivní odlišení osob, jejichž žádost je zjevně nedůvodná, a zamezí tak za splnění zákonem stanovených podmínek jejich vstupu na území (nebude se jednat o cizince, kteří jsou oprávnění k pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců). Specifické lhůty jsou stanoveny pro řízení před správním orgánemi soudním orgánem. Po uplynutí zákonem stanovené lhůty budou žadatelé o udělení azylu převezeni do azylového zařízení na území. V případě, že žádost o udělení azylu bude zamítnuta v zákonem stanovených lhůtách a rozhodnutí bude v právní moci, je vzhledem k faktu, že cizinec není oprávněn k pobytu na území na základě zákona o pobytu cizinců a bylo rozhodnuto, že mu nebude poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu, vhodné upravit jeho pobyt v přijímacím středisku do doby, než splní povinnost vycestovat.

Zvláštní úprava pobytu cizince v přijímacím středisku v  tranzitním prostoru letiště je nezbytná i vzhledem k založení odpovědnosti provozovatele letecké dopravy (konkrétní letecké společnosti) za zpětnou přepravu cizince do země původu či třetí země.

K bodu 113

Vypuštění reaguje na nové pojetí soudního přezkumu.

K bodu 114

Legislativně technická změna s cílem učinit jednoznačným typ pobytu azylanta.

K bodu 115

Novou úpravou se výslovně stanoví, že místem hlášeného pobytu žadatele o udělení azylu je obecně azylové zařízení. Možnost přihlášení se k pobytu mimo pobytové středisko je vázána na splnění nezbytných úkonů (neplatí pro všechny kategorie cizinců, např. pro cizince, který je oprávněn pobývat na území podle zákona o pobytu cizinců).

Navrhovaná úprava nezakládá povinnost hlásit pobyt, vychází pouze z předpokladu, že místo hlášeného pobytu je místem významným z hlediska doručování písemností. Předpoklady pro realizaci ohlášení změny místa pobytu jsou stanoveny specificky s ohledem na skutečnost, že primárně je smyslem pobytu cizinců účast na řízení o udělení azylu.

V případě, že se cizinec domnívá, že splnil podmínky pro ohlášení a přesto nebyl zaevidován, může namítat nesprávný úřední postup.

K bodu 116

Informační povinnost je nezbytným předpokladem pro znalost místa pobytu žadatelů o udělení azylu (např. doručování písemností) i azylantů (zejména pro účely zajištění jejich integrace a dosažitelnosti pro případy zahájení řízení o odnětí). Povinnost vznikne dnem realizace ohlášení.

K bodu 117

Mimo terminologického upřesnění – viz odůvodnění k bodu 1, je novou úpravou reagováno na skutečnost, že přijímací středisko na letišti má zvláštní pobytový režim.

Cizincem, jenž může pobývat v přijímacím středisku, je podle jiných ustanovení zákona o azylu jednak cizinec, jenž učinil prohlášení o azylu, dále žadatel o udělení azylu a v přijímacím středisku v tranzitním prostoru letiště také neúspěšný žadatel, jenž má povinnost vycestovat.

K bodu 118

Mimo terminologického upřesnění - viz odůvodnění k bodu 1, se možností stanovit výjimky dovoluje dočasně řešit případnou obtížnou sociální situaci cizinců v souvislosti s pravomocným ukončením řízení o udělení azylu.

K bodu 119

Terminologické upřesnění - viz odůvodnění k bodu 1.

K bodu 120

Úpravou se sleduje sladění dikce se školským zákonem.

K bodům 121 až 123

Je omezena délka krátkodobého pobytu mimo pobytové středisko. Z poznatků aplikační praxe plyne, že dlouhodobé opuštění pobytového střediska (na dobu několika týdnů či měsíců) ztěžuje součinnost cizince s příslušným orgánem a neodůvodněně prodlužuje délku řízení.

Předpokládá se možnost opakovaného opuštění pobytového střediska.

Nově se ponechává stanovení podmínek pro krátkodobé opuštění azylového zařízení na ubytovací řád.

K bodu 124

Přesněji se vymezuje rozsah příspěvku vypláceného obci. Výše příspěvku je odvislá od rozpočtových možností.

K bodu 125

Stávající i navrhovaná úprava předpokládá zachování právního statusu cizince, jenž pobývá na území v režimu podle zákona o pobytu cizinců i v době probíhajícího řízení o udělení azylu. Proto např. nebude prohlášením o azylu dotčeno jeho právo pobývat na území na základě víza uděleného podle zákona o pobytu cizinců. Stejně tak nebude možné dovozovat z faktu řízení o udělení azylu právo na opuštění zařízení pro zajištění cizinců. V případě zániku oprávnění k pobytu podle zákona o pobytu cizinců bude další pobytový režim cizince regulován podle azylového zákona (§ 72 odst. 1).

S ohledem na působnost zákona o pobytu cizinců je potřeba tento záměr jednoznačně deklarovat.

K bodu 126

Ustanovení je nadbytečné vzhledem k dikci § 21.

K bodu 127

Ustanovením se transponuje usnesení Rady ze dne 20. června 1995, 396Y0919, o minimálních zárukách pro azylová řízení. Podle ustanovení III. 6. orgány příslušné k posuzování žádostí o azyl musí mít přístup k přesným a nejnovějším informacím z různých zdrojů, týkajícím se situace v zemích původu žadatelů o azyl a v transitních zemích. Orgánem splňujícím všechny předpoklady opatřování takových informací je např. Ministerstvo zahraničních věcí.

K bodu 128

Nová povinnost uložená policii dovolí Ministerstvu vnitra mít přehled o osudu cizince, jenž učinil prohlášení o azylu, ale z objektivních důvodů se nedostavil do přijímacího střediska.

K bodu 129

Vzhledem ke skutečnosti, že orgánem oprávněným k přijímaní prohlášení o azylu je obecně Policie České republiky, zatímco k řízení o udělení azylu a vedení evidencí je příslušné ministerstvo, zakotvuje navrhovaná úprava povinnost Policie České republiky neprodleně oznamovat ministerstvu relevantní údaje o osobách hodlajících požádat o udělení azylu.

K bodu 130

Úprava jednak reaguje na předchozí změny azylového zákona, jednak upřesňuje okruh subjektů jimž lze poskytnout zdravotní péči. Není důvod, aby zdravotní péče byla poskytována např. cizinci vykonávajícímu trest odnětí svobody - tato péče je upravena zákonem č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb.

K bodu 131

Informační povinnost je vyvolána potřebou mít přehled o těchto cizincích, např. z důvodu informace zákonného zástupce o potřebě legalizace pobytu narozeného cizince.

K bodu 132

Terminologická změna - viz odůvodnění k bodu 1.

K bodu 133

Jedná se o transpozici usnesení Rady ze dne 26. června 1997, 397Z0719, o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí.

K bodu 134

Navrhovaná změna zohledňuje závazek vyplývající z Evropské dohody o přechodu odpovědnosti za uprchlíky.

K bodu 135

V návaznosti na navrhované zakotvení nových povinností právní úprava doplňuje další skutkové podstaty přestupků, resp. reaguje na změnu v umístění některých povinností.

K bodu 136

V návaznosti na nebezpečnost jednání se stanoví diferenciovaně výše pokuty.

K bodu 137

Nová právní úprava přináší změnu věcné příslušnosti k projednávání přestupků podle zákona o azylu. Novela navrhuje zrušení stávající věcné příslušnosti ministerstva ve prospěch obecné úpravy stanovené zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem nové úpravy je převedení této agendy na okresní úřady, které mají lepší předpoklady pro její vedení.

K bodu 138

V návaznosti na založení povinnosti letecké společnosti a povinnosti zdravotnického zařízení se zakotvuje možnost postihu jejího nesplnění.

K bodu 139

S ohledem na změnu terminologie v zákoně je třeba provést obdobnou úpravu i v přílohách k azylovému zákonu. Současně se s ohledem na poznatky aplikační praxe navrhuje rozšířit zmocnění ministerstva pro získávání údajů vztahujících se k rodinným příslušníkům. Tyto údaje jsou nezbytné z hlediska komplexního posouzení žádosti o udělení azylu. Údaj o pobytu v posledních třech letech podle stávající úpravy se jeví jako nedostatečný. V zájmu objektivního posouzení žádosti o udělení azylu se tato doba prodlužuje na 10 let. Toto umožní například posoudit otázku, zda žadatel o udělení azylu nemohl získat v jiném státě státní občanství. Doplněním dotazu na víza, kterými účastník řízení disponuje, je sledována potřeba shromáždit informace nutné k řádnému zjištění stavu věci. Dále se např. zpřesňuje dotaz na žadatele o udělení azylu podle bodu 15 žádosti tak, aby v nové dikci nepůsobil návodně.

Průkaz žadatele o udělení azylu je doplněn údajem o čísle průkazu, a to z evidenčních důvodů. Toto řešení odstraní aplikační problémy, které poukázaly na potřebu jednoznačně odlišit evidenční číslo žadatele o udělení azylu od evidenčního čísla průkazu.

K části první, čl. II

S ohledem na nové pojetí soudního přezkumu je potřeba v rámci přechodných ustanovení dořešit průběh řízení o udělení azylu, které nebude ukončeno ke dni účinnosti zákona, a pobytový status cizince.

K části druhé

Zákon o pobytu cizinců a zákon o azylu upravují několik možností vstupu a pobytu cizince na území České republiky. Cizinec by při své volbě měl vzít v úvahu účel (důvod) vstupu a pobytu na území. Režim azylového zákona by se měl vztahovat pouze na cizince, kteří jsou v zemi státního občanství vystaveni pronásledování z důvodů uvedených v Úmluvě o právním postavení uprchlíků. Tito cizinci by se pak měli věnovat výhradně azylovému řízení.

V praxi ovšem dochází k mnoha případům, kdy do azylového řízení vstupují i osoby, které do České republiky přicházejí s cílem získat zde zaměstnání. Platné znění zákona o azylu a zákona o zaměstnanosti umožňuje žadatelům o azyl vstup na trh práce bez jakýchkoli administrativních překážek – je jim uděleno vízum za účelem řízení o udělení azylu, tzn. mají povolen pobyt na území České republiky a nepotřebují povolení k zaměstnání. Tento trend se dále zvýraznil po vypovězení smluv o bezvízovém styku s některými státy bývalého Sovětského Svazu (např. Ukrajina) a je do budoucna neudržitelný.

Cílem navrhované změny je zamezit vstupu žadatele o udělení azylu na trh práce po dobu jednoho roku od podání žádosti o udělení azylu. Předkladatel návrhu při stanovení lhůty, po kterou má být vyloučena možnost žádat o povolení k zaměstnání, vycházel zejména z faktu, že do jednoho roku je Ministerstvem vnitra pravomocně vyřízena většina azylových žádostí. Základním předpokladem pro plynulé vyřízení žádosti je v případě azylového řízení aktivní účast cizince, jemuž byl za tímto účelem také umožněn pobyt na území. Cizinec by se proto měl, jak již bylo výše uvedeno, plně věnovat azylovému řízení. Za tímto účelem mu České republika poskytuje komplexní péči. Navrhovaná změna tak eliminuje snahy žádat o azyl pouze z důvodu legalizace pobytu na území České republiky a následně vyvíjet činnost za účelem získání povolení k zaměstnání. Tato kategorie žadatelů se totiž obvykle po udělení pobytu stává obtížně dosažitelnou pro účely řízení o udělení azylu, tedy pro účely, pro které byl pobyt udělen. Jiná situace je v  případě komplikovaných žádostí, jejichž vyřízení může trvat déle než jeden rok. Zde je účelné, v zájmu zmírnění podmínek pobytu, umožnit cizinci získat zaměstnání. Současně je však nutné trvat na podmínce povolení k zaměstnání. K tomuto lze dále uvést, že případy posuzované déle než jeden rok, jsou zpravidla takové povahy, která vede k udělení azylu.

Platnost povolení k zaměstnání vydaného cizinci před podáním žádosti o udělení azylu není touto novelou dotčena. Úprava podmínek pro zaměstnávání azylantů zůstává beze změny.

K části třetí

Zpřesňuje se subjekt, kterému bude přiděleno rodné číslo. Je nadbytečné, aby rodné číslo bylo přidělováno žadatelům o udělení azylu plošně. Opodstatnění má tento postup toliko u azylantů, tj. osob, které mají předpoklad pro vytvoření vazeb k našemu státu trvalejšího charakteru.

K části čtvrté

Datum nabytí účinnosti je stanoveno tak, aby byla zabezpečena alespoň tříměsíční legisvakance. Předkladatel při stanovení data vycházel z obvyklých lhůt projednávání v jednotlivých fázích legislativního procesu.

V Praze dne 9. dubna 2001

předseda vlády

Ing. Miloš Zeman v. r.

ministr vnitra

Mgr. Stanislav Gross v. r.

1. Platné znění zákona č. 325/1999 Sb.,o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

AZYL

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Zákon upravuje

a) podmínky vstupu a pobytu cizince, který projeví úmysl požádat Českou republiku o ochranu formou azylu na území České republiky (dále jen "území"), a pobyt azylanta na území,

b) řízení o udělení azylu či odnětí azylu,

c) práva a  povinnosti (účastníků řízení o udělení azylu nebo o odnětí azylu a azylantů) žadatele o udělení azylu a azylanta,

d) působnost Ministerstva vnitra (dále jen "ministerstvo"), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Policie České republiky (dále jen "policie") v této oblasti státní správy,

e) státní integrační program,

f) azylová zařízení.

§ 2

Základní pojmy

(1) Bezpečnou zemí původu se rozumí stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště,

a) v němž státní moc dodržuje lidská práva a je způsobilá zajistit dodržování lidských práv a právních předpisů,

b) který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12,

c) který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách,

d) který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv.

(2) Bezpečnou třetí zemí se rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území a do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy,¹⁾ aniž by byl vystaven pronásledování, mučení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Stát není bezpečnou třetí zemí, pokud

a) na něj lze vztáhnout překážky vycestování podle § 91, nebo

b) cizinec jeho územím pouze projížděl.

(3) Azylantem se rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.

(4) Za pronásledování se pro účely tohoto zákona považuje ohrožení života nebo svobody, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována či trpěna úřady ve státě, jehož je cizinec státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště v případě osoby bez státního občanství nebo pokud tento stát není schopen odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním.

(5) Trvalým bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy.

(6) Azylovým zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko (Hlava XI).

(HLAVA II

PROHLÁŠENÍ O ÚMYSLU POŽÁDAT O AZYL

§ 3

(1) Za prohlášení o úmyslu požádat o azyl (dále jen "prohlášení o azylu") se považuje písemný či jiný projev vůle cizince, ze kterého je zřejmé, že cizinec hledá v České republice ochranu před pronásledováním.

(2) Cizinec, který vstupuje na území s úmyslem požádat o azyl, je oprávněn učinit prohlášení o azylu na hraničním přechodu²⁾ policii.

(3) Po prohlášení o azylu učiněném na hraničním přechodu policie povolí vstup na území udělením víza za účelem vstupu (dále jen "vstupní vízum") do cestovního dokladu nebo do hraniční průvodky³⁾ opravňujícího k pobytu na území po dobu 24 hodin od hodiny a dne udělení za účelem dostavení se do přijímacího střediska určeného policií. Vstupní vízum lze udělit pouze cizinci, který prokáže svou totožnost cestovním dokladem nebo ji osvědčí čestným prohlášením.

(4) Při udělení vstupního víza policie informuje cizince o nutnosti dostavit se ve lhůtě podle předchozího odstavce do přijímacího střediska.

(5) O udělení vstupního víza policie neprodleně informuje určené přijímací středisko.

(6) Policie dopraví cizince do přijímacího střediska, zejména vyžaduje-li to zdravotní stav nebo věk cizince; nemusí tak učinit, má-li důvodně za to, že se cizinec do přijímacího střediska ve stanovené lhůtě dostaví a není-li tím ohrožen zájem veřejné bezpečnosti.

(7) Náklady spojené s dopravou cizince z hraničního přechodu do přijímacího střediska hradí ministerstvo.

(8) V přijímacím středisku je oprávněn učinit prohlášení o azylu cizinec,

a) který vstoupil nebo pobývá na území, aniž splnil podmínky vstupu nebo pobytu podle zvláštního právního předpisu,⁴⁾

b) který na území pobývá na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾

(9) Cizinec, který je na území hospitalizován, zajištěn za účelem správního vyhoštění⁴⁾ nebo je zde ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, je oprávněn učinit prohlášení o azylu formou písemného sdělení zaslaného ministerstvu; učiní-li tak, pohlíží se na něj jako na účastníka řízení o udělení azylu. Ministerstvo cizinci bez zbytečného odkladu písemně potvrdí doručení prohlášení.

§ 4

(1) Doba pobytu podle § 3 odst. 3 se v případě důvodů na vůli cizince nezávislých, které brání dostavení se do přijímacího střediska, považuje za prodlouženou do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen neprodleně důvody podle první věty oznámit policii nebo ministerstvu.

(2) Policie po příjezdu cizince, který učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu, do přijímacího střediska prodlouží v případě potřeby dobu pobytu na vstupní vízum do dne, kdy ministerstvo vyzve cizince k podání návrhu na zahájení řízení (§ 5).

(3) Policie udělí cizinci, který učiní prohlášení o azylu v přijímacím středisku, vstupní vízum opravňující k pobytu do dne, kdy ministerstvo vyzve cizince k podání návrhu na zahájení řízení o udělení azylu (§ 5). To neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾ )

Hlava II

Prohlášení o úmyslu požádat o azyl, vstupní vízum a doprava cizince do azylového zařízení

Prohlášení o úmyslu požádat o azyl

§ 3

1. Prohlášením o  úmyslu požádat o  azyl (dále jen "prohlášení o azylu") se rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že cizinec hledá v České republice ochranu před pronásledováním.

(2) Prohlášení o azylu lze učinit písemně nebo ústně do protokolu.

§ 3a

Cizinec je oprávněn učinit prohlášení o azylu

1. policii

1. na hraničním přechodu, ²⁾

2. v přijímacím středisku,

3. na odboru cizinecké a pohraniční policie , nebo

4. v zařízení pro zajištění cizinců ³⁾, anebo

b) ministerstvu, je-li hospitalizován ve zdravotnickém zařízení, nebo vykonává vazbu anebo trest odnětí svobody.

____________________

2. § 3 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.

3. § 130 až 151 zákona č. 326/1999 Sb.

§ 3b

1. Oprávnění cizince učinit prohlášení o azylu v zařízení pro zajištění cizinců ³⁾ zaniká uplynutím 7 dnů ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o udělení azylu na území a důsledcích spojených s  uplynutím této lhůty.

2. Policie informuje cizince v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Policie o tomto úkonu pořídí záznam, který podepíše cizinec a ten, kdo záznam pořídil. Odmítne-li cizinec podpis nebo nemůže-li psát , uvede se tato skutečnost v záznamu.

3. Po uplynutí lhůty podle odstavce 1 je cizinec oprávněn učinit prohlášení o azylu, pokud v něm uvede skutečnosti, které nasvědčují podstatné změně okolností ve státě, jehož státní občanství má, a je-li osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště, které nastaly po zániku oprávnění podle odstavce 1 a které jsou významné z hlediska rozhodování o udělení azylu; ministerstvo prohlášení rozhodnutím odmítne, neshledá-li důvody jako opodstatněné.

§ 3c

(1) Na cizince, jenž učinil prohlášení o azylu, se pro účely poskytování zdravotní péče (§ 88) a bezplatného poskytování ubytování, stravy a jiných služeb (§ 42 odst. 1 písm. a) hledí jako na žadatele o udělení azylu

1. po dobu, kdy je oprávněn k pobytu na území na základě vstupního víza,

2. po dobu 5 dnů od doby prohlášení o azylu v případech, kdy mu není vstupní vízum uděleno,

3. od doby prohlášení o azylu učiněného v průběhu hospitalizace nebo výkonu vazby anebo trestu odnětí svobody do doby, kdy je povinen dostavit se do přijímacího střediska.

(2) Po dobu uvedenou v odstavci 1 a po dobu, po kterou je s cizincem vedeno řízení podle § 3b odst. 3, nelze ukončit pobyt cizince na území na základě úředního rozhodnutí.

Vstupní vízum

§ 3d

1. Vstupní vízum se udělí cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu, v přijímacím středisku nebo na odboru cizinecké a pohraniční policiea prokázal svou totožnost cestovním dokladem nebo ji osvědčil čestným prohlášením.

2. Vstupní vízum uděluje policie.

3. Vstupní vízum je platné 30 dnů ode dne jeho udělení.

4. Vstupní vízum opravňuje k pobytu po dobu v něm uvedenou.

§ 3e

(1) Cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu nebo na odboru cizinecké a pohraniční policie, policie udělí vstupní vízum opravňující k pobytu na území po dobu nezbytnou k dostavení se do přijímacího střediska určeného ministerstvem.

2. Doba pobytu se považuje za prodlouženou po dobu trvání překážky na vůli cizince nezávislé, která brání jeho dostavení se do přijímacího střediska.

3. Cizinec je povinen

1. překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,

2. dostavit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.

4. Policie po dostavení se cizince do přijímacího střediska dobu pobytu na vstupní vízum prodlouží do dne stanoveného ministerstvem pro podání žádosti o udělení azylu (§10).

§ 3f

Cizinci, jenž učinil prohlášení o azylu v přijímacím středisku, policie udělí vstupní vízum opravňující k pobytu na území do dne stanoveného ministerstvem pro podání žádosti o udělení azylu (§ 10).

§ 3g

Vstupní vízum nelze udělit, jestliže cizinec

1. je v době učinění prohlášení o azylu oprávněn pobývat na území na vízum nebo povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu, ⁴⁾ nebo

2. učinil prohlášení o azylu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.

_______________

4) Zákon č. 326/1999 Sb.

Doprava cizince do azylového zařízení

§ 4

(1) Policie dopraví cizince, který učinil prohlášení o azylu na hraničním přechodu nebo na odboru cizinecké a pohraniční policie, do přijímacího střediska určeného ministerstvem, vyžaduje-li to zdravotní stav cizince nebo je-li důvodná obava, že se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska nedostaví.

(2) Náklady spojené s  dopravou cizince hradí ministerstvo.

§ 4a

1. Cizinec, který učinil prohlášení o azylu, je povinen dopravit se do přijímacího střediska určeného ministerstvem ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy byl propuštěn z hospitalizace, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody; § 4 odst. 1 zde platí obdobně.

2. Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy splnění povinnosti zabrání překážka na vůli cizince nezávislá.

3. Cizinec je povinen

1. překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,

2. dopravit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.

§ 4b

Žadatele o udělení azylu, který byl propuštěn ze zařízení pro zajištění cizinců, dopraví ministerstvo do jím určeného azylového zařízení.

HLAVA III

ŘÍZENÍ O AZYLU

(§ 5

(1) Ministerstvo vyzve bez zbytečného odkladu cizince, který učinil prohlášení o azylu, k podání návrhu na zahájení řízení o udělení azylu a ve výzvě mu k tomu stanoví lhůtu.

(2) Ve výzvě podle odstavce 1 ministerstvo cizince poučí v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, nebo způsobem pro něj srozumitelným o právech a povinnostech účastníka řízení o udělení azylu podle tohoto zákona.

(3) Návrh na zahájení řízení o udělení azylu lze podat pouze v přijímacím středisku.

(4) Cizinec je povinen při podání návrhu na zahájení řízení o udělení azylu odevzdat svůj cestovní doklad; to neplatí, pokud pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾

(5) Ministerstvo lhůtu podle odstavce 1 v případě jejího zmeškání z důvodů na vůli cizince nezávislých prodlouží do doby, kdy tyto důvody pominou.

(6) Pokud cizinec návrh na zahájení řízení o udělení azylu nepodá, přestože mu nebránily důvody na jeho vůli nezávislé, ministerstvo ukončí jeho pobyt v přijímacím středisku a vrátí mu cestovní doklad, byl-li odevzdán.

(7) Cizinci, který nepodal návrh na zahájení řízení o udělení azylu, udělí policie výjezdní vízum podle zvláštního právního předpisu;⁵⁾ to neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾ )

(§ 6

Narodí-li se dítě účastníkovi řízení o udělení azylu nebo azylantovi, má právo do tří měsíců ode dne narození dítěte podat návrh na zahájení řízení o udělení azylu pro toto dítě za předpokladu, že toto dítě se narodilo a pobývá na území. )

(§ 7

Cizinec je povinen do 24 hodin po odpadnutí překážek uvedených v § 3 odst. 9 dostavit se do přijímacího střediska; pokud mu v tom brání důvody na jeho vůli nezávislé, je povinen je neprodleně oznámit policii nebo ministerstvu a do přijímacího střediska se dostavit, jakmile tyto důvody pominou.)

(Řízení o udělení a odnětí azylu)

§ 8

K řízení o udělení azylu a odnětí azylu je příslušné ministerstvo.

§ 9

V řízení se postupuje podle správního řádu, není-li dále stanoveno jinak.

(§ 10

(1) Řízení o udělení azylu se zahajuje podáním návrhu na zahájení řízení o udělení azylu.

(2) Návrhem na zahájení řízení o udělení azylu je podání vyplněného tiskopisu, který je uveden v příloze č. 1. )

§ 10

Zahájení řízení

(1) Řízení o udělení azylu se zahajuje podáním žádosti o udělení azylu na tiskopise uvedeném v příloze č. 1.

(2) Žádost o udělení azylu je oprávněn podat cizinec, jenž učinil prohlášení o azylu.

(3) Ministerstvo bez zbytečného odkladu vyzve cizince k podání žádosti o udělení azylu; ve výzvě určí místo a lhůtu podání této žádosti.

§ 11

Řízení o odnětí azylu se zahajuje z podnětu ministerstva (nebo na návrh azylanta).

Důvody udělení azylu

§ 12

Azyl (ministerstvo) se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení azylu zjištěno, že cizinec

a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo

b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

(§ 13

Zvláštní důvody udělení azylu

(1) Manželu azylanta nebo jeho svobodným dětem mladším 18 let ministerstvo udělí na jejich žádost nebo na žádost azylanta azyl, i když v řízení o udělení azylu nebudou zjištěny důvody podle § 12. Udělení azylu manželu azylanta je podmíněno trváním manželství ve státě, který azylant opustil z důvodů podle § 12.

(2) Rodičům azylanta mladšího 18 let ministerstvo udělí na jejich žádost azyl, i když v řízení o udělení azylu u nich nebudou zjištěny důvody podle § 12.

(3) Cizinci uvedení v předchozích odstavcích se musí po celou dobu řízení o udělení azylu zdržovat na území. )

§ 13

Azyl za účelem sloučení rodiny

1. Rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 nebo 14, se v případě hodném zvláštního zřetele udělí azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení azylu nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12.

2. Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny podle odstavce 1 rozumí

1. manžel azylanta,

2. svobodné dítě azylanta mladší 18 let, nebo

3. rodič azylanta mladšího 18 let.

(3) Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny manželu azylanta je trvání manželství před udělením azylu azylantovi.

(14

Azyl z humanitárních důvodů

Ministerstvo může udělit azyl z humanitárních důvodů, i když v řízení o azylu nebudou zjištěny důvody podle § 12.)

§ 14

Zvláštní humanitární azyl

Jestliže v  řízení o udělení azylu nebude zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z jiného humanitárního důvodu.

Důvody vylučující udělení azylu

§ 15

Azyl nelze udělit, i když budou zjištěny důvody uvedené v § 12, avšak je důvodné podezření, že cizinec, který podal (návrh na zahájení řízení) žádost o udělení azylu

a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,

b) se dopustil před podáním (návrhu na zahájení řízení) žádosti o udělení azylu vážného nepolitického trestného činu mimo území, nebo

c) je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů.

(§ 16

(1) Návrh na zahájení řízení o udělení azylu se zamítne jako zjevně nedůvodný, jestliže účastník řízení o udělení azylu

a) uvádí pouze ekonomické důvody,

b) úmyslně uvádí nesprávné údaje o  své totožnosti nebo státním občanství a trvá na nich jako na pravých nebo tyto údaje odmítá uvést,

c) žádá o  udělení azylu pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze,

d) v opakovaně podaném návrhu uvede obdobné důvody jako v návrhu předchozím,

e) přichází ze státu, který Česká republika považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu, nebude-li prokázáno, že v jeho případě nelze tento stát za takovou zemi považovat, anebo

f) má více než jedno státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, neprokáže-li cizinec, že z důvodů podle § 12 nemohl této ochrany využít,

(2) Návrh na zahájení řízení o  udělení azylu nelze zamítnout jako zjevně nedůvodný, pokud se týká cizince, který není způsobilý k právním úkonům (§ 92).)

§ 16

1. Žádost o udělení azylu se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel

1. uvádí pouze ekonomické důvody,

2. bez vážného důvodu uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo státním občanství nebo tyto údaje odmítá uvést,

3. žádá o udělení azylu pouze proto, aby unikl situaci všeobecné nouze,

4. v opakovaně podané žádosti o udělení azylu uvede skutečnosti v zásadě shodné či obdobné jako v žádosti předchozí, anebo uvede skutečnosti jiné, které mu však byly či musely být známé již při podání předchozí žádosti o udělení azylu,

5. přichází ze státu, který Česká republika považuje za třetí bezpečnou zemi nebo bezpečnou zemi původu, nebude-li prokázáno, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze,

6. má více než 1 státní občanství a nevyužil ochrany některého ze států, jehož státní občanství má, pokud neprokáže, že z důvodů uvedených v § 12 této ochrany využít nemohl,

7. neuvádí skutečnost svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12,

8. uvádí skutečnosti zjevně nevěrohodné,

9. mohl nalézt účinnou ochranu v jiné části státu, jehož státní občanství má, nebo je-li osobou bez státního občanství, v jiné části státu svého posledního trvalého bydliště, pokud se obava z pronásledování zřejmě vztahuje pouze na část státu,

10. s cílem ztížit zjištění skutečného stavu věci zničil, poškodil nebo zatajil svůj cestovní doklad či jinou důležitou listinu, anebo s tímto cílem předložil padělaný nebo pozměněnýcestovní doklad či jinou důležitou listinu, nebo

11. podal žádost o udělení azylu s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění nebo vydání k trestnímu stíhání do ciziny, ačkoliv mohl požádat o udělení azylu dříve.

(2) Rozhodnutí o zamítnutí žádosti pro její zjevnou nedůvodnost lze vydat nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení o udělení azylu.

(3) Pokud žadatel není způsobilý k právním úkonům (§ 92) a není doprovázen zákonným zástupcem, nelze žádost zamítnout jako zjevně nedůvodnou.

Důvody odnětí azylu a zánik azylu

§ 17

(1) Azyl (ministerstvo) udělený z důvodu podle § 12 se odejme, jestliže

a) před jeho udělením azylant uvedl nepravdivé údaje anebo zamlčel skutečnosti podstatné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci, (

2. azylantovi byl udělen azyl nebo povolení k  trvalému nebo obdobnému pobytu v jiném státě,)

b) azylant dobrovolně znovu využil ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště,

c) azylant dobrovolně znovu nabyl státní občanství státu, který opustil z odůvodněného strachu z pronásledování,

d) azylant nabyl nové státní občanství, a má proto možnost požívat ochranu tohoto státu,

e) azylant dobrovolně pobývá ve státě, který opustil z důvodů uvedených v § 12,

f) azylant může užívat ochrany státu, jehož je státním občanem, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly, nebo

g) azylant je bez státního občanství a může se vrátit do státu předchozího trvalého bydliště, poněvadž důvody pro udělení azylu pominuly.

((2) Jestliže azyl udělený z  důvodů uvedených v  § 12 odejme ministerstvo podle odstavce 1 písm. a) až f), odejme zároveň i azyl udělený podle § 13.

(3) Azyl udělený podle § 14 ministerstvo odejme, zjistí-li některý z důvodů podle odstavce 1 písm. a) až e)).

(2) Zanikne-li důvod, pro který byl udělen azyl za účelem sloučení rodiny, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, azyl za účelem sloučení rodiny se odejme.

(3) Zanikne-li důvod, pro který byl udělen zvláštní humanitární azyl, a nebude-li shledán jiný zřetele hodný důvod pro jeho ponechání, zvláštní humanitární azyl se odejme.

§ 18

Azyl zaniká

a) smrtí azylanta či prohlášením azylanta za mrtvého,

b) udělením státního občanství České republiky⁶⁾ azylantovi, nebo

c) písemným prohlášením azylanta o vzdání se azylu(, nebo). (

d) odnětím podle § 17.)

Společná ustanovení o řízení

§ 19

(1) Ministerstvo je oprávněno zjišťovat veškeré údaje potřebné pro vydání rozhodnutí (o poskytnutí) ve věci azylu.

((2) Ministerstvo je povinno při řízení dbát na ochranu osobních údajů účastníka řízení, kterého s  touto skutečností seznámí. )

(2) Ministerstvo je povinno informovat účastníka řízení o své povinnosti dbát na ochranu osobních údajů.

§ 20

Účastník řízení

(1) Účastníkem řízení podle tohoto zákona je

(a) cizinec, který žádá o udělení azylu v České republice, nebo

b) cizinec, jemuž byl azyl udělen a bylo zahájeno řízení o jeho odnětí.)

a) žadatel o udělení azylu, nebo

b) azylant, s nímž bylo zahájeno řízení o odnětí azylu.

(2) Účastník řízení má právo se po celou dobu řízení nechat zastupovat na základě plné moci (s ověřeným podpisem tohoto účastníka) ; není-li plná moc udělena advokátovi, podpis tohoto účastníka na plné moci musí být úředně ověřen.

§ 21

(1) Účastník řízení má právo požádat o pomoc právnickou nebo fyzickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům. (Pokud tato osoba poskytuje účastníku řízení o udělení azylu právní pomoc bezplatně, přispěje na úhradu nákladů spojených s poskytováním této pomoci ministerstvo na základě smlouvy podle § 86 odst. 3.) Pokud tato osoba poskytuje účastníku řízení o udělení azylu právní pomoc bezplatně, může ministerstvo přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním této pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo účastníka řízení na právní pomoc poskytovanou na základě jiného právního předpisu; úhradu nákladů spojených s poskytnutím této právní pomoci nese účastník řízení.

§ 22

(1) Účastník řízení má právo jednat v řízení o udělení azylu v mateřském jazyce nebo (se svým souhlasem) v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Za tím účelem ministerstvo účastníkovi poskytne bezplatně tlumočníka na celou dobu řízení.

(2) Účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby.

§ 23

Pohovor

(1) Pověřený pracovník ministerstva provede za účelem spolehlivého zjištění skutečného stavu věci pohovor (s účastníkem řízení) se žadatelem o udělení azylu. O provedeném pohovoru sepíše protokol.

/(2) Účastník řízení je povinen se dostavit na předvolání k pohovoru ve lhůtě, kterou stanoví ministerstvo; nedostaví-li se k pohovoru opakovaně bez vážných důvodů, rozhodne ministerstvo na základě spisového materiálu, pokud to jeho obsah umožní.)

(2)Žadatel o udělení azylu je povinen se dostavit na předvolání ministerstva k pohovoru.

(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele zajistí ministerstvo vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnostech, i tlumočení osobou stejného pohlaví.

(§ 24

Doručování rozhodnutí a jiných písemností

( (1) Všechny písemnosti se doručují účastníkovi řízení do vlastních rukou v místě, ve kterém je evidován jeho pobyt.

(2) Ministerstvo zajistí předání rozhodnutí účastníkovi řízení v přijímacím nebo pobytovém středisku.

(3) Pokud se účastník řízení v místě doručení písemností nezdržuje a jeho pobyt není znám, uloží se písemnost určená do vlastních rukou účastníka řízení u pověřeného zaměstnance ministerstva v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde má účastník evidován pobyt, nebo v přijímacím či pobytovém středisku, které je nejblíže místu evidovaného pobytu mimo zmíněná střediska, po dobu 15 dní a oznámení o jejím uložení se vyvěsí na místě obvyklém. Poslední den lhůty se považuje za den doručení písemnosti a doručení rozhodnutí, k jehož převzetí byl účastník řízení písemně vyzván, i když se o jejich uložení nedozvěděl.

(4) Nedostaví-li se účastník řízení k převzetí rozhodnutí v den ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí účastníku řízení doručeno.

(5) Doručování veřejnou vyhláškou se neprovádí. )

§ 24

Doručování písemností žadateli o udělení azylu

1. Písemnosti se doručují do vlastních rukou žadatele o udělení azylu.

2. Písemnost, kterou se nepodařilo doručit, se uloží v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení azylu hlášen k pobytu, nebov ministerstvem určeném azylovém zařízení, je-li hlášen k pobytu mimo azylové zařízení. Oznámení o uložení nedoručené písemnosti se vyvěsí v přijímacím nebo pobytovém středisku na úřední desce. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

(3) Po hodnověrném zjištění, že žadatel o udělení azylu se dlouhodobě nezdržuje v místě, kde je hlášen k pobytu, se v případě, že místo jeho pobytu není známo, doručení provede podle odstavce 2.

§ 24a

Doručení rozhodnutí

1. Rozhodnutí se žadateli o udělení azylu doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí.

(2) Nedostaví-li se žadatel o udělení azylu na místo v čase uvedeném ve výzvě, rozhodnutí se doručí způsobem uvedeným v § 24 odst.2.

§ 25

Zastavení řízení

(1) Řízení se zastaví, jestliže

a) (účastník řízení) žadatel o udělení azylu vzal (návrh na jeho zahájení) žádost o udělení azylu zpět,

b) odpadl důvod řízení zahájeného z podnětu ministerstva, (

3. účastník řízení v  průběhu řízení zemřel; řízení se však nezastaví, pokud zemřelý účastník řízení žádal o azyl i jménem osob mladších 18 let,)

c) účastník řízení v jeho průběhu zemřel,

d) (účastník řízení) žadatel o udělení azylu se bez vážného důvodu opakovaně nedostavuje k pohovoru (§ 23 odst. 2) nebo neposkytuje informace nezbytné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci a  na základě dosud zjištěných skutečností nelze rozhodnout,

e) (účastník řízení neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vady návrhu na zahájení řízení o udělení azylu nebo jiných podání učiněných v řízení, nebo)

e) žadatel o udělení azylu neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vadu podání a v řízení nelze z tohoto důvodu pokračovat,

f) uplynula marně lhůta, po níž bylo řízení přerušeno (§ 26), s výjimkou přerušení řízení ze zdravotních důvodů, a nelze-li rozhodnout ve věci na základě spisového materiálu ( .), nebo

g) k řízení o udělení azylu je příslušný jiný stát.

((2) Ministerstvo zastaví řízení o rozkladu, došlo-li k podání zpětvzetí rozkladu před vydáním rozhodnutí.

(3) Nastanou-li podmínky pro zastavení řízení podle odstavce 1 písm. a) v době, kdy již ministerstvo rozhodlo ve věci a nebylo ukončeno řízení o rozkladu, zastaví řízení ten, kdo provádí řízení o rozkladu, a současně zruší rozhodnutí vydané ministerstvem v prvním stupni. )

(2) Nastanou-li podmínky pro zastavení řízení podle odstavce 1 písm. a) v době, kdy ministerstvo ve věci rozhodlo a řízení o rozkladu nebylo ukončeno, zastaví řízení ten, kdo provádí řízení o rozkladu; současně zruší rozhodnutí vydané ministerstvem v prvním stupni.

(3) Vzal-li žadatel o udělení azylu zpět rozklad, vyznačí se tato skutečnost ve spisu; tímto dnem nabývá napadené rozhodnutí právní moci.

§ 26

Přerušení řízení

Řízení lze přerušit, jestliže

a) účastník řízení byl vyzván, aby ve stanovené lhůtě odstranil (nedostatky) vadu podání, nejdéle však na dobu 14 dnů, nebo

b) účastník řízení se nemůže řízení zúčastnit ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů majících trvalejší povahu, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 90 dnů.

§ 27

Rozhodnutí

Rozhodnutí ve věci vydá ministerstvo do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji ministerstvo přiměřeně prodloužit. O prodloužení lhůty účastníka řízení bez zbytečného odkladu písemně vyrozumí.

§ 28

Pokud bude rozhodnuto o neudělení nebo odnětí azylu, ministerstvo v rozhodnutí uvede, zda se na cizince vztahuje překážka vycestování (§ 91).

Rozklad

§ 29

(1) Proti rozhodnutí o neudělení azylu lze podat rozklad do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

((2) Proti rozhodnutí, jímž se návrh na zahájení řízení o udělení azylu zamítá jako zjevně nedůvodný, lze podat rozklad do 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí. )

(2) Ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí lze podat rozklad proti rozhodnutí o žádosti o udělení azylu,

a) jímž se tato žádost zamítá jako zjevně nedůvodná,

b) které bylo doručeno v době, kdy žadatel o udělení azylu byl umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště,

c) podané v zařízení pro zajištění cizinců ³⁾.

§ 30

Ministr vnitra rozhoduje o rozkladu na návrh zvláštní komise jím zřízené podle správního řádu a složené ze zástupců státních orgánů a nestátních institucí v poměru 3 : 4, kteří jsou státními občany České republiky.

§ 31

K novým skutečnostem nebo důkazům uvedeným v rozkladu (ministerstvo)se přihlédne, jen pokud by mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí a nemohly být v řízení před správním orgánem prvního stupně uplatněny bez zavinění účastníka řízení.

Právní moc rozhodnutí ve věcech azylu

§ 31a

Rozhodnutí ve věci azylu je v právní moci, nelze-li proti němu podat rozklad nebo opravný prostředek k soudu.

(HLAVA IV

Žaloba

§ 32

Žaloba proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu⁷⁾ musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni.

§ 33

Podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.)

Hlava IV

Přezkum rozhodnutí ve věci azylu soudem

§ 32

(1) Proti rozhodnutí ministra vnitra ve věci azylu lze podat opravný prostředek k soudu⁷⁾.

(2) Opravný prostředek lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

(3) Ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení rozhodnutí lze podat opravný prostředek proti rozhodnutí o žádosti o udělení azylu,

1. jímž se tato žádost zamítá jako zjevně nedůvodná,

2. které bylo doručeno v době, kdy žadatel o udělení azylu byl umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště,

3. podané v zařízení pro zajištění cizinců³⁾.

(4) Neobsahuje-li rozhodnutí řádné poučení o opravném prostředku, lze tento podat do 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

(5) Včas podaný opravný prostředek má odkladný účinek.

________________

⁷⁾ § 250l a násl. občanského soudního řádu.

§ 33

1. Opravný prostředek se podává ministru vnitra.

(2) Ministr vnitra předloží opravný prostředek spolu se svým vyjádřením příslušnému soudu do 15 dnů ode dne jeho doručení.

(3) Do doby, než o opravném prostředku rozhodne soud, může ministr vnitra napadené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví opravnému prostředku.

§ 33a

(1) Soud řízení o opravném prostředku zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu a tato skutečnost brání rozhodnutí ve věci.

(2) Rozhodnutí o zastavení řízení nabývá právní moci dnem doručení a tímto dnem nabývá právní moci také napadnuté rozhodnutí.

§ 33b

Soud rozhodne o opravném prostředku proti rozhodnutí, jímž byla žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná, přednostně a s největším urychlením.

HLAVA V

Náklady a odměna tlumočníka

(§ 34

Náklady spojené s řízením a náklady s tímto řízením bezprostředně související nese ministerstvo. )

§ 34

(1) Ministerstvo nese náklady  řízení ve věci azylu do dne předložení opravného prostředku soudu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytováním služeb a kapesného (§ 42) do dne nabytí právní moci rozhodnutí ve věci azylu.

§ 35

Odměna za výkon tlumočnické činnosti a úhrada nákladů spojených s výkonem této činnosti se stanoví dohodou mezi ministerstvem a tlumočníkem. Výše odměny a úhrada nákladů nesmí překročit výši stanovenou podle zvláštních právních předpisů.⁸⁾

HLAVA VI

ÚŘAD VYSOKÉHO KOMISAŘE

ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ

PRO UPRCHLÍKY

§ 36

Ministerstvo informuje na požádání Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen "Úřad Vysokého komisaře") o počtu zahájených řízení podle tohoto zákona.

§ 37

(1) Ministerstvo, popřípadě další orgány státu nebo orgány veřejné správy umožní pověřenému zástupci Úřadu Vysokého komisaře na jeho žádost bez průtahů

a) kdykoliv navázat s účastníkem řízení kontakt,

b) nahlížet do spisu účastníka řízení,

c) být přítomen při pohovoru a ústním jednání.

(2) Nahlížení do spisu je podmíněno předchozím souhlasem účastníka řízení; to neplatí, jestliže se lze důvodně domnívat, že se tento účastník již nenachází na území. Obdobný souhlas se vyžaduje i v případě přítomnosti pověřeného zástupce Úřadu Vysokého komisaře při ústním jednání.

(3) Údaje, se kterými se Úřad Vysokého komisaře seznámil při nahlížení do spisu nebo při ústním jednání, smí užívat pouze pro potřeby plnění svých úkolů v azylové oblasti.

§ 38

Účastník řízení podle tohoto zákona má právo po celou dobu řízení být ve styku s Úřadem Vysokého komisaře a s právnickými osobami, které se zabývají ochranou jeho zájmů.

§ 39

Ministerstvo předává Úřadu Vysokého komisaře

a) kopii rozhodnutí vydaného v řízení podle tohoto zákona,

b) statistické informace o řízení podle tohoto zákona.

§ 40

Při získávání informací o osobách, které učinily prohlášení o azylu (§ 3), postupuje Úřad Vysokého komisaře přiměřeně podle ustanovení této hlavy.

HLAVA VII

PRÁVA A POVINNOSTI

Díl 1

(Práva a povinnosti účastníka řízení o udělení azylu)

Práva a povinnosti žadatele o udělení azylu

(§ 41

Od okamžiku udělení vstupního víza do doby, kdy bude ministerstvem vyzván k podání návrhu na zahájení řízení o udělení azylu, se na cizince hledí jako na účastníka řízení; to neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾ )

§ 41

(1)Cizinec je povinen při podání žádosti o udělení azylu odevzdat ministerstvu svůj cestovní doklad; to neplatí, pokud pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu.Cestovní doklad se odevzdává na dobu řízení.

(2) Pokud cizinec v době nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o neudělení azylu nebo jímž bylo řízení o udělení azylu zastaveno, pobývá v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, ministerstvo cestovní doklad bez zbytečného odkladu předá policii za účelem ukončení pobytu cizince.

(3)Pokud bylo rozhodnuto o udělení azylu, ministerstvo cestovní doklad předá policii za účelem úschovy po dobu jeho platnosti.

(§ 42

(1) Účastníku řízení o udělení azylu pobývajícímu v přijímacím nebo pobytovém středisku se bezplatně poskytne ubytování, strava, popřípadě jiné služby a kapesné za podmínky, že strpěl úkony nezbytné ke zjištění jeho majetkových poměrů a tyto

poměry jsou takové, že od něho nelze spravedlivě žádat úhradu těchto služeb.)

(1) Žadatel o udělení azylu má v azylovém zařízení, v němž je hlášen k pobytu, právo na 

a) bezplatné poskytování ubytování, stravy a jiných služeb a

b) kapesné

za podmínky, že strpěl úkony nezbytné ke zjištění jeho finančních a majetkových poměrů a tyto poměry jsou takové, že od něho nelze spravedlivě žádat ani částečnou úhradu služeb podle písmena a).

((2) Dovolují-li to majetkové a finanční poměry účastníka řízení, je povinen služby uvedené v odstavci 1 hradit zcela nebo zčásti.)

(2) Namísto stravovacích služeb lze s ohledem na možnosti (přijímacího nebo pobytového střediska účastníku řízení) azylového zařízení žadateli o udělení azylu poskytnout finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima podle zvláštního právního předpisu.⁹⁾

§ 43

(1) (Účastník řízení) Žadatel o udělení azylu hlášený k pobytu mimo pobytové středisko si hradí náklady spojené s  pobytem na území z vlastních prostředků, s výjimkou zdravotní péče (§ 88).

(2) (Účastníku řízení) Žadateli o udělení azylu hlášenému k pobytu mimo pobytové středisko lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek až do výše životního minima;⁹⁾ to neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾

(3) Finanční příspěvek se poskytuje na žádost (účastníka řízení) žadatele o udělení azylu podanou místně příslušnému okresnímu úřadu. O poskytnutí finančního příspěvku rozhoduje ministerstvo.

(4) Žadatel o finanční příspěvek podle odstavce 2 je povinen uvést své finanční a majetkové poměry, popřípadě finanční (nebo) a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.

((5) Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud náklady spojené s pobytem účastníka řízení o udělení azylu hradí právnická nebo fyzická osoba, která cizince na území pozvala postupem stanoveným zvláštním právním předpisem.⁴⁾)

(5) Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud

a) odpovědnost za úhradu pobytových nákladů nese právnická nebo fyzická osoba, ^9a)

b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních anebo

majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny,

c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností, anebo

d) žadatel o finanční příspěvek podal žádost o udělení azylu opakovaně.

________________

9a) § 15 a § 180 zákona č. 326/1999 Sb.

(6) Finanční příspěvek zahrnuje:

a) příspěvek na zajištění výživy a  ostatních základních osobních potřeb,

b) příspěvek na dietní stravování,

c) příspěvek na zajištění nezbytných nákladů na domácnost.

(7) Finanční příspěvek je vyplácen (ministerstvem prostřednictvím místně příslušného okresního úřadu) místně příslušným okresním úřadem z prostředků ministerstva.

(8) Pravomocné rozhodnutí o finančním příspěvku není přezkoumatelné soudem.

§ 44

Pokud to možnosti azylového zařízení dovolují, má (účastník řízení) žadatel o udělení azylu právo být ubytován společně s manželem, s příbuzným v  pokolení přímém nebo s osobou blízkou, pokud jsou (rovněž účastníky řízení) žadateli o  udělení azylu. Za osoby blízké se považují zletilé osoby prohlašující, že k  sobě mají osobní vztah a souhlasí se společným ubytováním.

(Povinnosti účastníka řízení o udělení azylu)

Povinnosti žadatele o udělení azylu

§ 45

(1) Je-li důvodné podezření, že (účastník řízení) žadatel o udělení azylu skrývá něco, co je podmínkou pro spolehlivé zjištění skutečnéhostavu věci, například cestovní či jiný doklad nebo věc ohrožující život či zdraví osob nebo ovlivňující jejich psychiku, je tento (účastník) povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí.

(2) Prohlídku provede policie na žádost ministerstva při příchodu cizince do přijímacího střediska nebo kdykoliv v průběhu pobytu v  azylovém zařízení při zjištění důvodů podle odstavce 1. O provedení osobní prohlídky sepíše policie záznam(, který uchová po dobu šesti měsíců).

(3) Osobní prohlídku vykonává osoba stejného pohlaví.

§ 46

1. Účastník řízení o udělení azylu je povinen strpět ubytování v přijímacím středisku do Žadatel o udělení azylu nesmí opustit přijímací středisko do

a) provedení identifikačních úkonů podle § 47,

b) provedení lékařského vyšetření zaměřeného na zjištění, zda (účastník řízení) žadatel o udělení azylu netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob,

c) doby udělení víza k pobytu za účelem řízení o udělení azylu a vydání průkazu (účastníka řízení) žadatele o udělení azylu (§ 57),

4. ukončení karantény nebo jiného opatření v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, lze-li je uskutečnit v přijímacím středisku.

( (2) Účastník řízení nesmí přijímací středisko opustit do doby ukončení úkonů stanovených v odstavci 1.)

(2) Žadatel o udělení azylu nesmí opustit přijímací středisko v tranzitním prostoru mezinárodního letiště ani po ukončení úkonů uvedených v odstavci 1.

(3) Ministerstvo provede úkony podle odstavce 1 písm. a), b) a c) bez zbytečného odkladu.

(4) (Povinnost strpět ubytování) Ustanovení odstavce 1 a 2neplatí pro cizince, který pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾

§ 47

(Účastník řízení) Žadatel o  udělení azylu je povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů a  pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků a pořízení obrazového záznamu zajišťuje policie. Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo.

§ 48

(Účastník řízení) Žadatel o  udělení azylu je povinen dodržovat ubytovací řád pro přijímací a pobytová střediska (§ 83).

§ 49

(Účastník řízení) Žadatel o udělení azylu je povinen

a) prokazovat průkazem (účastníka řízení) žadatele o  udělení azylu (§ 57) příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v tomto průkazu,

b) chránit průkaz (účastníka řízení) žadateleo  udělení azylu před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením či zneužitím; v případě, že tyto okolnosti nastaly, hlásit je neprodleně policii,

c) odevzdat průkaz (účastníka řízení) žadatele o  udělení azylu, který je neplatný (§ 58),

d) po skončení řízení odevzdat průkaz (účastníka řízení) žadatele o udělení azylu ministerstvu.

§ 49a

Žadatel o udělení azylu je povinen

1. v průběhu řízení poskytovat ministerstvu nezbytnou součinnost a uvádět pravdivé a úplné informace nezbytné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci,

2. oznamovat soudu, který rozhoduje o jím podaném opravném prostředku podle

§ 32 a následujících, pobyt delší než 20 dnů mimo místo hlášeného pobytu.

Díl 2

Práva a povinnosti azylantů

§ 50

Práva související s trvalým pobytem azylanta na území nejsou tímto zákonem dotčena.

Povinnosti azylanta

§ 51

Azylant je povinen oznamovat ministerstvu skutečnosti významné pro zachování azylu, například udělení státního občanství České republiky.

§ 52

Azylant je povinen

a) chránit průkaz povolení k pobytu azylanta a cestovní doklad před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením či zneužitím; v případě, že tyto okolnosti nastaly, je povinen neprodleně je hlásit policii,

b) průkazem povolení k pobytu azylanta prokazovat příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v průkazu na základě zákona,

c) požádat policii neprodleně o vydání nového průkazu povolení k pobytu azylanta, ztratil-li dosavadní průkaz svou platnost,

d) požádat před uplynutím platnosti průkazu povolení k pobytu azylanta policii o prodloužení doby platnosti tohoto průkazu,

e) odevzdat průkaz povolení k pobytu azylanta a cestovní doklad policii v případě odnětí nebo zániku azylu. V případě zániku azylu z důvodu podle § 18 písm. a) má tuto povinnost ten, komu azylant průkaz předal, nebo ten, kdo tento průkaz nalezl,

f) odevzdat neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona policii,

g) oznámit policii pobyt mimo území delší než 365 dnů.

§ 53

Azylant je povinen strpět identifikační úkony podle § 47, jsou-li dány zákonné důvody pro odnětí azylu.

Díl 3

Povinnost cizince vycestovat z území

a povinnosti jiných osob

(§ 54

(1) Cizinec je povinen ukončit pobyt a vycestovat z území do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení azylu nebo o zastavení řízení o udělení azylu, pokud nepodá

a) žalobu podle § 32,

b) žádost o udělení víza za účelem strpění pobytu.⁴⁾

(2) Cizinec je povinen ukončit pobyt a vycestovat z území do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí azylu, pokud nepodá žalobu podle § 32.

(3) Cizinec je povinen ukončit pobyt a vycestovat z území do 30 dnů po doručení rozhodnutí o zamítnutí žaloby proti rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2.

(4) Povinnost ukončit pobyt neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾)

§ 54

1. Cizinec je povinen vycestovat z území

1. bez zbytečného odkladu, jestliže nepodal žádost o udělení azylu podle § 10 , ačkoli byl k tomu ministerstvem vyzván,

2. do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o neudělení azylu, odnětí azylu nebo o zastavení řízení,

c) do 3 dnů ode dne právní moci rozhodnutí o neudělení azylu, odnětí azylu nebo o zastavení řízení vydaného v době pobytu cizince v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.

(2) Cizinec nemusí splnit povinnost vycestovat, pokud je oprávněn k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu. ⁴⁾

§ 54 a

Dobrovolná repatriace

Ministerstvo může nést, je-li to ve veřejném zájmu, náklady spojené s dobrovolným návratem

1. žadatele o udělení azylu na základě jeho písemné žádosti podané v průběhu řízení o udělení azylu, nebo

2. cizince na základě jeho písemné žádosti podané do 24 hodin po nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení azylu, odnětí azylu nebo zastavení řízení

do země původu nebo do jiného státu.

Povinnosti jiných osob

§ 55

Právnické nebo fyzické osoby, které (účastníka řízení) žadateleo udělení azylu pozvaly postupem stanoveným zvláštním právním předpisem ⁴⁾ na území, jsou povinny hradit náklady spojené s pobytem tohoto ( účastníka) žadatele, pokud je hlášen k pobytu mimo pobytové středisko, s výjimkou nákladů uvedených v § 88.

§ 56

Každý, kdo nalezne průkaz (účastníka řízení) žadateleo udělení azylu, průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad, je povinen jej neprodleně odevzdat ministerstvu nebo kterékoli služebně policie.

§ 56a

1. Letecká společnost nesmí na území České republiky přepravit cizince, který nemá cestovní doklad.

2. Letecká společnost, která na území České republiky přepravila cizince podle odstavce 1, je povinna tohoto cizince dopravit z území České republiky v případě, že cizinec je v době nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení azylu nebo zastavení řízení o udělení azylu umístěn v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.

§ 56b

Zdravotnické zařízení, ve kterém je hospitalizován cizinec, je povinno umožnit ministerstvu činit nezbytné úkony v souvislosti s řízením o udělení azylu, pokud splnění této povinnosti nebrání jiný právní předpis. Ministerstvo nahradí zdravotnickému zařízení majetkovou újmu vzniklou v důsledku plnění povinnosti podle předchozí věty. Právo na náhradu majetkové újmy musí být uplatněno nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, jinak zaniká. Nedojde-li k dohodě, o náhradě a její výši rozhoduje soud.

HLAVA VIII

(PRŮKAZ ÚČASTNÍKA ŘÍZENÍ

O UDĚLENÍ AZYLU,

PRŮKAZ POVOLENÍ K POBYTU AZYLANTA,

CESTOVNÍ DOKLADY)

Průkaz žadatele o udělení azylu, průkaz povolení k pobytu azylanta, cestovní doklady

Díl 1

(Průkaz účastníka řízení o udělení azylu)

Průkaz žadatele o udělení azylu

§ 57

(1) Průkaz (účastníka řízení) žadatele o udělení azylu vydá ministerstvo neprodleně po podání (návrhu na zahájení řízení) žádosti o udělení azylu

a) (účastníkovi řízení) žadateli o udělení azylu staršímu 15 let,

b) (účastníkovi řízení) žadateli o  udělení azylu mladšímu 15 let, pokud přicestoval do České republiky bez doprovodu zákonného zástupce.

(2)Jestliže žádost o udělení azylu byla podána v době výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody, v době hospitalizace anebo v  zařízení pro zajištění cizinců, ³⁾vydá ministerstvo průkaz žadatele o udělení azylu bez zbytečného odkladu po příchodu žadatele o udělení azylu do azylového zařízení.

(3) Průkaz žadatele o udělení azylu jedokladem prokazujícím totožnost jeho držitele. Skutečnosti zapsané v průkazu žadatele o udělení azylu není jeho držitel povinen prokazovat jiným způsobem, pokud tak nestanoví zvláštní právní předpis.

(4) Do (průkazu účastníka řízení) průkazu žadatele o udělení azylu se zapíší údaje o (totožnosti účastníka řízení) totožnosti žadatele o udělení azylu, o jeho státním občanství, místě ubytování, o  uděleném vízu (§ 72) a  o jeho dětech mladších 15 let, pokud jsou rovněž (účastníky řízení) žadateli o udělení azylu.

(5) Průkaz (účastníka řízení o)  žadatele o udělení azylu se vydává s dobou platnosti na dobu řízení.

(6) Vzor průkazu (účastníka řízení o) žadatele o udělení azylu je uveden v příloze č. 2.

(§ 58

Průkaz účastníka řízení o udělení azylu ztrácí platnost,

1. byl-li ztracen nebo odcizen,

2. byl-li poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,

3. jestliže je vážně porušena jeho celistvost,

4. jestliže obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,

5. pokud držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, nebo

6. pokud fotografie neodpovídá skutečné podobě jeho držitele. )

§ 58

Neplatnost průkazu žadatele o udělení azylu

(1) Průkaz žadatele o udělení azylu je neplatný, jestliže

1. uplynula doba platnosti v něm uvedená,

2. byla ohlášena jeho ztráta nebo odcizení, nebo

3. jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.

(2) O neplatnosti průkazu žadatele o udělení azylu rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže

1. jeho držitel podstatně změnil svou podobu,

2. je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo

3. obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.

Díl 2

Průkaz povolení k pobytu azylanta

§ 59

(1) Průkaz povolení k pobytu azylanta je veřejná listina, kterou azylant prokazuje své jméno a  příjmení, datum a místo narození, stav, státní občanství, rodné číslo, údaje o udělení azylu a místo hlášeného (trvalého) pobytu na území.

(2) Do průkazu povolení k pobytu azylanta policie na žádost azylanta zapíše údaje o jeho dětech mladších 15 let v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a místo (trvalého) pobytu na území.

(3) Doba platnosti průkazu povolení k pobytu azylanta je (dva roky) 5 let. Dobu platnosti tohoto průkazu lze (opakovaně) prodloužit dvakrát vždy o (dva roky)  5 let.

(4) Průkaz povolení k pobytu azylanta vydá, zápisy v něm provádí a  jeho platnost prodlužuje odbor cizinecké a  pohraniční policie příslušný podle místa hlášeného (trvalého) pobytu azylanta.

(§ 60

Průkaz povolení k pobytu azylanta ztrácí platnost z důvodů uvedených v § 58 a dále

a) uplynutím doby platnosti,

b) dnem právní moci rozhodnutí o odnětí azylu z důvodu uvedeného v § 17 odst. 1 písm. e) nebo f) , nebo

3. zamítnutím žaloby proti rozhodnutí o odnětí azylu.)

§ 60

Neplatnost průkazu povolení k pobytu azylanta

(1) Průkaz povolení k pobytu azylanta je neplatný, jestliže

a) nastane  důvod uvedený v § 58 odst. 1 ,

b) nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí azylu, nebo

c) zanikne azyl z důvodu uvedeného v § 18 písm. b), nebo c).

(2) O neplatnosti průkazu povolení k pobytu rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže

1. jeho držitel podstatně změnil svou podobu,

2. je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo

3. obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.

Díl 3

Cestovní doklady

Cestovní doklad

§ 61

(1) Azylantovi vydá policie na žádost cestovní doklad.

(2) Doba platnosti cestovního dokladu je (2 roky) 5 let a  lze ji (opakovaně) prodloužit; celková doba platnosti nesmí přesáhnout 10 let. Územní platnost cestovního dokladu zahrnuje všechny státy světa s výjimkou státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství státu jejího posledního trvalého bydliště.

(3) Dobu platnosti cestovního dokladu policie při vydání zkrátí, pokud by překročila dobu platnosti průkazu povolení k pobytu azylanta.

(4) Cestovní doklad je veřejná listina.

(5) Cestovní doklad obsahuje fotografii azylanta, údaje o jeho jménu a  příjmení, datu a  místu narození a  státním občanství.

(6) Policie na žádost azylantazapíše do cestovního dokladu údaje o jeho dětech mladších 15 let.

(7) Cestovní doklad se vydá v  českém jazyce a ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.

§ 62

(1) Cestovní doklad vydává a jeho dobu platnosti prodlužuje odbor cizinecké a pohraniční policie příslušný podle místa hlášeného (trvalého) pobytu azylanta.

(2) O vydání cestovního dokladu a o změně doby jeho platnosti odbor cizinecké a pohraniční policie neprodleně informuje ministerstvo.

(3) První vydání cestovního dokladu nepodléhá správnímu poplatku. Při dalším vydání a při prodloužení platnosti tohoto cestovního dokladu se postupuje podle zvláštního právního předpisu.¹⁰⁾

§ 63

(1) V žádosti o vydání cestovního dokladu je cizinec povinen uvést své jméno, příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti dále připojí 2 fotografie.

(2) Při provádění změn údajů v cestovním dokladu nebo při prodlužování doby jeho platnosti se postupuje obdobně jako při jeho vydání, fotografie se nevyžadují.

(§ 64

Ztráta platnosti cestovního dokladu

Cestovní doklad ztrácí platnost z důvodů uvedených v § 58 a dále

a) uplynutím doby platnosti,

b) dnem právní moci rozhodnutí o odnětí azylu z důvodu uvedeného v § 17 odst. 1 písm. e) nebo f), nebo

c) vzdáním se azylu [§ 18 písm. c)] .)

§ 64

Neplatnost cestovního dokladu

(1) Cestovní doklad je neplatný, jestliže

a) nastane důvod uvedený v § 58 odst. 1,

b) nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí azylu, nebo

c) zanikne azyl z důvodu uvedeného v § 18 písm. b) anebo c).

(2) O neplatnosti cestovního dokladu rozhodne orgán příslušný k jeho vydání, jestliže

1. jeho držitel podstatně změnil svou podobu,

2. je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo

3. obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.

§ 65

Cestovní průkaz totožnosti

(1) Cestovní průkaz totožnosti vydá na žádost azylanta, který pozbude v zahraničí cestovní doklad, diplomatická mise nebo konzulární úřad (dále jen "zastupitelský úřad") za účelem návratu azylanta do České republiky.

(2) Doba platnosti cestovního průkazu totožnosti podle odstavce 1 je 30 dnů; v odůvodněných případech může být zastupitelským úřadem prodloužena o dalších 30 dnů.

((3) Cestovní průkaz totožnosti vydá odbor cizinecké a pohraniční policie cizinci, kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu (§ 73), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu. Tento cestovní průkaz totožnosti se vydá s dobou platnosti na 365 dnů. Dobu platnosti lze opakovaně prodloužit.)

(3) Cestovní průkaz totožnosti je neplatný z důvodu uvedeného v § 58 odst. 1.

(4) V žádosti o vydání cestovního průkazu totožnosti azylant uvede jméno a příjmení, den, měsíc a rok narození, místo (trvalého) pobytu na území a k žádosti připojí 2 fotografie.

((5) Cestovní průkaz totožnosti

a) vydaný podle odstavce 1 ztrácí platnost

1. vstupem na území,

2. uplynutím doby platnosti, nebo

3. z důvodů podle § 58,

b) vydaný podle odstavce 3 ztrácí platnost

1. uplynutím doby platnosti,

2. z důvodů podle § 58, nebo

3. doručením rozhodnutí soudu o zamítnutí žaloby proti správnímu rozhodnutí v řízení o udělení azylu.)

(5)Cestovní průkaz totožnosti se odebere při hraniční kontrole.

(6) Vydání cestovního průkazu totožnosti a změnu doby platnosti oznámí ten, kdo cestovní průkaz totožnosti vydal, neprodleně ministerstvu.

§ 65a

(1) Cestovní průkaz totožnosti se vyhotovuje v českém jazyce a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.

(2) Zastupitelský úřad zapíše do cestovního průkazu totožnosti na žádost cizince jeho dítě mladší 15 let.

Díl 4

Zadržení dokladu vydaného podle tohoto zákona

§ 66

((1) Policie zadrží při kontrole¹¹⁾ doklad vydaný podle tohoto

zákona, který

a) nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a tento cizinec se s tímto dokladem prokazuje jako dokladem vlastním, nebo

2. je neplatný.)

(1) Policie zadrží při kontrole¹¹⁾ doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo o jehož neplatnosti má být rozhodnuto.

__________________

11) § 167 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb.

(2) O zadržení dokladu podle odstavce 1 policie neprodleně informuje ministerstvo.

(3) Při zadržení dokladu podle odstavce 1 (písm. b)) policie neprodleně vydá potvrzení s uvedením důvodu zadržení.

§ 67

Policie zadržený doklad neprodleně odevzdá tomu, kdo tento doklad vydal.

HLAVA IX

STÁTNÍ INTEGRAČNÍ PROGRAM

§ 68

Státní integrační program je program zaměřený na pomoc azylantům při zajištění jejich začlenění do společnosti. Součástí státního integračního programu je i vytvoření předpokladů pro získání znalostí českého jazyka a zajištění bydlení.

§ 69

Státní integrační program v oblasti zajištění (trvalého) bydlení se realizuje formou jednorázové nabídky bydlení azylantovi ministerstvem.

§ 70

(1) Státní integrační program v oblasti získání znalostí českého jazyka realizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy formou bezplatného jazykového kurzu.

(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy učiní azylantovi nabídku kurzu českého jazyka nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu.

HLAVA X

EVIDENCE, POBYT A HLÁŠENÍ POBYTU

§ 71

Evidence

((1) Ministerstvo vede

a) evidenci cizinců,kterým bylo uděleno vstupní vízum,

b) evidenci místa pobytu hlášeného účastníkem řízenío udělení azylu a azylantem,

c) cizinců, kteří po výzvě ministerstva nepodali návrh na zahájení řízení o udělení azylu.)

(1) Ministerstvo vede

1. evidenci cizinců, kteří učinili prohlášení o azylu,

2. evidenci místa pobytu žadatele o udělení azylu a azylanta,

3. evidenci žadatelů o udělení azylu a azylantů,

4. evidenci cizinců narozených na území žadatelům o udělení azylu nebo azylantům a

5. evidenci obrazových záznamů podle § 47.

(2) Policie a zpravodajské služby České republiky mohou při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů¹²⁾ (vstupovat do evidencí) využívat údaje uchovávané v evidencích podle odstavce 1 (a využívat údaje v nich uchovávané) včetně údajů osobních.

(3) Ministerstvo může údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 využívat pouze k plnění úkolů podle (tohoto) zákona. Údaje z evidencí lze poskytnout, pokud je o ně žádáno v souladu se zvláštním právním předpisem.

(4) Údaje uchovávané v evidencích podle odstavce 1 ministerstvo zničí po uplynutí 80 let od roku jejich získání.).

(4) Osobní údaje zpracovávané v evidencích podle odstavce 1 písm. a) až d) jsou vedeny v rozsahu uvedeném v žádosti o udělení azylu.

(5) Policie vede evidenci víz udělených (účastníkům řízení) podle tohoto zákona, (evidenci udělených víz za účelem strpění pobytu) (a) , evidenci místa pobytu (účastníků řízení) žadatelů o udělení azylu a azylantů a evidenci daktyloskopických otisků prstů sejmutých žadateli o udělení azylu.

(6) Údaje uchovávané v evidencích podle odstavce 5 policie zničí po uplynutí 5 let od roku ukončení pobytu cizince na území.

§ 71a

Předávání osobních údajů do jiných států

Povinnost žádat Úřad pro ochranu osobních údajů o povolení k předání nebo předávání osobních údajů týkajících se žadatelů o udělení azylu nebo azylantů do jiných států se na ministerstvo nevztahuje^12a).

_______________________

^12a) § 27 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.

§ 72

Pobyt na vízum za účelem řízení o udělení azylu

(1) Cizinci, který podal (návrh na zahájení řízení) žádost o udělení azylu, udělí policie vízum za účelem řízení o udělení azylu; to neplatí, pokud cizinec pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního (předpisu.⁴⁾ ) předpisu ⁴⁾ anebo je umístěn v zařízení pro zajištění cizinců³⁾ nebo pokud podal žádost o udělení azylu v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. Policie udělí vízum v den, kdy odpadl důvod podle předchozí věty.

(2) Vízum podle odstavce 1 opravňuje cizince k pobytu po dobu 60 dnů, pokud tento zákon nestanoví jinak; dobu pobytu policie na žádost cizince prodlouží (vždy) až o 60 dnů. Žádost o prodloužení doby pobytu je cizinec povinen podat v době platnosti tohoto víza. Platnost víza za účelem řízení o udělení azylu zaniká nabytím právní moci rozhodnutí ve věci azylu.

(3) Pobývá-li cizinec mimo azylové zařízení, prodlužuje dobu pobytu podle odstavce 2 odbor cizinecké a pohraniční policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizincea o tomto prodloužení neprodleně informuje ministerstvo.

((4) Vízum podle odstavce 1 policie udělí na žádost cizince, kterému v době řízení o udělení azylu zaniklo oprávnění pobývat na území podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾ )

(§ 73

Pobyt na vízum za účelem strpění pobytu

(1) Vízum za účelem strpění pobytu udělí jako orgán policie odbor cizinecké a pohraniční policie příslušný podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu. Vízum se udělí na žádost cizince, který předloží doklad o podání žaloby proti rozhodnutí o neudělení azylu nebo o zastavení řízení o udělení azylu; to neplatí, pokud cizinec na území pobývá na základě víza nebo povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾

(2) Vízum podle odstavce 1 opravňuje cizince k pobytu na území po dobu platnosti víza, která je 365 dnů; na žádost cizince odbor cizinecké a pohraniční policie platnost víza prodlouží, a to i opakovaně. Platnost víza zaniká nabytím právní moci rozhodnutí soudu o žalobě.

(3) K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu nebo prodloužení jeho doby platnosti je cizinec povinen předložit

a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem,

b) doklad potvrzující existenci důvodu pro udělení tohoto víza,

c) 3 fotografie; fotografie nepředkládá při žádosti o prodloužení doby platnosti, pokud nedošlo k podstatné změně podoby.

(4) O udělení víza za účelem strpění pobytu a prodloužení doby jeho platnosti odbor cizinecké a pohraniční policie neprodleně informuje ministerstvo.)

§ 73

Pobyt v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště

(1) Policie umístí do přijímacího střediska v tranzitním prostoru mezinárodního letiště cizince, jenž učinil prohlášení o azylu v tomto prostoru.

(2) Ministerstvo dopraví cizince do jiného ministerstvem určeného azylového zařízení na území, jestliže

1. nevydá rozhodnutí do 5 dnů ode dne zahájení řízení o udělení azylu,

2. ministr vnitra nerozhodne o rozkladu do 30 dnů ode dne jeho podání, nebo

3. soud nevydá rozhodnutí do 30 dnů ode dne podání opravného prostředku proti rozhodnutí o rozkladu.

(3) Cizinec, jenž je v době nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se azyl neuděluje nebo jímž bylo řízení o udělení azylu zastaveno, umístěn v přijímacím středisku podle odstavce 1, nesmí toto středisko opustit do doby vycestování mimo území.

(§ 74

Nemůže-li si cizinec, jemuž je uděleno vízum podle § 73, zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo.

§ 75

(1) Cizinec, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků.

(2) Cizinci, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, lze s ohledem na prokázané majetkové a finanční poměry jeho nebo jeho rodiny poskytnout na jeho žádost finanční příspěvek až do výše životního minima.⁹⁾

(3) Žadatel o finanční příspěvek je povinen uvést své osobní a majetkové poměry, popřípadě osobní nebo majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.

(4) Finanční příspěvek nelze poskytnout, pokud náklady spojené s pobytem cizince, jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu, hradí právnická nebo fyzická osoba, která cizince na území pozvala.

(5) O žádosti o poskytnutí finančního příspěvku rozhoduje ministerstvo; finanční příspěvek vyplácí místně příslušný okresní úřad.

(6) Finanční příspěvek zahrnuje

a) příspěvek na zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb,

b) příspěvek na dietní stravování,

c) příspěvek na zajištění nezbytných nákladů na domácnost.)

§ 76

Pobyt azylanta

Azylant (je oprávněn k trvalému pobytu) má trvalý pobyt na území po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.

(Hlášení pobytu

§ 77

(1) Účastník řízení o udělení azylu je hlášen k pobytu v azylovém zařízení.

(2) Účastník řízení o udělení azylu může být přihlášen k pobytu mimo pobytové středisko. Místo pobytu je povinen oznámit ministerstvu.

§ 78

(1) Účastník řízení o udělení azylu ubytovaný mimo azylové zařízení a cizinec, kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu, je povinen se přihlásit u odboru cizinecké a pohraniční policie příslušného podle místa, kde je hlášen k pobytu, do 3 dnů od zahájení řízení nebo udělení víza; ve stejné lhůtě je povinen odboru cizinecké a pohraniční policie příslušnému podle nového místa, kde je hlášen k pobytu, oznámit změnu pobytu.

(2) Azylant je povinen přihlásit se k trvalému pobytu u odboru cizinecké a pohraniční policie příslušného podle místa, kde je hlášen k pobytu, do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o azylu; do 3 pracovních dnů je povinen odboru cizinecké a pohraniční policie příslušnému podle nového místa hlášeného pobytu oznámit změnu pobytu.

(3) Každé ohlášení pobytu účastníka řízení o udělení azylu oznámí odbor cizinecké a pohraniční policie ministerstvu; pobyt azylanta oznámí tento orgán ministerstvu na jeho žádost.

(4) Při hlášení pobytu a hlášení jeho změn se postupuje podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾ )

Hlášení místa pobytu

§ 77

(1) Místem hlášeného pobytu žadatele o udělení azylu je azylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn.

(2) Žadatel hlášený v azylovém zařízení je povinen písemně oznámit úmysl změnit místo hlášeného pobytu. Oznámení musí učinit nejpozději 15 dnů před změnou místa hlášeného pobytu místně příslušnému oddělení cizinecké policie.K oznámení připojí písemné potvrzení obsahující souhlas vlastníka objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen k bydlení nebo ubytování, nebo jeho vymezené části, s ohlášením změny místa pobytu; je-li vlastníkem právnická osoba, v potvrzení uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo, potvrzení dále opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu).

(3) Změnu místa hlášeného pobytu žadatel o udělení azylu ohlásí odboru cizinecké a pohraniční policie příslušnému podle místa nového pobytu (dále jen „útvar policie“).

(4) Při ohlášení změny místa pobytu je žadatel o udělení azylu povinen

1. sdělit vyplněním přihlašovacího tiskopisu příjmení, jméno, den, měsíc, rok a místo narození, státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo průkazu žadatele o udělení azylu a předpokládanou dobu ubytování,

b) předložit potvrzení podle odstavce 2. Potvrzení musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem vlastníka. Podmínka úředního ověření podpisu neplatí, pokud vlastník podepíše potvrzení před pracovníkem útvaru policie a současně předloží doklad totožnosti,

c) předložit průkaz žadatele o udělení azylu.^.

5. Útvar policie rozhodne o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných anebo padělaných dokladů, nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností anebo na návrh vlastníka.

6. Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 5 se za místo hlášeného pobytu považuje azylové zařízení, v němž byl žadatel o udělení azylu naposledy hlášen k pobytu.

§ 78

1. Azylant je povinen přihlásit se k trvalému pobytu u útvaru policie do 3 pracovních dnů ode dne

1. doručení rozhodnutí o azylu, nebo

2. změny místa trvalého pobytu.

(2)Útvar policie oznámí ministerstvu změnu místa pobytu azylanta.

(3) Při hlášení pobytu azylanta a hlášení jeho změn se postupuje podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾

§78a

Útvar policie oznámí ministerstvu ohlášení změny místa pobytu do 3 pracovních dnů.

HLAVA XI

AZYLOVÁ ZAŘÍZENÍ

§ 79

(1) Přijímací středisko slouží k ubytování (účastníka řízení o udělení azylu) cizincedo doby provedení úkonů uvedených v § 46 nebo po dobu, kterou stanoví tento zákon.

(2) Pobytové středisko slouží k ubytování (účastníka řízení) žadatele o udělení azylu do doby nabytí právní moci (rozhodnutí o udělení azylu) rozhodnutí o jeho žádosti o udělení azylu; ministerstvo může ve zřetele hodném případě udělit výjimku.

(3) Integrační azylové středisko slouží k přechodnému ubytování (cizinců, kterým byl udělen azyl) azylantů.

§ 80

(1) Azylová zařízení zřizuje ministerstvo.

(2) Přijímací střediska provozuje ministerstvo.

(3) Pobytová střediska a integrační azylová střediska provozuje ministerstvo nebo právnická osoba v rozsahu pověření uděleného ministerstvem a za úplatu.

(4) Stát prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zajistí podmínky pro úspěšnou integraci (dětí účastníků řízení o  udělení azylu, které v  České republice plní povinnou školní docházku, do výchovně vzdělávacího procesu v příslušné základní škole) žadatelů o udělení azylu, pro něž je školní docházka povinná podle zákonů České republiky, do vzdělávání v základní škole.

§ 81

Cizinec ubytovaný v přijímacím nebo pobytovém středisku má právo

a) na bezplatné zajištění základního hygienického standardu,

b) na bezplatné zajištění stravy odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 15 let pětkrát denně,

c) na lůžko a skříňku na uložení osobních věcí,

d) přijímat návštěvy,

e) přijímat balíčky a peníze,

f) přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení,

g) na nepřetržitý osmihodinový čas ke spánku,

h) za podmínek stanovených v (§ 82) ubytovacím řádu opustit pobytové středisko.

(§ 82

Účastník řízení o udělení azylu je povinen písemně oznámit vedoucímu příslušného pobytového střediska opuštění tohoto střediska na dobu delší než 24 hodin. V oznámení účastník řízení uvede adresu, kde se bude zdržovat, a délku pobytu mimo pobytové středisko.)

§ 82

Žadatel o udělení azylu hlášený k pobytu v pobytovém středisku může toto středisko opouštět na dobu nejdéle 30 dnů.

§ 83

(1) Ministerstvo vydá ubytovací řád pro azylová zařízení, kterým se upravují podrobnosti o organizačně technickém zabezpečení pobytu cizince v azylovém zařízení.

(2) Ubytovací řád stanoví zejména

1. časový rozvrh výplaty kapesného,

b) podmínky opouštění azylového zařízení,

c) časový rozvrh poskytování stravy,

d) časový rozvrh poskytování zdravotní péče, a

e) režim návštěv.

(3) V případě cizince, který není schopen porozumět jazyku, ve kterém je ubytovací řád vydán, zajistí provozovatel seznámení cizince s jeho obsahem náhradním způsobem.

(4) Ubytovací řád se zveřejní i v jazyce, kterému je schopna porozumět převážná část ubytovaných, a je umístěn na veřejně přístupném místě.

(§ 84

Příspěvek obci

Stát prostřednictvím ministerstva poskytuje obci příspěvek k částečné úhradě nákladů obce vynaložených v souvislosti s azylovým zařízením v jejím území.)

§ 84

Příspěvek obci

Ministerstvo poskytuje obci příspěvek

a) na  úhradu nákladů obce vynaložených v souvislosti s azylovým zařízením na jejím území,

b) na úhradu neinvestičních nákladů základních škol, které navštěvují žadatelé o udělení azylu.

HLAVA XII

SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ

A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 85

Při ukončení pobytu a vycestování cizince se postupuje podle zvláštního právního předpisu,⁴⁾ pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 85a

Právní postavení cizince vyplývající z jeho oprávnění k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu⁴⁾ nebo z umístění v zařízení pro zajištění cizinců³⁾ není prohlášením o azylu nebo podáním žádosti o udělení azylu (§ 10) dotčeno.

§ 86

(1) Ministerstvo informuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o osobách, kterým byl udělen azyl, do 3 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.

(2) Ministerstvo vydává statistické přehledy o počtu účastníků řízení podle tohoto zákona a počtu azylantů.

/(3) Ministerstvo uzavře s právnickou nebo fyzickou osobou zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům smlouvu o příspěvku k úhradě nákladů spojených s poskytováním právní pomoci týkající se řízení o azylu.)

§ 87

((1) Policie poskytne ministerstvu na jeho žádost informace potřebné ke spolehlivému zjištění skutečnéhostavu věci v řízení podle tohoto zákona. Policie poskytnutí informace odmítne, pokud by tímto poskytnutím bylo ohroženo plnění jejích úkolů.)

(1) Policie, zpravodajská služba České republiky nebo Ministerstvo zahraničních věci poskytne ministerstvu anebo soudu na jejich žádost informaci nebo stanovisko potřebné ke spolehlivému zjištění skutečného stavu věci v řízení podle tohoto zákona. Policie nebo zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace anebo stanoviska odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejich úkolů. Je-li obsahem informace nebo stanoviska skutečnost, kterou je nutno v zájmu České republiky utajovat, nestávají se součástí spisu.

(2) Policie sdělí ministerstvu neprodleně skutečnosti rozhodné pro zahájení řízení o odnětí azylu a skutečnosti, které brání cizinci dostavit se ve stanovené lhůtě do přijímacího střediska.

(3) Policie sdělí neprodleně na žádost cizince adresu přijímacího střediska.

(4) Policie sdělí ministerstvu bez zbytečného odkladu jméno, příjmení, datum narození, pohlaví, státní příslušnost cizince, jenž učinil prohlášení o azylu, a den a místo učinění prohlášení o azylu.

§ 88

Zdravotní péče

(1) (Cizinci se po dobu od prohlášení o azylu učiněném na hraničním přechodu nebo v  přijímacím středisku) Žadateli o udělení azylu a jeho dítěti narozenému na území sedo skončení řízení o udělení azylu (a po dobu platnosti víza za účelem strpění pobytu podle § 73) poskytuje na území zdravotní péče v souvislosti s úrazem nebo onemocněním, narozením dítěte, nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví; to neplatí, pokud (cizinec) žadatel o udělení azylu nebo dítě pobývá na území na základě víza nebo povolení k pobytu uděleného podle zvláštního právního (předpisu.⁴⁾)předpisu⁴⁾ nebo pokud je zdravotní péče zajištěna podle jiného právního předpisu.

(2) Náklady spojené s poskytováním zdravotní péče podle odstavce 1 hradí stát; úhradu nákladů vzniklých zdravotnickému zařízení zajišťuje ministerstvo z kapitoly státního rozpočtu Všeobecná pokladní správa.

(3) Dítě, které se narodilo azylantce a pobývá na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem do doby, než bude rozhodnuto o udělení azylu nebo jiném druhu pobytu na území podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾

§ 88a

Žadatel o udělení azylu a azylant je povinen oznámit ministerstvu do 15 dnů narození dítěte.

§ 89

(1) Je-li (účastník řízení) žadatel o udělení azylu mladší 18 let a na území se zdržuje bez svého zákonného zástupce, je mu soudem k ochraně jeho práv a právem chráněných zájmů spojených s pobytem na území ustanoven opatrovník podle zvláštního právního předpisu.¹³⁾ S ohledem na ochranu nezletilce stanoví soud na podnět ministerstva opatrovníka bezodkladně předběžným opatřením.

(2) Funkci opatrovníka vykonává příbuzný nezletilého zdržující se na území; není-li takové osoby nebo nelze-li funkcí opatrovníka takovou osobu pověřit, vykonává funkci opatrovníka jiná vhodná fyzická nebo právnická osoba anebo okresní úřad podle místa, kde je nezletilý hlášen k pobytu.

§ 90

Česká republika může udělit cizinci azyl bez předchozího řízení, pokud je uznán uprchlíkem dle mezinárodní smlouvy rozhodnutím Úřadu Vysokého komisaře za podmínky dodržení zásady spravedlivého rozdělení břemene se smluvními státy Úmluvy

o právním postavení uprchlíků.

§ 91

Překážky vycestování

(1) Povinnost ukončit pobyt neplatí,

a) pokud by byl cizinec nucen vycestovat

1. do státu, kde je ohrožen jeho život nebo svoboda z důvodu jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení, nebo

2. do státu, kde mu hrozí nebezpečí mučení, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu anebo kde je jeho život ohrožen v důsledku válečného konfliktu, nebo

3. do státu, který žádá o jeho vydání pro trestný čin, za který zákon tohoto státu stanoví trest smrti, anebo

2. jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky (.) , nebo

3. jestliže v zemi původu nebo v třetí zemi, ochotných přijmout nezletilou osobu bez doprovodu, není po jejím příchodu k dispozici přiměřené přijetí a péče podle potřeb jejího věku a stupně samostatnosti.

(2) Ustanovení předchozího odstavce neplatí, jestliže cizinec

a) může vycestovat do jiného státu, nebo

b) ohrožuje bezpečnost státu nebo je odsouzen za zvlášť závažný trestný čin anebo je-li to odůvodněno plněním mezinárodních závazků; v takovém případě se cizinci umožní vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud tento cizinec doloží, že nemůže z území vycestovat, udělí mu policie vízum za účelem strpění pobytu podle zvláštního právního předpisu.⁴⁾

§ 91a

Při vydávání cestovních dokladů uprchlíkovi, kterému byl status uprchlíka přiznán podle mezinárodní smlouvy¹⁾v  jiném státě a v jehož případě přešla odpovědnost podle mezinárodní smlouvy ^13a) na Českou republiku, se postupuje podle hlavy VIII díl 3 s výjimkou § 61 odst. 3.

__________________

13a) Evropská dohoda o přechodu odpovědnosti za uprchlíky, uveřejněná pod č. /2001 Sb.m.s.

§ 92

Způsobilost k právním úkonům

Za způsobilého k právním úkonům podle tohoto zákona se považuje cizinec ode dne, kdy dosáhl věku 18 let. Nemůže-li jednat samostatně, je mu ustanoven opatrovník.

§ 93

((1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně poruší povinnost stanovenou v § 7, § 23 odst. 2, § 45 odst. 1, § 46 odst. 1, § 47, 49, § 51 až 53, § 56, § 77 odst. 2, § 78 odst. 1 a 2 nebo § 82).

1. Přestupku se dopustí ten, kdo

1. úmyslně poruší povinnost stanovenou v § 3e odst. 3 písm. b), § 4a odst. 1, § 4a odst. 3 písm. b), § 23 odst. 2, § 45 odst. 1, § 46 odst. 1, § 46 odst. 2, § 47, § 49, § 51 až 54, § 72 odst. 2, § 73 odst. 3 nebo § 77 odst. 2,

2. úmyslně poruší povinnost stanovenou v § 4a odst. 3 písm. a), § 41 odst. 1, § 56 nebo § 88a, anebo

3. opustí pobytové středisko, v němž je hlášen k pobytu, na dobu delší 30 dnů.

((2) Za přestupek lze uložit pokutu do výše 2 000 Kč.)

(2) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) a c) lze uložit pokutu do výše 2000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. b) lze uložit pokutu do výše 1000 Kč.

(3) Na přestupky a jejich projednávání se vztahuje zvláštní právní předpis.¹⁴⁾

((4) Přestupek projednává ministerstvo.

(5) Pokutu v blokovém řízení za přestupek ukládá a vybírá ministerstvo.)

(4) Pokutu vymáhá finanční úřad.¹⁵⁾

(5) V blokovém řízení lze uložit pokutu ve výši do poloviny částky podle odstavce 2.

§ 93a

(1) Správního deliktu se dopustí

a) letecká společnost, která

1. na území přepraví cizince, jenž nemá cestovní doklad, nebo

2. nesplní povinnost dopravit cizince z území /§ 56a odst. 2/,

b) zdravotnické zařízení, které nesplní povinnost podle § 56b.

2. Ministerstvo za správní delikt

a) podle odstavce 1 písm. a) uloží pokutu až do výše 100 000 Kč,

b) podle odstavce 1 písm. b) uloží pokutu až do výše 10 000 Kč.

(3)Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o porušení povinnosti, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

(5) Pokutu vybírá ministerstvo a vymáhá příslušný finanční úřad. Výnos z pokuty je příjmem státního rozpočtu. Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.¹⁶⁾

(6) Na řízení o správním deliktu se nevztahují ustanovení části čtvrté, oddíl 2 až 4 a části páté správního řádu.

^{________________________________________}

¹⁶⁾ Zákon č. 337/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů

§ 94

Přechodná ustanovení

(1) Žádost o přiznání postavení uprchlíka podaná žadatelem před nabytím účinnosti tohoto zákona se považuje za návrh na zahájení řízení o udělení azylu a posuzuje se podle tohoto zákona.

(2) Cizinec, kterému bylo přiznáno postavení uprchlíka podle dřívější úpravy, se dnem účinnosti tohoto zákona považuje za azylanta podle tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

§ 95

Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 186/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 138/1999 Sb. a zákona č. 168/1999 Sb., se mění takto:

V § 2 odst. 2 se ve větě druhé zrušují slova "a uprchlíků".

ČÁST TŘETÍ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 96

Zrušuje se zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb., a čl. III zákona č. 150/1996 Sb.

§ 97

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

(