Vládní návrh devizového zákona - EU

i.

V. Vztah k Ústavě a státnímu rozpočtu

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a nebude mít dopad na rozpočet České republiky.

K článku I

K bodům 1 a 2

Zlato se vypouští z pojmu devizových hodnot, protože ztrácí ve světě i v České republice devizový význam. Zlato je především komoditou, kterou není třeba podřizovat regulačnímu režimu devizového zákona. Tím také ztrácí význam definice zlata jako devizové hodnoty.

Podle dosavadního znění § 1 písmeno e) devizového zákona, se pro účely devizového zákona zlatem rozumí světově obchodovatelné slitky zlata, jehož ryzost prokazuje otisk značky nebo připojené osvědčení vydané oprávněnou osobou. Tato definice devizového zlata způsobuje výkladové potíže. Pojem ”světově obchodovatelné slitky zlata” je obtížně aplikovatelný. Není zřejmé, který světový trh má sloužit k obchodování, zda londýnský, v Johannesburgu, v Paříži atd. Obtížně aplikovatelný je i pojem ”oprávněné osoby vydávající osvědčení”. Nelze jednoznačně určit, zda jsou oprávněnými osoby uvedené v seznamu (tzv.”The Good Delivery List”), který uveřejňuje a průběžně aktualizuje The London Bullion Market Association nebo jiné osoby. Zlaté cihly tuzemských výrobců nemohou být zlatem ve smyslu devizového zákona, protože nebudou světově obchodovatelné, i když některé podmínky devizového zlata mohou splňovat (např. ryzost slitků, prokázání ryzosti osvědčením vydaným oprávněnou osobou).

K bodu 3

MMF, Eurostat a Evropská centrální banka vyžadují údaje o poskytnutých finančních úvěrech v rozdělení odpovídajícím navrhovanému doplnění definice finančního úvěru. Do pojmu finační úvěr se proto navrhuje rovněž zahrnout hypotéční úvěry, spotřebitelské úvěry a finanční leasing. Navrhovaná změna je v souladu se směrnicí Rady č. 88/361/EHS. Změna statisticky transparentnějším způsobem vyjadřuje složení finančních úvěrů.

K bodu 4

Mění se část definice obchodu s devizovými hodnotami. Navrhovaná úprava reaguje na činnost osob bez devizové licence, nabízejících veřejnosti na hranici legality zprostředkování obchodů s devizovými prostředky a zhodnocení poskytnutých devizových prostředků operacemi na zahraničních devizových trzích. V zájmu ochrany veřejnosti, provádění těchto činností s odbornou péčí a prokazatelným způsobem je nezbytné postihnout jako obchodování s devizovými hodnotami i tyto činnosti. Definice se rozšiřuje na všechny služby související s nákupem nebo prodejem devizových hodnot jako jsou např. zprostředkování nebo obstarání takového obchodu, včetně přijímání a předávání pokynů k jeho provedení a zajištění.

K bodu 5

Podle článku 94 Evropské dohody je Česká republika povinna spolupracovat v oblasti statistiky. Podle článku VIII část 5 Dohody o Mezinárodním měnovém fondu je povinna poskytovat údaje o národní ekonomice.

Navrhovaná definice přímé investice konkretizuje standardy statistického zjišťování podle manuálu Mezinárodního měnového fondu pro platební bilanci (5. vydání z  r. 1993), dokumentu OECD (OECD benchmark definition of foreign direct investment, r.1996). Na tyto standardy se odvolává rovněž Eurostat a Evropská centrální banka, která je ve svých doporučeních a dalších dokumentech (ECB/2000/5, ECB/1998/17, ECB/1998/10), týkajících se statistického vykazování dat platební bilance, uvádí jako závazné pro všechny členské státy. Česká republika, aby mohla dostát svým budoucím závazkům vyplývajícím z členství v EU a ECB musí již dnes sledovat dokumenty těchto institucí a v rámci právního řádu vytvářet předpoklady pro naplnění jejich požadavků.

Definice přímé investice se upřesňuje tak, aby byla v souladu s obsahem tohoto pojmu vymezeném v uvedených dokumentech. To znamená, že pod pojem přímé investice bylo třeba zahrnout nejenom pěti a víceleté finanční úvěry poskytované investorem, ale i všechny ostatní finanční toky, které probíhají mezi investorem a podnikem, do kterého investor přímo investuje.

Další, v poslední době stále častější formou přímé investice, je výkon účinného vlivu na řízení podniku, který vyplývá z uzavřených úvěrových smluv, aniž by investor měl na tomto podniku jakýkoliv majetkový podíl. Investor v těchto případech podmiňuje poskytnutí finančního úvěru nejčastěji tím, že bude moci podstatným způsobem ovlivňovat výběr řídícího managementu podniku.

Přímá investice v praxi vzniká také tehdy, když více osob jednajících ve shodě splní podmínky některé z forem přímé investice.

K bodům 6, 8, 27, 28, 31 a 35

V návaznosti na zrušení § 18, který umožňoval zavést povolovací režim na dovoz a vývoz hotovostí, je třeba zrušit i všechna ustanovení, která upravovala činnost celních úřadů v případě zavedení takové regulace, jako bezpředmětná.

K bodu 7

Úprava navazuje na zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Ministerstva a jiné správní orgány a státní rozpočtové organizace mají nově postavení organizačních složek státu.

K bodu 9

Zrušení devizových povolení v běžném režimu devizového zákona je nutné promítnout do znění stávajícího § 3, které se bude nově týkat pouze devizových licencí, u kterých zároveň dochází k některým věcným změnám. Devizové licence bude udělovat Česká národní banka, a to k podnikání v oblasti obchodování s devizovými hodnotami nebo k poskytování peněžních služeb ve vztahu k zahraničí.

Před udělením devizové licence k prodeji cizí měny za českou měnu je nezbytné prověřit, zda se žadatel o devizovou licenci osvědčil jako řádný směnárník, zda prováděl směnárenskou činnost v souladu s právními předpisy a je způsobilý provádět další devizovou činnost. Na základě dosavadních zkušeností s povolováním směnáren a kontrolou jejich činnosti, se považuje lhůta 12 měsíců nepřetržitého provádění směnárenské činnosti za odpovídající ( odst.4).

Zahraniční platební styk a poskytování peněžních služeb ve vztahu k zahraničí předpokládá provádění převodů peněžních prostředků do i ze zahraničí, tedy oběma směry. V zájmu zabránění možného obcházení zákona, odstranění výkladových problémů v oblasti aplikace a z hlediska zajištění dostatečné opory v zákoně navrhovaná úprava explicitně stanoví, že bez devizové licence nelze poskytovat peněžní služby ani v omezeném rozsahu, tj. pouze do zahraničí nebo pouze ze zahraničí ( odst. 6).

Veřejnosti chybí dostupná informace o tom, kterému devizové místu udělila Česká národní banka řádně licenci, co tato licence obsahuje a tento nedostatek kritizuje. Česká národní banka nemá zákonné zmocnění ke zveřejnění, komu a jaké devizové licence udělila a co devizová licence obsahuje. Zveřejněním seznamu devizových míst, jimž byla udělena devizová licence, a základních údajů o nich, stejně tak jako základních údajů z jejich devizové licence, se devizově licenční činnost České národní banky stane transparentní (odst. 7).

K bodům 10, 11 a 12

Omezení v devizové oblasti nevyplývají jenom z devizového zákona, ale i z dalších právních předpisů (zákon č. 48/2000 Sb., o opatřeních ve vztahu k afghánskému hnutí Talibán, zákon č. 98/2000 Sb., o provádění mezinárodních sankcí k udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy).

K bodům 10, 15, 16, 17, 18, 21, 29 a 30

V návaznosti na zrušení všech ustanovení obsahujících zmocnění devizových orgánů k udělení devizových povolení v části druhé zákona (viz body 14, 23, 25), byly upraveny příslušné části dalších ustanovení ( zrušena slova ”devizové povolení” a doplněna ”zvláštní povolení” podle § 32 odst. 1 a 2) nebo vypuštěna i celá ustanovení zákona, která s touto skutečností souvisela.

K bodu 13

Oznamovací povinnost je stanovena v souladu s mezinárodními závazky České republiky (článek 94 Evropské dohody, článek VIII část 5 Dohody o Mezinárodním měnovém fondu) a konkretizována v souladu se statistickými standardy uplatňovanými a požadovanými Mezinárodním měnovým fondem, OECD a rovněž Evropskou centrální bankou.

Oznamovací povinnost se také vztahuje na jiné formy vkladů v zahraničí jako jsou vkladní knížky, certifikáty o vkladu apod. (odst. 1 písm. c). Ze statistického hlediska je třeba podchytit všechny druhy vkladů uložených v zahraničí. Z hlediska platební bilance je třeba sledovat vklady jen od určité výše. Oznamovací povinnosti tak bude plněna od určitého celkového limitu zahraničních vkladů (např. ekvivalent 500 000,- Kč). Výši limitu upraví vyhláška.

Mezi skutečnosti, které podléhají oznamovací povinnosti jsou zařazeny i operace vykazované v rámci běžného účtu platební bilance. Oznamování údajů o transakcích realizovaných v rámci zahraničního obchodu se zbožím a službami bude ČNB formou vyžádání získávat pouze od několika vybraných společností, které poskytují služby na nadnárodní úrovni, zejména jde o železniční, leteckou, automobilovou dopravu a telekomunikační služby (odst. 2).

Oznamovací povinnost se rozšiřuje i na cizozemce (rezidenta), který podniká na území České republiky. Cizozemec bude oznamovat ČNB pouze skutečnosti, které vyplývají z jeho podnikatelské činnosti provozované v tuzemsku (odst. 3).

Pro účely souhrnného vykazování údajů o portfoliových investicích (v rámci finančního účtu platební bilance) v potřebné struktuře je rovněž stanovena pro všechny subjekty, které mohou vést evidenci cenných papírů, zejména pro Středisko cenných papírů, povinnost oznamovat tyto údaje ČNB (odst. 4).

Podle manuálu Mezinárodního měnového fondu pro sestavování platební bilance a rovněž podle doporučení Evropské centrální banky musí i Česká republika zajistit sběr podrobných dat o portfoliových investicích, a to v členění podle druhu cenných papírů, jejich splatnosti, odvětví emitenta, jakož i podle země sídla či trvalého pobytu investora. V rámci Eurozóny jsou budovány centrální registry cenných papírů, ze kterých Evropská centrální banka (resp. pobočky ECB) získává potřebná data pro statistické účely.

S údaji, získanými na základě plnění oznamovací povinnosti musí devizová místa a devizové orgány nakládat tak, aby nedošlo k jejich použití pro jiné, než statistické účely (odst. 7).

K bodům 14 a 23

Zrušení § 6, 10 až 12 a 14 až 16 má harmonizační charakter. S výjimkou transferové povinnosti tuzemců stanovené v § 6 odst 1, jde u všech ostatních ustanovení fakticky pouze o jejich formální zrušení, neboť na základě nařízení vlády č. 129/1998 Sb. a nařízení vlády č. 169/2000 Sb. není již v současné době třeba k těmto operacím devizové povolení.

Nařízením vlády č. 169/2000 Sb. se umožnilo tuzemcům volné zřizování účtů v zahraničí (bez devizového povolení). V současné době se transferová povinnost týká pouze peněžních prostředků v hotovosti, které by tuzemec nabyl v zahraničí, nespotřeboval je a ani je neuložil na účet. Transferová povinnost v praxi nemá žádný význam, a proto se navrhuje její zrušení.

Zároveň se ruší § 13, který obsahuje zmocnění k vydání opatření, kterým by byly stanoveny podmínky pro provádění operací tuzemců s peněžními prostředky v české a cizí měně na zahraničním peněžním trhu. Toto ustanovení nebylo nikdy využito.

K bodům 19 a 22

Transformace opatření na vyhlášku souvisí se změnami forem právních předpisů zakotvených v zákoně č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.

K bodu 20

Navrhovaná změna reaguje především na právní úpravu v oblasti kapitálového trhu, která umožňuje institucionálním investorům provádět devizové obchody při obhospodařování majetku v rámci výkonu jejich činnosti. Např. novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech, provedená zákonem č. 362/2000 Sb., umožní investiční společnosti pro podílový nebo investiční fond, který obhospodařuje, uzavírat zajišťovací obchody, zejména opční a termínové obchody, k omezení rizik z nepříznivého vývoje kurzů cenných papírů, úrokových měr nebo devizových kurzů v souvislosti s obhospodařováním majetku v podílovém nebo investičním fondu. S ohledem na regulaci těchto subjektů stanovenou zvláštními zákony se navrhuje odstranit regulaci podle devizového zákona. Navrhovaná úprava pokrývá i obchody s cizí měnou a finančními deriváty, souvisí-li tyto obchody s poskytováním investičních služeb v rozsahu povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry uděleného podle zákona o cenných papírech.

Navrhovaná změna dále předjímá úpravu připravovaného zákona o platebním styku, který umožní i nebankovním subjektům účast při provozování platebních systémů zajišťujících i přeshraniční převody peněžních prostředků. Navrhuje se odstranit duplicitní správní řízení o udělení devizové licence k poskytování peněžních služeb ve vztahu k zahraničí podle devizového zákona. K provozování platebního systému podle zákona o platebním styku bude vyžadována licence České národní banky, která by měla být dostatečnou zárukou, že provozovatel a účastníci platebního systému budou podnikat v mezích zákona.

K bodu 24

Předmětným ustanovením je splněn závazek České republiky vyplývající z článku 45 bodu 7 věty druhé Evropské dohody, jak je podrobněji popsáno v obecné části důvodové zprávy.

Záměrem citovaného ustanovení Evropské dohody je umožnit nabývání tuzemských nemovitostí pro podnikání všem ”organickým součástem” zahraničních právnických osob bez ohledu na to, že jejich pojmenování může být v jednotlivých státech rozdílné (branch resp. odbočka či pobočka, agency resp. zastoupení). Jeho podstatou je odstranit jedno ze zbývajících omezení volného pohybu kapitálu a fakticky vytvořit stejné podmínky pro podnikání zahraničních osob v České republice jako pro české osoby, jak ostatně stanoví v obchodním zákoníku § 21 odstavec 1 (i když zde v návaznosti na určitá dosud existující omezení obsažená ve zvláštních právních předpisech, která jsou ale postupně odstraňována, uvádí: ”pokud ze zákona nevyplývá něco jiného”).

Při sjednávání Evropské dohody se vycházelo z pojmosloví užívaného ve státech Evropské unie. Tuzemská právní úprava v oblasti podnikání, včetně úpravy podnikání zahraničních osob na území České republiky, je někdy pojmově odlišná.

Platná právní úprava obsažená v obchodním zákoníku nezná pojem ”odbočka” používaný  Evropskou dohodou a pojem ”zastoupení” používá pouze ve smyslu obchodního zastoupení, kde však nejde o vlastní součást zahraniční osoby, ale o nezávislého podnikatele, tedy o samostatnou osobu odlišnou od zahraniční osoby, která pouze na základě písemné smlouvy a za provizi uzavírá určitý druh smluv resp. sjednává a uzavírá jménem zastoupeného obchody.

Obchodní zákoník rozumí podnikáním zahraniční osoby, tedy pokud jde o právnickou osobu se sídlem mimo území České republiky (z hlediska devizového zákona jde o cizozemce) případy, kdy zahraniční osoba umístí v tuzemsku svůj podnik nebo organizační složku podniku. Přitom zákonným předpokladem vzniku jejího oprávnění podnikat v České republice (v tuzemsku) je zápis takového podniku nebo organizační složky podniku do obchodního rejstříku ( § 21 obchodního zákoníku). Na základě tohoto zápisu resp. ze sbírky listin lze pak zjistit všechny potřebné základní údaje nejen o podniku nebo organizační složce podniku v tuzemsku, ale i o vlastní zahraniční osobě, tzn. že jsou zde k dispozici potřebné údaje k identifikaci zahraničního nabyvatele resp. vlastníka nemovitosti.

K tomu je třeba pro úplnost uvést, že zahraniční osoby mohou zakládat české právnické osoby (dceřinné společnosti), stejně tak jako se mohou podílet na založení české právnické osoby resp. vstupovat jako společníci nebo členové do českých právnických osob již založených. Protože české právnické osoby mají sídlo v tuzemsku, mají status tuzemce, tzn. že zahraniční osoby mají fakticky jejich prostřednictvím již v současné době přístup k tuzemským nemovitostem.

Praktickým důsledkem navrhované právní úpravy proto bude také skutečnost, že zahraniční právnické osoby při rozhodování o formě svého podnikání v České republice nebudou nadále determinovány právní úpravou platnou pro nabývání tuzemských nemovitostí, tzn. že zde nebudou zřizovat novou samostatnou právnickou osobu, pokud budou považovat z obecného hlediska za vhodnější způsob realizace svých podnikatelských aktivit v České republice spíše prostřednictvím svého podniku nebo organizační složky podniku.

K bodu 25

Harmonizační úprava. Zmocnění pro devizové orgány stanovit v případě potřeby vyhláškou limit na dovoz a vývoz hotovostí v české a cizí měně, nad který by bylo třeba vyžádat si devizové povolení od devizových orgánů zakotvené v § 18 nebylo nikdy využito a navrhuje se jeho zrušení.

K tomu uvádíme, že devizový zákon obsahoval také zmocnění stanovit vyhláškou limit pro plnění oznamovací povinnosti při dovozu a vývozu hotovostí v české a cizí měně, cestovních šeků, zlata a zlatých mincí. Tato oznamovací povinnost byla z devizových předpisů již vypuštěna a v upravené podobě zapracována do zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, a to jeho novelou č. 159/2000 Sb. účinnou od 1. srpna 2000.

Zároveň se zrušuje i zmocňovací ustanovení § 19 umožňující vládě stanovit vládním nařízením případy, kdy se devizové povolení nevyžaduje, neboť v návaznosti na zrušení předmětných ustanovení, tj. § 6, 10 až 12 a 14 až 16, by bylo bezpředmětné.

K bodu 26

Navrhovanou změnou se odstraňuje duplicita pojmů „plnění“ a „dodržování“ devizových předpisů.

K bodům 32 a 33

Legislativně technická úprava v návaznosti na zrušení § 6.

K bodu 34

Navrhovanou změnou se přesněji vymezuje subjektivní lhůta. Při dosavadním znění počítání této lhůty se devizový orgán dostával do výkladových problémů, zda je pokuta uložena vydáním prvoinstančního rozhodnutí nebo teprve právní mocí rozhodnutí ve druhém stupni, jak je tato lhůta vykládána soudy. Tento výklad umožňuje účastníkům protahovat správní řízení až do okamžiku, kdy v důsledku prekluze nemůže devizový orgán pokutu uložit.

K bodu 37

Legislativně technická úprava navazující na předchozí změny.

K bodům 36 a 38

Harmonizační změna. Navrhuje se přesunout ustanovení o depozitní povinnosti z dosavadního § 29 do § 31a, jako jedno z opatření, které by bylo možné použít při vážných hospodářských a finančních poruchách (doplněn i nadpis nad tato ustanovení), pokud by vláda ještě nemusela přistoupit k vyhlášení nouzového stavu v devizovém hospodářství.

Depozitní povinnost může být aktivována pouze v případě   nepříznivého vývoje platební bilance, kdy by v důsledku přetrvávajícího nadměrného přílivu kapitálu hrozilo prohloubení celkové nerovnováhy, které by mohlo vést k vážným hospodářským a finančním poruchám a k ohrožení stability měny, které by nebylo možné odvrátit běžnými nástroji měnové politiky.

V českém právu se tak formálně promítají závazky vyplývající z členství v OECD i budoucího členství v Evropské unii. Právní rámec dostávají předchozí oficiální prohlášení zástupců České republiky v OECD a v Evropské komisi, že depozitní povinnost bude použita pouze jako nestandardní měnový nástroj.

K bodu 39

Přímo zákonem se stanoví povinnost všech subjektů provozujících hromadné sdělovací prostředky vyhlásit na základě požadavku vlády neprodleně a bezúplatně nouzový stav v devizovém hospodářství. Tato povinnost koresponduje s obdobnou povinností stanovenou krizovým zákonem (§ 30 zákona č. 240/2000 Sb.).

K článku II

V návaznosti na návrh zrušit všechna ustanovení zákona obsahující regulované operace včetně § 19 devizového zákona, který obsahoval zmocnění pro vládu v případě příznivého vývoje platební bilance stanovit vládním nařízením další případy, kdy se devizové povolení u těchto regulovaných operací nevyžaduje, je třeba zároveň zrušit i obě nařízení vlády, která byla za jeho základě vydána, neboť po schválení novely se stanou bezpředmětnými.

K článku III

Zrušení zákazu placení sázek do zahraničí zakotveného v zákoně o loteriích a jiných podobných hrách je nejen otázkou harmonizace českého práva s právem ES, ale i otázkou dodržování přijatých mezinárodních závazků.

• Podle čl. 56 bodu 2. Smlouvy o založení ES jsou zakázána všechna omezení plateb.

• Podle čl. 60 Evropské dohody se Česká republika zavázala povolit jakékoliv platby na běžných účtech platební bilance.

• Na základě notifikace článku VIII Dohody o Mezinárodním měnovém fondu v roce 1995 se Česká republika zavázala nadále neomezovat běžné platby, tj. platby za zboží, služby a jednostranné převody.

Existence předmětného omezení v zákoně o loteriích a jiných podobných hrách je v rozporu s těmito přijatými mezinárodními závazky České republiky.

Zákaz placení sázek do zahraničí měl své opodstatnění v době přijetí zákona o loteriích a jiných podobných hrách v roce 1990, neboť korespondoval s tehdy platnou devizovou regulací, která neumožňovala osobám volný přístup k  cizím měnám.

V mezidobí však došlo k zásadní změně situace. V současné době platí v devizové oblasti naprosto liberální pravidla, která umožňují všem osobám bez rozdílu volně nakupovat libovolné cizí měny, žádným způsobem není omezován vývoz hotovostí, ani bezhotovostní převody peněz do zahraničí, tuzemci si mohou volně zřizovat účty v zahraničí. Proto i z hlediska platné devizově právní úpravy lze považovat předmětné ustanovení v zákoně o loteriích a jiných podobných hrách za nesystémové,za anachronismus, který zde zůstal zachován spíše administrativním nedopatřením.

K tomu uvádíme, že v rámci Evropské unie je obecnou tendencí států omezovat resp. zakazovat praxi sázení a předcházet tomu, aby se tato oblast stala zdrojem soukromého zisku.

Z řady rozhodnutí Evropského soudního dvora (např. případ Schindler, Zenatti, Laara) je patrno, že národní legislativa zakazující pořádání loterií v členském státě je sice považována za překážku svobody poskytování služeb podle čl. 49/ex.-čl. 59, ale ustanovení Smlouvy o založení ES týkající se této oblasti nevylučují přijetí takových nediskriminačních omezení, tzn. platných zároveň pro jejich domácí i zahraniční poskytovatele, které jsou uskutečňovány v zájmu ochrany příjemců těchto služeb (spotřebitelů) v rámci sociální politiky státu, neboť sázení přináší škodlivé sociální i individuální důsledky, a prevence kriminality.

Státy EU se tedy zaměřují výhradně na nediskriminační regulaci podnikání v oblasti loterií, sázkových a jiných her včetně regulace poskytování přeshraničních služeb, tj. například dovoz loterijních reklamních materiálů a losů, a nikoliv na omezování potenciálních příjemců této zábavy, tzn. sázejících osob resp. na omezování volného pohybu plateb.

K článku IV

K bodu 1

Navrhovaná změna zákona o České národní bance formálně navazuje na skutečnost, že zlato přestává být devizovou hodnotou definovanou v § 1 písmeno d) devizového zákona.

K bodu 2

Podrobné zmocnění k vydání prováděcího předpisu je obsaženo v § 9 odst. 4 devizového zákona. Zmocnění České národní banky podle § 36 písmeno b) k vydání vyhlášky pro obchod s devizovými hodnotami je tak duplicitní a proto se navrhuje jeho zrušení.

K bodu 3

Podle devizového zákona vydává Česká národní banka devizové licence, je oprávněna vydat zvláštní povolení podle § 32 odst. 8 devizového zákona a nebude vydávat devizová povolení. To je třeba formálně promítnout i do zákona o České národní bance.

K článku V

Účinnost novely se navrhuje v návaznosti na závazek České republiky vyplývající z čl. 45 bodu 7 věty druhé Evropské dohody, který má být splněn nejpozději ke konci šestého roku, který následuje po vstupu této dohody v platnost, tzn. do konce roku 2001. Přijetím navrhované úpravy v letošním roce s tím, že nabude účinnost prvního dne roku následujícího, bude tomuto požadavku vyhověno.

V Praze dne 2. května 2001

předseda vlády

Ing. Miloš Zeman, v.r.

ministr financí

Ing. Jiří Rusnok, v.r.

	Navrhovaný předpis ČR			Odpovídající předpis ES
Ustanovení (část,§,odst., písm. a pod.)	Obsah	Celex č.	Ustanovení (čl., písm., bod, odst., apod)	Obsah	Hodnocení slučitelnosti	Poznámka
§ 6 odst. 1	Zrušen (zbytková část transferové povinnosti)	11997E056	čl.56 odst.1 Smlouvy o založení ES	V rámci stanoveném touto kapitolou jsou zakázána všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi.	PL	Od 1. 1. 2001 se týkala pouze peněžních prostředků nabytých tuzemci v zahraničí a neuložených na účet.
§ 6 odst. 3	Zrušen (devizové povolení ke zřízení účtu v zahraničí)	11997E056	čl.56 odst.1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	Formální odstranění; neaplikováno od 1.1.2001 na základě nařízení vlády č. 169/2000 Sb.
§ 10	Zrušen (devizové povolení k nákupu nebo prodeji peněžních prostředků v cizí měně nebo zlata)	11997E056	čl.56 odst.1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	Formální odstranění; neaplikováno od 1.1.1999 na základě nařízení vlády č. 129/1998 Sb.
§ 11	Zrušen (devizové povolení k operacím se zahraničními cennými papíry)	11997E056	čl.56 odst.1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	viz poznámka k § 10
§ 12	Zrušen (devizové povolení k operacím s finančními deriváty)	11997E056	čl.56 odst. 1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	viz poznámka k § 10
§ 13	Zrušen (zmocnění k vydání opatření, kterým se stanoví podmínky pro provádění operací tuzemců na zahraničním peněžním trhu)	11997E056	čl.56 odst. 1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	ustanovení nebylo aktivováno
§ 14	Zrušen (devizové povolení k poskytování finančních úvěrů)	11997E056	čl.56 odst.1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	viz poznámka k § 10
§ 15	Zrušen (devizové povolení k používání zajišťovacích prostředků)	11997E056	čl.56 odst.1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	viz poznámka k § 10
§ 16	Zrušen (devizové povolení k jiným než přímým investicím)	11997E056	čl.56 odst.1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	viz poznámka k § 10
§ 17 odst. 2	umožnění nabývání tuzemských nemovitostí (s výjimkou zemědělské půdy a lesů) cizozemcům-právnickým osobám, které v ČR umístí svůj podnik nebo organizační složku podniku	11997E056	čl.56 odst.1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PS	viz poznámky na konci tabulkyx)
§ 18	Zrušen (zmocnění k vydání vyhlášky, kterou se stanoví limit na dovoz a vývoz bankovek a mincí)	11997E056	čl.56 odst.1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	ustanovení nebylo aktivováno
§ 31a	depozitní povinnost	11997E058 11997E060 11997E119 11997E120 11997E122	čl. 58 čl. 60 čl. 119 čl. 120 čl. 122 Smlouvy o založení ES	čl. 58 odst. 1 písm. b) Ustanovením čl. 56 není dotčeno právo členských států činit veškerá potřebná opatření, která by zabránila porušování vnitrostátních právních předpisů, zejména v oblasti zdanění a dohledu nad finančními istitucemi nebo stanovit postupy pro ohlašování kapitálových pohybů pro účely administrativní nebo technické, nebo činit opatření odůvodněná veřejným pořádkem či veřejnou bezpečností čl. 60 odst. 2 Aniž by byl dotčen článek 297 a pokud Rada neučinila opatření podle odst 1, členský stát může z vážných politických důvodů a v případě naléhavosti učinit jednostranná opatření vůči třetí zemi, týkající se pohybu kapitálu a plateb. čl. 119 odst. 3 Není-li Radou poskytnuta vzájemná pomoc doporučená Komisí nebo jsou-li poskytnutá vzájemná pomoc a učiněná opatření nedostatečné, zmocní Komise stát, který je v nesnázích, aby přijal ochranná opatření, jejichž podmínky a podrobnosti Komise určí. Rada může kvalifikovanou většinou takové zmocnění odvolat a podmínky a podrobnosti těchto opatření změnit. Čl. 120 odst. 1 Nastane-li náhlá krize v platební bilanci členského státu a není-li okamžitě učiněno rozhodnutí ve smyslu článku 119 odstavec 2, může tento členský stát preventivně učinit nezbytná ochranná opatření. Taková opatření smějí způsobit co nejmenší porušení fungování společného trhu a nesmějí přesahovat rozsah nezbytně nutný pro odstranění potíží, které náhle vznikly.	PL	Čl.122 odst.6 Články 119 a 120 se nadále vztahují na členské státy, pro které platí výjimka (tzn. nezapojených do EMU).

2. Novela zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů

§ 4 odst. 11

Odstranění zákazu placení sázek do zahraničí

11997E056

čl.56 odst. 2 Smlouvy o založení ES

V rámci stanoveném touto kapitolou jsou zakázána všechna omezení plateb mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi.

PL

Viz poznámky na konci tabulkyx);formální odstranění zákazu z  r. 1990, který odpovídal tehdy platné devizové regulaci.

	Číslo předpisu ES (kód celex)	Název předpisu ES
	11997D/AFI/CE	Smlouva o založení Evropského společenství, kapitola 4 (kapitál a platby) čl. 56-60 (nahradila Směrnici Rady 88/361/EEC, která je ale nadále používána EU pro sledování jednotlivých položek z hlediska volného pohybu kapitálu)
x) Poznámky: Podle Evropské dohody zakládající přidružení ČR k EU čl. 45 odst. 7 společnosti Společenství podnikající na území ČR nabudou vstupem této dohody v platnost, kde to bude nezbytné pro provádění výdělečných činností, pro něž jsou založeny, právo nabývat, užívat, pronajímat a prodávat nemovitosti, a pokud jde o přírodní zdroje, zemědělskou půdu a lesy, právo pachtu. ČR poskytne odbočkám a zastoupením společností Společenství, podnikajících v ČR tato práva, kde to bude nezbytné pro provádění výdělečných činností, pro něž jsou založeny, nejpozději ke konci šestého roku, který následuje po vstupu této dohody v platnost (tj. do 31.prosince 2001). ČR poskytne státní občanům Společenství podnikajícím v ČR jako individuální podnikatelé tato práva, kde to bude nezbytné pro provádění výdělečných činností, pro něž jsou zavedeni, nejpozději ke konci přechodného období uvedeného v čl. 7 ( tj. do 31.ledna 2005). právo užívání, nájmu a prodeje nemovitého majetku, včetně nájmu přírodních zdrojů, zemědělské půdy a lesa je v současné době zajištěno; ČR požádala o přechodné období pro nabývání zemědělské půdy, lesů a objektů tzv.vedlejšího bydlení včetně pozemků sloužících k jejich výstavbě. čl. 60 Smluvní strany se zavazují povolit jakékoliv platby na běžných účtech platební bilance ve volně směnitelné měně do té míry, na kolik se tyto platební transakce týkají pohybu zboží, služeb nebo osob mezi stranami, liberalizovaného podle této dohody.
Název: Devizový zákon PS – převážná slučitelnost Předkladatel: Ministerstvo financí PL - plná slučitelnost Spolupředkladatel: Česká národní banka
Datum zpracování : 23.března 2001

	Navrhovaný předpis ČR			Odpovídající předpis ES
Ustanovení (část, §, odst., písm. a pod.)	Obsah	Celex č.	Ustanovení (čl.,písm., bod,odst., apod.)	Obsah	Hodnocení sluči-telnosti	Poznámka
§ 1 písm. a)	Pro účely tohoto zákona se rozumí: tuzemskem území České republiky,					není v roz-poru s právem ES
§ 1 písm. b)	tuzemcem fyzická osoba s trvalým pobytem v tuzemsku nebo právnická osoba se sídlemv tuzemsku,	31988L0361	1 ke směrnici ES - vysvětlivky: pojmy platné pouze pro účely této směrnice sledující omezení volného pohybu kapitálu	Tuzemci a cizozemci: Fyzické osoby a právnické osoby podle definic stanovených v platných devizových předpisech v jednotlivých členských státech.	PL
§ 1 písm. c)	cizozemcem fyzická nebo právnická osoba neuvedená v písmenu b),	31988L0361	viz § 1 písm. b)	Tuzemci a cizozemci: Fyzické osoby a právnické osoby podle definic stanovených v platných devizových předpisech v jednotlivých členských státech.	PL
§ 1 písm. d)	devizovými hodnotami peněžní prostředky v cizí měně, zahraniční cenné papíry a dále penězi ocenitelná práva a závazky od nich odvozené (dále jen "finanční deriváty"),					není v rozpo-ru s právem ES
§ 1 písm. e)	cennými papíry listiny nebo je nahrazující zápisy, s nimiž je spojeno právo účasti na majetku nebo právo na peněžní plnění,	31988L0361	viz § 1 písm. b)	Domácí a zahraniční cenné papíry a další nástroje: Akcie a jiné cenné papíry mající povahu účasti včetně práv upsat nové emise akcií. Obligace. Obchodovatelné cenné papíry se splatností dvou let nebo více od data emise, u kterých je úroková sazba a podmínky splacení jistiny a výplaty úroků stanovena v době emise. Cenné papíry a jiné nástroje běžně obchodované na peněžních trzích: Pokladniční poukázky a další obchodovatelné směnky, vkladové certifikáty, bankovní akceptace, obchodní cenné papíry a další podobné nástroje.	PL	definice cenných papírů na rozdíl od definice obsažené v zákoně o cenných papírech nezahrnuje cenné papíry na věcné plnění
§ 1 písm. f)	zahraničními cennými papíry cenné papíry, jejichž emitentem je cizozemec,	31988L0361	viz § 1 písm. b)	Domácí a zahraniční cenné papíry a další nástroje: Cenné papíry podle státu, kde má emitent hlavní sídlo.	PL
§ 1 písm. g)	tuzemskými cennými papíry cenné papíry, jejichž emitentem je tuzemec,	31988L0361	viz § 1 písm. b)	Domácí a zahraniční cenné papíry a další nástroje: Cenné papíry podle státu, kde má emitent hlavní sídlo.	PL
§ 1 písm. h)	finančním úvěrem poskytnutí peněžních prostředků v české nebo v cizí měně, se kterým je spojena povinnost k jejich vrácení v peněžní formě; za finanční úvěr se považuje i peněžní půjčka, hypotéční úvěr, spotřebitelský úvěr, finanční leasing,	31988L0361	viz § 1 písm. b)	Finanční půjčky a úvěry: Financování jakéhokoliv druhu poskytnuté finančními institucemi včetně financování spojeného s obchodními transakcemi nebo s poskytováním služeb, kterých se neúčastní tuzemci. Tato kategorie rovněž zahrnuje hypotéční úvěry, spotřebitelské úvěry a finanční leasing včetně možností jištění a možností vydávání úpisů.	PL
§ 1 písm. i)	obchodem s devizovými hodnotami poskytování služeb třetím osobám, jejichž předmětem je nákup nebo prodej devizových hodnot provedený na vlastní nebo cizí účet, zprostředkování nebo jiné obstarání takového nákupu nebo prodeje, včetně přijímání a předávání pokynů k jeho provedení nebo zajištění;za obchod s devizovými hodnotami se považuje i jejich směna; splácení finančního úvěru v jiné měně, než v jaké byl poskytnut nebo přijat, není směnou devizových hodnot, pokud smlouva má písemnou formu,					není v rozporu s právem ES
§ 1 písm. j)	přímou investicí při plnění oznamovací povinnosti takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem: 1. vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření, 2.účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10% podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo nejméně 10% podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10% hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10%, 3. další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí, 4. finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku, 5. užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku).	31988L0361	1 ke Směrnici ES – vysvětlivky: platné pouze pro účely této směrnice sledující omezení volného pohybu kapitálu	I - PŘÍMÉ INVESTICE 1. Zakládání a rozšiřování poboček nebo nových subjektů patřících pouze osobě, která poskytla kapitál, a nabývání již existujících subjektů jako takových; 2.Účast na nových nebo stávajících subjektech s cílem vytvořit nebo udržet dlouhodobé ekonomické vztahy. 3.Dlouhodobé půjčování finančních prostředků s cílem vytvořit nebo udržet dlouhodobé ekonomické vztahy. 4. Reinvestice zisků s cílem udržet dlouhodobé ekonomické vztahy. Přímé investice: Investice všeho druhu realizované fyzickými osobami nebo obchodními, průmyslovými nebo finančními subjekty a které slouží k vytvoření nebo udržení dlouhodobých a přímých vztahů mezi osobou poskytující kapitál a podnikatelem nebo podnikatelským subjektem, kterému je tento kapitál poskytován pro účely provádění ekonomické činnosti. Tento pojem je tedy třeba chápat v co nejširším slova smyslu. Subjekty uvedené v bodě I-1 nomenklatury zahrnují právně nezávislé subjekty (zcela vlastněné dceřinné společnosti) a pobočky . Pokud jde o subjekty uvedené v bodě I-2 nomenklatury, které mají statut společnosti s ručením omezeným, jde o účast na přímém vkladu, kde blok podílů v držení fyzické osoby, právnické osoby nebo jiného držitele majiteli umožňuje se efektivně podílet na správě společnosti nebo její kontrole v souladu s vnitrostátními předpisy upravujícími společnosti s ručením omezeným či jinak. Dlouhodobé zapůjčené prostředky mající povahu účasti podle I-3 nomenklatury znamená prostředky zapůjčené na dobu delší než pět let pro účely založení nebo udržení dlouhodobých ekonomických vztahů. Jako příklad lze především zmínit finanční prostředky, které společnost půjčí dceřinné společnosti nebo společnostem, ve kterých má účast, a dále zapůjčené finanční prostředky spojené s dohodou o podílu na zisku. Do této části rovněž patří finanční prostředky půjčené finanční institucí pro účely založení nebo udržení dlouhodobých ekonomických vztahů.		Definice není v rozporu s právem ES, neboť přímé investice nejsou devizovým zákonem omezeny; definice slouží pouze pro plnění oznamovací povinnosti a je přizpůso- bena požadavkům mezinárod-ních statis-tických standardů Evropské centrální banky a dalších mezinárod-ních organizací; umožní plnit závazky ČR vůči těmto institucím.
§ 1 písm. k)	devizovými orgány Ministerstvo financí a Česká národní banka,					není v rozporu s právem ES
§ 1 písm. l)	devizovým místem 1. banka se sídlem v tuzemsku nebo pobočka zahraniční banky, které jsou v rozsahu povolení působit jako banka, uděleného podle zvláštního zákona, oprávněny provádět					není v rozporu s právem ES
	obchod s devizovými hodnotami nebo platební styk ve vztahu k zahraničí a dále osoby oprávněné k  provádění obchodů s devizovými hodnotami nebo platebnímu styku ve vztahu k zahraničí na základě jednotné licence, 2. osoba, které byla udělena podle tohoto zákona devizová licence k provádění obchodu s devizovými hodnotami nebo k poskytování peněžních služeb, 3. osoba, které byla podle zvláštního zákona udělena koncese a vydána koncesní listina pro směnárenskou činnost,
§ 1 písm. m)	Poskytováním peněžních služeb zprostředkování úhrad do zahraničí a přejímání úhrad ze zahraničí.					není v rozporu s právem ES
§ 2 odst. 1	Rozdělení působnosti mezi devizovými orgány Státní správu podle tohoto zákona vykonávají Ministerstvo financí a Česká národní banka.					není v rozporu s právem ES
§ 2 odst. 2	Ministerstvo financí vykonává působnost podle tohoto zákona vůči organizačním složkám státu,územním samosprávným celkům, státním fondům a vůči všem osobám v oblasti úvěrů poskytovaných nebo přijímaných Českou republikou.					není v rozporu s právem ES
§ 2 odst. 3	Česká národní banka vykonává působnost podle tohoto zákona vůči ostatním tuzemcům a vůči cizozemcům.					není v rozporu s právem ES
§ 3 odst. 1	Devizová licence Pro provádění obchodů s devizovými hodnotami nebo poskytování peněžních služeb, je-li tato činnost podnikáním, uděluje Česká národní banka devizovému místu, které není bankou podle zvláštního zákona, devizovou licenci, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.					Není v rozporu s právě ES; licencování obchodů s devizovými hodnotami je ponecháno národní úpravě.
§ 3 odst. 2	Devizová licence se uděluje na žádost. Vydanou devizovou licenci nelze převést na jinou osobu, ani nepřechází na právního nástupce.					viz poznámka k § 3 odst. 1
§ 3 odst. 3	Česká národní banka přihlíží při rozhodování o žádosti o udělení devizové licence zejména k technickým, organizačním a finančním předpokladům žadatele a odborné způsobilosti osob vykonávajících řídící funkce a osob provádějících obchody s devizovými hodnotami a poskytujících peněžní služby a jejich bezúhonnosti a bezúhonnosti osob, které jsou zakladateli nebo společníky žadatele, členy jeho statutárního orgánu a dozorčí rady. Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin majetkové povahy. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů ne starším než 1 měsíc. Proti rozhodnutí České národní banky lze podat rozklad k bankovní radě České národní banky.					viz poznámka k § 3 odst. 1
§ 3 odst. 4	U směnárenské činnosti nahrazuje devizovou licenci vyjádření České národní banky vydané podle zvláštního zákona. Právnické osobě, pokud vykonává směnárenskou činnost v souladu s právními předpisy nepřetržitě alespoň dvanáct měsíců před podáním žádosti o devizovou licenci, může Česká národní banka udělit i devizovou licenci k prodeji cizí měny za českou měnu.					viz poznámka k § 3 odst. 1
§ 3 odst. 5	V devizové licenci se stanoví rozsah oprávnění, doba, na kterou se uděluje, a podmínky, které je osoba, jíž se devizová licence uděluje, povinna dodržovat.					viz poznámka k § 3 odst. 1
§ 3 odst. 6	Nabízet obchodování s  devizovými hodnotami nebo poskytování peněžních služeb nesmí osoba bez odpovídajícího rozsahu stanoveného v  povolení působit jako banka nebo devizové licence nebo povolení vykonávat činnost podle zvláštního zákona. Zprostředkování peněžních úhrad do zahraničí nebo přejímání úhrad ze zahraničí může jako podnikání provádět pouze osoba, které byla udělena devizová licence k poskytování peněžních služeb.					viz poznámka k § 3 odst. 1
§ 3 odst. 7	Česká národní banka vede seznam devizových míst a jim udělených devizových licencí v souladu se zákonem upravujícím informační systémy veřejné správy. Česká národní banka seznam uveřejní i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Seznam obsahuje tyto údaje: a) u devizového místa obchodní firmu, sídlo nebo místo podnikání a identifikační číslo, b) u devizové licence rozsah oprávnění a dobu, na kterou se uděluje.					viz poznámka k § 3 odst. 1
§ 4 odst. 1	Práva tuzemců a cizozemců Tuzemec se může smluvně zavazovat vůči cizozemci a plnit závazky z těchto vztahů v české nebo v cizí měně, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.					není v rozporu s právem ES
§ 4 odst. 2	Tuzemec může nabývat devizové hodnoty, nabývat majetek v zahraničí a dovážet a vyvážet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.					není v rozporu s právem ES
§ 4 odst. 3	Cizozemec může v tuzemsku nakupovat peněžní prostředky v cizí měně za českou měnu a naopak, nabývat ostatní devizové hodnoty, nabývat nemovitosti, dovážet a vyvážet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.					není v rozporu s právem ES
§ 5 odst. 1 písm. a)	Oznamovací povinnost Tuzemec je povinen oznámit za účelem sestavení platební bilance České republiky, v souladu se závazky vyplývajícími z jejího členství v mezinárodních organizacích, skutečnosti týkající se peněžních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům,	11997E058	čl.58 odst. 1 písm. b) Smlouvy o založení ES	Ustanoveními článku 56 není dotčeno právo členských států činit všechna potřebná opatření, která by zabránila porušování vnitrostátních právních předpisů, zejména v oblasti zdanění a dohledu nad finančními institucemi nebo stanovit postupy pro ohlašování kapitálových pohybů pro účely administrativní či statistické, nebo činit opatření odůvodněná veřejným pořádkem či veřejnou bezpečností.	PL
§ 5 odst. 1 písm. b)	přímých investic, finančních úvěrů, cenných papírů a s nimi souvisejících inkas a úhrad vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, operací na finančním trhu, včetně operací prováděných prostřednictvím cizozemců,	11997E058	čl.58 odst. 1 písm. b) Smlouvy o založení ES	viz § 5 odst. 1 písm. a)	PL
§ 5 odst. 1 písm. c)	zřízení a stavu účtů nebo jiných forem vkladů v zahraničí, včetně svěření peněžních prostředků k uložení na účet v zahraničí, a to v rozsahu, za období, ve lhůtách a způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky, nebo na vyžádání devizového orgánu.	11997E058	čl.58 odst. 1 písm. b) Smlouvy o založení ES	viz § 5 odst. 1 písm. a)	PL
§ 5 odst. 2	Tuzemec je povinen, kromě skutečností uvedených v odstavci 1, oznámit na vyžádání devizového orgánu skutečnosti týkající se transakcí spojených se zahraničním obchodem.	11997E058	čl.58 odst. 1 písm. b) Smlouvy o založení ES	viz § 5 odst. 1 písm. a)	PL
§ 5 odst. 3	Cizozemec, který podniká v tuzemsku, je povinen plnit oznamovací povinnost podle odstavců 1 a 2, pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikánímv tuzemsku.			viz § 5 odst. 1 písm. a)	PL
§ 5 odst. 4	Středisko cenných papírů a právnické osoby oprávněné k vedení části evidence Střediska cenných papírů, pokud za ně tuto oznamovací povinnost neplní Středisko cenných papírů, a dále obchodníci s cennými papíry, jsou povinni na vyžádání České národní banky oznámit souhrnné údaje týkající se cenných papírů, které evidují nebo mají v úschově, správě nebo které jsou u nich uloženy, a to v členění podle země sídla nebo bydliště majitele, země sídla nebo bydliště emitenta, druhu cenného papíru, jeho případné splatnosti, odvětvové klasifikace ekonomických činností emitenta cenného papíru a u zahraničních cenných papírů i podle odvětvové klasifikace ekonomických činností majitele cenného papíru.	11997E058	čl.58 odst. 1 písm. b) Smlouvy o založení ES	viz § 5 odst. 1 písm. a)	PL
§ 5 odst. 5	Oznamovací povinnost podle odstavců 1 až 4 se plní vůči devizovému orgánu přímo nebo, pokud tak stanoví vyhláška České národní banky, prostřednictvím devizového místa.	11997E058	čl.58 odst. 1 písm. b) Smlouvy o založení ES	viz § 5 odst. 1 písm. a)	PL
§ 5 odst. 6	Devizová místa, jejichž prostřednictvím se oznamovací povinnost plní, jsou povinna předat oznamované skutečnosti devizovému orgánu způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky.					není v rozporu s právem ES
§ 5 odst. 7	Devizová místa jsou povinna nakládat s informacemi získanými v rámci plnění oznamovací povinnosti tak, aby bylo zamezeno jejich zneužití.					není v rozporu s právem ES
§ 6 odst. 1, 2	Zrušen (zbytková část transferové povinnosti)	11997E056	čl.56 odst. 1 Smlouvy o založení ES	V rámci stanoveném touto kapitolou jsou zakázána všechna omezení pohybu kapitálu mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi.	PL	Od 1. 1. 2001 se týkala pouze peněžních prostředků nabytých tuzemci v zahraničí a neuložených na účet.
§ 6 odst. 3	Zrušen (devizové povolení ke zřízení účtu v zahraničí)	11997E056	čl.56 odst. 1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	Formální odstranění; neaplikováno od 1. 1. 2001 na základě nařízení vlády č.169/ 2000 Sb.
§ 7 odst. 1	Jiné povinnosti Úhrady do a ze zahraničí mohou být prováděny bezhotovostně pouze prostřednictvím devizových míst s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence, pokud ze zvláštního povolení (§ 32 odst. 1 a 2) devizového orgánu nevyplývá jinak.	11997E058	čl.58 odst. 1 písm. b) Smlouvy o založení ES	viz § 5 odst. 1 písm. a)	PL
§ 7 odst. 2	Tuzemci a cizozemci jsou povinni předkládat devizovému místu zvláštní povolení (§ 32 odst. 1 a 2),jestliže se podle tohoto zákona vyžaduje, a na vyžádání doklady prokazující účel požadované úhrady	11997E058	čl.58 odst. 1 písm. b) Smlouvy o založení ES	viz § 5 odst. 1 písm. a)	PL	Prokázání účelu platby slouží pro statistické účely a je nezbytné pro výkon činnosti MF a finančních institucí podle zákona ”proti praní špinavých peněz”
§ 7 odst. 3	Tuzemci a cizozemci jsou povinni na výzvu devizového místa označit účel úhrady došlé ze zahraničí v případě, že není účel uveden.	11997E058	čl.58 odst. 1 písm. b) Smlouvy o založení ES	viz § 5 odst. 1 písm. a)	PL	viz poznámka k § 7 odst. 2
§ 8 odst. 1	Práva a povinnosti devizových míst Devizové místo je povinno vyžadovat před provedením příslušné úhrady předložení zvláštního povolení (§ 32 odst. 1 a 2), jestliže se podle tohoto zákona vyžaduje.	11997E058	čl.58 odst. 1 písm. b) Smlouvy o založení ES	viz § 5 odst. 1 písm. a)	PL	viz poznámka k § 7 odst. 2
§ 8 odst. 2	Devizové místo je oprávněno vyžadovat před provedením příslušné úhrady předložení dokladů prokazujících účel požadované úhrady.	11997E058	čl.58 odst. 1 písm. b) Smlouvy o založení ES	viz § 5 odst. 1 písm. a)	PL	viz poznámka k § 7 odst. 2
§ 8 odst. 3	Devizové místo je oprávněno vyzvat příjemce úhrady ze zahraničí k označení jejího účelu v případě, že tento účel není uveden.	11997E058	čl.58 odst. 1 písm. b) Smlouvy o založení ES	viz § 5 odst. 1 písm. a)	PL	viz poznámka k § 7 odst. 2
§ 8 odst. 4	Devizové místo může provést pouze ty operace, které jsou v souladu s devizovým zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a které vztahy upravené tímto zákonem upravují jinak než tento zákon, devizovými licencemi, koncesními listinami ke směnárenské činnosti vydanými podle zvláštního zákona a zvláštními povoleními (§ 32 odst. 1 a 2) (dále jen "devizové předpisy").					není v rozporu s právem ES
§ 8 odst. 5	Devizové místo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit příslušnému devizovému orgánu zjištěná porušení devizových předpisů nebo podezření z jejich porušení.					není v rozporu s právem ES
§ 8 odst. 6	Česká národní bankastanoví vyhláškou postup devizových míst při uskutečňování úhrad do a ze zahraničí a vůči cizozemcům.					není v rozporu s právem ES
§ 9 odst. 1	Obchody s devizovými hodnotami Provádět obchody s devizovými hodnotami, provádět platební styk ve vztahu k zahraničí nebo poskytovat peněžní služby ve vztahu k zahraničí jako podnikání mohou pouze devizová místa v rozsahu stanoveném v povolení působit jako banka nebo v devizové licenci, nestanoví-li tento zákon jinak.					není v rozporu s právem ES
§ 9 odst. 2	Devizová licence se nevyžaduje k provádění obchodů se zahraničními cennými papíry. Jde-li o podnikání osob, které jsou k výkonu určitých činností oprávněny na základě zvláštního zákona, nevyžaduje se					není v rozporu s právem ES
	devizová licence také k provádění těch obchodů s devizovými hodnotami, k provádění platebního styku ve vztahu k zahraničí nebo k poskytování peněžních služeb, k nimž jsou takto oprávněny.
§ 9 odst. 3	Česká národní banka můžestanovit vyhláškou náležitosti žádosti o udělení devizové licence, určit, které obchody s devizovými hodnotami provádí pouze právnická osoba a stanovit minimální výši jejího základního kapitálu, stanovit technické, organizační a finanční předpoklady pro provádění obchodů s devizovými hodnotami, odbornou způsobilost a bezúhonnost osob provádějících obchody s devizovými hodnotami a stanovit podmínky pro provádění obchodů s devizovými hodnotami. Vyhláška České národní banky může také stanovit postup devizových míst pro nakládání s padělanými a pozměněnými peněžními prostředky v české a cizí měně.					není v rozporu s právem ES
§ 10	Zrušen (devizové povolení k nákupu nebo prodeji peněžních prostředků v cizí měně nebo zlata)	11997E056	čl.56 odst. 1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	Formální odstranění; neaplikováno od 1.1.1999 na základě nařízení vlády č.129/ 1998 Sb..
§ 11	Zrušen (devizové povolení k operacím se zahraniční-mi cennými papíry)	11997E056	čl.56 odst. 1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	viz poznámka k § 10
§ 12	Zrušen (devizové povolení k operacím s finančními deriváty)	11997E056	čl.56 odst. 1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	viz poznámka k § 10
§ 13	Zrušen (zmocnění k vydání opatření, kterým se stanoví podmínky pro provádění operací tuzemců na zahraničním peněžním trhu)	11997E056	čl.56 odst. 1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	ustanovení nebylo aktivováno
§ 14	Zrušen (devizové povolení k poskytování finančních úvěrů)	11997E056	čl.56 odst. 1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	viz poznámka k § 10
§ 15	Zrušen (devizové povolení k používání zajišťovacích prostředků)	11997E056	čl. 56 odst. 1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	viz poznámka k § 10
§ 16	Zrušen (devizové povolení k jiným než přímým investicím)	11997E056	čl.56 odst. 1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	viz poznámka k § 10
§ 17 odst. 1	Cizozemec, který není občanem České republiky, může nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České republice, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, pouze děděním, pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti, jde-li o nemovitost nabývanou do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, z nichž pouze jeden je cizozemec, nebo má-li cizozemec nabýt nemovitost od manžela, rodičů nebo prarodičů, výměnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž cena obvyklá nepřevyšuje cenu obvyklou původní nemovitosti, pokud má předkupní právo z  titulu podílového spoluvlastnictví nemovitosti, jde-li o stavbu, kterou cizozemec vystavěl na vlastním pozemku, pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon.	11997E056	Čl. 56 odst. 1 Smlouvy o založení ES	Viz § 6 odst. 1	PS	viz poznámky na konci tabulky
§ 17 odst. 2	Cizozemec-právnická osoba, která má v tuzemsku umístěn podnik nebo organizační složku podniku a je oprávněna v tuzemsku podnikat, může kromě případů uvedených v odstavci 1 nabývat vlastnické právo k nemovitostem v tuzemsku s výjimkou pozemků, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, a pozemků určených k plnění funkcí lesa.	11997E056	čl. 56 odst. 1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PS	viz poznámky na konci tabulkyx)
§ 18	Zrušen (zmocnění k vydání vyhlášky, kterou se stanoví limit na dovoz a vývoz bankovek a mincí)	11997E056	čl. 56 odst. 1 Smlouvy o založení ES	viz § 6 odst. 1	PL	Ustanovení nebylo nikdy aktivováno
§ 19	Zrušen (v návaznosti na zrušení všech ustanovení o udělování devizových povolení)					není v rozporu s právem ES
§ 20 odst. 1	Kontrolní orgány Devizový orgán v rámci své působnosti kontroluje dodržování devizových předpisů. V této souvislosti je oprávněn vyžadovat potřebnou součinnost kontrolovaných osob, a to zejména předložení požadovaných dokladů a vysvětlení.					není v rozporu s právem ES
§ 20 odst. 2	Při provádění devizové kontroly na místě se vztahy mezi devizovým orgánem a kontrolovanými osobami řídí základními pravidly kontrolní činnosti, stanovenými zvláštním zákonem, pokud tento zákon nestanoví jinak.					není v rozporu s právem ES
§ 21	Povinnosti kontrolovaných osob Kontrolované osoby jsou povinny v souvislosti s devizovou kontrolou poskytnout devizovému orgánu potřebnou součinnost.					není v rozporu s právem ES
§ 22 odst. 1	Postup devizových orgánů při zjištění porušení devizových předpisů Zjistí-li devizový orgán, že osoba porušila devizové předpisy (§ 8 odst. 4), stanoví jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků, popřípadě přikáže ukončit nepovolenou činnost.					není v rozporu s právem ES
§ 22 odst. 2	Za porušení devizových předpisů se považuje i překročení rozsahu povolení a nedodržení podmínek stanovených v devizové licenci, koncesní listině ke směnárenské činnosti nebo ve zvláštním povolení (§ 32 odst. 1 a 2).	11997E058	čl.58 odst. 1 písm. b) Smlouvy o založení ES	Viz § 5 odst. 1 písm. a)	PL
§ 22 odst. 3	Podle závažnosti a povahy porušení devizových předpisů devizový orgán ve správním řízení a) omezí, pozastaví či odejme devizovou licenci, b) uloží peněžitou pokutu, a to i v případě, že ve stanovené lhůtě byly odstraněny nedostatky.					není v rozporu s právem ES
§ 22 odst. 4	Zjistí-li devizový orgán porušení devizových předpisů při výkonu směnárenské činnosti, může navrhnout pozastavení nebo zrušení koncesní listiny ke směnárenské činnosti.					není v rozporu s právem ES
§ 22 odst. 5	Pokutu lze uložit současně i s postupem podle odstavce 1, odstavce 3 písmene a) a odstavce 4. Při menší závažnosti a z důvodů hodných zvláštního zřetele může devizový orgán od uložení pokuty upustit.					není v rozporu s právem ES
§ 22 odst. 6	Proti rozhodnutí devizového orgánu podle odstavce 3 lze podat rozklad. Rozklad podaný proti rozhodnutí podle odstavce 3 písmene a) nemá odkladný účinek.					není v rozporu s právem ES
§ 22 odst. 7	Při zjištění porušení devizových předpisů bankou postupuje Česká národní banka podle zvláštního zákona.					není v rozporu s právem ES
§ 23 odst. 1	Pokuty Osobě, která porušila devizové předpisy, devizový orgán uloží pokutu podle § 22 odst. 3 písm. b), a to a) při nesplnění oznamovací povinnosti včetně uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů nebo povinnosti poskytovat součinnost devizovému orgánu při výkonu devizové kontroly až do výše 1 milionu Kč, b) při nesplnění depozitní povinnosti až do výše 0,3 % částky povinného depozita za každý kalendářní den neplnění depozitní povinnosti, c) nesplní-li povinná osoba ve stanovené lhůtě opatření k nápravě, jež jí bylo podle tohoto zákona uloženo, až do výše 1 milionu Kč,					není v rozporu s právem ES
	d) při jiném jednání v rozporu s devizovými předpisy až do výše 50 % částky, jíž se nedovolené jednání týká, e) při jednání v rozporu s devizovými předpisy, kdy nelze zjistit výši částky, jíž se nedovolené jednání týká, až do výše 50 milionů Kč.
§ 23 odst. 2	Při souběhu porušení devizových předpisů podle písmen a) až e) může být pokuta uložena za každé porušení devizových předpisů samostatně, a to i jedním rozhodnutím.					není v rozporu s právem ES
§ 23 odst. 3	Správní řízení pro porušení devizových předpisů podle § 22 odst.3 lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy bylo porušení devizových předpisů zjištěno, nejpozději však do pěti let ode dne kdy k porušení devizových předpisů došlo.					není v rozporu s právem ES
§ 23 odst. 4	Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, způsobu a době trvání porušení devizových předpisů.					není v rozporu s právem ES
§ 24 odst. 1	Pokuta uložená podle § 22 odst. 3 písm. b) je příjmem státního rozpočtu České republiky a je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty nabylo právní moci.					není v rozporu s právem ES
§ 24 odst. 2	Pokutu v době její splatnosti vybírá devizový orgán, který pokutu uložil. Vymáhání pokuty zajišťuje finanční úřad.					není v rozporu s právem ES
§ 25	Zrušen (v návaznosti na zrušení § 18)
§ 26	Zrušen (v návaznosti na zrušení § 18)
§ 27	Zrušen (v návaznosti na zrušení § 18)
§ 28	Zrušen (v návaznosti na zrušení § 18)
§ 29	Zrušen (Depozitní povinnost přesunuta do § 31a))
§ 30 odst. 1	Devizový orgán se při výkonu působnosti podle tohoto zákona řídí správním řádem s výjimkou uvedenou v ustanovení § 3 odst.3 a § 22 odst. 6.					není v rozporu s právem ES
§ 30 odst. 2	Správní řízení se nevztahuje na postup podle § 22 odst. 1 a 4.					není v rozporu s právem ES
§ 31	Vztah k mezinárodním smlouvám Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní					není v rozporu s právem ES
	Smlouva, kterou je Česká republika vázána
§ 31 a odst. 1	Opatření při vážných hospodářských a finančních poruchách Depozitní povinnost Depozitní povinnost je povinnost osob držet po určitou dobu na zvláštním účtu u banky v tuzemsku stanovené procento objemu peněžních prostředků z mezibankovních depozit zahraničních bank u bank v tuzemsku, z depozit cizozemců, kteří nejsou bankou, u bank v tuzemsku, z finančních úvěrů přijatých tuzemce od cizozemce, získaných z vydání tuzemských dluhopisů a ostatních tuzemských cenných papírů vydaných v zahraničí, se kterými je spojeno právo na peněžní plnění.	11997E058 11997E060 11997E119 11997E120 11997E122	čl. 58 čl. 60 čl. 119 čl. 120 čl. 122 Smlouvy o založení ES	čl. 58 odst. 1 písm. b) Podle čl. 56 písm. b) není dotčeno právo členských států činit veškerá potřebná opatření, která by zabránila porušování vnitrostátních právních předpisů, zejména v oblasti zdanění a dohledu nad finančními institucemi nebo stanovit postupy pro ohlašování kapitálových pohybů pro účely administrativní nebo technické, nebo činit opatření odůvodněná veřejným pořádkem či veřejnou bezpečností čl. 60 odst. 2 Aniž by byl dotčen článek 297 a pokud Rada neučinila opatření podle odst. 1, členský stát může z vážných politických důvodů a v případě naléhavosti učinit jednostranná opatření vůči třetí zemi, týkající se pohybu kapitálu a plate. čl. 119 odst. 3 Není-li Radou poskytnuta vzájemná pomoc doporučená Komisi nebo jsou-li poskytnutá vzájemná pomoc a účinná opatření nedostatečné, zmocní Komise stát, který je v nesnázích, aby přijal ochranná opatření, jejichž podmínky a podrobnosti Komise určí. Rada může kvalifikovanou většinou takové zmocnění odvolat a podmínky a podrobnosti těchto opatření změnit. čl. 120 odst. 1 Nastane-li náhlá krize v platební bilanci členského státu a není-li okamžitě učiněno rozhodnutí ve smyslu článku 119 odstavec 2, může tento členský stát preventivně učinit nezbytná ochranná opatření. Taková opatření smějí způsobit co nejmenší porušení fungování společného trhu a nesmějí přesahovat rozsah nezbytně nutný pro odstranění potíží, které náhlá vznikly. čl. 122 odst. 6 Články 119 a 120 se nadále vztahují na členské státy, pro které platí výjimky (tzn. nezapojení do EMU).	PL	Čl.122 odst.6 Články 119 a 120 se nadále vztahují na členské státy, pro které platí výjimka (tzn. nezapojených do EMU).
§ 31a odst. 2	Depozitní povinnost lze uložit pouze při nepříznivém vývoji platební bilance, kdy v důsledku přetrvávajícího nadměrného přílivu kapitálu hrozí prohloubení celkové nerovnováhy, které by mohlo vést k vážným hospodářským a finančním poruchám a k ohrožení stability měny, a které není možné účinně odvrátit běžnými nástroji měnové politiky.	11997E058 11997E060 11997E119 11997E120 11997E122	čl. 58 čl. 60 čl. 119 čl. 120 č. 122 Smlouvy o založení ES	viz poznámka k § 31a odst. 1	PL	viz poznámka k § 31a odst. 1
§ 31a odst. 3	Po dobu trvání depozitní povinnosti nemohou osoby, na něž se depozitní povinnost vztahuje, volně nakládat s  peněžními prostředky uloženými na zvláštním účtu a nemohou převést své právo na jejich výplatu na jinou osobu.	11997E058 11997E060 11997E119 11997E120 11997E122	čl. 58 čl. 60 čl. 119 čl. 120 čl. 122 Smlouvy o založení ES	viz poznámka k § 31a odst. 1	PL	viz poznámka k § 31a odst. 1
§ 31a odst. 4	Česká národní banka a Ministerstvo financí stanoví vyhláškou rozsah a dobu, trvání depozitní povinnosti, osoby, které jsou z depozitní povinnosti vyňaty a banku, u které je veden zvláštní účet.	11997E058 11997E060 11997E119 11997E120 11997E122	čl. 58 čl. 60 čl. 119 čl. 120 čl. 122 Smlouvy o založení ES	viz poznámka k § 31a odst. 1	PL	viz poznámka k § 31a odst. 1
§ 32 odst. 1	Nouzový stav v devizovém hospodářství V době nouzového stavu v devizovém hospodářství, je-li bezprostředně a vážně	11997E058 11997E060 11997E119	čl. 58 čl. 60 čl. 119	viz poznámka k § 31a odst. 1	PL	viz poznámka k § 31a odst. 1
	ohrožena platební schopnost vůči zahraničí, je zakázáno a)nabývat devizové hodnoty za českou měnu, b)provádět veškeré úhrady z tuzemska do zahraničí, včetně převodů peněžních prostředků mezi bankami a jejich pobočkami, c) ukládat peněžní prostředky na účtech v zahraničí, není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení.	11997E120 11997E122	čl. 120 čl. 122 Smlouvy o založení ES
§ 32 odst. 2	V době nouzového stavu v devizovém hospodářství, je-li bezprostředně a vážně ohrožena vnitřní měnová rovnováha České republiky, je zakázáno a)prodávat tuzemské cenné papíry cizozemcům, b)přijímat finanční úvěry od cizozemců, c) zřizovat v tuzemsku účty cizozemcům a ukládat peněžní prostředky na účty cizozemců, d)převádět peněžní prostředky ze zahraničí do tuzemska mezi bankami a jejich pobočkami, není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení.	11997E058 11997E060 11997E119 11997E120 11997E122	čl. 58 čl. 60 čl. 119 čl. 120 čl. 122 Smlouvy o založení ES	viz poznámka k § 31a odst. 1	PL	viz poznámka k § 31a odst. 1
§ 32 odst. 3	Nouzový stav v devizovém hospodářství může vyhlásit vláda při nepříznivém vývoji platební bilance, který bezprostředně a vážně ohrožuje platební schopnost vůči zahraničí nebo vnitřní měnovou rovnováhu České republiky. Nouzový stav v devizovém hospodářství nastává dnem, v němž jej vláda vyhlásí oznámením v hromadných sdělovacích prostředcích, a končí dnem stanoveným vládou při jeho vyhlášení, nejdéle však uplynutím tří měsíců ode dne jeho oznámení v hromadných sdělovacích prostředcích.	11997E058 11997E060 11997E119 11997E120 11997E122	čl. 58 čl. 60 čl. 119 čl. 120 čl. 122 Smlouvy o založení ES	viz poznámka k § 31a odst. 1	PL	viz poznámka k § 31a odst. 1
§ 32 odst. 4	Vláda při vyhlášení nouzového stavu v devizovém hospodářství současně uvede, zda jde o nouzový stav v devizovém hospodářství, na který se vztahují zákazy uvedené v odstavci 1 nebo v odstavci 2 anebo v obou těchto odstavcích.	11997E058 11997E060 11997E119 11997E120 11997E122	čl. 58 čl. 60 čl. 119 čl. 120 čl. 122 Smlouvy o založení ES	viz poznámka k § 31a odst. 1	PL	viz poznámka k § 31a odst. 1
§ 32 odst. 5	Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky včetně televizního a rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti vlády neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení nouzového					není v rozporu s právem ES
	stavu v devizovém hospodářství.
§ 32 odst. 6	Devizový orgán vydá pro dobu nouzového stavu v devizovém hospodářství zvláštní povolení podle odstavců 1 a 2 pouze z důvodu ohrožení života a zdraví osob, obrany a bezpečnosti státu a chodu jeho diplomatických služeb a pro operace, které povedou k prokazatelnému zlepšení stavu platební bilance. Zvláštní povolení se nevyžaduje, je-li účastníkem devizově právního vztahu Česká republika nebo Česká národní banka .	11997E058 11997E060 11997E119 11997E120 11997E122	čl. 58 čl. 60 čl. 119 čl. 120 čl. 122 Smlouvy o založení ES	viz poznámka k § 31a odst. 1	PL	viz poznámka k § 31a odst. 1

2. Novela zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů

§ 4 odst. 11

Provozování cizozemských loterií včetně prodeje cizozemských losů a sbírka sázek pro sázkové hry provozované v zahraničí nebo zprostředkování sázek na sázkové hry provozované v zahraničí je zakázáno. Provozování tuzemských loterií a jiných podobných her, při nichž jsou sázky placeny v zahraničí, je zakázáno. Ministerstvo financí může k zajištění vzájemnosti povolit z tohoto zákazu výjimku.

11997E056

čl.56 odst. 2

V rámci stanoveném touto kapitolou jsou zakázána všechna omezení plateb mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi.

PL

viz poznámky na konci tabulkyx); formální odstranění zákazu z r. 1990, který odpovídal tehdy platné devizové regulaci.

	Číslo předpisu ES (kód celex)	Název předpisu ES
	11997D/AFI/CE	Smlouva o založení Evropského společenství, kapitola 4 (kapitál a platby) čl. 56-60 (nahradila Směrnici Rady 88/361/EEC, která je ale nadále používána EU pro sledování jednotlivých položek z hlediska volného pohybu kapitálu)
x) Poznámky: Podle Evropské dohody zakládající přidružení ČR k EU čl. 45 odst. 7 společnosti Společenství podnikající na území ČR nabudou vstupem této dohody v platnost, kde to bude nezbytné pro provádění výdělečných činností, pro něž jsou založeny, právo nabývat, užívat, pronajímat a prodávat nemovitosti, a pokud jde o přírodní zdroje, zemědělskou půdu a lesy, právo pachtu. ČR poskytne odbočkám a zastoupením společností Společenství, podnikajících v ČR tato práva, kde to bude nezbytné pro provádění výdělečných činností, pro něž jsou založeny, nejpozději ke konci šestého roku, který následuje po vstupu této dohody v platnost (tj. do 31.prosince 2001). ČR poskytne státní občanům Společenství podnikajícím v ČR jako individuální podnikatelé tato práva, kde to bude nezbytné pro provádění výdělečných činností, pro něž jsou zavedeni, nejpozději ke konci přechodného období uvedeného v čl. 7 ( tj. do 31.ledna 2005). právo užívání, nájmu a prodeje nemovitého majetku, včetně nájmu přírodních zdrojů, zemědělské půdy a lesa je v současné době zajištěno; ČR požádala o přechodné období pro nabývání zemědělské půdy, lesů a objektů tzv.vedlejšího bydlení včetně pozemků sloužících k jejich výstavbě. čl. 60 Smluvní strany se zavazují povolit jakékoliv platby na běžných účtech platební bilance ve volně směnitelné měně do té míry, na kolik se tyto platební transakce týkají pohybu zboží, služeb nebo osob mezi stranami, liberalizovaného podle této dohody.
Název: Devizový zákon PS – převážná slučitelnost Předkladatel: Ministerstvo financí PL - plná slučitelnost Spolupředkladatel: Česká národní bankaNB
Datum zpracování : 26.3.2001

Části zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

ZÁKON

č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb., zákona č. 144/1998 Sb. a zákona č. 63/1999 Sb.

§ 4

(11) Provozování cizozemských loterií včetně prodeje cizozemských losů (, účast na sázkách v zahraničí, při nichž jsou sázky placeny do zahraničí,) a sbírka sázek pro sázkové hry provozované v zahraničí nebo zprostředkování sázek na sázkové hry provozované v zahraničí je zakázáno. Provozování tuzemských loterií a jiných podobných her, při nichž jsou sázky placeny do zahraničí, je zakázáno. Ministerstvo financí může k zajištění vzájemnosti povolit z tohoto zákazu výjimku.

ZÁKON

č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č.60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 442/2000 Sb.

§ 36

Česká národní banka

a) obchoduje se zlatem a (ostatními) devizovými hodnotami a provádí všechny druhy bankovních obchodů s tuzemskými a zahraničními bankami a platební styk se zahraničím;

((b) stanoví vyhláškou podmínky pro obchod se zlatem a ostatními devizovými hodnotami a podmínky pro výkon směnárenské činnosti prováděný bankami a jinými osobami podle zvláštního právního předpisu ^5); )

((c)) b) vydává cenné papíry znějící na cizí měnu;

((d))c)vydává (devizová povolení) devizové licence a zvláštní povolení a provádí devizovou kontrolu podle zvláštního zákona.⁶⁾

------------------------------------------------------------------

⁽⁵⁾ Devizový zákon, Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon))

6. Devizový zákon

Ú p l n é z n ě n í

ZÁKON

Devizový zákon č.219/1995 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Část první

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) tuzemskem území České republiky,

b) tuzemcem fyzická osoba s trvalým pobytem¹⁾ v tuzemsku nebo právnická osoba se sídlem²⁾v tuzemsku,

c) cizozemcem fyzická nebo právnická osoba neuvedená v písmenu b),

d) devizovými hodnotami peněžní prostředky v cizí měně, (zlato,) zahraniční cenné papíry a dále penězi ocenitelná práva a závazky od nich odvozené (dále jen "finanční deriváty"),

(e) zlatem světově obchodovatelné slitky zlata, jehož ryzost prokazuje otisk značky nebo připojené osvědčení vydané oprávněnou osobou,)

(f) e) cennými papíry listiny nebo je nahrazující zápisy, s nimiž je spojeno právo účasti na majetku nebo právo na peněžní plnění,

(g) f) zahraničními cennými papíry cenné papíry, jejichž emitentem je cizozemec,

(h) g)tuzemskými cennými papíry cenné papíry, jejichž emitentem je tuzemec,

(i) h) finančním úvěrem poskytnutí peněžních prostředků v české nebo v cizí měně, se kterým je spojena povinnost k jejich vrácení v peněžní formě; za finanční úvěr se považuje i peněžní půjčka, hypotéční úvěr, spotřebitelský úvěr, finanční leasing,

(j) i) obchodem s devizovými hodnotami (nákup nebo prodej devizových hodnot provedený na vlastní nebo na cizí účet) poskytování služeb třetím osobám, jejichž předmětem je nákup nebo prodej devizových hodnot provedený na vlastní nebo cizí účet, zprostředkování nebo jiné obstarání takového nákupu nebo prodeje, včetně přijímání a předávání pokynů k jeho provedení nebo zajištění; za obchod s devizovými hodnotami se považuje i jejich směna; splácení finančního úvěru v jiné měně, než v jaké byl poskytnut nebo přijat, není směnou devizových hodnot, pokud smlouva má písemnou formu,

(k)(přímou investicí takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo majetkových práv, jehož účelem je založení, získání nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce na podnikání v tuzemsku, a to některou z těchto forem :

1. vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření,

2. účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10% podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo nejméně 10 % podílu na obchodním jmění nebo nejméně 10% hlasovacích práv,

3. finanční úvěr na pět nebo více let poskytnutý investorem na podnikání, na má účast podle bodů 1 nebo 2, nebo úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku,

4. užití zisku ze stávající přímé investice do této investice ( reinvestice zisku ),)

j) přímou investicí při plnění oznamovací povinnosti takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem:

1. vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření,

2. účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10% podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo nejméně 10% podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10% hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10%,

3. další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí,

4. finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku,

5. užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku),

(l) k) devizovými orgány Ministerstvo financí a Česká národní banka,

(m) l) devizovým místem

1. banka se sídlem v tuzemsku nebo pobočka zahraniční banky, které jsou v rozsahu povolení působit jako banka, uděleného podle zvláštního zákona³⁾, oprávněny provádět obchod s devizovými hodnotami nebo platební styk⁴⁾ ve vztahu k zahraničí,

2. osoba, které byla udělena podle tohoto zákona devizová licence k provádění obchodu s devizovými hodnotami nebo k poskytování peněžních služeb,

3. osoba, které byla podle zvláštního zákona⁵⁾ udělena koncese a vydána koncesní listina pro směnárenskou činnost,

(n)m) poskytováním peněžních služeb zprostředkování úhrad do zahraničí a přejímání úhrad ze zahraničí.

§ 2

Rozdělení působnosti mezi devizovými orgány (a celními úřady)

(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají Ministerstvo financí a Česká národní banka.

(2) Ministerstvo financí vykonává působnost podle tohoto zákona vůči (ministerstvům a jiným správním úřadům, územním samosprávným celkům, rozpočtovým organizacím)organizačním složkám státu,územním samosprávným celkům,státním fondům a vůči všem osobám v oblasti úvěrů poskytovaných nebo přijímaných Českou republikou.

(3) Česká národní banka vykonává působnost podle tohoto zákona vůči ostatním tuzemcům a vůči cizozemcům.

((4) Celní úřady vykonávají působnost podle tohoto zákona při dovozu a vývozu podle § 20 odst. 3.)

(§ 3

Devizová licence a devizové povolení

(1) Pro provádění obchodů s devizovými hodnotami nebo poskytování peněžních služeb, je-li tato činnost podnikáním⁶⁾, uděluje devizový orgán devizovému místu, které není bankoupodle zvláštního zákona ³⁾, devizovou licenci, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Devizové povolení je zapotřebí v případech uvedených v § 6, § 9 až 12, § 14 až 16 a § 18, nestanoví-li tento zákon jinak.

(3) Devizové povolení se nevyžaduje

a) je-li účastníkem devizově právního vztahu Česká republika nebo Česká národní banka,

b) pokud činnost povolovanou podle tohoto zákona provádí devizové místo svým jménem a na svůj vlastní účet v rozsahu stanoveném v povolení působit jako banka ³⁾ nebo v devizové licenci.

(4) Devizová licence nebo devizové povolení se uděluje na základě žádosti na jméno osoby, které se devizová licence nebo devizové povolení uděluje. Vydanou devizovou licenci nebo devizové povolení nelze převést na jinou osobu ani nepřechází na právního nástupce.

(5) Devizové orgány přihlížejí při rozhodování o žádosti o udělení devizové licence nebo devizového povolení zejména k vývoji devizového hospodářství a platební bilance České republiky, technickým, organizačním a finančním předpokladům žadatele a odborné způsobilosti a občanské bezúhonnosti osob provádějících obchody s devizovými hodnotami. Na udělení devizové licence nebo devizového povolení není právní nárok. Proti rozhodnutí Ministerstva financí lze podat rozklad k ministru financí, proti rozhodnutí České národní banky lze podat rozklad k bankovní radě České národní banky.Jejich rozhodnutí je konečné a nelze proti němu podat opravný prostředek. Rozklad nemá odkladný účinek.

(6) U směnárenské činnosti ⁴⁾ nahrazuje devizovou licenci vyjádření České národní banky vydané podle zvláštního zákona.⁵⁾ Této osobě, je-li právnickou osobou, může Česká národní banka udělit i devizovou licenci k prodeji cizí měny za českou měnu .

(7) V devizové licenci nebo v devizovém povolení se stanoví rozsah oprávnění, doba na kterou se uděluje a podmínky, které je osoba, jíž se devizová licence nebo devizové povolení uděluje, povinna dodržovat.

(8)Veřejně nabízet obchodování s devizovými hodnotami nebo poskytování peněžních služeb nesmí osoba bez odpovídajícího rozsahu povolení působit jako banka nebo devizové licence nebo povolení vykonávat činnost podle zvláštního zákona⁷⁾. )

§ 3

Devizová licence

(1) Pro provádění obchodů s devizovými hodnotami nebo poskytování peněžních služeb, je-li tato činnost podnikáním ⁶⁾, uděluje Česká národní banka devizovému místu, které není bankou podle zvláštního zákona ¹⁶⁾, devizovou licenci, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

(2) Devizová licence se uděluje na žádost. Vydanou devizovou licenci nelze převést na jinou osobu, ani nepřechází na právního nástupce.

(3) Česká národní banka přihlíží při rozhodování o žádosti o udělení devizové licence zejména k technickým, organizačním a finančním předpokladům žadatele a odborné způsobilosti osob vykonávajících řídící funkce a osob provádějících obchody s devizovými hodnotami a poskytujících peněžní služby a jejich bezúhonnosti a bezúhonnosti osob, které jsou zakladateli nebo společníky žadatele, členy jeho statutárního orgánu a dozorčí rady. Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro nedbalostní trestný čin majetkové povahy. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů ne starším než 1 měsíc. Proti rozhodnutí České národní banky lze podat rozklad k bankovní radě České národní banky.

(4) U směnárenské činnosti^6a) nahrazuje devizovou licenci vyjádření České národní banky vydané podle zvláštního zákona ⁵⁾. Právnické osobě, pokud vykonává směnárenskou činnost v souladu s právními předpisy nepřetržitě alespoň dvanáct měsíců před podáním žádosti o devizovou licenci, může Česká národní banka udělit i devizovou licenci k prodeji cizí měny za českou měnu.

(5) V devizové licenci se stanoví rozsah oprávnění, doba, na kterou se uděluje, a podmínky, které je osoba, jíž se devizová licence uděluje, povinna dodržovat.

(6) Nabízet obchodování s devizovými hodnotami nebo poskytování peněžních služeb nesmí osoba bez odpovídajícího rozsahu stanoveného v povolení působit jako banka ³⁾ nebo devizové licence nebo povolení vykonávat činnost podle zvláštního zákona ⁷⁾. Zprostředkování peněžních úhrad do zahraničí nebo přejímání úhrad ze zahraničí může jako podnikání provádět pouze osoba, které byla udělena devizová licence k poskytování peněžních služeb.

(7) Česká národní banka vede seznam devizových míst a jim udělených devizových licencí v souladu se zákonem upravujícím informační systémy veřejné správy. Česká národní banka seznam uveřejní i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Seznam obsahuje tyto údaje:

1. u devizového místa obchodní firmu, sídlo nebo místo podnikání a identifikační číslo,

b) u devizové licence rozsah oprávnění a dobu, na kterou se uděluje.

__________________

^6a) § 1 odst. 3 písm. o) zákona č. 21/1992 Sb.

⁷⁾ Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 152/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 70/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb.

ČÁST DRUHÁ

PRÁVA A POVINNOSTI TUZEMCŮ A CIZOZEMCŮ

§ 4

Práva tuzemců a cizozemců

(1) Tuzemec se může (bez devizového povolení) smluvně zavazovat vůči cizozemci a plnit závazky z těchto vztahů v české nebo v cizí měně, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Tuzemec může nabývat devizové hodnoty, nabývat majetek v zahraničí a dovážet a vyvážet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštnízákon nestanoví jinak.

(3) Cizozemec může v tuzemsku nakupovat peněžní prostředky v cizí měně za českou měnu a naopak, nabývat ostatní devizové hodnoty, nabývat nemovitosti, dovážet a vyvážet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštnízákon nestanoví jinak.

(§ 5

Oznamovací povinnost

(1) Cizozemec, který je devizovým místem a tuzemec jsou povinni oznámit skutečnosti týkající se

a) peněžních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům,

b) přímých a jiných investic, finančních úvěrů, cenných papírů a s nimi souvisejících inkas a úhrad vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, operací na finančním trhu včetně operací prováděných prostřednictvím cizozemců,

c) zřízení a stavu účtů v zahraničí,

2. Oznamovací povinnost se plní vůči devizovému orgánu přímo nebo prostřednictvím devizového místa, a to ve lhůtě a způsobem stanoveným ve vyhlášce České národní banky a Ministerstva financí, nebo na vyžádání devizového orgánu.

(3) Devizová místa, jejichž prostřednictvím se oznamovací povinnost plní, jsou povinna předat oznamované skutečnosti devizovému orgánu způsobem stanoveným podle odstavce 2.

(4) Devizová místa jsou povinna nakládat s informacemi získanými v rámci plnění oznamovací povinnosti tak, aby bylo zamezeno jejich zneužit. )

§ 5

Oznamovací povinnost

(1) Tuzemec je povinen oznámit za účelem sestavení platební bilance České republiky, v souladu se závazky vyplývajícími z jejího členství v mezinárodních organizacích, skutečnosti týkající se

1. peněžních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům,

2. přímých investic, finančních úvěrů, cenných papírů a s nimi souvisejících inkas a úhrad vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, operací na finančním trhu, včetně operací prováděných prostřednictvím cizozemců,

3. zřízení a stavu účtů nebo jiných forem vkladů v zahraničí, včetně svěření peněžních prostředků k uložení na účet v zahraničí,

a to v rozsahu, za období, ve lhůtách a způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky, nebo na vyžádání devizového orgánu.

(2) Tuzemec je povinen, kromě skutečností uvedených v odstavci 1, oznámit na vyžádání devizového orgánu skutečnosti týkající se transakcí spojených se zahraničním obchodem.

(3) Cizozemec, který podniká v tuzemsku, je povinen plnit oznamovací povinnost podle odstavců 1 a 2, pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikáním⁶⁾ v tuzemsku.

(4) Středisko cenných papírů a právnické osoby oprávněné k vedení části evidence Střediska cenných papírů, pokud za ně tuto oznamovací povinnost neplní Středisko cenných papírů, a dále obchodníci s cennými papíry, jsou povinni na vyžádání České národní banky oznámit souhrnné údaje týkající se cenných papírů, které evidují nebo mají v úschově, správě nebo které jsou u nich uloženy, a to v členění podle země sídla nebo bydliště majitele, země sídla nebo bydliště emitenta, druhu cenného papíru, jeho případné splatnosti, odvětvové klasifikace ekonomických činností ^7a) emitenta cenného papíru a u zahraničních cenných papírů i podle odvětvové klasifikace ekonomických činností ^7a) majitele cenného papíru.

(5) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 až 4 se plní vůči devizovému orgánu přímo nebo, pokud tak stanoví vyhláška České národní banky, prostřednictvím devizového místa.

(6) Devizová místa, jejichž prostřednictvím se oznamovací povinnost plní, jsou povinna předat oznamované skutečnosti devizovému orgánu způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky.

(7) Devizová místa jsou povinna nakládat s informacemi získanými v rámci plnění oznamovací povinnosti tak, aby bylo zamezeno jejich zneužití.

^{_____________________________________}

^7a) Opatření k zavedení Odvětvové klasifikace ekonomických činností, vyhlášené v částce 77/1993 Sb.

Opatření o aktualizaci Odvětvové klasifikace ekonomických činností, vyhlášené v částce 83/1995 Sb.

Opatření o aktualizaci Odvětvové klasifikace ekonomických činností, vyhlášené v částce 80/1998 Sb.

(§ 6

Povinnost převodu peněžních prostředků ze zahraničí

(1) Tuzemec je povinen převádět nebo dovážet do tuzemska veškeré v zahraničí nabyté peněžní prostředky v české i cizí měně po úhradě poplatků, daní a dalších výloh v zahraničí spojených s jejich nabytím , a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy je nabyl nebo kdy se dověděl nebo mohl dovědět o jejich nabytí nebo poté, co se stal tuzemcem, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje

a) na devizové místo, vyplývá-li tak z jeho povolení působit jako banka nebo z devizové licence,

b) na peněžní prostředky v cizí nebo v české měně, které tuzemec během svého pobytu v zahraničí získá v hotovosti a spotřebuje po dobu tohoto pobytu v zahraničí,

1. na reinvestice zisku z přímé investice (§1 písm. k/ bod 4),

2. na peněžní prostředky v cizí nebo české měně na účtě tuzemce v zahraničí v souladu s devizovým povolením vydaným devizovým orgánem.

(3) Tuzemec může požádat v zahraničí o zřízení nebo o vedení účtu v cizí nebo v české měně nebo se smluvně zavazovat ke svěření nebo uložení svých peněžních prostředků v cizí nebo české měně na účet vedený v zahraničí pouze s devizovým povolením devizového orgánu.

(4) Devizové povolení podle odstavce 3 se nevyžaduje pro zřízení a vedení účtu tuzemce

a) je-li devizovým místem s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence,

b) po dobu jeho pobytu v zahraničí,

c) k úhradě prokazatelných provozních nákladů jeho organizační složky nebo zastoupení v zahraničí,

d) k uložení jeho peněžních prostředků, pokud právní překážky platné v zahraničí brání převodu těchto prostředků do tuzemska,

e) k úhradě poplatků, daní a dalších výloh prokazatelně spojených s údržbou a správou nemovitosti v zahraničí po dobu trvání vlastnického práva k této nemovitosti.)

§ 7

Jiné povinnosti

(1) Úhrady do a ze zahraničí mohou být prováděny bezhotovostně pouze prostřednictvím devizových míst s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence, pokud (z povolení) ze zvláštníhopovolení (§ 32 odst. 1 a 2) devizového orgánu nevyplývá jinak.

(2) Tuzemci a cizozemci jsou povinni předkládat devizovému místu (platné devizové povolení) zvláštní povolení (§ 32 odst. 1 a 2), jestliže se podle tohoto zákona vyžaduje, a na vyžádání doklady prokazující účel požadované úhrady.

(3) Tuzemci a cizozemci jsou povinni na výzvu devizového místa označit účel úhrady došlé ze zahraničí v případě, že není účel uveden.

§ 8

Práva a povinnosti devizových míst

(1) Devizové místo je povinno vyžadovat před provedením příslušné úhrady předložení (platného devizového povolení) zvláštního povolení (§ 32 odst. 1 a 2), jestliže se podle tohoto zákona vyžaduje.

(2) Devizové místo je oprávněno vyžadovat před provedením příslušné úhrady předložení dokladů prokazujících účel požadované úhrady.

(3) Devizové místo je oprávněno vyzvat příjemce úhrady ze zahraničí k označení jejího účelu v případě, že tento účel není uveden.

(4) Devizové místo může provést pouze ty operace, které jsou v souladu s devizovým zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení, mezinárodními smlouvami , jimiž je Česká republika vázána, a které vztahy upravené tímto zákonem upravují jinak než tento zákon, devizovými licencemi, koncesními listinami ke směnárenské činnosti vydanými podle zvláštního zákona ⁵⁾ a (devizovými povoleními) zvláštnímipovoleními (§ 32 odst. 1 a 2) (dále jen "devizové předpisy").

(5) Devizové místo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit příslušnému devizovému orgánu zjištěná porušení devizových předpisů nebo podezření z jejich porušení.

(6) Česká národní banka (vyhlásí opatřením uveřejněným v plném znění ve Sbírce zákonů) stanoví vyhláškou postup devizových míst při uskutečňování úhrad do a ze zahraničí a vůči cizozemcům.

§ 9

Obchody s devizovými hodnotami

(1) Provádět obchody s devizovými hodnotami, provádět platební styk⁴⁾ ve vztahu k zahraničí nebo poskytovat peněžní služby ve vztahu k zahraničí jako podnikání⁶⁾ mohou pouze devizová místa v rozsahu stanoveném v povolení působit jako banka nebo v devizové licenci, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Devizová licence se nevyžaduje k provádění obchodů se zahraničními cennými papíry. (Devizová licence se také nevyžaduje k provádění obchodů s cizí měnou a s finančními deriváty, souvisí-li tyto obchody s poskytováním investičních služeb v rozsahu povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry uděleného podle zvláštního zákona⁷⁾.)Jde-li o podnikání osob, které jsou k výkonu určitých činností oprávněny na základě zvláštního zákona, nevyžaduje se devizová licence také k provádění těch obchodů s devizovými hodnotami, k provádění platebního styku ve vztahu k zahraničí nebo k poskytování peněžních služeb, k nimž jsou takto oprávněny.

((3) Osoby, které nejsou devizovými místy s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence, mohou obchod s devizovými hodnotami provést pouze s devizovým povolením devizového orgánu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Devizové povolení se vyžaduje i v případech zprostředkování těchto obchodů devizovým místem, pokud tento zákon nestanoví jinak.)

(4)(3) Česká národní banka (může vyhlásitopatřením uveřejněným v plném znění ve Sbírce zákonů) může stanovit vyhláškou náležitosti žádosti o udělení devizové licence, určit, které obchody s devizovými hodnotami provádí pouze právnická osoba a stanovit minimální výši jejího základního kapitálu, stanovit technické, organizační a finanční předpoklady pro provádění obchodů s devizovými hodnotami, odbornou způsobilost a bezúhonnost osob provádějících obchody s devizovými hodnotami a stanovit podmínky pro provádění obchodů s devizovými hodnotami. (Opatření) Vyhláška České národní banky může také stanovit postup devizových míst pro nakládání s padělanými a pozměněnými peněžními prostředky v české a cizí měně.

(§ 10

Nákup a prodej peněžních prostředků v cizí měně a zlata

Tuzemec nebo cizozemec může bez devizového povolení nakoupit nebo prodat peněžní prostředky v cizí měně nebo zlato pouze v případě, že

a) je devizovým místem s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence,

b) druhým účastníkem obchodu je devizové místo, které provádí obchod svým jménem a na vlastní účet,

c) jednomu z účastníků obchodu bylo vydáno devizové povolení devizového orgánu,

d) se jedná o nákup nebo prodej peněžních prostředků během pobytu v zahraničí,

1. se jedná o nahodilý nákup nebo prodej peněžních prostředků v tuzemsku; přitom žádný z účastníků tohoto obchodu nesmí nákup nebo prodej peněžních prostředků veřejně nabízet.

(§ 11

Operace se zahraničními cennými papíry

(1) Vydání zahraničních cenných papírů k veřejnému i neveřejnému obchodování v tuzemsku nebo jejich uvedení na tuzemský trh je možné pouze s devizovým povolením České národní banky. V případech, kdy zvláštní zákon⁸⁾ vyžaduje povolení Ministerstva financí, je toto devizové povolení předpokladem pro jeho udělení.

(2) Tuzemec, který není devizovým místem s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence, může uzavřít smlouvu na nákup zahraničního cenného papíru a koupit zahraniční cenný papír nebo, s výjimkou přímé investice, směnky a šeku, přijmoutodcizozemce zahraniční cenné papíry jako úhradu své peněžité pohledávky vůči cizozemci pouze s devizovým povolením devizového orgánu.

(3) Devizové povolení podle odstavce 2 se nevyžaduje k nákupu

a) zahraničních cenných papírů v rámci přímé investice podle § 1 písm. k),

b) zahraničních cenných papírů z vlastního účtu devizového místa s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence,

c) zahraničních cenných papírů prováděnému prostřednictvím devizového místa s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence jeho vlastním jménem na účet tuzemce,

d) veřejně obchodovatelných zahraničních dluhopisů znějících na českou měnu vydaných v tuzemsku podle odstavce 1,

e) zaměstnaneckých a jiných finančně zvýhodněných akcií, jejichž emitentem je cizozemec, jeho tuzemskými zaměstnanci nebo tuzemskými zaměstnanci tuzemce, na jehož podnikání má emitent majetkovou účast,

f) zahraničních cenných papírů nabytých podle zvláštního zákona⁹⁾ od jiného tuzemce.)

(§ 12

Operace s finančními deriváty

Tuzemec, který není devizovým místem s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence, může uzavírat smlouvy o finančních derivátech a provádět s nimi obchody pouze s devizovým povolením devizového orgánu. Devizové povolení se nevyžaduje, je-li smlouva nebo obchod uzavírán s devizovým místem s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence.)

(§ 13

Operace na peněžním trhu

Česká národní banka může vyhlásit opatřením vydaným v dohodě s Ministerstvem financí a uveřejněným v plném znění ve Sbírce zákonů podmínky pro provádění operací tuzemců s výjimkou bank s peněžními prostředky v české nebo v cizí měně na zahraničním peněžním trhu.)

(§ 14

Poskytování finančních úvěrů

(1) Tuzemec, který není devizovým místem s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence, může uzavřít smlouvu o poskytnutí finančního úvěru cizozemci a poskytovat cizozemci finanční úvěr pouze s devizovým povolením.

(2) Tuzemec, který není devizovým místem s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence, může dát souhlas s tím, aby cizozemec převzal dluh z finančního úvěru poskytnutého jinému tuzemci pouze s devizovým povolením.

(3) Devizové povolení se nevyžaduje

a) je-li poskytnutí finančního úvěru přímou investicí podle § 1 písm. k) za podmínky, že úvěr nebude splacen do pěti let od jeho přijetí,

b) při poskytnutí půjčky tuzemcem cizozemci, jde-li o půjčku mezi fyzickými osobami, která není určena k podnikání.)

(§ 15

Používání zajišťovacích prostředků

Tuzemec, který není devizovým místem s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence, může poskytnout zajištění nebo dát příkaz k zajištění závazku cizozemce pouze s devizovým povolením devizového orgánu.)

(§ 16

Jiné než přímé investice

Tuzemec, který není devizovým místem s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence, se může smluvně zavazovat a plnit peněžní závazky v české měně nebo v devizových hodnotách související se vznikem nebo získáním majetkového podílu na podnikání v zahraničí či účasti na podnikání v zahraničí, jakož i na činnosti v zahraničí, která znaky podnikání⁶⁾ nevykazuje, pokud se nejedná o přímou investici podle § 1 písm. k), pouze s devizovým povolením devizového orgánu. Devizové povolení k nákupu zahraničního cenného papíru vyžadované podle§ 11 odst. 2 nahrazuje povolení vyžadované podle tohoto ustanovení .)

§ 17

Nabývání nemovitostí v tuzemsku

(1) Cizozemec, který není občanem České republiky, může nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České republice, pokud zvláštní zákon¹⁰⁾ nestanoví jinak, pouze

a) děděním,

b) pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti,

c) jde-li o nemovitost nabývanou do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, z nichž pouze jeden je cizozemcem, nebo má-li cizozemec nabýt nemovitost od manžela, rodičů nebo prarodičů,

d) výměnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž cena obvyklá nepřevyšuje cenu obvyklou původní nemovitosti,

e) pokud má předkupní právo z titulu podílového spoluvlastnictví nemovitosti¹¹⁾,

f) jde -li o stavbu, kterou cizozemec vystavěl na vlastním pozemku,

7. pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon¹²⁾.

(2) Cizozemec-právnická osoba, která má v tuzemsku umístěn podnik nebo organizační složku podniku a je oprávněna v tuzemsku podnikat^12a), může kromě případů uvedených v odstavci 1 nabývat vlastnické právo k nemovitostem v tuzemsku s výjimkou pozemků, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží^12b), a pozemků určených k plnění funkcí lesa^12c).

(§ 18

Dovoz a vývoz bankovek a mincí

(1) Dovoz a vývoz bankovek a mincí v české měně¹³⁾ a v cizí měně v cestovním styku nebo v poštovní nebo jiné zásilce je omezen limitem, jehož výši stanoví Česká národní banka a Ministerstvo financí vyhláškou. Při stanovení výše limitu se přihlíží k potřebám ochrany veřejného zájmu. Není-li limit stanoven, je dovoz a vývoz bankovek a mincí v české měně a v cizí měně volný.

(2) Dovoz a vývoz bankovek a mincí nad limit stanovený podle odstavce 1 je možný pouze s devizovým povolením devizového orgánu.

(3) Pohraniční celní úřady jsou povinny na žádost dovážející nebo vyvážející osoby převzít do úschovy¹¹⁾ bankovky a mince dovážené nebo vyvážené nad limit stanovený podle odstavce 1, jestliže dovážející nebo vyvážející osoba nepředloží devizové povolení a vzhledem k místu nebo době přechodu hranice nemůže tyto hodnoty předat do úschovy devizovému místu s odpovídajícím rozsahem povolení působit jako banka nebo devizové licence. Právo na vydání předmětu úschovy však zaniká a tento předmět připadne státu, jestliže uschovatel nepožádá o jeho vydání do jednoho roku ode dne, kdy celní úřad převzal předmět do úschovy.

(4) Devizové povolení podle odstavce 2 se nevyžaduje pro

a) dovoz a vývoz bankovek a mincí uskutečňovaný devizovým místem uvedeným v §  1 písm. m) bod 1 v souvislosti s výkonem jeho činnosti,

b) dovoz bankovek a mincí získaných za poskytování přepravních a s nimi spojených služeb v zahraničí,

c) dovoz bankovek a mincí v souvislosti s plněním povinnosti podle § 6.

(5) Skutečnost, že se jedná o bankovky a mince, k jejichž dovozu nebo vývozu se devizové povolení podle odstavce 4 nevyžaduje, je dovážející nebo vyvážející osoba povinna prokázat předložením dokladu, který tuto skutečnost prokazuje.)

(§ 19

Při příznivém vývoji platební bilance může vláda nařízením stanovit další případy, kdy se devizové povolení nevyžaduje.)

ČÁST TŘETÍ

DEVIZOVÁ KONTROLA

§ 20

Kontrolní orgány

(1) Devizový orgán v rámci své působnosti kontroluje (plnění a) dodržování devizových předpisů. V této souvislosti je oprávněn vyžadovat potřebnou součinnost kontrolovaných osob, a to zejména předložení požadovaných dokladů a vysvětlení.

(2) Při provádění devizové kontroly na místě se vztahy mezi devizovým orgánem a kontrolovanými osobami řídí základními pravidly kontrolní činnosti, stanovenými zvláštním zákonem¹⁴⁾, pokud tento zákon nestanoví jinak.

((3) Celní úřady vykonávají kontrolu¹⁵⁾ dovozu a vývozu bankovek a mincí podle § 18. V této souvislosti jsou oprávněny vyžadovat potřebnou součinnost kontrolovaných osob.)

(§ 21

Povinnosti kontrolovaných osob

Kontrolované osoby jsou povinny v souvislosti s devizovou kontrolou nebo kontrolou celních úřadů poskytnout devizovému orgánu nebo celnímu úřadů potřebnou součinnost.

(2) Je-li dovoz nebo vývoz bankovek a mincí vázán na devizové povolení nebo podmíněn jiným dokladem podle § 18 odst. 2 a 5, je dovážející nebo vyvážející osoba povinna tyto doklady při dovozu nebo vývozu předložit celnímu úřadu. Nepředloží-li kontrolovaná osoba uvedené doklady, celní úřad tyto bankovky a mince nepropustí.

(3) Osoby odesílající do zahraničí poštovní nebo jiné zásilky obsahující bankovky a mince, k jejichž vývozu je třeba devizové povolení, jsou povinny takovou zásilku předložit celnímu úřadu ke kontrole.)

§ 21

Povinnosti kontrolovaných osob

Kontrolované osoby jsou povinny v souvislosti s devizovou kontrolou poskytnout devizovém orgánu potřebnou součinnost.

§ 22

Postup devizových orgánů

při zjištění porušení devizových předpisů

(1) Zjistí-li devizový orgán, že osoba porušila devizové předpisy (§ 8 odst. 4), stanoví jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků, popřípadě přikáže ukončit nepovolenou činnost.

(2) Za porušení devizových předpisů se považuje i překročení rozsahu povolení a nedodržení podmínek stanovených v devizové licenci, koncesní listině ke směnárenské činnosti nebo (v devizovém povolení) ve zvláštnímpovolení (§ 32 odst. 1 a 2).

(3) Podle závažnosti a povahy porušení devizových předpisů devizový orgán ve správním řízení

a) (zruší devizové povolení,) omezí, pozastaví či odejme devizovou licenci,

b) uloží peněžitou pokutu, a to i v případě, že ve stanovené lhůtě byly odstraněny nedostatky.

(4) Zjistí-li devizový orgán porušení devizových předpisů při výkonu směnárenské činnosti, může navrhnout pozastavení nebo zrušení koncesní listiny ke směnárenské činnosti.

(5) Pokutu lze uložit současně i s postupem podle odstavce 1, odstavce 3 písmene a) a odstavce 4. Při menší závažnosti a z důvodů hodných zvláštního zřetele může devizový orgán od uložení pokuty upustit.

((6) Při porušení devizových předpisů zjištěném celním úřadem se postupuje podle § 25 až 28.)

(7)(6) Proti rozhodnutí devizového orgánu podle odstavce 3 lze podat rozklad. Rozklad podaný proti rozhodnutí podle odstavce 3 písmene a) nemá odkladný účinek.

(8)(7) Při zjištění porušení devizových předpisů bankou postupuje Česká národní banka podle zvláštního zákona¹⁶⁾.

Pokuty

§ 23

(1) Osobě, která porušila devizové předpisy, devizový orgán uloží pokutu podle § 22 odst. 3 písm. b), a to

a) při nesplnění oznamovací povinnosti včetně uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů nebo povinnosti poskytovat součinnost devizovému orgánu při výkonu devizové kontroly až do výše 1 milionu Kč,

((b) při nesplnění povinnosti podle § 6 až do výše 50 % nepřevedené částky,)

(c)b) při nesplnění depozitní povinnosti až do výše 0,3 % částky povinného depozita za každý kalendářní den neplnění depozitní povinnosti,

(d)c) nesplní-li povinná osoba ve stanovené lhůtě opatření k nápravě, jež jí bylo podle tohoto zákona uloženo, až do výše 1 milionu Kč,

(e)d) při jiném jednání v rozporu s devizovými předpisy až do výše 50 % částky, jíž se nedovolené jednání týká,

(f)e) při jednání v rozporu s devizovými předpisy, kdy nelze zjistit výši částky, jíž se nedovolené jednání týká, až do výše 50 milionů Kč.

(2) Při souběhu porušení devizových předpisů podle písmen a) až (f)) e) může být pokuta uložena za každé porušení devizových předpisů samostatně, a to i jedním rozhodnutím.

(3) (Pokutu podle § 22 odst.3 písm. b) lze uložit) Správní řízení pro porušení devizových předpisů podle § 22 odst. 3 lze zahájitdo jednoho roku ode dne, kdy bylo porušení devizových předpisů zjištěno, nejpozději však do pěti let ode dne kdy k porušení devizových předpisů došlo.

(4) Při určení výše pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, způsobu a době trvání porušení devizových předpisů.

§ 24

(1) Pokuta uložená podle § 22 odst. 3 písm. b) je příjmem státního rozpočtu České republiky a je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty nabylo právní moci.

(2) Pokutu v době její splatnosti vybírá devizový orgán, který pokutu uložil. Vymáhání pokuty zajišťuje finanční úřad.¹⁷⁾

(Postup celního úřadu při zjištění porušení devizových předpisů

§ 25

(1) Zjistí-li celní úřad, že tuzemec nebo cizozemec porušil devizové předpisy při dovozu nebo vývozu, uloží mu pokutu až do výše 100% z částky dovážených nebo vyvážených bankovek a mincí v případě dovozu nebo vývozu bankovek a mincí bez devizového povolení, nebo jiného dokladu podle § 18 odst. 2 a 5.

(2) Porušení devizových předpisů projedná celní úřad, v jehož územním obvodu byly devizové předpisy porušeny.

(3) Celní úřad příslušný k projednání porušení devizových předpisů podle odstavce 2 může postoupit věc k projednání celnímu úřadu, v jehož územním obvodu tuzemec, který devizové předpisy porušil, má trvalý pobyt nebo v němž pracuje.

(4) Při určení výše pokuty celní úřad přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům porušení devizových předpisů.

(5) Pokuta uložená podle odstavce 1 je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.

(6) Při vybírání a vymáhání pokut postupuje celní úřad podle zvláštního předpisu.¹⁷⁾

(7) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy bylo porušení devizových předpisů zjištěno, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k tomuto porušení došlo.)

(§ 26

(1) Celní úřad může k projednání porušení devizových předpisů rozhodnutím zajistit dovážené nebo vyvážené bankovky a mince, kterých bylo k jejich porušení užito, ve výši 10% z této částky. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(2) Osoba, které bylo rozhodnutí o zajištění bankovek a mincí doručeno, je povinna je celnímu úřadu vydat. Nejsou-li zajištěné bankovky a mince na výzvu celnímu úřadu vydány, mohou být tomu, kdo je má u sebe, odňaty. Osobě, která bankovky a mince vydala nebo které byly odňaty, vystaví celní úřad potvrzení o jejich vydání nebo odnětí.

(3) Není-li uložená pokuta ve lhůtě splatnosti dobrovolně zaplacena, celní úřad na její úhradu použije zajištěné bankovky a mince.

(4)Nejsou-li zajištěné bankovky a mince k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li v úvahu jejich použití na úhradu pokuty, vrátí celní úřad bankovky a mince osobě, která je vydala nebo jíž byly odňaty.)

(§ 27

(1) Pokuta, jejíž výše nepřesahuje 5 000 Kč může být uložena též v blokovém řízení, pokud je porušení devizových předpisů spolehlivě zjištěno a pokud je osoba, která devizové předpisy porušila, ochotna pokutu na místě zaplatit. Proti uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat.

(2)Na pokutovém bloku, kterým je rozhodnuto o uložení pokuty, se vyznačí komu, kdy a za porušení jaké právní povinnosti byla pokuta uložena. Pokutový blok platí současně jako stvrzenka o zaplacení pokuty na místě v hotovosti.)

(§ 28

Nestanoví-li tento zákon jinak, řízení o porušení devizových předpisů prováděné celním úřadem se řídí správním řádem¹⁸⁾.)

(ČÁST ČTVRTÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

§ 29

(1) Depozitní povinnost je povinnost osob držet v zájmu stability měny po určitou dobu na zvláštním účtu u banky v tuzemsku stanovené procento objemu peněžních prostředků

a) z mezibankovních depozit zahraničních bank u bank v tuzemsku,

b) z depozit cizozemců, kteří nejsou bankou, u bank v tuzemsku,

c) z finančních úvěrů přijatých tuzemcem od cizozemce,

d)získaných z vydání tuzemských dluhopisů a ostatních cenných papírů vydaných v zahraničí, se kterými je spojeno právo na peněžní plnění.

(2) Po dobu trvání depozitní povinnosti nemohou osoby, na něž se depozitní povinnost vztahuje, s peněžními prostředky uloženými na tomto účtu volně nakládat a nemohou převést své právo na jejich výplatu na jinou osobu.

(3) Česká národní banka opatřením vydaným v dohodě s Ministerstvem financí a uveřejněným v plném znění ve Sbírce zákonů stanoví osoby, které jsou z depozitní povinnosti vyňaty, rozsah, dobu a další podrobnosti uplatňování této povinnosti podle odstavce 1 a oznámí, u které banky je zvláštní účet veden.)

ČÁST PÁTÁ

SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ,

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 30

(1) Devizový orgán se při výkonu působnosti podle tohoto zákona řídí správním řádem¹⁸⁾ s výjimkou uvedenou v ustanovení (§ 3 odst. 5 a § 22 odst. 7) § 3 odst. 3 a § 22 odst. 6.

(2) Správní řízení se nevztahuje na postup podle § 22 odst. 1 a 4.

§ 31

Vztah k mezinárodním smlouvám

Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

Opatření při vážných hospodářských a finančních poruchách

§ 31a

Depozitní povinnost

(1) Depozitní povinnost je povinnost osob držet po určitou dobu na zvláštním účtu u banky v tuzemsku stanovené procento objemu peněžních prostředků

a) z mezibankovních depozit zahraničních bank u bank v tuzemsku,

b) z depozit cizozemců, kteří nejsou bankou, u bank v tuzemsku,

c) z finančních úvěrů přijatých tuzemcem od cizozemce,

d) získaných z vydání tuzemských dluhopisů a ostatních tuzemských cenných papírů vydaných v zahraničí, se kterými je spojeno právo na peněžní plnění.

(2) Depozitní povinnost lze uložit pouze při nepříznivém vývoji platební bilance, kdy v důsledku přetrvávajícího nadměrného přílivu kapitálu hrozí prohloubení celkové nerovnováhy, které by mohlo vést k vážným hospodářským a finančním poruchám a k ohrožení stability měny, a které není možné účinně odvrátit běžnými nástroji měnové politiky.

(3) Po dobu trvání depozitní povinnosti nemohou osoby, na něž se depozitní povinnost vztahuje, volně nakládat s peněžními prostředky uloženými na zvláštním účtu a nemohou převést své právo na jejich výplatu na jinou osobu.

(4) Česká národní banka a Ministerstvo financí stanoví vyhláškou rozsah a dobu trvání depozitní povinnosti, osoby, které jsou z depozitní povinnosti vyňaty a banku, u které je veden zvláštní účet.

§ 32

Nouzový stav v devizovém hospodářství

(1) V době nouzového stavu v devizovém hospodářství, je-li bezprostředně a vážně ohrožena platební schopnost vůči zahraničí, je zakázáno

a) nabývat devizové hodnoty za českou měnu,

b) provádět veškeré úhrady z tuzemska do zahraničí, včetně převodů peněžních prostředků mezi bankami a jejich pobočkami,

c) ukládat peněžní prostředky na účtech v zahraničí,

není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení.

(2) V době nouzového stavu v devizovém hospodářství, je-li bezprostředně a vážně ohrožena vnitřní měnová rovnováha České republiky, je zakázáno

a)prodávat tuzemské cenné papíry cizozemcům,

b)přijímat finanční úvěry od cizozemců,

c) zřizovat v tuzemsku účty cizozemcům a ukládat peněžní prostředky na účty cizozemců,

d)převádět peněžní prostředky ze zahraničí do tuzemska mezi bankami a jejich pobočkami,

není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení.

(3) Nouzový stav v devizovém hospodářství může vyhlásit vláda při nepříznivém vývoji platební bilance, který bezprostředně a vážně ohrožuje platební schopnost vůči zahraničí nebo vnitřní měnovou rovnováhu České republiky. Nouzový stav v devizovém hospodářství nastává dnem, v němž jej vláda vyhlásí oznámením v hromadných sdělovacích prostředcích, a končí dnem stanoveným vládou při jeho vyhlášení, nejdéle však uplynutím tří měsíců ode dne jeho oznámení v hromadných sdělovacích prostředcích.

(4)Vláda při vyhlášení nouzového stavu v devizovém hospodářství současně uvede, zda jde o nouzový stav v devizovém hospodářství, na který se vztahují zákazy uvedené v odstavci 1 nebo v odstavci 2 anebo v obou těchto odstavcích.

(5) Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky včetně televizního a rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti vlády neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení nouzového stavu v devizovém hospodářství.

(5) (6)Devizový orgán vydá pro dobu nouzového stavu v devizovém hospodářství zvláštní povolení podle odstavců 1 a 2 pouze z důvodu ohrožení života a zdraví osob, obrany a bezpečnosti státu a chodu jeho diplomatických služeb a pro operace, které povedou k prokazatelnému zlepšení stavu platební bilance. Zvláštní povolení se nevyžaduje, je-li účastníkem devizově právního vztahu Česká republika nebo Česká národní banka .

§ 33

Přechodná ustanovení

(1) Devizové povolení udělené podle dosavadního devizového zákona¹⁹⁾ se považuje za devizové povolení podle tohoto zákona, jestliže se podle jeho ustanovení i nadále vyžaduje.

(2) Osoby uvedené v § 1 písm. m) bodu 2 nebo 3, které vykonávají činnost na základě devizového povolení podle dosavadního devizového zákona, musí požádat devizový orgán o vydání devizové licence podle tohoto zákona nejpozději do jednoho roku od nabytí jeho účinnosti, jinak devizové povolení nebo oprávnění k výkonu činnosti uplynutím této doby zaniká.

(3) Řízení zahájená ve věci nedovolených jednání podle dosavadních předpisů, která nejsou nedovoleným jednáním podle tohoto zákona, se dnem účinnosti tohoto zákona zastavují.

(4) Jednání uskutečněná v rozporu s dosavadním devizovým zákonem, která jsou nedovolená i podle tohoto zákona, se postihují podle dosavadních předpisů s výjimkou uvedenou v odstavci 5. Řízení o těchto jednáních zahájená před účinnosti tohoto zákona se ukončí podle dosavadních předpisů s výjimkou uvedenou v odstavci 5.

(5) Osoby, které se podle dosavadního devizového zákona dopustily devizového přestupku, nelze po účinnosti tohoto zákona postihnout. Řízení ve věci devizových přestupků podle dosavadního zákona, která nebyla ukončena pravomocným rozhodnutím, se dnem účinnosti tohoto zákona zastavují.

§ 34

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. zákon č. 528/l990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/l992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb.,

2. vyhláška Federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 303/1992 Sb., kterou se provádí devizový zákon, ve znění vyhlášky č. 169/1994 Sb.,

3. opatření České národní banky č. 282/1993 Sb., kterým se stanoví podmínky pro některé obchody s devizovými hodnotami, prováděné bankami,

4. opatření Státní banky československé ze dne 1. října 1992 , kterým se stanoví postup devizových tuzemců-právnických osob v případě přijetí platby v devizových prostředcích v hotovosti v oblasti operativní evidence a výkaznictví, vyhlášené v částce č. 103 Sb.

Článek II návrhu novely

1. Nařízení vlády č. 129/1998 Sb., kterým se stanoví další případy, kdy se nevyžaduje devizové povolení.

2. Nařízení vlády č. 169/2000 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 129/1998 Sb., kterým se stanoví další případy, kdy se nevyžaduje devizové povolení.

§ 35

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995.