Vládní návrh zákona o státní pomoci při obnově území

K § 1

Stanovení předmětu úpravy zákona obecně vyplývá z věcného záměru přijatého usnesením vlády ze dne 23. srpna 2000 č. 800 a je upraveno s ohledem na obsah a celkový kontext nově přijatých právních úprav.

K § 2

Stanovení zásad poskytnutí státní pomoci obsahuje vymezení podmínek, které musí být pro její uvolnění splněny.

Výchozím momentem je narušení základních funkcí v území v důsledku živelní nebo jiné pohromy, která byla mimořádnou událostí (vyžadující provedení záchranných a likvidačních prací) a současně vzhledem k rozsahu a závažnosti dopadů měla za následek vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu. Vyhlášení těchto krizových stavů současně signalizuje takovou míru postižení území, jehož řešení překračuje běžné možnosti místních orgánů a úřadů a je tedy namístě začít se shromažďováním podkladů pro rozhodnutí o poskytnutí státní pomoci.

Terminologické vysvětlení živelní a jiné pohromy jako mimořádné události s odkazem na zavedenou uzanci v zákoně č. 239/2000 Sb. je výhodné proto, že umožňuje navázat na úpravu krizových stavů a také proto, že v sobě zahrnuje všechny potenciální pohromy v souladu s přijatým věcným záměrem a nemá proto smysl je dále rozšiřovat.

Poskytování státní pomoci vychází ze zásady, podle níž každý vlastník sám odpovídá za obnovu svého majetku, stát může poskytnout svou pomoc v zájmu obnovy základních funkcí v území.

V této části zákona je blíže vymezena ”státní pomoc” s odkazy na obecná ustanovení zákona o veřejné podoře a rozpočtových pravidel. Z rozpočtových pravidel pak vyplývají pro poskytování státní pomoci jako součásti prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu obecné zásady a pravidla (např., že je účelově vázána, vztahují se na ni ustanovení o finanční kontrole a porušení rozpočtové kázně). V navrhovaném zákoně proto není tato obecná úprava zásad a pravidel poskytování státní pomoci podrobněji upravena.

V tomto paragrafu ani v jiných částech navrhovaného zákona není účelné stanovit, z jakých konkrétních rozpočtových zdrojů může být státní pomoc poskytována, aby bylo možné v konkrétní situaci operativně využít všech dostupných forem. V úvahu připadají zdroje všeobecné pokladní správy, vládní rozpočtové rezervy, zdroje a rezervy jednotlivých odvětvových rozpočtových kapitol (redistribuce prostředků, změny podmínek státní účasti v rozvojových programech apod.), popř. další zdroje využitelné se souhlasem Parlamentu (např. z emise státních dluhopisů).

”Státní pomocí” se rozumí podle tohoto zákona jen finanční pomoc, ”věcná” pomoc může být však také poskytnuta, v podobě přenechání věcí (které organizační složka státu dočasně nepotřebuje k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, nebo pokud tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci) do užívání fyzickým nebo právnickým osobám v souladu s ustanovením § 27 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a o jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Toto řešení však závisí na rozhodnutí jednotlivých správních úřadů a není vhodné je pro jeho specifičnost a vazbu na konkrétní možnosti formulovat všeobecně.

Státní pomoc lze poskytnout podle tohoto zákona na obnovu určitého majetku pouze jednorázově, na základě rozhodnutí jednoho z určených ministerstev, což však nevylučuje poskytování státních podpor nebo příspěvků podle jiných právních předpisů (např. příspěvky na obnovu kulturníchpamátek podle zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů).

Jako majetek sloužící k zabezpečení základních funkcí v území byl vymezen majetek bezprostředně určený k zajišťování vybraných funkcí, s výčtem nejobvyklejších případů. Úplné, taxativní vymezení tohoto majetku nebo funkcí, k nimž má sloužit by bylo problematické; ani v teoretických pracích nejsou „základní funkce v území“ dosud dostatečně definovány. V konkrétních případech řešení následků živelní nebo jiné pohromy půjde vždy o zcela jedinečnou situaci, při níž specifické území plnící v regionálním kontextu v dané době určité role je postiženo narušením určitých funkcí v různé podobě a míře a je třeba vždy hledat konkrétní řešení a priority.

Pojem ”majetek” užívaný v tomto spojení v sobě zahrnuje pro potřeby tohoto zákona nejen ”hmotný investiční majetek”,ale také např. lesy, vodní toky, půdu apod. (neboť odpovědnost za obnovu území je na vlastníkovi, proto vše, co je nebo může být předmětem obnovy musí být definováno jako majetek).

K § 3

Přehled o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území postiženém živelní nebo jinou pohromou je navrhováno pořizovat na úrovni dotčeného kraje, v jeho přenesené působnosti, ve spolupráci s pověřenými obecními úřady.

Zatímco kraj by měl odpovídat za celkové zpracování přehledu a zajistit písemná pověření pro zjišťování údajů, pověřené obecní úřady by pro tuto činnost poskytly přednostně své zaměstnance, aby bylo možné postupovat s lepší znalostí místních podmínek.

Vzhledem k předpokládané jednorázově velké a koncentrované potřebě zajistit dostatek osob pro zjišťování údajů určených pro zpracování přehledu je obecně možné zajistit pomoc jiných osob na základě pracovně právních vztahů (takto mohou pomoci např. i specializovaní pracovníci ostatních pověřených obecních úřadů, jejichž území nebylo danou živelní nebo jinou pohromou postiženo). Odbornost vhodných osob (nejde-li o zmíněné obdobně specializované pracovníky jiných obecních úřadů) nelze předem jednoznačně vymezit s ohledem na variabilitu posuzovaného poškozeného majetku a různé typy živelních a jiných pohrom. Vzhledem k tomu, že v této etapě zjišťování škod jde pouze o shromažďování předběžných údajů, nejeví se jako účelné užívat nezávislé specializované experty, např. soudní znalce nebo autorizované inženýry a techniky činné ve výstavbě, neboť zajištění jejich služeb by bylo z pohledu postupu při zadávání zakázek relativně organizačně složitější a tím i časově delší a také dražší.

Vedle toho je třeba řešit situace, kdy z důvodů obrany státu, ochrany utajovaných skutečností nebo ohrožení života nebo zdraví osob nebude možné, aby odhadování škod a nákladů spojených s obnovou majetku prováděla pověřená osoba, která do takových objektů nebude mít přístup. V takovém případě je navrhováno stanovit vlastníkům takových pozemků nebo objektů povinnost poskytnout požadované informace.

Návrh zákona rovněž stanoví osobám, které mají přístup ke shromažďovaným údajům, zabezpečit jejich ochranu. To je nezbytné proto, že takto získané informace mohou mít např. charakter obchodního tajemství, případně při neoprávněném zveřejnění mohou jinak poškodit dotčené osoby.

K § 4

Pro přípravu strategie obnovy území a zvážení potřebného rozsahu státní pomoci je nezbytné, aby mělo Ministerstvo pro místní rozvoj možnost získat od obcí a krajů jejich vyjádření, zda a v jaké míře mohou samy pomoci postiženým osobám a jaká opatření vycházející z postupu podle krizových plánů je třeba nadále respektovat.

Návrh strategie obnovy území obsahuje vedle věcných a organizačních souvislostí také rozpočtová a finanční řešení a proto je třeba, aby na její formulaci úzce spolupracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj s Ministerstvem financí, jemuž mají dotčené kraje podle § 3 poskytovat souhrnné přehledy o předběžném odhadu nákladů.

Termín ”program obnovy území” byl oproti znění věcného záměru zákona nahrazen termínem ”strategie obnovy území” nejen v zájmu odlišení ”programu” definovaného v § 12 a 13 rozpočtových pravidel, ale také proto, že současný obvyklý význam pojmu ”strategie” výstižněji pojmenovává navrhovaný obsah. “Strategii obnovy území” však nelze zaměňovat za “strategii regionálního rozvoje” podle § 2 písm. b) zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, pro jejíž přípravu a obsah platí zcela odlišná pravidla.

Vymezení obsahu strategie obnovy území zákonem by mělo být relativně obecné, aby pokrývalo pokud možno všechny situace, které mohou nastat v důsledku živelních nebo jiných pohrom.

Vláda svým usnesením schválí strategii obnovy území obsahující vymezení území, jemuž lze státní pomoc poskytnout, cíle a pořadí jejich důležitosti, ministerstva rozhodující o konkrétním uvolňování státní pomoci, objemy finančních prostředků pro tato ministerstva, formy státní pomoci a určení kraje nebo ministerstva odpovídajícího za koordinaci. Forma rozhodování vlády je dána Ústavou (čl. 76 – “usnesení”) a je pro schválení strategie a její závaznost vůči ministerstvům a krajům (v jejich přenesené působnosti) postačující.

Ve vztahu k subjektům, jimž může být státní pomoc poskytnuta, upraví bližší pravidla ministerstva určená ve strategii obnovy území s ohledem na odvětvová specifika (nelze připravit univerzální pravidla pro poskytování dotací nebo návratných finančních výpomocí např. pro obnovu domů a bytů, dopravních spojení, infrastrukturu, obnovení podnikatelských činností při různých typech živelních a jiných pohrom).

Navrhovaným zákonem je definována koordinace správních úřadů, krajů a obcí zabezpečujících obnovu základních funkcí v území. Tato činnost by měla plně respektovat působnosti dotčených úřadů, působit pouze ke sladění jejich postupu (např. vytvořením společné komise, přípravou harmonogramu prací apod.). V případě hrozících rozporů na dané úrovni má koordinátor možnost standardním způsobem upozornit ústřední správní úřady na nezbytnost jejich součinnosti. Koordinací by měl být prostřednictvím strategie obnovy území pověřen v závislosti na rozsahu živelní nebo jiné pohromy buď kraj nebo odborně příslušné ministerstvo (podle druhu pohromy).

K § 5

V souvislosti s přijetím navrhovaného zákona bude třeba zrušit platnost právních úprav, které nebylo možné s ohledem na jejich dobově podmíněný obsah v současné praxi využívat.

K § 6

Navrhovaná úprava povinnosti pojišťovny poskytnout Ministerstvu financí (v návrhu novely je užita legislativní zkratka „ministerstvo“ v souladu se zákonem o pojišťovnictví) souhrnné informace o počtu a výši nahlášených škod a o výši nahlášených pojistných plnění je zamýšlena jako doplněk k informacím o odhadovaných škodách a o poskytnutí státní pomoci.

Poskytované informace mohou mít pouze charakter souhrnných informací o počtu a výši vyplacených pojistných plnění a nesmí obsahovat konkrétní údaje o majetku fyzických a právnických osob. Tím není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost o pojištění majetku fyzických a právnických osob stanovená v § 39 odstavci 1 zákona o pojišťovnictví.

V § 39a odst. 2 navrhované změny zákona se stanoví základní obsah žádosti, kterou Ministerstvo financí žádá pojišťovnu o poskytnutí informací. Musí zde být vždy specifikováno časové období a území, jehož se požadované údaje týkají. Rozsah informací bude publikován ve Finančním zpravodaji.

K § 7

Navrhovaná účinnost zákona vychází z předběžného odhadu délky legislativního procesu.

V Praze dne 6. června 2001

předseda vlády

Ing. Zeman v.r.

ministr pro místní rozvoj

Ing. Lachnit, CSc. v.r.

ministr financí

Ing. Rusnok v.r.

ZÁKON

č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů

(zákon o pojišťovnictví), v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

(legenda : navrhované znění – tučným písmem podtrženě )

HLAVA V

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 38

Řízení před ministerstvem

(1) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle správního řádu, pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak.

(2) Součástí dokladů a dalších písemností předkládaných ministerstvu v cizím jazyce musí být jejich uředně ověřený překlad do českého jazyka.

(3) Bezúhonnost se dokládá výpisem z Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce; zahraniční fyzická osoba dokládá svoji bezúhonnost i odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(4) Jestliže stát, jehož je zahraniční fyzická osoba občanem, nebo stát, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu víc než 3 měsíců, nevydává doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů, považuje se za rovnocenný doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby dokad vydaný příslušným soudem nebo správním úřadem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců.

(5) Nevydává-li stát doklad podle odstavce 4, považuje se za rovnocenný doklad místopřísežné prohlášení nebo čestné prohlášení učiněné fyzickou osobou před příslušným soudem nebo správním úřadem anebo před notářem státu, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státu, ve kterém se v posledních 3 letech osoba zdržovala nepřetržitě po dobu více než 3 měsíců. Pravost místopřísežného nebo čestného prohlášení musí být potvrzena soudem, správním úřadem nebo notářem.

(6) Při prokazování splnění podmínek podle § 11 odst. 3 písm. b) a c) platí ustanovení odstavců 4 a 5 obdobně.

§ 39

Mlčenlivost

(1) Členové statutárních a dozorčích orgánů a zaměstnanci pojišťovny a zajišťovny, likvidátor, nucený správce podle § 30 odst. 4, jakož i osoby, které vykonávají pro pojišťovnu nebo zajišťovnu práci v jiném než pracovním poměru, ( dále jen ”osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu”), pojišťovací nebo zajišťovací makléři a osoby zúčastněné při výkonu státního dozoru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Povinnost mlčenlivosti mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru. Porušením povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona není poskytnutí těchto informací se souhlasem osob, jichž se tyto údaje týkají, a dále poskytnutí těchto informací na písemné vyžádání

1. ministerstva pro výkonu státního dozoru,

2. soudu pro účely občanského soudního řízení

3. orgánu činného v trestním řízení,

4. finančních orgánů ve věci daňového řízení, jehož je pojišťovna nebo zajišťovna, pojistník nebo pojištěný účastníkem,

5. Komise pro cenné papíry při výkonu státního dozoru podle zvláštního právního předpisu, 13)

6. Policie České republiky,

7. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,

8. Orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení,

za předpokladu, že bude dodržena mlčenlivost osobami, kterým se tyto informace poskytnou.

(2) Písemné vyžádání podle odstavce 1 obsahuje údaje, že kterých je zřejmý důvod tohoto vyžádání.

(3) Osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, pojišťovací nebo zajišťovací makléři a zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny a ve věcech s ní souvisejících i po skončení pracovního poměru nebo jiného než pracovního poměru. Pokud zproštění této povinnosti nevyplývá ze zvláštních právních předpisů, může osobu činnou pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, zaměstnance pojišťovny nebo zajišťovny a pojišťovacího nebo zajišťovacího makléře zprostit této povinnosti na základě písemného vyžádání podle odstavce 1 ministerstvo a zaměstnance ministerstva ministr financí.

(4) Fyzické osoby, které se při likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny seznámily s údaji, které jsou předmětem mlčenlivosti podle tohoto zákona, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o těchto skutečnostech podle odstavců 1 a 3 obdobně.

(5) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje výměna informací mezi ministerstvem a orgány dozoru a obdobných institucí jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace týkající se činnosti zahraničních pojišťoven a zajišťoven na území České republiky nebo pojišťoven nebo zajišťoven se sídlem na území těchto států, činnosti osob zabývajících se činnostmi souvisejícími s pojišťovací nebo zajišťovací činností, výměna informací mezi ministerstvem, Komisí pro cenné papíry a Českou národní bankou podle zvláštního právního předpisu. 13)

(6) Při provozování neživotních pojištění, u kterých je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, má pojišťovna při šetření pojistné události postavení dalšího státního orgánu nebo organizace podle zvláštního právního předpisu. 14)

(7) Porušením mlčenlivosti podle odstavců 1 a 3 není oznámení pojišťovny nebo zajišťovny učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům ve věci podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku ani sdělení v souvislosti s převodem pojistného kmene přebírající pojišťovně podle § 32; porušením mlčenlivosti není též plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí vyplývající ze zvláštního právního předpisu. 15)

(8) Pojišťovny se mohou vzájemně informovat o osobních údajích pojistníků a pojištěných, jestliže u těchto osob došlo k zániku jimi sjednaných pojistných smluv z důvodu nezaplacení pojistného nebo k podvodnému jednání týkajícího se pojištění, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou ani zajišťovnou. Majetkový podíl či vklad v této právnické osobě mohou mít pouze pojišťovny, které jsou povinny zajistit, aby osoby činné pro tuto právnickou osobu zachovávaly o získaných údajích mlčenlivost vůči dalším fyzickým a právnickým osobám a chránily je před zneužitím.

(9) Osoby činné pro pojišťovnu nebo osoby činné pro právnickou osobu podle odstavce 8 jsou povinny o údajích získaných podle odstavce 8 zachovávat mlčenlivost v rozsahu podle odstavce 1. Pojistník nebo pojištěný má právo seznámit se s údaji, které jsou o jeho osobě nebo o fyzické nebo právnické osobě, kterou zastupuje, vedeny u pojišťovny nebo u právnické osoby podle odstavce 8.

13) Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a s změně a doplnění dalších zákonů.

14) § 45a zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 326/1993 Sb.

15) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o

změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Ӥ 39a

Informační povinnost pojišťovny

(1) Pojišťovna, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví neživotních pojištění, vztahující se k pojištění majetku sloužícímu k zabezpečení základních funkcí v území, je povinna, došlo-li k živelní nebo jiné pohromě, která je mimořádnou událostí, na základě níž byl vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, poskytnout ministerstvu na základě jeho písemné žádosti souhrnné informace o počtu a výši nahlášených škod a o výši vyplacených pojistných plnění za škody způsobené na pojištěném majetku, vymezeném v zákoně o státní pomoci při obnově území^15a). Tím není dotčena povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob podle § 39 odst. 1.

(2) V žádosti podle odstavce 1 se uvede doba, za kterou mají být informace poskytnuty a vymezí se část území České republiky, které se požadované informace týkají.

(3) Náklady spojené s plněním povinnosti podle odstavce 1 nese pojišťovna.

(4) Rozsah souhrnných informací uvedených v odstavci 1 v členění podle příslušných odvětví pojištění vyhlásí ministerstvo ve Finančním zpravodaji.

_____________________

^15a) § 2 odst. 5 zákona č. …/2001 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 159/2000 Sb. (zákon o státní pomoci při obnově území).”.

§ 40

Vztah k mezinárodním smlouvám

Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, nestanoví jinak.

N á v r h

V Y H L Á Š K A

Ministerstva financí

ze dne …..

kterou se provádí zákon č. …./…. Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 159/2000 Sb. (zákon o státní pomoci při obnově území )

Ministerstvo financí stanoví podle § 3 odst. 1 a § 3 odst. 2 zákona č. …./…. Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 159/2000 Sb. (zákon o státní pomoci při obnově území ) :

§ 1

Náležitosti přehledu o předběžném odhadu nákladů na obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území vypracovaného podle § 3 odst. 1 zákona jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 2

Vzor písemného pověření pro fyzické osoby pověřené krajem zjišťováním údajů nutných pro zpracování přehledu podle § 3 odst. 2 zákona stanoví