1. Přehled platné právní úpravy, ke které se návrh váže
Základními právními předpisy obsahujícími právní úpravu nakládání s obaly a odpady z obalů z hlediska jejich uvádění na trh a do oběhu, opakovaného použití, zpětného odběru a recyklace jsou:
zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 37/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.;
vyhláška MŽP č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady;
nařízení vlády č. 31/1999 Sb., kterým se stanoví seznam výrobků a obalů, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru, a podrobnosti nakládání s obaly, obalovými materiály a odpady z použitých výrobků a obalů;
zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.
Právní předpisy související s právní úpravou nakládání s obaly jsou zejména:
zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.;
zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 32/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 458/2000 Sb.;
zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 492/2000 Sb.;
zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.;
zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 154/2000 Sb.;
zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb.;
zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. a zákona č. 306/2000 Sb.;
zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb.;
zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů;
zákon č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 13/1998 Sb. a zákona č. 156/2000 Sb.;
zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 124/2000 Sb.;
zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.;
zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 409/2000 Sb.;
zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 40/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 249/2000 Sb.;
zákon č. 86/1995 Sb., o ochraně ozónové vrstvy Země;
zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 a zákona č. 132/2000 Sb.;
zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb. a zákona č. 361/2000 Sb.;
zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění zákona č. 216/2000 Sb.;
zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 153/2000 Sb. a zákona č. 408/2000 Sb.;
zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění zákona č. 68/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.;
zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů;
zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů;
zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů;
zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole;
nařízení vlády č. 180/1998 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na prostředky zdravotnické techniky, ve znění nařízení vlády č. 130/1999 Sb. a nařízení vlády č. 198/1999 Sb.
2. Zhodnocení platné právní úpravy a důvody pro přípravu zákona o obalech
Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), stanoví v § 18 a 19 základní povinnosti výrobců a dovozců ve vztahu k nakládání s obaly. Zejména zakazuje uvádět na trh výrobky, jejichž nespotřebované části a použité obaly nelze dále využít nebo zneškodnit způsobem nepřesahujícím limity stanovené pro ochranu životního prostředí, omezuje obsah vybraných těžkých kovů v obalech, stanoví závazný podíl využití a recyklace odpadu z obalů, předepisuje povinnost označovat obaly a stanoví povinnost zpětného odběru určených obalů a výrobků.
Tato ustanovení zákona o odpadech jsou provedena nařízením vlády č. 31/1999 Sb., kterým se stanoví seznam výrobků a obalů, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru, a podrobnosti nakládání s obaly, obalovými materiály a odpady z použitých výrobků a obalů, a vyhláškou MŽP č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
Nařízení vlády č. 31/1999 Sb. upravuje v § 2 zajištění zpětného odběru výrobků a obalů, a to bez nároku na úplatu, a v § 3 využití a recyklování obalů, obalových materiálů a odpadů z použitých výrobků a obalů v rozsahu stanoveném § 18 vyhlášky č. 338/1997 Sb. V přílohách cit. nařízení vlády jsou pak vyjmenovány výrobky a obaly, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru. Povinnosti týkající se zpětného odběru jsou podle § 43 odst. 3 zákona o odpadech vymahatelné od 23. 2. 2002.
Vyhláška č. 338/1997 Sb. se zabývá obaly v oddíle šestém. Stanoví podrobnosti pro značení obalů, určuje nejvyšší přípustné hodnoty součtu obsahu olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu v obalech a stanoví povinný podíl využívaného obalového odpadu a podíl recyklovaného obalového odpadu z veškerých obalových materiálů obsažených v obalovém odpadu.
Ochranu spotřebitele při zpětném odběru vratných zálohovaných obalů řeší zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 18, novelizovaném zákonem č. 145/2000 Sb. Stanoví povinnost vykupovat vratné obaly v provozovnách, kde se výrobky v takových obalech prodávají, a to po celou provozní dobu, zakazuje vázat výkup vratných zálohovaných obalů na nákup zboží a omezovat množství vykupovaných vratných zálohovaných obalů, dává prodávajícímu povinnost informovat spotřebitele o výši peněžní částky za výkup vratných zálohovaných obalů, která se stanoví dohodou mezi výrobcem, dodavatelem a prodávajícím, a kterou jsou výrobci, dodavatelé a prodávající povinni dodržovat ve vzájemném obchodním styku, a zakotvuje povinnost výrobce a dodavatele informovat o připravované změně výše této peněžní částky nebo o ukončení výkupu vratných zálohovaných obalů.
Základní požadavky na nakládání s obaly a odpady z obalů podle předpisů Evropských společenství jsou v popsané právní úpravě již zakotveny. Jedná se zejména o ustanovení zakazující výrobcům a dovozcům uvádět do oběhu výrobky, jejichž nespotřebované části a obaly nebo odpady z nich nelze dále využít nebo odstranit způsobem, při kterém vliv na životní prostředí nepřesahuje míru stanovenou zvláštními předpisy, a ustanovení zavádějící označování obalů pro účely dalšího nakládání s nimi. Je však třeba zajistit plnou slučitelnost s předpisy Evropských společenství upravujícími nakládání s obaly a obalovými odpady, konkrétně se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech a s předpisy na ni navazujícími. Z tohoto důvodu je třeba přijmout právní úpravu, která vytvoří právní rámec pro nakládání s obaly a odpady z obalů v plném souladu s právem ES, s důrazem zejména na ty požadavky práva ES, které dosud v našem právním systému nebyly pokryty nebo byly pokryty nedostatečně.
Jedná se zejména o stanovení povinných subjektů a jejich povinností v jednotlivých fázích nakládání s obaly, zakotvení systémového řešení zpětného odběru použitých obalů a zajištění jejich využití a recyklace a zakotvení informačních povinností a vytvoření evidencí a informačních toků požadovaných směrnicí (příslušné údaje dosud nebyly v ČR sledovány).
Současný legislativní stav ponechává vytvoření systémových opatření pro zajištění zpětného odběru pouze na povinných subjektech. Přímé vyžadování fyzického zajištění zpětného odběru nutně odvádí dovozce a výrobce od vytváření integrovaných programů nakládání s odpadem a prakticky jim znemožňuje vytvoření systémů sběru a třídění nepoužitelných výrobků a obalů, ať již v rámci nakládání s komunálním odpadem nebo samostatně, a zároveň naráží na problémy technologicko-logistické a hygienicko-epidemiologické.
Z uvedených důvodů bylo vytvoření systémových opatření pro zajištění zpětného odběru obalů doposud řešeno - po vzoru některých států Evropských společenství - dobrovolnou dohodou. Uzavřená Dobrovolná dohoda mezi Ministerstvem životního prostředí a Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí o uplatňování § 19 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a principů směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech v ČR (dále jen „Dobrovolná dohoda“) je ve smyslu doporučení Komise ES č. 96/733/ES o environmentálních dohodách zavádějících směrnice Společenství rovněž považována za prostředek transpozice směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.
Smyslem uzavřené dohody bylo zajistit vytvoření systému podpory sběru a využití obalů otevřeného všem hospodářským subjektům v souladu s požadavky směrnice, nad rámec zákona 125/97 Sb., který vytvoření takového systému neukládá a ani nespecifikuje podmínky jeho činnosti. Na základě plnění Dobrovolné dohody je již dnes zajištěn zpětný odběr a recyklace pro cca 40 % všech obalů uváděných na trh v České republice a výrobci se podílejí na nákladech tříděného sběru v obcích s celkovým počtem 5,9 miliónu obyvatel. Na systému založeném na základě této dohody se dnes podílejí podniky ze všech oblastí hospodářské činnosti – výrobci obalů, výrobci finálních výrobků i obchodní síť – s celkovým ročním obratem okolo 290 miliard Kč. Předkládaný návrh zákona je koncipován i s ohledem na to, aby probíhající proces, ve kterém průmysl v předstihu přejímá svou odpovědnost, volně přešel do nové - povinné - formy a nebyl narušen. Od přechodu z „dobrovolného” do „povinného” provádění zpětného odběru lze očekávat zapojení do integrovaného systému i většiny těch výrobců, kteří dosud stojí mimo něj, a tak i výrazné navýšení finančních prostředků, které umožní další rozvoj třídění odpadu z obalů s cílem dosáhnout v roce 2005 míru využití odpadu z obalů požadovanou EU. Přerušení tohoto procesu započatého uzavřením Dobrovolné dohody by totiž mohlo představovat výrazné zpoždění implementace směrnice ES 94/62, k jejímuž plnému splnění co do míry využití odpadu z obalů ČR žádá ve srovnání s ostatními kandidátskými zeměmi o kratší přechodné období, protože má jako jediná již existující systém zapojení výrobců.
Předkládaná právní úprava nepočítá již nadále s vytvářením systémového řešení zpětného odběru a využití odpadu z obalů prostřednictvím uzavírání dobrovolných dohod, ale zajišťuje systémové řešení v podobě zakotvení autorizovaných obalových společností. Stanoví právní rámec pro jejich činnost; přitom vychází z koncepce, že autorizovaná obalová společnost (dále jen „autorizovaná společnost“) bude akciovou společností s některými odchylkami od obchodního zákoníku. Tyto odchylky kladou specifické požadavky na organizaci autorizované společnosti, její akcionáře a činnost, a to zejména s ohledem na zajištění jejího efektivního působení, vyloučení konfliktu zájmů a vyloučení používání prostředků společnosti k jiným účelům, než je zajištění zpětného odběru a využití odpadu z obalů. V tomto smyslu je také omezena možnost autorizované společnosti vstupovat do obchodních vztahů a majetkově se účastnit na jiném podnikání. Navržená právní úprava se snaží o maximální transparentnost a kontrolovatelnost autorizovaných společností ze strany státní správy. Forma soukromé společnosti bez účasti státu byla přitom zvolena podle vzoru již fungujících společností v Evropě.
Na druhou stranu navrhovaná právní úprava neomezuje přímý fyzický zpětný odběr (zejména zálohové systémy) tam, kde nevznikají problémy uvedené výše. Naopak nutí povinné osoby zvažovat vhodnost obou řešení.
Při přípravě návrhu zákona o obalech byl kladen velký důraz na jeho kvalitní provázání s připravovaným zákonem o odpadech. Konstrukce vztahu mezi oběma zákony je v případě odpadu z obalů založena na vztahu speciality a subsidiarity – pokud zákon o obalech nestanoví jinak, bude se na nakládání s odpadem z obalů vztahovat zákon o odpadech. Předpokládá se, že nový zákon o odpadech zruší zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, avšak v přechodném ustanovení určí, že nakládání s obaly a odpady z obalů se bude řídit dosavadními právními předpisy včetně § 18 a 19 a souvisejících ustanovení zákona č. 125/1997 Sb., a to až do doby nabytí účinnosti zákona obalech. Tato opatření musí být provedena, aby bylo zajištěno plnění povinností týkajících se obalů a obalových materiálů v případě, že platný zákon o odpadech bude nahrazen novým zákonem o odpadech (který již nebude obsahovat žádná ustanovení o obalech), ale nový zákon o obalech ještě nebude v účinnosti.
Vyřešit bylo třeba též vztah připravované právní úpravy k platnému zákonu č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, zejména k jeho ustanovení § 18. Je navrhováno, aby obsah cit. ustanovení byl zčásti převzat do zákona o obalech a doplněn o další ustanovení mající širší záběr než pouze ochranu spotřebitele s cílem, aby právní úprava opakovaného použití obalů byla soustředěna v jediném zákoně. Naopak ta ustanovení § 18 zákona o ochraně spotřebitele, která se vztahují výhradně k ochraně spotřebitele, budou v tomto ustanovení ponechána.
Hlavním cílem navrhované právní úpravy je vytvořit v souladu s právními předpisy ES a schváleným Implementačním plánem pro oblast životního prostředí právní rámec jednak pro nakládání s obaly a jednak pro nakládání s odpady z obalů, to ovšem jen do té míry, kde se jeho úprava bude odlišovat od obecného režimu nakládání s odpady daného zákonem o odpadech. Dalším cílem navrhované právní úpravy je zabezpečit návaznost navrhované právní úpravy na opatření započatá zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech, a jeho prováděcími předpisy a zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Přitom je nutno dbát na to, aby byl zajištěn na jedné straně vysoký stupeň ochrany životního prostředí, tj. aby bylo zabráněno negativním účinkům obalů na životní prostředí nebo tyto účinky byly zmenšovány, a zároveň na druhé straně na to, aby bylo zabezpečeno fungování vnitřního trhu a vyloučeny překážky, které by mohly bránit obchodu nebo narušovat nebo omezovat hospodářskou soutěž v České republice a v případě budoucího členství ČR i v rámci Evropských společenství.
3. Vyhodnocení ekonomického dopadu zákona o obalech
Ekonomické dopady navrhovaného zákona
Dopady předkládaného návrhu zákona představují náklady na aproximaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/EC o obalech a obalových odpadech do práva ČR, která již byla projednána vládou ČR jako součást:
Aproximační strategie pro oblast životního prostředí vzaté na vědomí usnesením vlády ČR č. 677 ze dne 28. června 1999,
Investiční strategie financování požadavků na zajištění implementace legislativy Evropského společenství v oblasti životního prostředí vzaté na vědomí usnesením vlády ČR č. 1230 ze dne 22. listopadu 1999.
Finanční dopady se podle původních předpokladů aproximační strategie promítají v období 2000 – 2005 částečně do požadavků na státní rozpočet ( celkem 93 mil. Kč), avšak výrazněji se promítají především do požadavků na podnikatelské subjekty v celkovém objemu 4 147 mil. Kč. Původní odhady dopadů na státní rozpočet a podnikatelské subjekty jsou považovány za orientační a maximální.
Investiční strategie zpracovaná na období 2001 – 2005 tyto údaje dále zpřesnila a prodloužila i časové období, na které je předpoklad potřeby finančních prostředků pro investiční činnost zpracován. Zpřesnila také očekávané zdroje financování.
Další zpřesnění požadavků na zajištění implementace je Ministerstvem životního prostředí připravováno v rámci:
Implementačního plánu pro oblast Životní prostředí (dále jen „IP“) schváleného vládou usnesením vlády ČR č. 772 ze dne 26. července 2000,
Dodatku k Pozičnímu dokumentu České republiky ke kapitole 22: Životní prostředí, který byl schválen usnesením vlády ČR č. 550 ze dne 31. května 2000.
Podstatná pomoc při dalším zpřesňování očekávaných finančních a investičních dopadů pro odpadové hospodářství na státní rozpočet i na podnikatelské subjekty se očekává zejména od studie Phare CZ 9811–02–02 „Implementační a investiční strategie pro směrnice ES v oblasti nakládání s odpady“.
Souhrnné orientační dopady aproximace na státní rozpočet a na soukromou sféru vycházejí již z upravených požadavků vyplývajících z Implementačního plánu pro oblast Životní prostředí.
Ekonomický rozbor je zpracován na základě studií vypracovaných za tímto účelem Institutem pro ekonomickou a ekologickou politiku Vysoké školy ekonomické v Praze a Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí.
Ustanovení návrhu zákona o obalech týkající se požadavků na obaly a zpětného odběru nevyvolají nové náklady, jelikož se jedná o činnosti, které již ukládal zákon č.125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Povinnosti při opakovaném použití obalů jsou z větší části rovněž již dnes uloženy, a to ust. § 18 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
Podle platného zákona o odpadech a jeho prováděcí vyhlášky č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, musí činit od 1. 1. 2001 podíl využívaného obalového odpadu nejméně 35 % hmotnostních a podíl recyklovaného obalového odpadu nejméně 15 % hmotnostních. Na implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/EC o obalech a obalových odpadech požádala ČR o přechodné období do konce roku 2005, a to právě na dosažení cílů směrnice pro využití (50 %) a recyklaci (25 %) hmotnosti obalového odpadu.
Faktory vlivu na náklady
Základním faktorem, který ovlivní náklady spojené s aplikací zákona, je požadovaná úroveň využívání odpadu. Sekundárním faktorem je podíl energetického využití na této úrovni. Růst nákladů do úrovně využití 30 - 35 % lze považovat za lineární. Nad hranicí 35 % je již růst podstatně strmější. Na druhé straně celkové náklady klesají s vyšším podílem energetického využívaní odpadu z celkového množství využívaného odpadu, naopak rostou při rostoucím podílu tzv. mechanické recyklace.
Úroveň využití je důležitým faktorem nejen z hlediska své absolutní hodnoty, ale i z hlediska doby, za kterou se jí má dosáhnout. Čím rychlejší je rozvoj třídění na požadovanou úroveň, tím větší je dopad na rovnováhu trhu druhotných surovin, a tím i rostou celkové náklady způsobené neefektivní alokací investic. V analýze dopadu se vycházelo z předpokladu, že požadovaná úroveň využití bude stanovena na 50 % pro rok 2006, tedy z předpokladu, že bude akceptován požadavek ČR na přechodné období v tomto bodu směrnice 62/94/EC.
Z hlediska implementace samotného zákona bude klíčovým faktorem to, zda se podaří nasměrovat všechny dotčené subjekty k integrovanému řešení30). Oproti duálnímu řešení je integrované řešení nejméně dvakrát efektivnější z hlediska celospolečenských nákladů a z hlediska makroekonomických dopadů by duální řešení představovalo výrazný zásah do ekonomiky ČR. Zatímco o integrovaném řešení lze hovořit jako o makroekonomicky neutrálním či slabě pozitivním, duální model představuje výrazný dopad na spotřebitelské ceny v navýšení až o 1 % a současně i negativní dopad na HDP v řádu 0,1 % spojený s poklesem průmyslové výroby až o 0,5 %.
Náklady na nakládání s komunálním odpadem
Uplatněním zákona celkově vzrostou náklady spojené s tříděním a využíváním komunálního odpadu. Tento efekt bude synergický s působením nového zákona o odpadech. Celkem lze očekávat zvýšení nákladů na nakládání s komunálním odpadem o přibližně 50 %.
V distribuční síti lze rovněž očekávat růst nákladů s odpadovým hospodářstvím při zajištění vytřídění přepravních obalů. Tento nárůst bude přibližně na úrovni 20 %.
Přímé a vyvolané investice
Uplatnění zákona vyvolá investice zejména v oblasti odpadového hospodářství a v oblasti zpracovatelských kapacit.
Přímé investice především do infrastruktury odpadového hospodářství se předpokládají ve výši 2,4 miliardy Kč rozložené do období pěti let. Očekává se, že tyto investice budou spojeny s vytvořením přibližně 2 000 trvalých pracovních míst.
Vyvolané investice především v oblasti zpracovatelského průmyslu a energetických procesů lze odhadnout na přibližně 5 miliard Kč ve stejném období. Podle odhadu budou tyto investice spojeny se zajištěním přibližně 6 000 pracovních míst na dobu tří až čtyř let za předpokladu dodávek od domácích výrobců.
Identifikace dotčených subjektů
Výrobci obalů a baleného zboží
Zákon ukládá povinnost výrobcům finančně se podílet na nákladech tříděného sběru komunálního odpadu.Tyto dodatečné náklady se promítnou do celkových výrobních nákladů, a tedy do ceny výrobků.
Výrobci obalů a baleného zboží, kteří nepřevedou odpovědnost za využití odpadu z obalů a za zajištění zpětného odběru na autorizovanou společnost (tj. neuzavřou smlouvu o sdruženém plnění s některou z autorizovaných společností), mají dále povinnost platit registrační a evidenční poplatky související se zápisem a evidencí do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů.
Obce
Aplikace tohoto zákona spolu s aplikací nového zákona o odpadech bude vyžadovat od obcí rozšíření a zintenzivnění tříděného sběru komunálního odpadu. S tím bude spojeno zvýšení provozních nákladů, které bude kompenzováno příjmy obcí od průmyslové sféry.
Průmysl
Zvýšení nabídky druhotných surovin se projeví poklesem jejich cen a současně umožní instalaci nových zpracovatelských kapacit. Dojde tedy k poklesu ceny vstupů a rozšíření investičních příležitostí.
Obchod
Uplatnění zákona bude představovat určité nepříliš výrazné navýšení nákladů s odpadovým hospodářstvím v obchodní síti. Zvýšené používání vratných obalů může případně způsobit vynucené investice do skladovacích prostor.
D. Dopady na podnikatelskou sféru
Výrobní sféra
Ve výrobní sféře nelze očekávat výraznější dopady v investiční oblasti. Snaha dosáhnout nižších nákladů náhradou existujících obalů ekonomicky a environmentálně výhodnějšími se může projevit určitou investiční činností, která však bude spojena se standardními inovačními cykly. Uplatnění zákona se tedy projeví především v oblasti růstu nákladů v důsledku povinného podílu výrobců na nákladech třídění a využití obalového odpadu. V souhrnu lze za celou výrobní sféru očekávat růst nákladů o přibližně 0,1 %. Specifickou oblastí je však výroba rychloobrátkového zboží (především potravin), kde lze očekávat růst nákladů o přibližně 0,2 - 0,3 %. Růst nákladů se projeví růstem cen, a tedy i určitým dopadem na poptávku po zboží. Za výrobní sféru jako celek nelze očekávat výrazný dopad na tržby, v případě potravinářského zboží a zboží denní spotřeby lze očekávat pokles poptávky (maximálně o 0,5 %).
Investice budou současně představovat snížení celkového objemu komunálního odpadu o přibližně 50 000 t ročně, a tedy i úsporu v nákladech spojených se zajištěním jeho sběru a třídění o přibližně 175 mil. Kč za rok.
Podniky zajišťující nakládání s odpadem a podniky zpracovávající druhotné suroviny
Do tohoto odvětví vnese uplatnění zákona výraznou dynamiku. Lze očekávat po dobu pěti let meziroční růst výkonů okolo 15 % při průměrných investicích okolo 500 mil. Kč ročně v oblasti hospodářství zajišťující nakládání s odpadem a okolo 500 mil. Kč ročně v průmyslu zpracovávajícím druhotné suroviny.
Obchodní sféra
Uplatnění zákona nebude mít přímý důsledek na obchodní sféru, pokud budou prodejci přijímat do prodeje pouze výrobky, jejichž obaly již mají zajištěn zpětný odběr integrovaným řešením. Jiná řešení mohou vyvolat investice do skladovacích prostor.
E. Dopady na státní rozpočet a rozpočty obcí
Prostředky na personální posílení
Implementace požadavků z hlediska institucionálního zabezpečení se týká Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, České obchodní inspekce, České zemědělské a potravinářské inspekce, České inspekce životního prostředí a celních orgánů.
Jde především o registraci povinných subjektů a jejich kontrolu. Požadavky na personální posílení vznikají jednak na úrovni MŽP a jednak na úrovni ČIŽP a ČOI, jako kontrolních institucí. Na úrovni MŽP bude nutné zabezpečit agendu spojenou s udílením autorizace a kontrolou autorizovaných společností, s vedením Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů, a vedením seznamu autorizovaných společností, a také se zpracováním obalové kapitoly do koncepce, resp. plánu odpadového hospodářství ČR.
Výkon státní správy vyplývající ze zákona o obalech pro MPO ani nárůst kontrolní činnosti celních orgánů nevyvolá takové pracovní nároky, které by si vyžádaly personální posílení těchto institucí.
Tab.: Požadavky na personální posílení (osoby – roční nárůst)
Činnost |
Instituce(rozpočtová kapitola) |
Stav na začátku r. 1999 / optimální stav |
Požadavky na personální posílení v letech 2001 – 2003 |
Celkem |
||
2001 |
2002 |
2003 |
2001 až 2003 |
|||
Kontrola |
ČOI (MPO) |
0 / 10 |
- |
10 |
- |
10 |
Udílení licencí, kontrola, seznamy, plány odpad. hosp. |
MŽP (MŽP) |
0 / 5 |
5 |
- |
- |
5 |
Kontrola |
ČIŽP (MŽP) |
0 / 15 |
- |
15 |
- |
15 |
Celkem |
|
0 / 30 |
5 |
25 |
- |
30 |
Tab.: Požadavky na státní rozpočet vyplývající z personálního posílení (mil. Kč)
Účel |
Požadavky na státní rozpočet (mil. Kč) (oproti úrovni výdajů v roce 2000)
|
Celkem
2001 |
|||
2001 |
2002 |
2003 |
od 2004 ročně |
až 2004 |
|
Jednorázové inv. a neinv. náklady |
1,5 |
7,5 |
- |
- |
9 |
Mzdové a režijní náklady |
2,5 |
15 |
15 |
15 |
47,5 |
Celkem |
4 |
22,5 |
15 |
15 |
56,5 |
Předpoklad 500 tis. Kč na mzdové a režijní náklady vyvolané v souvislosti s vytvořením 1 nového pracovního místa a 300 tis. Kč na jednorázové investiční a neinvestiční náklady; ceny roku 2000.
Tab.: Požadavky na státní rozpočet podle rozpočtových kapitol (mil. Kč)
Rozpočtová kapitola |
Požadavky na státní rozpočetoproti úrovni výdajů v roce 2000(mil. Kč) |
||
|
2001 |
2002 |
2003 |
MŽP MPO |
4 - |
14,5 8 |
10 5 |
Celkem |
4 |
22,5 |
15 |
Přestože není zřejmé, zda zákon o obalech vstoupí v platnost již v roce 2001, je nezbytné zajistit již v tomto roce personální posílení příslušného útvaru MŽP, aby dnem nabytí účinnosti zákona mohl být zahájen:
proces řízení o udělení autorizace k zajišťování sdruženého plnění a
proces zapisování do seznamu povinných osob.
Největší požadavky na tuto agendu budou ihned po vydání zákona, proto je minimálně k těmto činnostem nezbytné vytvořit odpovídající technické a personální podmínky již v průběhu roku 2001, a to včetně důkladné přípravy metodiky.
Kontrolní činnost ČIŽP a celních orgánů musí být zabezpečeny nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona.
2. Změna daňových příjmů (roční dopad po dobu 5 let)
Tab.: Změna daňových příjmů v mil. Kč (roční dopad po dobu 5 let)
Ukazatel |
Státní rozpočet(mil. Kč) |
Územní rozpočet(mil Kč.) |
Veřejné rozpočty celkem(mil. Kč) |
Navýšení příjmů z DPH v důsledku růstu cen zboží |
933,1 |
241,9 |
1 175,0 |
Navýšení příjmů z DPH v odpadových službách |
63,5 |
16,5 |
80,0 |
Ztráta DPH v důsledku poklesu prodeje |
-238,2 |
-61,8 |
-300,0 |
Ztráta příjmů z daně z příjmů právnických osob |
-198,5 |
-51,5 |
-250,0 |
Celkem |
559,9 |
145,1 |
705,0 |
3. Celkový dopad na státní rozpočet
Každoročně bude nutné vydat ze státního rozpočtu finanční prostředky na personální posílení institucí, které jsou zákonem o obalech dotčeny, ve výši cca 15 mil. Kč. Na druhé straně však zákon o obalech přispěje k růstu daňových příjmů státního rozpočtu o cca 560 mil. Kč ročně.
Celkový roční vliv na státní rozpočet je tedy kladný, a to na úrovni přibližně 545 mil. Kč.
4. Dopad na rozpočet obcí
Celkový dopad zákona na rozpočet obcí je pozitivní. Zvýšené náklady obcí s rozšířením tříděného sběru odpadu z obalů budou kompenzovány jednak finančním transferem z průmyslové sféry a jednak růstem daňových příjmů. Celkové množství dodatečných prostředků v rozpočtech obcí pocházejících od průmyslu lze odhadnout na 800 mil. Kč ročně při plném uplatnění zákona. Změna daňových příjmů je zřejmá z výše uvedené tabulky. Na jedné straně dojde sice k poklesu příjmů z DPH v důsledku poklesu prodeje a z daně z příjmů právnických osob, ale na druhé straně dojde k navýšení příjmů z DPH v důsledku růstu cen zboží a rozvoje odpadových služeb. Celkový daňový příjem územních rozpočtů by měl vzrůst o cca 145 mil. Kč ročně.
Při aplikaci integrovaného modelu řešení nebude v důsledku uplatnění návrhu zákona vznikat další potřeba personálního posílení ani investičních výdajů nad rámec potřeb vyvolaných uplatněním zákona o odpadech. Z tohoto hlediska lze uplatnění zákona považovat za pozitivní.
5. Dopad na rozpočet SFŽP
Část čtvrtá návrhu zákona zavádí institut registračních a evidenčních poplatků. Ministerstvo životního prostředí povede Seznam osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů. Do tohoto Seznamu se budou muset zapisovat všechny osoby, které uvádějí do oběhu obaly, s výjimkou osob, které mají uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění s autorizovanou společností nebo tzv. posledních prodejců. Tyto subjekty zaplatí dle § 34 odst. 1 při registraci do Seznamu 5 000 Kč a každý další rok poplatek evidenční ve stejné výši. Kromě tohoto Seznamu povede Ministerstvo životního prostředí seznam autorizovaných společností, v němž budou registrovány akciové společnosti, jimž byla udělena autorizace k přebírání odpovědnosti za zajištění zpětného odběru a využití obalů. Při zápisu do tohoto seznamu zaplatí autorizovaná společnost podle § 34 odst. 2 registrační poplatek ve výši 5 000 Kč. Od roku následujícího bude platit za každý subjekt, s kterým uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, čtvrtletně evidenční poplatek ve výši 500 Kč (tzn. 2000 Kč za rok). Poplatky jsou příjmem Státního fondu životního prostředí.
Registrační poplatek |
Výše poplatku(Kč) |
Počet povinných osob |
Příjem z poplatku(Kč) |
dle § 35 odst. 1 |
5 000 |
1 000 |
5 000 000 |
dle § 35 odst. 2 |
5 000 |
2 - 5 |
10 000 – 25 000 |
Evidenční poplatek |
Výše poplatku(Kč / rok) |
Počet povinných osob |
Příjem z poplatku(Kč / rok) |
dle § 35 odst. 1 |
5 000 |
1 000 |
5 000 000 |
dle § 35 odst. 2 |
2 000 |
19 000 |
38 000 000 |
Celkem |
|
20 000 |
43 000 000 |
Za předpokladu, že existuje 20 tisíc povinných subjektů, jejichž počet se nemění, a z nich se do seznamů zapíše 1 tisíc jako samostatně zajišťujících povinnosti podle § 10 a 11 zákona hned v prvním roce účinnosti zákona, tzn. v roce 2002, a dalších 19 tisíc zvolí řešení prostřednictvím autorizované společnosti, zvýší se příjmy Státního fondu životního prostředí v roce 2002 o 5 mil. Kča v každém následujícím roce o 43 mil. Kč.
F. Dopad na obyvatelstvo
Dopad vyvolaný změnou plateb do veřejných rozpočtů
Uplatněním opatření v aproximaci odpadového hospodářství na standardy ES dojde k absolutnímu navýšení cen služeb svozu domovního odpadu. Uplatněním navrhovaného zákona dojde k částečné kompenzaci tohoto navýšení díky platbám průmyslu do rozpočtů obcí. V konečném důsledku tedy dojde k přenesení nákladů spojených s tříděním odpadu z obalů z veřejných rozpočtů do cen výrobků, a to přibližně ve výši 80 Kč na obyvatele ročně.
Rizikové skupiny obyvatelstva
Uplatnění zákona nepředstavuje riziko pro žádnou charakteristickou skupinu obyvatel.
G. Makroekonomický rozbor
Uplatnění zákona bude představovat růst spotřebitelských cen v průměru o 0,1 %. Tento růst bude nerovnoměrný ve vztahu k různým výrobkům. V případě potravinářského zboží a zboží denní spotřeby půjde o růst cen v rozmezí 0,2 - 0,3 %. Uplatnění zákona bude plošně představovat vytvoření přibližně 2 000 trvalých pracovních míst s tím, že dočasně může po dobu tří let představovat zajištění výrobního programu pro přibližně 6 000 zaměstnanců (pokud potřebné technologie a zařízení nebudou importovány). Celkový dopad na HDP bude v případě aplikace integrovaného modelu řešení pozitivní, a to přibližně + 0,1 % až + 0,2 %.
4. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Zákon o obalech, jehož návrh předkládá Ministerstvo životního prostředí spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu, má za cíl vytvořit právní rámec pro nakládání s obaly v České republice, a tím transponovat směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech a předpisy na ni navazující do českého právního řádu. Dosavadní právní úprava nakládání s obaly a odpady z obalů obsažená v zákoně č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a v jeho prováděcích předpisech nebyla komplexní a nevyhovovala plně požadavku souladu s právními předpisy ES (přestože v souvislosti s Dobrovolnou dohodou o uplatňování § 19 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a principů směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech v ČR, uzavřenou 1. dubna 1999 mezi Ministerstvem životního prostředí a Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí, která iniciovala vznik systému podpory využívání obalového odpadu v rámci integrovaného systému nakládání s komunálním a obalovým odpadem, se stala dobrou základnou pro první etapu praktické implementace směrnice ještě před přijetím samostatného obalového zákona).
Obal prochází v průběhu svého „životního“ cyklu několika fázemi. V první fázi je obal výrobkem podléhajícím režimu zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, poté slouží k zabalení jiného výrobku, ke kterémuž účelu může být opakovaně využíván – opakovaně plněn, a v poslední fázi se stává odpadem (v terminologii zákona o obalech odpadem z obalu, což je jakýkoliv obal, který splňuje podmínky definice odpadu podle zákona o odpadech) podléhajícím režimu zákona o odpadech. Zákon o obalech upravuje existenci obalu ve všech uvedených fázích, i když v různém rozsahu. Z hlediska zákona o obalech je prioritní fází fáze uvedená jako druhá. V rámci právní úpravy výroby obalů (fáze první) jsou řešeny pouze některé specifické otázky a stejně tak jako úprava fáze poslední (odpady z obalů), kdy je důraz kladen zejména na provázání zákona o obalech se zákonem o odpadech.
Směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (dále jen „směrnice”) si klade dva základní a nutno zdůraznit, že rovnocenné cíle: Je to na jedné straně vysoký stupeň ochrany životního prostředí (tj. zabránění negativních účinků obalů na životní prostředí nebo jejich omezení) a na straně druhé zabezpečení fungování vnitřního trhu a vyloučení překážek, které by mohly bránit obchodu nebo narušovat nebo omezovat hospodářskou soutěž v ES a v případě budoucího členství ČRi v ČR. Proto předkladatelé při tvorbě návrhu zákona vycházeli z koncepce, podle níž nový zákon musí uvést do souladu oba tyto na první pohled protichůdné zájmy.
Směrnice, jakožto jeden z typů pramenů sekundárního práva ES, stanoví cíle, jichž musí členské státy dosáhnout, a ve stanovení těchto cílů spočívá jeho závaznost. Naopak způsob, kterým má být vytyčených cílů dosaženo, je ponechán na vůli členských států. Tak je tomu i u směrnice o obalech a obalových odpadech. Směrnice hned v úvodních ustanoveních vyjadřuje preference Evropských společenství v oblasti obalů: základní prioritou je prevence vzniku
odpadu z obalů a následují opakované použití obalů, recyklace a další formy využití odpadu z obalů, a tím omezení rozsahu konečného odstraňování těchto odpadů. Směrnice následně u těchto vyjmenovaných priorit určuje bližší cíle:
požaduje zavádění preventivních opatření k předcházení vzniku odpadu z obalů,
umožňuje členským státům podporovat systémy opakovaného použití obalů, které lze znovu použít ekologicky příznivým způsobem, pokud je taková podpora v souladu se Smlouvou o založení ES,
stanoví povinné minimální a maximální podíly využití a recyklace odpadu z obalů,
ukládá státům zajistit vytvoření systémů pro navracení a shromažďování použitých obalů a pro opakované použití nebo využití shromážděných obalů a odpadu z obalů,
požaduje povinné značení obalů pro účely jejich identifikace a klasifikace,
stanoví nejvyšší přípustné hodnoty součtu úrovní koncentrací vybraných těžkých kovů v obalech,
ukládá členským státům zavést informační databáze o tocích obalů a odpadu z obalů a zajistit informování spotřebitelů.
K dosažení cílů vytyčených směrnicí má sloužit ustanovení, podle něhož na trh členských států smějí být uváděny pouze obaly, které odpovídají požadavkům směrnice. Obrácenou stranou tohoto ustanovení je zákaz pro členské státy bránit uvádění na trh takových obalů, které ustanovením směrnice vyhovují.
Vzhledem k tomu, že stěžejním úkolem zákona o obalech je transponovat do českého právního řádu tuto směrnici, odpovídá obsah návrhu obsahu směrnice s tím, že u jednotlivých cílů navíc stanoví způsob jejich realizace, tj. určuje povinné subjekty a formuluje jejich povinnosti, ukládá sankce za jejich neplnění a navrhuje institucionální zabezpečení. Kromě tohoto základního úkolu musí návrh definovat svůj vztah k platným právním předpisům a zabezpečit svou provázanost zejména se zákonem o odpadech, a zajistit návaznost na dosavadní právní úpravu nakládání s obaly, aby byla zachována kontinuita plnění právních povinností v této oblasti.
Článek 10 směrnice předpokládá, že ke konkretizaci požadavků stanovených směrnicí budou vypracovány a vydány evropské normy. Toto ustanovení zůstalo nenaplněno až do června 2000, kdy Evropský normalizační institut (CEN) vydal 6 norem týkajících se problematiky obalů. Konečné schválení těchto evropských norem Evropskou komisí se předpokládá v průběhu roku 2001. Jednotlivé normy se věnují terminologii v oblasti nakládání s obaly, prevenci vzniku obalů, opakovanému použití obalů, recyklaci odpadu z obalů, energetickému využití odpadu z obalů a kompostování a biodegradaci odpadu z obalů. Tyto normy konkretizují a rozvádějí ustanovení směrnice, která jsou formulována v obecné rovině, a stanoví detailní požadavky na jednotlivé druhy nakládání s obaly.
Předkládaný zákon se vztahuje k jedné z oblastí evropského práva, k níž ČR požaduje přechodné období. Je vhodné zdůraznit, že členské státy EU měly na plnou implementaci směrnice transponované tímto zákonem stanovenu lhůtu 7 let, zatímco ČR i v případě přijetí požadavku na přechodné období zbývá na její implementaci pouze 4 a půl roku. Přitom ze zkušeností členských států plyne, že jde o jednu z nejobtížnějších oblastí evropského environmentálního práva, a to jak z hlediska transpozice, tak i implementace.
Vzhledem k tomu, že řada členských států EU při transpozici směrnice se setkala s problémy stížností na porušování pravidel volného trhu a současně řada států nedokázala směrnici implementovat v požadovaném čase, vycházeli předkladatelé z těch modelů řešení v rámci EU, které se projevily jako nekonfliktní z hlediska volného pohybu zboží a současně nejefektivnější z hlediska rychlosti implementace. Zkušenost států EU rovněž ukazuje, že způsob transpozice může výrazně ovlivnit náklady spojené s implementací až do rozdílu v násobcích. Vzhledem k tomu, že náklady implementace se přímo promítají do cen spotřebního zboží, byl předkladateli volen ten přístup k implementaci, který se v praxi členských států EU projevil jako ekonomicky nejefektivnější.
Je nutno zdůraznit, že závazek ČR plně implementovat směrnici do roku 2005 vyžaduje urychlené přijetí transpoziční právní normy, bez ohledu na to, že částečné transpozice a implementace již bylo dosaženo existující právní úpravou v kombinaci s dobrovolnými aktivitami průmyslu založenými na výše uvedené Dobrovolné dohodě.
Protože s právním zakotvením a aplikací většiny požadavků obsažených ve směrnici nemá ČR dosud žádné zkušenosti, provedl předkladatel srovnání právních úprav vybraných států EU provádějících její transpozici, aby se seznámil s různými možnými přístupy k problematice obalů, zejména pak k otázce, která se jeví z hlediska transpozice jako nejproblematičtější, tj. k otázce zajištění systémového řešení sběru použitých obalů a jejich využití a recyklace, a aby případně při tvorbě zákona mohl využít zahraničních zkušeností.
Následující přehled právních úprav států EU je proto zaměřen zejména na transpozici článku 7 směrnice o obalech a obalových odpadech, který stanoví povinnost členských států zajistit vytvoření systémů pro navracení a shromažďování použitých obalů a odpadu z obalů od spotřebitelů a pro opakované použití nebo využití včetně recyklace těchto obalů a odpadu z obalů.
a) Rakousko
Rakouská právní úprava předpokládá vytvoření systému sběru odpadu z domácností, podniků i průmyslu. Výrobcům, distributorům a dovozcům je uložena povinnost odebírat zpět použité obaly. Povinné osoby se mohou zapojit do systémů sběru a využití, které využívají místní systémy sběru odpadů. Podniky, které se účastní v některém systému sběru a využití, na něj převádějí své výše uvedené povinnosti. Podniky, které se systému neúčastní, jsou povinny požadavky plnit samy včetně limitů stanovených pro využití a toto plnění prokazovat.
b) Belgie
Obaly podléhají obecnému režimu zákona o požadavcích na výrobky z hlediska podpory udržitelné výroby a spotřeby a ochrany životního prostředí a zdraví (1999). Pro účely prevence vzniku nadměrného množství obalů, které nelze opakovaně použít, je stanoveno, že poměr mezi hmotností obalu a hmotností baleného výrobku se nesmí zvyšovat nad míru, jaká byla v době, kdy zákon vešel v účinnost.
Každý výrobce a dovozce, který uvádí na trh balený výrobek, je povinen odebrat zpět takové množství použitých obalů, aby splnil limity pro využití a recyklaci. Osoby odpovědné za obaly (tj. baliči, plniči, dovozci atd.) jsou povinny nést plné náklady sběru, využití a odstraňování odpadu z obalů v souladu s tzv. meziregionální dohodou. Tyto povinné osoby mohou přenést své povinnosti na „jakoukoli třetí osobu vytvořenou podle veřejného nebo soukromého práva”, tzn. obvykle na společnosti nakládající s odpadem nebo na místní úřady, nebo mají možnost uzavřít smlouvu o přenesení těchto povinností na „schválenou organizaci”. Uzavřená smlouva s takovou organizací stačí k tomu, aby povinnosti odpovědné osoby byly považovány za splněné. Malé podniky může v organizaci reprezentovat třetí osoba, např. obchodní asociace. Organizace musí být neziskovou společností, jejíž jedinou činností je přebírat odpovědnost za smluvní partnery v oblasti zpětného odběru. Schválení (na dobu max. 5 let) uděluje organizaci Meziregionální obalový výbor, který také dozírá na jejich činnost.
c) Francie
Ve Francii je upraveno zvláštními nařízeními nakládání s použitými obaly pocházejícími z domácností (1993) a s použitými obaly pocházejícími z průmyslu (1995). Další nařízení (1996) reaguje na přijetí směrnice 94/62/ES o obalech a odpadech z obalů. Výrobcům a dovozcům balených výrobků je dána odpovědnost za využití odpadu z obalů z domácností. Povinnosti z toho vyplývající mohou plnit buď sami vlastními prostředky, nebo prostřednictvím schválené organizace. Organizace, které přebírají odpovědnost za jednotlivé podniky, musí mít vládní schválení, udělované na dobu až 6 let a prodloužitelné francouzským ministerstvem životního prostředí. Toto schválení specifikuje druhy a množství obalů, které organizace musí odebírat zpět a odstraňovat, výši plateb odváděných organizaci a výši plateb, které organizace bude poskytovat místním úřadům na uhrazení jejich nákladů na provádění třídění odpadů. V současné době existuje ve Francii jedna centrální organizace a několik menších organizací, které se specializují na vybrané obaly (např. obaly od léčiv).
d) Německo
Německo je příkladem země, kde byl zaveden tzv. duální systém. Nakládání s obaly je v Německu upraveno nařízením o předcházení vzniku odpadu z obalů (1991), novelizovaným v r. 1998. Prodejci jsou povinni před nabídnutím výrobků k prodeji z nich odstraňovat sekundární obaly nebo poskytnout kupujícím možnost tyto obaly v obchodě ponechat. Dále jsou povinni zavést v provozovnách sběrná místa pro použité obaly, které jsou pak dodavatelé výrobků povinni odebrat a zajistit jejich využití. Z plnění těchto povinností jsou vyňati ti výrobci a prodejci, kteří jsou zapojeni do duálního systému pro sběr, třídění a využití použitých obalů. Náklady na jeho provoz jsou hrazeny z plateb, které výrobci a prodejci zapojení do tohoto systému odvádějí za používání tzv. zeleného bodu – symbolu uváděného na obalu, který označuje účast v systému. Systém spravuje jediná společnost – Duales System Deutschland AG.
e) Nizozemsko
V Nizozemsku jsou základní pravidla pro nakládání s obaly stanovena smlouvou mezi nizozemskou vládou, Společností pro obaly a životní prostředí a národními organizacemi zaměstnavatelů (tzv. Covenant II, 1997). (Jde tedy o řešení pomocí dobrovolné dohody formálně podobně současné situaci v ČR.) K této smlouvě se připojilo přes 300 tis. nizozemských podniků. Nizozemské ministerstvo životního prostředí doporučuje podnikům spolupracovat na základě této smlouvy, jelikož tak přestávají nést individuální odpovědnost za plnění stanovených cílů (povinných limitů pro využití, recyklaci atd.). Naopak podniky, které smlouvu nepodepsaly, musí plnit zvláštní povinnosti týkající se oznamování přijatých opatření, vedení zvláštních evidencí o nich apod. Separovaný sběr použitých obalů z domácností provádějí místní úřady, náklady hradí podniky podle smlouvy. Náklady na odstraňování obchodních a průmyslových obalů hradí jejich koneční uživatelé.
f) Španělsko
Zákon o obalech a odpadech z obalů (1997) stanoví, že všechny obaly uvedené na španělský trh musí být zpětně odebrány nebo zapojeny do „integrovaného systému odpadového hospodářství” nebo do vratného systému pomocí záloh. Zákon dává možnost vzniku více organizací zajišťujících integrovaný systém odpadového hospodářství, avšak působí pouze jediná – Ecoembes. Tyto integrované systémy musí být schváleny regionálním úřadem. Schválení se uděluje na dobu nejvýše 5 let a může být obnoveno. Integrované systémy jsou financovány z plateb, kterým podléhá každý balený výrobek uvedený na trh, a to diferencovaně podle použitého obalového materiálu. Výrobek, za který byla platba provedena, smí být označen značkou účasti v integrovaném systému. Místní úřady mohou uzavřít s integrovaným systémem smlouvu, v níž jsou specifikovány podmínky, za nichž budou provádět sběr použitých obalů a dopravovat je ke třídění nebo přímo k využití. V takovém případě hradí systém místnímu úřadu z výnosu plateb, které mu plynou za balené výrobky uváděné na trh, rozdíl mezi náklady, které by tyto úřady vynaložily na klasický způsob sběru odpadu, a náklady, které vynakládají na oddělený sběr použitých obalů. Místní úřady, které nespolupracují s integrovaným systémem, uzavřou smlouvu s autonomním regionem; tato smlouva stanoví povinné limity využití a recyklace použitých obalů pocházejících z jejich území.
g) Velká Británie
Velká Británie je jediným státem EU, který při snaze o zajištění využití obalů nepoužil postup vytvoření autorizované společnosti k zajištění zpětného odběru. Byl použit koncepčně odlišný postup, při kterém autorizované společnosti nakupují na volném trhu zvláštní cenný papír, který vydávají a obchodují firmy, které provádějí recyklaci obalového odpadu. Výrobce je povinen sám nebo prostřednictvím autorizované společnosti nakoupit takové množství těchto cenných papírů, které odpovídá jeho produkci obalů a výrobků. Jde o určitou analogii obchodovatelných emisních limitů. Zvolená koncepce se projevila jako poměrně neúčinná a Velká Británie je jedním ze států EU, který má výrazné problémy se splnění cílů daných směrnicí.
Přestože zpočátku byla cena za zmíněné cenné papíry poměrně vysoká, vzhledem k diktátu recyklačních firem, po krátké době poměrně rychle klesla, protože rychlá integrace původně konkurenčních autorizovaných společností vedla k prudkému poklesu ceny, a tedy i finančních zdrojů v odpadovém hospodářství. Navíc recyklační firmy použily zisk z prodeje cenných papírů jako krátkodobý zdroj zisku a získané finanční zdroje se neuplatnily v té oblasti, kterou bylo potřebné rozvinout, tedy v samotném sběru a třídění odpadu. Kromě toho se systém projevil jako obtížně kontrolovatelný z hlediska státních orgánů a navíc nezajišťuje evidenci obalových a odpadových toků vyžadovanou směrnicí.
(Předkládaný zákon neumožňuje uvedené řešení obchodovatelných cenných papírů, ať už by byly obchodovány recyklátory nebo subjekty nakládajícími s komunálním odpadem, protože jde koncepčně o zcela jiné řešení. Pro obdobné řešení by bylo nutné provést zcela odlišnou právní úpravu, která by těsně souvisela s úpravou obchodování s cennými papíry.)
Z uvedeného srovnání je patrné, že většina států EU založila svá systémová řešení na koncepci takového způsobu jejich financování, kdy zdrojem financí jsou výrobci obalů a balených výrobků. V praxi jde o to, že výrobcům a dovozcům je uložena povinnost zajistit zpětný odběr a využití obalů v míře odpovídající jejich produkci, resp. dovozu. Tuto povinnost mohou plnit individuálně, tj. fyzickým zajištěním sběru vlastních obalů nebo prostřednictvím zmíněného systému, tj. uzavřením smlouvy a tedy prakticky finančním plněním odpovídajícím vlastní produkci za podmínek stanovených tímto systémem. Z tohoto důvodu článek 7 směrnice zdůrazňuje, že systém musí být otevřený všem tzv. ekonomickým činitelům, aby bylo zajištěno, že nedojde k diskriminaci žádného hospodářského subjektu na jednotném trhu.
Problematika diskriminace je při vytvoření systému podle článku 7 směrnice jednou z nejcitlivějších otázek. Přesto, že směrnice neurčuje, jakým způsobem má být systém vytvořen, právě otázka možného obviňování členských států z diskriminace určitých hospodářských subjektů nebo výrobků vedla všechny členu EU ke shodnému přístupu. Všechny systémy uplatněné v EU jsou řešeny jako soukromoprávní organizace, tedy jako organizace vlastněné a provozované výlučně samotnými výrobci obalů a zboží – tedy z hlediska transpozice směrnice povinnými osobami, ovšem za účasti orgánů veřejné správy při konstituování systému v podobě souhlasu s činností, autorizace, licence apod. Pouze tento přístup zajišťuje, že stát nemůže být obviňován z toho, že sám nebo prostřednictvím veřejných institucí ovlivňuje činnost systému ve prospěch nebo neprospěch určitých hospodářských subjektů nebo výrobků. Z uvedeného důvodu se také jeví jako méně vhodné řešit financování implementace směrnice prostřednictvím ekologických daní na jednotlivé typy obalů prostřednictvím státního rozpočtu, formou komunální daně nebo obdobným nástrojem, kdy by obce náklady na sběr a třídění obalů přenášely přímo na výrobce.
Systém (nebo systémy) požadovaný článkem 7 je ve všech státech EU soukromým subjektem, který má nejčastěji formu akciové společnosti založené výrobci obalů a balených výrobků. Tyto akciové společnosti jsou výrobci zakládány jako účelové společnosti neziskového typu a podléhají zvláštnímu režimu podle národní právní úpravy. V jednotlivých státech jde o řadu odchylek od běžné úpravy především v oblasti zdanění a nakládání s prostředky včetně omezení některých práv akcionářů (jde o určitou analogii zdravotních nebo penzijních pojišťoven). Společnou charakteristikou národních úprav je to, že takové společnosti mohou být provozovány pouze na základě autorizace (souhlasu, povolení) státního orgánu a pod kontrolou takového orgánu.
Předkládaný návrh zákona řeší problematiku vzniku systému podle článku 7 obdobným způsobem. Ukládá osobám, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly (tj. výrobcům, dovozcům, distributorům, plničům, baličům a dalším osobám podílejícím se na tzv. obalovém řetězci), individuální povinnost zajistit zpětný odběr, třídění a využití odpadu z obalů a současně jim umožňuje vytvořit tzv. autorizovanou společnost, která je oprávněna zajištění plnění těchto povinností od nich převzít a zabezpečovat jejich plnění pro větší počet povinných osob současně.
Způsob zajištění sběru a třídění odpadu z obalů je podle předkládaného zákona ponechán na autorizované společnosti, ovšem v rámci limitů určených zákonnými podmínkami a rozhodnutím o autorizaci. V praxi se v EU uplatňuje několik řešení. Z hlediska rozlišení lze rozdělit tato řešení na speciální tam, kde autorizovaná společnost zajišťuje sběr určitých úzce specializovaných typů obalů, jako jsou například obaly na léčiva, a plošná tam, kde autorizovaná společnost zajišťuje sběr obecných typů obalů, jakou jsou například běžné spotřebitelské obaly bez bližšího rozlišení. V prvním případě jde obvykle buď o situaci, kdy autorizovaná společnost sama fyzicky zajišťuje sběr nebo uzavírá zvláštní smlouvy s distribučními místy speciálního druhu výrobku (například s lékárnami). Předkládaný zákon takové řešení umožňuje. V druhém případě plošného sběru jde vždy o řešení, které těsně souvisí s běžným nakládáním s komunálním odpadem, protože spotřebitelské obaly se obecně stávají jeho součástí. Autorizovaná společnost tedy musí smluvně řešit zpětný odběr a třídění obalů buď prostřednictvím obcí nebo prostřednictvím podniků, které zajišťují nakládání s komunálním odpadem. V členských státech EU jsou používány oba postupy v závislosti na národní úpravě a na podmínkách, které jsou stanoveny pro činnost příslušné autorizované společnosti. Samotné technické řešení se běžně rozlišuje na tzv. integrované a duální. Integrované řešení předpokládá, že obaly jsou tříděny spolu s ostatním komunálním odpadem jako jeho integrální složka a obvykle je založeno na smluvních vztazích mezi autorizovanou společností a obcemi. Duální řešení zavádí zvláštní systém pouličního sběru obalového odpadu odděleně od ostatního domovního odpadu a obvykle je řešeno přímým smluvním vztahem mezi autorizovanou společností a jí vybranou firmou, která technicky zajišťuje sběr a svoz odpadu.
Předkládaný zákon umožňuje obě řešení a ponechává jejich aplikaci na koncepci autorizované společnosti. Vzhledem k tomu, že integrované řešení se ve všech státech EU ukázalo jako efektivnější, předpokládá se, že bude také aplikováno výrobci v ČR.
Protože autorizované společnosti jsou zakládány účelově ke splnění zákona samotnými výrobci, je jejich vlastním zájmem omezit náklady společnosti na minimum, postačující ke splnění požadavků zákona. K tomu je nutné zajistit, aby společnost nemohla být využita k prospěchu zakladatelů. Předkládaný zákon přímo omezuje nakládání s prostředky společnosti tak, aby nemohly být použity ve prospěch akcionářů společnosti a současně upravuje podmínky činnosti a práva akcionářů tak, aby k témuž nemohlo dojít nepřímou cestou. Provozování autorizované společnosti podle navrhovaného zákona tedy není, tak jako nikde v EU, hospodářskou činností provozovanou za účelem zisku.
Rizikovým faktorem z hlediska účelného vynakládání prostředků z hlediska cíle zákona je případné propojení autorizované společnosti se subjekty zainteresovanými na maximalizaci finančních prostředků vynaložených na sběr, třídění, využití a recyklaci odpadu. Těmi jsou ekonomické subjekty nakládající s odpady, subjekty, v jejichž kompetenci je nakládání s komunálním odpadem (obce) a subjekty zajišťující využití a recyklaci odpadů.
Vzhledem k závislosti výrobců na činnosti autorizované společnosti by ovládnutí této společnosti zmíněnými subjekty vedlo k nekontrolovatelnému růstu nákladů výrobců a maximalizaci příjmů subjektů nakládajících s obalovým odpadem (analogie ovládnutí zdravotních pojišťoven provozovateli zdravotnických zařízení). To by v konečném důsledku muselo být řešeno státními orgány například zavedením cenové regulace.
Z tohoto důvodu jsou všechny autorizované společnosti působící v EU plně kontrolovány výrobci obalů a baleného zboží. Předkládaný zákon obsahuje ustanovení, jejichž cílem je důsledně oddělit řízení a vlastnictví autorizované společnosti od subjektů, které by mohly být v konfliktu zájmů z hlediska zajištění její efektivity a minimalizace nákladů na sběr, třídění a využití obalů.
Na druhé straně jsou subjekty nakládající s odpady závislé na stabilní činnosti autorizované společnosti. Proto je ve všech státech EU postupováno tak, aby při zachování možnosti výběru jednotlivých řešení výrobci byl počet autorizovaných společností omezen a byla zajištěna jejich stabilita (v řadě států jde pouze o jedinou autorizovanou společnost). Vychází se přitom z předpokladu, že je v samotném zájmu zakladatelů minimalizovat náklady společnosti a toho, že jde o neziskovou činnost. Předkládaný zákon stanovuje poměrně striktní podmínky autorizace společností a jejich důslednou kontrolu, aby se předešlo jejich nestabilitě.
Návrh zákona o obalech předpokládá vydání následujících prováděcích předpisů:
nařízení vlády, kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů nebo pro vratné zálohované obaly určené pro vybrané druhy výrobků podle § 9 odst. 9,
vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví rozsah využití odpadu z obalů podle § 11 odst. 2 a rozsah a způsob vedení evidence a jejího ohlašování podle § 14 odst. 3,
vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhlášku, kterou se stanoví postup určování nejmenší hmotnosti a nejmenšího objemu obalů podle § 3 odst. 2, nejvyšší přípustnou hodnotu součtu obsahu vybraných látek podle § 4 odst. 1 písm. b), způsob hodnocení koncentrace látek podle § 4 odst. 3, způsob hodnocení využitelnosti obalů podle § 4 odst. 4, rozsah a způsob označování obalů podle § 6 odst. 3, náležitosti opatření podle § 7 a způsob a postup opakovaného použití obalů podle § 7 odst. 2,
vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví způsob označování vratných zálohovaných obalů podle § 9 odst. 3.
5. Soulad s ústavním pořádkem ČR, mezinárodními závazky a právem ES
Soulad s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona o obalech je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Soulad s mezinárodními závazky České republiky
Česká republika není vázána žádnou mezinárodní smlouvou týkající se nakládání s obalovým odpadem.
Soulad s právními předpisy Evropských společenství
Navrhované řešení je v souladu se všemi relevantními právními předpisy Evropských společenství, kterými jsou:
1. Směrnice Evropského parlamentu a rady 94/62/ES z 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech;
2. Rozhodnutí Komise č. 97/129/ES z 28. ledna 1997, jímž se zakládá identifikační systém pro obalové materiály v návaznosti na směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech;
3. Rozhodnutí Komise 97/138/ES ze 3. února 1997, jímž se stanoví formáty pro databázový systém podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech;
4. Rozhodnutí Komise 1999/177/ES z 8. února 1999, stanovící podmínky pro vynětí plastových beden a plastových palet z režimu směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, co se týče úrovní koncentrací těžkých kovů;
5. Rozhodnutí Komise 2001/171/ES z 19. února 2001, stanovící podmínky pro vynětí skleněných obalů z režimu směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, co se týče úrovní koncentrací těžkých kovů.
Česká republika vyjednává uplatnění přechodného období pro dosažení cílových hodnot u recyklace a využití obalových odpadů (čl. 6 směrnice 94/62/ES) do 31. 12. 2005.
Podrobný popis transpozice jednotlivých článků výše uvedených právních předpisů Evropských společenství do návrhu zákona je patrný ze srovnávacích tabulek pro posouzení shody návrhu zákona o obalech s právními předpisy ES, které jsou uvedeny v části VII materiálu.
K § 1
Úvodní ustanovení návrhu zákona stanoví účel a předmět zákona, jeho působnost a vztah k platným právním předpisům, které upravují některé aspekty nakládání s obaly nebo odpady z obalů.
Účel navrhovaného zákona spočívá, v souladu s evropskou směrnicí, v prevenci vzniku odpadů z obalů. Té bude na základě zákona dosahováno zejména snižováním hmotnosti a objemu obalů a jejich škodlivosti pro životní prostředí včetně snižování hmotnosti, objemu a škodlivosti látek obsažených v obalech. Smyslem prevence minimalizovat množství odpadu z obalů, který musí být odstraňován (např. zejm. skládkováním), a tím minimalizovat negativní vlivy obalů a odpadů z obalů na životní prostředí.
Předmětem úpravy zákona je stanovení práv a povinností podnikajících právnických osob a fyzických osob a působnost správních úřadů pro nakládání s obaly a s odpady z obalů, tj. pro prevenci, výrobu obalů, uvádění obalů na trh a do oběhu, opakované použití obalů, zpětný odběr a využití odpadu z obalů. Zákon neupravuje povinnosti nepodnikajících osob.
Zákon se v souladu se směrnicí vztahuje na veškeré obaly, které jsou v ČR uváděny do oběhu, s výjimkou určitých typů transportních kontejnerů, které sama směrnice vylučuje z definice obalu.
Ve vztahu k zákonu o odpadech bude nový zákon speciálním předpisem. Stanoví totiž pro nakládání s odpady z obalů drobné odchylky oproti zákonu o odpadech.
Vzhledem k tomu, že vybrané aspekty nakládání s některými obaly již platné právní předpisy řeší, stanoví návrh, že další požadavky na obaly stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny. Zákon o obalech bude vůči těmto zvláštním právním předpisům v postavení obecné právní úpravy.
K § 2
V § 2 jsou definovány základní pojmy, s nimiž zákon pracuje a které odpovídají pojmům definovaným směrnicí. Stěžejní je definice pojmu „obal”. V souladu se směrnicí postihuje zákon obaly spotřebitelské, skupinové i přepravní.
Pojmy výrobek, uvedení obalu na trh, uvedení obalu do oběhu a dovoz obalu jsou v zájmu jednoty pojmů a bezrozpornosti právního řádu definovány obdobně jako v zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, s tím rozdílem, že namísto pojmu distribuce je zde použit z jazykového hlediska vhodnější pojem uvedení do oběhu. Uvedení na trh a uvedení do oběhu je rozlišeno proto, že je nutno jednoznačně určit povinné osoby v jednotlivých fázích nakládání s obaly: v případě uvedení na trh jsou to výrobce a dovozce, v případě uvedení do oběhu pak distributor, prodejce a další osoby, které tvoří součást tzv. obalového řetězce, zejména plnič a balič. Pro uvedení na trh nebo do oběhu není rozhodné, zda obal je uváděn na trh nebo do oběhu jako samostatný výrobek nebo zda je do něj zabalen jiný výrobek.
Ze vzájemného vztahu pojmů „obal”, „výrobek” a „uvedení obalu na trh” vyplývá, že dovoz pro vlastní potřebu není dovozem výrobku určeného k prodeji, a proto se povinnosti uložené tímto zákonem nevztahují na obaly, které jsou dovezeny jako obaly zboží pro vlastní potřebu.
Definice opakovaného použití, která zahrnuje i vysvětlení pojmu opakovaně použitelný obal, je převzata z evropské směrnice. Kritériem pro definici vratného obalu je pro účely tohoto zákona zavedený způsob (systém) navracení tohoto obalu po použití osobě, která jej uvedla na trh nebo do oběhu. Nejčastější bude pravděpodobně systém zálohování vratných obalů, avšak je možný i systém jiný.
Zpětný odběr zahrnuje sběr použitých obalů, ať už v podobě obalů - výrobků pro účely opakovaného použití, nebo odpadů z obalů pro účely využití nebo odstranění.
K § 3
Toto ustanovení rozvádí a konkretizuje hlavní účel zákona, jímž je prevence vzniku obalů, a tím odpadu z obalů. Ukládá povinnost výrobců a dovozců minimalizovat hmotnost a objem na takovou nejnižší míru, která ještě umožňuje splnění požadavků kladených na balené výrobky (zejm. požadavek ochrany těchto výrobků) a zachovává obal přijatelným pro spotřebitele. Konkrétní pravidla pro určování hodnot hmotnosti a objemu obalů z jednotlivých materiálů a pro jednotlivé druhy výrobků (objemem se zde míní nikoli objem náplně obalu, ale vlastní objem obalu – jeho stěn, částí apod.) stanoví prováděcí vyhláška odkazem na příslušnou normu ČSN EN, jež je evropskou harmonizovanou normou CEN převzatou v České republice překladem.
Povinným subjektem podle tohoto ustanovení je osoba, která uvádí obal (resp. balený výrobek, pokud jeho obal je spolu s ním poprvé předáván k distribuci nebo používání v ČR) na trh, tzn. výrobce nebo dovozce.
K § 4
Ustanovení § 4 ukládá povinnosti subjektům, které uvádějí obal nebo balený výrobek na trh v České republice (výrobcům a dovozcům), při výrobě obalů a jejich uvádění na trh. Jde o základní požadavky směrnice 94/62/ES, které se týkají výrobního složení obalu z hlediska jeho pozdější likvidace, až se stane odpadem.
Jednotlivé povinnosti se týkají obsahu škodlivých a jiných nebezpečných látek obsažených v obalu z hlediska jejich pozdějšího využití nebo odstranění, až se obal stane odpadem, nejvyššího přípustného obsahu vybraných těžkých kovů v obalech a dále požadavků na opakovanou použitelnost nebo využitelnost vyráběných obalů (zde nutno zdůraznit, že jde o požadavky na výrobu obalů – požadavky na to, aby obaly byly vyráběny tak, aby byly opakovaně použitelné, nebo budoucí odpady z nich aby byly využitelné – nikoli na vlastní opakované použití obalů nebo využití odpadu z obalů).
Příslušný prováděcí právní předpis - vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu - stejně jako v případě prevence odkáže na příslušné normy ČSN EN, které převezmou evropské normy CEN.
K § 5
Smyslem tohoto ustanovení je zajistit prokazatelnost souladu obalů, které jsou uváděny na trh nebo do oběhu v České republice, s požadavky zákona kladenými na výrobu obalů a jejich uvádění na trh. O splnění podmínek uvedení obalu na trh je ten, kdo obal nebo balený výrobek uvádí na trh (tj. výrobce nebo dovozce), povinen vypracovat písemné prohlášení, jehož vzor (formulář) je stanoven v příloze zákona v souladu s příslušnou harmonizovanou normou ES, a předat je osobě, která bude obal nebo balený výrobek uvádět do oběhu (tj. zejména distributorovi nebo prodejci). Osoba, která obal nebo balený výrobek přebírá, je povinna prohlášení převzít. Prohlášení musí být na vyžádání poskytnuto kontrolním orgánům. Ustanovení napomáhá efektivnějšímu výkonu kontroly nakládání s obaly. Prohlášení je obdobou prohlášení o shodě vydávaného na základě zákona č. 22/1997 Sb.
Určité výjimky z povinností týkajících se prohlášení o splnění podmínek uvedení obalu na trh jsou přiznány obalům některých přípravků podle zákona o léčivech. Tyto výjimky ovšem neznamenají, že obaly těchto přípravků by byly vyňaty z obecných požadavků na obaly podle § 3 a 4, pouze prokazování splnění těchto požadavků bude probíhat odchylně na základě prohlášení vydávaných podle zákona o léčivech.
K § 6
Povinnost zajistit označování obalů z hlediska materiálu, z něhož byly obaly vyrobeny a z hlediska způsobu nakládání s použitým obalem byla ustanovena již zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech. Ustanovení § 6 zajišťuje, aby informace o materiálovém složení obalu a způsobu nakládání s použitým obalem provázela obal od jeho výroby až po jeho naplnění výrobkem s cílem, aby při konečném prodeji baleného výrobku spotřebiteli byla tato informace vyznačena viditelně, snadno čitelně a odolným způsobem na obalu nebo na štítku. Konkrétní způsob označování stanoví prováděcí právní předpis.
K § 7
Ustanovení obsahuje základní pravidla pro opakované použití obalů. Odkazuje na přílohu zákona, která v souladu s evropskými normami CEN provádějícími směrnici stanoví znaky, kterými se vyznačují jednotlivé typy systémů opakovaného použití. Opakované použití obalu je definováno v § 2 písm. g). Je možné je provádět buď pomocí vratných obalů (§ 2 písm. h) (v příloze č. 2 bod A.1 a A.2, resp. B.1 a B.2), nebo pomocí obalů, pro které tento zvláštní systém nebyl zaveden (v příloze č. 2 bod A.3, resp. B.3). Způsob a postup opakovaného použití obalů stanoví prováděcí právní předpis, a to v souladu s příslušnou ČSN EN normou, přebírající evropskou normu CEN o opakovaném použití obalů.
K § 8
§ 9 řeší jeden z možných způsobů provádění opakovaného použití obalů, a to pomocí vratných obalů (§ 2 písm h). Pro opakované použití vratných obalů je možný systém podle bodu B.1 nebo B.2 přílohy č. 2 k zákonu. Způsob a postup opakovaného použití vratných obalů bude řešit prováděcí právní předpis v rámci opakovaného použití obalů.
K § 9
Systém vratných obalů podle předchozího ustanovení je možný buď s použitím záloh jako pomocného prostředku systému nebo bez použití záloh. Toto ustanovení řeší problematiku vratných obalů s použitím zálohy, tj. vratných zálohovaných obalů.
Ve vnějším připomínkovém řízení byly projednány dvě varianty tohoto ustanovení, které se lišily řešením způsobu stanovení výše zálohy. V obou variantách se zčásti přebíral obsah ustanovení § 18 platného zákona o ochraně spotřebitele, v němž budou ponechány pouze ty odstavce, které řeší vratné zálohované obaly výhradně ve vztahu k ochraně spotřebitele. Vzhledem k tomu, že převážná většina připomínkových míst preferovala variantu 1, byla tato varianta zvolena.
Hlavním cílem § 9 je určit způsob stanovení výše zálohy a zajistit její jednotnou výši v celém řetězci od výrobce až po prodejce. Zvolené řešení nabízí stanovení výše zálohy prováděcím právním předpisem – nařízením vlády. Jeho předností je nižší administrativní náročnost, jednoduchost, přehlednost a právní jistota spotřebitele. Nevýhodou naopak může být nepružnost a riziko, že výše zálohy nebude vždy přesně odrážet aktuální potřeby trhu. Zvolená varianta § 9 kromě způsobu stanovení výše zálohy vládním nařízením přejímá obsah § 18, odst. 1, 2, 3, 5, 6 a 8 zákona o ochraně spotřebitele, v platném znění. Přehled o vzájemně si odpovídajících ustanoveních odstavců § 9 návrhu zákona o obalech a § 18 zákona o ochraně spotřebitele v platném znění podává následující tabulka:
§ 9 návrhu zákona o obalech |
odpovídající ustanovení § 18 zákona o ochraně spotřebitele |
odst. 1 – definice |
- |
odst. 2 – způsob stanovení výše zálohy (nařízením vlády) |
odst. 5 (jiný typ řešení - dohodou) + odst. 6 (informování spotřebitele před změnou dohody) |
odst. 3 – označování vratných zálohovaných obalů |
- |
odst. 4 – povinnost vykupovat vratné zálohované obaly bez omezení množství a bez vázání výkupu na nákup zboží |
odst. 2 a 3 - |
odst. 5 – povinnost vykupovat vratné zálohované obaly v provozovně po celou provozní dobu |
odst. 1 |
odst. 6 – povinnost informovat o připravované změně druhu vratného obalu nebo o ukončení výkupu a zákaz zastavit výkup |
odst. 8 |
odst. 7 – povinnost vykupovat vratný zálohovaný obal i po ukončení jeho používání alespoň 1 rok |
- |
V § 18 zákona o ochraně spotřebitele, jehož novelu provádí § 49 zákona o obalech, budou ponechána ustanovení odstavce 4 a 7, jelikož se váží přímo na ochranu spotřebitele.
K § 10
Toto ustanovení zakotvuje povinnost osob, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly nebo (tj. výrobců a dovozců, distributorů i prodejců), zajistit zpětný odběr použitých obalů v rozsahu odpovídajícím jejich produkci (resp. dovozu či prodeji), a to způsobem, který zohlední zejména dostatečnou četnost sběrných míst a jejich dostupnost pro spotřebitele. O způsobu zajištění zpětného odběru jsou povinny informovat spotřebitele ty povinné osoby, které prodávají balené výrobky spotřebiteli (tzv. poslední prodejci), a autorizované obalové společnosti. Možné způsoby plnění povinnosti zpětného odběru jsou uvedeny v § 12 odst. 1. Vymahatelnost povinnosti zpětného odběru nastává podle přechodného ustanovení § 48 odst. 1 uplynutím 6 měsíců ode dne účinnosti zákona.
K § 11
§ 11 je transpozicí čl. 6 směrnice, který řeší stanovení povinných podílů využití a recyklace odpadu z obalů. Jelikož Evropská unie hodlá tyto podíly postupně zpřísňovat, je za účelem flexibility navrženo řešení stanovením jejich výše prováděcím právním předpisem, který stanoví konkrétní hodnoty využití a recyklace v rámci rozmezí daného evropskou směrnicí (podle platného znění směrnice době jde o rozmezí 50 % až 65 % u využití, 25 % až 45 % pro recyklaci a minimální podíl 15 % recyklace každého druhu odpadu z obalů). Nutno doplnit, že Česká republika požádala o přechodné období pro dosažení cílových hodnot u recyklace a využití odpadu z obalů do 31. 12. 2005.
Vzhledem k tomu, že povinnosti využití a recyklace odpadů z obalů je již v platném právu zakotvena (§ 19 odst. 1 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech), není důvodu pro přechodné ustanovení a tato povinnost bude vymahatelná ode dne účinnosti zákona.
K § 12
Pro plnění povinností zpětného odběru podle § 10 a využití odpadu z obalů podle § 11, které spolu úzce souvisí, mohou povinné osoby zvolit kterýkoli ze tří způsobů uvedených v odstavci 1 písmenu a) až c).
Samostatné plnění podle písmene a) předpokládá vytvoření vlastního způsobu zajištění zpětného odběru „svých“ obalů povinnou osobou, například pomocí systému záloh na tyto
obaly, a zajištění využití odpadů z těchto obalů v souladu se zákonem o odpadech v rozsahu stanoveném prováděcí vyhláškou.
V případě řešení uvedeného pod písmenem b) je nutno zdůraznit, že k přenesení povinnosti zde dochází výhradně spolu s přenesením vlastnického práva k obalu nebo balenému výrobku. Tím se znemožňuje zneužívání tohoto typu přenesení povinnosti např. na fiktivní osoby, a tím se vyhýbání jejímu plnění.
Možnost uvedená v písmenu c) je plnění těchto povinností pomocí tzv. autorizované obalové společnosti (resp. některé z autorizovaných obalových společností), tedy k tomuto účelu určené a státem autorizované akciové společnosti, která zajišťuje toto plnění pro větší počet povinných osob prostřednictvím určitého k tomu autorizovanou společností vytvořeného systému (např. systému plnění ve spolupráci s obcemi). Podmínky udělení autorizace a organizace a činnost autorizované společnosti jsou stanoveny v hlavě třetí (§ 15 až 28).
Z podstaty věci vyplývá, že povinnost zpětného odběru a povinnost využití odpadu z obalu lze splnit pro jeden a tentýž obal pouze jednou (v opačném případě bychom došli k absurdním hodnotám podílu využití přesahujícím 100 % obalů uvedených na trh nebo do oběhu). Z dikce § 10 odst. 1 a § 11 odst. 2 lze dovodit, že je-li splnění těchto povinností vzhledem k určitému obalu zajištěno některou z povinných osob v rámci obalového řetězce, každá následující osoba, která uvádí tento obal do oběhu, má už splnění těchto povinností vzhledem k tomuto obalu zajištěno.
Odstavec 2 je vyjádřením podpory opakovaně použitelných obalů, které podle dikce tohoto ustanovení budou zvýhodněny z hlediska prokazování plnění povinností podle § 10 odst. 1 a 11, budou-li skutečně opakovaně použity vždy alespoň v rozsahu 55 %.
K § 13
§ 13 zavádí Seznam osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů (dále jen „Seznam”). Do tohoto Seznamu se nemusí zapisovat osoby, které povinnost zpětného odběru plní prostřednictvím autorizované obalové společnosti, ani tzv. poslední prodejci při splnění stanovených podmínek. Rozsah údajů požadovaných pro zápis do Seznamu je v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Navrhované znění umožňuje bezproblémové zapsání do Seznamu i zahraničních osob tím, že v návrhu na zápis mohou uvést požadované údaje v anglickém jazyce a namísto údajů podle odstavce 3 písm. a) a b),
pokud tyto údaje ve státě jejich sídla nebo bydliště neexistují, uvedou údaje jim odpovídající, pokud existují. Pro provedení zápisu do Seznamu stanoví návrh vlastní proceduru. Zapisování nepodléhá správnímu řádu a vlastní zápis (nebo změna zápisu nebo vyřazení osoby ze Seznamu) není správním rozhodnutím, ale má charakter registračního úkonu. Seznam bude veřejným seznamem.
Povinnost zapsat se do Seznamu vznikne podle přechodného ustanovení v § 48 odst. 1 uvedeným osobám v případě, že již uvádějí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, u ostatních osob prvním uvedením obalu nebo baleného výrobku na trh nebo do oběhu.
K § 14
Z tohoto ustanovení vyplývá povinnost osob zapsaných do Seznamu podle § 13 vést a ohlašovat evidenci množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu a zpětně odebraných (včetně údajů o vratných obalech) a způsobu, jak bylo se zpětně odebranými obaly naloženo. Rozsah a způsob vedení této evidence bude stanoven vyhláškou.
Údaje shromážděné podle § 14 budou (spolu s údaji shromážděnými z evidencí autorizovaných společností podle § 22) podkladem pro sestavení souhrnné evidence, tj. ukazatele celkových množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu a zpětně odebraných včetně celkových množství vratných obalů, a způsobu dalšího nakládání s nimi (tj. zda byly opakovaně použity, využity nebo zrecyklovány, případně odstraněny). Tato souhrnná evidence bude veřejně přístupná.
K § 15
Hlava třetí (Autorizovaná obalová společnost) je transpozicí čl. 7 směrnice o obalech a obalových odpadech, který stanoví členským státům povinnost zajistit vytvoření systémů pro zpětný odběr použitých obalů a pro využití a recyklaci odpadu z obalů. Obecně o způsobech řešení transpozice a implementace tohoto ustanovení v evropských státech viz výše v obecné části důvodové zprávy.
Zákon o obalech umožňuje 3 způsoby plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů povinnými osobami (§ 12 odst. 1 písm. a) až c). Lze předpokládat, že většina povinných osob bude mít pro ekonomickou výhodnost kolektivního plnění systémového charakteru zájem plnit své povinnosti způsobem uzavření tzv. smlouvy o sdruženém plnění s autorizovanou obalovou společností (dále jen „autorizovaná společnost“).
Základem koncepce servisní organizace v předkládaném návrhu zákona je akciová společnost, upravená v některých dílčích otázkách odchylně od obchodního zákoníku, vytvořená samotnými povinnými osobami, jejímž cílem bude právě jen plnění těchto veřejnoprávních povinností, jejíž nakládání se ziskem bude omezeno, a která bude poměrně striktně regulována a kontrolována ze strany státní správy. Hlavní snahou předkladatelů je vytvořit takovou právní úpravu, která by umožnila transparentnost a dobrou kontrolovatelnost celého systému, a zabránila jeho „vytunelování” (také proto jsou volena některá omezení nebo odchylky od obchodního zákoníku obdobně jako je tomu v zákoně o bankách a v některých dalších zákonech upravujících činnost některých subjektů finančního trhu).
Předkladatel zvolil pro základ formy společnosti zajišťující sdružené plnění akciovou společnost, jakožto formu vysoce transparentní (zaknihované akcie), pro domácí i zahraniční výrobce i ostatní povinné osoby důvěryhodnou a v zahraničí pro fungování servisní organizace osvědčenou (z evropských států má servisní organizaci ve formě akciové společnosti Rakousko, Belgie, Francie, Spolková republika Německo, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie).
K § 16
K činnostem, kterými se zajišťuje sdružené plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů, musí mít akciová společnost autorizaci Ministerstva životního prostředí udělovanou po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu na dobu určitou (nejvýše 10 let) s možností prodloužení. Žádost podává existující akciová společnost (zákon neřeší založení a vznik akciové společnosti, která hodlá žádat o autorizaci a autorizace není třeba ke vzniku této společnosti, ale pouze k činnosti). Žádat o autorizaci může tedy například i akciová společnost, založená původně za jiným účelem, pokud splní podmínky vyžadované tímto zákonem pro činnost autorizované společnosti.
Zákon stanoví obsah žádosti o autorizaci. Její stěžejní částí je projekt zajišťování sdruženého plnění, jehož realizovatelnost a funkčnost bude předmětem posuzování obou ministerstev při rozhodování o autorizaci. Obsahem žádosti jsou dále dokumenty prokazující, že žadatel splňuje podmínky nutné k udělení autorizace (zejména podmínky týkající se složení akcionářů a některých omezení akciové společnosti).
Rozhodování o udělení autorizace probíhá podle správního řádu.
Zákon nevylučuje udělení autorizace více autorizovaným společnostem. Není nutné, aby každá autorizovaná společnost přebírala odpovědnost za všechny druhy obalů uváděné v České republice na trh nebo do oběhu. V jiných státech je obvyklé, že existuje jedna obecná servisní organizace pro všechny druhy obalů a vedle toho několik menších organizací specializovaných na některé druhy obalů (např. obaly od léčiv, sudy, palety). Proto nutnou součástí udělené autorizace je stanovení druhů obalů, k jejichž zajištění zpětného odběru a využití bude společnost oprávněna. Druhou nutnou náležitostí autorizace je stanovení
požadavků na podíl využití a recyklace odpadu z obalů, které uvedli do oběhu „klienti” společnosti, tj. osoby, které se společností uzavřely smlouvu o systémovém plnění. Tyto požadavky bude Ministerstvo životního prostředí určovat takovým způsobem, aby v rámci celého státu (včetně povinných osob plnících tyto povinnosti jiným způsobem než uzavřením
smlouvy o sdruženém plnění) byly splněny požadavky čl. 6 směrnice, tj. aby celkový podíl využití a recyklace se pohyboval v požadovaném rozmezí mezi minimální a maximální přípustnou hodnotou. Zde se tedy předpokládá koordinační úloha MŽP.
K 17
Toto ustanovení přináší omezení akcionářů autorizované společnosti, a to z hlediska
okruhu osob, které mohou být akcionáři autorizované společnosti (odstavec 1): smyslem tohoto omezení je zúžit okruh možných akcionářů pouze na osoby, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů, aby se v autorizované společnosti uplatnil systém autokontroly – budou-li akcionáři společnosti pouze ty osoby, které jí zároveň přispívají svými vlastními prostředky, budou mít velký zájem na tom, aby společnost fungovala efektivně, a jejich příspěvky byly tudíž co nejnižší a aby jejich prostředky nebyly zneužity k jiným účelům než k plnění zákonných povinností;
povinnosti každého akcionáře mít s autorizovanou společností uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění (odstavec 2), tj. každý akcionář musí být zároveň „klientem“ autorizované společnosti, která pro něj zajišťuje sdružené plnění; toto omezení doplňuje rovněž princip autokontroly;
nejvyššího přípustného podílu jednoho akcionáře nebo akcionářů jednajících ve shodě na základním kapitálu autorizované společnosti (odstavec 3): má zabránit zneužití autorizované společnosti velkým akcionářem v neprospěch klientů; i tento princip posiluje autokontrolu společnosti;
zákazu podnikat v oblasti nakládání s odpady: má zabránit akcionáři využívat prostředků klientů ve vlastní prospěch nepřímým způsobem tak, že autorizovaná společnost bude při zajišťování zpětného odběru a využití obalů uzavírat smlouvy o nakládání s odpadem, které by byly výhodné pro akcionáře nebo vytvářely prostředí zvýhodňující akcionáře angažovaného v nakládání s odpadem na trhu odpadových služeb
Omezení daná odstavcem 1, 3 a 4 musí být splněna již akciovou společností žádající o autorizaci (viz § 16 odst. 4) a pak nadále po celou dobu platnosti autorizace. Povinnost podle odstavce 2 nelze splnit dříve než po udělení autorizace, protože společnost, která nemá autorizaci, nemůže uzavírat smlouvy o sdruženém plnění.
V případě nedodržení podmínek podle odstavce 1, 3 a 4 žádající akciovou společností nebude udělena autorizace. V případě nedodržení podmínek podle odstavce 1 až 4 některým akcionářem v době platnosti autorizace může Ministerstvo životního prostředí rozhodnout o pozastavení některých akcionářských práv tohoto akcionáře.
K § 18
Toto ustanovení má za cíl předejít možnému střetu zájmů členů orgánů, akcionářů nebo zaměstnanců autorizované společnosti. Odstavec 2 doplňuje § 17 odst. 3 tak,aby k zvýhodnění určitých subjektů nakládajících s odpady nebo určitých výrobců obalů nedošlo činností osob podílejících sena řízení autorizované společnosti. Zejména jde o riziko ovlivňování trhu odpadových služeb, na němž bude autorizovaná společnost hrát významnou roli, ve prospěch konkrétních podniků v odpadovém hospodářství ať již přímo použitím finančních prostředků od klientů společnosti nebo nepřímo slaďováním koncepce řešení systému sběru a využití odpadu z obalů se zájmy určitého podniku.
K § 19
§ 19 shrnuje odchylky autorizované akciové společnosti od obecné úpravy akciových společností v obchodním zákoníku. Tyto odchylky se týkají vydávání akcií, nakládání se ziskem, základního kapitálu, účasti autorizované společnosti v jiných právnických osobách, podmínek pro konání valné hromady, uzavírání smluv s osobami, které mají k autorizované společnosti zvláštní vztah a podmínek pro zrušení autorizované společnosti v době platnosti autorizace, sloučení autorizované společnosti s jinou právnickou osobou nebo rozdělení autorizované společnosti. Všechny tyto odchylky v režimu autorizované společnosti mají zabránit zneužití autorizované společnosti k jiným účelům než je zajišťování sdruženého plnění nebo „vytunelování“ společnosti. Zvlášť je třeba zdůraznit koncepci neziskovosti autorizované společnosti založenou v § 19 odst. 2 – tato společnost je určena k tomu, aby zajišťovala kolektivní plnění veřejnoprávních povinností svých akcionářů a klientů, a nikoli za účelem dosahování zisku.
K § 20
Zde jsou stanoveny podmínky pro hlavní činnost autorizované společnosti, tj. pro zajišťování sdruženého plnění, které souvisí zejména se získáváním smluvních partnerů - klientů (podmínky musí být pro všechny rovnocenné, každá povinná osoba musí mít možnost uzavřít smlouvu o sdruženém plnění, smlouva o sdruženém plnění musí pokrýt vždy všechny obaly povinné osoby, k nimž se vztahuje povinnost zpětného odběru a využití odpadu z obalů, a k jejichž sdruženému plnění je autorizovaná společnost oprávněna) a se samotným zajišťováním plnění těchto povinností. Jde tedy o implementaci požadavku směrnice na otevřenost systému všem hospodářským subjektům za rovných podmínek.
Předpokládá se, že autorizované společnosti budou spolupracovat s obcemi, které tak budou vedle povinných osob druhým základním typem smluvních partnerů autorizovaných společností. Autorizované společnosti jim budou přispívat na systémy třídění odpadů. Podmínky smluv s jednotlivými obcemi musí být rovnocenné. Žádná obec není povinna uzavřít s autorizovanou společností smlouvu – je pouze na vůli obce, zda taková smlouva by pro ni byla ekonomicky i jinak výhodná. Naopak autorizovaná společnost je povinna uzavřít smlouvu s každou obcí, která o to projeví zájem. Přínosem těchto smluv pro obce jsou finanční úhrady za třídění sběru odpadu z obalů, který jinak obce provádějí na vlastní náklady. Cílem ustanovení je zajistit, aby systém sběru byl podporován na celém území státu v souladu s požadavky směrnice. Autorizované společnosti se tedy znemožňuje soustředit se pouze na sběr obalů ve větších sídlech s vysokou hustotou obyvatel, což je pro ni jednodušší, a ignorovat potřeby menších obcí.
K § 21
Autorizované společnosti mohou vykonávat jinou činnost, než je zajišťování sdruženého plnění, pouze v souladu s tímto ustanovením. Důvodem je zajistit transparentnost podnikání autorizované společnosti. Autorizovaným společnostem se při tom ponechává volnost sdružovat se v existujících sdruženích subjektů obdobného typu v rámci EU nebo vytvořit taková sdružení v rámci ČR, což je důležité pro koordinaci jejich činnosti.
K § 22
Toto ustanovení zakládá autorizované společnosti povinnost způsobem stanoveným v rozhodnutí o autorizaci vést a ohlašovat Ministerstvu životního prostředí jednak evidenci osob, s nimiž má autorizovaná společnost uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění, a jednak evidenci množství obalů a množství odpadů z obalů. Tuto druhou evidenci je autorizovaná společnost povinna vést a ohlašovat nejméně v rozsahu stanoveném v příloze č. 3 k zákonu. Údaje získané z evidencí autorizovaných společností slouží opět jako podklad pro veřejnou souhrnnou evidenci shromažďovanou a vedenou Ministerstvem životního prostředí. K evidenčním povinnostem jsou připojeny informační povinnosti týkající se složení akcionářů a výsledků hospodaření autorizované společnosti.
K § 23 až 27
§ 23 zakládá dohlížecí pravomoc Ministerstva životního prostředí nad činností autorizovaných společností. V případě zjištění nedostatků v činnosti autorizované společnosti, čímž se rozumí porušení povinností uložených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem nebo autorizací, může Ministerstvo životního prostředí zvolit po posouzení povahy a závažnosti zjištěného nedostatku postup (postupy) podle odstavce 2 písmeno a) až c).
Změny autorizace provedené z jiných důvodů než z důvodu zjištění nedostatků v činnosti autorizované společnosti upravuje § 24, obdobně § 24 upravuje zrušení autorizace z jiných důvodů než zjištění nedostatků. Změna autorizace může spočívat zejména ve změně druhů obalů, pro které je autorizovaná společnost oprávněna zajišťovat sdružené plnění nebo ve změně požadovaného podílu využití odpadů z obalů, zejména z důvodu změny výše podílu využití a recyklace odpadu z obalů v evropské směrnici.
Důvody pro obligatorní zrušení autorizace jsou závažné skutečnosti vyjmenované v § 25 odst. 1. Odstavec 2 tohoto ustanovení zakládá důvody pro fakultativní zrušení autorizace, u nichž by zrušení autorizace mělo zůstat předmětem správního uvážení.
Jde o důvody, jejichž příčinou mohou být skutečnosti neovlivnitelné samotnou autorizovanou společností nebo související s celkovým ekonomických vývojem. V těchto případech může být zájmem státu z hlediska jeho mezinárodních závazků i ekonomické stability zachování činnosti společnosti i přes skutečnost, že nejsou v plném rozsahu plněny některé požadavky autorizace.
V případě zrušení autorizace je nutno zvlášť dbát práv osob, které měly se společností uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění.
K § 28
Všechna rozhodnutí o udělení, změně nebo zrušení autorizace budou pro účely informování zejména povinných osob, ale i veřejnosti, publikována ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.
K § 29
Jako samostatná část jsou vyděleny poplatky v oblasti nakládání s obaly a odpady z obalů. Tyto poplatky jsou koncipovány jako poplatky registrační a evidenční a podléhá jim zápis a evidence v Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů, a udělení autorizace a evidence v seznamu autorizovaných společností. Výnosy z těchto poplatků plynou do Státního fondu životního prostředí, který vymáhá neuhrazené poplatky soudní cestou.
K § 30 až 40
Zde je upraveno institucionální zázemí pro aplikaci zákona o obalech. Kromě Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu se navrhují kompetence inspekčním orgánům (Ministerstvu zdravotnictví, České obchodní inspekci, České zemědělské a potravinářské inspekci, České inspekci životního prostředí Státnímu úřadu pro kontrolu léčiv a Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv) a celním úřadům. Tyto
kompetence jsou rozděleny podle druhů kontrolovaných obalů v souladu s již existujícím vymezením inspekční činnosti podle jiných předpisů.
K § 41 až 44
Hlava šestá stanoví ochranná a nápravná opatření a pokuty za správní delikty v oblasti působnosti zákona. Výše horních hranic pokut je odstupňována podle závažnosti protiprávního jednání.
Odstavec 6 § 42 postihuje případy, kdy povinná osoba plnila své povinnosti podle § 10 a 11 prostřednictvím autorizované společnosti, a autorizace této společnosti byla zrušena. Těmto povinným osobám, které musí po zrušení autorizace začít plnit své povinnosti jiným způsobem (ať už samostatně nebo přenesením na jinou osobu spolu s přenesením vlastnického práva, nebo uzavřením smlouvy o sdruženém plnění s jinou autorizovanou společností, případně vytvořením nové autorizované společnosti), se poskytuje ochranná lhůta 3 měsíců, kdy sice nesou povinnosti podle § 11 a 12, ale za jejich porušení nejsou pokutovány. Důvodem této lhůty, je zajistit, aby takové osoby, které v dobré víře zajistily plnění zákona měly časový prostor pro zajištění náhradního řešení a nebyly sankcionovány za důsledek pochybení třetí strany.
K § 45
V případě pochybností, zda určitý výrobek je nebo není obalem, rozhoduje v řízení podle správního řádu Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem životního prostředí. Definice obalu, která je podle směrnice závazná je poměrně široká, a proto je nutné umožnit řešení sporných případů.
K § 46
Zde se stanoví vztah zákona o obalech ke správnímu řádu. Správní řád se nepoužije na provádění zápisu, změn zápisu nebo vyřazení v Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů.
K § 47
Souhrnné zmocňovací ustanovení zmocňuje vládu, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu vydat příslušné prováděcí právní předpisy k zákonu o obalech.
K § 48
Přechodné ustanovení souvisí s § 51, který stanoví, že zákon nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2002. Díky přechodnému ustanovení budou vybrané povinnosti uložené v části druhé zákona vymáhány až po uplynutí 6 měsíců od vstupu zákona v účinnost. Jde o ty povinnosti, které dosud nebyly platnou právní úpravou uloženy. Smyslem těchto ustanovení je, aby povinné osoby měly možnost připravit se na plnění těchto povinnosti, tj. například založit společnost podle části třetí a zažádat o její autorizaci dříve, než budou tyto povinnosti vymáhány. Naopak u povinností, které již jsou součástí platné právní úpravy založené na § 18 a 19 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění, a které jsou již plněny, není důvod k odkladu, ale převažuje zájem na kontinuitě plnění těchto povinností.
Odst. 2 obsahuje přechodné ustanovení týkající se řízení zahájených před účinností zákona, které se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Povinnosti kladené tímto zákonem na uvádění obalů na trh nebo do oběhu nelze aplikovat na obaly vyrobené přede dnem účinnosti tohoto zákona.
K § 49
Změna zákona o ochraně spotřebitele spočívá ve zrušení těch ustanovení jeho § 18, jejichž obsah je převzat tímto zákonem (§ 9). Zbývající ustanovení § 18, která se váží úzce na ochranu spotřebitele, zůstanou v tomto ustanovení zákona o ochraně spotřebitele zachována. Podrobněji viz komentář k ustanovení § 9.
K § 50
Změna živnostenského zákona stanoví, že činnost autorizovaných obalových společností podle zákona o obalech není živností.
K § 51
Účinnost zákona se předpokládá od 1. ledna 2002 s tím, že plnění vybraných povinností podle části druhé zákona bude podle přechodného ustanovení (§ 48 odst. 1) vymahatelné až po uplynutí 6 měsíců od nabytí účinnosti zákona.
V Praze dne 6. června 2001
předseda vlády
ministr životního prostředí
místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu
Platná znění částí novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn
L e g e n d a : V kulatých závorkách a kurzívou je uveden text, který se vypouští.
Tučným a podtrženým písmem je uveden nový navrhovaný text.
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb.
§ 18
((1) Vratné zálohované obaly, v nichž se prodávají výrobky, musí být v provozovně, kde se výrobky v takových obalech prodávají, vykupovány po celou provozní dobu.
(2) Výkup vratných zálohovaných obalů nelze vázat na nákup zboží. Množství vykupovaných vratných zálohovaných obalů nesmí být prodávajícím omezeno.
(3) Výkup vratných obalů nemůže výrobce nebo dodavatel zboží vázat na nákup zboží. Množství vykupovaných vratných obalů nesmí být výrobcem ani dodavatelem omezeno.)
(1) Prodávající je povinen informovat spotřebitele o peněžní částce za výkup vratných zálohovaných obalů a tuto informaci na viditelném místě zpřístupnit.
((5) Výše peněžní částky za výkup vratných zálohovaných obalů se stanoví dohodou mezi výrobcem, dodavatelem a prodávajícím. Výrobci, dodavatelé a prodávající jsou povinni tuto částku dodržovat ve vzájemném obchodním styku. Prodávající je povinen uplatnit dohodnutou peněžní částku vůči spotřebiteli při prodeji i zpětném výkupu.
(6) Výrobce nebo dodavatel je povinen informovat prodávajícího o připravované změně peněžní částky za dodávané vratné zálohované obaly nejméně 60 kalendářních dnů před změnou dohody podle odstavce 5. Po tuto dobu nesmí být výkup vratných zálohovaných obalů zastaven.)
(2) O změně peněžní částky za vykupované vratné zálohované obaly nebo o ukončení výkupu vratných zálohovaných obalů je prodávající povinen informovat spotřebitele po dobu nejméně 30 kalendářních dnů před dnem provedení změny nebo ukončení výkupu. Po tuto dobu nesmí být výkup těchto obalů zastaven.
((8) Výrobce nebo dodavatel je povinen o připravované změně druhu vratného zálohovaného obalu nebo o ukončení výkupu vratného zálohovaného obalu informovat prodávajícího nejméně 180 kalendářních dnů před realizací. Po tuto dobu nesmí být výkup těchto obalů zastaven.)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb.,zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb. a zákona č. 164/2001 Sb.
§ 3
(1) Živností není:
a) provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě,1)
b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory, 2)
c) výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu, 2a)
d) restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi.2b)
(2) Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob:
a) lékařů, lékárníků, stomatologů, psychoterapeutů, přírodních léčitelů, klinických logopedů, klinických psychologů a středních zdravotnických pracovníků, s výjimkou očních optiků a protetiků, ortopedických protetiků,2c) ortopedicko protetických techniků,
b) veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární sanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat,3)
c) advokátů, 4) notářů 5a) a patentových zástupců, 6)
d) znalců a tlumočníků,7)
e) auditorů 8) a daňových poradců, 8a)
f) burzovních dohodců a makléřů,8b)
g) zprostředkovatelů a rozhodců při řešení kolektivních sporů9) a rozhodců při rozhodování majetkových sporů,9a)
h) úředně oprávněných zeměměřických inženýrů. 10)
(3) Živností dále není:
a) činnost bank, 11) pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích agentů, pojišťovacích a zajišťovacích makléřů a odpovědných pojistných matematiků, 12) penzijních fondů, 12a) spořitelních a úvěrních družstev, 12b) burz, organizátorů mimoburzovních trhů, obchodníků s cennými papíry 8b) a zařizování a správa kolektivních majetkových účastí,13) a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry,13a) činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních instrumentů za podmínek stanovených zvláštním zákonem,13b)
b) pořádání loterií a jiných podobných her, 14)
c) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem, 15)
d) výroba elektřiny, plynu nebo tepla a rozvod elektřiny, plynu nebo tepla fyzickým či právnickým osobám, zajišťované ve veřejném zájmu, 16)
e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče,
f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti přímým spotřebitelům fyzickými osobami,
g) námořní doprava a mořský rybolov,17)
h) provozování dráhy a drážní dopravy,18)
i) zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí, poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí, poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí a poskytování veřejných dálnopisných a telegrafních služeb,19)
j) výzkum, výroba a distribuce léčiv,20)
k) zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona,21)
l) činnost autorizovaných nebo akreditovaných osob v oblasti státního zkušebnictví,22)
m) zahraniční obchod s vojenským materiálem,22a)
n) státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení,22b)
o) provozování rozhlasového a televizního vysílání,23)
p) nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb,
r) zprostředkování zaměstnání,23a)
s) činnost, při níž se navrhují, projektují, expertně posuzují, vyrábějí, staví, uvádějí do provozu, provozují, opravují, udržují, rekonstruují a vyřazují z provozu jaderná zařízení,
t) příprava vybraných pracovníků jaderných zařízení,23b)
u) provozování stanic technické kontroly,23c)
v) výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech podle zvláštního právního předpisu, 23d)
x) nakládání s vysoce nebezpečnými látkami, 23e)
y) provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb, 23f)
z) projektování pozemkových úprav, 23g)
aa) činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů 23h) vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny,
ab) výkon sociálně-právní ochrany dětí právnickými a fyzickými osobami, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany dětí pověřeny podle zvláštního právního předpisu, 23i)
ac) vyhledávání, průzkum a těžba nerostných zdrojů ze dna moří a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států,23j)
ad) činnost autorizovaných obalových společností podle zvláštního právního předpisu. 23k)
___________________________
1) § 1 a 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č. 86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb.
2) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.
2a) Zákon č. 121/2000 Sb.
2b) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
2c) Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona ČNR č. 160/1992 Sb.
3) § 25 odst. 1 zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii.
5a) Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti.
6) Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR č. 14/1993 Sb.
7) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
8) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.
8a) Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky.
8b) Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění zákona č. 216/1994 Sb.
9) § 11 a § 13 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 155/1995 Sb.
9a) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
10) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
11) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).
12a) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
12b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
13) Např. § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.
13a) § 70b zákona ČNR č. 591/1992 Sb.
13b) § 45a zákona č. 591/1992 Sb.
14) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb.
15) § 2 a 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.
17) Zákon č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 42/1980 Sb., nařízení ministra dopravy č. 75/1953 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona o námořní plavbě.
18) § 60 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.
19) Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.
20) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
21) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.
22) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
22a) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
22b) Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.
23) Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.
23a) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
23b) Zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.
23c) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.
23d) Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, § 45 až 47 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
23e) Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
23f) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
23g) § 8a zákona ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.
23h) Například § 31 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.
23i) § 4 odst. 2 písm. b) a § 48 až 50 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
23j) Zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů.
23k) Zákon č. …/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech).
Srovnávací tabulka B
(jejím účelem je posouzení úplnosti transpozice příslušných právních předpisů ES)
(Poznámka: vzhledem k tomu, že tabulka B obsahuje jen ta ustanovení návrhu zákona, která jsou relevantní z hlediska transpozice, neodpovídá číslování poznámek pod čarou číslování ve vlastním návrhu.)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES z 20. prosince 1994 o obalech a odpadech z obalů (revidovaný překlad) |
Návrh zákona o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) |
Stupeň slučitelnosti; poznámky |
||
Usta-novení |
Obsah ustanovení |
Usta-novení |
Odpovídající ustanovení návrhu zákona |
|
1/1 |
Cílem této směrnice je harmonizovat vnitrostátní opatření týkající se nakládání s obaly a obalovými odpady, aby se jednak zabránilo jakýmkoli jejich účinkům na životní prostředí všech členských států i třetích zemí anebo se tyto účinky zmenšily, a tím se dosáhlo vysoké úrovně ochrany životního prostředí, a jednak aby se zabezpečilo fungování vnitřního trhu, vyloučily se překážky obchodu a zabránilo se omezování a deformování soutěže v rámci Společenství. |
1/1 |
Účelem tohoto zákona je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a chemických látek31) (dále jen ”látky”) v těchto obalech obsažených v souladu s právem Evropských společenství32). Tento zákon stanoví práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob (dále jen „osoba“) a působnost správních úřadů při nakládání s obaly, při zpětném odběru a při využití odpadu z obalů a stanoví poplatky a pokuty. |
PL
|
1/2 |
Za tímto účelem stanoví tato směrnice opatření, jejichž první prioritou je prevence vzniku obalových odpadů a jejichž doplňkovými základními principy je opakované používání obalů, recyklace a další formy využití obalových odpadů, jimiž se omezí množství těchto odpadů určených ke konečnému odstranění. |
1/1 |
Účelem tohoto zákona je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a chemických látek1) (dále jen ”látky”) v těchto obalech obsažených v souladu s právem Evropských společenství2). Tento zákon stanoví práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob (dále jen „osoba“) a působnost správních úřadů při nakládání s obaly, při zpětném odběru a při využití odpadu z obalů a stanoví poplatky a pokuty. |
PL
|
2/1 |
Tato směrnice se vztahuje na veškeré obaly, které jsou ve Společenství uváděny na trh, a na veškeré obalové odpady, ať již jsou užívány nebo expedovány na úrovni průmyslu, velkoobchodu, maloobchodu, kanceláří, služeb, domácností nebo na jakékoli jiné, bez ohledu na použitý materiál. |
1/2 |
Tento zákon se vztahuje na nakládání se všemi obaly, které jsou v České republice uváděny na trh nebo do oběhu, s výjimkou kontejnerů užívaných v silniční, železniční nebo letecké dopravě nebo při námořní nebo vnitrozemské vodní plavbě podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů33). |
PL
|
2/2 |
Tato směrnice bude používána, aniž by byly dotčeny existující požadavky na jakost obalů, týkající se například bezpečnosti, ochrany zdraví a hygieny balených výrobků, nebo existující požadavky na přepravu nebo ustanovení směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečném odpadu. |
1/3 |
Na nakládání s odpady z obalů se vztahují právní předpisy platné pro hospodaření s odpady34), pokud tento zákon nestanoví jinak. |
PL
|
3/1 |
Pro účely této směrnice: „obaly“se rozumějí veškeré výrobky zhotovené z jakéhokoli materiálu jakékoli povahy, které mají být použity k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce a k prezentaci zboží, od surovin až po hotové výrobky, od výrobce až po uživatele nebo spotřebitele. Za obaly se rovněž pokládají nevratné předměty, používané k týmž účelům. „Obaly“ zahrnují pouze:
Za přepravní obaly se nepokládají silniční, železniční, lodní a letecké kontejnery; |
2/a |
Pro účely tohoto zákona se rozumí
|
PL
|
|
1/2 |
Tento zákon se vztahuje na nakládání se všemi obaly, které jsou v České republice uváděny na trh nebo do oběhu, s výjimkou kontejnerů užívaných v silniční, železniční nebo letecké dopravě nebo při námořní nebo vnitrozemské vodní plavbě podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů3). |
PL
|
|
3/2 |
„obalovými odpady“ se rozumějí jakékoli obaly nebo obalové materiály, na které se vztahuje definice odpadu podle směrnice 75/442/EHS, s výjimkou odpadů vznikajících při výrobě; |
|
Návrh zákona o obalech užívá pojem „odpad z obalů“, který nedefinuje, protože pojem „odpad“ definuje zákon o odpadech, jehož definice odpadu je plně použitelná i pro účely zákona o obalech: z ní pak vyplývá, že odpad z obalů je jakýkoli obal, na který se vztahuje definice odpadu podle zákona o odpadech. |
PL
|
3/3 |
„nakládáním s obalovým odpadem“ se rozumí nakládání s odpady podle definice ve směrnici 75/442/EHS; |
|
Pro účely zákona o obalech se použije definice „nakládání s odpadem“ podle zákona o odpadech. |
PL
|
3/4 |
„prevencí“ se rozumí snižování množství a škodlivosti pro životní prostředí:
zejména vývojem „čistých“ výrobků a technologií; |
1/1
|
Účelem tohoto zákona je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a chemických látek1) (dále jen ”látky”) v těchto obalech obsažených v souladu s právem Evropských společenství2). Tento zákon stanoví práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob (dále jen „osoba“) a působnost správních úřadů při nakládání s obaly, při zpětném odběru a při využití odpadu z obalů a stanoví poplatky a pokuty. Návrh zákona o obalech neobsahuje samostatnou definici prevence, ale obsah definice transponuje v § 1 odst. 1 větě první: |
PL
|
|
|
3/1 |
Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší při dodržení požadavků kladených na balený výrobek a při zachování jeho přijatelnosti pro spotřebitele, s cílem snížit množství odpadu z obalů, který je nutno odstranit. |
|
3/5 |
„opakovaným použitím“ se rozumí jakákoli operace, při které se obaly, vytvořené a navržené tak, aby během své životnosti vykonaly určitý minimální počet obrátek nebo cyklů, znovu plní nebo používají k témuž účelu, pro nějž byly vytvořeny, s podporou nebo bez podpory pomocných výrobků dostupných na trhu, které opětovné plnění obalů umožňují; jakmile se opakovaně používané obaly přestanou opakovaně používat, stávají se obalovým odpadem; |
2/g |
opakovaným použitím obalu činnost, při níž se obal, který byl navržen a určen, aby během doby své životnosti vykonal určitý minimální počet obrátek či cyklů (dále jen “opakovaně použitelný obal”), znovu plní nebo se používá k témuž účelu, pro nějž byl určen, s pomocí nebo bez pomoci dodatečných prostředků, které opětovné plnění umožňují, jako jsou zejména náhradní doplňková balení a prostředky k jejich použití, |
PL |
3/6 |
„využitím“ se rozumí kterákoli z použitelných operací uvedených v příloze II.B ke směrnici 75/442/EHS; |
|
Pro účely zákona o obalech se použije definice využití podle zákona o odpadech; ta odpovídá příloze II.B směrnice 75/442/EHS. Zákon o obalech odkazuje u tohoto pojmu přímo na zákon o odpadech v § 2 písm. f). |
PL
|
3/7 |
„recyklací“ se rozumí přepracování odpadních materiálů v určitém výrobním procesu, aby sloužily původnímu účelu nebo jiným účelům, včetně organické recyklace, s výjimkou energetického využití; |
4/1/c/1 |
procesem, kterým jsou odpady z obalů nebo jejich zbytky případně spolu s dalšími materiály přeměněny ve výrobek nebo surovinu (dále jen ”recyklace”), ze systematiky § 4 odst. 1 písm. c) vyplývá, že pojem recyklace nezahrnuje energetické využití. |
PL |
3/8 |
„energetickým využitím“ se rozumí použití hořlavého obalového odpadu jako prostředku k výrobě energie přímým spálením, společně s dalším odpadem nebo bez něj, avšak s využitím získaného tepla; |
4/1/c/2 |
přímým spalováním za uvolňování energie hořením, a to samostatně nebo spolu s jiným odpadem a se zužitkováním získaného tepla (dále jen ”energetické využití”), |
PL
|
3/9 |
„organickou recyklací“ se rozumí aerobní zpracování (kompostování) nebo anaerobní zpracování (biometanizace) biologicky rozložitelných složek obalových odpadů za kontrolovaných podmínek a s použitím mikroorganismů za vzniku stabilizovaných organických zbytků nebo metanu. Skládkování se za formu organické recyklace nepokládá; |
4/1/c/3 |
aerobním zpracováním nebo anaerobním zpracováním biologicky rozložitelných složek tohoto odpadu za kontrolovaných podmínek a s použitím mikroorganismů za vzniku stabilizovaných organických zbytků nebo metanu (dále jen ”organická recyklace”); skládkování se za organickou recyklaci nepovažuje. |
PL
|
3/10 |
„odstraněním“ se rozumí kterákoli z použitelných operací uvedených v příloze II.A ke směrnici 75/442/EHS; |
|
Pro účely zákona o obalech se použije definice odstraňování v zákoně o odpadech, která odpovídá příloze II.A směrnice 75/442/EHS. Na tu odkazuje zákon o obalech v § 2 písm. f). |
PL
|
3/11 |
„hospodářskými subjekty“ se v souvislosti s obaly rozumějí dodavatelé obalových materiálů, výrobci a zpracovatelé obalů, plniči a uživatelé, dovozci, velkoobchodníci a maloobchodníci, orgány veřejné správy a veřejnoprávní organizace; |
|
Návrh zákona o obalech nepřejímá definici hospodářských subjektů, protože náš právní řád nezná kategorii, která by zahrnovala skupinu subjektů podle této definice. |
Netransponováno. |
3/12 |
„dobrovolnou dohodou“ se rozumí formální dohoda uzavíraná mezi příslušnými orgány veřejné správy členského státu a zúčastněnými hospodářskými sektory, která musí být otevřená všem partnerům, kteří chtějí plnit její podmínky za účelem naplňování cílů této směrnice. |
|
Návrh zákona o obalech neřeší otázku dobrovolných dohod. Není třeba, aby zákon dohodu definoval nebo specifikoval, protože uzavírání dohod včetně „dobrovolných dohod“ ve smyslu směrnice je věcí smluvní volnosti. |
Netransponováno. |
4/1 |
Členské státy zajistí, aby vedle opatření k prevenci vzniku obalového odpadu, přijatých podle článku 9, byla prováděna další preventivní opatření. Těmito dalšími opatřeními mohou být vnitrostátní programy nebo podobné akce, schvalované podle potřeby po poradě s hospodářskými subjekty a zaměřené na koordinaci a využívání řady iniciativ rozvíjených v rámci členských států v oblasti prevence. Tyto akce musí být v souladu s cíli této směrnice, vytyčenými v čl. 1 odst. 1. |
3/1
3/2 |
Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší při dodržení požadavků kladených na balený výrobek a při zachování jeho přijatelnosti pro spotřebitele, s cílem snížit množství odpadu z obalů, který je nutno odstranit. Postup určování nejmenší hmotnosti a nejmenšího objemu obalů stanoví prováděcí právní předpis. |
PL Směrnicí uváděné příklady – programy, akce – není relevantní pro transpozici |
4/2 |
Komise bude nápomocna při podpoře prevence podněcováním vývoje vhodných evropských norem, v souladu s článkem 10. |
|
|
Není relevantní pro transpozici. |
5 |
Členské státy mohou v souladu se Smlouvou podporovat systémy opakovaného použití těch obalů, které lze opakovaně použít způsobem příznivým pro životní prostředí. |
7/1 7/2 |
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou opakovaně použitelné, je povinna učinit organizační, technická nebo finanční opatření odpovídající kritériím, která jsou stanovena v příloze č. 2 k tomuto zákonu a která umožňují opakované použití obalů. Náležitosti těchto opatření a způsob a postup opakovaného použití obalů stanoví prováděcí právní předpis. |
PL
|
|
|
12/2 |
Jsou-li na trh nebo do oběhu uvedeny opakovaně použitelné obaly, pro které je opakované použití organizačně zajištěno způsobem podle bodu B.1 nebo B.2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu, platí, že pro tyto obaly byl zajištěn zpětný odběr a využití, jestliže z těchto obalů nově uvedených na trh nebo do oběhu je opakovaně použito alespoň 55 % hmotnostních. |
PL |
6/1 |
K naplnění cílů této směrnice členské státy přijmou nezbytná opatření, aby na celém svém území dosáhly těchto cílů:
|
11/1 11/2
11/2 |
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly, je povinna zajistit, aby odpady z obalů jí uvedených na trh nebo do oběhu byly využity v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis podle odstavce 1 stanoví rozsah využití a v jeho rámci rozsah recyklace jednotlivých druhů odpadu z obalů v souladu s právem Evropských společenství2). Příslušným prováděcím právním předpisem bude vyhláška MŽP, kterou se stanoví rozsah a způsob využití jednotlivých druhů odpadů z obalů; ta stanoví rozsah využití v plném souladu s čl. 6 dost. 1 směrnice. Návrh vyhlášky viz samostatná část materiálu. Písm. c) uvedeného ust. směrnice není relevantní pro transpozici. V případě změny hodnot postupem, který se zde předpokládá, bude novelizována příslušná prováděcí vyhláška MŽP. |
PL za předpokladu vydání plně slučitelného prováděcího předpisu
|
|
16/6/d |
Rozhodnutí o autorizaci obsahuje
|
PL |
|
6/2 |
Členské státy budou tam, kde to je vhodné, podporovat používání materiálů získaných recyklací obalových odpadů k výrobě obalů a dalších výrobků. |
|
Není relevantní pro transpozici. |
|
6/3 |
a) Evropský parlament a Rada budou na základě dílčích zpráv Komise a po čtyřech letech ode dne uvedeného v odst. 1 písm. a) na základě závěrečné zprávy posuzovat praktické zkušenosti, které byly v členských státech získány při naplňování cílů stanovených v odst. 1 písm. a) a b) a v odstavci 2, jakož i výsledky vědeckého výzkumu a vyhodnocovacích metod, např. ekologických bilancí. b) Nejpozději šest měsíců před ukončením první pětileté etapy podle odst. 1 písm. a) Rada kvalifikovanou většinou a na základě návrhu Komise rozhodne o cílech pro druhou pětiletou etapu podle odst. 1 písm. c). Tento proces se poté bude každých pět let opakovat. |
|
|
Není relevantní pro transpozici. |
6/4 |
Opatření a cíle podle odst. 1 písm. a) a b) budou členskými státy zveřejněny a stanou se předmětem informační kampaně pro širokou veřejnost a ekonomické hospodářské subjekty. |
|
Zveřejnění uvedených opatření a cílů bude provedeno vyhlášením příslušného právního předpisu ve Sbírce zákonů. Informační kampaň – není relevantní pro transpozici; v praxi již probíhá a bude pokračovat, zejména na úrovni obcí (obecní vyhlášky o třídění odpadů, propagační letáky apod.) |
Není relevantní pro transpozici. |
6/5 |
Řecko, Irsko a Portugalsko se mohou s ohledem na svou specifickou situaci, tj. vzhledem k velkému počtu malých ostrovů, k existenci venkovských a horských oblastí a k současné nízké úrovni spotřeby obalů, rozhodnout, že: a) do pěti let ode dne zavedení této směrnice dosáhnou nižších cílů, než jaké jsou uvedeny v odst. 1 písm. a) a b), přinejmenším však dosáhnou využití 25 % obalových odpadů; b) zároveň odloží dosažení cílů podle odst. 1 písm. a) a b) na pozdější termín, avšak nejpozději do 31. prosince 2005. |
|
Není relevantní pro transpozici. |
|
6/6 |
Členským státům, které již zavedly nebo budou zavádět programy překračující cíle podle odst. 1 písm. a) a b) a které si za tímto účelem zajišťují vhodné kapacity pro recyklaci a využití, se uskutečňování těchto cílů v zájmu vysoké úrovně ochrany životního prostředí povoluje pod podmínkou, že tato opatření nevyvolají na vnitřním trhu poruchy a nebudou ostatním členským státům bránit v používání této směrnice. O takové skutečnosti členské státy uvědomí Komisi. Komise tato opatření schválí, jestliže ve spolupráci s členskými státy ověří, že neodporují výše uvedeným podmínkám a nepředstavují jakýkoli prostředek diskriminace nebo skryté omezení obchodu mezi členskými státy. |
|
ČR nepředpokládá zavádění programů překračujících stanovené cíle. |
Není relevantní pro transpozici.
|
7/1 |
Za účelem plnění cílů stanovených touto směrnicí členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vytvoření systémů pro:
Tyto systémy musí být otevřeny účasti ekonomických hospodářských subjektů ze zainteresovaných sektorů a oprávněných úředních orgánů. Rovněž musí být použitelné pro dovážené výrobky za nediskriminačních podmínek, včetně podrobných provozních podmínek a veškerých tarifů stanovených pro přístup k těmto systémům, a musí být navrženy tak, aby v souladu se Smlouvou nezpůsobovaly překážky obchodu a deformování soutěže. |
|
K čl. 7 odst. 1 písm. a): |
|
10/1 |
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly, je povinna zajistit zpětný odběr těchto obalů nebo odpadu z těchto obalů. Přitom je povinna dbát zejména na dostatečnou četnost sběrných míst a jejich dostupnost pro spotřebitele. |
PL
|
||
12/1 |
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly, splní povinnosti stanovené v § 10 a 11
|
PL |
||
|
|
16/1 |
Rozhodnutí o autorizaci vydává Ministerstvo životního prostředí na podkladě žádosti akciové společnosti a po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. |
PL
|
|
|
16/6 |
Rozhodnutí o autorizaci obsahuje
|
PL |
|
|
20/1 |
Autorizovaná společnost je povinna
|
PL
|
|
|
20/3
|
Jestliže autorizovaná společnost provádí zajišťování sdruženého plnění ve spolupráci s obcemi na základě smluv s nimi, je povinna uzavřít smlouvu s každou obcí, která o její uzavření projeví zájem, za podmínek obdobných jako s ostatními obcemi. |
PL
|
|
|
|
K písm. b) čl. 7 odst. 1: |
|
|
|
7/1 7/2 |
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou opakovaně použitelné, je povinna učinit organizační, technická nebo finanční opatření odpovídající kritériím, která jsou stanovena v příloze č. 2 k tomuto zákonu a která umožňují opakované použití obalů. Náležitosti těchto opatření a způsob a postup opakovaného použití obalů stanoví prováděcí právní předpis. |
PL |
|
|
8
|
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu balené výrobky, jejichž obaly jsou vratné, je povinna zajistit opakované použití těchto obalů podle bodu B.1 nebo B.2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu nebo využití odpadů z těchto obalů podle § 11. |
|
|
|
11/1
11/2
|
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly, je povinna zajistit, aby odpady z obalů jí uvedených na trh nebo do oběhu byly využity v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis podle odstavce 1 stanoví rozsah využití a v jeho rámci rozsah recyklace jednotlivých druhů odpadu z obalů v souladu s právem Evropských společenství2). |
|
|
|
16/6 |
Rozhodnutí o autorizaci obsahuje
|
PL |
|
|
20/1 |
Autorizovaná společnost je povinna
|
PL |
|
|
20/3 |
Jestliže autorizovaná společnost provádí zajišťování sdruženého plnění ve spolupráci s obcemi na základě smluv s nimi, je povinna uzavřít smlouvu s každou obcí, která o její uzavření projeví zájem, za podmínek obdobných jako s ostatními obcemi |
PL |
7/2 |
Opatření podle odstavce 1 se stanou součástí politiky týkající se veškerých obalů a obalových odpadů a musí zejména brát v úvahu požadavky, které se týkají ochrany zdravého životního prostředí a zdraví spotřebitelů, bezpečnosti a hygieny, ochrany jakosti, pravosti a technických charakteristik zabaleného zboží a použitých materiálů, jakož i ochrany práv průmyslového a komerčního vlastnictví. |
|
|
Není relevantní pro transpozici. |
8/1 |
Rada v souladu s podmínkami stanovenými ve Smlouvě rozhodne o značení obalů nejdéle do dvou let ode dne nabytí účinnosti této směrnice. |
|
|
Není relevantní pro transpozici. |
8/2 |
Aby se usnadnil sběr, opakované použití a využití, včetně recyklace, musí být na obalech pro účely jejich identifikace a klasifikace v rámci výrobního procesu uveden údaj o charakteru použitého obalového materiálu (materiálů). Za tímto účelem Komise nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti této směrnice stanoví – na základě přílohy I k této směrnici a postupem podle článku 21 – způsob číslování a zkratky, na nichž bude identifikační systém založen, a stejným postupem určí, na které materiály se bude tento identifikační systém vztahovat. |
6/1 |
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obal, je povinna zajistit, aby při uvedení tohoto obalu do oběhu prodejem spotřebiteli byl na tomto obalu nebo na štítku označen
Druhý odstavec čl. 8/2 směrnice není relevantní pro transpozici. |
PL Zčásti transponuje prováděcí právní předpis. |
6/3 |
Rozsah a způsob označování obalů podle odstavce 1 a 2 stanoví prováděcí právní předpis. Návrhy prováděcích předpisů viz samostatná část materiálu. |
|||
8/3 |
Obaly musí být vhodně označeny buď na svém povrchu, nebo na etiketě. Označení musí být dobře viditelné a snadno čitelné. Musí být náležitě odolné a trvanlivé, a to i po otevření obalu. |
6/1 |
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obal, je povinna zajistit, aby při uvedení tohoto obalu do oběhu prodejem spotřebiteli byl na tomto obalu nebo na štítku označen
|
PL Zčásti transponuje prováděcí právní předpis |
6/2 |
Označení podle odstavce 1 musí být dobře viditelné a snadno čitelné. Musí být náležitě odolné a trvanlivé, a to i po otevření obalu. |
|||
6/3 |
Rozsah a způsob označování obalů podle odstavce 1 a 2 stanoví prováděcí právní předpis. Návrhy prováděcích předpisů viz samostatná část materiálu. |
|||
9/1 |
Členské státy zajistí, aby po uplynutí tří let ode dne nabytí účinnosti této směrnice směly být uváděny na trh pouze obaly, které vyhovují všem základním požadavkům stanoveným touto směrnicí, včetně přílohy II. |
|
Splnění tohoto požadavku směrnice transponují všechna ta ustanovení zákona, která ukládají povinnosti vyplývající ze směrnice. Jsou to zejména tato ustanovení: |
PL |
|
|
3/1 3/2 |
Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší při dodržení požadavků kladených na balený výrobek a při zachování jeho přijatelnosti pro spotřebitele, s cílem snížit množství odpadu z obalů, který je nutno odstranit. Postup určování nejmenší hmotnosti a nejmenšího objemu obalů stanoví prováděcí právní předpis. |
PL |
|
|
4/1 |
Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby
chemických látek36) v obalu byla v souladu s limitními hodnotami stanovenými zvláštními právními předpisy37), vzhledem k přítomnosti těchto látek v emisích, popelu nebo výluhu v případě spalování nebo skládkování odpadu vzniklého z tohoto obalu,
|
PL
|
|
|
5/1 5/2 |
Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna vypracovat písemné prohlášení o tom, že při uvedení tohoto obalu na trh byly splněny povinnosti stanovené v § 3 a 4, a předat toto prohlášení osobě, která tento obal uvádí do oběhu. Vzor tohoto prohlášení je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Osoba, která obal uvádí do oběhu, je povinna prohlášení podle odstavce 1 převzít. |
PL |
|
|
6/1 6/2 6/3 |
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obal, je povinna zajistit, aby při uvedení tohoto obalu do oběhu prodejem spotřebiteli byl na tomto obalu nebo na štítku označen
Označení podle odstavce 1 musí být dobře viditelné a snadno čitelné. Musí být náležitě odolné a trvanlivé, a to i po otevření obalu. Rozsah a způsob označování obalů podle odstavce 1 a 2 stanoví prováděcí právní předpis. |
PL |
|
|
39/1 39/2 |
Celní orgány jsou při celním řízení38) oprávněny kontrolovat, zda obaly dovážené do České republiky splňují požadavky tohoto zákona. Celní orgány nepropustí do režimu volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku8) obaly, které nesplňují požadavky tohoto zákona. |
PL |
9/2 |
Ode dne stanoveného v čl. 22 odst. 1 budou členské státy předpokládat splnění všech základních požadavků stanovených touto směrnicí, včetně přílohy II, v případě obalů, které vyhovují:
|
|
Harmonizované normy byly již vydány institutem CEN, avšak nebyly ještě Evropskou komisí schváleny. |
Není relevantní pro transpozici. |
9/3 |
Členské státy oznámí Komisi znění svých vnitrostátních norem, jichž se týkají ustanovení odst. 2 písm. b), o nichž se domnívají, že vyhovují požadavkům stanoveným v tomto článku. Komise neprodleně seznámí se zněním těchto norem ostatní členské státy. Členské státy zveřejní odkazy na tyto normy. Komise zajistí jejich uveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství |
|
|
Není relevantní pro transpozici.
|
9/4 |
Pokud se členský stát nebo Komise domnívá, že normy, jichž se týkají ustanovení odstavce 2, nevyhovují zcela základním požadavkům stanoveným v odstavci 1, předloží Komise nebo dotyčný členský stát tuto záležitost s příslušným zdůvodněním k projednání Výboru zřízenému podle směrnice 83/189/EHS. Své stanovisko Výbor oznámí bez prodlení. S ohledem na stanovisko zmíněného Výboru Komise členským státům oznámí, zda je nebo není nutné odvolat tyto normy z publikací uvedených v odstavcích 2 a 3. |
|
|
Není relevantní pro transpozici. |
10 |
Komise bude podle potřeby podporovat vypracování evropských norem týkajících se požadavků uvedených v příloze II. Komise bude zejména podporovat vypracování evropských norem týkajících se:
|
|
Harmonizované normy byly již vydány institutem CEN, avšak nebyly ještě Evropskou komisí schváleny. Po schválení budou tyto harmonizované normy zavedeny do českého právního řádu obvyklým způsobem. Některé z těchto norem budou obsahem prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu. |
Není relevantní pro transpozici. |
11/1 |
Členské státy zajistí, aby součet úrovní koncentrace olova, kadmia, rtuti a šestimocného chrómu, které jsou přítomny v obalu nebo jeho součástech, nepřekračoval tyto hodnoty:
100 ppm (hmot.) po uplynutí pěti let ode dne stanoveného v čl. 22 odst. 1. |
4/1/b |
Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby součet množství olova, kadmia, rtuti a chromu s oxidačním číslem VI v obalu nepřekročil hodnotu stanovenou prováděcím právním předpisem, Příslušným prováděcím právním předpisem bude vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Návrh vyhlášky viz samostatná část materiálu. |
PL za předpokladu vydání plně slučitelného prováděcího předpisu.
|
11/2 |
Úrovně koncentrace uvedené v odstavci 1 se nevztahují na obaly zhotovené výhradně z olovnatého křišťálového skla uvedeného ve směrnici 69/493/EHS. |
4/1/b |
Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby součet množství olova, kadmia, rtuti a chromu s oxidačním číslem VI v obalu nepřekročil hodnotu stanovenou prováděcím právním předpisem, Příslušným prováděcím právním předpisem bude vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Návrh vyhlášky viz samostatná část materiálu. |
PL za předpokladu vydání plně slučitelného prováděcího předpisu. |
11/3 |
V souladu s postupem stanoveným v článku 21 Komise stanoví:
druhy obalů, které budou vyjmuty z požadavků uvedených v odstavci 1 pod třetí odrážkou. |
|
|
Není relevantní pro transpozici. |
12/1 12/2 |
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby byly pro obaly a obalové odpady vytvořeny, pokud již neexistují, harmonizované databáze, které by podpořily schopnost členských států a Komise monitorovat naplňování cílů stanovených touto směrnicí. Za tímto účelem by uvedené databáze měly poskytovat informace zejména o velikosti, parametrech a vývoji toků obalů a obalových odpadů (včetně informací o toxicitě nebo nebezpečnosti obalových materiálů a komponent používaných k jejich výrobě) na úrovni jednotlivých členských států. |
13/1 |
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly, je povinna podat návrh na zápis do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů (dále jen ”Seznam”). |
PL
|
13/2 |
Návrh na zápis do Seznamu se podává Ministerstvu životního prostředí ve čtyřech písemných vyhotoveních v českém jazyce a současně na technickém nosiči dat, popřípadě elektronickou poštou, a to nejpozději do 60 dnů od vzniku povinnosti podle odstavce 1. |
PL
|
||
|
|
13/3 |
Návrh na zápis do Seznamu obsahuje a k tomuto návrhu se připojuje
|
PL |
|
|
13/4 |
Je-li navrhovatelem fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky, může podat návrh podle odstavce 1 v anglickém jazyce. |
PL |
|
|
13/7 |
Osoba zapsaná v Seznamu je povinna oznámit Ministerstvu životního prostředí jakékoli změny údajů předložených podle odstavce 3 do 14 dnů od jejich uskutečnění. V téže lhůtě je povinna oznámit Ministerstvu životního prostředí, že zanikly zákonné důvody pro její vedení v Seznamu. |
PL |
|
|
13/9 |
Seznam je veřejným seznamem. Každý má právo do něj nahlížet nebo si pořizovat kopie či výpisy. |
PL |
|
|
13/10 |
Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na osobu, která
|
PL |
|
|
14/1 |
Osoba zapsaná v Seznamu podle § 13 je povinna
a ohlašovat údaje z této evidence za uplynulý kalendářní rok vždy nejpozději do 15. února Ministerstvu životního prostředí,
|
PL
|
|
|
14/2 |
Ministerstvo životního prostředí zajišťuje vedení souhrnné evidence údajů shromážděných podle odstavce 1 písm. a). Tato souhrnná evidence je veřejně přístupná; každý má právo do ní nahlížet, pořizovat si z ní kopie nebo výpisy. |
PL |
|
|
14/3 |
Rozsah a způsob vedení evidence a ohlašování údajů z této evidence stanoví prováděcí právní předpis. Návrh vyhlášky viz samostatná část materiálu. |
Zčásti transponuje prováděcí předpis. |
|
|
22/1 |
Autorizovaná společnost je povinna vést a ohlašovat Ministerstvu životního prostředí způsobem stanoveným v rozhodnutí o autorizaci
|
PL |
|
|
22/2 |
Ministerstvo životního prostředí zajišťuje vedení souhrnné evidence údajů shromážděných podle odstavce 1 písm. a) a b) od všech autorizovaných společností. í této evidence
je seznam osob, s nimiž mají jednotlivé autorizované
společnosti uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění. Tato
souhrnná evidence je veřejně přístupná; každý má právo
do ní nahlížet nebo si z ní pořizovat kopie či výpisy.
|
PL |
12/3 |
V zájmu harmonizace parametrů a prezentace získaných údajů a k zajištění kompatibility údajů z členských států poskytnou členské státy Komisi své dostupné údaje pomocí formátů, které Komise zavede do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti této směrnice na základě přílohy III a v souladu s postupem podle článku 21. |
31/o |
Ministerstvo životního prostředí poskytuje Evropské komisi v požadovaném rozsahu a požadovaným způsobem údaje o nakládání s obaly a odpady z obalů v České republice,
|
PL |
12/4 |
Členské státy budou brát v úvahu zvláštní problémy, které jsou u malých a středně velkých podniků spojeny s poskytováním podrobných údajů. |
14/3 |
Rozsah a způsob vedení evidence a ohlašování údajů z této evidence stanoví prováděcí právní předpis. Návrh vyhlášky viz samostatná část materiálu. |
PL za předpokladu vydání plně slučitelného prováděcího předpisu. |
12/5 |
Získané údaje budou předkládány spolu s národními zprávami uvedenými v článku 17 a budou ve zprávách, které budou později následovat, aktualizovány. |
31/o |
Ministerstvo životního prostředí poskytuje Evropské komisi v požadovaném rozsahu a požadovaným způsobem údaje o nakládání s obaly a odpady z obalů v České republice,
|
PL |
12/6 |
Členské státy budou od všech zúčastněných ekonomických hospodářských subjektů vyžadovat, aby oprávněným orgánům poskytovali o svém úseku spolehlivé údaje, jaké se požadují v tomto článku. |
14/1 |
Osoba zapsaná v Seznamu podle § 13 je povinna
a ohlašovat údaje z této evidence za uplynulý kalendářní rok vždy nejpozději do 15. února Ministerstvu životního prostředí,
|
PL
|
|
|
22/1 |
Autorizovaná společnost je povinna vést a ohlašovat Ministerstvu životního prostředí způsobem stanoveným v rozhodnutí o autorizaci
|
PL
|
13 |
Členské státy přijmou do dvou let ode dne uvedeného v čl. 22 odst. 1 opatření, která zajistí, aby uživatelé obalů, včetně zejména spotřebitelů, získali nezbytné informace:
|
6/1
6/2
6/3 |
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obal, je povinna zajistit, aby při uvedení tohoto obalu do oběhu prodejem spotřebiteli byl na tomto obalu nebo na štítku označen
Označení podle odstavce 1 musí být dobře viditelné a snadno čitelné. Musí být náležitě odolné a trvanlivé, a to i po otevření obalu. Rozsah a způsob označování obalů podle odstavce 1 a 2 stanoví prováděcí právní předpis. |
PL
K poslední odrážce: Plán odpadového hospodářství bude zveřejněn. |
|
|
10/2 |
Osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu výrobky prodejem spotřebiteli, a autorizované obalové společnosti (§ 15) v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o autorizaci (§ 16) jsou povinny informovat spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru podle odstavce 1. |
PL |
|
|
16/6/f |
Rozhodnutí o autorizaci obsahuje f) požadavky na zajištění informování spotřebitelů o jejich úloze při přispívání ke zpětnému odběru a využívání odpadu z obalů. |
PL |
|
|
28 |
Seznam vydaných rozhodnutí o autorizaci, rozhodnutí o jejich změnách nebo o jejich zrušení, jakož i obsah těchto rozhodnutí s výjimkou údajů, které jsou předmětem obchodního tajemství nebo ochrany osobních údajů, zveřejňuje Ministerstvo životního prostředí ve svém Věstníku. |
PL |
|
|
22/1 22/2 |
Autorizovaná společnost je povinna vést a ohlašovat Ministerstvu životního prostředí způsobem stanoveným v rozhodnutí o autorizaci
Ministerstvo životního prostředí zajišťuje vedení souhrnné evidence údajů shromážděných podle odstavce 1 písm. a) a b) od všech autorizovaných společností. í této evidence
je seznam osob, s nimiž mají jednotlivé autorizované
společnosti uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění. Tato
souhrnná evidence je veřejně přístupná; každý má právo
do ní nahlížet nebo si z ní pořizovat kopie či výpisy.
|
PL |
|
|
21 |
Kromě činností spojených se zajišťováním sdruženého plnění nesmí autorizovaná společnost vykonávat jinou činnost než poradenskou činnost v oblasti předcházení vzniku odpadu z obalů a značení obalů nebo výzkumnou, osvětovou nebo propagační činnost v oblasti zpětného odběru a využití obalů. Výzkumnou, osvětovou nebo propagační činnost smí autorizovaná společnost vyvíjet pouze jako vedlejší činnost. |
PL |
14 |
V souladu s cíli a opatřeními uvedenými v této směrnici členské státy zahrnou do plánů odpadového hospodářství podle článku 17 směrnice 75/442/EHS zvláštní kapitolu o nakládání s obaly a obalovými odpady, včetně opatření přijatých podle článků 4 a 5. |
|
Plány odpadového hospodářství zakotvuje zákon o odpadech. Obsah plánů odpadového hospodářství bude specifikovat prováděcí právní předpis k zákonu o odpadech, který též stanoví, že zvláštní kapitolou těchto plánů je kapitola o nakládání s obaly a odpady z obalů. |
Transponuje prováděcí právní předpis k zákonu o odpadech. |
15 |
V souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy zavede Rada ekonomické nástroje na podporu plnění cílů stanovených touto směrnicí. Pokud taková opatření nebudou existovat, mohou členské státy – v souladu se zásadami, jimiž se řídí environmentální politika Společenství, mj. se zásadou „znečišťovatel platí“, a se závazky vyplývajícími ze Smlouvy – přijmout svá opatření k plnění uvedených cílů. |
29/1
29/2 |
Za zápis do Seznamu (§ 13) se platí registrační poplatek ve výši 5 000 Kč a za evidenci v tomto Seznamu v následujících letech se platí evidenční poplatek ve stejné výši vždy nejpozději k 31. prosinci běžného roku. Za vydání rozhodnutí o autorizaci podle § 16 platí žadatel registrační poplatek ve výši 5 000 Kč a v každém následujícím roce za vedení evidence evidenční poplatek ve výši 2 000 Kč za každou osobu, s níž má autorizovaná společnost uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění, a to ve čtvrtletních splátkách po 500 Kč vždy k 31. březnu, 30. červnu, 30. září a 31. prosinci běžného roku. |
PL
|
16/1 |
Aniž by byla dotčena směrnice 83/189/EHS, budou členské státy Komisi notifikovat návrhy opatření, která zamýšlejí přijmout v rámci této směrnice, a to ještě před jejich zavedením, s výjimkou opatření fiskální povahy, avšak včetně technických specifikací, s nimiž jsou spojena fiskální opatření, která mají dodržování těchto specifikací podpořit, aby je mohla Komise posoudit z hlediska platných ustanovení, řídíc se v každém případě postupem stanoveným výše uvedenou směrnicí. |
31/o |
Ministerstvo životního prostředí poskytuje Evropské komisi v požadovaném rozsahu a požadovaným způsobem údaje o nakládání s obaly a odpady z obalů v České republice, |
PL |
16/2 |
Je-li navrhované opatření zároveň technickou záležitostí ve smyslu směrnice 83/189/EHS, může dotyčný členský stát v rámci notifikační procedury podle této směrnice uvést, že notifikace je rovněž platná pro směrnici 83/189/EHS. |
31/o |
Ministerstvo životního prostředí poskytuje Evropské komisi v požadovaném rozsahu a požadovaným způsobem údaje o nakládání s obaly a odpady z obalů v České republice,
|
PL |
17 |
Členské státy budou Komisi předkládat zprávy o provádění této směrnice podle článku 5 směrnice Rady 91/692/EHS ze dne 23.prosince 1991, kterou se normalizují a racionalizují zprávy o používání některých směrnic týkajících se životního prostředí. První zpráva bude zahrnovat období let 1995 až 1997. |
31/o |
Ministerstvo životního prostředí poskytuje Evropské komisi v požadovaném rozsahu a požadovaným způsobem údaje o nakládání s obaly a odpady z obalů v České republice,
|
PL |
18 |
Členské státy nesmějí na svém území bránit uvádění takových obalů, které vyhovují ustanovením této směrnice, na trh. |
|
Zákon zakazuje uvádět na trh takové obaly, které nevyhovují jeho požadavkům, tj. požadavkům směrnice. Z toho a contrario vyplývá, že nebrání uvádění takových obalů, které ustanovením směrnice vyhovují, na trh. |
PL |
19 |
Změny nutné k tomu, aby se identifikační systém uvedený v čl. 8 odst. 2, v příloze I a v článku 10 pod poslední odrážkou a formáty související s databázovým systémem uvedené v čl. 12 odst. 3 a v příloze III přizpůsobovaly vědeckotechnickému pokroku, budou přijímány postupem podle článku 21. |
|
|
Není relevantní pro transpozici. |
20/1 |
Postupem podle článku 21 Komise určí praktická opatření nezbytná k řešení jakýchkoli problémů, se kterými se při provádění ustanovení této směrnice setká, zejména u primárních obalů zdravotnických potřeb a farmaceutických výrobků, drobných obalů a luxusních obalů. |
|
|
Není relevantní pro transpozici. |
20/2 |
Komise rovněž předloží Evropskému parlamentu a Komisi zprávu o jakémkoli dalším opatření, které je třeba přijmout, případně s přiloženým návrhem. |
|
Není relevantní pro transpozici. |
|
21/1 |
Komisi pomáhá výbor složený ze zástupců členských států, jehož předsedou je zástupce Komise. |
|
Není relevantní pro transpozici. |
|
21/2 |
Zástupce Komise předloží výboru návrhy opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme své stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda určit s ohledem na naléhavost problému. V případě rozhodnutí, které má přijmout Rada na návrh Komise, přijímá výbor stanovisko většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy. Hlasům zástupců členských států ve výboru se přikládá váha podle uvedeného článku. Předseda nehlasuje. |
|
|
Není relevantní pro transpozici. |
21/3 |
Komise předpokládaná opatření přijme, pokud jsou v souladu se stanoviskem výboru. Pokud předpokládaná opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud nebylo zaujato žádné stanovisko, Komise neprodleně Radě navrhne, jaká opatření mají být přijata. Rada přijme rozhodnutí kvalifikovanou většinou. Pokud Rada nepřijme opatření ve lhůtě, která nesmí přesáhnout tří měsíce ode dne, kdy jí byl návrh předán, navržená opatření přijme Komise. |
|
|
Není relevantní pro transpozici. |
22/1 |
Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. června 1996. Neprodleně o tom uvědomí Komisi. |
|
|
Není relevantní pro transpozici. |
22/2 |
Opatření přijímaná členskými státy budou obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo bude takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob, jakým bude tento odkaz proveden, určí členské státy. |
1/1 |
Účelem tohoto zákona je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů a chemických látek1) (dále jen ”látky”) v těchto obalech obsažených v souladu s právem Evropských společenství2). Tento zákon stanoví práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob (dále jen „osoba“) a působnost správních úřadů při nakládání s obaly, při zpětném odběru a při využití odpadu z obalů a stanoví poplatky a pokuty. |
PL |
22/3 |
Členské státy dále sdělí Komisi všechny existující právní a správní předpisy přijaté v oblasti působnosti této směrnice. |
31/o |
Ministerstvo životního prostředí poskytuje Evropské komisi v požadovaném rozsahu a požadovaným způsobem údaje o nakládání s obaly a odpady z obalů v České republice, |
PL |
22/4 |
Požadavky kladené na výrobu obalů se v žádném případě nevztahují na obaly použité pro určitý výrobek před dnem nabytí účinnosti této směrnice. |
51 48/3 |
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Požadavky na uvádění na trh nebo do oběhu obalů vyrobených přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. |
PL
|
22/5 |
Po dobu nejvýše pěti let ode dne nabytí účinnosti této směrnice členské státy povolí uvádění obalů, které byly vyrobeny před tímto dnem a vyhovují platným ustanovením vnitrostátních právních předpisů, na trh. |
|
Není relevantní pro transpozici, protože 5 let od vstupu směrnice v platnost již uplynulo. |
Není relevantní pro transpozici. |
23 |
Směrnice 85/339/EHS se tímto zrušuje s účinností ode dne uvedeného v čl. 22 odst. 1. |
|
|
Není relevantní pro transpozici. |
24 |
Tato směrnice nabývá účinnosti v den svého vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství |
|
|
Není relevantní pro transpozici. |
25 |
Tato směrnice je určena členským státům. |
|
|
Není relevantní pro transpozici. |
Př. I |
Systém identifikaceV použitém číslování se čísla 1 až 19 vztahují na plasty, 20 až 39 na papír a lepenku, 40 až 59 na kovy, 60 až 69 na textil a 70 až 79 na sklo. V identifikačním systému mohou být rovněž použity zkratky příslušných materiálů (např. HDPE: polyetylén vysokohustotní). Materiály mohou být označovány číselným systémem a/nebo zkratkami. Identifikační značky se umísťují do středu nebo pod grafické označení udávající, zda jde o opakovaně použitelný nebo využitelný obal. |
|
|
Transponuje prováděcí právní předpis. |
Př. IIbod 1 |
Základní požadavky na složení a vlastnosti opakovaně použitelných a využitelných obalů, včetně recyklovatelných obalů 1. Specifické požadavky na výrobu a složení obalů
|
3/1 3/2 |
Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší při dodržení požadavků kladených na balený výrobek a při zachování jeho přijatelnosti pro spotřebitele, s cílem snížit množství odpadu z obalů, který je nutno odstranit. Postup určování nejmenší hmotnosti a nejmenšího objemu obalů stanoví prováděcí právní předpis. |
PL
|
|
|
4/1/c |
Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby obal po použití, pro které byl určen, po vynětí výrobku nebo všech jeho zbytků obvyklým způsobem, byl dále opakovaně použitelný nebo aby odpad z tohoto obalu byl využitelný za obvyklých podmínek alespoň jedním z těchto postupů:
|
PL
|
|
|
4/1/a |
Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby koncentrace látek uvedených v Seznamu dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek6) v obalu byla v souladu s limitními hodnotami stanovenými zvláštními právními předpisy7), vzhledem k přítomnosti těchto látek v emisích, popelu nebo výluhu v případě spalování nebo skládkování odpadu vzniklého z tohoto obalu, |
PL
|
Př. IIbod 2 |
Specifické požadavky na vlastnosti opakovaně použitelných obalůJe třeba, aby byly současně splněny tyto požadavky:
|
7/1 7/2 |
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou opakovaně použitelné, je povinna učinit organizační, technická nebo finanční opatření odpovídající kritériím, která jsou stanovena v příloze č. 2 k tomuto zákonu a která umožňují opakované použití obalů. Náležitosti těchto opatření a způsob a postup opakovaného použití obalů stanoví prováděcí právní předpis. Návrhy prováděcích předpisů viz samostatná část materiálu. |
Transponuje prováděcí právní předpis. |
|
|
4/1/c |
Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby obal po použití, pro které byl určen, po vynětí výrobku nebo všech jeho zbytků obvyklým způsobem, byl dále opakovaně použitelný nebo aby odpad z tohoto obalu byl využitelný za obvyklých podmínek alespoň jedním z těchto postupů:
|
PL |
Př. IIbod 3 |
Specifické požadavky na využitelné obaly a) Obaly využitelné formou recyklace materiálu Obaly se musí vyrábět způsobem, který umožní recyklaci určitého podílu hmotnosti materiálů použitých při výrobě výrobků určených k prodeji, v souladu s platnými normami Společenství. Velikost tohoto podílu se může různit v závislosti na druhu materiálu, z něhož se obal skládá. b) Obaly využitelné formou energetického využití Obalové odpady určené k energetickému využití musí mít určitou minimální hodnotu výhřevnosti umožňující optimalizaci energetického využití. c) Obaly využitelné formou kompostování Obalové odpady určené ke kompostování musí mít takovou schopnost biologického rozkladu, která by nebránila jeho oddělenému sběru a kompostovacímu procesu nebo působení, jemuž by byl vystaven. d) Biologicky rozložitelné (biodegradabilní) obaly Biologicky rozložitelné (biodegradabilní) obaly musí být takové povahy, aby byly schopné se podrobit fyzikálnímu, chemickému, tepelnému nebo biologickému rozkladu, umožňujícímu, aby se převážná část vzniklého kompostu nakonec rozložila na oxid uhličitý, biomasu a vodu. |
4/1/c |
obal po použití, pro které byl určen, po vynětí výrobku nebo všech jeho zbytků obvyklým způsobem, byl dále opakovaně použitelný nebo aby odpad z tohoto obalu byl využitelný za obvyklých podmínek alespoň jedním z těchto postupů:
Návrh vyhlášky viz samostatná část materiálu. |
Transponuje prováděcí právní předpis. |
Př. III |
Údaje, které členské státy zahrnou do svých databází pro obaly a obalové odpady (podle tabulek 1 a ž 4)1. U primárních, sekundárních a terciárních obalů:
2. U domovního a nedomovního obalového odpadu:
|
14/1
14/2 |
Osoba zapsaná v Seznamu podle § 13 je povinna
a ohlašovat údaje z této evidence za uplynulý kalendářní rok vždy nejpozději do 15. února Ministerstvu životního prostředí,
Ministerstvo životního prostředí zajišťuje vedení souhrnné evidence údajů shromážděných podle odstavce 1 písm. a). Tato souhrnná evidence je veřejně přístupná; každý má právo do ní nahlížet, pořizovat si z ní kopie nebo výpisy. |
PL
|
|
|
22/1
22/2 |
Autorizovaná společnost je povinna vést a ohlašovat Ministerstvu životního prostředí způsobem stanoveným v rozhodnutí o autorizaci
Ministerstvo životního prostředí zajišťuje vedení souhrnné evidence údajů shromážděných podle odstavce 1 písm. a) a b) od všech autorizovaných společností. í této evidence
je seznam osob, s nimiž mají jednotlivé autorizované
společnosti uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění. Tato
souhrnná evidence je veřejně přístupná; každý má právo
do ní nahlížet nebo si z ní pořizovat kopie či výpisy.
|
PL
|
|
|
Příl. 3 |
Evidence množství obalů a množství odpadů z obalů a způsobu jejich využití |
PL |
Rozhodnutí Komise 97/129/ES z 28. ledna 1997, jímž se zakládá identifikační systém pro obalové materiály v návaznosti na směrnici 94/62/ES |
Návrh zákona o obalech |
Stupeň slučitelnosti; poznámky |
||
Usta-novení |
Obsah ustanovení |
Usta-novení |
Odpovídající ustanovení návrhu zákona |
|
|
Rozhodnutí stanoví systém identifikace obalů a obalových materiálů, a to pomocí číslování a zkratek; vztahuje se na všechny obaly podle směrnice 94/62/ES. Použití tohoto systému má být dobrovolné. |
6/1 6/3 |
Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obal, je povinna zajistit, aby při uvedení tohoto obalu do oběhu prodejem spotřebiteli byl na tomto obalu nebo na štítku označen
Rozsah a způsob označování obalů podle odstavce 1 a 2 stanoví prováděcí právní předpis. |
Transponuje prováděcí předpis. |
Rozhodnutí Komise 97/138/ES ze 3. února 1997, jímž se stanoví formáty pro databázový systém podle směrnice 94/62/ES |
Návrh zákona o obalech |
Stupeň slučitelnosti; poznámky |
||
Usta-novení |
Obsah ustanovení |
Usta-novení |
Odpovídající ustanovení návrhu zákona |
|
|
Rozhodnutí uvádí v příloze formulář pro poskytování informací členských států Komisi na základě čl. 12 odst. 3 směrnice 94/62/ES. Stanoví povinnost členských států informovat Komisi též o obsahu těžkých kovů a nebezpečných látek v obalech a o nebezpečných obalech. |
31/o |
Ministerstvo životního prostředí poskytuje Evropské komisi v požadovaném rozsahu a požadovaným způsobem údaje o nakládání s obaly a odpady z obalů v České republice, |
PL |
Rozhodnutí Komise 1999/177/ESz 8. února 1999, stanovící podmínky pro vynětí plastových beden a plastových palet z režimu směrnice 94/62/ES co se týče úrovní koncentrací těžkých kovů |
Návrh zákona o obalech |
Stupeň slučitelnosti; poznámky |
||
Usta-novení |
Obsah ustanovení |
Usta-novení |
Odpovídající ustanovení návrhu zákona |
|
|
Stanoví podmínky, za nichž plastové bedny a plastové palety mohou překračovat nejvyšší přípustné hodnoty součtu obsahu olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu, stanovené v čl. 11 směrnice 94/62/ES. Tyto podmínky se týkají výroby těchto obalů a jejich uvádění do oběhu a zpětného oběhu. Všechny tyto procesy musí podléhat musí být řízeny a kontrolovány. Účinnost tohoto rozhodnutí je omezena na dobu 10 let. |
4/1/b |
Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby součet množství olova, kadmia, rtuti a chromu s oxidačním číslem VI v obalu nepřekročil hodnotu stanovenou prováděcím právním předpisem, Návrh vyhlášky viz samostatná část materiálu. |
Transponuje prováděcí právní předpis. |
Rozhodnutí Komise 2001/171/ES z 19. února 2001, stanovící podmínky pro vynětí skleněných obalů z režimu směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, co se týče úrovní koncentrací těžkých kovů. |
Návrh zákona o obalech |
Stupeň slučitelnosti; poznámky |
||
Usta-novení |
Obsah ustanovení |
Usta-novení |
Odpovídající ustanovení návrhu zákona |
|
|
Stanoví podmínky, za nichž skleněné obaly mohou překračovat nejvyšší přípustné hodnoty součtu obsahu olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu, stanovené v čl. 11 směrnice 94/62/ES. Tyto podmínky se týkají výroby těchto obalů a jejich uvádění do oběhu a zpětného oběhu. Účinnost tohoto rozhodnutí je omezena do 30. června 2006. |
4/1/b |
Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby součet množství olova, kadmia, rtuti a chromu s oxidačním číslem VI v obalu nepřekročil hodnotu stanovenou prováděcím právním předpisem, Návrh vyhlášky viz samostatná část materiálu. |
Transponuje prováděcí právní předpis. |
Návrhy prováděcích právních předpisů
k návrhu zákona o obalech a o změně některých zákonů
(zákon o obalech)
N á v r h
nařízení vlády
ze dne … … 2001,
kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohových obalů
Vláda nařizuje podle § 47 odst. 1 k provedení § 9 odst. 2 zákona č…. / Sb.,o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) :
§ 1
Výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů je uvedena v příloze k tomuto nařízení.
§ 3
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Seznam vratných zálohovaných obalů, u kterých se stanoví výše zálohy
N á v r h
Vyhláška
Ministerstva životního prostředí
ze dne … … 2001,
kterou se stanoví rozsah a způsob využití odpadu z obalů a rozsah a způsob vedení evidence a jejího ohlašování
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 47 odst. 2 zákona č. …/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech):
§ 1
Rozsah využití odpadu z obalů se stanoví jako stonásobek podílu hmotnosti odpadu z obalů podnikající právnické nebo fyzické osoby, pro které tato osoba zajistila využití za období kalendářního roku a rozdílu celkové hmotnosti obalů, které tato osoba uvedla v tomto kalendářním roce na trh nebo do oběhu a hmotnosti obalů, pro které v tomto kalendářním roce zajistila opakované použití.
Rozsah recyklace odpadu z obalů se stanoví jako stonásobek podílu hmotnosti odpadu z obalů podnikající právnické nebo fyzické osoby, pro které tato osoba zajistila recyklaci za období kalendářního roku a rozdílu celkové hmotnosti obalů, které tato osoba uvedla v tomto kalendářním roce na trh nebo do oběhu a hmotnosti obalů, pro které v tomto kalendářním roce zajistila opakované použití.
§ 2
Podnikající právnická nebo fyzická osoba zajistí podle § 11 zákona o obalech (stanoví se pro jednotlivé typy obalů, resp. materiály, z nichž jsou zhotoveny obaly)
využití nejméně ..... % odpadu ze spotřebitelských obalů; v rámci tohoto celkového cíle zajistí nejméně ..... % recyklace odpadu ze spotřebitelských obalů,
recyklaci nejméně ..... % odpadu ze skupinových a přepravních obalů.
§ 3
Evidence množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu a z toho množství vratných obalů se vede v rozsahu a způsobem stanoveným v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 4
Evidence množství zpětně odebraných obalů a z toho množství vratných obalů a způsobu naložení s nimi se vede v rozsahu a způsobem stanoveným v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 5
Ohlašování množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu a z toho množství vratných obalů se provádí vyplněním výkazu o množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce, a jeho předložením Ministerstvu životního prostředí.
§ 6
Ohlašování množství zpětně odebraných obalů a z toho množství vratných obalů a způsobu naložení s nimi se provádí vyplněním výkazu o množství zpětně odebraných obalů a jejich využití, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce, a jeho předložením Ministerstvu životního prostředí.
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2002.
Evidenční list o množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu (v tunách) v roce .......
Obchodní firma nebo název právnické osoby / Jméno a příjmení fyzické osoby, popřípadě její obchodní firma:
IČO:
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
číslo účetního dokladu |
obalový materiál |
nákup obalů v ČR |
dovezeno obalů |
dovezeno prázdných obalů |
uvedeno na trh ČR |
uvedeno na trh prázdných obalů |
uvedeno do oběhu |
uvedeno do oběhu vratných obalů |
vyvezeno obalů |
vyvezeno prázdných obalů z vlastní produkce |
povinnost zajištěna dodavatelem |
povinnost přenesena na odběratele |
základ povinnosti sl. 6+8-9-12-13 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Rok..........celkem |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Evidenční list zpětně odebraných obalů a způsobu naložení s nimi (v tunách) v roce .......
Obchodní firma nebo název právnické osoby / Jméno a příjmení fyzické osoby, popřípadě její obchodní firma:
IČO:
1 |
3 |
2 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
číslo účetního dokladu |
Obalový materiál |
Odebráno obalů |
Odebráno vratných obalů |
Opakovaně použito |
Využito organickou recyklací |
Využito jinou formou recyklace |
Využito energeticky |
Využito jiným způsobem |
Odstraněno spalováním |
Odstraněno uložením na skládku |
Odstraněno jiným způsobem |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Rok..........celkem |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Výkaz o množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu (v tunách) v roce
Obchodní firma nebo název právnické osoby / Jméno a příjmení fyzické osoby, popřípadě její obchodní firma:
Adresa (sídlo nebo místo podnikání):
IČO:
Výkaz zpracoval: Telefon:
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
|
Materiál |
Uvedeno na trh a vyvezeno prázdných obalů |
Dovezeno obalů prázdných a spolu s výrobkem |
Vývoz obalů prázdných a spolu s výrobkem |
Uvedeno do oběhu vratných obalů |
Základ pro povinnost zpětného odběru |
Bilance obalového toku |
|
Sloupec evidenčního listu |
6+10 |
3 |
9 |
8 |
5+7-8-11-12 |
3+5-9 |
|
SKLO |
|||||||
|
PLASTY |
PET |
||||||
PE |
|||||||
PVC |
|||||||
PP |
|||||||
PS |
|||||||
Jiné |
|||||||
Celkem |
|||||||
PAPÍR A LEPENKA |
|||||||
|
KOVY |
Ocel |
||||||
Hliník |
|||||||
Celkem |
|||||||
KOMPOZITNÍ MATERÁLY |
|||||||
DŘEVO |
|||||||
JINÉ |
|||||||
CELKEM |
|||||||
Výkaz o množství zpětně odebraných obalů a jejich využití (v tunách) v roce .......
Obchodní firma nebo název právnické osoby / Jméno a příjmení fyzické osoby, popřípadě její obchodní firma:
Adresa (sídlo nebo místo podnikání):
IČO:
Výkaz zpracoval: Telefon:
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
|
|
MATERIÁL |
Zpětně odebráno celkem |
Zpětně odebráno vratných |
Opakovaně použito |
Využito organickou recyklací |
Využito jinou formou recyklace |
Využito energeticky |
Využito jiným způsobem |
Odstraněno spalováním |
Odstraněno uložením na skládku |
Využito celkem |
Recyklováno celkem |
Procento využití |
Procento recyklace |
|
Sloupec evidenčního listu |
2 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
6+7+8+9 |
6+7 |
100x(6+7+8+9)/14 |
100x(6+7)/14 |
|
SKLO |
||||||||||||||
|
PLASTY |
PET |
|||||||||||||
PE |
||||||||||||||
PVC |
||||||||||||||
PP |
||||||||||||||
PS |
||||||||||||||
Jiné |
||||||||||||||
Celkem |
||||||||||||||
PAPÍR A LEPENKA |
||||||||||||||
|
KOVY |
Ocel |
|||||||||||||
Hliník |
||||||||||||||
Celkem |
||||||||||||||
KOMPOZITNÍ MATERÁLY |
||||||||||||||
DŘEVO |
||||||||||||||
JINÉ |
||||||||||||||
CELKEM |
||||||||||||||
N á v r h
Vyhláška
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne … … 2001,
kterou se stanoví požadavky na výrobu a zhotovování obalů
Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 47 odst 3 zákona č. …/ . Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), (dále jen „zákon“) k provedení § 3, § 4 odst. l, § 6, § 7 a § 8 zákona :
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví
způsob určování nejnižší hmotnosti a nejmenšího objemu obalů,
způsob hodnocení obsahu látek a přípravků nebezpečných pro životní prostředí v obalu,
limitní hodnotu součtu obsahu olova, kadmia, rtuti a chromu s oxidačním číslem VI v obalu,
způsob hodnocení využitelnosti obalů,
způsob označování obalů,
náležitosti opatření a způsob a postup opakovaného použití obalů,
způsob a postup opakovaného použití vratných obalů.
§2
Způsob určování nejnižší hmotnosti a nejmenšího objemu obalů
( K § 3 zákona )
Při určování nejnižší hmotnosti a nejmenšího objemu obalů musí být postupováno podle českých technických norem ČSN EN 13428 (Obaly – Specifické požadavky na výrobu a složení – Prevence snižováním zdrojů) a ČSN EN 13427 (Obaly – Požadavky na používání evropských norem pro obaly a odpady z obalů).
§ 3
Způsob hodnocení obsahu látek a přípravků nebezpečných pro životní prostředí v obalu
(K § 4, odst. 1, písm. a) zákona )
Hodnocení obsahu látek a přípravků nebezpečných pro životní prostředí v obalu se provádí podle zprávy české technické normy ČSN EN 13428 přílohy C a zprávy CEN prEN 13695 – 2.
Při určení, zda se jedná o obal nebo jeho součást, se pro potřeby hodnocení podle odstavce l postupuje podle české technické normy ČSN EN 13193:2000, Obaly – Obaly a životní prostředí – názvosloví.
§ 4
(K § 4, odst. 1, písm.b) zákona)
Limitní hodnota je dána přípustnými koncentračními limity součtu olova, kadmia, rtuti a chrómu s oxidačním číslem VI (dále jen těžké kovy). Jestliže jsou obaly nebo zbytky obalů z provozních operací nebo odpady z obalů spalovány nebo ukládány na skládky, nesmí limitní hodnota překročit 100 ppm, pokud jde o výskyt těžkých kovů v emisích, popelu nebo výluhu .
Požadavky na dodržení limitní hodnoty podle odstavce 1 se nevztahují na obaly vyrobené výhradně z olovnatého křišťálového skla.
Hodnocení obalu nebo jeho součásti se provádí podle technické zprávy české technické normy ČSN CR 13695-1.
§ 5
Způsob hodnocení využitelnosti obalů
(K § 4, odst. 1, písm.c) zákona)
Hodnocení využitelnosti obalů recyklací se provádí podle české technické normy ČSN EN 13430.
Hodnocení energetického využití odpadů z obalů se provádí podle české technické normy ČSN EN 13431.
Hodnocení organické recyklace odpadů z obalů se provádí podle české technické normy ČSN EN 13432.
§ 6
Způsob označování obalů
(K § 6 zákona)
Požadavky na materiálové identifikační značení a jeho umístění na obalu a jeho součásti a jeho grafické zobrazení stanoví česká technická norma ČSN 77 0052 – 2.
Značení materiálové identifikace se provádí číselným nebo písmenným kódem doplněným grafickou značkou.
Pokud bude obal sloužit jako přepravní, musí jeho značení odpovídat zvláštním právním předpisům.
Označení způsobu nakládání s použitým obalem stanoví česká technická norma ČSN 77 0053 Obaly – Obalové odpady – Pokyny a informace o nakládání s použitým obalem.
U přepravního nebo skupinového obchodního obalu, který není určen konečnému spotřebiteli, je možné pokyn a informaci o nakládání s použitým obalem nahradit materiálovým identifikačním značením obalu podle odstavce l.
§ 7
Náležitosti opatření umožňujících opakované použití obalů
(K § 7 zákona)
Náležitosti opatření umožňujících opakované použití obalů stanoví česká technická norma ČSN EN 13429.
§ 8
Způsob a postup opakovaného použití vratných obalů
( K § 8 zákona )
Vratný obal musí umožnit vyprázdnění svého obsahu, aniž by došlo k jeho závažnému poškození.
Vratný obal musí umožnit řádné vyčištění a umytí při zachování schopnosti zastávat svou určenou funkci, aniž by došlo k ohrožení neporušenosti baleného výrobku bez rizika ohrožení zdraví a bezpečnosti jeho uživatelů nebo osob, které čištění nebo mytí provádějí.
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2002.
N á v r h
Vyhláška
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne … … 2001
o způsobu označování vratných zálohovaných obalů
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 47 odst. 4 k provedení § 9 odst.3 zákona č…/…Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) :
§ 1
Vratný zálohový obal musí být označen nápisem : „Vratný obal!“
Označení musí být dobře viditelné, snadno čitelné a náležitě odolné proti smazání, a to i po otevření obalu. Velikost písma musí být stejné velikosti jako pokyny, vztahující se k zacházení s baleným výrobkem.
§ 2
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2003
1) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů.
2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES z 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech.
3) Úmluva o mezinárodní železniční dopravě (COTIF), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 8/1985 Sb.
Úmluva o mezinárodním civilním letectví, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 147/1947 Sb.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb.
4) Zákon č. …/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
5) Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona pozdějších předpisů, zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek.
9) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. …/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. …/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
10) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 17 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 280/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 356/1999 Sb.
12) Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 63/2001 Sb.).
13) § 116 občanského zákoníku.
14) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb.
15) Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.
16) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
17) Například obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 63/2001 Sb.).
18) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 45/2001 Sb.).
19) Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb.
20) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 69/2001 Sb.).
21) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
22) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
23) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa.
26) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb. a zákona č. 145/2000 Sb., zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
27) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
28) Část šestá zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 227/2000 Sb.
30) Existují dvě typologicky základní řešení nakládání s obalovým odpadem, která mají rozdílné ekonomické dopady. Jde o tzv. integrované a duální řešení. Podstatou integrovaného řešení je zahrnutí obalového odpadu jako integrální součásti do celkového odpadového toku a další nakládání s obalovým odpadem v rámci využívání tuhých odpadů jako jednotného toku využitelného odpadu. Principem duálního řešení je úplné oddělení obalového odpadu od ostatních odpadových toků a vytvoření specializované infrastruktury pouze pro tento typ odpadu. Na základě zkušeností států EU vykazuje integrované řešení dlouhodobě výrazně nižší náklady.
31) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů.
32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES z 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech.
33) Úmluva o mezinárodní železniční dopravě (COTIF), vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 8/1985 Sb.
Úmluva o mezinárodním civilním letectví, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 147/1947 Sb.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb.
34) Zákon č. …/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
35) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
36) Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek.
37) Například zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. …/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. …/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
38) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
39) Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.